U B O H Y R O N S A R D E
Ubohy Ronsarde, uz bylo dosti
té touhy bldhové. A dlouhé dny,
jez ztratils v Idsce ke své nelibosti,
jsou, jak iva mila, vskutku ztraceny.
Nemysli si, kdyz zamifis své sny
za bohynt, jiz samo nebe hosti,
ze vklady Idsky budou splaceny
snad jinou minci nezli bezcitnosti.
Vini, ze té Sinopa ma velmi rada;
vsak sebe samu vie a proto zddd
za pfitele si bohatsiho muze.
Tvd spatria ndlada, jiz podléhàs,
a tvrdd ruka, kteroujistè mdS,
jen, myslim, k horsimuji zmènit milze.
86
Z f t E I , J S E M N A
Kdyz zfeljsem na lùzkujak svice zhasind,
potìchu septal jsem nejprostSì ze vsech pròni:
dej, Boze, aby to, ctm laska ma mne mami,
jak svice uhaslo a aby byla ima.
Kdyz ranit clovéka chcejitro ukrutné,
ve vodé nastavi mu obraz vlastni tvdfe.
Tak zfìm ijd, at'noe je ci at'dennt rare
se lehce pozvedd - postavu krdsky me.
Krev ma se pèni hned. A jak se pfihdzi,
ze podzim prudsi zar nez léto provdzì,
me zdfi vfelejsi nad horka àervnovd je.
Ach béda! Myslim, ze jsem pfilìs dlouho zii.
Jenjednou Ixion se ve smrt pohrouzil—
vSak jd jsem stale ziv, tisickrdt umiraje.
87