Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Sdružená uměnovědná studia Úvod do uměnovědných studií (USK_01) Semestrální práce SUBKULTURA Kamil Kožnar, 400101 Vyučující: Mgr. David Balarin Ve Znojmě dne 3. 1. 2015 Je kulturou vycházející z tzv. oficiální kultury, která má své specifické a individuální vlastnosti a zákonitosti. Bývá úzce spjata s pojmy, které nazýváme kulturními prvky, image, hudbou a módou. Tato kultura si většinou klade za cíl šokovat, pomocí protikladu či protestu a liší se od masové kultury. Příslušníci této kultury se odlišují svým sociálním postavením, věkem nebo povoláním. Prvopočátky tvarování a vzniku subkultury jsou spojeny s dělnickou třídou a etnickými skupinami. Zprvu začala vznikat v USA a Anglii, odkud se poté dostávala do celého světa. Subkultury se mohou prolínat ale i odlišovat. Mezi projevy subkultury řadíme především věci vnějšího charakteru : styl oblékání, vyjadřování či pořádání protestů. Názvy jednotlivých subkultur jsou spjaty s hudebními styly, které svojí podstatou souvisí s jejími ideály. Mezi nejvýznamnější subkultury řadíme např. Hippies, Punk, Emo, Hipster’s, Hooligans. Subkultura – Punk Co vlastně punk znamená? Punk je nejen hudební ale také životní styl. Slovo punk se dá z angličtiny přeložit jako „ něco shnilého“ nebo „výtržník“. Lidé této subkultury se snaží o svobodné vyjádření svého názoru a svého postoje k rasové diskriminaci, politice a válčení. O punku jako o určitém hnutí se začalo poprvé mluvit již na počátku 70. let 20.století, hlavně ve spojitosti s kapelami, jako např. The Ramones nebo Stooges. Zároveň vznikl i punk-rock, který se velice brzy stal středem pozornosti americké punkové scény. Mezi kapely, které daly punk-rocku jeho formu, můžeme řadit například Blondie nebo Talking Heads. Punk se rozvíjel, především do Velké Británie, kde se nejvíce rozvinul a měl tam i největší dopad. Anglická punková scéna se od té americké v mnohém lišila. Vycházela z úplně jiné společenské i intelektuální oblasti. V té době dominovaly rockové hudbě kapely typu Queen nebo Pink Floyd, jejichž hudba byla sice kvalitní, ale pro punk příliš komplikovaná. Britští punkáči byli mladí lidé, kteří pocházeli z nižších sociálních vrstev nebo byli nezaměstnaní. Největší vlna punku zasáhla V. Británii v 70. letech 20. století. V té době vznikla asi nejvýznamnější punkrocková kapela všech dob Sex Pistols. Obrovského rozvoje punku si začínají všímat média a kapely hrající tento styl se umisťují na předních příčkách hitparád. Odtud jsou ale často vyloučeny za nevhodné texty. Punk zde přestává být záležitostí pouze malé skupiny lidí, ale stává se opravdovou subkulturou se vším, co k ní patří, ať už je to hudba, styl oblékání nebo postoj ke společnosti. S rostoucí komercializací punku a punk-rocku, ztrácí tato subkultura to co pro ni bylo typické a tak se setkáváme s názorem, že punk je mrtev. Jak vypadá punkáč v dnešní době? Punkáči si dávají za cíl odlišit se a šokovat ostatní lidi. Jelikož má punk mnoho odvětví, ani styl oblékání punkáčů není pro všechny stejný, a přestože každý z těchto stylů má určité typické znaky, neexistuje žádné pravidlo ani návod na to, jak by měl být punkáč oblečen. Jde hlavně o to, být originální a nikoho nekopírovat. Klasický punkáč má „číro“ na hlavě, koženou bundou nebo obnošené sako, na kterém jsou připevněny nášivky a placky s punkovými motivy a hesly. Typické jsou roztrhané džíny se zavíracími špendlíky a vysoké nad kotníkové boty s velkou podrážkou. Nechybí ani doplňky jako řetězy, zámky nebo kravaty. Punkeři jsou také spojováni s kulturou D.I.Y. (Do it yourself) v českém překladu „Udělej si sám“, která například v hudbě znamenala, že jim stačilo minimální vybavení a aparatura a byli schopni si natočit vlastní nahrávky, především na vinylové desky, poté i na tomto principu vznikaly různé výtisky a magazíny. Jaký je pohled na punk v dnešní době? Punk je většinou spojován s pojmy anarchismus, skinheads a pogo, které v člověku nevyvolávají pozitivní dojmy. Přesto však nebýt punku, nevznikla by spousta, pro veřejnost, přijatelnějších věcí. Závěrem bych chtěl zmínit, že dnes už se k tomuto hnutí hlásí poměrně méně lidí. Sami punkeři říkají, že „punk is dead“, ti optimističtější poznamenávají „punk's not dead but is dying“. Být punkerem neznamená pouze řídit se pravidly punku ale brát tuto kulturu jako životní styl. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: HEBDIGE Dick. Subkultura a styl. Praha: Dauphin Daniela Podhradského, 2012. ISBN 978-80-7272-197-9 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 281 s. ISBN 978-802-4729-077. TOMÁŠ SOUČEK, KAREL VESELÝ, VLADIMIR 518. Kmeny, BIGBOSS 2011. INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.urbandictionary.com/define.php?term=punk&defid=1121102 http://cs.wikipedia.org/wiki/Punk