fòt
Osoby
Vladimir
Estragon
Pozzo
Lucky
Chìapec
Prvnì déjstvi
ó cesta, strom.
Veder..
Estragon sedi na kameni a zouvà si bota. Hekà,
pomàhà si obèma rukama. Vy-cerpàn ustane,
tézce oddychuje, zadne znovu. Tàz hra. Vstoupi
Vladimir.
Estragon
(vzdàvà se)
S tìm nehnu.
Vladimir
(priblizuje se drobnymi prkennymi krùcky,
se siroce rozkrocenyma noharna)
Zacinàm torma vèfit. (Znehybnì) Dlouho
jsem odolàval, fikal jsem si, Vladimire, bucj
rozumny, jestè jsi v^echno nezkusil. A znovu
jsem se poustèl do boje. (Rozjìmà o boji.
Estragonovi) Vida. Vràtil ses.
Estragon
Fakt?
Vladimir
Jsem rad, ze te vidìm. Myslel jsem,
zes odesel navzdy.
Estragon
Jà taky.
Vladimir
Mèli bychom to oslavit. Nase shledànì.
Ale jak? (PfemySlì) Vstan, at té polibìm.
(Podàvà Estragonovi ruku)
Estragon
(podràzdéne)
No jo, hned.
Ticho.
Vladimir
(dotcen, chladnè)
Mozno zvèdét, kde Jeho Milost stràvila noe?
Estragon
V pangejtu.
Vladimir
(vzrusen)
V pangejtu! Kde?
Estragon
(nehybnè)
Tarn.
Vladimir
Zmlàtili té?
Estragon
Jo... Ne moc.
Vladimir
Zas ty samy?
Estragon
Ty samy? Nevìm.
Ticho.
Vladimir
Kdyz nad tini tak pfemyslìm... celou tu
dobu... nèkdy si fìkàm, co by s tebou bylo...
beze me. (Kategoricky) Kazdopàdnè by toho
nebylo moc. Hromàdkakostì.
Estragon
(zasazen)
No a co?
Vladimir
(sklìòené)
Je toho na jednoho moc. {Po chvìli iivé)
Na druhy strane, fìkàm si, proc si s tìm
làmat hlavu. Ted'. Na to jsme meli myslet
dfiv, tak kolem devatenàct set.
Estragon
(mori se s botou)
Co kdybys mi helfnul.
Vladimir
Vrhìi bychom se ruku v ruce z Eiffelovky.
Mezi prvnìma. Jo, to byly casy. Tenkràt.
Ted'uz je pozdè. Ani by nàs tam nepustili.
Estragon zufive zàpolì s botou.
Co blbnes"?
Estragon
Zouvàm se. To se ti nikdy nestalo?
Vladimir
Uz dàvno ti fìkàm, ze to chce sundavat je
kazdy den. Udèlal bys lìp, kdybysme poslechl.
Estragon
(slabe)
Pomoz mi.
Vladimir
Boli té nèco?
Estragon
Boli! On se ptà, jestli me nèco boli!
Vladimir
(vàsnivè)
Jses asi jedinej na svètè, koho nèco boli!
Jà jsem vzduch. Chtèl bych té vidèt na mym
miste. Moznà by ses divil.
Estragon
Tebe nèco boli?
Vladimir
Boli! On se ptà, jestli me nèco boli!
Estragon
(zamìrì likazovàèkem)
To nenì dùvod, abys chodil s rozepnutym
poklopcem.
Vladimir
(pohlédne dolù)
Mas pravdu. Jen zàdnou nedbalost.
Estragon
Co ti màm fìct. Cekàs vzdycky do posledni
chvìle.
Vladimir
(zasnènè)
Posledni chvile... (Rozjimà) Je krapet
daleko, ale urcitè bude stàt za to.
Kdo to jenom fìkal?
Estragon
Nechtèl bys mi pìchnout?
Vladimir
Jednou pfece pfijìt musi. Kdyz si tohle
fìkàm, pfipadàm si legracnè. Màm takovej
divnej pocit. (Snuda si klobouk, nahlédne
dovnitr, zasàtrà v nèm rukou, vyklepne ho,
nasadi) Jak bych to fekl? Jsem takovej...
uklidnènej a zàroven... (Premito) vydèsenej.
(Emfatìcky) Vy-dè-se-nej. (Nanovo sundà
klobouk a nahlizì dovnitr) No ne. (Zaklepe
na dynko,jako by cekal, ze nèco vypadne,
nahlédne dovnitr, nasadi si ho) No jo.
Estragonovi se nakonec s obrovskym ùsilim
podarì zout botu. Nahlédne dovnitr, zasàtrà
v ni rukou, obràtiji-, zairese s ni, diva se na zem,
nic nenajde, s mlhavym zrakem do ni znovu
zajede rukou.
Tak co?
Estragon
Nic.
Vladimir
Ukaz.
Estragon
Nenì co.
Vladimir
Zkus si ji nasadit.
Estragon
(pò prohlìdce nohy)
Nechàm ji na vzduchu. At si dàchne.