Zmrtvýchvstání * různí učitelé starověkého světa mluvili o různých vzkříšeních (např. mytologické příběhy o střídání ročních období s každoročním příchodem jara), ale pouze evangelia mluví o člověku, který zemřel, přemohl smrt a znovu vstal * jedná se tedy o nejdůležitější událost křesťanské víry; křesťané věřili, že tělo bude vzkříšeno a zároveň proměněno, aby mohlo být nástrojem pro úplně jiný život v době, která teprve nastane Zmrtvýchvstání v Bibli Starý zákon: * prefigurace Ježíšova zmrtvýchvstání příběhy o Jonášovi a velrybě nebo Danielovi v jámě lvové; prorok Daniel předpovídá vzkříšení jednotlivců slovy: „Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou, jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze.“ (Da 12,2) Nový zákon: · zmínka o zmrtvýchvstání Krista je ve všech čtyřech evangeliích, ale liší se detaily · po ukřižování byl Kristus uložen do nového skalního hrobu (do kterého ještě nikdo nebyl uložen – byl přímo pro Krista), který byl posléze zapečetěn · pouze Matouš (Mt 27,64) ve svém evangeliu zmiňuje hlídání hrobu Pilátovými vojáky (židovští velekněží se obávali, že apoštolové by mohli ukrást tělo) · Kristus vstal z mrtvých třetího dne svojí smrti v noci ze soboty na neděli (velikonoční svátky: Bílá sobota a neděle Vzkříšení) · po sobotě přišla Marie Magdaléna s druhou Marií (Mt 27,28) k hrobu a nastalo zemětřesení, načež anděl Páně odvalil kámen z dveří hrobu a posadil se na něj; vojáci u hrobu se tak vyděsili, že byli jako mrtví (podle evangelisty Marka doprovázela M. Magdalénu Marie Jakubova a Marie Salome; podle Lukáše Jana místo Salome; Mk 16,1 a Lk 24,10) · anděl ženám řekl, že Kristus už v hrobu není a vyzval je, aby se přesvědčily samy · Janovo (Jan 20, 1-10) evangelium se liší; podle něj po sobotě přišla pouze Marie Magdaléna a spatřila odvalený kámen · vrátila se oznámit tuto novinu apoštolu Petrovi a „druhému učedníkovi“ (asi samotný Jan), kteří s ní běželi zpět k hrobu; dovnitř vešel Petr a nalezl v něm ležet plátna, do nichž bylo Kristovo tělo zabaleno (pouze plátna, nikoliv tělo) · plačící Marii Magdaléně, která nahlížela do hrobu, se zjevili dva andělé na místě, na němž leželo Kristovo tělo · ptali se jí, proč pláče, na což jim odpověděla: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ (viz. Noli me Tangere) - o zmrtvýchvstání Krista jsou zmínky i v apokryfech, např. v Nikodémově protoevangeliu, Dopisech apoštolů (Epistula Apostolorum) a Petrově evangeliu Tři ženy u hrobu § všechna evangelia je zmiňují, ale nepanuje shoda, které to byly (Jan uvádí pouze M. Magdalénu) § na vyobrazeních má hrob někdy podobu popsanou v evangeliích - podobu dutiny vytesané ve skále, ale častěji je to tradiční kamenný sarkofág, z nějž bylo odstraněno víko; objevuje se také jako určitý typ architektury (chrámu) § scéna se často odehrává v otevřené krajině a v dálce je Jeruzalém § postava (někdy dvě) sedící na hrobce je oblečena v bílém rouchu a má křídla jako anděl (podle Matouše), nebo se jedná pouze o mládence v bílém šatě (podle Marka); hůl či žezlo označuje přímo archanděla Gabriela § Marii Magdalénu lze většinou rozeznat dle jejích dlouhých vlasů a někdy podle nádoby s mastí; nejčastěji ovšem nesou všechny tři nádoby s myrhou § někdy se na obraze vyskytují vojáci, někdy ne; pokud ano, tak leží § až do 13. Století byl tento námět zobrazován místo samotného Zmrtvýchvstání, které bylo zobrazováno jen zřídka § někdy tři ženy s andělem objevují i na obrazech samotného Zmrtvýchvstání Noli me tangere § jako první se Kristus ukázal Marii Magdaléně, která plakala u hrobu § spletla si ho se zahradníkem, on ji oslovil jménem, ona mu řekla Rabbuni (hebr. Mistře), na což on řekl: „Nedotýkej se mě, dosud jsem nevstoupil k Otci…“ § Codex Egberti, Verdunský oltář, Fra Angelico, Boticelli Anastasis § sestup Krista do pekel § tuto událost nenalezneme v kanonických textech, pouze v epištole apoštola Petra (1 Pt 3,19; 4,6) a v Nikodémově protoevangeliu, v části Descensus ad inferos § Kristus rozráží brány pekla, které hlídá satan, křísí Adama a Evu a další proroky a svaté § časté ve středověku (klášter v Choře, Dürer) § Kristus často zobrazován v červeném rouchu s praporcem, bere za ruku Adama