Claude Mauriac pomyslně přerozdělil hrací karty fikce a dikce. Přetvořil[i] hranice mezi současným
polem[ii] působnosti rétoriky a poetiky. Aby vyhověl nárokům literárního protiproudu,
přichází s neurčitým motivem, od něhož se dále vyvíjí nevídaný styl - spisovatelská tvorba[iii],
a nepravděpodobný motiv – vnitřní, neviditelný dialog. Stejný podnět jako v Nehybném čase je zřejmý
i v jeho žurnalistické tvorbě.

Z jiného hlediska[iv] s sebou sté výročí nese také nutnost pamatovat na literární dědictví a šířit
jej dál. Však v této mimořádné situaci představuje příbuzenství mezi Françoisem a Claudem složitý
vztah tvořený z nesouvislosti a souvislosti[v], která[vi] zasluhuje, abychom si ji považovali[vii].
A pokud se Claude Mauriac někdy dostal do proudu svých současníků, představitelů nového románu,
kteří jeho tvorbu mohli odmítnout kvůli vlastním[viii] nárokům, jeho duchovní ambice, jíž jeho
tvorba dýchá, jistě nechala proniknout [ix]přítomnost jedinečné a viditelné stopy, stopy[x]
budoucí(ch) generace(í).

Chceme tedy vsadit Clauda Mauriaca do naší doby a zároveň vyzdvihnout příkladnost jeho
produkce[xi], ať už je jakéhokoliv žánru, a zasvětit mu tuto konferenci, která chce také naslouchat
vnitřnímu dialogu mezi Claudem Mauriacem a několika současnými[xii] romanopisci.
________________________________

[i] Lépe – znova narýsoval, překreslil…

[ii] Lépe: tehdejšími oblastmi působnosti

[iii] To by nebylo nic neobvyklého, zde „kronikářská/ deníková montáž“

[iv] To ne, jen obyčejné „ostatně/ mimochodem…“

[v] Srozumitelnější by bylo z návazností i nenávazností

[vi] Který – ten vztah

[vii] To není hodnotící, jen „vzali v úvahu/ všimli si jej…“

[viii] Ne, oni ne – pokud lze jeho dílo chápat v kontextu jejich požadavků a odmítnutí (toho, co
požadovali a co odmítali)

[ix] Poznamenala přítomnost …. stopOU

[x] Viditelnou PRO …

[xi] Praxe, tedy tvůrčího způsobu

[xii] Ano, tady už je to současný, dnešní, srov. Pozn. Ii


Význam. posuny iii, vi, viii, ix, x, jako celek ještě vyhovující, E