P1030827.JPG Arteterapie Druhy arteterapie, kontexty, metody P1030827.JPG Za jeden z klíčových zdrojů soudobé společenské a kulturní dynamiky lze považovat hledání nové rovnováhy mezi individuálním a společným. Toto hledání je ve výchově mimo jiné vyjádřeno posuny ve vztazích mezi expresí nebo-li sebevýrazem a reflexí neboli sebeuvědoměním (Slavík – Spilková 1994) (Slavík, 1997, s.10). Zvláštním druhem expresívního výtvarného projevu je katarktické sebevyjádření prostřednictvím vizuálních ale i performativních či zvukových symbolů, které je základem arteterapie. V devadesátých letech Jan Slavík zavádí do teorie výtvarné pedagogiky nový pojem - artefiletika, který má velmi blízko k psychoterapii, i když ji s psychoterapií nelze ztotožňovat. P1030827.JPG Artefiletika - exprese (symbolická řeč) a reflexe (znaková řeč) a reflektivní dialog, - zážitek a zážitková funkce (významová, kontruktivní, prožitková, expresivní), - výrazová hra (artefiletická lekce) - sociokognitivní konflikt (komparace, konfrontace, koncenzus) - - - P1030827.JPG Arteterapie je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Můžeme ji klasifikovat jako formu psychoterapie, kdy prostřednictvím grafické, malířské a sochařské nebo jiné umělecké činnosti působí jako prostředek zlepšení stavu nemoci, sociální integrace a komunikace. P1030827.JPG Arteterapie je slovo pocházející ze spojení latinského ARS = umění a řeckého TERAPE = léčení, léčba. Z hlediska doslovného překladu můžeme hovořit o arte-terapii, jako o léčbě uměním. Od dávných dob používají lidé prostředků uměleckého výtvarného vyjádření k externalizaci svých psychických problémů a k navazování kontaktu se svým okolím. Prostředky: katarze, abrakce, desenzibilizace P1030827.JPG Jako terapeutická metoda se arteterapie začala cíleně využívat ve 30. a 40. letech dvacátého století. Terapie uměním souvisí s rozvojem psychoanalýzy a dalších psychoterapeutických směrů. Průkopníky arteterapie byli většinou samotní umělci, ale také psychologové a psychiatři - H. Prinzhorn, C. G. Jung, C. Lewis, E. Kramerová a další). P1030827.JPG Obsah arteterapie Výtvarná činnost v různých výtvarných disciplínách (kresba, grafika, malba, sochařství, keramika, textilní a kombinované techniky pracovní činnosti), pohybové projevy (divadlo, tanec, happening), v některých případech i interpretace výtvarného a hudebního díla. P1030827.JPG Zvláštní druh arteterapie Pasivní arteterapie – pozorování a intenzívní vnímání uměleckého díla, studium příkladů z dějin umění, poslech hudby, film- besedy, sběratelství umění, projekce filmů, sledování tanečních vystoupení. Empatickým prožívání obsahu uměleckých děl může dojít ke zlepšení psychického stavu, případně ke katarktickému prožívání určitých klíčových psychických problémů. P1030827.JPG Při arteterapeutických sezeních, která jsou buď individuální nebo skupinová, se pracuje s výtvarnými technikami propojenými s jinými uměleckými obory. Výtvarný projev je pro člověka přirozeným prostředkem vyjadřování vlastních pocitů a postojů.Je to způsob sebepoznávání, uvolnění napětí, získání náhledu apod. P1030827.JPG • Arteterapie s přirozeným projevem člověka umí zacházet tak, že zde výtvarné nadání či nacvičená zručnost ustupují do pozadí. Tím důležitým se stává fantazie, dobrodružství, zkoušení něčeho nového. Je-li někdo výtvarně nadaný a citlivý, je to samozřejmě dobře, ale není to podmínkou. Důležitou vlastností arteterapie je, že není zaměřena pouze na výsledek, důležité je celé tvoření. Další důležitou rovinou tvoření výtvarnými prostředky je komunikace. Výtvarný proces umožňuje jinou, neverbální a symbolickou řeč, kterou může vyjádřit své pocity, přání, obavy a představy, které jsou vlastní vnitřnímu prožívání. Každý obraz či výtvor z hlíny v sobě nese často důležité sdělení, adresované terapeutům i ostatním členům terapeutické skupiny, kde tvořivé procesy probíhají. P1030827.JPG Arteterapeutické metody Sebevyjádření prostřednictvím individuálního artefaktu (volné téma) Témata vyvolávající symbolický projev Archetypální náměty (katarktická témata) Psychorelaxační postupy P1030827.JPG Diagnostická funkce výtvarného projevu Spontánní výtvarné projevy, ale i ty, které jsou řízené se mohou stát podpůrným prostředkem stanovení diagnózy psychické poruchy a nemoci P1030827.JPG Kresebné testy Kresba lidské postavy Test stromu (Baum Test), Koch 1952 Dynamický test kresby lidské postavy, Hárdl 1992 Kresba začarované rodiny Test imaginace a smyslu pro souvislosti, Šicková 1984 P1030827.JPG Přístupy k výkladu výtvarného projevu analyticko-exaktní terapeutický psychologický sémioticko-filozofický umělecký P1030827.JPG Umělecká „diagnostika“ Existují tzv. všeobecné symboly. Jejich podstata je odvozená z antropologických, tzn. všeobecných zákonitostí lidského vnímání a ze životních zkušeností. Slavík hovoří o tzv. konceptech, které jsou nevědomým symbolickým jádrem nevědomých manifestací Jaroslava Šicková-Fabrici P1030827.JPG Kriteria hodnocení kresby Integrace kresby Využití prostoru na papíře Úroveň kresby postavy Adekvátnost barev Přítomnost stereotypů Kvalita linie Logika kresby Sklon postavy Vložená energie Množství detailů Pozadí kresby