Vztahy slouží k znázornění souvislostí mezi jednotlivými entitami. Entity jsou přesně identifikovány pomocí atributů, vztahy poskytují další informaci. Vztahy jsou často poznatelné z analýzy samotného dokumentu, který může obsahovat informace jako "vydání", "verze", "založeno na", "přeloženo z" apod. To, že jsou vztahy v samotném dokumentu popsány naznačuje, že by měly být zaznamenány i při katalogizaci. Problémem je, že slovní popis vztahu v dokumentu neumožňuje často jednoznačné určení, o který vztah se jedná. Proto je třeba určit vztah na základě věcné analýzy a nespoléhat se na slovní vyjádření, kterým je popsán v dokumentu.

Vztahy mezi entitami 1., 2. a 3. typu, které jsme popsali v 4. kapitole jsou v bibliografickém záznamu často zachyceny tak, že jsou svázány dohromady údaje týkající se jednotlivých entit do jednoho bibliografického záznamu. V záznamu jsou sloučeny například atributy provedení, vyjádření a díla. Vztahy mezi entitami 1. a 2. typu jsou zobrazeny implicitně tak, že je do záznamu vloženo jmenné záhlaví (pro osobu či korporaci). Dále mohou být vztahy určeny vrstvením atributů ve víceúrovňovém záznamu (např. záznamu, který obsahuje údaje o souborném díle i o jeho částech). Vztahy se také mohou explicitně vyjádřit pomocí poznámky (např. přeloženo z anglického originálu  vydaného v roce 1999 v Londýně).

Vztahy mohou být rozpoznány, a tedy být informativní pouze tehdy, když jednotlivé entity (subjekty a termíny vztahu) jsou přesně identifikovány. Vztahy mohou být zaznamenány na úrovni, na které se skutečně nacházejí, nebo - v případě, že tento reálný vztah nelze určit - na úrovni obecnější. Pokud nejsme schopni určit vztah provedení a vyjádření, můžeme určit vztah provedení a díla.