US_42 Úvod do uměnovědných studií Alexander Belyaev / 439003 Populární kultura Pojem populární kultura po ustavení kánonu vysoké kultury tradičně odkazoval k tomu, co se do něj nevešlo, a/nebo k masově vyráběné zbožní kultuře spotřebního kapitalismu. Populární kultura bývá ve srovnání se vznešeními kulturami umění či klasické hudby i s představami autentické lidové kultury považována za podřadnou. Obhájci zachování rozdílu mezi vysokou a populární kulturou staví na údajné estetické kvalitě a tvrdí, že farmální vyjádření obsahu je u vysokých kulturních forem propracovanější, komlixnější a přiměřenější než u populární kultury. Populární kultura je obviňována ze standardizace a snižování úrovně, které podporují, a vlastně vyžadují, konformitu. Kritéria použivaná k ochraně hranic ‘dobré tvorby’ ovšem z hlediska kulturárních studií vycházejí z institucionalizované a třídní hierarchie kulturních vkusů. Stejně tak je neudržitelný argument, který staví do protikladu populární kulturu a autentickuo nezbožní kulturu, jelikož autentická lidová kultura, která by mohla sloužit jako měřítko ‘neautentičnosti’ zbožní kultury, už neexistuje a pravděpodobně ani nikdy neexistovala. Zatímco současná populární kiltira je primárně vyráběna komerčně, mnoho autorů kulturálních studií tvrdí, že publika z textů zbožní kulturu vytvářejí své vlastní významy. To znamená, že čtenáři nebo publika kulturních textů užívají při spotřebě komodit své vlastní kulturní kompetence a diskurzivní zdroje. Populární kulturu lze tedy chápat jako významy a praktiky, které se uplatňují na straně publiky v okamžiku spotřeby. Tento argument stáčí tradiční otázku ‘jak kulturní průmysl mění lidi ve zboží, které slouží jeho zájmům?’ ke zkoumání toho, jak lidé mění produkty kulturního průmyslu ve vlastní populární kulturu, která slouží jejich zájmům. Kulturální studia chápou populární kulturu jako prostor dosahování konsenzu a projevu odporu v boji o kulturní významy. V tomto smyslu kulturální studia zastávají politickou koncepci populární kultury chápané jako dějiště zápasu a význam, tedy jako arénu, kde se uevňuje, nebo je odmítána kulturní hegemonie. Posuzování populární kultury se v omto pojetí netýká otázek kulturní nebo estetické hodnoty, ale problému klasifikace a moci.^^[1] Jiný názor mužeme vidět ve slovníku ‘Lexikon teorie literatury a kultury’. Populární kultura zahrnuje oblasti lidové kultury, masové kultury a subkultur. V závislisti na dané definici se přitom zdůrazňuje bud’ aspekt aktivně zasahující do každodenní prave, nebo aspekt usměrňujícího ‘glajchšaltujícího’ konzumu. Dějiny koncepce populární kultury jsou velmi úzce spjaty s vysokou kulturou. Od 19. stol. představuje p. k. protikladný pojem k vysoké kultuře, který se používá většinou v hodnotícím smyslu. Privilegirovaný prostor vysoké kultuře byl vůči prostoru populární kultury vymezen během 19. stol. v rámci prohlubování sociálních a etnických odlišností v angl. mluvcích oblastech. Schopnost rozlišovat mezi «pravým uměním» a «kýčem» či «brakem» přestala být chápána jako naučená a sociálně podmíněná kompetence. Byla stylizována jako přirizené nadání, takže dělicí čára mezi vysokou a popkultorou se spolu s tím «naturalizuje» a ideologicky upevňuje. Sama rozlišovací schopnost se mezitím stává «kulturním kapitálem» ve smyslu Bourdieua. Skepse vůči popkultury jakožto povrchní zábavě mas pocházející z Ameriky dosáhla vrcholu 1944 ve slavném manifestu o kapitalistickém kulturním průmysli. Jeho autory jsou dva marxističtí kritikové, kteři emigrovali z fašistického Německa M. Horkheimer a Th. W. Adorno. Tito autoři konfrontují triviální (am.) masovou kulturu s (evrop.) lidovou kulturou, která se podle nich nachází v úpadku. Docházejí k závěru, že pervertující a glajchšaltující vliv Hollywoodu, médií a populární hudby lze překonat pouze intelektuální vysokou kulturou. Ve práci Williamse a E. P. Thompson pokošejí proti takovému elitářskému chápání kultury postavit pozitivnější představu populární kultury jako kultury lidu a mas. Tato představa chápe recipienty jako partnery, kteří se aktivně podílejí na komunikace, a ne jako oběti bez vůle vydané napospas masmédiím.^^[2] Jedním z jasných příkladů v moderní době je kultura vytvoření seriálů ve Velké Británii a v Anglii. Pod vlivem populární kultury některé výtvory a nápady se stávají hlavním proudem, zatímco jiné jsou přijímány za nedílnou součást života. Společnost spojena s představou populární kultury a má přímý vliv na tvorbu tohoto pojmu. Obraťme se k jsou vytvoření seriálů. V dnešní době existuje propracovaný systém hodnocení touhy a očekávání diváků. Tak například, pokud v moderní době žánr sci-fi se stává populární, společnost rychle reaguje na tento trend v důsledku které se objeví poptávka na daný druh a žánr seriálu. Populární kultura postupuje každodenním životem společnosti. Ona se dívá na nás z plakátů, které visí na ulicích a domech. Vítá nás při každé procházce městem. Populární kultura žije, rozvíjí se a dýchá spolu s lidstvem. Jeji vývoj nelze zastavit. Populární kultura v moderním světě se stává dokonalejší, děsivé, ale zároveň zajímavé tvary. ________________________________ ^^[1] BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií, Praha 2006, str. 145 ^^[2] Lexikon teorie literatury a kultury : koncepce - osobnosti - základní pojmy. 1. vyd. Brno 2006, str. 615