KOMENTÁŘ II.

Text: Anglická sangha. Příklad adaptace thajské lesní tradice na Západě.

Text je přepracovanou verzí mé bakalářské práce (1998). Je evidentní, že se nejedná o studii, která
by se do hloubky zabývala určitým problém, ale o text, který má čistě informativní deskriptivní
charakter. Je také zřejmé, že trpí obecnou generalizací a že v něm není dán prostor pro jednotlivé
aktérské perspektivy.


1.       V textu není  věnována žádná pozornost samotnému průběhu terénního výzkumu. Je zřejmé, že
se jednalo o výzkum v prostředí tzv. totální instituce, která odděluje své „obyvatele“ od sociální
interakce s okolní společností, kdy je tento totální charakter symbolizován různými bariérami
v pohybu a v interakci svých účastníků.  Na základě přečteného textu a s využitím vaší imaginace se
zamyslete se, jaké konkrétní problémy a etická dilemata se pravděpodobně v rámci výzkumu objevila a
jak mohly ovlivnit množství a použitelnost etnografických dat při výzkumu získaných.


2.       Jaké vás napadají další totální instituce (E. Goffman)? Vyberte jednu konkrétní z nich a
pokuste se srovnat, v čem by se lišil vstup do terénu a získávání dat v této organizaci a v
klášteře.


3.       Zkuste formulovat 2 – 3 otázky, které vás v souvislosti s textem napadají.


Text: Bezdomovectví jako přístup k životu.

Jak jsem již zdůraznila, postrádá text Anglická sangha… jakoukoliv aktérskou perspektivu. Z tohoto
hlediska je velmi inspirativní text Petra Holpucha: Bezdomovectí jako přístup k životu. Po jeho
přečtení se zamyslete nad následujícím:

1.       Co vlastně znamená „bezdomovectví“ v různých kontextech ( théravádové tradice a v  moderní
společnost…)

2.       Dovedete si představit situace, které by mohly být pro théravádského mnicha/mnišku
žijícího na západě ponižující nebo ohrožující? Jaké by zřejmě zapojil strategie, aby toto ponížení
zvládl/zvládla?