I. Překlady mezopotámskych zákonů III. a II. tisíciletí př. n. 1.
1. Nápis Entcirienův
(I) Bohu Lugalemušovi, Entemena, vladař Lagaše, vyvolený v srdci bohyně Nanše, zástupce boha Ningirsiia, syn Enannatuma, vladaře Lagaše,;(II).vystavěl pro Ningirsua svatyni Dugru, vystavěl a zařídil Achuš, „dům, na.nějž hledí on (tj. Ningirsu) s blahovolností", z mědi zhotovil horskou kašnu . .., vystavěl chrám Dursrili, (III) pro boha Lugalurua postavil jeho palác v městě Uru, pro bohyni Nanše postavil a zařídil chráni u zřídla palmového háje.
Vyhlásil v Lagaši osvobození od dluhů, vrátil matku dítěti, vrátil dítě matce, vyhlásil osvobození o d úroků. (IV) Onoho dne Entemena postavil Lugalemušovi jeho milovaný chrám Emuš v Badtibiře a zařídil, mu jej.
Pro obyvatele Uruku, obyvatele Larsy (a) obyvatele Badtíbiry (V) vyhlásil osvobození od dluhu. Nechal je, aby se vrátili k Inanně do Uniku v její ruku, k Utuovi do Larsy v jeho ruku, k Lugalemušovi do Emuše v jeho ruku.  ■ ';
(VI) Od Entemeny, muže, jejž vede slovo bohyně Inini, (jehož) osobním bohem je Šulutul.*
2, Urukaginovy sociální reformy (výběr z Umkaginovýeb. nápisů)
Ktjžel B/0: (I, Ins.) Bohu Ningirsuovi, válečníku boha Enlila, Urukagina, král Lagaše, vystavěl palác Tiraš, vystavěl mu Antasuru, vystavěl chrám pro bohyni Bau, (II, Ins.) vystavěl jí Bursag, chrám
♦Podkladem přeldaduj e zpracování textupodle Edzarda,AcAii22/1974/I976, lé5. Jde o text velmi obtížný pro překlad, který je někdy spíše interpretací. Za mnohé pokyny vděčím dr. Blahoslavu Hruškovi, CSc.
105
pro její oběti, vystavěl jí ohradu pro střiž ovoí v TJrulíuge, pro bohyni Ninu .vykopal-.-., „kanál vedoucí do Nina"**, její oblíbený kanál ... (III, 1). Vybudoval hradby města Girsu.
(ITT, 2ns.) Odedávna, od vzklíčení sémě, byl vrchní lodník u lodi, vrchní pastýř byl u oslů, vrchní pastýř byl u ovcí, vrchní rybář byl u rybolovu, kněží š u t u g u odebírali v Aiíbaru zrní na pachtovné, pastýři ovcí chovaných na vlnu za (chybějící) bílou ovci museli vyplatit peníze... (VI 12ns.) Od hranie (kanálu) boha Ningirsua až k moři byli úřední dozorci... (VII Ins.) Také tehdy platily předpisy.
Oválná kamenná deska (II lOns.) Jestliže podřízený založil sádku pro ryby, vzali mu ryby..., jestliže koupil berana, vzali mu nejlepší z ovcí, jestliže vypudil manželku, místodržící si vzal-pro sebe o šekelu stříbra a správce 1 šekel stříbra... (III 20ns.) ženy clříve měly každá dva muže.
Nápravná opatření
Kužel B/C (VII 29ns. VIII Ins.) Když bůh Mngirsu, válečník; boha Enlila, propůjčil Urukaginovi kralování nad Lagaší a nad 36 000 lidmi, dal mu uchopit se moci, rozhodnutí z dřívějška postavil mezi zaniklé a příkaz, který jeho pán Níngirsix vyslovil, dal nastolit v zemi: z lodi odvolá] vrclvního lodníka, od oslů a ovcí odvolal vrchního pastýře, od rybolovu odvolal vrchního rybáře, (IX Ins.) odvolal dozorce sýpek od přídělu zrní kněžím šutugu, odvolal dozorce nad platbami peněz za ovce chované pro vlnu..., odvolal dozorce nad dávkami, které kněží přinášeli do paláce... Do dornu místodržitele a na pozemky místodržitele rivedl Ningirsua (jako) pána. Od hranic (kanálu) boha Ningirsua až k moři úřední dozorci (již) nikomu nepřikazovali. (XI:J.7ns.) Kněz gar ncvstoxxpí již do zahrady podřízeného. Jestliže se podřízenému narodí pěkný osel a jeho nadřízený řekne „koupím jej od tebe", a jestliže podřízený řekne „navaž mi stříbra kolik uspokojí mé srdce", v případě, že by jej neprodal, nadřízený
.** Tj. čtvrt města Girsu (Lagaše).
jej yc zlosti nesmí zbít. (XI 32ns:) Jestliže dům podřízeného je vedle ■domunaclřízeného a. nadřízený řekne „chci jej koupit", koupí-li jej, ať mu řekne „zaplať uspokojivou cenu za můj dům", v případě, kdyby jej neprodal, nadřízený jej ve zlosti nesmí zbít.
(XII 12ns.) (Tak) nařídil. Zbavil domovy obyvatel Lagaše liclivy, zabírání,'hladu, krádeže, násilí; vyhlásil jejich osvobození od dluhů. Aby mocný nekřivdil sirotě'a vdově, uzavřel Urukagina s bohem Ningirsuem tuto dohodu.
Oválná kamenná deska (III 6ns.) Jestliže poddaný založil sádku pro ryby. již nikdo mu nebere ryby; zloděj je ukamenován kameny, [na nichž je vepsán jeho zlý] záměr: (III 12—13) ztracený majetek je vyvěšen (nálezcem) ve velké bráně*; (III 14—19) jestliže žena řekne muži [...], její zuby budou rozdrceny cihlami, tyto cihly byly vyvěšeny ve velké bráne. (III 20ns.) Ženy dříve měly každá dva muže, dnes: budou (takové) ženy ukamenovány kameny [na nichž je vepsán jejich zločinný] záměr.
3. Gucleovy reformní akty
Gudeova sociiA B (Cttjkga-akchitekt) (I Ins.) V chrámu boha Ningirsua, jeho vládce, socha Gudey, místoelržíeího Lagaše, který postavil chrám Eninnu. .
(III 6ns.).... když bůh Ningirsu upřel příznivý pohled na své město, vyvolí Gudeu za oprávněného pastýře v zemi a dal mu uchopit se moci nad 36 000 lidmi, očistil ; městostrašné čarodějníky, (IV Ins.) vyvolávače duchů, černokněžníky, pomlouvačně ženy vyhnal z města, žádná žena nenosila (na hlavě) podložku pro břímě, stavební práce vykonávali muži; chrám boha Ningirsua vybudoval jako Eridu na očištěném místě; nikdo nebyl bit bičem, nebyl bit důtkami; matka netrestala dítě; vladař, vrchní dozorce, nižší dozorce... po dobix provádění stavby se .oděli do ... (V Ins.) Na hřbitově města nebyl vykopán žádný hrob, žádný nebožtík nebyl pochován, kněz
*.Aby oprávněný majitel molil žádat o jeho vrácení.
106
107
kalu nepčl žalmy, nepronášel nářky, plačka nedala slyšet smuteční / písně. V okrsku Lagaše nešel nikdo, kdo měl s])or, k místu skládání přísahy; vymáhající věřitel nevstoupil k nikomu do příbytku. Pro boha Nmgirsua, svého vládce, zařídil, co se patřilo; jeho chrám Eniiimi; ,,Imgi září", postavil a znovu vybavil;,: Když postavil chrám boha Ningirsua, tu bůh Ningirsu, jeho milovaný vládce, mu otevřel cesty od Horrnho moře k Dolnímu moři...
. (VII 26ns.) Když postavil chrám Eninnu, uvolnil svou mysl, omyl své ruce: po sedm dnů. nebylo pozorovat poddanství, otrokyne stála na roveň své paní,otrok;šel po boku se svým pánem; v mém městě : spali silný a slabý vedle sebe.. Všechno zlé odvrátil od chrámu. Na příkaz bohyně Niny a boha Ningirsua upřel pozornost.. Bohatý nečinil bezpráví sirotě, mocný nečinil bezpráví vdově. (Je-li) díhn bez syna. zápalný olej přináší dcera... Socha, která je před tebou, bože Ningirsu, je socha Gudoy (VIII Ins.), místodržícílio v Lagaši, který: postavil Enimiu boha Ningirsua. Kdo ji z Eninnu odnese, nebo kdo vymaže na ní nápis, kdo ji zničí nebo kdo.změní mé rozhodnutí.. dá tam své jméno ... nechť bozi An, Enlií, Ninchursag, Enki, Enzu, Ningirsu, Nina:[... následují další bozi a ..bohyně] (IX 5ns.) změní jeho osud, rozbijí jeho dny jako dny býka.... jeho trůn, který si tento člověk zřídil, nechť strhnou do prachu...-jeho bůh nechť nedbá nářku jeho lidu, deště shora nechť jsou odvráceny, prameny,-země nechť jsou odvedeny, nechť odtud odejde j ako muž bez jména, jeho panování nechť, je pokořeno
Gudeův válec A (XII 25) Odstranil spory... (XIII 3ns.) Matka nevyřkla (výtku) vůči svému . dítěti; dítěti, jež od matky odešlo, neřekla jeho matka;ani slovo. Otroka, který se provinil,.jeho. pán neudeřil do hlavy, otrokyni, která se dopustila špatnosti, neztíoukla její paní do obličeje. Před Gudeu, místodržícílio, stavitele chrámu Eniímu, nikdo nepřcdstoupil se sporem____
GrUBBŮv válec B (XVII 18ns.) O dnu, kdy vladař vstoupil do chrámu, po sedm dnů, byla otrokyne rovna své paní. otrok a pián šli bok po boku (XVIII Ins.) V jeho městč leželi mocný a slabý bok po boku; na zlých jazycích byla (zlovolná) slova změněna (v dobrá);
z chrámu odstranil všechno špatné; na příkaz bohyně Niny a boha Ningirsua upřel, svou: pozornost: V - domě, kde nebylodědice, [dcejra [přinášela] olej [k zápalné oběti]. Slunci dal vyzařovat spravedlností, bůh Babbar nohama pošlapal nespravedlnost.
4. Urnammuovy zákony
Prolog (ř. 1—24) (silně, poškozeno, nesrozumitelné), (ŕ. 25—30) ...pro každý (?) měsíc určil jako pravidelnou oběť 90 guru obilí, 30 ovcí a 30 sila másla. (ř. 31—35) Když bůh An a Enlil odevzdali vládu nad Urem bohu Nannarovi, tehdy Urnaminu, syn zrozený bohyní Nmsunou, pro svou milovanou matku, která jej porodila, v souladu s jeho (tj. boha Nannara) příkazy spravedlnosti a práva .[...] (ř. 73-86) Dal(?) sedm... Namchaniho. vladaře města Lagaše, zabil. S pomocí boha Nannara, pána města (Uru), dal dopravit zpět Nannarovu bárku Magan do osázeného prostoru, takže zazářila v Uru. (ř. 87—96) Tehdy byly polnosti .podrobeny dani nisqum.. vodní doprava byla poch-obena dozorcům, pastýř stád byl podroben ,,výběrčím dobytčat", ,,výběrčím ovcí'1, ,,výberčím oslůCI [-..] (ř. 104—116) Tehdy Urnammu, mocný válečník, král Uru, král Sumeru a Akkadu, z moci boha Nannara, pána města (Uru), a podle příslušného příkazu boha Utua, nastolil v zemi skutečnou spravedlnost, vymýtil zlořády, násilí a sváry. (ř. 117—124) Zproštěním lodní dopravy od lodních dozorců, pastýře stád od „výberčího dobytčat", od „výběr -čího ovcí" a ,.výběrčího oslů" nastolil svobodu v Sumeru a Akkadu. (ř. 125—129) Tehdy on... města Ummu. Marad a Kazallu [... si podmanil]: [..'.] (ř. 142-—149)... určil. Upravil 1 sila bronzu, stanovil váhu; 1 miny, stanovil váhu 1 ■ šekelu stříbra (v poměru) k mině. (ř. 1.50—1.52) Tehdy břehy Tigridu a břehy Eufratu f. ..] (ř. 161 až 170)... král mu opatřil vrchního zahradníka. Sirotek nebyl vydán na pospas boháči; vdova nebyla vydána na pospas mocnému; člověk 1 šekelu nebyl vydán na pospas člověku 1 miny.
Zákony: (ČI. 1—3, ř. 171—221) (silně poškozeno, nesrozumitelné). (Cl. 4, ř. 222—-231) Jestliže něčí žena zlákala svými vnadami (jiného) muže, takže s ní spal, (manžel) usmrtí svou manželku, avšak onen m\iž
108
109
bude zproštěn. (Cl. 5, ř. 232—239) Jestliže někdo znásilnil něčí otrokyni, jež byla pannou, tento člověk zaplatí 5 šekelu stříbra. (ČI. 6,' ř. 240—244) Jestliže se někdo rozvede se svou manželkou (jež před tím nebyla ještě provdána), zaplatí (jí) 1 minu stříbra. (Cl. 7, ř. 245 až 249) Jestliže se rozvede s (bývalou) vdovou; zaplatí (jí) půl miny stříbra. (Cl. S, ř. 250—255) Jestliže žil společně s vdovou bez... náležité manželské smlouvy, nemusí jí platit peníze vůbec. (Gl. 9, ř. 356-260) Jestliže [.. .] (01. 10, ř. 270—280) Jestliže někdo obvinil druhého z ... a dovedl jej k Řece, avšak Reka jej prokázala nevinným, ten, kdo jej dovedl, zaplatí 3 šekely stříbra. (ČI. 11, ř. 281—290) Jestliže někdo": obvinil něčí : manželku, . že ležela na klíně : (jinému muži), avšak Reka ji prokázala- nevinnou, ten, kdo ji obvinil, zaplatí 1/3 miny stříbra. (ČI. 12. ě. 291—301) Jestliže (nastávající) zeť vstoupil do domu svého (nastávajícího) tchána, avšak jeho tchán dal poté : nevěstu jinému muži, (nastávající tchán) mu zaplatí dvonásobek (?) darů, které přinesl. (ČI. 13, ř. 302—312) [...] zapjatí mu 2 šekely stříbra. (Gl. 14, ř. 313- --323) Jestliže [. ..] otrokyne (... ] a přešla za hranice města (a) někdo ji dovedl zpět. pán otrokyne zaplatí tomu, kdo ji dovedl zpět, 2(?) Šekely stříbra. (ČI. 15, ř. 324—330) Jestliže někdo zlomil obuckem druhému nohu (?), zaplatí 10 šekelů; stříbra. (ČI. 16, ř. 331—33S) Jestliže někdo úmyslně rozcktil clruhému obuchem úd, zaplatí 1 minii stříbra. (ČI. 17, r. 339- -344) Jestliže xiěkdo nožcni(?) usekl druhému nos, zaplatí 2/3 miny stříbra. (Cl. 18, II, ř. 48—54) Jestliže useld s [. ..] jeho [...], za každý.. .. zaplatí ... šekelů stříbra.
(ČI. 19, III, ř. 4ns.) Jestliže mu vyrazil zuby, zaplatíš šekely stříbra. (ČL 20) [... ...] (Cl. 21) ■.[..-.     přinese; nemá-li otrokyni, může mu
zaplatit 10 Šekelů stříbra; nemá-li stříbro, může mu zaplatit věcí, jakou má. (ČI. 22, ř. 45—51) Jestliže něčí otrokyne, jež se prohlásila za rovnou se svou paní, na ni lála, nacpou jí do úst .1 sila soli. (Gl. 23, ř. 52ns.) Jestliže něčí otrokyne, jež se prohlásila rovnou se svou paní, ji udeřila [. ..] (ČI. 24) [.. ...] (ČI. 25, IV, ř. 34—40) Jestliže někdo
vystoupil jako svědek a byl usvědčen jako křivopřísežník*, zaplatí 15 šekelů stříbra. (ČI. 26, ř. 41—46) Jestliže někdo vystoupil jako svě-
* V sumerštiaě lú-im-zuh znamená „zloděj", (akkad, Jarräqum); k tomu nyní Westbrook—Wilcke, AfO 25, .1074—1977, 116™,; srv. níže sto. 289.
dek, avšak odmítl svědčit pod přísahou, odvede zboží, o kolik šlo v tomto procesu. (ČI. 27, ř. 47—V, 1) Jestliže někdo svévolně obdělával pole, náležející jinému, a tento (majitel) vznesl proti němu spor, avšak on toho nedbal, tento nedbalý muž ponese jeho náklady. (ČI. 28, ř. 2—7) Jestliže někdo zpíisobil, že voda zaplavila něčí obdělané pole, naměří 3 kury obilí na 1 iku (zaplaveného) pole. ■(ČI. 29, ř. 8—17) Jestliže někdo propachtoval někomu své pole k obdělání, avšak ten je neobdělal a nechal je zpustnout, naměří (propachtovateli) 3kury obili na 1 iku (zxjustlého) pole. (čl. 30, r. 18—?) Jestliže někdo někoho.....(ČI. 31, ?—VI, 1) [...] zaplatí mu.
5. Zákony Lipit-Ištarovy (= CL)
Ejbolog (I—IV, ř. 1—95): Když veliký An, otec bohů, a Enlil, král všech, zemí, pán, jenžnrčuje osudy, Ninisinně, dceři Anově, paní zbožné, z jejíhož hrdinství je radost a na jejíž zářící čelo se upínají ■ zraky (?), navršili terasu i (města) Isinu,vkterý An založil, -šťastné panování s vládou nad Sumerem a Ákkadem jí dali. — Když Lipit-Ištar, moudrý pastýř, byl povolán Nunaronirem,: aby nastolil v zemi spravedlnost, aby vymýtil v zemi reptání a úplatkářství, aby zbraní odrazil zlo a násilí, aby zavedl v Sumeru i v Akkadu blahobyt, An a Enlil povolali Lipit-Ištara k vládě nad zemí. — Tehdy já, .Lipit Ištar, pokorný pastýř Nippuru, .věrný pěstoun Uru, neunidlévající.strážce Eridu, slavný velekněz Urůku, král Isinu, král Sumeru i Akkadu, v srdci oddaný Inaimě, na příkaz Enlilův jsem nastolil spravedlnost v Sumeru i Akkadu. — Tehdy jsem pro syny a dcery NTppuru, syny a dcery Uru, synya dcery Isinu, syny a dcery Sumeru i Akkadu, na jejichž šíji lpěly povinné služby, zavedl ze svého podnětu zproštění dluhů. —- Plně jsem zařídil, aby otec podporoval své syny, aby synové podporovali svého otce, aby otec konal (povinnou) službu se svými syny, aby synové konali (povinnou) službu se svým otcem; (kdežto) dříve se vyžadoval nástup (ke službě) všech z „domu otce" nebo ,,domu bratří", já, Lipit-Ištar, syn Enlilův, dal jsem konat službu (každému) z „domu otce", (každému) z „domu bratří" po 70 (dnů v roce), dal jsem konat službu (neženatému) v domě „neženatých" po 10 dnů v měsíci.
110
.111
ZÁKON*  Ol. 1(1) Majetek, který byl složen [., .]Č1. 2(2) Majetek otcovského; domu [ -. .] čl. 3 (3) Syn zemského hodnostáře, syn pala-cového hodnostáře.. 83m dozorce [...] ČI. 4 (L;.b z Kiše) Jestliže někdo najme člověka, dobytče a vůz, dá 100 (?) qa obilí [...] Čl. 5 (tamtéž) • Jestliže někdo dá dávku obilí a potravin [.. . ] 01. 6 (tamtéž) Jestliže někdo vyrazil dveře do domu, usmrtí toho, kdo vyrazil dveře do domu. . Gl.7 (tamtéž) Jestliže; někdo prolomil zeď:domu,zalirabOu před prolo-; meným otvorem toho, kdo prolomil zeď domu. Čl. 8 (4) [.. .] nechal potopit loď, za tuto loď jej odškodní. Čl. 9 (5) Jestliže někdo najal loď a jestliže mu vymezili trasu (plavby) a on trasu nedodržel (a) zničil (při tom) kormidlo, člověk, který si loď najal, odškodní (z nákladu) : lodě (jejího majitele). — Čl. 10 (6) [...] jako dar [...] mu dá. — Čl. 11 (7) Jestliže (někdo) dal svou zahradu zahradníkovi, aby v ní pěstoval r ovocné .stromy, [. .. ] zahradrúk (je) pro majitele zahrady vypěstuje (a) z těchto datlcvníkú bude požívat desetimi datlí. — ČI. 12 (—) Jestl iže někdo [.. .] —. Čl. .13/8/: Jestliže: někdo dal druhému neob-dělaný pozemek k osázení na zahradu, a on nedokončil osázení neob-dělaného pozemku, (tu) připočtou tomu, kdo měl osázet (pozemek) na zahradu, k dílu na něj ^upadajícímu neobdělaný pozemek, který zanedbal (osázet). — Čl. 14/9/ Jestliže někdo vešel do zahrady druhého a byl dopaden při krádeži, zaplatí 10 šekelů stříbra. — Čl. 15(10) Jestliže někdo v zahradě druhého porazil strom, zaplatí 1/2 miny : stříbra. — čl. 16(11) Jestliže někdo nechal schátrat dům sousedící s domem jiného, (a jestliže) majitel domu řekl majiteli schátralého ;. domu „tvůj dům je schátralý, do mého domu se může někdo probourat (tvým domem), zajisti svůj dňm"' a bylo o tom vydáno potvrzení, : majitel schátralého domu nahradí majiteli (vyloupeného) domů vše, co ztratil. — Čl. 17(12) Jestliže něčí otrokyne nebo otrok uprchli do města a bylo prokázáno, že se zdržují měsíc v domě jiného, (tentomuž) dá otroka za otroka; Čl. 18(13) jestliže nemá otroka, zaplatí 15 šekelů stříbra. — ČJĽ'-'19(-ľá) '-Jestliže -riě& otrok-vzal 'kai«ébe-:(dliižní)-;ótro'Qteví svého pána a prokáže se, že svému pánovi odsloužil dvojnásobně, . tento otrok bude propuštěn.■;—. čl. 20(15) - Jestliže ■nviqlum. je darem krále, nemůže být propuštěn, — Čl. 21(16) Jestliže miqtmn. sám o své vůli k 'někomu:. přijde, tento, člověk -jeji nemůže: u 'sebe zadržovat, (miqt-um) může jít, kam chce. — Čl. 22(17) .Jestliže někdo nařkl dru-
112
hóho, aniž jej dopadl, z něčeho, o čem on neví, a neprokáže mu to, (udavač) ponese trest stanovený na to, z čeho jej nařkl.— čl. 23(18) Jestliže pán nemovitosti nebo paní nemovitosti zanedbali břemena, a jiný je plnil po tři roky, nemůže být (z nemovitosti) vypuzen. Kdo plnil břemena (lpící) na nemovitosti, podrží nemovitost a (dřívější) pán nemovitosti nevznese nároku. Čl. 24(19) Jestliže pán nemovitosti [...] Čl. 25(20) Jestliže někdo odejme svému dědici (dar?) od zemského hodnostáře [.......chybí asi 33melo ....] Čl. 26(21) a [.. .]dům
otec [... chybějí 3 řádky ...] dar domu jejího otce, který jí byl dán, vezme jako její; dědic. Cl. 27 (22) Jestliže je otec naživu, bude jeho dcera, ať je velekněžkou, kněžkou nebo hieroďulou, bydlet jako jeho dědička v jeho domě. Čl. 28(23) Jestliže dcera za života otce v (jeho) domě [. . . chybí asi 22 řádeJc ...] Čl. 29(24) Jestliže druhá žena, s níž se oženil, mu porodila děti, věno, které přinesla z domu svého otce, patří jejím dětem; o majetek svého otce se (však) děti první ženy a děti druhé (ženy) podělí rovnoměrně. Čl. 30(25) Jestliže se někdo oženil s ženou a ta mu porodila děti a tyto děti jsou naživu, a otrokyne také porodila děti svého pána, (a) otec dal svobodu otrokyni a jejím dětem, děti otrokyne se nebudou dělit s dětmi j e jich pána o (jeho) majetek. Čl. 31(26) Jestliže jeho první manželka zemřela a on si pak vzal svou [otrokyni] za ženu, [děti první] manželky [jsou jeho] dědici; děti, které otrokyne porodila svému pánovi, budou jako [jeho vlastní] se o jeho majetek [dělit s jeho vlastními dětmi]. Čl. 32(27) Jestliže manželka někomu neporadila děti, avšak nevěstka z ulice mu porodila děti, obstará pro nevěstku obilí, olej a oděv; děti, které mu porodila iievěstka, budou jeho dědici, (avšak) pokud bude žít jeho manželka, nevěstka nebude obývat dům s jeho manželkou. Čl. 33(28) Jestliže něčí první žena ztratila zrak nebo ochrnula, neopustí dům; vezine-li si její manžel druhou ženu, bude živit (svou) pozdější ženu i (svou) první ženu. Či. 34(29) Jestliže zet vstoupí do domu svého (budoucího) tchána, a odevzdá ob věnem a potom je vykáží (z domu) a dají jeho (budoucí) ženu jeho druhovi, (to), co pro svatbu (do domu) 'přinesl, - vrátí mu dvojnásobně a tuto žemi si jeho druh nevezme, čl. 35(30) Jestliže ženatý mladý muž žije s nevěstkou z ulice a jestliže soudcové mu přikázali, aby se k nevěstce nevracel, (jestliže) se poté rozvedl se svou manželkou (á) zaplatil (jí) rozlučné, neožení se s ne-
113
věštkou. Čl. 36(31) Jestliže otec za svého života ciai'ovai svému oblíbenému synovi dar a napsal pro něj tabulku s pečetí, nato otec odešel (= zemřel), dědicové si rozdělí otcův majetek, (avšak) odevzdanou část nebudou dělit. Nebudou proti rozhodnutí svého otce. 01. 37(82) Jestliže otec za svého života pro svého nejstamího syna dá stranou obvenění a ještě za (jeho) života si syn vezme manželku, po otcově ■ smrti dědici [... j 01. 38(33) Jestliže někdo řekl,: že něčí neprovdaná dcera, jež je pannou, měla (sexuální) styk, avšak poté se prokáže, žc styk nemela, zaplatí 10 šekelů stříbra. ČI. 39(34) Jestliže si někdo najal dobytče a poranil je krorižkem v-nose do masa, zaplatí třetinu jeho ceny; čl. 4=0(35) jestliže si někdo najal dobytče a vypíchl inu;oko, zaplatí polovinu jeho ceny; čl. 41(36) jestliže si někdo najal dobytče a zlomil mu roh, zaplatí čtvrtinu jeho ceny; čl. 42(37) jestliže si někdo najal dobytče a poškodil mu ocas, zaplatí čtvrtinu jeho ceny. čl. 43(38) [...], zaplatí.
Epilog (III 2—VII 17): Podle spravedlivého rozhodnutí boha Utua jsem vskutku způsobil, aby Sumer i Akkad měly opravdový pořádek. Podle výroku Enlila, já, Lipit-Ištar, syn Enlilův, vymýtil jsem zlo a násilí, nářek, reptání a úplatkářství jsem dostal se světa; dal jsem zazářit právu a řádu; přinesl jsem obyvatelům Sumeru i Akkadu blahobyt. ■ [. . . chybí asi 19 řádek ...] Když jsem nastolil
. blahobyt Sumeru i Akkadu, vztyčil jsem tuto kamennou stélu. — Nechť ten, kdo se nedopustí proti jejím předpisům zlého činu, kdo kdo mé dílo nepoškodí, kdo nevyhladí na ní nápis, kdo na ni nenajríšc své jméno, zůstane na dlouhé časy obdařen klidným životem;: nechť
, se do výše pozdvihne k Ekuru; nechť zářící čelo boha Enlila se k němu:. nakloní shůry. —- Avšak ten, kdo se proti jejím předpisům dopustí zlého činu, kdo poškodí mé dílo, kdo vstoupí do svatyně a poruší podstavec stély, kdo vyhladí její nápis, kdo na ni napíše své jméno, kdo kvůli této kletbě nastrčí za sebe někoho jiného, (tento člověk) ať je to král, ať je to velekněz [..:, chybí-asi 7 -řádek .. .] necht mu odejme [.. . j [a] přinese [...], v jeho domě narozený syn nechť není (jeho) dědicem, nechť bůh Ašnan a bůh Sumugan, vládci hojnosti, : mu odejmou [... chybí asi 19 řádek .. .] Jeho [...] nechť vyhubí [."..] nechť bůh Utu, soudce nebes a země [.. .] odejme [...] jeho
základ [...]. nechť obrátí jeho města v trosky, nechť .neučiní základy jeho země pevnými, jejího krále, ať je to kdokoliv, nechť bůh Ninurta, slavný hrdina, syn boha Enlila, [smete].     * .
6. Zákony z Ešnuimy
V Datovací ítormttle. -Ve 12. měsíci 21. dne [v roce, kdy podle řádného příkazu] (boha) Enlila, (bůh) Nin-azu [Dadůšu] (v) království Ešnuimy povolal, on do domu svého otce vstoupil (a) město Supur-Samaš [jakož i Aštabalu] na druhém břehu Tigridu v jednom roce silnou zbraní dobyl.
Zákony (čl. 1)1 kur obilí za 1 šekel stříbra, 3 qa oleje na mazání za 1 šekel stříbra, 12 qa rostlmného oleje za 1 šekel stříbra, 15 qa vepřového sádla zá 1 šekel stříbra, 40 qa říčního oleje (petroleje?) za 1 šekel stříbra, C min vlny za 1. šekel stříbra, 2 kury soli za 1 šekel stříbra,; 1 kur potaše za 1 šekel1 stříbra, 3 miny mědi za 1 šekel stříbra, 2 miny zpracované mědi za 1 šekel stříbra. (Čl. 2) Za 1 qa rostlinného oleje v drobném je cena 30 qa obilí, za i qa říčního oleje (petroleje?) v drobném je cena 30 qa obilí, (01. 3) Za vůz s dobytčaty a s vozkou je nájemné 100 qa obilí. Jde-li o stříbro, činí toto nájemné 1/3 šekelu. Za to bude jezdit celý den. (01. 4) Nájemné za loď jsou 2 qa obilí za 1 kur tonáže á 1/3 qa obilí je mzda lodníka; (za to) bude jezdit celý den. (Ol. 5) Jestliže lodník z nedbalosti:nechal potopit loď, vše, eo nechal potopit, plně zaplatí. (Cl. 6) Jestliže někdo podvodně zadržel loď, která, nebyla jeho, zaplatí 10 šekelu stříbra. (Čl. 7) Mzda žňového dělníka je 20 qa obilí; je-li (to) ve stříbře, mzda Činí 12 zrnek stříbra. (Čl. 8) Mzda převívače obilí je 10 qa obilí. (01. 9) Dal-li někdo (předem) nádeníkovi 1 šekel stříbra na j>osecení obilí, a jestliže '(nádeník) nebyl (v určený čas) sklizně po ruce, zaplatí 10 šekelů stříbra. (Čl. 9 A) Nájemné za srp je 15 qa (obilí), (zbytek) čepele se však vrátí majiteli, (čl. 10) Nájemné za osla je 10 qa obili a 10 qa je mzda jeho pohůnka; za to jej bude pohánět celý den. (01.11) Mzda za najatého člověka 1 šekel stříbra a jeho stravné je 50 qa obilí; [za to] bude sloužit měsíc. (Čl. 12) Kdo bude dopaden na poli muškéna se snopem (otepí) za plného denního
114
115
světla, zaplatí 10 šekelů stříbra; kdo bude dopaden se snopem (otepí) v noci, bude usmrcen, nezůstane na ■■živu. (ČI. 13) Kdo bude dopaden v domě muškéna s polenem za plného denního světla, zaplatí 10 šekelů stříbra; kdo bude dopaden v noci, bude1 usmrcen, nezůstane na živu. (Cl. 14) Mzda. krejčího [?.]: jestliže zhotoví odev v ceně 5 šekelů stříbra, jeho mzda je 1 šekel; jestliže zhotoví (oděv) v ceně 10 šekelů stříbra, jeho mzda jsou 2 šekely. (Gl. 15) Z ruky otroka nebo otrokyne obehod-ník nebo krčmárka nepřijme ani v nejmenším stříbro, obilí, vlnu,:: sezamový .olej. (ČI. 16) Synovi plnoprávného občana nevyděleného dosud z rodinného společenství a otroku nebude poskytnut úvěr. (ČI. 17) Poté, co syn plnoprávnélio občana přinesl obvěnění do domu (budoucího) tchána, jestliže jeden z obou (snoubenců) odešel za osudem, . peníze se vrátí jejich vlastníku. (Gl. 1S) Jestliže [syn plnoprávného občana] si ji vzal a ona vešla do jeho domu, nato nevěsta odešla za osudem, co přinesh (tchánovi), si neodebere, vezme si .však, co nad to zbývá*. 2ía jeden šekel stříbra přidá jako úrok 1/6 šekelu a 6 zrnek stříbra; na 1 kur obilí přidá jakoúrok 100 .qa obilí. (ČI.: 19) Jestliže plnoprávný občan má někomu sobě rovnému poskytnout plnění (v obilí), dá mu je ■/. mlatu. (ČI. 20) Jestliže někdo půjčil obilí (k setí) s pluhem a rno- .' tykou, a chce obilí změnit na stříbro, v době žní si vezme obilí a úrok.: na 1 kur obilí (si vezme) 100 qa. obilí [jako úrok]. (ČI. 21) Jestliže někdo dal peníze ana pänišii, vezme peníze a jako úrok z 1 šekelu si vezme 1/0 šekelu a 0 zrnek stříbra. (ČI. 22) Jestliže někdo neměl.vůči druhému pc hledávku, a (však) zadržel jako zástavu otrokyni druhého, pán otrokyne odpřisáhne při bohu „nemáš vůči.mně ixmledávku'"'. Tu zaplatí mu ve stříbře (ušlou) mzdu otrokyne. (Cl. 23) Jestliže někdo neměl vůči druhému pohledávku, a(však) zadržel jako zástavu ve ■ svém domě otrokyni druhého, způsobil (-li),její smrt, nahradí pánovi dvě otrokyne. (ČI. 24) Jestliže někdo neměl vůči druhému pohledávku, ■ a(však) zadržel manželku nebo cUtě muškéna jako rukojmí ve svém domě a způsobil jim smrt, je to hrdelní případ; ten, kdo je zadržel, zemře. (ČI. 25) Jestliže si někdo vysluhoval nevěstu v domě (budoucího) tchána a jeho tchán jej odmítl a svou dceru dal jinému, otec dcery
Pokračování tohoto čláaku o.uačujo B/iechk-r jako samostatný článok 18a; viz RIDA 25, 1978, 122.
zaplatí dvojnásobek obvěnění, jež přijal. (ČI. 26) Jestliže si plnoprávný občan přinesl obvěnění za. něčí dceru, ale jiný bez dožádáni jejího otce ■ a její matky ji unesl a připravil o panenství, je to Indelní případ, zemře. (ČI. 27) Jestliže se někdo oženil s něčí dcerou bez dožádání jejího otce a její matky, a nadto nepřichystal jejímu otci a její matce ani svatební hostinu, ani manželskou smlouvu, i kdyby (nevěsta) prodlela v jeho domě (všechny) dny roku, nestane se jeho manželkou. (ČI. 2S) Jestliže však přichystal úmluvu a svatební hostinu pro jejího otce a její matku a vzal si ji, stane se jeho manželkou; v den, kdy bude přistižena v klíně (jiného) muže, zemře, nebude žít. (01. 29) Jestliže plnoprávný občan u [padl do zajetí] během válečné výpravy, průzkumu nebo .vpádu (nepřátel), nebo .byl násilně odvlečen a musel zů[stat] dlouho v jiné zemi, a jestliže (mezitím) se jiný oženil s jeho manželkou a ona. (mezitím) porodila dítě, jakmile se vrátí, vezme si svou manželku zpět. (Gi. 30) Jestliže někdo pojal nenávist ke své obci nebo k svému pánovi a uprchl, jeho manželku si vzal jiný muž, vrátí-li
:: se někdy, nebude se manželky domáhat. (Cl. 31) Jestliže někdo připravil něčí otrokyni o panenství, zaplatí 1/3 miny stříbra a otrokyne zůstane u pána. (Či. 32) Jestliže někdo dal své dítě k odkojení a vychovám, .avšak nedal .dávky potravin, oleje, šatstva na tři roky, zaplatí 10 min stříbra za vychovám a vezme si dítě zpět. (ČI. 33) Jestliže se otrokyne .dopustila podvodu a dala -své dítě dceři plnoprávného občana, když dítě vyroste a jeho pán je pozná, může se ho chopit a vzít si jc zpět. (čl. 3-1) Jestliže palácová otrokyne dala muškénovi k vychování svého syna nebo svou dceru, palác může odebrat syna nebo dceru tomu. komu je dala; (Čl. 35) a osvojitel, který přijal dítě palácové otrokyne, nahradí paláci rovnocennou hodnotu. (Čl. 36) Jestliže někdo.dal své věci do úschovy privilegovanému majiteli skladiště, a jestliže nedošlo k vloupáni, ani práh nebyl poškozen, ani okno nebylo vytrženo a majitel skladiště dopustil, že věci, které mu (scho-vatel) dal, se z úschovy ztratily, jeho věcí mu nahradí; (Cl. 37) jestliže něčí dům byl vypleněn (i) s věcmi muže, který mu je dal v úschovu, který mu je dal v úschovu, došlo i k ztrátě věcí majitele domu, majitel
■ domu v bráně chrámu boha Tišpáka mu odpřisáhne při bohu „spolu s tvými věcmi se vskutku ztratily (i) mé věci, nedopustil jsem se špatnosti a ni podvodu' Yodj>řisáhne-li mu (takto), nebude mít (useho-
116
11.7
vatcl) proti němu nároku, (Cl. 38) Jestliže jeden z bratří má na prodej svůj podíl a jeho bratr si jej přeje koupit, zaplatí polovinu (částky, již by platil) druhý (kupec). (ČI. 39) Jestliže někdo zchudnul a prodal svůj dům, jakmile jej kupec bude prodávat, vlastník domu [jej) může koupit zpět. (ČI. 40) Jestliže někdo koupil otroka, otrokyni, dobytče nebo cokoliv jiného a nemůže označit prodateie, sám je zlodějem. (ČI. 41) Jestliže cizinec, privilegovaný majitel skladiště nebo člověk z: nejbližšího okolí chce prodat své pivo, krčmárka je pro něj prodá za běžnou cenu. (ČI. 42) Jestliže plnoprávný občan kousl plnoprávného občana do nosu a ukousl (mu), zaplatí 1 minu stříbra; za oko 1 minu; za zub 1/2 miny; zaucho 1/2 miny; za políček 10 šekelů stříbra; (ČI. 43) jestliže plnoprávný občan usekl prst plnoprávného občana, zaplatí 2/3 miny stříbra, (čl. 44) Jestliže někdo ve tmě druhého . porazil a zlomil mu ruku, zaplatí 1/2 miny stříbra.; (čl. 45) jestliže mu zlomil nohu, zaplatí 1/2 miny stříbra. (ČI. 46) Jestliže někdo ■'■■ udeřil druhého a pohmoždil mu hruď, zaplatí 2/3 miny stříbra. (Či. 47) Jestliže někdo druhému v hádce odřel kůži (?), zaplatí 10 šekelů stříbra. (Čl. 48) A (tak) v právním, případě (se sazbou) od 1/3 do 1 miny stříbra vynesou nález soudci; hrdelní právní případ je (v kompetenci) krále.: (čl. 49) Jestliže byl někdo dopaden s ula-adoným otrokem nebo otro-kyní, otrok přivede  (dalšího) otroka, otrokyne (další) otrokyni, {čl. 50) Jestliže rnístodržící, dozorce říční plavby, (nebo) vůbec jakýkoliv úředník dopadl ztraceného otroka, ztracenou otrokyni, ztracené dobytče, ztraceného osla, náležející paláci nebo muškénovi, aniž je dovedl zpět do Ešnunny a zadržel jc ve svém domě, nechá-li uplynout více než měsíc, palác jej učiní odpovědným % krádeže, (čl. 51) Otrok nebo otrokyne z Ešnunny. kteří jsou označeni poutem, okovy nebo vystřižením vlasů,: nevyj don branou. Ešnunny bez (svolení) svého pána. (Čl. 52) Otrok nebo otrokyne, kteří jsou pod dohledem vedoucího poselství a vstoupí branou Ešnunny, budou označeni poutem, okovy nebo vystřižením vlasů, a zůstanou pod dohledem svého pána. (Čl. 53) Jestliže dobytče potrhalo dobytče a způsobilo, že zahynulo, oba vlastníci si rozdělí výtěžek ;z prodeje dobytčete, jež zůstalo na živu a o maso zc zahynulého dobytčete. (Čl. 54) Jestliže dobytče bylo trkavé a dozorčí orgán okrsku to dal jeho majiteli na vědomí, avšak on své dobytče nezabezpečil a to potrkalo plnoprávného občana
a způsobilo mu smrt, vlastník dobytčete zaplatí 2/3 miny stříbra; (čl. 55) jestliže potrkalo otroka a způsobilo (mu) smrt, zaplatí 15 šekelů stříbra. (01. 56) Jestliže pes (byl) zlý a městský obvod to dal jeho majiteli na vědomí, avšak on svého psa neohlídal a ten pokousal plnoprávného občana a způsobil (mu) smrt, vlastník psa zaplatí 2/3 miny stříbra; (Čl. 57) jestliže pokousal otroka a způsobil mu smrt, zaplatí 15 šekelů stříbra. (Čl. 58) Jestliže zed hrozila spadnutím a městský obvod to dal na vědomí majiteli zdi, on však svou zecT nezpevnil a zeď spadla a způsobila smrt synovi pluoprávnóho občana, jde o hrdelní případ, (podléhá) rozhodnutí panovníka. (01. 59) Jestliže někdo opustil svou manželku poté, co s ní zplodil děti, a vzal si jinou (ženu), tento člověk, bude zbaven svého domu a všeho, co tam je, a půjde (za ženou), s níž se v budoucnu ožení (do jejího domu); jeho (první) manželka dědí dům. (Čl. 00) Je[st!iž]e hlídač [při lilíjdání [doma] je nedbalý a lupič se [vloupal do domu], hlídače domu, v němž došlo k vloupání, [..'. usmrtí], aniž mu vykopají hrob a pohřbí jej [před místem vľjoupání.
118