Tvým kovem vzácným nechť je zlato, mědí tvou s bronzem slitý cín!
Země, nechť všechno, co máš ... i Tvůj lid nechť... { 235  Tvůj muž ať druhu svému pyšně jak býk vychází j
vstříc!" :|
(2 řádky fragmentárni)
Ostrov Dilmun ozářil, očistil, i
bohyni Ninsikillu tam postavil. 240   ... ke vznešené svatyni dal. Nyní pojídá její ryby.
Palmám dal dobrá pole. Nyní pojídá jejich datle.
... Elam a Marchaši...
najednou všechno zhltají.
(Tam) vládce, jemuž Enlil propůjčil sílu, 245 jejich domy zničil, jejich hradby zničil.
Kovy drahé, lazurit, i obsah pokladnic
nechť Enlilovi, vládci cizích zemí, clo Nippum přinese!
Těm, kdo města nemají ani domy nemají, j
nomádům Martu, daroval Enki skot i brav.
■■■■■.■■í
250 Když od místa toho pohled svůj odvrátil,
když otec Enki na Eufrat popatřil,
vystoupil Eufrat proti němu bojovně jako trkavý býk.
Zvedá svůj mužský úd, semeno stříká.
(Enki) naplnil Eufrat trvale tekoucí vodou. : 255  Nyní j e kravkou, j t:ž telátka. svá starostlivě volá. .. j
Tigris jak trkavý býk také se přidal na jeho stranu. ;..
(Enki) mu úd mužský zdvihl, přinesl svatební dar.       r ■
Tigris jak mocný tur v srdci se nad tím radoval...
Přinesl vodu, jež stále teče, své víno učinil sladkým. 1 260 přinesl obilí, klasy mnoha zrn, lidé je pojídají.
Naplnil Ekur, Enlilův dům, všemi statky. (
Enlil měl z Enkiho radost, Nippur byl radosti pln. \
Pán na znamení vlády, si čelenku upevnil, | pro své kralováni nasadil čapku. 265  Po levici své se zemč dotkl,
126
ze země mu vytryskla hojnost. Po pravici žezlo položil, Eufrat s Tigridem spolu je pozřely. Na slovo jeho... 270 nadbytek jak olej z paláce prýští. Pán osudu, Enki, král Abzu, Enbilula za dozorce řek Enki tam dosadil.
K bažině promluvil a dal jí vousaté ryby, 275 promluvil k rákosišti a dal mu červené palice a zelené
stvoly.
(2 řádky chybíc řádek 278'nesrozumitelný)
Z jeho sítě žádná ryba neunikne, _28o z jeho pasti neunikne žádné (zvíře),
z jeho oka neulétne žádný pták.
(1 řádek nesrozumitelný)
Nannara, jenž ryby miluje,
Enki tam dosadil. a85  Pán založil chrám, a je to svatyně čistá, vnitřek má
. nádherný,
v moři chrám založil, a je to svatyně čistá, vnitřek má
nádherný,
svatyně, jejíž vnitřek je (jak) zkroucena nit, věc,
kterou nezná nikdo, svatyně, jejíž místo je určeno podle postavení hvězdy
iku,
svatyně čistá, jejíž místo nahoře v souhvězdí Vozu
' stojí.
(1 řádek fragmentárni) 291  Anunnakové, bozi velcí, nevystupují (tam) proti němu. ... pokládá, palác se raduje.
Anunnakové v modlitbách a prosbách tam přistupují. Enkimu ve svatyni Abzu postavili velký trůn. (2 řádky fragmentárni)
297 Naplnil Ekur, Enlilův dům, věcmi všemi,
s Enkim se Enlil raduj e, Nippur j e radosti pln. (3 řádky fragmentárni)
127
302
3°5
Velkou záplavu oceánu,
povodeň strašnou, povodeň z moře,
jež s hukotem stoupá.,.
Paní ze Sirary, matku Nanše,
v moři i pro zem v šíři její
Enki tam dosadil.
Vítr a vody nebes povolal.
Jak oblakům, jež po obloze plují, dal jim přiblížit se, 310 až k základům nebe dal jim proniknout. Z pahorků pole udělal.
Toho, jenž na bouři velké jede a bleskem útočí, stavidlo čisté, jež vnitřek oblaků uzavírá, Anova syna, strážce nad vodami nebe i země, 315 Iškura dobrého, Anova syna, tam Enki dosadil.
Pluh připravil, jho i spřežení, veliký kníže Enki býkům rohatým v řadě dal jít. Promluvil k svaté brázdě 320 a pole obilí dobrému vzejít dalo.
Pána, jenž čelenku si nasadil, ozdobu vysoké stepi, rolníka Enlilova s nástroji všemi, Enkimdua, pána příkopů a kanálů, Enki tam dosadil.
325  Pán pole dobré povolal, stébla mu dal,
Enki mu poskytl cizrnu, čočku a svazky... Nasypal obilí:šelibar, klasy s množstvím zrn, obilí innu
navršil na hromadu. Enki hromady, kopce obilí rozmnožil, díky Enkimu země hojnost svou šíří. 330 Tu, jejíž hlava i tělo jsou barevné a oči medové, paní nebe, jež plodnost umožňuje, sílu země, život
černohlavců,
Ašnanu, dobrý chléb, chléb veškeré země, tam Enki dosadil.
Kníže velký břit motyky připevnil pevně šlachou,
kadlub na cihly připravil. 335  Do půdy mateřské se motyka zarývá bez odporu, jako když proniká úd mužský potřený olejem vzácným. Motyky zubům ostrým — ona je hadem hltajícím
těla — neodolá nic.
Kadlub, jejž položil, přichystal.. . Kullu, muže veškerých cihel země, tam Enki dosadil.
340 Přiložil šňůru měrnou, základy vytyčil pevně,
vedle shromáždění rady založil dům, stanovil očistné
obřady.
Kníže veliký základy v zemi vyhloubit dal, do půdy
cihly vložil.
Základ do země zapuštěný bude věčný, dobrý dům, který postavil, nebude odnesen. 345  Oblouk, jejž sestrojil, jak duha k samému středu nebe
dosahuje.
Mušdannu, velkého stavitele Enlilova, tam Enki dosadil.
Vysoké stepi dal korunu královskou nosit, vysoké stepi vous z lazuritu připevnil, čelenku
z lazuritu nasadil.
350  Zemi dobrou bohatě obdařil trávou bujnou í bylinami. : Zvířenu vysoké stepi učinil početnou, jak je zapotřebí, rozmnožil divoké ovce i ovce z pastvin, obskočit je
nechal.
Hrdinu, korunu vysoké stepi a vládce stepi, velkého stepního lva, siláka, Enlilovu mocnou ruku, 355  Sumugana, pána kopců, tam Enki dosadil.
Vystavěl ohrady a očistil je, ovčíny založil a dal jim nejlcpsí smetanu i tuk. Místo,kde bozi chléb svůj jedí, nádherným učinil, 360 step, jež je pro trávu a byliny stvořena, obdařil
nadbytkem.
128
139
Krále, spravedlivého živitele svatyně Eanna, přítele
Anova,
milovaného zetě mladistvého Su'ena, svatého manžela
Inanny,
paní nebe a vládkyně nad velkými silami bohů, jež v ulicích kullabských k množení příležitost dává, 365 Dumuziho, draka nebe, přítele Anoya, Enki tam dosadil.
Ekur Enlilův naplnil statky všemi.
Enlil se nad Enkim radoval, Nippur byl nádhery plný.
Zdi nasypal a hranice vytyčil, 37° Enki Anunnakům
založil města na povrchu země, pole a louky jim založil.
Hrdinu, býčka, jenž z lesů cypřišových vychází a řve
jak lev,
mladíka Utua,jenž jako býk stojí pevně a je- plný boje, 375 otce velkého města na obzoru, velkého posla boha Ana; soudce vykonávajícího úradky bohů, který vous z lazuritu nosí, z obzoru nebe čistého stoupá, Utua, jehož Ningala zrodila, v jednotě nebe i země Enki tam dosadil.
380 Tkal nádhernou látku mug, osnovu na stavu stanovil
■: správně, ■
Enki sám dobře udělal, có jinak je úkolem žen. Lidé nyní podle něho šaty si šijí. Korunu paláce a ozdobu krále, Uttu, ženu dobrou, již všichni obdivují, 385  Enki tam dosadil.
Tehdy ona ani úlohu nej menší,
žena nebeská a dívka, ani úlohu nejmenší nedostala.
Inanna k otci svému Enkimu
do domu vešla, plakala. Pravila mu:
130
39°  „Anunnaky, bohy velké, kteří osudy rozhodují, Enlil ti do ruky štědře vložil. Co mohu já, žena, sama k tomu říci? Kde mám úlohu já, svatá Inanna?
Aruru, Enlilova sestra, 395  Nintu, paní, jež rodí,
vzaly si Čistou porodní cihlu za znamení kněžství,
nůž na šňůru pupeční a léčivý pórek dostaly.
Vzaly si nádoby zdobené lazuritem,
svaté a čisté hrnce si odnesly. 400 Jsou v zemi babami porodními.
I králj i kníže, kterého přivedou na svět, v rukou jim
■■ leží!
Má vznešená sestra, svatá Nininsina, náhrdelník z drahokamů si vzala, je knežkou nebe. Po nebi chodí a slovem svým prostory jeho naplňuje. 405  Má vznešená sestra, svatá Ninmuga, dostala jehlu zlatou a náprstek stříbrný, i kamínek obsidiánu, který přetne všechno. Jc švadlenou země.
Králi právě zrozenému korunu pravou nasadit, "41 ô knížeti právě zrozenému Čapku dát na hlavu je v jejích
. rukou.
Má vznešená sestra, Nisaba svatá, si vzala měřítko z rákosu, šňůrku z lazuritu si kolem paže ovinula. Všechny velké moci bohů nyní svolává, 4!5 zdi sype a hraníce vytyčuje, je písařkou země. Bohům dát pokrm a nápoj je v jejích rukou.
Nanše, vznešená paní, má svaté... u nohou. Jc tou, která na výnosy moří dohlíží, ryby, dobré a sladké plody (vod), 420 otci svému Enlilovi v Nippuru rukama podává.
Oč se já žena mám sama přičinit?
Kde jsou mé úlohy, úlohy Inanny svaté?"
131
Enki dceři své, Inanně svaté, odpověděl: „Co vše ti dal! 4=5 Dívko Inanno, co všechno ti dal! Co přidat ti ještě
máme?
Paní, co všechno ti dal! Co přidat ti ještě máme? Křičíš, že (nemáš nic)? (Enlil) žezlem tě ozdobil, tělo své jsi zahalila do šatů. 43° Slovo, j ež chlapec malý pronesl, jsi prosadila. Vzala sis palcát i žezlo Í pastýřskou hůl. Dívko Inanno, co všechno ti dal! Co přidat ti ještě
máme ?
V bitvě a boji i slovo smrti Či života vyslovit můžeš! Když vrána nejsi, proč uprostřed srážky slova zlá
křičíš?
435  Proč trháš soukanou nit?
Inanno dívko, ty přec přízi zcuchanou rozmotat
můžeš!
šaty oblékáš a roucha zavinuješ, látky předeš, s■člunkem zacházet umíš, rukama svýma svedeš i obarvit nit! 44°  Inanno, tys slova kupila, jak sype sc prach, slova
trousila, jak zrno se seje! Inanno, proč ničíš, co zničeno být nesmí, proč
obnovuješ, co být nemá? Z bubínku nářku jsi závoj smuteční odstranila, dívko Inanno, nástroje hudební vráíilas do domů zpět! Oči tvé se neunaví nikdy, když hledíš na obdivovatele
své.
445  Však jak (svět se řídí), dívko Inanno, neznáš!
Tehdy stouply vody a země své někdejší místo zaujala, záplava Enlila stoupla a země se vrátila na někdejší
! místo.
•( 19 řádků fragrnentárníck); 467  Otče Enki, tobě budiž sláva!
ZÚRODNĚNÍ SUMERU
5  Tehdy se dobrá voda, jež ze země vychází, na pole
nevylévala,
studená voda, jež jako zář denní plní vše, z horpřinášela
zkázu.
Bozi země přiběhli,
nosili motyku s košíkem,
to byl jejich úkol. io Lidé k ... člověk byl povolán.
Tigrid ve velikosti své záplavou až k nebi nesahal,
do moře neústil ještě, nerozléval sladkou vodu.
Do svatyně v přístavu nechodil nikdo,
hlad hrozny hetišil chléb. 15  Malé kanály nikdo nečistil, nevybíral bláto,
dobrá pole nikdo nezavlažoval, nLkdo{ nekopal příkopy,
v zemích se brázdy nebraly, obilí rostlo divoce.
Pán zamyslil se nad tím,
Ninurta, Emilův syn, udělal velikou věc: '. 20 Navršil v horách hromadu kamejní,
jak oblak na nebi potom k ní táhl.
Jak mocnou hradbou zem uzavřel,
přehradu na obzor postavil.
Sklonil se hrdiha a sjednotil města. 25  Vody mocné zápasí s kamením.
Odnyní až navěky vody zemské na hory nebudou !
'.V' stoupat,
ty, co rozptýleny byly, (Ninurta) dohromady svedl,
ty, co v horách bažiny pohltily,
(Ninurta) shromáždil a do Tigridu vrhl. 3° Jarní záplavou zavlažil pole.
Odnyní až navěky
se vladaři země nad pánem Ninurtou radují. On klasům mnoha zrn na polích vyrůst dal, plody ovoce dal sadům nésti, 35 hromady obilí jak pahorky navršil. Pán učinil ze země přístav, mysl bohů tím rozveselil. Ninurtu, otce svého, stále teď velebí.
142
143
OVCE A OBILÍ
Když v pohoří nebes a země bůh Anu Anunnaky zplodil
— protože Ašnana nestvořil současně, vyrašit mu nedal a v zemi nit bohyně Uttu nevytvořil. 5  bohyni Uttu ani jamku nevyhloubil --nevznikla ovce a jehňátka se nemnožila, nevznikla koza a kůzlata se nemnožila. Ovce dvě jehňátka svá nevrhla, koza nevrhla tři svá kůzlata, i o Protože: Anunnakovč, velcí bozi,. obilí, j ež všechno :
čisté naplňuje,
ani ovečku nepoznali, nebylo zrna třicátého dne, nebylo zrna čtyřicátého dne, nebylo zrna padesátého dne, 15 nebylo zrna malého, zrna horského ani zrna z vesnice. Satů, které se oblékají, nebylo,
bohyně Uttu se nenarodila ještě, korunu nikdo nenosil. Ennimgirsi a Enkalkal se ještě nenarodili, bůh Sumugan nevyšel na suchou zem
20  Lidstvo dávných věků
chléb nedovedlo jíst,
nedovedlo oblékat se do šatů.
Lidé údy měli nahé.
a j ako ovce požírali trávu, 25  vodu pili z kanálů..
Tehdy ná místě, kde byli stvořeni bozi,
v sídle jejich na svatém pahorku ovce s obilím vyrostly.
Ve svatyni své, kde hoduje se, Anunnakové se
shromáždili,
z bohatství zrna i ovcí jedli 30 Anunnakové na svatém pahorku. Utišit hlad však nemohli. Dobrý nápoj ve svých ohradách Anunnakové na svatém pahorku pili. Žízeň však uhasit nemohli.
35 Ve svaté ohradě pro dobro jeho
lidstvu moudrost dali.
Tehdy bůh Enki Enlilovi řekl:
„Otče Enlile, ovci a obilí,
jež na svatém pahorku vyrostly, 4° dejme ze svatého pahorku sestoupit na zem!"
Na příkaz Enkiho a Enlila
ovce s obilím ze svatého pahorku na zem sestoupily.
145
14.6
STVOŘENÍ ČLOVĚKA
Když nebe od země ze spojení pevného odděleno bylo a bohyně matky vyrostly, když země byla ustálena a zbudována, když byly určeny řády nebe i země 5  a položeny břehy Eufratu s Tigridem tak, že příkopy i kanály možno bylo vést, 7/8  tu An, Enlil, Utu a Enki, velcí bozi,
a Anunnakové, velcí bozi, ío/ii ve svatyni, mocně, jež vzbuzuje strach, sami se posadili a vyprávěli si.
Když plány nebe a země stanovili, břehy Eufratu i Tigridů položili, 15 hráze i kanály vedli správně, 15 «  (tu pravil bohům Enlil): 16/17 „Co nyní učiníte, co vytvoříte?
Anunnakové, velcí bozi, 19/20 co nyní učiníte, co vytvoříte?" 21/22 Bozi velcí, kteří tam stáli, Anunnakové, kteří osudy
rozhodují,
Enlilovi odpověděli:
„V Uzumua, ve městě Duranki, 25  bohy Lamga zabijeme,
aby jejich krev lidem vzejít dala.
Úděl bohů nechť jejich je údělem! 28/29 Navždy již budou hraniční kanály vytyčovat, 30/31 motyku a košík (na hlínu) v rukou nosit, 32/33 pro příbytek bohů, jenž pro trůn je vhodný,
brázdu za brázdou budou řadit! 35/36 Navždy již budou hraniční kanály vytyčovat, 37/38 hráze správně vést, hranice označovat, 39/40 rostlinám všeho druhu dávat růst,
déšť...
42/43 Hranice vytyčovat, hromady obilí vršit...
Řádky 44-46 byly na předloze zničeny, písař Kidinsin na tomto místě třikrát poznamenává „odlomeno".
Polím Anunnaků dají zelenat se, hojnost v zemi budou zvětšovat, svátky bohů v nádheře slavit, 5° vodu studenou vylévat!
Ve velkém příbytku, jenž pro vznešený. trůn j e vhodný, 52/53 Anullegara a Annegara jménem je nazveš! 54/55 Skot, brav, zvěř, ryby i ptáky, hojnost v zemi šířit
budou —
56/57 to Enul a Ninul ústy čistými vyřkli.
Aruru, jež k vladařství je povolána,
jejich pravidlem velkým stanovila: 60 že zkušený za zkušeným a hloupý za hloupým
sami jak obilí ze země vyraší,
to věc je, která se jak hvězdy nezmění navěky! 63/64 2e nocí i dnem svátky bohů v nádheře slaveny budou, 65/66 sami pravidlem stanovili 67/69 An, Enlil, Enki a Ninmach, velcí bozi. 70/71 Na místě, kde lidstvo stvořili, je jako paní Nisaba
dosazena.
Poznámka pod textem':
Tajné! Zasvěcený : smí to zasvěcenému ukázat. U k o n č e n o a o v Č ř e n o;.; P o dl c s t ar é pře dl o h y zapsáno rukou Kid ins ína, ml a d š í h o písaře, s y na S u t u a, písaře královského.
147