Estetická norma Estetická norma, měřítko určující a hodnotící estetický vztah společnosti k realitě (umění, ale i přírodní jevy, životní prostředí, produkty lidské práce, sport atd.). Estetická norma je historicky proměnná (i když jí je vlastní tendence ustrnout) v závislosti na vývoji společenských vztahů i na základě životních zkušeností, podmínek a cílů jednotlivých spol. kolektivů a skupin. Estetická norma estetická norma = pravidlo, kterým je hodnota měřena - norma – pravidlo, míra – zdá se nepohyblivá - vztah mezi estetickou normou a společenskou organizací - skutečné normě lze hovořit tehdy, jde-li o cíle obecně uznávané, vzhledem ke kterým se hodnota pociťuje jako existující nezávisle na vůli individua a na jeho subjektivním rozhodování -> fakt kolektivního vědomí - norma nikdy nedosáhne platnosti přírodního zákona – jinak by se jím stala a přestala by být normou - nachází se mezi bezvýjimečnou platností a pouhou regulativní-orientační potencí - každá norma se mění – je stále znovu aplikována a musí se přizpůsobovat novým úkolům, které z praxe přicházejí - nové estetické normy vplývají z umění do denního života -> př. společenská gestikulace, móda - estetické normy vyvěrají z vysokého umění a odtud prolínají do ostatních úseků estetické oblasti Norma estetická může přejít v jinou normu a naopak - v prostředí folklórním je estetická norma nepohyblivá – normy jsou zde tak úzce navzájem spjaty, že jedna druhé v pohybu překáží - ve vrstvě lidové převažují nad funkcí a normou estetickou funkce a normy jiné (utilitární – znázornit věci prospěšné + emocionální – způsob ryzí a dojímavý) Zdroje: ü MUKAŘOVSKÝ, Jan. Estetická norma, hodnota a funkce. Dostupný z http://www.dailylife.cz/2011/06/01/mukarovsky-esteticka-norma-hodnota-a-funkce/ ü KVASIL, Bohumil a kolektiv autorů Encyklopedického institutu Československé akademie věd pod vedením hlavní redakce Československé encyklopedie. Malá československá encyklopedie. ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd Praha 1985.