Co konstituovalo normalizacn! moc, pokud to nebyly p:Hme represe ve stylu so.let? Nab1z1 se k uvaze, zda pd.ve prostor televizn! popularn! kultury nepatHl ke kHcovYm- mocenskfm nastrojum normalizace.B Z mozaiky televiznich serWu z produkce Ceskoslovenske televize (dale CST) lze poskladat komplexn! obraz normalizacn! spolecnosti. Tato socWn! krajina se divakovi nab1z1 Vnekolika narativn!ch modech. Lze do n! vstupovat po linii vfvoje hlavn! postavy, takto funguje napr. Vojtech Jandera v Sanitee (r. J. Adamec, 1984), hlavn! hrdina divaka provaz! siriHm socWn!m kontextem a umoznuje mu reflektovat i promeny spolecnosti (dej Sanitky takto zachycuje obdobi1956-1975). Obdobne je strukturovana "delnicka saga" Synove a dcery )akuba sklare (r. J. Dudek, 1986), v tomto serialu divak sleduje zivotn! osudy Jakuba Cirkla (L. Munzar) ajeho sedmi deti, rozvetveny p:Hbeh dvou generad pokrfva obdob!1899-1957 a rozrusta se v rodovou sagu. Dals! narativn! modus funguje na principu emblematicke redukce, serW nab!dne detailne popsany mikrokosmos, ktery se nab1z1 jako zmenseny obraz cele spolecnosti. Takto fungoval prostor nemocnice v Nemocnici na kraji mesta (r. J. Dudek, 1978 a 1981), samoobsluhy v Zene za pultem (1977), panelaku v Byljednoujeden dum (r. F. Filip, 1974) ci kasaren v serialu Chlapci a chlapi (r. E. Sokolovskf, 1988) atd. Divak muze do filmovfch a zejmena serialovfch svetu vstupovat tez po generacn!ch a profesn!ch linilch. Na serW o maturantech Zkousky z dospelosti (r. J. Adamec, 1979) tak posleze navazal serW o vysokoskoladch Bylo nas sest (r. J. Adamec, 1985), paralelne vznikl i serW o ucnovske mladezi Tretf patro (r. K. Smyczek, 1985), hlavni hrdiny Chaluparu (r. F. Filip, 1975) naopak predstavovali duchodci atd. Jednotlive narativn! mody se vzajemne proHnaj! a lze je v ramci recepce ruzne kombinovat, vfsledkemje nezvykle komplexn! popis socialn!ho prostoru normalizace. Pro metodologicke ukotven! a dals! interpretacn! praci s timto komplexn!m obrazem spolecnosti, jaky nab1z1 predevsim nezvykle siroka produkce socialistickfchteleviznich serialu,jsem prevzal a m!rne upravil model "imagined communities" BenedictaAndersona.14 Americkf historik aplikoval svou teorii predeVSlffi na nacionalismus, predpokladam vsak, ze i Vsouvislosti S normalizacl muze nab!dnout zaj!mavf explikacn! potencW. SodalisticH televize vytvarela radu reprezentad, ktere zrcadlily normalizacn! spolecnost, fungovalyjakojeden ze zakladn!ch zdroju predstav o spolecnosti a vfznamne tak konstituovaly socialn! prostor normalizace. 13 Otazka "Jak vladli?" podnetne problematizuje konvencni historiograficke badani o normalizaci. Zajimave odpovedi vtomto smyslu nabizi sociologie: J. KABELE- M. HÄJ EK,Jak vlddli? Analyza spolecenske role popularni kultury,jez zazila za normalizace dramaticky rozkvet, vsak müze nabidnoutjeste dalsi interpretacnf perspektivy. Vladli pomod slavnych televiznfch tvarf, ktere povetSinou anonymizovane nomenklatui'e a vyprazdnene ideologii, zajist'ovaly elementarni konsenzus ze strany obcanü. 14 Benedict AN DERSON, ImaiJined communities: rqlections an the oriiJin and spread of nationalism, London - New York 1983. Citovano z ceskeho vydanf: Pi'edstavy spolecenstvf. Uvahy o püvodu a sfi'eni · nacionalismu, pi'el. P. Fantys, Praha 2008. 244 Film a dlöiny 2 vnitrni drarnaticnost.25 Andersonern akcentovane "rnezitirn" tak v pHpade norrnalizace nahradilo "tarn": narn:lsto ve spolecnosti se Clovek norrnalizace zabydlel v autonornn:lrn svete reprezentad,je2 produkovala socialistickitelevize. Serialy predstavuji pro Cloveka norrnalizace idealni zdroj ternat pro sebereflexi spolecnosti, nebot reprodukce televizn:lch pnbehu s sebou nenese Hdne riziko stretu s rnod. Vypravet o doktoru Strosrnajerovije nejen zaj:lrnavejs:l, ale hlavne bezpecnejs:l nez vypravet pHbeh vlastn:lho souseda. Nablz:l se otazka, CO se skryva pod povrchern techto siroce konsenzualn:lch obrazu spolecnosti? OdraZ:l televizn:l reprezentace verejny zivot norrnalizacn:l spolecnosti opravdu realne? Rozhodne nikoliv, serialove postavy vystupuj:l s ohledern na rnocenslqim tlakern vynucenou obeanskou pasivitu az pHlis aktivne. ACkoliv by rnely, travi rninirnurn casu pred televizn:l obrazovkou. vetsina z hrdinu se plne realizuje ve svern zarnestnan:l a nernus:l hledat naplnen:l V soukromych aktivitach- kutilstvi, zahradkarstvi, dornadm urnen:l atd. Televizn:l realita vsak tuto "pravdu" 0 verejne socialn:l krajine skryva a nabiz:l divakurn iluzivn:l pocit participace na spolecenskern denl.26 Televizn:l svet norrnalizace tak rnuze vice lleZ pluralitni rnedia postmodern{ doby ptiporn:lnat "rnatrix" bratH Wachovskfch: ztichle vecern:l s:ldliste unifikovane blika v rytrnu televizni obrazovky, lide zapornneli na realitu a odesli ,jinarn", do lepe obyvatelneho sveta televizniho serialu. Vsichni ptitorn konzurnuji stejny pHbeh, ktery se jeste nasledne prornitne do jejich realnych socialnich aktivit jako terna ke konverzaci. Stac:l sejen zvednout z pohodlne sedad soupravy objvadho pokoje, pohlednout z okna panelaku a cloveku se nab:ldne odvracena tvar televizni reality norrnalizace. Tento svetje vsak sloZitejiH a skryva V sobe rnnoho problernu, ktere vyzaduji reseni a odpovedne postoje. PHpadne obcanske aktivity vsak s sebou nesou dusledky, pod jejichZ tlhou vetsina uniki zpet do prostoru soukrorni, do nenarocne televizn:l reality a prij:lrna pasivn:l roli divaka. Pfi reflexi televizn:lch sebeobrazu norrnalizace tudiZ nelze prehHzet tento recepcn:l kontext, specifickou situaci, v n:lZ jsou reprezentace spolecnosti konzurnovany a dale reprodukovany. Do serialovjch svetu se divaci noH nikjrn neohrozovani vklidu sveho soukrorni. Pribehy televiznich hrdinu sejich docykaj:l 25 Vyprazdnenost vefejneho prostoru normalizace nebyla uplna. Jednu z autonomnfch oblastf spolecnosti, V nfz se "neco delo", pfedstavovalo zasobovanf. Frontase stala jednfm z siroce konsenzualnfch sebeobrazu normalizacnf spolecnosti (z perspektivy zdola). S tfmto fenomenem se pritom jedinec setkaval pffmo v spolecenske realite, nikoliv v rovine medialnfch reprezentad. Fronta pfedstavuje prirozene a zite spolecenstvf, proto nenf pro oflcialnf moc jako socialne normativnf reprezentace pouzitelna. Navfc socialistickou spolecnost dehonestuje. Ukazuje normalizacnf Ceskoslovensko jako klientelistickou spolecnost bez ideoveho horizontu, ktera travf cas cekanfm, honbou za spotfebnfm zbozfm, pffpadne smenou ruznych spolecenskych vyhod. 26 Vrcholu tato iluze dosahla pfi uvedenf televiznfho serialu Rozpaky kuchai'e Suatopluka. Dfky hre na hlasovanf prijfmal normalizacnf divak utesnou iluzi, ze nad kucharem Kuratkem o cemsi podstatnem rozhoduje, pficemz byl sam ve svych osobnfch rozhodnutfch uzce omezen mod. Na problematicnost teto hry jiz v doboyYch reflexich upozornil KareI Pecka, svoboda volby je podle nej vtomto pffpade pouhou mystiflkad. Karel PECKA, Svoboda aZr-ddlo, Obsah 1985, c. 6 (zarQ. 248 Film a dejiny z i dals:f informace, k6duje zavazne vzory a ideologicka sdelen:f. Zat:fmco masova popkultura Zapadu odkazuje povetsinou zpet k vlastn:fm produkttim (parodie, ironicke citace, remaky), typ normalizacn:f intertextovosti je jiny: v pozad:f se skrfva zakladajfd text ideologie. Toto vymezenf vsak nelze plne ukotvit s ohledem na vnitfni usporadanost produktu popularnf kultury, pokud totiz dojde ke zmene spolecenskeho kontextu, muze bft i serial ze socialisticke produkce Uak doklada kupHkladu uspech serialu Nemocnice na kraji mesta VZapadn:fm Nemecku) recipovan Vintendch zapadnf popkultury. Na nasledujfdch strankach se pokus:fm analyzu normalizacnich serialu (popf. i filmu) bl:fze konkretizovat. Vyse vymezene pojmy konfrontuji pHmo sjednotlivfmi reprezentacemi normalizacnf spolecnosti. Zamer:fm se pfitom na interpretaci obrazu spolecenskeho i osobniho zla v kontextu popularnf kultury normalizace. Narativne strukturovana polarita dobra a zla pfedstavuje konstitutivnf princip kazdeho ideologickeho vypraveni. Analyza pfedevs:fm televiznfch reprezentac:f zla muze Vduchu ryse vymezeneho modelu OSVetlit specifickou tvafnost normalizacnf spolecnosti a podil ideologie na jejim vzniku a fungovani. Spad (nejen filmoveho) vypraveni dynamizuj:f predevsfm konfliktn:f situace. Prave v techto momentech, kdy dynamiku filmoveho vypravenf utvaH stfet individualnfho Ci spolecenskeho dobra Sodpovfdaj:fc:fm zlem, Se Vkontextu normalizace vzdy odraz:f i normativnf ideologicka instrukce (snaha o katalogizaci a definici onoho zla). Existuje vsak mezi pffcinami spolecensky i osobnostne destruktivnfch procesu,jakje reprezentujf dobove filmy a serialy, a kazdodennf realitou normalizace v:Yznamnejsi korespondence? Shora determinuje televizni p:hbehyideologickfnormativmoci. Je vsak spolecnostf zdola plne internalizovan? I na to se pokusfm odpovedet. zperspektivy doboveho divakajiste nema smysl hovofit 0 vetsine produktU socialisticke televize a filmujako o autonomnich fikcnich svetech, normalizacnf filmy a serialy se primarne prezentuj:f jako realisticH obrazy spolecnosti, Vn:fZ zije i modelov:Y konzument.38 V fade pffpadu dochazelo k zamernemu rozostfovan:f hranice mezi fikd a skutecnosti (znamyje motiv pfestavby Stareho KunstatujBerouna v serialu Muz na radnici ci kauzy Planice/Babice v lriceti prfpadech majora Zemana, letecka havarie v pra2skem Suchdole byla zachycena v serialu Sanitka). Pouhf pf:fbeh tak vzdy nab:fz:f i pfidanou hodnotu: konfrontace dobra a zla ma spolecensky normativnf charakter. Normalizacn:f moc kladla, prave 38 Vyjimku pl'edstavuji filmove pohadky a serialy pro deti, ktere zl'etelne deklaruji fikcionalitu; ze serialu napriklad Arabela (r. V. Vorlfcek, 198o) ci Utaj{d Cestm{r (r. V. Vorlfcek, 1984). Filmy pro dospele sice pi'ipoustely jistou komedialnf nadsazku a hravou imaginaci, tato obraznost vsak vetSinou vychazela ze satiricke perspektivy. Realisticky obraz spolecnosti tak zl'etelne vystupoval i z blazniv!'ch komedif typu Hop- aje tu lidoop (r. M. Muchna, 1977). Ksatiricke recepci se pi'itom casto nabizely i vyse zminovane serialy pro deti. Vyraznou yYjimku V tomto smyslu pi'edstavuji nektere filmy rezisera Oldi'icha Lipskeho, zejmena Ade?aje5te nevecefela (1977) a Tajemstvlhradu v Karpatech (1981),jejichz recepce pi'edpokladala komplikovanejsi dohodu o vztahu mezi fllmov!'m obrazem a skutecnosti. 252 Film a dejiny 2 zajmy" (Poucen0. Pot:febuje lekafe, ktecy by jej vysvobodil ze sparU. nemoci. Na rozd:ll od fllmovfch obrazu zapadn:l provenience normalizace nespojuje drogovou zivislost se sociiln:lmi ci existenciiln:lmi problemy, ale s dlenou diverz:l Zapadu. Kauzalitu zla lze demonstrovat kupTikladu na postave studentky Olgy Halamkove (N. Kucova) v pflbehu "Mimikry" z Tficeti prfpadu majora Zemana. Osobn:l motivace k uZ:lvan:l drog nejsou v tomto pnpade vlibec podstatne, d:lvka je z teto perspektivy zcela nevinnou obet:L Pouze poslouchala "biblicke songy" skupiny Mimikry a hudbaji pfivedla do klubu, kde se setkala sjiz "nakazen:Ymi", kten z:lskivali drogy od pfekupnlku ze Zapadu, a sama zemfela. Obraz narkomana se stava emblemem situace, kdy clovekjedna v rozporu s vlastnfmi zajmy. Legendami KareIVondl'ich (0. Vlach) aJose Boruvka (J. Labus) z mceti pffpadu majora Zemana. Nebezpec:l nikazy je v televizn:l i filmove tvorbe normalizace ukotveno i prostorove. Do popfed:l vystupuje polarita nebezpecneho velkomesta a "cisteho" venkova. Byl-li venkov v povilecnem ideologickem diskurzu spojovan sp:lSe s negativn:lmi konotacemi (st:fety s kulaky pfi zakladan:l JZD, skr:fvaj:ld se nepratele socialismu, neuvedomelost venkova), pak normalizacn:l ideologie reprezentuje venkovjako m:lsto nezasazene dezinformacn:l kampan:l a chaosem prazskehojara. Rada pnkladnych hrdinu, kten se obetuj:l pro blaho spolecnosti, pochaz:l z venkova. Jejich pflmocarost a zemitost (neochota pfizpusobit se velkomestskemu zpusobu zivota)jimzajisfuje odolnostprotinikaze vseho druhu.45 Venkov se stava synonymem ideoveho zdrav:l. Ve "Stvanici" ze Sequensovfch Tficeti prfpadu tyto postoje pfedstavuje postava bodre ,jezedacky" Anci Sandave narkomana vynikl Oldl'ich Vlach. Bezmocnost narkomanu ukazuje tez detektivni serial Malj pitaval z velke'ho mesta (rez. J. Dudek, 1982). Vdile pl'iznacne nazvanem "Narkomani" objevf pl'fslusnfci SNB skupinku zcela bezvladnych uzivatelu drog, amaterskeho v;frobce narkotik Postlera si zahral Viktor Preiss. Z bezne produkce zdanlive vybocuje film Pavucina(r. Z. Zaoral, 1986), u nejz se casto zduraznujf socialne-kriticke tendence (napl'. Lukas Skupa, Cinepur 2008, c. 6o). Drogova obraznost Pavuciny vsak i pl'es nezvyklou expresivitu a na svou dobu nekonvencnf filmove zpracovanf nenarusuje semantiku zavislosti,jakji v rovine sekundarnfho k6du reprezentovala oficialni ideologie. 45 Zjednoznacne kladnych hrdinu kupl'fkladu Jan Zeman (V. Brabec) ze serialu TTicet pf!padu majora Zemana, kterY se V zaveru kariery do rodne chaloupky dokonce vrad, ci Vojtech Jandera (J. Hanzlfk) ze serialu Sanitka. 256 Film a dejiny 2 Ani spory, ktere vedou lekafi Nemocnice nad loktem hokejisty Rezka ci kloubem zelinare Dobiase, nepredstavuji volbu mezi dobrfm a spatn:Ym rdenim. LekaH nedelaji chyby, pouzeje mohou zaskocit nepredvidatelne komplikace. Neuspesna stiznost zelinarky Dobiasove divakovi dokazuje (nebot'muje od pocatku zrejma jeji neopodstatnenost) pouze to,jak Iel