3. lekce Skloňování maskulin na -ος, -ας, -ης Singulár nom. ο -ος γιατρός -ας άντρας -ης ναύτης gen. του -ου γιατρού -α άντρα -η ναύτη ak. το(ν) -ο γιατρό -α άντρα -η ναύτη vok.[1] -ε γιατρέ -α άντρα -η ναύτη Plurál nom. οι -οι γιατροί -ες άντρες -ες ναύτες gen. των -ων γιατρών -ων αντρών [2] -ων ναυτών[3] ak. τους -ους γιατρούς -ες άντρες -ες ναύτες vok. -οι γιατροί -ες άντρες -ες ναύτες Maskulina na -ος - Proparoxytona (slova, která mají přízvuk na 3. slabice od konce) posouvají přízvuk na předposlední slabiku, je-li poslední slabika z historického hlediska dlouhá (ω, η, ου). o genitiv singuláru: ο άνθρωπος, του ανθρώπου o akuzativ plurálu: ο δάσκαλος, τους δασκάλους o genitiv plurálu: ο κάτοικος, των κατοίκων o výjimka – neplatí pro slova, která nepatří ke staré slovní zásobě, např. ο ανθόκηπος, του ανθόκηπου, των ανθόκηπων - Některá paroxytona (slova s přízvukem na 2. slabice od konce) – vlastní jména tvoří vokativ singuláru na -ο. o ο Πέτρος, Πέτρο! ο Νίκος, Νίκο! ο Αλέκος, Αλέκο! ο Γιώργος, Γιώργο! o výjimka – ο γέρος, γέρο! ο θείος, θείε! θείο! Maskulina na -ας - Proparoxytona (slova s přízvukem na 3. slabice od konce) posouvají v genitivu plurálu přízvuk na 2. slabiku od konce, neboť poslední slabika je z historického hlediska dlouhá (ω, η, ου). o ο πίνακας, των πινάκων, ο φύλακας, των φυλάκων - Mužské a-kmeny typu ταμίας posouvají v genitivu plurálu přízvuk na poslední slabiku. o ο ταμίας, των ταμιών - Dvouslabičná substantiva typu άντρας, μήνας mají v genitivu plurálu přízvuk na poslední slabice. o ο άντρας, των αντρών, ο μήνας, των μηνών Maskulina na -ης - Paroxytona (slova s přízvukem na 2. slabice od konce) posouvají v genitivu plurálu přízvuk na poslední slabiku. o ο ναύτης, των ναυτών, ο ράφτης, των ραφτών Skloňování feminin na -α, -η Singulár nom. η -α χώρα -η νίκη gen. της -ας χώρας -ης νίκης ak. τη(ν) -α χώρα -η νίκη vok. -α χώρα -η νίκη Plurál nom. οι -ες χώρες -ες νίκες gen. των -ων χωρών[4] -ων νικών[5] ak. τις -ες χώρες -ες νίκες vok. -ες χώρες -ες νίκες Feminina na -α - Genitiv plurálu má přízvuk na poslední slabice. o η δουλειά, των δουλειών, η γλώσσα, των γλωσσών, η θάλασσα, των θαλασσών - Výjimka – neplatí pro feminina zakončená na -άδα, -ίδα, -ότητα, -ύτητα, která mají v genitivu plurálu přízvuk na 2. slabice od konce, protože jsou výsledkem vývoje jiného starověkého deklinačního typu. o η ομάδα, των ομάδων, η ελπίδα, των ελπίδων, η κοινότητα, των κοινοτήτων, η ταχύτητα, ταχυτήτων Feminina na -η - Paroxytona (slova s přízvukem na 2. slabice od konce) posouvají v genitivu plurálu přízvuk na poslední slabiku. o η νίκη, των νικών, η τέχνη, των τεχνών o výjimka – genitiv plurálu od η φίλη je των φιλαινάδων - Proparoxytona (slova s přízvukem na 3. slabice od konce), která většinou nepocházejí ze staré slovní zásoby, nemají genitiv plurálu. o η άνοιξη, - Skloňování neuter na -ο, -ι, -μα Singulár nom. το -ο βιβλίο -ι παιδί -μα γράμμα gen. του -ου βιβλίου -ιού παιδιού -ματος γράμματος ak. το -ο βιβλίο -ι παιδί -μα γράμμα vok. -ο βιβλίο -ι παιδί -μα γράμμα Plurál nom. τα -α βιβλία -ια παιδιά -ματα γράμματα gen. των -ων βιβλίων -ιών παιδιών -μάτων γραμμάτων[6] ak. τα -α βιβλία -ια παιδιά -ματα γράμματα vok. -α βιβλία -ια παιδιά -ματα γράμματα Neutra na -ο - Proparoxytona (slova s přízvukem na 3. slabice od konce) posouvají přízvuk na předposlední slabiku, je-li poslední slabika z historického hlediska dlouhá (ω, η, ου). o genitiv singuláru – το γυμνάσιο, του γυμνασίου o genitiv plurálu – το άλογο, των αλόγων o výjimka – naplatí pro slova, která nepatřila ke staré slovní zásobě, např. το σίδερο, του σίδερου, το σύννεφο, του σύννεφου Neutra na -μα - V genitivu plurálu se přízvuk posouvá na 2. slabiku od konce, protože poslední slabika je z historického hlediska dlouhá. o Το γράμμα, των γραμμάτων, το δέμα, των δεμάτων - Přízvuk může být nejdál na 3. slabice od konce! o genitiv singuláru – το άγαλμα, του αγάλματος o nominativ singuláru – το ύφασμα, τα υφάσματα ________________________________ [1] Vokativ nemá člen! [2] Dvouslabičná substantiva na -ας typu άντρας, μήνας zachovávají v genitivu plurálu přízvuk na poslední slabice, jak tomu bylo ve staré řečtině. [3] Paroxytona maskulina (slova s přízvukem na 2. slabice od konce) na -ης posouvají v genitivu plurálu přízvuk na poslední slabiku. [4] Genitiv plurálu feminin na -α má přízvuk na poslední slabice. [5] Paroxytona feminina (slova s přízvukem na 2. slabice od konce) na -η posouvají v genitivu plurálu přízvuk na poslední slabiku. [6] V genitivu plurálu se přízvuk posouvá na 2. slabiku od konce, protože poslední slabika je z historického hlediska dlouhá.