SVATY JAN OD KRIZE
TEMNA NOC
KARMEL1TANSKE
NAKLADATELSTVI
KOSTELNI VYDRI
1995
KNIHA
O TEMNE NOCI
sepsana
Otcem, bratrem Janem od Krize,
bosym karmelitanem,
stoupencem nove reformy.
(Osvetleni pisnijako stavu,
kterym duse prochdzi na duchovni ceste,
aby dosdhla dokonaleho sjednoceni Idsky s Bohem,
nakolikje v tomto zivote molne.
Hovofi se take o vlastnostech, ktere md ten,
kdo dospel k teto st'astne dokonalosti,
jakje v pisnich zachyceno.) (3)
Prolog ke ctenafi
V teto knize se nejdfive pfedkladaji vsechny pisne, ktere
maji byt objasneny. Dale se osvetluje kazda pisen zvlasf,
a to tak, zeje vzdy uvedena pfed svym osvetlenim (4), a potom
se postupne osvetluje kazdy vers jednotlive, je take
v zacatku uvedeny.
V prvnich dvou pisnich se osvetlujiucinky dvojihoduchovniho
ocisfovani: smyslove a duchovni stranky cloveka.
V dalsich sesti se osvetluji rozmanite a podivuhodne ucinky
osviceni ducha a sjednoceni s Bohem v lasce.
Tak jest. (5)
3 / Toto je zrejme predsunuty text autora Rfmskeho kodexu (Rm).
4 / Declaracion: osvetleni. Tridentsky koncil (1542-1563) pouziva latinskeho declaratio
ve smyslu prohlaseni.
5 / Uvadi Rm.
32
CANCIONES DEL ALMA
1.
En una noche oscura,
con ansias, en amores inflamada,
! oh dichosa ventura!
sali sin ser notada
estando ya mi casa sosegada.
2.
A oscuras y segura,
por la secreta escala, disfrazada,
! oh dichosa ventura!
a oscuras y en celada,
estando ya mi casa sosegada.
3.
En la noche dichosa,
en secreto, que nadie me veia,
ni yo miraba cosa,
sin otra luz y guia,
sino la que en el corazon ardia.
4.
Aquesta me guiaba
mas cierto que la luz de mediodia,
adonde me esperaba
quien yo bien me sabia,
en parte donde nadie parecia.
5.
! Oh noche que guiaste!
! Oh noche amable mas que el alborada!
! Oh noche que juntaste
Amado con amada,
amada en el Amado transformada!
33
6.
En mi pecho florido,
que entero para el solo se guardaba,
alii quedo dormido,
y yo le regalaba,
y el ventalle de cedros aire daba.
7.
El aire de la almena,
cuando yo sus cabellos esparcia,
con su mano serena
en mi cuello heria,
y todos mis sentidos suspendia.
Quedeme y olvideme,
el rostro recline sobre el Amado,
ceso todo, y dejeme,
dejando mi cuidado
entre las azucenas olvidado.
FIN
34
PISNE DUSE
1.
V te temne noci zastfene,
s plameny lasky, zprahla v uzkostech,
6 stesti nad stesti!
vysla jsem, nespatfili mne,
kdyz ve spanku muj dum spocinul ztisene.
2.
5 jistotou, ve skrytu tmy,
po tajemnem zebfiku, v pfestrojeni,
6 stesti nad stesti!
ve skrytu tmy a v pfilbici,
kdyz ve spanku muj dum spocival utiseny.
3.
V te temne noci, ve stesti
ukryta, ze nevidel mne nikdo,
nespatfila jsem nic,
bez strazce, ani svetlo,
jen to, co v srdci mi zhnulo.
4.
A ono stfezilo mne
a vedlo jisteji nez svetlo poledni,
tarn, kde uz cekal na mne,
kdo dobfe znam je mi,
na mistech, kam nikdo nevstoupi.
5.
O noci, strezilajsi!
O noci drazsi nad jitfni rano!
O noci, spojila jsi
Milovaneho s milovanou,
milou v Milovaneho pfetvorenou!
35
6.
Na pevnych prsou mych, v kvetech,
jez zcela pro Neho jen jsem uchovala,
tak usnul mi
ajajej zkolebala,
okenkem pfilbicecedrovy vitr zaval.
7.
Ten vitr z hradeb cimbufi,
kdyz jsem Mu vlasy probirala,
svou jasnozfivou dlani
mne hrdlo zranoval
a ustrnout mym vsechnem smyslum dal.
Pozbyla jsem jich, v zapomneni
k Milovanemu jsem naklonila tvaf,
opustena, je skonceno s vsim,
ponechana je starost ma
mezi liliemi zapomenuta.
KONEC
Zacind se osvetleni pisni,
ktere pojedndvaji o zpusobu a postupu duse
na ceste ke sjednoceni v Idsce s Bohem.
(Napsal nds ctihodny Otec, bratr Jan od Knze,
feholnik Rddu nejslavnejsi Panny z hory Karmelu,
zastdnce puvodnich reguli
a zakladatel bosych karmelitdnu). (6)
Drive, nez pfistoupime k osvetleni techto pisni, je tfeba si
zde uvedomit, zeje duse fika jiz ve stavu dokonalosti, kterym
je sjednoceni s Bohem v lasce. Prosla jiz uzkostnymi
strastmi a tisnemi pri cvicenich ducha na uzke ceste k vecnemu
zivotu, jak fika nas Spasitel v evangeliu (srov. Mt
7,14), na ceste, kterou se obvykle ubira, aby dosahla vzneseneho
a sfastneho sjednoceni s Bohem. A ta cesta je tak
uzka a je tak mdlo tech, ktefipo ni vchdzeji, jak take fika
sam Pan (srov. Mt 7,14), ze je pro dusi velkym stestim
a dobrodruzstvim prochazet ji k stastne dokonalosti lasky,
jak o torn sama zpiva v prvni pisni, kdyz tu uzkou cestu
nazyva vystizne temnou noci, coz bude dal objasneno ve
versich fecene pisne (7).
Rika tedy duse radujici se, ze prosla touto tesnou cestou,
odkud ji vzeslo tolik dobreho:
36
6 / Pridava spandlsky kodex H, vetu v zavorce Rm.
7 /La dicha cancion jako snubnipisen. Interpretace odpovida zaverecnym textum
2N. Tomarse los dichos = zasnoubitse.
37
SVATY JAN OD KRIZE
DUCHOVNI
RISEN
KARMELITANSKH
NAKLADATELSTVf
KOSTELNI VYDRf
2000
Zakladni temata
Tfebazeje tzmatikaDuchovnipi'sne v zasade srozumitelna,
nebude od veci si pfipomenoutci zduraznit nekterejeji motivy,
jakoz i tezkosti, ktere s nimi muze mit dnesni ctenaf.
Snubni symbolika
Svetec,jak jiz bylo uvedeno vyse19, vychazi pfi psani basne
i nasledneho komentafe z biblicke Pisne pisni, ktera vzdy byla
v kfest'anskem prostfedi velmi silnym inspiracnim zdrojem,
zvlaste pro duchovni zivot a mystiku20.
Mysticky ucitel se tak zafazuje do sirokeho a bohateho
proudu mnoha jinych duchovnich autoru, ktefi jej pfedesli
a ktefi vyjadfovali vztah mezi Bohem a clovekem v terminech
snubni lasky. Nejde pfitom o pouhy obraz, proste pfirovnani:
,,Tento obraz neni alegorif. Nebot' nazveme-li dusi Bozf snoubenkou,
nepujde o pouhou podobnost dvou ruznych veci, na
jejimz zaklade muzeme jednu z nich oznacit jmenem druhe.
Zde spolu vec a jeji obraz tvofi tak hlubokou jednotu, ze o nejake
dichotomii nelze viibec hovofit. Prave to je charakteristickym
rysem symbolu v uzsim a vlastnimslova smyslu. Vztah
18) Davame-li v nasem vydani pfcdnost druhe redakci (podobnejak to po valce ucinil
P. Ovccka S.1, kdy/. pfekladal svetcova dila pro nakladatelstvi Krystal), je tomu
tak proto, ze kriterium nauky ma i u tohoto vydani pfcdnost pfed kritericni
literarni krasy. V budoucnu bychom ovsem radi (co/. byl i Oveckuv /.amer!)
nabidli ceskemu ctenari i redakci prvni.
19) Srov. pozn. c. 1 tohoto uvodu, s. 6.
20) Srov. napf. hutnou studii na toto tenia: J.-P. SONNI-T, S.J., ,,Le Canliquc, enlre
erotique et mystique: sanctuaire de la parole echangee", in: Nouvelle Revue
TheologU/ue 119 (1997), ss. 481-502.
14
duse k Bohu - cil, k nemuzji Buh stvofil a odvecnosti pfedurcil
- Ize sotva vyjadfit pfilehaveji, nez prave obrazem spojeni dvou
milujicich se lidi. A opacne: to, co svym smyslem vyjadfuje
pouto lasky mezi muzem a zenou, nedojde nikdytak hlubokeho
a dokonaleho naplneni jako v laskyplnem sjednoceni Boha
s dusi."21
Dnesni obtize
Jestlize najedne strane plati, ze obraz lidske partnerske lasky
je k postizeni vztahu mezi clovekem a Bohem (zvlaste v Kristu)
velmi pfilehavy a stimulujici, je tfeba fici, ze - dnes vice
nez kdykoli drive - muze byt tento obraz nastrane druhe prave
pro soucasnou pokleslost a upadek milostnych a manzelskych
vztahu zamlzen a spatne chapan.
Je-li pro naseho autora Snoubencem Kristus a snoubenkou
lidska duse22, pak tim chce vyjadfit (mimo jine!) i troji zkusenost,
ktera v dnesni dobe jiz neplati.
Ton prvni]Q.povysenisnoubenky: vJanove dobe si manzelka
polepsila ci pohorsila tim, za koho se provdala; navic, samotny
fakt, ze se stala manzelkou a potencialni matkou, ji na spolecenskem
zebficku citelne zvyhodnoval oproti neprovdanym
divkam a zenam. Dnes neco takoveho jiz davno neplati.
Tou druhouje trvalost vznikleho stavu a svazku: v dobe, kdy
tak velke procento manzelstvi ,,konci" rozvodem ci rozlukou
partneru, pochopitelne mnohem hufe vnimame velikost obrazu
zasnub a snatku a cini nam velkou namahu uvefit v ryzost lasky,
ktera se nam nabizi.
Tou tfetije charakterlasky, ktera snoubence/manzely23 poji:
v dnesni presexualizovane dobe mame tezkosti vnimat vztah
mezi muzem a zenou v cele jeho sifi a nezamefitsejednostran-
21) E. STHINOVA. Veda k?i~e, s. 188. Obecne k tematu snubni'ho symbolu u Jana od
Kfize vi/, A. M. SICARI, ,,L'Amato e la Sposa", in: A. K., Simboli e mistero in
San Giovanni dclla Croce, (Fiamma viva 32), Roma, ss. 73-96.
22) Tak je tomu u Jana v naprosle vetsine pouziti pojrnu Exposo a esposa. Jen zfidka
o/.nacuje Snoubencem Boha obccne nebo snoubenkou cirkev: v tomto druhcm
pfipade pak obvykle pise s velkym pismenem (Esposa, nikoli esposa), co/. se
deje tehdy, kdyz ciluje biblickou Pisen pisni.)
23) Spanelske Esposo - esposa ne/.namcna jen ,,Snonbcncc - snoubenka". ale
ta" ci ,,Chot' - chot"', jak pfeklada Ovecka.
15
ne na jeho ryze eroticky a sexualm rozmer; v minulosti se stavalo,
nekdy k dobru veci, jindy mene, ze tento rozmer nebyl
dokonce pffJis bran v potaz.
Jaky druh lasky?
Protoje namiste septat, ojakou lasku tu autorovi ve skutecnosti
jde. Myslim, ze idealni odpoved' nalezneme v DP 27,1,
kde Mysticky ucitel pise;
,,Buh se v tomto vnitfnfm sjednocenf udeluje dusi s takovou
opravdovostf lasky, ze neni ndklonnosti matky, ktera by s takovou
neznostf laskala sveho syna, ani lasky bratra ani prdtelslvi
pritele, ktere by se s nfm mohly srovnavat."24
Z uvedeneho citatu je zfejme, ze Jan od Kfize se navzdory
snubnfmu charakteru ceJe knihy nechce vazat najediny rozmer
lidske lasky, aby vyjadfil vztah mezi clovekem aBohem, nybrz
ze mu ani vsechny jeji zakladnf rozmery (rodicovsko-synovska/dcefinna,
partnerska, sourozenecka a pfatelska Jaska) dohromady
nestacf, abyji postihl. Od kazdeho z nich je zde neco,
avsak v mire daleko dokonalejsf, nez jakou umozriuje vztah
mezi dvema lidmi, at'je jakehokoli druhu!
Milovany (Kristus) a milujici (duse)
Pfi teto pfilezitosti je nutne jeste dodat, ze jakkoli svetec
hovofi o Kristu pasivnejako o ,,Milovanem" (Amado), zatfmco
o dusi aktivne jako o ,,milujfci" (amanfe), ve skutecnosti je to
vzdy Kristusktery ma ve vzajemnem vztahu iniciativu. Napocatku
to vsak duse takto nevnima, a proto proziva svou lasku
jako ,,hledanf" a ,,nalezanf" Milovaneho, coz odrazf i jazyk
basne. Azpozdeji duse pochopf, zeje toMilovany, kdo,,hledal"
ji, drive nez s hledanim zacala ona sama (srov. DP 22,1 ci pozdejsf
vyjadfenf v ZP 3,28).
'extujemevlastnf.
16
'REDMLUVA
sv. Jan od Krize
DUCHOVNf PfSEN
IHS. t MAR.
Objasneni Pisni, ktere pojednavaji o projevech
lasky mezi dusi a Snoubencem Kristem;
probiraji se v nem a objasnuji nektere body
a ucinky modlitby na zadost
matky Anny od Jezise, pfevorky bosych
u svateho Josefa v Granade. Roku 1584.
PREDMLUVA
1. Nakolik se tyto pisne, zbozna matko,1 zdaji byt napsany
s urcitou vroucnosti lasky k Bohu, jehoz moudrost a laska je
tak nesmfrna, ze,jak se fika v knizeMoudrosti, sahd odjednoho
konce k druhemu (8,1), a duse, ktera je touto laskou utvafena2
a hybana, nese jaksi ve svem vyjadreni totez bohatstvi a zapal,
nezamyslim nyni objasnit celou sifi a hojnost, kterou v nich
plodny3 duch lasky ma; spise by to byla neznalost domnivat
se, ze vyroky lasky v mystickem porozumeni, jakymi jsou ty,
jez se nachazeji v techto pisnich, mohou se snad nejakym zpusobem
dobfe vysvetlit slovy;protoze Duch Pane, ktery pomdhd
nasi slabosti, jak rika svaty Pavel (Rim 8,26), kdyz v nas pfebyva,
prosi skrze nds nevyjddritelnymi vzdechy o to, co netnuMini
se Anna od Jezise (Lobera), adresatka spisu. Narodila se 25. listopadu 1545
v Medine del Campo a na Karmel vstoupilau sv. Josefa v Avile 1. srpna 1570.
Byla prevorkou v Beasu, Granade a Madridu. V roce 1604 se vydalazakladat do
Francie a Belgie, kam se ji velmi uspesne podafilo rozsifit zenskou vetev
terezianske reformy. Zemrela 4. bfezna 1621 v Bruselu. Jak svata Terezic, tak
svaty Jan si ji nesmirne vazili. Terezie ji poverovala zakladanimi, na kterych ji
nejvice zalezelo a ktere sama nemohla z ruznych duvodii uskutecnit. Jan ji
doprovazel pfi zakladani v Granade roku 1582. O teto vyznamne postavc, jcjiz
beatifikacni proces probiha, viz take SHSTRA MARII- ANNA OD Jiy.tSi-:, Anna od
Jeztfe, Kostelni Vydfi, 1993, 126 ss.
V orig. dosl. infonnada.
Tak dosl. v originalu, avsak spise ve vyznamu pasivnim: ..oplodneny".
21
PftEDMLUVA
zeme dobfe pochopit ani tomu porozumet, abychom to mohli
vyjevit4.
Nebot', kdo muze popsat, co dava pochopit milujicim dusim,
v nichz bydli? A kdo muze vyjevit slovy to, cojim dava pocitit?
A kdo konecne to, po cem jim dava touzit?
Jiste, to nemuze nikdo; jiste, to nemohou ani ony samy,
ktere tim prochazeji. A to je pficinou, proc misto toho, aby
cokoli objasnovaly rozumovymi dtivody, spise oplyvaji obrazy,
prirovnanimi a podobenstvimi, aby se pochopilo alespon
neco z toho, co pocit'uji, a bohatstvim ducha vyjadfuji
skryta tajemstvi.
Tato podobenstvi, nejsou-li ctena s prostotou ducha lasky
a porozumeni, ktera (v sobe) maji, jevi se spise jako nesmysly
nez jako rozumne vyroky, jak je to videt v bozskych Pisnich
Salomounovych a vjinych knihach bozskeho Pisma, kde Duch
nemuze dat pochopit cele bohatstvi sveho vyznamu pomoci
lidovych a beznych pojmu, a tak tato tajemstvi vyjadfuje zvlastnimi
obrazy a podobenstvimi. Odtud plyne, ze svati ucitele,
tfebaze mnoho fikaji ajeste vice feknou, nikdyje nebudou moci
pfestat objasnovat slovy, takjakoje neni mozne slovy vyjadfit.
A tak to, co se objasni, je obvykle nepatrna cast z toho, co je
zde obsazeno.
2. Jelikoz tedy byly tyto pisne slozeny v lasce pfekypujiciho
mystickeho porozumeni, nemohou se vycerpavajicim zpusobem
objasnit a to take neni ani mym umyslem, nybrz pouze
poskytnout trochu obecneho svetla, nebot' tak to Vase Ctihodnost5
chtela. A to take povazuji za lepsi, nebot' vyroky lasky je
lepe objasnovat vjejich sifi, aby z nich kazdy mel prospech po
svem zpusobu a bohatstvi ducha, nez je zkracovat na jediny
smysl, ktery se neprizpusobi kazde chuti. A tak, trebaze se nejak
objasnuji, neni duvod se na toto objasneni vazat; protoze
mysticka moudrost, pramenici z lasky, o niz tyto pisne pojednavaji,
nepotfebuje byt rozlisene pochopena, aby v dusi zpu-
4) Jde o metodologicke upozomeni, velrni diilezite kc spravncmu pochopeni celeho
komentare: nedela si narok na postizeni vseho, co v sobc obsahuji samotne verse.
Srov. take, co fika autordale, zvlastc v zaveru druheho bodu.
5) V orig. pouze zkratka V. R. (- Vuestra Reverencia), coz je titul, ktcry Anne od
Jezise jako prevorce prislusi.
22
PftEDMLUVA
sobila ucinek laskya zalibeni, nebot1 je to na zpusob viry, kterou
milujeme Boha, aniz bychom jej chapali.
3. Proto budu velmi strucny; trebaze bude nutne se v nekterych
castech rozepsat, kde to bude vyzadovat latka a kde se
naskytne pfilezitost pojednat o nekterych bodech a ucincich
modlitby a objasnit je, nebot' se na ne v pisnich casto narazi,
a proto nebude mozne o nekterych z nich nepojednat.
Avsak ponecham stranou ty rozsifenejsi a kratce pojednam
o mimofadnejsich, k nirnz dochazi u tech, kteri s Bozi laskavosti
prosli (obdobim) zacatecniku. A to ze dvou duvodu: za
prve proto, ze pro zacatecniky jiz toho bylo mnoho napsano;6
za druhe proto, ze mluvim s Vasi Ctihodnosti7 na zaklade Vasehoprikazu,
a Vam nas Pan dal tu milost, ze Vas vyvedl z techto
zacatku a pfenesl vie do luna sve bozske lasky.
A tak doufam, ze ackoli se zde bude psat i o nekterych zasadach
scholasticke teologie ohledne vnitfniho styku duse se
svym Bohem, nebudu timto zpusobem mluvit k ciremu duchu
nadarmo; nebot', i kdyz Vasi Velebnosti schazi zbehlost ve
scholasticke teologii, sjejiz pomoci se chapou bozske pravdy,
nechybi Vam (zbehlost) v mystice, jez se poznava laskou, ve
ktere se tyto pravdy nejen poznavaji, ale soucasne i zakouseji.
4. A aby to, co feknu - coz chci zcela podfidit nejlepsimu
usudku svate matky cirkve - vzbuzovalo vice viry, nemam
v umyslu tvrdit neco ze sebe na zaklade duvery ve zkusenost,
kterou jsem udelal, ani podle toho, co jsem poznal v jinych
duchovnich osobach nebo od nich slysel, tfebaze chci vyuzit
jednoho i druheho,nybrz vse chci potvrzovat a objasnovat autoritou
bozskeho Pisma, alespon v torn, co se bude zdat tezsi
k pochopeni8. A budu pfitom postupovat takto: nejprve pfedlozim
dane vety latinsky a pak je objasnim s ohledem na to,
kvuli cemu se uvadeji9.
6) Tato veta ukazuje na obecnou Janovu tendenci vyhybat se tematiim, kterii byla
jiz dostatccne zpracovana jinymi autory. Srov. F. Ruiz, Mislico v iiuiestro. San
Juan cle la Cruz, Madrid, 1986, ss. 61-63.
7) V orig. opet pouze zkratka V. R.
8) Svetec se jednoznacne hlasi k Pismu svatemu jako k rozhodujicimu kriteriu
duchovniho zivota. Tim na druhou stranu nevylucuje relativni vyznam vlastnf
i cizi zkusenosti, kterou v§ak podrizuje biblicke autorite.
9) Tato zasada plati pouze pro prvni redakci Diichovni pfsne. Pasaze, ktcrc jsou ve
druhe redakci prepracovany, uvadeji biblicke citace pouze ve spanclstine. Pfi
23
PftEDMLUVA
A nejprve pfedlozim spolecne vsechny pisne, a pak je budu
po pofadku pfedkladat kazdou zvlast, aby byly objasneny; objasnim
v nich kazdy vers, pote coje na pocatku jejich objasneni
pfedlozim, atd.
KONEC PfcEDMLUVY
srovnani s ostatnimi spisy (zvlaste s Vystupem na hont Kcirinel), ktcre byly psany
soubezne s timto dilem, zjistime, ze v urcitem okamziku Jan od Krize tento postup
prehodnotil a upustil od nej. Srov. napr. 2V 28 a dale.
24
'ISNfi MliZI DUSf A SNOUBENCEM
Pisne mezi dusi a Snoubencem1
ESPOSA
l.^Adonde te escondiste,
Amado, y me dejaste con gemido?
Como el ciervo huiste
habiendome herido;
sail tras ti clamando, y eras ido.
2. Pastores, los quefuerdes
alia par las majadas al otero,
si por ventura vierdes
aquel que yo mas quiero,
decilde que adolesco, peno y muero.
3. Buscando mis amores
ire por esos monies y riberas,
ni cogere lasjlores,
ni temere lasfieras,
V pasare losfuertes yfronteras.
4. iOh basques y espesuras
plantadas por la mano del Amado!
i Oh prado de verduras
de/lores esmaltado!,
decid si por vosotros ha pasado.
5. Mil gracias derramando
paso por estos sotos con presura,
e, yendolos mirando,
con sola sufigura
veslidos los dejo de hermosura.
6.i'Ay!,^quien podrd sananne?
Acaba de enlregarte ya de ve.ro;
no quieras enviarme
de hoy mas ya mensaje.ro,
que no saben decirme lo que quiero.
SNOUBENKA
Kam ses ukryl,
Milovany, a mne zanechal v nafku?
Jako jelen jsi utekl,
kdyx jsi me zranil;
vybehla jsem za tebou, a byl jsi pryc.
Pastyfi, ktefi vystupujetc
tarn, pastvinami na vrchol,
pokud st'astnou nahodou uviditc
toho, po ncmz tolik touzim,
feknete mu, ze trpim bolesti a umiram.
V hlcdani sve lasky
pujdu pfes hory a feky,
ncbudu trhat kvely,
ani se nebudu bat sclem,
a pfekrocim silaky a hranice.
0, lesy a houstiny,
vysazenc rukou Milovaneho!
6, louko zeleni
a kvety peseta!
Reknetc, zda vami prnsel.
Tisice puvabu rozesel.
proscl chvatne ternito haji
a zkraslil je pohledem
a svou pouhou podobou
je odel svou krasou.
Ach, kdo me muze uzdravit?
Vzdej se mi uz opravdu;
a neposilej mi
dues uz posla,
ktery neni schopen fici mi,
po cem touzim.
1) Text basne uvadim i v originalu, abych umoznil pristup k neopakovatelnc krase,
ktera se zde nachazi, alcspon tern, kdo umeji spanelsky. V prekladu jsem naopak
upfeclnostnil presnost vyjadreni s ohledcm na nasleclny svctcuv komenlaf
a ponecha! jsem zcela stranou esteticke a poeticke hledisko.
PfSNE MEZI DUSI A SNOUBENCEM
7. Y todos cuantos vagan A vsichni, ktefi (kolem) bloumaji,
de ti me van mil gracias rejlriendo, mi o tobe vypraveji tisice puvabu,
y loclos mas me llagan, a ty mejen vie zranuji,
v dejame muriendo a k umirani privadi me
un no se que que quedan balbuciendo. jakesi ,,nevimco", ktere zvallaji.
8. Mas,;como perseveras,
i oh vidal, no viviendo donde vives,
y hacienda porque mueras
lasfleclias que recibes
de lo que del Amado en ti concibes?
9.i Por que, pues has llagado,
aqueste corazon, no le sanaste?
Y, pues me le has robado,
ipor que asI le dejasle,
y no toinas el robo que robaste?
Avsak, jak to, zc (jeste) trvas,
6, zivote, kdyz nezijes tain, kde zijes,
a kdyz se tak deje, proc umiras
na sfpy, ktere dostavas
z toho, co z Milovancho v sobe
pocinas?
Proc, kdyzjsi zranil
toto srdce, jsi jeneuzdravil?
A kdyz jsi mi je uloupil,
proc jsi je opuslil
a neberes si lup, ktery jsi uloupil?
10. Apaga mis enojos, Zbav me mych mrzutosti,
pues que ninguno basta a deshacellos, vzdyt' nikdo neni s to je rozptylil,
y veante mis ojos, a kez te spatfi moje oci,
pues eres lumbre dellos, vzdyt' jsi jejich zari
y solo para li quiero tenellos. a jen pro tebeje chci mit.
11. Descubre tu presencia,
y materne tu vista y hennosura;
mira que la dolencia
de amor, que no se cura
sino con la presencia y lafigura.
12. jOh cristalinafuente,
si en esos tus semblantes plateados
formases de repente
los ojos deseados
que tengo en mi entranas dibujados!
13. Apdrtalos, Amado,
que voy de vuelo.
Odhal svou pritomnost,
a kez me usmrti tvuj pohled a krasa;
hied', ze choroba
lasky sc neuzdravi
lee pritomnosti a poclobou.
0, kfist'alovy prameni,
kez bys v onech svych postfibrenych
tvafich
vyjevil znenadani
vytouzene oci,
jez ve svem nitru mam nacrtnute!
Odvrat'je, Milovany,
nebot' letim.
26
PfSNE MEZI DUSf A SNOUBENCEM
ESPOSO
Vuelvete, paloma,
que el ciervo vulnerado
par el otero asoma
aI aire de tu vuelo, y fresco toma.
SNOUBENEC
Vrat' se, holubice,
nebot' zraneny jelen
na vrcholku se objevuje
ve vanuti tveho letu a je osvezen.
ESPOSA
14. Mi Amado: las montanas,
los valles solitaries nemorosos,
las insulas extranas,
los rios sonorosos,
el silbo de los aires amorosos,
15. la noche sosegada
en par de los levantes de la aurora,
la musica callada,
la soledad sonora,
la cena que recrea y enamora.
16. Cazadnos las raposas,
que estd yaflorecida nuestra vina,
en tanto que de rosas
hacemos una pina,
y no parezca nadie en la montina.
SNOUBENKA
Muj milovany: hory,
lesni osamela udoli,
vzdaleneostrovy,
zvucne feky,
svist laskyplnych vetru,
ztichla noc
pfed vychodem svitani,
umlcena hudba,
zvucici samota,
vecefc, jez osvezuje a naplfiuje
laskou.
Pochytejte nam lisky,
nebot' nase vinice jizrozkvetla,
a zatimco z ruzi
uvijeme sisku,
at' se nikdo neobjevuje na horach.
17. Detente, cierzo muerto; Zadrz, mrtvy severaku;
ven, austro, que recuerdas los amores, prijd', (ty)jizni, kteryprobouzis
lasku,
aspira par mi huerto zavej rnou zahradou
v corran sus olores, a kez se rozbehnou tve vune,
y pacerd el Amado entre las/lores. a Milovany bude past mezi kvety.
18. /Oil ninfas de Judea!, 0, nymfy z Judeje!
en tanto que en lasflores y resales Zatimcomezi kvety a ruzovymi keri
el dmbar perfumea, jantar voni,
mord en los arrabales, pfebyvejte na predmestich,
y no querdis tocar nueslros umbrales. a nedotykejte se nasich prahu.
19. Escondete, Carillo,
y mira con tu haz a las montanas,
V no quieras decillo;
mas mira las companas
de la que va par insulas extranas.
Skryj se, Drahy,
a pohled' svou tvafi na hory,
a neprozrazuj to;
avsak hied' na druzky
te, ktera putuje po vzdalenych
ostrovech.
27
PlSNE MEZI DUSt A SNOUBENCEM
ESPOSO
20. A las aves ligeras,
leones, ciervos, gamos saltadores,
monies, valles, riberas,
aguas, aires, ardores,
y miedos de las noches veladores:
21. por las amenas liras
y canto de serenas, os conjuro
que cesen vuestras iras,
y no toqueis al mum,
porque la esposa duenna mas seguro.
22. Entrado se ha la esposa
en el ameno huerto deseado,
y a su sabor reposa,
el cuello redinado
sobre los dulces brazos del Amado.
23. Debajo de el manzano,
alii conmigofuiste desposada;
alii te di la mano,
yfuiste reparadaa
donde tu madrefuera violada.
ESPOSA
24. Nuestro lecho florido,
de cuevas de leones enlazado,
en purpura tendido,
de paz edificado,
de mil escudos de oro coronado.
25. A zaga de tu huella
lasjovenes discurren al camino
al toque de centella,
al adobado vino;
emisiones de bdlsamo divino.
26. En la interior bodega
de mi amado bebi, y, cuando salia
por toda aquesta vega,
ya cosa no sabi'a,
y el ganado perdi que antes seguia.
SNOUBENEC
Lehci ptaci,
Ivi, jeleni, skakajici danci,
hory, udoli, reky,
vody, ovzdusi, zary,
a strachy probdelych noci:
pfijemnymi lyrami
a zpevy siren vas zaprisaham,
aby pominuly vase hnevy,
a nedotykejte sezdi,
aby snoubenkaspala bczpecneji.
Vstoupila snoubenka
do vytouzene zahrady prijemne,
a po sve chuti odpociva
se si'ji oprenou
o sladke paze Milovaneho.
Pod jabloni,
tarn jsi byla se mnou zasnoubena;
tam jsem ti dal ruku,
bylasobnovena
tam, kde tva matka byla znasilnena.
SNOUBENKA
Nase rozkvetle loze
(je) obkliccne jeskynemt Ivu,
purpurem ovesene,
pokojem zbudovane,
tisicem zlatych stitu korunovane.
Ve tvych stopach
mlade (divky) pobihaji cestou
zadotekem jiskry,
za vinem korenenym;
(za) vunemi bozskeho balzamu.
Ve sklipku vnitfnim
sveho milovaneho jsem pila, a kdyz
jsem vysla
celou tou nizinou,
jiz jsem nic nevedela,
a ztratila jsem stado, za kterym jsem
prcdtim sla.
28
PfSNG MEZI DUSf A SNOUBENCEM
27. Alii me dio su pecho,
alii me enseno ciencia muy sabrosa,
y yo le di de hecho
a mi, sin dejar cosa;
alii le promeli de ser su esposa.
28. Mi alma se ha empleado
y todo mi caudal en su servicioi
ya no guardo ganado
ni ya tengo otro oficio,
que ya solo en amar es mi ejercicio.
29. Pues ya si en el ejido
de hoy mas nofuere vista ni hallada,
direis que me he perdido,
que, andando enamorada,
me luce perdidiza yfui ganada.
30. Deflores y esmeraldas,
en lasfrescas mananas escogidas,
haremos las guirnaldas
en tu amorflorecidas,
y en un cabello mi'o entretejidas.
31. En solo aquel cabello
que en mi cuello volar consideraste,
mirdslele en mi cuello
y en el preso quedaste,
y en uno de mis ojos te llagaste.
32. Cuando tu me mirabas,
su gracia en mi tus ojos imprimian;
por eso me adamabas,
y en eso merecian
los mios adorar lo que en ti vian.
33. No quieras despreciarme,
que, si color moreno en mi liallaste,
ya bien puedes mirarme
despues que me miraste,
que gracia y hermosura en mi dejaste.
Tam mi dal svou hrud',
tam me naucil velmi pnjemnemu
vedeni,
aja jsem se mu tam vskutku dala,
aniz bych si neco ponechala;
lam jsem mu slibila, ze budu jeho
snoubenkou.
Ma duse se zamestnala
a cele me bohatstvi je v jeho sluzbe;
nehlidam uz stado
ani nedelam necojineho,
nebot' jen v milovani je me cviceni.
Vzdyt nebudu-li na prostranstvi
dnes jiz videna ani shledana,
feknete, ze jsem se ztratila,
ze ve sve zamilovanosti
jsem byla ztracena a ziskana.
Z kvetu a smaragdu
za nadhernych chladnych jiter
spleteme girlandy
rozkvetle ve tve lasce,
a zapletene do jedineho meho vlasu.
Jedinym onim vlasem,
ktery jsi na mem hrdle videl vlat,
hledel jsi na nej na mem hrdlc
abyl jsi zajat,
a jednim z mych oci jsi byl zranen.
Kdyz jsi na mnehledel,
svuj pdvab do mne vtiskly tve oci;
tim jsi me laskal,
a v torn si zaslouzily
me (oci) klanet se tomu, co v tobe
videly.
Nepohrdej mnou,
nebot', i kdyz jsi na mne shledal
temnou barvu,
muzes se na mne dal divat
pole, cos na mne pohledl
a lim ve mne puvab a krasu
zanechal.
29
PlSNE MRZI DUS1 A SNOUBRNCEM
ESPOSO
34. La blanca palomica
al area con el ramo se ha tornado,
y ya la tortolica
al socio deseado
en las riberas verdes ha hallado.
35. En soledad vivia,
y en soledad ha puesto ya su nido,
y en soledad la guia
a solas su querido,
tambien en soledad de amor herido.
ESPOSA
36. Gocemonos, Amado,
y vdmonos a ver en tu hermosura
al monte y al collado,
do mana el agua pura;
SNOUBENEC
Bila holubicka
se do archy vratila sratolesti,
ajizhrdlicka
vytouzeneho druha
u zelenych fek nalezla.
V samote zila
a v samote jiz postavila sve hnizdo,
a v samote ji vedl
o samote jeji drahy,
zraneny rovnez v samote lasky,
SNOUBENKA
Radujme se, Milovany,
a divejme se na sebe v tve krase
na hofe a v lese,
kde tryska cista voda;
entremos mas adentro en la espesura. Vstupme hloubeji do housti.
37. Y luego, a las subidas
cavernas de la piedra nos iremos,
que estdn bien escondidas,
[y] alii nos entraremos,
y el mosto de granadas gustaremos.
38. Alii me mostrarias
aquello que mi alma pretendia,
v luego me dariasa
alii tu,jvida mia!,
aquello que me diste el otro dia:
39. el aspirar de el aire,
el canto de la dulce filomena,
el soto y su donaire
en la noche serena,
con llama que consume y no da pena.
40. Que nadie lo miraba;
Aminadab tampoco parecia,
y el cerco sosegaba,
y la caballeriaa
a vista de las aguas descendia.
A pak, k vznesenym
jeskynim z kamene pujdeme,
ktere jsou dobre skryty,
[a] tam vstoupime,
a most z granatu okusimc.
Tam bys mi ukazal
to, oc ma duse usilovala,
pak bys mi tam dal
ty, 6, muj zivote,
to, cos mi fekl jineho dne:
vanuti ovzdusi,
zpev sladke filomeny,
les ajeho puvab
zajasnenoci,
s plamenem, ktery dovrsuje
a nepusobi bolest.
2e na to nikdo nehledel;
Aminadab se tam take nezjevil,
a skoncilo oblehani,
jizda
pfed zraky vod klesla.
30
TEMA
1.+Poradi,ktere rnaji tytopisne, saha od okamziku, kdyduse
zacina slouzit Bohu, az po chvili, kdy dochazi k poslednimu
stavu dokonalosti,jimzje duchovni manzelstvi.A tak se v nich
pojednava o tfech stavech nebo cestach duchovniho cviceni,
jimiz duse prochazi, az dospeje ke zminenemii stavu.Je to ocistna,
osvetna a sjednocujici (cesta), a zde se objasnuji nektere
vlastnosti a ucinky kazde znich.
2.+Jejich zacatek pojednava o zacatecnicich, coz je cesta
ocistna.
Dalsi pojednavaji o pokrocilych, kde se uskutecnuje duchovni
zasnoubeni, a to je cesta osvetna.
A po nich nasleduji ty, ktere pojednavaji o ceste sjednocujici,
cozje cesta dokonalych,kde seuskutecnuje duchovni manzelstvi.Tato
sjednocujici cesta dokonalychnasleduje po (ceste)
osvetne, coz je cesta pokrocilych.
Posledni pisne pojednavaji o blazenem stavu, o ktery se duse
v onom dokonalem stavujiz jen uchazi1.
Toto ,,tema" se nachazi pouze ve druhe redakci dila. V prvni redakci autor zacal
jednoduse komentovatdrive slozenou basen bez vetsi snahy o schematizaci a az
kdyz dosel ke 27. strofe, uvedomil si, ze zde popisuje duchovni rozvoj cloveka
ve shode s urcitymi existujicimi schematy (srov. DPA 27,2). Pfi psani druhe
redakce proto programove pfedklada hned na zacatku schema tfi stavii
(zacatecniku, pokrocilych a dokonalych), pochazejici od svatcho Tomase
Akvinskeho, a tfi cest (ocistne, osvetne a sjednocujici) od PscudoDionyzia
Areopagity. Ve skutecnosti vsak bude opet trvat az do 22. strofy (ktera ve druhe
redakci odpovida 27. strofe redakce prvni), aby se k tomuto deleni vratil (srov.
DPB 22,3). Duvodem je, ze jak basen, tak komentaf se pohybuji v jine
perspektive, nezjaka nalezi temto dvema tradicnim delenim. Proto take vyznam
teto aplikace neni az tak zasadni.
31
PftEDMLUVA
zeme dobfe pochopit ani tomu porozumet, abychom to mohli
vyjevit4.
Nebot', kdo muze popsat, co dava pochopit milujicim dusim,
v nichz bydli? A kdo muze vyjevit slovy to, cojim dava pocitit?
A kdo konecne to, po cem jim dava touzit?
Jiste, to nemuze nikdo; jiste, to nemohou ani ony samy,
ktere tim prochazeji. A to je pffcinou, proc misto toho, aby
cokoli objasnovaly rozumovymi diivody, spise oplyvaji obrazy,
pfirovnanimi a podobenstvimi, aby se pochopilo alespon
neco z toho, co pocit'uji, a bohatstvfm ducha vyjadfuji
skryta tajemstvi.
Tato podobenstvf, nejsou-li ctena s prostotou ducha lasky
a porozumeni, ktera (v sobe) maji, jevi se spise jako nesmysly
nez jako rozumne vyroky, jak je to videt v bozskych Pisnich
Salomounovych a vjinych knihach bozskeho Pisma, kde Duch
nemuze dat pochopit cele bohatstvi sveho vyznamu pomoci
lidovych a beznych pojmu, a tak tato tajemstvi vyjadfuje zvlastnimi
obrazy a podobenstvimi. Odtud plyne, ze svati ucitele,
tfebaze mnoho fikaji ajeste vice feknou,nikdyje nebudou moci
pfestat objasnovat slovy, takjakoje neni rnozne slovy vyjadrit.
A tak to, co se objasni, je obvykle nepatrna cast z toho, co je
zde obsazeno.
2. Jelikoz tedy byly tyto pisne slozeny v lasce pfekypujiciho
mystickeho porozumeni, nemohou se vycerpavajicim zpusobem
objasnit a to take neni ani mym umyslem, nybrz pouze
poskytnout trochu obecneho svetla, nebot' tak to Vase Ctihodnost5
chtela. A to take povazuji za lepsi, nebot' vyroky lasky je
lepe objasnovat vjejich sifi, aby z nich kazdy mel prospech po
svem zpusobu a bohatstvi ducha, nez je zkracovat na jediny
smysl, ktery se nepfizpusobi kazde chuti. A tak, tfebaze se nejak
objasnuji, neni duvod se na toto objasneni vazat; protoze
mysticka moudrost, pramenici z lasky, o niz tyto pisne pojednavaji,
nepotfebuje byt rozlisene pochopena, aby v dusi zpu-
4) Jde o metodologicke upozornenf, velrni diilezitc kc spravncmu pochopeni celeho
komentare: nedela si narok na postizeni vseho, co v sobc obsahuji samotne verse.
Srov. take, co nka autor dale, zvlaste v zaveru druhcho bodu.
5) V orig. pouze zkratka V. R. (= Vuextra Reverenda), cozje titul, ktcry Anne od
Jezi'se jako prevorce pnslusi.
22
PftEDMLUVA
sobila ucinek lasky a zalibeni, nebot'je to na zpusob viry, kterou
milujeme Boha, aniz bychom jej chapali.
3. Proto budu velmi strucny; tfebaze bude nutne se v nekterych
castech rozepsat, kde to bude vyzadovat latka a kde se
naskytne pfilezitost pojednat o nekterych bodech a ucincich
modlitby a objasnit je, nebot' se na ne v pisnich casto narazi,
a proto nebude mozne o nekterych z nich nepojednat.
Avsak ponecham stranou ty rozsifenejsi a kratce pojednam
o mimofadnejsich, k nirnz dochazi u tech, ktefi s Bozi laskavosti
prosli (obdobim) zacatecniku. A to ze dvou duvodu: za
prve proto, ze pro zacatecniky jiz toho bylo mnoho napsano;6
za druhe proto, ze mluvim s Vasi Ctihodnosti7 na zaklade Vasehopfikazu,
a Vam nas Pan dal tu milost, ze Vas vyvedlztechto
zacatku a pfenesl vie do lima sve bozske lasky.
A tak doufam, ze ackoli se zde bude psat i o nekterych zasadach
scholasticke teologie ohledne vnitfniho styku duse se
svym Bohem, nebudu timto zpusobem mluvitk ciremu duchu
nadarmo; nebot', 5 kdyz Vasi Velebnosti schazi zbehlost ve
scholasticke teologii, sjejiz pomoci se chapou bozske pravdy,
nechybi Vam (zbehlost) v mystice, jez se poznava laskou, ve
ktere se tyto pravdy nejen poznavaji, ale soucasne i zakouseji.
4. A aby to, co feknu - coz chci zcela podfidit nejlepsimu
usudku svate matky cirkve - vzbuzovalo vice viry, nemam
v umyslu tvrdit neco ze sebe na zaklade duvery ve zkusenost,
kterou jsem udelal, ani podle toho, co jsem poznal v jinych
duchovnich osobach nebo od nich slysel, tfebaze chci vyuzit
jednoho i druheho, nybrz vse chci potvrzovat a objasnovat autoritou
bozskeho Pisma, alespoii v torn, co se bude zdat tezsi
k pochopeni8. A budu pfitom postupovat takto: nejprve pfedlozim
dane vety latinsky a pak je objasnim s ohledem na to,
kvuli cemu se uvadeji9.
6) Tato vela ukazuje na obecnou Janovu tendenci vyhybat se tematiim, ktera byla
jiz dostatccne zpracovana jinynii autory. Srov. F. Ruiz, Mi'stico v maestro. San
Juan de la Cruz., Madrid, 1986, ss. 61-63.
7) V orig. opet pouze zkratka V. R.
8) Svetec se jednoznacne hlasi k Pismu svatemu jako k rozhodujici'mu kritcriu
duchovniho zivota. Tim na druhou stranu nevylucuje relativni vyznam vlastni
i cizi zkusenosti, kterou v§ak podrizuje biblicke autorile.
9) Tato zasada plati pouze pro prvni redakci Duchovnipisne. Pasaze, ktere jsou ve
druhe redakci prepracovany, uvadeji biblicke citace pouze ve spanclstine. Pfi
23