Přehled učiva Stará ukrajinská literatura (9. – 18. století) seminář UJA_110_podzim_2014 1.Kyjevská Rus (KR): nejstarší stát východních Slovanů, 9.-13. století, r. 988knížeVladimír Veliký – křest, 1240 vpád Mongolů- zničení Kyjeva; Kultura: předkřesťanské písmo (črty a řezy do dřev. destiček), křesťanský jazyk:staroslověnština a její odnože hlaholice- 60. l. 9. stol.(Konstantin-malá písmena řec. abecedy) a cyrilice-90. l. 9. stol. (velká písmena řec. abecedy);typy písma ustav – napiv-ustav – skoropis/kurzíva/) znaky středověké literatury: synkretizmus žánrů (spojení žánrů), anonymnost: autorství nedůležité, aktivní přejímání ostatních textů a práce s nimi; používání protikladů dobra a zla Teorie původu obyvatel KR: 1.normanská teorie-Varjagové přišli ze sev. Evropy a byli poruštěni 2.keltská teorie- autor Šeljuchinyj-původ v anglosas. oblastech 3.chozarská teorie – Chazaři - původem Židi ze střední Ázie. Původ slova Ukrajina:1. Označení okrajové oblasti, 2. Označení rodného kraje s jeho lidem, 3. Kus země utržený od celku, -tato teorie převažuje 2.písemná kultura KR: s přijetím křesťanství začátek psané kultury, rozmach v 11. st. za Jar. Moudrého; JAZYK: staroslověnština-círk. slovanština-stará bulharština; církev: r. 1054 schizma církve: rozpad jednotné svět. církve na západní (katol. země) a východní církve církev; Letopisectví: tematický cyklus Letopis ruskyj (Povist vremjanych lit + Halyčsko-volyňský letopis + Kyjevský letopis) Letopisci: 1. Ilarion = Nykon = mnich Nykon Veliký (napsal Počatkovyj letopis), 2. Nestor (Čytaňja pro Žytja i zhubu Borysa i Hliba (1081-88), asi napsal i Povisť vremjanych lit: více redakcí, známý je Ipatský spis (15. st., ipatský monastýr v Kostromu) a Lavrentijivský spis (14. st., přepsán mnichem Lavrentijem v Suzdali) Haličsko-volyňský letopis (část haličská a volyňská-odlišné) Duchovní náboženská poezie: život svatých-hagiografie, pateriky (povídky o círk.otcích): Kyjevo-pečerský paterik (skutky mnichů při zakládání Kyj.pečer. kláštera) 3. Řečnická literatura – kázání: Ilarion = mnich Nykon Veliký ( ? – 1088) - (Slovo pro Zákon i Blahodať i Istynu); Feodosij Pečerskyj (+-1036 – 1074) - (Poučení Feodosije Pečerskoho); Volodymyr Monomach (1053 – 19.5. 1126) - (Poučení Volodymyra Monomacha, Statut Volodymyra Vsevolodovyča – doplnil svého děda Jaroslava Moudrého a jeho právnický spis Pravda ruska) 4. Slovo o pluku Igorově:původně staroukraj. pověst, kníže I. Svjatoslavyč poražen kočovníky r. 1185 u řeky Kajaly, spory o pravost: originál – ruští a ukr. vědci (O. Myšanyč, V. Jaremenko, R. Jakobson X falzum- A. Mason, Edward L. Keenan: článek Josef Dobrovský a vznik Slova o pluku Igorově, V:Dějiny a současnost, 5/2003), Keenan: dílo napsal čes. obrozenec Jos. Dobrovský v 80. letech 18. století; kritika nejednotnosti rus. knížat - tematicky podobná pověst Zadonština (Slovo o velikém knížeti Dmitriji Ivanovyči a o bratru jeho knížeti Vladimíru Andrejevyči, kterak porazili nepřítele svého chána Mamaje) – r. 1380 na tzv. Kulikově poli v Tulské oblasti; jednota ruských[i] knížat vedla k vítězství nad kočovníky (ruský zde označuje východoslovanský) 5. Překladová literatura středověku: v době po rozpadu KR po nájezdech kočovníků byla obohacením lit. života; dělení: náboženská – z Bible, apokryfy, hagiografie, a světská-odborná – Šestodnev, Fizioloh, Bdžola, encyklopedická díla: Sborník r. 1073, Sborník r. 1076, pověst o Alexandrovi aj. Vícejazyčnost autorů: cestovali, náleželi i více literaturám; Latinská literatura: Jurij Drohobyč (cca 1450 – 1494):Prognóza na r. 1483; Pavlo Rusyn iz Krosna (cca 1470 – 1517), Polská literatura: Stanislav Orichovskyj, Sofonij Počaskyj 6. Humanismus 15. stol.:důraz na člověka, osobnost; Renesance: obdiv antické kultury– otevření se vlivu Západu, cesty do Evropy, začíná kritický pohled na církev – reformace; šíření vzdělání prostřednictvím akademií a bratrstev v 16. stol: nestabilní východ ruských oblastí, přesun kult. center do záp. oblastí Haliče a Volyně; Tiskárny a bratrské školy: od 16. st.:Ivan Fedorov ve Lvově zal. první tiskárnu, bratrstva: spolky podporující vzdělání, nemocnice, např. Vilno (Vilnius), zakládaly školy: Ostroh, Lvov (1586), Kyjev vzniká drama: veršované, tematika náboženská, formou jednoduchých deklamací a dialogů tzv. Intermedia (scénky na lidové téma vkládané do přestávek klasického dramatu): dle vzoru ital. komedia de l´arte, něm. Fastnachtspiele, zakladatel Jakiv Havatovyč (r. 1619) 8. Polemická literatura:polemiky mezi příslušníky různých náboženství existovaly vždy, ale v 16. st. zostřily: zde k tomu vedly změny z r. 1598 brestská unie=vznik římsko-katolické (uniatské) církve (rituál pravoslavný, ale podřízena papeži) + zavedení tzv. Gregoriánského kalendáře 1582+rozdíly v liturgiích katolíků a pravoslavných Autoři: Ivan Vyšeňskyj (1550 – 1621): Poslaňja do epyskopiv Herasym Smotryckyj (?-1594): Kluč carstva nebesnoho Meletij Smotryckyj (1575?-1633?):Trenos, abo ljament…Žánr: pláč-trenos-lament (seběhl k uniatům) -většinou nesouhlas se zavedením unie, kritizují ji… Reagovali na polemiky katol. kněží, např. Benedikta Herbesta a Petra Skarhy Polit. situace: r. 1648-50 povstání kozáků proti pol. vládě nad ukr. oblastmi, rozdělení podél Dněpru na levobřežní (východní) a pravobřežní část (západní),východní pod rus. vládu , západní: pod Polskem, poté R-Uherskem 9. Baroko v Evropě: 1600-1750, také v ukr.oblastech, zde ale více v architektuře než v literatuře, ta kolísala mezi vysokým stylem (H. Skovoroda) a nízkým stylem (I. Vyšeňskyj) drama: Ivan Velyčkovskyj, Semen Klymiv Klymovskyj – píseň Jíchav kozak za Dunaj, Samijlo Velyčko – dramata, portréty, letopis Ivan Někraševyč – báseň Spor duše a těla, hra Jarmarok, scénky z lidového života nejvýznamnější barokní autor Hryhorij Savyč Skovoroda (1722 – 1794), filozofie antitetiky: učení založené na vytváření protikladných tvrzení tzv. tezí a antitezí, které se dále ve vyšší jednotě spojují, svět na příkladu stromu věčnosti (jabloně) a jejího stínu (materiální, povrchní svět) Skovoroda a literatura: zavedl volný překlad, zrušil tvrdý znak, básně (Sad božestvennych piseň), bajky (Bajky charkivski), fil. traktáty (Potop zmijinyj, Narcis-poznej sám sebe), aforizmy – aktuální stále 10.Století 18.: – zesvětšťování literatury, anonymní lidová tvorba, úpadek církevní tvorby, rozvoj satiry, rozvoj lyriky, tvorba ale více racionální, specializace, postupně uvědomění autorství a národ. příslušnosti, prosazují národní jazyky – lidová ukrajinština, v rozdělené Ukrajině (1654 – Levobřežní a Pravobřežní Ukrajina) odlišný vývoj literatury: přerušena kontinuita jejího vývoje- Pravobřežní pod vlivem R.-Uherska, Levobřežní – vývoj nepřerušen, ale zákazy ukrajinštiny žánry: lid. poezie (milostná, kalendářní, historická), doprovázeno hudbou, písně, epigramy, nově drama: školní drama, vertep-loutkové divadlo, lidové divadlo, duchovní poezie, satira (Pekelnyj Marko) Kozácké letopisy: tématika kozác. života, bojů, Litopys Samovydcja, Litopys Hrabjanky, Litopys Velyčka +Istorija Rusiv (konec 18. st.)- od nejstar. dob po kozácké, kritika car. režimu i R-U. monarchie, obdiv hejtmans. zřízení; spojení s Ruskem vidí jako velkou událost, ale kritizuje cara Petra I., v Rusku zakázána Hudba: od 15. stol. potulní hudebníci, nástroje: kobza, bandura, husli, skripky; školy kobzarů Duma: písňový přednes melancholic. textu, ale bez opakované stejné části 11. zákazy ukrajinštiny (ukr. linhvocyd): v Levobřežní (ruské) Ukrajině od 17. st.- 1720 car Petr I, 1863 – Valujevský oběžník ministra Valujeva, 1876 – Alexandr II v městě Ems nařízení…zakazovali zde tisk ukr. knih (krom církevních) nebo dovoz ukr. literatury -až do r. 1905, snaha snižovat prestiž ukr. j., prý se nehodí k literární tvorbě. /snaha pozvednout ukr.j. jako literární jazyk: r.1798 vydal I. Kotljarevský drama Enejida/ v Pravobřežní Ukrajině – ne zákaz ukrajinštiny, ale prosazování polštiny, němčiny, také snižována prestiž ukr.j, lepší situace – odchody spisovatelů z vých. části sem a tisk v ukr.j. ________________________________