1961
1962
1963
1964
SION
Ae výzkum
30.Léta 20.stol.: amatérský výzkum
E. Jánská 1961-1964
Postaven 1426-1427 (Jan roháč z Dubé)
† 1437: 4 měsíční obléhání Hynce Ptáček z
Pirkenštejna + uherská voj. Michal Ország
pís.pram X Ae (- podkopy; počet: projektilů
do obléhacích strojů a děl)
• Poč. hradu: poč. 14. st.
• Hradní jádro kromě obytné věže - v mladší
fázi rozebrán na stavbu vnějšího opevnění
•
obytná věž: 13/14.st.
dodatečně přiložená ke starší hradbě
v patře kachlová kamna
mělce založená
hospodářská
budova z mladší
fáze hradu
(pokročilé 15.st.)
Panenská věž
starší 15.st.
vnější obvodová hradba: 14.st.
Starší bašta překrytá „stavbou“ s novou věžící
Budova krytá prejzy, vytápění: kachlová kamna
Hradba – v interiéru přerušena
* Nového Herštejna 2/2. 13. stol. můžeme na základě stavebního rozboru D. Menclové a věcných souvislostí klást již do první poloviny 14. století;
1. písemná zmínka: 1348 – před založen Buškem II. z Velhartic, synem stejnojmenného komorníka markraběte Karla, který zemřel kolem r. 1337 v Meranu.
- příbuzní Protiva a Břeněk z Herštejna, o nichž již máme výslovné zprávy, že vládli na Novém Herštejně v l. 1348 a 1349.
- Po Břeňkovi, jenž byl ve službách olomouckého biskupa, na hradě Ješek z Velhartic, který byl v l. 1356–1367 maršálkem královského dvora;
- Vdova po Janovi Ofka z Újezdce a syn Janov → Jan převzal panství před r. 1385 (spory s pány z Rožmberka: pravděpodobně Nový Herštejn dobyli
a Jana z Velhartic zajali ( zemské desky: leden 1385 - Jan zavazoval, že hrad bude kdykoli otevřen Oldřichovi z Rožmberka a jeho synu Jindřichovi,
a dočasně jim byl i zapsán do splacení 50 kop)
- Jan z Velhartic byl v l. 1397 až 1412 přísedícím zemského soudu; Na konci husitské revoluce se dostal do sporu s bavorským knížetem Vilémem
- r. 1435 se Jan připomíná naposledy → hrad přešel na jeho 4 syny: Arnošt na poseldy uváděn r. 1465
- konci vlády Jiřího Poděbradského převzal Nový Herštejn - vnuk Jana z Velhartic: Jan Herštejnský z Velhartic spolu s nejmenovaným bratrem.
- 1473 spory s bavorským knížetem Albrechtem.
- Říjen 1474 přitáhlo bavorské vojsko až k Novému Herštejnu a Bavorům se podařilo zajmout Jana Herštejnského
- Po třech měsících uzavřel Bohuslav ze Švamberka a Dobrohost z Ronšperka s bavorským knížetem Albrechtem dvouměsíční příměří, ve
kterém měl být Jan Herštejnský na svobodě, ale po jeho uplynutí se měl dostavit na bavorský hrad Straubing. Jan Herštejnský však začal
plenit bavorské statky hned, jakmile byl propuštěn, a proto Bavoři podnikli vojenskou výpravu proti němu.
- Poč. února 1475 přitáhli k Novému Herštejnu, hrad dobyli a Jana znovu zajali
- Jednání s vítěznými Bavory se ujal prostřednictvím svých úředníků Zdeněk ze Šternberka, do jehož služeb se Jan Herštejnský původně dal
najmout. Přestože Bavorům bylo slibováno, že útoky z Nového Herštejna přestanou a na tehdejších sněmech se s nimi jednalo
o podepsání konečného míru, Bavoři hrad úplně vyvrátili a vypálili.
- Zdeněk ze Šternberka žádal, aby jeho služebník Jan Herštejnský byl z vězení propuštěn a byla mu nahrazena škoda za zničený hrad. Jan
však byl propuštěn až v lednu 1476, když se uvolil zaplatit výkupné 1000 zlatých. Tuto velkou peněžní částku ze svého zpustlého statku
zaplatit nemohl a tak došlo k novému nepřátelství s Bavory, které bylo ukončeno nějakou smlouvou v r. 1481
- Be znáhrady: snaha o náhradu ještě v r. 1496,
- statek Lomec: Jan Herštejnský se zde připomíná v l. 1509–1515.
- ?: Starý letopisec: 1520 - na Hradčanech za Daliborkou sťat „pan Herštejnský“ - Jan nebo jeho syn
- 15. /16. stol. :herštejnské panství - Půta Švihovský z Rýzmberka († 1504).
Při dělení velkého Půtova majetku mezi pozůstalé syny připadl Nový Herštejn Břetislavovi: nejnutnější oprava hradu – obydlí úředníka:
Panenská věž a na vyplňování zdiva cihlami; zadlužení → prodej (hradau+8 vsí) 1524–1534: za 2350 kop grošů českých majitelem královské město Domažlice
(ve švamberské zástavě)
Hrad – pustl, dvůr a hospodářská stavení pod hradem rozprodali poddaným;
1547: pro účast na stavovském odboji proT Ferdinandovi Domažlickým všechny jejich statky zkonfiskovány → do 1549 navráceny kromě novoherštejnského
statku
1549: jako pustý: Ferdinand I. - za 900 kop grošů českých prodal hrad karlštejnskému purkrabímu Šebestiánovi Markvartovi z Hrádku (ale sídlo na tvrzi
v Únějovicích)
VELEŠÍN
Hrad – 4-dílná dispozice
Z- strana oddělena od předhradí dvěma dosud znatelnými příkopy
zbytek válcové věže
Ae výzkum: 1973-1976: A. Hejna
v J-části hradního areálu zbytky pozdně románské kaple
* ½.13.st.
• Zakladatel hrad král PO II,(Durdík 1999) X PO I (Kuthan 1976, Hejna 1985) X Václav I (Hejna
1981, 1985)
• podle A. Sedláčka – výměnou za Budějovice a Hlubokou získal Velešín od krále PO II před rokem
1266 Čéč z Budějovic
• r. 1266: Čéč z Budějovic/Velešína – donátor kláštera ve Zwettlu
• Čéč - Velešín postoupil Benešovi Pyšnému (MarkvarTci → páni z Michalovic)
• PO II. Velešín Benešovi odňal a připojil jej ke královským statkům
• r. 1283: král Václav II. vrátil hrad Velešín Benešovu synovi Janovi z Michalovic
• dělení mezi syny Jindřicha z Velešína (vnuk Jana z Michalovic)
- r. 1358 Ješek, Beneš a Jindřich po jedné třetině hradu a k tomu některou ves na
panství; rozdělení neúčelné - r. 1359 Beneš vykoupil podíly svých bratrů
• → po jejich smrT převzala velešínské panství v r. 1361 Benešova dcera Markéta spolu se svým
strýcem Petrem z Michalovic (získal Velešín) - Jeho syn Jan Michalec z Velešína prodal v r. 1387
Velešín Oldřichu z Rožmberka a jeho synovi Jindřichovi.
• husitské války: táborské vojsko se pokusilo zmocnit hradu zradou – nezdar
• sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán se svým vojskem ohrožoval hrad → Oldřich
z Rožmberka s ním uzavřel v r. 1434 mír.
• hradní posádka (Oldřich z Rožmberka) X lidem Jana Smila z Křemže (ti se vraceli z výpravy
z Rakous) – pobiti
• údržba hradu si vyžadovala vysoké náklady (1476: purkrabí+1 jízdní+8 střelců; platba 50 kop
grošů na údržbu ) → Vok z Rožmberka r. 1487 (purkrabí: Oldřich z Dvorce) → opuštění Velešína
• pustnutí – 1541: pustý zámek
Já Jan Smil z Křemže žaluji pánóm, rytieřuom, panošiem, měšťanóm i všem
obecným lidem na pana Oldřicha Rosmberského, na toho zlého nečistého pána,
žeť mi jest za pravým křesťanským mírem a příměřiem kázal mé tovariše s tiem
Jidášem Vilémem Lopatú zmordovati beze všie viny. A když moji tovařiši jeli z
Němec, na ně nižádné péče nemajíce, tuť sú je s Velešína, páně zámku, honili a
zhonivše nechtěli jich přijímati, ani se jim dávají, ale zlapavše je i svláčili je a
svlekše je mordéřsky a nekřesťansky zmordovali za pravým křesťanském
příměřie a mieru, ježto toho zápis
mám pod jeho ctí a věrú. Protož dobrá druženo, pro buoh prosím, vystřichajte
sě takového pána, s ním mieru a příměřie podle ctí a pod věrú nemievajte, nebť
nikdy nezdrží, ale úklad i s tím Jidášem Lopatú činie, kudyť by mohli koho svú ctí
o hrdla připraviti a zavésti, jakožť jsú mi mé tovařiše zavedli, zlí nečiští z kurvy
synové samorostlí, jináč nemohúc, než když jim se věří.
Listář I., 234-235,č. 350
http://lehre.hki.uni-koeln.de/monasterium/pics/CZ-SOAT/Historica/SOAT-HistoricaTrebon_1437_0241-r_r.jpg
Ae výzkum 2008 T. Durdík
Hradní pozdně románská kaple
Hejna 1981
Durdík 2010
1 – středověké zdivo kaple a paláce, 2 – patrně středověké
zdivo paláce, 3 – zdivo novověké kaple, 4 – mladší novověké
zdivo
závěru Hejnova výzkumu kaple, 1. zachycující vlevo pod zdivem
apsidy mladší kaple část vnitřního líce apsidy kaple starší a 2 . do
jejího již zasypaného prostoru vloženou substrukci se základovým
pasem pro mladší apsidu
ORLÍK U HUMPLOCE
• * 3/3. 14.st. ; 1. zpráva 1399: Jindřich z Dubé na Humpolci
•1404: obležení a dobytí hradu Jindřichem z Rožmberka; po 1404 zřejmě ještě Jindřich z Dubé však nechává areál
obehnat kamennou hradbou?
•1416: Jindřich z Dubé umírá
•1420 odkupuje humpolecké zboží s hradem Jan Leskovec z Leskovce
•2.září 1496: kupuje panství Jan Trčka z Lípy
•1559: Zdeněk Trčka z Lípy poprvé píše sezením na Orlíku nad Humpolcem
•1560: hrad prodává Janu Říčanovi z Říčan a na Kosové Hoře. Při prodeji je však hrad a dvůr poplužní pod hradem
uváděn jako pustý
•1588: prodává panství i s hradem Orlíkem Kryštofu Karlovi z Roupova: k Orlíku přikupuje panství herálecké
a přemisťuje své sídlo na nový herálecký zámek.
•Po 1621 - majetek konfiskován: zboží odkoupil v roce 1623 Filip starší, hrabě ze Solmsu - sídlo na Herálci a Orlík
pustne
•1708: „pustý zámek Orlík“ s dobře zachovalými zdmi – sídlí zde myslivec
Páni z Leskovce: radikální přestavovba
Hradba stržena (z větší části) – výstavba nové: při vstupu do areálu
staré opevnění: doplněno o čtvercové bašty
V SV části původního předhradí -nová obytná budova
Vstup: do jádra je zazděn a nový veden přes věžovou bránu,
vklíněnou mezi věž a prostřední baštu
bašta poblíž 1. brány v přízemí: hradní kuchynš.
Paláce horního hradu: přestavěny a sklepení nově zaklenuta
valenou klenbou
Páni z Dubé: v J-části stávajícího hradního komplexu. obdélný
půdorys: na J a Z straně strmé svahy hradního návrší; na S,
přístupové, příkop+most+brána: ochrana mohutnou hranolovou
věží: přístupná po můstku z protilehlého paláce
Palác J a Z strana hradu - přiléhal k hradbám
Mezi bránu a palác později přistavěnamalá kaple
Hospodářské předhradí – opevněno jen dřevěným plotem,
příkopem a valem
Trčkové z Lípy: renesanční reprezentační palác v S části areálu
1. hradní brána: na SV nové dělostřelecké opevnění čtverhranný -
tzv."bastión„
Hradní stavba je nově přejmenována na Orlík
Páni z Říčan: obnova sídla, po vnitřním obvodu Z části areálu přizdívají řízemní objekty
Stavební fáze
kuchyně
Řez 1. bránou: nejmladší fáze
V roce 1911 hrozí úplné zřícení hradní věže a proto v roce 1913 dochází na popud místních rodáků k prvé konzervaci jejich
zbytků i ostatního zdiva.
Další zabezpečovací práce jsou prováděny v letech 1939-41 Klubem českých turistů. Dochází k odkopání sutin z celého
hradního komplexu a zakonzervování příslušných zdí. Práce však musí být předčasně zastaveny.
Po roce 1945 je areál hradu centrem mládežnických akcí a zábav. Z důvodu špatného stavu objektu jsou však v 70-tých
letech tyto zakázány - hrozí zřícení některých částí zdiva. Hrad dále neudržován pustne a mění se v rozvaliny. Areál se tak
opět stává místem získávání laciného stavebního kamene.
V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců, která se později transformuje v občasnké sdružení humpolecké
pobočky Klubu Augusta Sedláčka.
Od roku 1992 do r.1996 probíhají nové stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec.
Účelem této snahy je zachránit památku pro další pokolení a zpřístupnit ji v celém rozsahu veřejnosti. Rok 1997 znamená
pro hrad mnohé. Areál je zpřístupněn veřejnosti, na opravu dalších partií v severní části však zatím nezbývají prostředky.
V témže roce humpolecká pobočka Klubu augusta Sedláčka zakládá obecně prospěšnou společnost Castrum o.p.s., která se
stává oficiální organizací zajišťující správu hradu v té se době již nacházejícího v městkém majetku . V následujících letech se
podařilo dokončit opravy horního hradu a provést i zajištění většiny dolního hradu. V polovině prvního desetiletí 21 st. se
podařilo realizovat stavbu správní budovy a tak otevřít cestu dalšímu využití hradu.
V roce 2008 pak byla zahájena konzervace tzv. bastionu, která proběhně pravděpodobně v několika fázích do roku 2010.
Aktivity v areálu v průběhu 20.-21.stol.
VÍZMBURK
Ae výzkum
A. Hejna: 1972-1983
SHP: L. Razím
Poč. Ae: výzkumu – jen pahorek - ze
sutin zbytky hradu zachovaného
až do výše prvního patra
oválný půdorys: 40 x 30 m.
bergfrite v čele a s obvodovou zástavbou palác+velký
sál+kaple, mladší kuchyně a kovárnu
Hrad založen Tasem erbu třmene ve 2/2. pol. 13.st.
k roku 1279: v Kronice tak řečeného Dalimila („Mnozí čeští páni cizince pak děsí: Mutyně Vhřešcovský, bil se v Bořiměvsi,
Mutyně Skuhrovský, poblíž Albrechtic, Jaroslav Jablonský a s ním ještě víc Petráň Zebinský, co trubky nosí ve štítě, také Tas
Višemburský bije se lítě a v okolí Prahy pan Ctibor z Lipníka. Nejvíce však Hynek v bojích vyniká. …“)
1289: Tazzo de Wizenburch
Do 1294: „capitanus Crocovie et Sandomirie“.
1303: správce Kujavska a Pomořanska
1303-1304: subcamerarius
1304: zavražděn (probodnut jakýmsi Janem Vlkem, svým sousedem, za to že ho připravil o jeho majetek. Vlk se vypravil do
Prahy, aby sjednal nápravy, leč nebyv přijat, počíhal si na Tasa před kostelem sv. Klimenta )
Tasův syn Jaroš z Vízmburka
1309: Milota z Pnětluk a Wissensteyna majitelem hradu
1327-1330: výměna panství mezi Arnoštem z Hostinného a pány z Dubé
1336: hrad připadá Hynku Crhovi z Dubé
Od 30. let 14.st-1447: v majetku pánů z Dubé
Poseldní majitel hradu Jiřík z Dubé nejdříve na straně hustiské poté ve službách Zikmunda Lucemburského
1437: přesídlil Jiřík z Dubé na Žleby
1447: Staré letopisy české „…téhož roku po sv. Duchu všechna knížata slezská spolu s městy Vratislaví, Svídnicí, Zhořelcem,
Budyšínem, Žitavou a dalšími městy, která jim patřila, vytáhli, a když mezi sebou sebrali peníze, vykoupili od pánů a zemanů
hrady, ze kterých jim silně škodili a loupili, jako Vízmburk pana Jiříka Vízmburského z Dubé, Adršpach pana Hynka
Červenohorského, Žacléř patřící kdysi panu Hanušovi z Varnsdorfu, Belver a Skály pana Jana Salavy. Hrady zaplatili
hotovými penězi a pak je zbořili a zničili. Ale vesnice a platy z nich všem uvedeným pánům ponechali.“
V r. 1447 hrad zakoupila slezská knížata a města, pro něž hrad představoval stálé nebezpečí, zbořila ho a spálila. Trosky velké
věže překryly ostatní budovy, které se díky silné obvodové hradbě nerozvalily do stran. Díky tomuto „zavření“ se Vízmburk
výborně dochoval do dnešní doby.
Po 1147: Jiří z Dubé prodal vízmburské panství za 265 kop grošů Jindřichovi z Michalovic.
ZLENICE Menclová 1972
Ae výzkum 1998-2002; 2005-2009
T. Durdík, V. Kašpar
Branská věž: vlčí jáma – ve výplni mazanice → hrázděné
patro nebo polopatro
Parkán: situace poč. 14. st.
Brána přehradí: hzděné přízemí, nástavba – dřevěná
(výbava: kachlová kamna)
brána přehradí
ORLÍK NAD VLTAVOU
*
Menclová 1972, 164:
Durdík 1999,
Břicháček 1989 – 12. st. – Ae výzkum
příkopu – maltová vrstva s keramikou 12.st.
Břicháček 1989, CB 1: výzkum 1983 Kermika 12. st.
Plán hradu z poč. 18. st.
Věž – průměr 16,8 m, š= do 5 m
BŘECLAV
Donjon: válcový; dřevěné piloty a roštu z dubových
kmenů
Dendro vláda POII x Výstavba spojována s královnou
Konstancií
PŘEROV
1141: „Zdíkovská listiny“ -Přerov centrem velkého hradského obvodu s
arcijáhenským kostelem
Z 12.-14. st. pochází několik falz, jež přinášejí nejisté doklady o šlechtických a
církevních majetkových poměrech z 11.-13. stol.
od počátku 13. st. postupně narůstá počet písemných zpráv o jednotlivých
šlechticích (Cimburkové, Pernštejnové, Žerotínové), úřednicích města, o městě
samotném a jeho podhradí.
Kasteláni:
1213: Blud, 1. známý člen rozrodu ze kterého pocházeli i pozdější Žerotínové
1234: Gerhard první známý člen pánů ze Zbraslavi, pozdější Kunštáti
1236: Viktor Bludovec, Oneš Bludovec
Willenberg 1593: Přerov
Hrad/zámek
Horní nám. 26
Brána kastelánského hradu
Přerov:
1726-1727
černě vyznačené židovské domy
Hrad s válcovou věží: ½.13.st.
Mírně kónický spodek věže, snaha po řádkování: z lomového zdiva, š=2m
Ae výzkumy:
J. Kohoutek; Z. Schenk
vrcholně středověký hrad: jen část původní rozlohy : Z-část (nejvyšší části ostrožny raně středověkého hradiska)
kamenná podoba hradu: písemně potvrzena nejpozději v roce 1276
fragment kamenné hradby -13. století -pouze na S-obvodu hradního návrší, předhradí zřejmě zůstalo ohrazeno pouze
dřevo-hlinitým opevněním
Horní náměstí č. 26: vstupní brána kastelánského hradu: ½.13. století. Brána je rovnoběžná s jižní stěnou domu a kolmá
na delší stranu historických stěn původního hradu ve tvaru rozšířeného účka
Z půdorysné dispozice zdí lze usoudit, že pro průjezd hradem směrem k návrší chráněnému hradbami
museli všichni absolvovat dvě za sebou následující zatáčky.
BÍTOV
pokus o rekonstrukci břitové věže s
pláštěm hradby
a. La Roche-Guyon
b. Bítova
břitová věž s okolím
1) věž s plášťovou hradbou
2) předpokládaný průběh pláště
3) mladší zdivo
La Roche-Guyon
LELEKOVICE
Ae výzkumy:
Zjišťovací: 1979-1980 (B. Novotný)
Systematický: (J. Unger)
Vnitřní hrad: 1984-1990
Předhradí: 1989, 2002-2004
Oválný půdorys 52x34 m
1. fáze: plášťová hradba š= přes 2 m
Na vstupní JV straně z ní vystupovala hranolová
věž, která buď chránila bránu v hradební
zdi, nebo byla sama branskou věží
příkop š=8 m, hl=2 m
Na SZ straně k hradbě 3-prostorový palác –
zalomení
2. fáze: dřevěné hospodářské budovy na nádvoří
nahrazeny zděnými
Patra budov - spojena ochozem vysazeným na
kůlech (obíhal celé nádvoří)
Příkop: vnější strana rozšíření, parákánová
hradba předsazena cca 5 m před hlavní hradbu
Mezi parkánovou hradbu a hranolovou věž 1.
fáze - čtverhranná věž -brána s padacím
mostem.
Stopy lehkých dřevěných konstrukcí v ploše
nádvoří - ? rozdělení na tři díly
*na konci 13. či počátku 14. století
1. Zmínka: 1339 - olomoucký sudí Hereš z Lelekovic
Hrad zmínka až 1358.
1379: získal třetinu hradu Ješek z Rožďálovic,
1387: třetinu držel Ludvík z Ubušína → 1390: prodal třeTnu Petrovi Hechtovi z Rosic → 1392 celý
hrad
1401: Lelekovice obsazeny příznivci markraběte Prokopa → proT nim zasáhly oddíly města Brna
pod velením Eduarda z Kunštátu a Skal → dobyg hradu
Hrad získaly páni z Kunštátu a ze Skal → 1412 Erhardovi zapsány Lelekovice i s tvrzí
MELICE
Ae výzkum
1898: výzkum - farář František Vaculík z Drysic,
kopal na kopci u PusTměře → část zříceniny: v
místnostech č. I a II.: našel znak biskupa Jana
Očka z Vlašimi → idenTfikoval Melice
1931–1935: pod záštitou Státního památkového
úřadu v Brně - Vojtěch Procházka
1935–1938: vyškovský lékař Jan Zháněl
-odkryt zásyp 9 místností (prostor hradního
jádra).
existence hradu: 1339-1423
Obdélný půdorys, 54x 31 m, 4-křídlá dispozice s
nádvořím
Hradba š= do 2,5 m
? kastel - ? věže v nárožích
strážnice: teplovzdušné topení – vytápění sálu v patře
Kaple: 1363 – kaplan Petr, stavbu dokončil Jan Očko z
Vlašimi
J-nároží: kachlová kamna v destrukci z 2. patra –
biskupská komnata - Václav Králík z Buřenic
ves Melice – 1141 – v majetku ol.
biskupství
1339: stojí hrad – purkrabí Beneš z
Melic
1423: dobyt husity
1439: rozbořený
TEPENEC
Tepenec , na mapě z r.1724
1340: listina o vůli Karla postavit hrad
1371: Karlsburg/Twingenberg – připadl Jana
Soběslavovi, syn Jana Jindřicha
1406: pustý
Ae výzkum
Bělkovický kamenolom
60.-70. léta 20. století: Burian
Archeologické centrum: 1997-1999, 2007, 2008 (Tymonová, Kalábek, Procházková, Vrána,
Vránová )
výzkumná plocha - čtvercová síť o velikosti jednotlivých čtverců 5×5 metrů → zkoumány
šachovnicově
- jednotlivé čtverce: po mechanických nebo přirozených vrstvách postupně snižována
kulturní vrstva či vrstvy
Objekty:
kamenné
Kovárna
sklepy – suterény: nadzemních staveb; Oba sklepy jsou částečně zasekány do rostlé skály a jejich
stěny jsou postaveny z lomového kamene spojeného pouze jílem či hlínou. Rozměry sklepů jsou
4,5×4 metry, 5×5 metrů.
- v jednom ze sklepů - nalezena horní část žernovu (běhoun) se středovým otvorem a 2
bočními otvory pro uchycení dřevěné hnací rukojeti
cisterna
Středověký sklep v severní části
zkoumané plochy předhradí.
Středověký sklep s nálezem žernovu.
Ivanovice na Hané
Přibice
ROKŠTEJN
→ hrad v údolí řeky Brtnice, 12 km JV od města Jihlavy
a 5 km Z od města Brtnice
→ kulturní památka 5055
Archeologický výzkum hradu Rokštejna
• 1728: hraběnka Collaltová, „terénní technik“ M. Tovara, dopis: s popisem odkrytých situací, nelze přesně určit místo
exkavace v areálu tzv. horního hradu
• 1958-1965: Bohumil Coufal s vědomím MZM v Brně a MV v Jihlavě
• 1963-1966: Z. Měřínský – gymnaziální léta – čtverce 1 x 1m N 1-21; profily A-B, C-D, E-F, G-H, I-J; prostor jižně a
jihozápadně od věže horního hradu v současných čtvercích 4/9-10 a 5/9-10
• 1981-1988: Archeologický ústav ČSAV v Brně – vedoucí: Z. Měřínský - záchranný archeologický výzkum
• 1989-1991: Moravské zemské muzeu Brno – vedoucí: Z. Měřínský
• 1991-1996: Historický ústav FF MU v Brně – vedoucí: Z. Měřínský – systematický archeologický výzkum
• od roku 1996-dosud: Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně – vedoucí: Z. Měřínský (v roce 1997 výzkum
přerušen); systematický archeologický výzkum
• 2005-2011: archeologický výzkum za podpory výzkumného záměru MŠMT
• 2009-2012: výuka studentů archeologie za podpory OPVK 2009-2012
Orlovice