MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Sexualizace populární kultury
Úvod do uměnovědných studií (US_42)
Semestrální práce
Monika Podolská
UČO 441771
Vyučující: Mgr. David Balarin
V Uherském Hradišti 4. 1. 2015
1
1. SLOVNÍKOVÉ HESLO
Populární kulturu (zkráceně popkulturu) lze zjednodušeně definovat jakožto kulturu
každodennosti, která se dotýká majoritní části společnosti – tedy tzv. obyčejných lidí
reprezentující střední a nižší vrstvu.
Počátky populární kultury, jež jsou spjaty s procesy modernizace, industrializace, urbanizace
a sekularizace, spadají do období 19. století. Samotné označení populární má však
dalekosáhlejší historii. Začíná se užívat již v 15. století v Anglii, a to v právnické a politické
sféře. Pojem populární je odvozený z středoanglického „populer“ (všeobecně známý),
starofrancouzského „populeir“ (pocházející z lidu, lidový) a latinského „popularis“
vycházejícího z etruského slova „populus“ (lid). Označení může zastávat jak pozitivní,
tak i negativní význam.
Obsah popkultury v podobě idejí, názorů, aktivit a objektů (osoba, předmět) je přímo
či nepřímo rozšiřován skrze masová média, popřípadě pak může být i prostředky masové
produkce vytvářen. Přestože hrají masová média při distribuci a produkci významnou roli,
nelze populární kulturu s kulturou masovou, jež je její pouhou součástí, zaměňovat. Rovněž
kultura lidová, z níž se popkultura vyvinula, není s kulturou každodennosti identická.
Ačkoli zajišťuje populární kultura konzumentům rozptýlení a potěšení, problémem
zůstává její nízká kvalita, standardizace, komercionalizace, komfortnost, nepůvodnost
a opakovatelnost. Přesto je však považována za důležitou složku společnosti, neboť jako
nedílná součást každodennosti významným způsobem ovlivňuje a utváří život valné části
populace.
2
2. ESEJ
Vyzývavé obrazy se sexuálním kontextem či jen verbální komunikace s jeho symboly –
přístup k sexualitě ve veřejném prostoru prošel v průběhu posledních desetiletí zásadní
proměnou, jež vedla k rapidnímu rozšíření sexuální tématiky do všech odvětví populární
kultury. Sexualita se tak stala její nedílnou, v mnoha případech dnes již neodmyslitelnou,
součástí, stavící ženy do role sexuálních objektů ve snaze upoutat pozornost, a v případě
produktů popkultury tak docílit i vyššího prodeje a jeho následného zisku. Je totiž více
než patrné, že právě sex je tím, co prodává.
Reprezentace sexu a sexuality napříč populární kulturou bezpochyby není nikterak
novodobým fenoménem, avšak právě díky rozvoji technologie spolu s příchodem internetu
dochází jednak k její masové expanzi, tak i ke zvyšující se intenzitě, čímž se tato
problematika dostává v posledních letech do centra zájmu mnohých kritiků.
Zdárným příkladem výše zmíněné sexuální expanze je bezesporu hudební průmysl. Ženská
těla jakožto objekty touhy a chtíče, sexuální podtext choreografie nebo sexuálně laděné texty
skladeb ať již v doslovném znění či jen skrytých pod symboly – charakteristika valné části
současné podoby populární hudby. Za průkopnici v propojení hudby a erotiky je považována
zpěvačka Madonna, jež svým přístupem významně ovlivnila vývoj hudební scény. Neméně
důležitou osobou, která se se značným způsobem podílela na proměně hudebního průmyslu,
je zpěvačka Miley Cyrus. Její sexuálně provokativní tanec s názvem twerk způsobil doslova
revoluci. Ačkoli se vznik tohoto tance datuje již do období 70. let 20. století a dávno
před samotnou zpěvačkou se objevuje v nespočtu hudebních videoklipů, teprve až Miley
Cyrus dává tanci nový rozměr. Twerk se stal v současnosti natolik oblíbeným tancem
v populární kultuře, že dokonce existují kurzy, kde se mohou dívky tanec naučit. V souvislosti
s tanci je taktéž příhodné zmínit proměnu ve vnímaní tance u tyče (pole dance) a tance
na klíně (lap dance), dnes považované za volnočasové aktivity.
Filmový a televizní průmysl je stejně jako průmysl hudební sexualitou přímo nasycen
(např. legendární Sex ve městě). Spousta eroticky laděných filmů (a nyní nehovoříme
o produktech porno průmyslu) dokonce zaujímá podobu kvalitně zpracovaného porna
se sofistikovaným příběhem (např. Nymfomanka). V čím dál větší míře obsahují sexuální
kontext taktéž nejrůznější magazíny (fotografie i články), literatura (např. kniha Padesát
odstínů šedi), počítačové hry (nerealisticky přebujená těla ženských hrdinek) a v neposlední
řadě taktéž reklama, jež ženy či dívky využívá ke zlepšení odbytu svých produktů.
3
Objekty sexualizace bohužel nejsou pouze ženy (popřípadě muži), ale tento problém
se překvapivě dotýká i dětí. V souvislosti s magazíny můžeme uvést příklad francouzského
módního časopisu Vogue, jenž roku 2011 uveřejnil snímky desetileté modelky Thylane LenaRose
Blondeauové ve vyzývavých pózách a modelech. Sexualizaci nemíjí ani dětské oblečení,
či dokonce hračky, a je tedy více než patrné, že populární kultura sexualizaci dětí hojně
akceptuje.
Reprezentace sexuality v populární kultuře má tak značný vliv nejen na dospělou populaci,
ale rovněž může i negativním způsobem ovlivňovat děti a mladistvé. Sexualizované obrazy
tak mohou podněcovat jednak zdravotní problémy v podobě poruch stravování, sníženého
sebevědomí či deprese, ale taktéž mohou v ženách a mladých dívkách navozovat představu
nutnosti sexuální objekt ztělesňovat. K tomu jim dopomáhá v prvé řadě provokativní
oblečení, avšak podstatnou roli zde sehrává i již výše zmiňovaný rozvoj technologie spolu
s internetem, neboť právě prostřednictvím něho na sebe mohou ženy strhávat pozornost,
což se v současné době děje především ve formě vyzývavých fotografií na nejrůznějších
sociálních sítí.
Otázkou tedy zůstává, do jaké míry je populární kultura až schopna zajít, aniž by byla její
podoba shledána pobuřující, či dokonce obscénní.
Přehled zdrojů:
Far too much, far too young: Outrage over shocking images of the 10-YEAR-OLD model
who has graced the pages of Vogue. In: DailyMail [online]. August 10, 2011. [cit. 2015-01-
04]. Dostupné z: http://www.dailymail.co.uk/femail/article-2022305/Thylane-Lena-Rose-
Blondeau-Shocking-images-10-YEAR-OLD-Vogue-model.html
Sexualized Women. In: Giant Bomb [online]. November 19, 2014. [cit. 2015-01-04].
Dostupné z: http://www.giantbomb.com/sexualized-women/3015-2362/
GILL, Rosalind. The Sexualisation of Culture?. Social and Personality Psychology
Compass [online]. 2012, vol. 6, issue 7, s. 483-498 [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1111/j.1751-
9004.2012.00433.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1751-9004.2012.00433.x
4
IBRAHIM, Dahalia. Pop culture sells sex at the expense of women’s image. In: The
Statesman [online]. February 10, 2014. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:
http://sbstatesman.com/2014/02/10/pop-culture-sells-sex-at-the-expense-of-womens-image/
KAFKA, Tomáš. Sametová transformace sexuality v populární kultuře. In: Centrum pro
studium populární kultury [online]. Říjen, 2011. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:
http://cspk.eu/2011/10/22/sametova-transformace-sexuality-v-popularni-kulture-tomas-kavka-
rijen-2011/
Provokativní tanec twerk, kde hlavní roli hraje ženské pozadí. In: OnaDnes.cz [online]. 5. 6.
2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/provokativni-tanec-twerk-0yq-
/dieta.aspx?c=A140604_110219_dieta_pet
PLENCNER, Alexander. Masová kultúra a pop-kultúra ako systémy kultúry. In: GAŽOVÁ,
Viera; SLUŠNÁ, Zuzana a kol. Kultúra a rôznorodosť kultúrneho. Bratislava: Peter Mačura –
PEEM, 2005. s. 198-210. ISBN 80-89197-41-8
REIFOVÁ, Irena a kol. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. s. 115-118. ISBN
8071789267
Is popular culture becoming more sexual? In: The Sexualization Report [online]. © 2013 [cit.
2015-01-04]. Dostupné z: http://thesexualizationreport.wordpress.com/section-3-sex-gender-
media/is-popular-culture-becoming-more-sexual/
Sexualizace médií má katastrofální dopad na dospívající. In: Tiskové středisko České
biskupské konference [online]. 28. 2. 2007 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:
http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/sexualizace-medii-ma-katastrofalni-dopad-na-dospivajici-
divky/