Čierny chlapec: O autobiografickom románe Richarda Wrighta Mgr. Nina Bosničová, Ph.D. Richard Wright • 1908-1960 (nečakane, záhadne, osamotene, vo finančných problémoch a konfliktoch) • autor románov a poviedok; politický komentátor • pôvodom zo štátu Mississippi • otec (nájomný) farmár, matka učiteľka • -preslávil sa provokatívnym románom NATIVE SON (1940) – postava Biggera Thomasa, urbánne prostredie Chicaga • -zbierka poviedok Uncle Tom’s Children – čo znamená byť mladým čiernym mužom na juhu USA • →úvod zbierky “The Ethics of Living Jim Crow” tvorí jadro Čierneho chlapca • -literárny vplyv: Theodor Dreiser, Sherwood Anderson, Frank Harris, Alexander Dumas, O’Henry • -v Chicagu sa stal členom Komunistickej strany , ktorú nakoniec opustil (neochota strany venovať sa rasovým nerovnostiam), vysvetlenie rozkolu v článku “I tried to be a Communist” z roku 1944 • -posmrtne vydaný román Lawd Today – inšpirovaný jeho prácou na pošte v Chicagu • -v roku 1947 sa Wright s rodinou presťahoval do Francúzska, časté negatívne kritiky neho i jeho práce v exile (ale nie z francúzskej strany) • -romány vydané v exile: The Outsider (inšipirované Dostojevského Zločinom a trestom), The Long Dream, Savage Holiday Historický kontext • OTROKÁRSTVO (zrušené 13. dodatkom k americkej ústave v roku 1865) • REKONŠTRUKCIA (1865-1877) • JIM CROW (1896 Plessy v. Ferguson, doktrína „Separate, but Equal“, de iure koniec v roku 1954 Brown v. Board of Education) ↓ rasová segregácia, nemožnosť voliť, násilie (vzostup KKK), ekonomická exploatácia Čierny chlapec (Zápis dětství a mládí) • vyd. v roku 1945 (český preklad 1947 vydalo Vydavatelstvo Družstevní práce) – prečo práve táto kniha? • autobiografia či autobiografický román a v čom je rozdiel? • význam žánru autobiografie v afroamerickej literatúre (autobiografia ako politický nástroj, ja=my), plus Wrightov názor na úlohu literatúry v spoločnosti („Blueprint for Negro Writing“ – rok 1937) Čierny chlapec: tématický rozbor • rodina • náboženstvo • odpor RODINA RODINA • autor často kritizovaný za to, že členov svojej rodiny prezentuje v extrémne negatívnom svetle (násilní, nepriateľskí, poskytujúci nedostatočnú podporu dospievajúcemu chlapcovi) • “’give, lend my tongue to the voiceless Negro boys’” MATKA • zobrazenie MATKY – vďaka za to, že ho naučila čítať, že mu rozprávala príbehy a že ho poučila v „zákonoch ulice“ -ďalej samá kritika, napr. za to, že nechce syna uviesť do sféry amerických rasových otázok (zdráha sa napr. odpovedať na otázky k „bielosti“ pleti Wrightovej babky): „věděl jsem [. . .], že mi matka něco zamlčuje. Neskrývala přede mnou skutečnosti a fakta, ale city, vztahy, názory, přesvědčení, o nichž si nepřála, abych je poznával“ (str. 73) MATKA • kritika za to, že Wrighta tvrdo fyzicky trestá, že nedokáže po odchode Wrightovho otca rodinu dostatočne materiálne zabezpečiť (hlad (ako metafora), umiestnenie detí do sirotinca): „Matka mi stále nemohla koupit nezbytné šatstvo, abych vypadal, jak se na školáka sluší“ (str. 38). „Stále ještě jen napolo uzdravená a úplně zoufalá matka se vydala na obchůzku dobročinných ústavů a prosila o pomoc“ (str. 45). NATURALIZMUS • Wright je naturalista→matka nie je vine, skôr sociálne podmienky, v ktorých je nútená žiť (štát nepodporuje samoživiteľky, veľký problém zohnať dôstojne platenú prácu – pracuje ako kuchárka v belošských domoch) • „relokácia“ násilia (pozri Frantz Fanon) • matkina nemoc (paralýza) sa stáva SYMBOLOM statickosti a zúboženého stavu afroamerickej menšiny v USA • „Matčino utrpení mi vyrůstalo v duši v jakýsi symbol všeho, čím jsme si prošli a procházeli, symbol, který vyjadřoval všechnu chudobu a bídu, nevědomost a pověrčivost, bezmocnost; všechny ty bolestné, matoucí dny a hodiny hladu; to nepokojné věčné stěhování a marné hledání; ty nejistoty, strach, hrůzu; tu bolest bez smyslu a obsahu a vyhlídky, ty nekonečné strázně” (str. 146). Wright ako prieskumník ľudského utrpenia: „význam žití se nám objevuje jenom tehdy, když usilujeme o vydobytí smyslu a významu věcí z nesmyslného a bezvýznamného utrpení“ (str. 147). POSTAVA BABKY A OTCA • i babka je zobrazená v statickom stave – na začiatku knihy je pripútaná k lôžku, mentálne i duchovne je pripútaná k cirkvi a viere (Adventisti siedmeho dňa) (stáva sa blokom pre Wrightovu imagináciu a kreativitu- zakazuje učiteľke Elle, aby Wrighta vystavovala beletrii – „ďábelské povídačky“ (str. 59)) • postava otca – animalistický diskurz (podmienky otca menia na zviera) „jeho skutky a všechna vzrušení byla připoutána jen k těm nejjednodušším, živočišným pudům jeho vysychajícího těla“ (str. 54) Plus zvláštna oslava toho, že Wright nemusí žiť osud svojho otca (snaha poukázať na dištanc medzi nimi): „přes to všechno jsme si navzájem navždy cizinci, [. . .] mluvíme různými jazyky, [. . .] žijeme své životy na dvou nesmírně od sebe vzdálených rovinách skutečnosti“ (str. 53). NÁBOŽENSTVO NÁBOŽENSTVO • Estetické pôsobenie „náboženských symbolů“ (str. 163), „sladce melodické a smyslně znivé hymny“ (str. 164), „živému slovu kázání“ (str. 148) • Ateista: • „Má víra, ať už tehdy byla jakákoli, byla neoddělitelně spojena s všedními skutečnostmi života, byla zakotvena v zkušenostech a pocitech těla a v tom, čeho se mysl dovedla zmocnit“ (str. 168). • „plná citová ani rozumová víra mě nikdy neosvítila“ (str. 163) • „Nedovedl jsem si představit Boha, který by se zdržoval řízení nesmírných světů jen proto, aby se obtěžoval mnou“ (str. 167-68). NÁBOŽENSTVO A SEXUALITA • sexualita inak v knihe dosť absentuje, zaujímavé je, že sa objavuje len a práve v kontexte náboženstva (Wrightovo splanutie za manželkou kazateľa) • jeho sexuálne vzrušenie je transformované do (groteskného a fyzického) symbolu: „černý čertík, rohatý, s dlouhým a rozeklaným ohonem, s lesklými a ostrými kopýtky, s šupinatým nahým tělem, s prsty vlhkými a lepkavými a s mocně smyslnými rty; k tomu smyslně lačné a nemravné oči vrhající chtivé, žravé pohledy“ (str. 165) • prirodzenosť, inštinktívna spontaneita jeho reakcie – rebélia proti umelosti a afektu cirkvi a jej rituálov, neschopnosť či neochota „svätiť“ sväté KRITIKA (ORGANIZOVANÉHO) NÁBOŽENSTVA • nástroj sociálnej konformity: „jak strašný hlad mučí lidská srdce po tom, co nikdy nebylo, není a nebude a nemůže být, jak žízní duch člověka po proniknutí, překonání a ovládnutí nemilosrdných omezení života lidského“ (str. 174) – ilúzia, že náboženstvo tento hlad nasýti „OBRÁTENIE“ TROCHU INAK • kvalitu duchovného zážitku má vo Wrightovej knihe moment, keď objaví svet literatúry (intelektuálny a emočný dopad, vrúcnosť): „Jakoby teprve kouzlem toho příběhu [O Modrovousovi a jeho sedmi ženách] stal se svět okolo mne opravdovou skutečností, rozechvíval se, žil. Jak Ella hovořila, skutečnost se měnila, vzhled věcí se proměňoval a svět ožil kouzelnými bytostmi. Sám pocit života a žití se mi prohluboval a vycítění všech věcí bylo jiné a nové“ (str. 59). • v literatúre Wright objaví možnosti, ktoré mu Jim Crow v živote upiera (sám objaví hlad po iných autoroch i túžbu prejaviť sa literárne) • literatúra ako posvätná záležitosť: „Bylo mi zatěžko odpovědět někomu na otázku, co získávám četbou těchto knih, neboť to nebylo nic menšího než sám smysl a pocit života. (str. 365). • objav literatúry nasýti Wrightov hlad, jeho túžbu po celistvosti ODPOR PRAVDA a LOŽ • Wrightova autobiografia často označovaná ako klamlivá (fakty životného príbehu x literárny príbeh – jeho rodina reálne nebola chudá a nepatrila k robotníckej triede, jeho matka bola vo svojej profesii úspešná a Wright sa kamarátil s deťmi iných vyučujúcich, Wright mal čulé styky s belošskou rodinou Wallovocov, ktorá ho chvíľami podporovala viac než jeho vlastní rodičia, pravdivé nie sú ani epizódy o maturitnej reči alebo príbeh o ujovi Hoskinsovi a rieke Mississippi – prevzaté od Ralpha Ellisona, atď.) • kritizovaný bol i za vykreslenie príliš tmavej a neutešenej atmosféry FIKCIONALIZÁCIA AKO ZDROJ ODPORU • Wright vedome relativizuje fenomén pravdivosti v kontexte toho, že sa stáva HLASOM pre tisíce černošských chlapcov • kniha prináša rozdelenie pravdy na faktickú x emočnú/psychologickú/imaginatívnu • drobné „pokrivenie“ faktov Wrightovi nevadí, ak čitateľovi poskytne hlbšie pochopenie rasových vzťahov na Juhu USA v 30. rokoch 20. storočia a dopadov, ktoré tieto mali na životy černochov i belochov • relevantný je možno i podtitulok knihy – nie autobiografia, nie memoár, ale ZÁPIS (menej osobný, viac dokumentárny, charakter, než autobiografia?) • metafora klamu – kritika pokrytectva južanského života v danej dobe (všetci v knihe od Wrighta zadržiavajú pravdu, zakazujú mu ju, paradoxne mu naviac veria len vtedy, kedy sám klame) „TRICKSTER-ism“ (šibalstvo) • šibal testuje pevnosť nerovných mocenských vzťahov cestou prestrojenia, šarmu, mazanosti a dúfa, že svojimi činmi spoločenské pomery zmení • súčasť afroamerického folklóru, stabilné miesto v afroamerickej literatúre • s ohľadom na celkovú atmosféru knihy a vyznenie rozprávača (≠smiech), sa „šibalstvo“ v Čiernom chlapcovi neobjavuje až tak často • sfalšovanie legitimácie do knižnice (intertexualita so slave narratives – falšovanie priepustiek z plantáže) • nie je náhoda, že si chce požičať práve H.L. Menckena, ani to, že mu v čine pomáha človek, ktorý je sám obeťou južanských predsudkov: „Byl to irský katolík a jižní běloši ho jaksepatří nenáviděli.“ (str. 357-58) • trik spočíva i na lingvistickej úrovni – „Prosím pěkně vydejte tomuto negerskému chlapci [. . .] nějaké knihy od H.L. Menckena.“ (str. 359) plus irónia (knižnica ako miesto vzdelania a kultúry) PRÁCA AKO FORMA ODPORU • percepcia práce ako nástroja PREŽITIA (únik hladu – „Skoro celou mou mzdu pohltily věčně hladové žaludky naší domácnosti.“ (str. 294), ale i • ZÍSKANIA VZDELANIA (nákup oblečenia a kníh na základnej škole) • trh práce ako krutý odraz rasových pomerov v dobových USA (Wrightov plán stať sa spisovateľom vyznieva v tomto kontexte absurdne, očakávané chovanie na pracovisku – intertexualita s otrokárskym systémom – „strýček Tom“, strava, ošetrenie psieho kúsnutia – „Psí kousnutí nemůže negrovi uškodit“, str. 239) • poctivá práca podľa belošských pravidiel Wrightovi neumožní odchod z Juhu (a zmenu sociálneho statusu), to mu umožní až krádež: „necítil jsem se už vázán zákony, kterým se mají prý podřizovat černí i bílí stejně. Octl jsem se mimo tyto zákony; sami běloši mi to pověděli“ (str. 295). • necíti previnenie voči šéfovi v kine: „Byl běloch a proto jsem mu nikdy nemohl ublížit ani zlomkem toho, čím on a jeho bližní ubližovali mně. A právě proto, uvažoval jsem, krádež není následek mé nemravnosti, nýbrž jeho“ (str. 298). SLOVNÝ A FYZICKÝ ODPOR • „sass“ – na spochybnenie autority babky, spolužiakov i riaditeľa školy • fyzická konfrontácia – vyhráža nožom tete Addie, strýcovi Tomovi so žiletkami, keď sa k nemu chovajú nespravodlivo • hlavne voči členom vlastnej skupiny (voči belochom príliš nebezpečné?) • literárna tvorba ako najväčší „sass“ voči belošskej komunite? DISKUSIA • genderový rozmer textu • osamotený hrdina vs. „ja-vo-vzťahu“ • vaše otázky či komentáre Ďakujem za pozornosť! kontakt: bosnicova@hotmail.com