svobody a sebesprávy, pomáhá mu svými Dtřebách kulturních a společenských.
ravovalo sebe samo. Úředníci musejí býti jsí býti od správy státní úplně odděleno, i ani v moci církevní ani světské tu svého iím a nedotknutelným citem jednotlivce, amu. Pevný charakter, osobní počestnost, :áklady lidského soužití, zejména v národě i a ideálů.
ství ke straně radikálně pokrokové. Toto i. Strana nicméně přihlížejíc k individuel-ivců na určité obory činnosti, přiznávajíc sní a propracovávání a neuzavírajíc se po i s těmi, kdož nejsouce přímými straníky i dotyčných stránkách naplněni týmž du-
tázce samostatnosti národa činí z ní stranu ti pokrokovou a v sociálně-ekonomických ito její duch a pak taktika její vůči dnešní /šak celý její program dovolují, aby byla
základě lidovém a pokrokovém v duchu ;ho národa. Z toho zásadní oposice proti ní všech snah autonomních a federačních jstatních národností v Rakousku, zejména
národních menšin.
>u svobodu osoby, slova, shromažďovací ivci bez rozdílu pohlaví největšího vlivu
0 rovného tajného práva hlasovacího od se zastoupením menšin, odstraněním vše-mích kurií při volbách do všech zastupi-
1 konečně zrušením všech zákonů vými-
odních soudů smírčích, rozvojem práva iství v ten způsob, aby stálá vojska byla
ní v duchu spravedlnosti k vrstvám práv ědnost úředníků před soudy poromími za
,Lidu" prošel bez závady, byl o týden později
III. Ve věcech kulturních.
Ve věcech kulturních strana vyslovuje se pro úplnou samosprávu národního školství: pro vybavení našeho školství ze vlivu byrokratismu a rakouské „státní myšlenky": pro oddělení církví od státu a vybavení školství ze všelikého jejich vlivu, jakož i zbaveni ho každého
rysu konfesijního, tudíž i vypuštěni z něho vyučování náboženství; pro bezplatnost školství a přístupnost jeho obojímu pohlaví;
pro reformu všeho školství podle ducha a potřeb doby, zejména pro rozmnožení reálií, pro přijmutí do učiva věd společenských a politických, pro vypuštění jazyků klasických atd;
pro organizování pomocí veřejnou lidového vzdělání, jakož i pro umožnění nemajetným třídám společenským duševního povolání.
IV. V záležitostech sociálně-ekonomických.
Chtějíc postupné a smírné vyrovnáni mezi třídami společenskými a přiznávajíc tendenci doby po socializování státu, strana naše klade pro dnešek tyto požadavky:
1. Zavedení všeobecné postupné daně důchodové se zřetelem na minimum existenční daně prosté.
2. Zrušení nepřímých daní na všechny potřeby životní.
3. Zákaz tvoření fideikomisů a zrušení dosavadních.
4. Vyloučení z exekuce takového kvanta pozemků s hospodářským nářadím, kterého pro zachování života rodiny rolníkovy jest nevyhnutelně potřeba (minimum existenční).
5. Zveřejnění pomoci lékařské a lékáren.
6. Ekonomickou rovnost obojího pohlaví.
7. Povinné odborné organizování rolnictva.
8. Povinné všeobecné pojišťování pro stáří, invaliditu a nemoci.
9. Ve příčině ochranného zákonodárství dělnického:
a) pro zkrácení doby pracovní na takové minimum, kteréž by připouštělo co nejdelší dobu pro fysické i duševní zotavení; pro vzdělávání i ušlechtilou zábavu pracujících, obzvláště v dolech, v továrnách a dílnách lidskému zdraví nebezpečných a při všech obzvláště namáhavých duševních pracích, kde i programový požadavek dělnictva, 8hodinná doba pracovní, pokládá strana za přílišný;
b) pro stanovení minimální mzdy pro muže i ženy stejné;
c) pro zákaz práce žen příčící se mravnosti a škodící ženskému organismu;
d) pro naprostý zákaz práce dětí;
c) pro účinnější dozor živnostenský v zájmu dělnictva, jmenovitě svobodnou volbou živnostenských
inspektorů dělnictvem a zřízením inspektorek; f) pro nucená společenstva dělnická za pomoci státu za příčinou stanovení mzdy a smírčí soudy
mezi podnikateli a dělníky."
Resoluce III. vysvětluje stanoviska naší strany ke stranám ostatním a má toto znění:
„Co se týče poměru strany radikálně-pokrokové k ostatním českým stranám, tu základem k stanovení poměru toho bude nejen její a jejich program, ale i jejich činnost. Naše strana předem prohlašuje, že nebude se vyhýbati součinnosti se stranami těmi ve věcech sobě a jim společných. Strana naše postavivši si však onen základ lidového programu a lidové činnosti a jsouc toho přesvědčení, že naše státoprávní snažení jen ve spojení s takovouto politikou a činností může dojiti svého cíle, vylučuje předem z podobné součinnosti stranu klerikální, šlechtu a stranu staročeskou, pokud tuto je ještě potřeba dnes výslovně jmenovati.
1. Stanovisko ke straně klerikální. Životní názor a snažení klerikální strany dáti mu výraz i ve všem uspořádám společnosti je v zásadním a tudíž nesmiřitelném odporu se životním názorem a snaženími naší strany, i nemůže býti mezi oběma leč b o j a z á p a s . Na tzv. státoprávní stanovisko české klerikální strany díváme se podobně jako na státoprávní snažení šlechty.
2. Stanovisko ke šlechtě. Šlechta svými názory jest rovněž úplně proti názorům našim. Jediné společné je státoprávní stanovisko, avšak toto společné je jen zdánlivé. Minulost
51