Seminář moderních dějiny Číny II. Úvodní hodina © Mgr. Adam Cabiš Cíle a organizace kurzu •Seznámit studenty s probematikou historické analýzy pramenů k moderním dějinám Číny •Průběh hodiny: –Krátký úvod vyučujícího do problematiky –Přednesení úvodního příspěvku diskuze studentem / studenty •Prezentace + komentář v délce 8-10 normostran (25-30 minut) •Diskuze na dané téma • Akcentované tématické celky •pozdní čínské císařství, jeho úpadek a pád do polokoloniální závislosti •zánik Dračího trůnu a vznik Čínské republiky •druhá světová válka na Dálném východě, příčiny, souvislosti, důsledky •Čína pod rudými prapory – Mao Zedong a jeho éra V rámci úspěšného absolvování kurzu by měl student být schopen: •použít psané historické prameny v kontextu moderních dějin Číny •analyzovat text historického pramene za pomoci seriózních metod historického výzkumu •prezentovat výsledky své historický analýzy daného historického pramene •osvojit si schopnost historické argumentace v rámci dějin Číny •orientovat se v problematice moderních dějin Číny Časový harmonogram Čt 18. 9. Úvodní hodina Čt 25. 9. Pozdní dynastie Qing Čt 2. 10. Počátky orientalistiky Čína v polokoloniální závislosti Čt 9. 10. Boxerské povstání I. Boxerské povstání II. Čt 13. 11. Přechodné bydliště: Čína Čína v první polovině 20. století očima mocných Čt 20. 11. Čína v první polovině 20. století očima učených I. Čína v první polovině 20. století očima učených II. Evropa v první polovině 20. století očima Dálného východu Čt 27. 11. Tibet a Čína I. Tibet a Čína II. Čt 4. 12. Rudé běsnění I. Rudé běsnění II. Čt 11. 12. Rudý císař Doporučená literatura •Bakešová, Ivana; Fürst, Rudolf; Heřmanová, Zdenka. Dějiny Taiwanu. Praha, Nakladatelství Lidové Noviny, 2004, 303 s. • Doporucena_Dějiny Taiwanu •Bakešová, Ivana. Československo-Čína 1918–1949. Rakovník, nákladem vlastním, 1997. 147 s. • Doporucena_ČSR a Čína •Bakešová, Ivana. Čína ve XX. století, díl 1. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 126 s. Doporucena_Dějiny Číny I •Bakešová, Ivana. Čína ve XX. století, díl 2. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 218 s. • Doporucena_Dějiny Číny II •Connaughton, Richard. Vycházející slunce a skolený medvěd: Rusko-japonská válka 1904–1905. Praha-Brno, BB/art, 2004. 387 s. • Doporucena_Vycházející slunce a skolený medvěd •Fairbank, John F. (ed.) Dějiny Číny. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 656 s. • Doporucena_Dějiny Číny •Fass, Josef. Sunjatsen. Praha, Svoboda, 1966. 212 s. • Doporucena_Sunjatsen •Fürst, Rudolf. Čína ve XX. století, díl 3. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 189 s. • Doporucena_Dějiny Číny III •Halliday, Jon; Jung Chang. Mao: Příběh, který možná neznáte. Praha, Beta, 2006. 719 s. • Doporucena_Mao •Simonovskaja, L. V. (ed.); Furhev, M.F. Dějiny Číny: od nejstarších dob do současnosti. Praha, Nakladatelství Svoboda, 1978. 716 s. • Doporucena_Dějiny Číny 1970 •Said, Edward W. Orientalismus: západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008. 459 s. • Doporucena_Orientalismus •Skřivan, Aleš st. Japonská válka 1931–1945. Praha, Libri, 1997. 553 s. • Doporucena_Japonská válka Doporučené prameny •HARRER, Heinrich. Sedm let v Tibetu: Můj život na dvoře dalajlámy. Praha: Olympia, 1972. 375 s. Prameny_Sedm let v Tibetu •HEROLDOVÁ, Helena. Jitřenka pluje na východ: deník českého námořníka Václava Stejskala z cesty korvety S.M.S. Aurora do Malajsie, Indonésie, Číny a Japonska z let 1886-1888. Praha: Mare-Czech, 2008. 211 s. Prameny_Jitřenka pluje na východ •HUC, Évariste Rébus; GABET, Joseph. Cesta do Lhasy, kterou se svým druhem P. Josephem Gabetem v letech 1844 až 1846 vykonal a podle vzpomínek vypsal P. Evariste-Régis Huc někdejší misionář v říši Čínské. 2. vyd., (v MF 1. vyd.). Praha: Mladá fronta, 1971. 413 s. Prameny_Cesta do Lhasy •JUNG CHANG. Divoké labutě. Praha: Knižní klub, 1996. 539 s. Prameny_Divoké labutě •KORSAKOV, V. V. Pekingské události: osobní vzpomínky z obléhání velvyslanectev v Pekině; květen–srpen 1900. Praha: Nakladatelství - E. Beaufort – knihtiskárna, 1901. 348 s. Korsakov •LI Zhisui. Private Life of Chairman Mao. London: Random House, 1996. 736 s. •/ •LI Čchi-suj. (LI Zhisui) Soukromý život předsedy Maa. Praha: ETC, 1996. 377 s. Prameny_Soukromý život předsedy Mao •LIANG, Hsi-huey. Mezi Berlínem a Prahou: střední Evropa ve vzpomínkách čínského historika. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2006. 433 s. Prameny_Mezi Berlínem a Prahou •LIANG CHENG. Bouřit se je správné. Praha: Lidové noviny, 1994. 262 s. Prameny_Bouřit se je správné •LIAO ŤING-WEN. Život psaný štětcem. Praha: Práce, 1989. 397 s. Prameny_Život psaný štětce •LOTI, Pierre. Poslední dni Pekinku. Praha: Kraft, 1924-1925. 306 s Prameny_Poslewdní dni Pekinku •PRŮŠEK, Jaroslav. Sestra moje Čína. Praha: Vydavatelstvo družstevní práce. 339 s. Prameny_Sestřička moje Čína •PUYI. Byl jsem posledním císařem čínským. Praha: Panorama, 1990. 356 s. Prameny_Byl jsem posledním císařem •SLAVÍČEK, Karel. Listy z Číny do vlasti a jiná korespondence s evropskými hvězdáři: (1716–1735). Praha: Vyšehrad, 1995. 269 s. Prameny_Listy do vlasti •SÍS, Vladimír; VANIŠ, Josef. Země zastaveného času. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1959. 146 s Prameny_Země zastaveného času •ŠKÁBA, Jaroslav. Boxeři v Šanghaji. Vyd. 3., V nakl. Mare-Czech 1. Praha: Mare-Czech, 2005. 144 s. Prameny_Boxeři v Šanghaji •VRÁZ, E. St. Čína: cestopisné črty. Praha: Nakladatelství Bursík & Kohout, 1904. 411 s. Prameny_Čína, cestopisné črty Karel Slavíček 严嘉楽宪候 / 嚴嘉楽憲候 *24.12.1678 Jimramov + 24.8.1735 Peking •Narozen v rodině varhaníka – velmi blízko k církevnímu prostředí •Díky jezuitské škole v Jimramově a svému prospěchu odchází na jezuitské gmynázium do Brna, pak na jezuitskou univerzitu při koleji v Olomouci a následně na univerzitu do Prahy •Vyniká nad jiné v matematice, astronimii, lingvistice a hudebních naukách • 1714Žádá generála řáda jezuitů o vyslání na misii do Číny a jeho žádosti je vyhověno 1715 •Michelangelo Tamburini •(1648-1730) • Tamburini Jezuitský řád v Cíně v 17. a 18. století •Čína veli těžce přístupná pro Evropany – dlouhá a náročná cesta + nepřízeň vládnoucích vrstev •Jezuitská misie úspěšná pro... –Politiku inkulturace (i přes počáteční potíže pramenící z nepochopení kulturního kontextu dobové Číny) –Vzdělanost v čínském ritu a čínském jazyce –Přísná organizace a disciplína členů misie – Čína v době Karla Slavíčka •Do Číny připlul v r. 1715 za vlády císaře Kangxi –Na přelomu 17. a 18. stol. se čínská vládnoucí elita hl. prostřednictvím působení jezuitských misí začíná zajímat o Evropu. –Produkty Evropské civilizace – zvl. Technické vymoženosti – chápány jako kuriosity – •Kangxi •康熙 •(*4.5.1654 +20.12.1722) •(vláda 1661-1722) • •Liboval si v evropských „kuriozitách“ •Holdoval spíše rozmařilému životu než státnickým povinnostem •Jako vládce byl značně vzdálen svému lidu, přesto se dokázal obklopit schopnými hodnostáři, kteří Číně zajistili blahobyt Kangxi Huangdi Karel Slavíček u císařského dvora •Císař Kangxi přijal K. Slavíčka velmi vstřícně hl. proto, že jej okouzlila Slavíčka hra na spinet, který Slavíček přivezl sebou •Přízeň trůn si K. Slavíček vysloužil opravou nejrůznějších evropských artefaktů, které – coby dary dračímu trůnu – přicházely do Číny mnohdy poškozené přepravou •Posléze si vybudoval své postavení jako proslulý znalec čínského jazyka a dvorský vzdělanec •Spolu s ostatními bratry Jezuity vybudoval astronomickou observatoř v Pekingu za účelem měření pohybu nebeských těles •Karel Slavíček se nikdy nezaplétal do intrik na císařském dvoře a celý svůj život v Číně zasvětil vědeckému bádání •Po změně na trůnu r. 1722 upadli Jezuité v nemislost a mnoho z nich bylo vykázáno ode dvora, Karel Slavíček směl díky svým schopnostem a pověsti zůstat jako jeden z mála •Yongzheng •雍正 •(*13.12.1678 +8.8.1735) •(1722-1735) • •Konservativní panovník a zřejmě první oddaný Konfucián mandžuské dynastie •Mimočínská kultura upadá za jeho vlády v nemilost •Mimožádně schooný panovník, který za relativně krátkou dobu svého panování pozvednul Čínu k novým výšinám, za což zaplatil životem Youngzheng Huangdi Přínos jezuitské misie v Číně evropské civilizaci •Sinologie –V rámci doktríny inkulturace právě Jezuité položili základy světové sinologie –První učernci studovali nejprve mandžuštinu, poté až čínštinu –První slovníky čínsko-latinské s důrazem na slovní zásobu v rámci vědecko-teologickéých učených disputací – –Míra inkulturace popudila konzervativní kliku u papežského stolce, která nakonec dosáhla papežského zákazu těchto misijních praktik – to vedlo ke zhoršení postavení Jezuitů u císařského dvora –Právě Karel Slavíček se asi jako první Evropan vůbec zabýval čínskou z hudbou z hlediska hudební vědy •Astronomie –Díky přesným astronomickým pozorováním byl odstraněn problém určování zeměpisných délek –Navzdory dogmatům papežského stolce byli jezuitští astronomové schopni přesně určit polohu pomocí hvězd – metoda určování zeměpisné šířky podle zatmění Jupitorových měsíců se používala až do pol. 19. stol. – Karel Slavíček a jeho české kořeny •Až do konce svého života K. Slavíček nezapomněl na své kořeny –Důsledně trval na českém pravopisu svého jména a ve své bohaté korespondenci vysvětloval jeho čtení –Trval na odesílání kopií svých listů m.j. Do jezuitské knihovny v pražském Klementinu, aby „i žízeň po vzdělání, jíž převelice Češi i Moravané trpí, byla alespoń tímto nepatrným douškem zažehnána“. –Dle jeho současníků na něj pekingské podnebí nepůsobilo dobře a časem podlomilo jeho zdraví, přesto usilovně bádal až do konce svých dní –Na jeho náhrobku na hřbitově jezuitských misionářů v Pekingu lze dodnes číst latinský nápis: –CAROLUS –SLAVIČEK –MORAVANUS Konec Karla Slavíčka •28. prosince 1736 napsali z Číny otci Theofilu Sigfridu Bayerovi do Petrohradu dva jezuité o úmrtí svého druha Karla Slavíčka. Byli to právě Ignác Kögler a Ondřej Pereyra, s nimiž se Slavíček před dvaceti léty přibyl do Číny z Portugalska: • • •„Otec Karel, vyčerpaný dlouhou nemocí, dne 24. srpna loňského roku šťastnou smrtí povznesl se, jak zbožně doufáme, do vlasti blažených, kde zabrán do nebeských souzvuků zahrnuje zajisté do žalozpěvů také písničky čínské či indické.“ Doporučená lit. k tématu •ANDREOTTI, Guilio. Matteo Ricii, Jezuita v Římě. Olomouc, 2007. •ALLAN, Ch. W. The Jesuits at the Court of Peking. Shanghai 1935. •DUNNE, D. H. Generation of Giants. The story of the Jesuits in China in the last decades of the Ming dynasty. Notre Dame, 1962. •PELZEL, Fr. M. Böhmische, Mährische uns Schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten vom Anfang der Gesellschaft bis auf gegenwärtige Zeit. Prag / Praha, 1786. •KUBÍKOVÁ, Jiřina. Křesťanská misie v 16. – 18. století. Brno, 2001. •KALISTA, Zdeněk. Cesty ve znamení kříže. Praha, 1947. Děkuji za pozornost