Balkán po roce 1989
Kateřina Králová
Cílem kurzu je představit vývoj Balkánu po roce 1989 až do současnosti. Budou řešeny různé
stereotypy a desinterpretace, které jsou s touto oblastí stále spojeny. Zaměříme se na pád
komunistických režimů, válku v Jugoslávii, politickou reprezentaci, náboženství, uprchlický
problém, menšiny a také současnou politickou situaci. K pochopení mezinárodního kontextu
posledních 20 let na Balkáně je nezbytné poznat celkový kontext, ve kterém se region vyvíjel,
a představit problematiku komplexně, a to na základě daných teoretických východisek.
Rozvrh
Čt 9. 10. 15:50–19:05 M21, Čt 16. 10. 15:50–19:05 M21, Čt 6. 11. 15:50–19:05 M21,
Čt 4. 12. 15:50–19:05 M21, Čt 11. 12. 15:50–19:05 M21
Metody hodnocení
1) Prezentace vybraného tématu - 30%
2) Esej na prezentované téma (900 slov) - 40%
3) Aktivní účast - 30%
4) Docházka Splněno musí být nejméně 60% z každého výše uvedeného bodu.
Úvod (9.10.)
Co je Balkán? Úvod do základní problematiky
Identity, mýty a stereotypy
Přednáška se zabývá charakteristikou identity, základních kategorií mýtů a stereotypů
v prostoru balkánského poloostrova, přičemž se soustředí na kategorie národních mýtů a
stereotypů, náboženských mýtů a stereotypů a vnějšího stereotypního pohledu na Balkán.
Reading
 „Introduction“, in Lampe, John R., and Mark Mazower. Ideologies and National
Identities The Case of Twentieth-Century Southeastern Europe. Budapest: Central
European University Press, 2004, 1-6.
 Hayden - Bakić, Milica. „Nesting Orientalisms: The Case of Former Yugoslavia“.
Slavic Review 54, č 4 (Winter 1995), 917-31.
2
Postkomunismus a transformace (16.10.)
Přednáška si klade za cíl představit základní specifika transformací politických režimů
v balkánských státech po pádu komunistických režimů v jihovýchodní Evropě. Z pohledu
„tranzitologických“ výzkumů byly jednotlivé změny režimů na Balkáně dosti odlišné povahy,
přesto se v mnoha ohledech jejich vývoj v postkomunistickém období shodoval. Tento vývoj
zároveň silně poznamenal kolektivní paměť místního obyvatelstva ohledně komunistického i
postkomunistického období. Cílem tohoto výukového bloku bude představit v hlavních rysech
historický vývoj a vnímání politických režimů na Balkáně ve druhé polovině 20. století.
Reading
 Judt, Tony. 2005. Postwar: a history of Europe since 1945. New York: Penguin Press.
P. 665-700.
 Linz, Juan J., and Alfred C. Stepan. 1996. Problems of Democratic Transition and
Consolidation: Southern Europe, South America, and Post-communist Europe.
Baltimore: Johns Hopkins University Press, P. 232-54.
Referáty:
1. Řecko 1974-2012
2. Bulharsko po Todorovovi
3. Rumunsko po pádu Nicolae Ceaușescu
4. Jugoslávie: příklad Srbska
Náboženství (6.11.)
Přednáška se zaměřují především na demografickou, náboženskou a etnografickou strukturu
populace v regionu a na problematiku fungování duchovních institucí v balkánských zemích
zvláště s důrazem na konfliktní situace uvnitř církví i ve společnosti jako takové. Pád
komunistických režimů doprovázely změny v celé společnosti. Stranou nezůstaly ani církve a
náboženské společnosti, ve kterých zčásti trvaly dlouhodobé spory, zčásti se vytvořily nové.
Záměrem tohoto bloku je tedy poukázat na problémy a přiblížit vývoj církví a náboženských
společností na Balkáně, jakož i jejich roli v politickém procesu či ozbrojených konfliktech.
Předmětem zájmu bude také vztah muslimů k okolním nemuslimským populacím.
Reading
 Kerem Öktem. „Between emigration, de-Islamization and the nationstate: Muslim
communities in the Balkans today.“ Southeast European and Black Sea Studies 11/2
(2011): 155-71.
3
 Ramet, Sabrina P. Nihil Obstat: Religion, Politics, and Social Change in East-Central
Europe and Russia. Durham: Duke University Press, 1998, 171-80.
Referáty
1. Náboženské menšiny v Řecku
2. Turci v Bulharsku
3. Kosovo mezi pravoslavím a islámem
4. Židé v jihovýchodní Evropě
Politická reprezentace a populismus (4.12.)
Přednáška se zabývá problematikou politických elit a populismu na Balkáně po roce 1989 se
zaměřením na politické strany a osobnosti používající ve své politické činnosti
nacionalistickou, rasistickou, xenofobní či populistickou rétoriku.
Reading:
 Frckoski, Ljubomir Danailov. Authoritarian Populism in Transitional Countries of
Western Balkans Iustinianus Primus Law Review 09/V (Summer 2014), 1-21.
http://www.law-review.mk/pdf/09/Ljubomir%20Danailov%20Frckoski.pdf
 Pehe, Jiří. „Nationalists in the Balkans and Central Europe: Ideologues or populists?“.
(The Balkans/Central Europe Leaders: Exploring Patterns of Leadership and Prospects
for Democratic Development - The Bureau of Intelligence and Research at the U.S.
State Department and the CIA, Washington. D.C. - 13.4.2005)
http://www.pehe.cz/prednasky/2005/nationalists-in-the-balkans-and-central-europe
Referáty
1. Rumunsko: případ Iliescu
2. Milo Djukanovic: demokrat nebo mafián?
3. Erdoganovo Turecko
4. Řecký populismus v době krize
Menšina a migrace (11.12.)
Přednáška si klade za cíl představit problematiku národnostních menšin v balkánských
zemích po pádu komunismu. Výklad se zaměří na politiku jednotlivých států jihovýchodní
Evropy vůči menšinám a situaci menšin v oblasti politické, sociální a kulturní. Ve své druhé
části pak naváže problematikou nucené migrace, která zasáhla region v důsledku válečných
konfliktů v 90. letech, a otázkou návratů. Současně budou přiblíženy současné trendy migrace
jak vně tak dovnitř regionu.
4
Reading
 Roger Brubaker, „National Minorities, Nationalizing States and External National
Homelands in the New Europe“, Daedalus 124 (1995): 107-32.
 Jenne, Erin J., „Barriers to Reintegration after Ethnic Civil Wars: Lessons from
Minority Returns and Restitution in the Balkans,“ Civil Wars 12/4 (December 2010):
370-94.
Referáty
1. Národnostní menšiny v bývalé Jugoslávii
2. Volný pohyb osob: EU vs. Bulharsko a Rumunsko
3. Postavení menšin v Řecku
4. Řecko a migrace