Název: Historiografie raného novověku (Historiography of the Early Modern Period):


Rozsah kurzu: podzimní semestr

Vyučující: Tomáš Malý

Typ výuky: Cvičení 2

Zakončení: Zápočet (písemná práce/ referáty)

Předpoklady: Slušná znalost anglického a německého jazyka. Základní přehled o evropské
historiografii 19. a 20. století.


Anotace: Seminář přibližuje zásadní momenty evropské historiografie 20. století, které se dotýkají
dějin raného novověku. Na základě četby historiografických, metodologických i materiálových textů
jsou studenti vedeni k samostatnému přemýšlení a následné diskusi o podstatných trendech a změnách
v moderním evropském dějepisectví. Důležitým cílem je rovněž ujasnění základní terminologie a
obecnější debata o směřování historie jako vědeckého oboru.


Osnova:


I.                   Dějiny mentalit – strukturální perspektiva.

II.                Kvantitativní historie, histoire sérielle.

III.             Mikrohistorie.

IV.             Reprezentace.

V.                Historická antropologie – kolektivní představy.

VI.             Sekularizace.

VII.          Kultura – akulturace, difúze, nadvláda.

VIII.       Dějiny těla.

IX.             Biomoc – vězení a biopolitika.

X.                Fikce a narativita – Martin Guerre.

XI.             Historie a dějiny umění.


Literatura:


Povinná

Iggers, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století. Praha 2002. ISBN 80-7106-504-8.

Burke, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví, Škola Annales (1929–1989). Praha 2004.
ISBN 80-7106-719-9.

Van Dülmen, Richard: Historická antropologie. Vývoj, problémy, úkoly. Praha 2002.
ISBN 80-86569-15-2.

Burke, Peter: Co je kulturní historie? Praha 2011. ISBN 978-80-7363-302-8.


Doporučená

Applebyová, Joyce – Huntová, Lynn – Jacobová, Margaret: Jak říkat pravdu o dějinách. Historie,
věda, historie jako věda a Spojené státy americké. Brno 2002. ISBN 80-7325-003-9.

Chartier, Roger: Na okraji útesu. Červený Kostelec 2010. ISBN 978-80-87378-52-6.

de Certeau, Michel: Psaní dějin. Brno 2011. ISBN 978-80-7325-253-3.

Storchová, Lucie (ed.): Conditio humana: konstanta či historická proměnná? Koncepty historické
antropologie a teoretická reflexe v současné historiografii. Praha 2007. ISBN 978-80-86971-36-0.



Rozpis hodin:


 I. Historiografický přehled: 20. století, teorie a podněty.
II. Dějiny mentalit – strukturální perspektiva. Text: Peter Burke, Silné a slabé stránky historie
mentalit [1986], in: Variety kulturních dějin, Brno 2006, s. 169–189. Doporučeno: F. Braudel,
Dlouhé trvání, in: Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie, historie (=
Cahiers du CeFReS, 8). Praha 1995, s. 145–186.
III. Kvantitativní historie, histoire sérielle. Text: Michel de Certeau, Historiografická operace
[1975], in: Psaní dějin, Brno 2011, s. 61–96.
IV. Mikrohistorie. Text: Giovanni Levi, On Microhistory, in: New perspectives on historical
writing, ed. P. Burke, Cambridge 1992, s. 93–113. Doporučeno: J. Grulich, Zkoumání „maličkostí“.
(Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie). ČČH 99, 2001, s. 519–547.
 V. Reprezentace. Text: Roger Chartier, Svět jako reprezentace [1989], in: Na okraji útesu, Červený
kostelec 2010, s. 61–78.
VI. Historická antropologie – kolektivní představy. Text: Peter Burke, Klasifikace lidí: sčítání
lidu jako kolektivní představa [1987], in: Žebráci, šarlatáni, papežové. Historická antropologie
raně novověké Itálie. Eseje o vnímání a komunikaci, Jinočany 2007, s. 47–64.
VII. Sekularizace. Text: Rudolf Schlögl, Racionalizace jako odstranění smyslovosti z náboženské
praxe? K sociální a mediální podobě náboženství v novověku, in: Die Säkularisation im Prozess der
Säkularisierung Europas, eds. P. Blickle – R. Schlögl, Epfendorf 2005, s. 37–64.
VIII. Kultura – akulturace, difúze, nadvláda. Texty: Robert Muchembled, Lay judges and the
acculturation of the masses (France and the Southern Low Countries, 16th to 18th c.), in: Religion
and society in early modern Europe 1500–1800, ed. K. von Greyerz, London – Boston – Sydney 1984, s.
56–65. Jean Wirth, Against the acculturation thesis, in: tamtéž, s. 66–78. Doporučeno: D. Tinková,
„Represe lidové kultury“ a „antropologie moci“. Civilizační teorie Roberta Muchembleda v rámci
diskusí o konceptu raně novověké „lidové“ kultury ve francouzské historiografii 60.–80. let, in:
Mezi náboženstvím a politikou. Lidová kultura raného novověku, ed. Z. R. Nešpor, Praha 2005.
IX. Dějiny těla. Text: Roy Porter, History of the body, in: New perspectives on historical writing,
ed. P. Burke, Cambridge 1992, s. 206–232.
 X. Biomoc – vězení a biopolitika. Texty: Daniela Tinková, Biomoc, stát a „nová ekonomie života“,
in: Tělo, věda, stát: Zrození porodnice v osvícenské Evropě, Praha 2010, s. 27–51. Michel Foucault,
Je třeba bránit společnost: Kurs na Collège de France 1975–1976, Praha 2005, s. 215–235.
Doporučeno: M. Foucault, Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení. Praha 2000.
XI. Fikce a narativita. Texty: Natalie Zemon-Davis, Návrat Martina Guerra [1982], Praha 1998. Roger
Chartier, Historie mezi vyprávěním a poznáním, in: Na okraji útesu, Červený kostelec 2010, s.
79–97.
XII. Historie a dějiny umění. Texty: Vít Vlnas, Tunel ražený ze dvou stran? Poznámky ke vzájemnému
vztahu dějepisu umění a historiografie bez přívlastků, in: IX. sjezd českých historiků, sv. II:
Historie v kontextu ostatních vědních disciplín, eds. J. Dvořák – T. Knoz, Brno aj. 2008, s. 35–45.
Peter Burke, Eyewitnessing: The Uses of Images as Historical Evidence, 2001, s. 34–45 a 169–177.