Identifikace osob v písemných pramenech: šlechta? 1. Jen jméno: Hrut 2. Příbuzenský vztah: Dětřich, syn Rutha 3. Služba x funkce: Rutho camerarius 4. od 40. let 12. století identifikace osob podle místa 1. Predikát urezení X neurození Markvart z Doubravy (1146-1147) IDENTIFIKACE NEJSTARŠÍCH ŠLECHTICKÝCH SÍDEL Dvorce - curie: od 11. st. 1. knížecí/královské Církevnístavba+palác (kamenný) 1. v rámci hradišť: 2. samostatně od 11. stol.: Zběčno, Přibyslavice, Jemnice-Podolí, Knín, Kamýk, Sadská 2. Soukromé - Církevní: Radonice nad Ohří, Větrný Jeníkov 3. Soukromé - Šlechtické: 1. V rámci knížecích hradů: Budeč, Kouřim, Žatec 2. Suburbia hradů: Praha-Staré město, Hroznatův dvorec v Litoměřicíc 3. Samostatné: Kosma vlastnil dvorec Žerciněvsi (dnešní Žerčice u mladé Boleslavy); Radomyšl, Chvojen, Kněžice, ..... 4. „malá“ hradiště Přítopy, Ruchomperk u Kdyně, Nový hrad u Stráže, Sovolusky-Semteš ostrožná nebo nížinná opevnění 1 dílné (Nový hrad u Stráže, TC) 2 dílné (Ruchomperk) 12. stol. vazba nejstarší pozemkové šlechty na zemědělské majetky velice silná Kostel sv. Vojtěcha se hřbitovem: 11.-13.st. Lehce opevněné sídlo ?: „sídlo drobného feudále sklonku RS“ (Lutovský 2001, 137) KOUŘIM Ae výzkum: M. Šolle hradiště, 6 ha Za knížete Jromíra – mincovna Opevnění: komorová a roštová konstrukce (osdtupňovaná), čelní kamenná plenta Dvorec opevněný palisádou Kostely: Sv. Jiří, sv. Kliment (?) 12.st. – sídlo Děpolticů Dobyto 1233 BOLETICE Českokrumlovsko: Boletice: románský kostel sv. Mikuláše (12. století) osidlování hraničních hvozdů církevní řády: písemná zmínka: 1037 (český kníže Břetislav daroval ves Zátoň ostrovskému benediktinskému klášteru, který zde před rokem 1310 vystavěl malý klášter); od poloviny 12. století patřila ves Svéráz ke strahovskému premonstrátskému klášteru. Na konci 12. století na Českokrumlovsku rod Vítkovců - sídla zakládal kolem poloviny 13. století. 1. pís.zmínka: 1263 Boletice: kostel sv. Mikuláše: 1-lodní s apsidou a se Z-věží, kvádříkové zdivo; tribunový – spojení s 1.patrem věže (půlkruhový oblouk na průchodu), románský kostel o 3 m kratší než stávající Datace: konce 12. nebo 12/13.st. Ae výzkum NPÚ ČB: románské apsida nejstarší fáze kostela z druhé poloviny 12. století, která zanikla při stavbě pozdně gotického presbytáře na konci 15. století. Zdivo apsidy: zachované pod současnou podlahou do výše více než 1 m, z přitesaného lomového kamene a na jeho vnější straně jsou dochovány zbytky původních omítek RADOMYŠL Opevněné sídlo a tribunový kostel 12. st. 2/2. 13. st. 14. st. Lokality s románskými kostely DVORCE U VLASTNICKÝCH KOSTELŮ+VESNICE - laik založení kostela, který ovládal z titulu svých vlastnických práv 1. Bedřichův Světec 1. jednoduchý kostel bez věže 2. Ae výzkum: J. Klápště 2 fáze vývoje: 1. 2 zahloubené stavby (obj. 2, 3) se vstupními šíjemi (12./13.st); celý areál vymezen dřevěnou palisádou 2. 2. (13.st.) sídlo se více vymezilo (prostorová redukce); obvodová kam. plenta v rámci podsklepené stavby 2. Vroutek u Podbořan 1. 1-lodní kostel s bohatou architektonickou výzdobou (souvislost s Chebskem a Bavorskem) 2. Základy i podezdívka dřevěné stavby a stopy příkopu 3. zřejmě celý areál obklopen příkopem 3. Týnec nad Sázavou 1. starší románská rotunda 11. st. nebo ½.12.st. (?zasvěcení) – kolem řadový hřbitov (pol.11.-konec 12.st. – S-záušnice) 2. kvalitativní změna kolem roku 1200 – románský hrádek 3. 1 fáze: 1. S od rotundy obj. S kůlovou konstrukcí 2. Z od rotundy plocha s KJ – objekty(11.- pol.13.st.) 2 fáze: 1. S od rotundy – kamenný obj. (3-prostorový palác 10x20m; vstup portálem ze S do střední síně) kolem 1200; 2. při Z stěně rotundy – hranolová věž (schodiště) 3. opevění kruhové – příkop a palisáda 4. problém s datováním a vlastníkem objektu BEDŘICHŮV SVĚTEC Příkladem sídla zřejmě příslušníka klientské organizace severočeských Hrabišiců je Bedřichův Světec (o. Most). Ve 30. letech 13. století zde zřejmě současně s kostelem opět zasvěcenému sv. Jakubu Většímu vznikl obytný areál, skládající se ze dvou do kamenného podkladu zahloubených objektů. Jeden z nich měl patrně hospodářskou funkci, druhá budova byla obytná. Tvořil ji mohutný skelet s 8 obvodovými dvojicemi dřevěných sloupů o průměru cca 25 cm a jedním ve středu objektu. Zhruba 1 m zahloubené stěny tvořila dřevohlinitá konstrukce, břevna či prkna zasazená buď do drážek ve sloupech, anebo zakleslá za nimi; prostor mezi stěnami a jámou byl vyplněn písčitým zásypem. Rozměry do skály vylámané jámy byly 4,5 m x 5 m, ale vnitřní prostor měl rozměry jen 3,2 x 3,5 m, tedy méně než dvě třetiny. Vzhledem k této masivní vertikální konstrukci vyslovil autor výzkumu J. Klápště hypotézu, že budova byla vícepodlažní, horní dřevěné patro například mohlo spočívat na roštu, položeném na soustavu nosných sloupů a půdorysně mohlo výrazně přesahovat přízemní část. Sídlo ohrazoval jednoduchý plot, po němž zůstaly kůlové jamky a žlábky, částečně zřejmě palisáda, částečně plot či ohrada kombinující vertikální a horizontální články. Nedaleký kostelík sv. Jakuba Většího stál mimo ohrazení dvora, stejně jako hospodářské zázemí dvorce. BEDŘICHŮV SVĚTEC TÝNEC NAD SÁZAVOU Stavebník Přemysl Otakar I. nebo Václav I. Pozdně románská – 1. stavební fáze VROUTEK U PODBOŘAN Ae výzkum: 70. léta 20. století u kostela románského kostela sv. Jakuba Většího (síla zdiva 130 cm) SZ směrem 10 metrů od kostela: zachytil zbytky zahloubeného objektu s kamenným základem (jeho šíře byla 90 cm, líc byl pečlivě seskládán z pískovce, zatímco jádro tvořily amorfní kameny; kameny byly spojovány jílem). dxš= cca 10 m, druhý rozměr se nepodařilo zachytit; kamenná spodní část a dřevěné obytné patro, spojené lávkou s kostelem ? hospodářského zázemí a opevnění dvorec patřil bezdětnému Hrabišici Kojatovi - v roce 1227 prodal Vroutek křižovníkům na pražském Zderaze. 4. Chvojen 1. obdélná stavba, 1. třetina 13. stol. 5. Velebudice u Mostu 1. Jiný typ objektu: zjištěn rozsáhlý areál chráněný palisádou , vstup ze S koridorem 2. 12./13. st. 3. Bez stop zástavby 4. Ae výzkum: J. Klápště 6. Mstěnice 1. Hrádek 2. Konec 12. století : spojovací článek mezi RS opevněnými sídlišti /hradišťa vyhraněnými sídly mladšího středověku (hrady) – Klápště 2005, Nekuda 1980, 33; Štěpánek 1965, 111-112 3. ? – nepřesvědčivé – nutná revize Hlavní budova Dřevohlinitá Kamenná budova na přehradí věžXpec (bez stop po výpalu) Mstěnice - hrádek Analýza keramického materiálu: přelom 12/13.st. – polovina13.st Opora: zásobnice Zeměpanské zboží – konec 12. století – dar klášteru Louka Kamenná stavba (14,5X8m) před vnějším příkopem zdivo: pozdně románská technika zdění: lomový kámen do řádku střídala vrstva plochých kamenů (analogie: hrádek Bukovec u Bukova) 2 Příkopy - půlkruh jádro 7. Zahrádka 8. Velešín 9. Milevsko 1. klášter 2. Jiří z Milevska 10. Strakonice Pohřebiště S -zaušnicemi 2/3. 12. st.: románské kamenná fáze 1. sídlo šlechtice 2. Johanitská komenda 11. Nové Sedlo Bavor I. – 1235: de Strakonic 1243: dar johanitům - kostel a dům kromě vlastní rezidence (excepta domo principis) strakonický kostel, dům s věnem, kromě svého domu, a 8 vesnic v blízkosti Strakonic (Lom, Ptakovice, Miloňovice, Radošovice, Sousedovice, Libětice, Mutěnice, Krty se vším příslušenstvím) řádu sv. Jana Jeruzalémského + Bavorova manželka Bohuslava k donaci připojila vesnice Kozlov, Makarov a Mnichov (CDB IV/1, 115-116, č. 35) +nechal potvrdit králem Václavem I. (CDB IV/1, 114-115, č. 34) 1402: majiteli jen johanité 1420: obléhán Janem Žižkou 1449: ustanovena Strakonická jednota 15./16.st.: komtur Jan z Rožmberka – rozsáhlé přestavby STRAKONICE Hrad Bavorů + johanitská komenda 1. Kostel sv. Prokopa (dříve sv. Vojtěcha) s věží, 2. ambit, 3. kapitulní síň, 4. palác Bavorů, 5. věž Rumpál Mencl Datace : nejdříve 1/3. 13.st. – následně pod vlivem Ae výzkumu v Radomyšli posunul do 70. let 12. století Menclová 1972 Románská fáze hradu z konce 12. století (80. léta 12. st.) Merhautová 1971 Románská fáze: 1/3.13.století Kuthan 1976 Románská fáze 1220-1243 Kapitulní sál – kaple sv. Jiří Rajský dvůr ambit Knížecí palác domo principis – listina 1243 Presbytář Konce 13.st. Kostel sv. Vojtěcha dnes Prokopa Plán podle Menclové Ae výzkumy Dubský: 1937 Hejna: 1975-76 (kapitulní síň komendy johanitů) publikace: 1981, 1985 Strakonické muzeum/Muzeum střed. Pootaví: 1977, 1982, 1985 1978: kostrové pohřebíště u kostela Sv. Prokopa Muzeum střed. Pootaví +Archaia: 2006 Pohřebiště ½.12.-poč.13.st. 56 hrobů Hejna 1975-76: kapitulní síň komendy johanitů publikace: 1981, 1985 zdivo: š= 50 cm; vně: kvádříkové na maltu + lomové, vnitřní příčka - lomové, v okolí kostrové mladohradištní hroby - Nejstarší sakrální stavba sojená s rodem Bavorů Portál do kostela sv. Prokopa, kolem 1230 Zaniklé východní a severní hradní křídlo V-křídlo: 20,4X9,7 m; V obvodová zeď= 2 m – v ní těleso pece (obdélná 4X2 m) – společný předpecní prostor s 2. pecí (2/2.13.st.: keramika, pasovský fenik): chlebové pece S-křídlo: 6,6X4 m †14./15.st. studnaX cisterna: zásyp 2/2.13-poč. 14.st. Lehce obdélný: 2,8X3m 5.11.1318: listina popisující hrad a jeho rozdělení mezi Bavory a johanity (RBM III, 194-195, č. 471) LANDŠTEJN hrad Úlohou Landštejna, jak již název napovídá, tedy bylo plnit funkci strážního hradu na stále neklidné česko-rakouské hranici a rovněž střežit důležitou zemskou stezku do Vitorazska. Hrad Landštejn měl současně tvořit protiváhu staršímu, snad stejnojmennému rakouskému hradu na Pomezí (rod Zöbingenů). Ovládnutí rakouských zemí Přemyslem Otakarem II. po polovině 13. století znamenalo zánik koexistence této unikátní soustavy česko-rakouského dvouhradí; jako životaschopnější a perspektivnější pevnost se prosadil Landštejn a hrad na Pomezí zanikl. Po sňatku Přemysla Otakara II. s Markétou z Babenberka (r. 1252) byl Landštejn s okolím natrvalo připojen k Čechám. Z rukou panovníka získává hrad od r. 1259 mocný rod Vítkovců. Jejich lomnicko-třeboňská větev přijala podle tohoto sídla přídomek a jako páni z Landštejna se záhy stali jedním z nejmocnějších rodů v království. Prvním Vítkovcem, jemuž hrad patřil, byl Oldřich. Za nejvýznamnějšího středověkého držitele hradního sídla je považován Vilém z Landštejna, který panství převzal v r. 1315. Pro své politické ambice se dostal do sporu s králem Janem Lucemburským; ten proti odbojnému šlechtici vytáhl s vojskem a r. 1317 napadl a poškodil Vilémovo panství. Nakonec se Vítkovec s panovníkem usmířil. Z bývalého odpůrce se stal stoupenec, rádce a zemský hejtman Jana Lucemburského a vliv si udržel i za vlády Karla IV. Ten si Viléma značně považoval, pověřoval ho různými diplomatickými úkony a r. 1351 ho jmenoval nejvyšším pražským purkrabím. V té době kontroloval Landštejn významnou obchodní stezku, která vedla z Itálie přes Rakousko do českého vnitrozemí a dále na sever a byla pro Landštejn ekonomicky velice výnosná. Od počátku 14. století vedli Landštejnové spor o směr této stezky se svými sousedy, pány z Hradce. Rozepře vyvrcholila v polovině století otevřenou válkou mezi Vilémem a Jindřichem z Hradce, kterému se nakonec podařilo stezku odklonit přes Bystřici na Hradec (Jindřichův), což pro Viléma znamenalo citelnou finanční ztrátu. Ačkoliv do sporu několikrát zasáhl sám král Karel IV., vyvrcholila nevraživost soubojem, v němž byl Vilém Jindřichem smrtelně raněn. Jeden z nejmocnějších mužů království skonal na Landštejně v dubnu r. 1356 a jeho smrtí končí nejslavnější období pánů z Landštejna. věž palác věž+palác Obvodová zástavba věž – palác - obvodová zástavba věž – palác - izolovaně Vznik – stavba – kamená X dřevohlinitá architektura - hrádkůXtvrzí hrady Kolonizační provizória Hrady přechodného typu Základní formální rozčlenění podel P. Chotěbora LIŠČÍ DÍRY U DRNHOLCE Plaček, Unger: konec 12. st., keramika mladohradištní Hrad u STRAŠÍNA Nedostavěný hrad: ostroh – val a příkop Zídky: nasucho kladené (max. do 1 m) Keramika:2/2.13.st. Spojeno s Vítkovci, prodáno strakonickým johanitům (vesnice Strašín, 1279) Říčany - Hradisko Mouřínov - Hradisko Nezdařené lokace RUCHOMPERK Hrad přechodného typu * 12.st. - † 13.st. pec sníženina 40 X 9 m 2-dílna dispozice bez stop malty obvodový val – 2 fáze Maruše z Ruchomperka: 1404 – pozůstalá po Černínovi Procházka 1991: zakladatel hradu Černín I. (Drslavic) - komoří PO I. – konflikt – Černín odešel ze země → zánik hradu RÝMAŘOV Fáze I. Ovál 40x25 m chráněný příkope hl.=4 m, š= 11 m II. Obehnáno hlinitým valem, stavba s kemnnými základy 9X9m (stěny: hlína, dřevo ), konec 13. st. III. a. Vyrovnání centrální plošiny - tavírna zlata III. b. Železářská huť IV. Tvrz V. Řeznictví VI. Obytný dům 16.-17.st. VII. Zahrady 19. st. Obytná stavba: 8,3X9,5 m; š zdiva do 0,9 m Zánik požárem Několikanásobné hliněné podlahy Archeologické výzkumy opevěných sídel Schuchardt, Karl, 1931: Die Burg im Wandel der Weltgeschichte. Potsdam. 2 typy hradů: hrad franko-normanský: donjon+opevnění (hradba+příkop)± val hrad germánsko-saský: * pod vlivem rundlinků (kruhová útočištná hradiště) - budována Sasy (nové závěry i Slovany): kruhové – oválné opevněné+obytná prostná budova sál, hala; zástavba u obvodové hradby±věž Ebhart, Bodo, 1939: Der Wehrbau Europas im Mittelalter. Berlin Odmítnutí: podobu hradu utváří národnost zakladatele Vliv: staveniště, možnosti stavebníka, schopnosti a možnosti stavitele Typologie hradů Menclová, Dobroslava, 1972: České hrady I-II. Praha. Sasko-hesenský typ: * smícháním franko-normanského a germánsko-saského hradu – okrouhlá věž + hradba s obvodovou zástavbou (věž na přehradí X uprostřed nádvoří X v blízkosti hradby X součástí hradby); kolnozice – šíření do Čech: Michalovice, Grabštejn, Lemberk, Orlík nad Vltavou; Moravu: Štramberk, Bouzov, Sovinec, Blansek; Slezsko: Cvilín; Podunajský typ: hranolová věž s obranou a částečně obytnou funkcí: Čechy: Choustík, Klenová, Rožmberk, Morava: Buchlov, Rokštejn Typ hradu s okrouhlou věží s břitem: Čechy: Český Šternberk, Svojanov, Strakonice, Stráž nad Nežárkou, Morava: Sádek, Pernštejn, Veveří Menclová, Dobroslava, 1972: České hrady I-II. Praha. Hrad s hranolovou obytnou věží: jedinou stavbou je obytná hranolová věž – Rábí, Pajerek, Vítkův hrádek, Krozí hrádek Kastel: pravidelný půdorys - hradba s okrouhlými věžemi: Čechy: Konopiště, Hradiště (Tábor), Týřov, Borotín, Prácheň; Morava: Úsov Hrad s tzv. dynamickou dizpozicí: hrad sasko-hesenského typu s prodlouženou podélnou osou a zvýšenou vzáleností mezi věží a palácem: Čechy: Kokořín, Pecka, Frýdštejn, Šelmberk, Hasištejn, Střekov, Pirkenštejn Hrad s obalovou zdí a zaoblenými rohy: hlavní obrana hradba (zesílená, zvýšená), ústup významu věže až mizí Čechy: Gutštejn, Rychmbutk, Frymburk, Talmberk, Zvířetice, Opárno, Pořešín, ; Morava: Nový Hrádek nad Dyjí, Děvičky Poklasické hrady se čtverhrannou věží: hranolová věž spojená v interiéru s ostaními budovami přistavěnmi khradbě – podíl městských stavebních hutí: Čechy: Lipnice, Krupka, Kámen, Kyšperk, Hrubý rohozec, Kost, Kumburk, Helfenburk u Úštěka, Okoř, rozšířený Rožmberk, Český Krumlov, Orlík u Humpolce, Morava: není Dvoupalácová dispozice: typiská pro období Karla IV. Kašperk, Dívčí Kámen, Radyně, Helfenburk, Bečov nad Teplou, Vysoký Chlumec, Morava: Melice, Tepenec, + třídení podle stavebníků: Vítkovické hrady, hrady POI, Václava I., POII, Karla IV., Václava IV. (pohodlnost nad obranou: Krakovec, Točník, Hrádek v utné Hoře, Králův Dvůr (Praha-SMP) Typy hradních lokalit vrcholného středověku - používáné Přechodný typ Kolonizační provizorium Hrad s obvodovou zástavbou Bergfritový typ Palácová dispozice Dvoupalácová dispozice Dvorcový typ Donjonový typ Hrad s plášťovou zdí Kastel: francouzský, italský, středoevropský, redukovaný, severoněmecký Se štítovou zdí Bloková dispozice Ganerbenburg Skalní hrady Jeskynní hrady Hrady Václava IV. Charakteristika: důraz jen na architekturu → vztah hlavních objektů hradu – věž, palác, hradba, ± kaple, hospodářských budov Snaha odmítnout původ: přesto hrady Václava IV. Angerbach u Kožlan Hrad tzv. přechodného typu Hrad s obvodovou zástavbou Křivoklát Vitějovice Jindřichův Hradec Lichnice Hrad bergfritové dispozice Krašov Kastel - francouzský Kastel středoevropský Kadaň Písek Bradlo u Hostinného – donjonový typ hradu hrad dvorcového typu -jen palác: v bezpečné části hradu - Z. Měřínský – M. Plaček: pro Šostýn → nakonec obejvena věž (bergfit) Kuchlov, Blansko, Víckov, Vítkův Kámen u Blažejova KUCHLOV VÍTKŮV KÁMEN U BLAŽEJOVA Šenkenber/ Šimpekr: hrad se štítovou zdí Štítová zeď 2/2.13.st. Boční předhradí 14.st. Šenkenberk, Šimpekr: hrad se štítovou zdí, rekonstrukce 13.st. Šenkenberk, Šimpekr: hrad se štítovou zdí, rekonstrukce poč. 15.st. Hrad palácové dispozice Levnov Kašperk: dvoupalácová dispozice Hrad s plášťovou zdí Vikštejn Hrad s plášťovou zdí - typ bezvěžového hradu, u něhož téměř veškerá tíha obrany leží na mohutné, vysoké obvodové hradbě - plášťové zdi, za níž jsou skryty ostatní objekty hradu. Ochoz plášťové zdi umožňuje plynulý pohyb obránců a zvenčí nejsou patrny žádné lehce zranitelné střechy. Pokud se setkáváme s věží, jde o věž branskou - hovoříme-li o bezvěžovém hradu, zdůrazňujeme tím absenci velké věže - bergfritu, donjonu. V klasickém provedení mají hrady s plášťovou zdí okrouhlý nebo polygonální obrys. Tento hradní typ se ve velkém množství užíval v Dolním Rakousku, na Moravě a ve Slezsku. Do Čech, především východních, pronikl evidentně odtud. Příklady - Lanšperk a Košumberk. Na Moravě pak Boskovice, Vikštějn nebo malý hrad Vartnov. Lipnice – bloková dispozice Hrady: kontinuální – doložené mladohradištní hradiště: 1. vývoj k hradu a městu Praha, Hradec Králové, Chrudim, Olomouc, Znojmo, Brno, Přerov, 2. vývoj k hradu: Bítov, Křivoklát vazba na dvorec+kostel: Strakonice, Horšovský Týn? nově založené hrady: Přimda, nezdařené lokace: Vitějovice/Osule 1121: Kosma: „nějací Němci“ postavili had na české straně - stavitel patrně Děpolt/Diepold II. z Vohburgu (markrabě; † 1078) – Durdík, Menclová; syn Diepold III. z Vohburgu - hrad přepaden a dobyt Vladislavem I. - královský hrad střežícím důležitou obchodní stezku. 1427: opět Přimda dobyta 15.-16. st.: zástavní držby (Švamberkové) hradní typ: donjonu + přístavek: záchod Stav k roku 1905 šrafovaně: zdivo z ¼.20.st. Část římsy krbu Přístavek s prevétem Vyústění prevétu ve zdivu PREVÉT Portál do přístavku prolemen až za Švamberků Durdík – Ae výzkum 1973 Sonda I: 1. hinitopísčitý zásyp s kousky malty, cihel a recentním odpadem 2. kamenitomaltová podlaha 3. tenká šedohnědá kulturní vrstvička 4. starší vkop do vrstvy 2 5. rohový otvor v kvádru líce zdi s kamennou zátkou Vrstva 2 i pod přístavkem – jen v nižší výšce Vyrovnání terénu uvnitř staveb Sokol – Wizovský 2004 Sonda II: 1. hnědá hlinitosuťová s množstvím malty, kamenů a zbytků injektáže 2. tmavě hnědá, písčitohlinitá se střepy 3. vnitřní zdivo SZ-nároží donjonu: zdivo se světle okrovou maltou s drobnými kousky výpna a velmi drobnými uhlíky 4. injektáž 5. zdivo Z-stěny nároží 6. SZ- nároží donjonu - vnitřní zidov Původní interpretace: Líbal, Durdík – schodiště v síle zdiva Výseldky výzkumu: neprůkazné – v dostavěné části objektu nedoložitelné ROUDNICE NAD LABEM JZ - nároží Biskupský hrad * 2/2.12.st. V čele hradu příkop palác: nároží i strany zpevněné ½ a ¾ kruhovými věžicemi 1. podlaží: sklep s valenou klenbou 2. podlaží – 2 lodní sál 10 polí křížové klenby na střední slepouky + kaple – apsidu v 1 z věžic + válcová věž (podle plánů z 16.st.) - ? Datace: 1. Současná s palácem 2. ½.13. st. 3. Mladší výstavba Arnošta z Pardubic nebo Jana Očka z Vlašimi HORŠOVSKÝ TÝN Biskupský hrad 1. pís.zmínka: ? 1184 nebo 1229, jistá až z 1286-1296 • mladohradištní osídlení • objekt: zemnice – konec 12. st. – ½. 13.st. • Kaple/kostel ze 40. let 13. st.: obdélný presbytář, loď 2 pole křížové klenby, bobublové hlavice • Hrad: 2/2. 13. st. Středoevropský kastel 1. 1. raněgotické: kostel 2. 2. raněgotické 3. 3. raněgotická fáze 4. 4. raně gotická fáze 5. Pozdně gotická 6. Nedat. Gotické zdivo 7. Pozdně gotické městské zdivo 8. Renesanční a mladší Sonda 1-3 Sonda 4-7 Sonda 9-12 Ae výzkum: 1984 - T. Durdík Sonda 1-3 6. Zahloubený objetk Kůl.jáma Kůl.jáma Výstavba hradu: 1. Z- křídlo (volně stojící) – J.část: hranolová věž, průjezd, + další 2 místnosti 2. Přístavba S-hranolová věže přestavba presbytáře kostela/kaple na věž 3. Spojení hradbou KŘIVOKLÁT královský hrad: POI nebo Václav I. – výstavba do 80. let 13. st. 1.pís.zmínka: 1110 – přestavba starého hradu 1307: hrad dobyt, požár – potvrzeno Ae Přestavba Václava IV. 18.3.1422: další požár – potvrzeno Ae 4x obležen a dobyt Přestavba za Jiřího z Poděbrad, Vladislava Jagellonského Požár 1643 Huderka Dům Na kukle Birnbaumová 1951 ARÚ AV ČR 1973-1996/2003 NPÚ – střední Čechy 2004-06 Křivoklát T. Durdík – mladohradištní hrad – jinde X Ae výzkumy NPÚ – dokumentace mladohradištní hradby 1. fáze: obvodová hradba, válcový donjon (včele zavázaný do obvodové hradby) → * břit Hranolová věž u brány v JV nároží Příčná hradba – rozdělení na horní a spodní hrad Horní hrad – palác (obdélný, sálový) - při příčné hradbě, dochovaná románská okénka v přízemí 2. fáze: vlády POII, dostavba obytné a provozních objektů; proražení paláce průjezdem a výstavba bočních křídel na horním hradě: J- křídlo: identická okénka jako u staršího paláce (románská – ostění), ale – vyrobena dopředu v 1. fázi a použita ve 2. fázi dělení spodního hradu – nádovří zdmi (hradby) – 2. palácový komplex 3. fáze: hrad dokončen za vlády POII, rozdělení horní hradu na dvorek s věží a palácovou část, * S-křídlo se záchodovou věží; arkádový ochoz podél celého palácového komplexu Vodovod: keramický, prostup hradbou na studniční nádvoří J-opyš: pod mohutnu tzv. Zlatou baštou Purkrabství: doklady románských prvků purkrabství 1. Stavební fáze, 2. archeologicky zjištěné zdivo, 3. zdivo Václava IV., 4. pozdně gotické zdivo 1. Kamenické prvky kromě opěrných pilířů 2. Odsekané výběhy mladšího zdiva 3. Cihlové zdivo Vnější líc Z-stěny purkrabství Manský palác