Postkomunismus na Balkáně - Transformace - Nostalgie Postkomunismus jako pojem • chronologický – období vývoje po pádu komunistického režimu • kvalitativně-politologický – následující vývoj je výrazně poznamenán charakterem předchozího režimu • politický – „neo-komunismus“, „post-socialismus“, praktická politická strategie, která z různých příčin v některých ohledech navazuje na fungování předchozích politických režimů • politicko-geografický – bývalý „východní blok“ + Albánie a Jugoslávie • sociálně-psychologický faktor – komunistická nostalgie, přetrvávání vzorců chování a uvažování „Adj.1.post-communist - no longer communist; subsequent to being communistic; the bank announced its first loan to a post-communist country“ Based on WordNet 3.0, Farlex clipart collection. © 2003-2012 Princeton University, Farlex Inc. Staženo 9.10. 2012 z: http://www.thefreedictionary.com/Post-Communism Postkomunistická euforie: konflikt mezi očekáváním a realitou • Transfigurace – Nekoherentní – pozitivní deviace • Tranzice – Koherentní – zásadní přeměna • Transformace – Koherentní, dlouhodobý proces Teorie přechodů k demokracii Juan J. Linz - Problems of democratic transition and consolidation (1996, společně s Alfredem Stepanem) • zabývají se komparací a typologizací přechodů od nedemokratických k demokratickým režimům (transitions to democracy, democratic transitions) • pro celý proces jsou zásadní tři faktory: • typ předchozího nedemokratického režimu • forma, kterou je změna režimu provedena • aktéři, kteří se na změně podílejí • Vladimíra Dvořáková a Jiří Kunc. O přechodech k demokracii (1994) Demokratizace (Linz) • Významné regionální rozdíly • Externí vlivy • Občanská společnost (sdružení, NGOs, církve) • Politická společnost (stranický systém) • Vytváření funkčního právního státu • Státní aparát • Hospodářství Balkán jako beznadějný příklad (Judt) • Vlastní svébytné dějiny – historické rozdílnosti • Vzpomínky na minulost (Vergangenheitsbewältigung) • Komunismus x nacionalismus / populismus • Náboženství • Ekonomické příčiny (modernizace, privatizace) • Šoková terapie: trh, sociální benefity • Reformy: ek., pol., soc. • Generační propast a skepse • Emigrace „Tranzitologie“ a pád komunismu na Balkáně • Komparace: skupina států, která prodělávala přechod od stejného nedemokratického režimu (na základě vnějších znaků) ve stejném časovém momentě • Specifika balkánských států v rámci systému sovětských satelitů: • Jugoslávie mezi ně vůbec nepatřila, Albánie izolovaná, Rumunsko disponovalo značnou samostatností • patrimoniální forma komunismu (nejbližší situaci v SSSR): - sovětský komunismus nainstalován do agrárních společností, slabá role měst, slabá střední třída, nízká úroveň proletářského aktivismu z předkomunistického období - komunismus prezentován jako motor modernizace, industrializace, zvýšení životní úrovně většiny obyvatel, vzdělanosti - produkce kultu osobnosti u vedoucích postav, nepotismus, úzké kliky kolem vůdců, personifikace režimů, ústup socialistických či komunistických dogmat do pozadí • Adaptace bývalých kádrů „Tranzitologie“ a pád komunismu na Balkáně Srovnání typů přechodu mezi jednotlivými komunistickými státy Kompromis (multilaterální) Síla (jednostranná) Elity FORMA AKTÉŘI Masy PAKT VNUCENÍ REFORMA REVOLUCE JUG ČSSR PL DDR MAG SSSR BLG RO Zdroj: Dvořáková, Kunc. O přechodech k demokracii, 1994. Balkánské státy v postkomunistickém období • Nevýrazná přítomnost organizované demokratické opozice – aktéry změn režimů stranické alternativy vůči dosavadním vůdcům, výhody následnických stran v politické soutěži • Snaha o svalení viny za předchozí bezpráví a obtíže na svržené vůdce a jejich nejbližší • Různé deviace od ideálního vývoje směrem k demokracii, populismus, konzervativní přístup k ekonomickým reformám, nacionalismus, personální návaznost s předchozím režimem Albánie - Enver Hoxha, 1946-85, Albánská strana práce, země sociálních experimentů, bunkrů, údajně až 1/3 populace měla zkušenost s vězením (preventivním), 1961 roztržka s SSSR (sovětsko-čínská roztržka), 1968 z vystoupení z Varšavské smlouvy, izolace i v rámci východního bloku - Ramiz Alia, od 1985, pokus o pragmatičtější vládu, reformy prováděny pomalu, tlak veřejnosti, 17. 4. 1990 – zahájení procesu „demokratizace“ (ekonomických a politických reforem), manévrování mezi konzervativci a radikály, ukončení mezinárodní izolace, masové nepokoje v prosinci 1990, nová ústava, povolení politických stran, - parl. volby 31.3. 1991 – ASP 56,2% - 1.4. 1991 – Ramiz Alia zvolen prezidentem - 1992 – nové volby, vítězství Demokratické strany Albánie - chaos, pyramidové hry - 1997 – téměř občanská válka • Todor Živkov (1956 – 1989) • Bulharská komunistická strana • nejloajálnější satelit SSSR • několik ekonomických reforem (1959, 1964, 1981) s rozdílným úspěchem • produkce elektroniky pro východní blok • kampaň proti turecké menšině – ztráta kreditu v zahraničí • ke konci 80. let politicky konzervativní, odklon od politiky SSSR • sílící domácí hnutí za lidská práva, aféra při zasedání Ekologického fóra. 29. 10. 1989: obnovení politického pluralismu, roztříštěnost nových stran, nejvýznamnější Svaz demokratických sil – Želju Želev - Petar Mladenov svrhává Živkova a 10. 11. 1989 stává se generálním tajemníkem BKS  Bulharská socialistická strana, navrhuje opozici společnou politickou platformu, ta odmítá, proreformní demonstrace - parlamentní volby 10. a 17. 6. 1990 – BSS 52,75% - 2. 8. 1990 prezidentem Želju Želev (SDS) - 9/1990 soc. vláda s radikální reformní program –protesty, přechodný Popovův kabinet - 1991-92 Filip Dimitrov, hospodářské reformy, neúspěch agrární reformy, pád vlády, další úřednické kabinety Bulharsko Rumunsko • Nicolae Ceauşescu (1965-1989) – socialistický experiment – ekonomika hladu – represe proti maďarské menšině – kult osobnosti: sultanistický režim Režim odstraněn masivními protesty: † Ceauşescu 25. 12. 1989 • zákaz KS → nástupnická strana Fronta národní spásy (NSF) • Ion Iliescu, dřívější chráněnec Ceauşescu • konstantní konflikt o pol. dominanci: NSF x liberální opozice • parlamentní volby 20. 5. 1990: 66%, prez. volby Iliescu 85% • znemožňování reforem, násilné praktiky vůči opozici • u moci do 1996 Jugoslávie • Josip Broz Tito, 1944-1980, • Svaz komunistů Jugoslávie, • roztržka s SSSR v roce 1948, • nezávislá politika, • ekonomické reformy (podniková samospráva), • snaha o realizaci federace ústavními reformami (1946, 1953, 1963, 1974), • snaha předcházet národnostním nepokojům, • nejasná právní situace, od 70. let systémová ekonomická krize, zahraniční dluhy, sociální a národnostní tenze - po Titově smrti kolektivní prezidium, v době perestrojky rozpory ohledně dalšího politického směřování, brzy spor o federaci, Srbsko a Makedonie zastánci federace, Slovinsko první proponent rozdělení, - následná transformace sporů v hájení národnostních zájmů v jednotlivých republikách, - 1989 SKJ se rozpadá, strana asociována s federací a jejími nedostatky, postupný rozpad na republikové frakce, ty průběžně akceptovaly politický pluralismus - po rozpadu SFRJ nacionalismus a šovinismu jako dominantní politická ideologie Balkánské státy v postkomunistickém období Následnický stát SFRJ datum vystoupení z SFRJ následnická strana a její výsledek v 1. volbách účast na vládě, důležitý reprezentant Slovinsko 25.6.1991 Svaz demokratické obnovy – 17% (8.4.1990) ne --- Chorvatsko 25.6.1991 Strana demokratických změn – 35% (22.4.1990) ne Ivica Račan Makedonie 19.7.1991 Sociálně demokratický svaz Makedonie (od roku 1992) – 26% (11.11.1990) ano menší koaliční partner --- Bosna a Hercegovina 7.4.1992 (uznána USA a Evropskými státy) Svaz komunistů BaH 12% (18.11.1990) ne --- Srbsko 27.4.1992 (vyhlášení SRJ) Socialistická strana Srbska – 78% (23.12.1990) ano dominantní strana Slobodan Miloševič Černá Hora 27.4.1992 (vyhlášení SRJ) Demokratická strana socialistů Černé Hory (od roku 1991) – 56% (9.12.1990) ano dominantní strana Momir Bulatovid Milo Đukanovid Literatura • Vykoukal, Jiří P, Bohuslav Litera, a Miroslav Tejchman. Východ: Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku, 1944-1989. Praha: Libri, 2000. • Ramet, Sabrina P. The Three Yugoslavias: State-building and Legitimation, 1918-2005. Washington, D.C: Woodrow Wilson Center Press, 2006. • Clewing, Konrad, a Oliver J. Schmitt. Geschichte Südosteuropas: Vom frühen Mittelalter bis zur Gegenwart. Regensburg: F. Pustet, 2011. • Naimark, Norman M. Plameny nenávisti: Etnické čistky v Evropě 20. století. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006. Otázky • V čem spočívala nacionalizace v regionu? • Proč nebyla Jugoslávii věnovaná potřebná pozornost mezinárodního společenství? • Proč se stala BiH kompaktním státem?