ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 1
STUDIE „ICT A KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ REPUBLIKY“
J.Voříšek, O.Novotný a kol.
září 2010
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 2
OBSAH
A.1 ÚVOD ........................................................................................................................................................ 3
A.2 RÁMEC ŘÍZENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY .................................................................................. 4
A.3 NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODPORU KONKURENCESCHOPNOSTI................................................................................. 9
A.4 JAK VYUŽÍT NÁVRHY OBSAŽENÉ VE STUDII ........................................................................................................ 30
A.5 PODĚKOVÁNÍ............................................................................................................................................. 30
A.6 PŘÍLOHA – VYUŽITÍ RÁMCE KONKURENCESCHOPNOSTI PRO ŘÍZENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR................................ 31
CITOVANÁ LITERATURA ................................................................................................................................. 32
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 3
A.1 ÚVOD
Hospodářská krize, zadluženost některých evropských ekonomik, rychlý ekonomický růst Číny, Indie a další
faktory globálního ekonomického prostředí přinášejí stále nové otázky těm, kteří rozhodují o směrování a prioritách
národních ekonomik. Vlády musí reagovat na aktuální problémy ekonomiky a společnosti, souběžně však
musí mít a prosazovat dlouhodobou strategii rozvoje. Ta bohužel v České republice zatím chybí.
Rozhodovací proces týkající se dlouhodobé konkurenceschopnosti státu je komplikován dvěma skutečnostmi.
Za prvé, konkurenceschopnost závisí na mnoha faktorech, které se navzájem ovlivňují. Soustředit se pouze na
jeden z nich (např. na řešení státního dluhu) může konkurenceschopnost dokonce snížit. Tato hrozba může být
aktuální pro ČR právě v současné době. Je proto třeba identifikovat všechny faktory konkurenceschopnosti a
jejich vzájemné vztahy a strategii rozvoje zaměřit vyváženě na všechny rozhodující faktory. Za druhé, podpora
konkurenceschopnosti je dlouhodobý proces. Některá strategická opatření přinesou efekty až po mnoha
letech (např. opatření ve školství). Z pohledu politického cyklu jsou tedy některá opatření značně nevděčná.
Strategie rozvoje ČR by tedy měla být dlouho dobu relativně stabilní, a to i při střídání vlád. Proto je nutné
získat pro navrhovaná opatření podporu napříč politickým spektrem, aby periodické změny opatření při změnách
vlád neznehodnotily jejich efekty.
Jedním z velmi významných faktorů konkurenceschopnosti ve většině rozvinutých zemí jsou informační a
komunikační technologie (ICT) a jejich aplikace. Důvodů proto je celá řada:
 ICT se významně podílí na tvorbě HDP – v USA 5%, v Japonsku 4%, v EU 3%, v ČR 4,5% (European
Commission, 2010).
 ICT sektor patří mezi nejinovativnější obory. To s sebou přináší neustálý pokles cen ICT produktů souběžně
s růstem celkového objemu prodeje – viz následující tabulka (European Commission, 2010).
Index 1995=100 Index cen Index objemu prodeje
Všechna odvětví +9 % +34 %
ICT odvětví -12 % +88 %
Tabulka 1: Indexy vývoje cen a objemů prodeje za období 1995-2008 (European Commission, 2010)
 ICT služby patří spolu s utilitami (výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody) a s finančním zprostředkováním
k nejvýkonnějším sektorům ekonomiky v ČR - viz studie „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“.
 ICT a jejich aplikace mají multiplikační efekty v ostatních odvětvích, tj. jsou schopny přispět ke zvýšení
výkonnosti jak ostatních odvětví (50% růstu produktivity práce je v EU způsobeno aplikacemi ICT), tak
výkonnosti a kvalitě služeb veřejné správy.
 Investice do ICT generují vznik nových pracovních míst, a to zejména v sektoru služeb (Atkinson, 2008),
(Liebenau, 2009) – viz studie „Efekty spojené s nasazením ICT“.
Řada zemí s vysokou konkurenceschopností (např. Finsko, J.Korea) svoji konkurenceschopnost opírají o rychle
se rozvíjející ICT služby a ICT aplikace ve všech odvětvích. Autoři studie jsou toho názoru, že by se ČR měla vydat
podobným směrem. Tým pracovníků VŠE v Praze a tří ICT asociací – České společnosti pro systémovou integraci,
ICT unie a CACIO – se proto rozhodl přispět do diskuse o konkurenceschopnosti ČR a vypracoval tuto studii,
která je zaměřena na návrh opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR v sektoru ICT služeb a v odvětví
školství a vědy – a dále na návrh opatření v těch částech infrastruktury státu, na kterých jsou obě oblasti
výrazně závislé, resp. kterým mohou obě oblasti pomoci zvýšit efektivitu.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 4
A.2 RÁMEC ŘÍZENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY
Jestliže chceme diskutovat aktuální způsob a organizaci strategického řízení konkurenceschopnosti České republiky
a možnosti inovativního nasazení informačních a komunikačních technologií v něm, potřebujeme model,
resp. rámec řízení, který bude identifikovat rozhodující faktory konkurenceschopnosti a jejich vzájemné
vztahy. Takovýto všeobecně přijatý a státní správou používaný rámec však v této chvíli bohužel neexistuje.
Proto se autoři studie pokusili o návrh rámce řízení konkurenceschopnosti. Ten je uveden dále - viz Obrázek 1.
Při tvorbě rámce a jeho jednotlivých komponent autoři studie vycházeli zejména z dokumentů (WEF, 2010),
(MPO ČR, 2009) a (CES VŠEM, 2009), které se zabývají systémovými podmínkami pro rozvoj konkurenceschop-
nosti.
Obrázek 1 – Rámec řízení konkurenceschopnosti ČR
Základem rámce je infrastruktura konkurenceschopnosti, která zásadním způsobem ovlivňuje všechny ekonomické
a sociální aktivity ve státě. Tato infrastruktura má sociálně-ekonomickou a technologickou část.
Konkurenceschopnost je ukazatel měřící výhody a nevýhody dané země prodávat své produkty na mezinárodních
trzích. (OECD, 2005)
Konkurenceschopnost je schopnost firmy, sektoru ekonomiky nebo země úspěšně (v porovnání se srovnatelnými
subjekty) prodávat zboží a/nebo služby na daném trhu (Wikipedia).
ICT služby Školství/
vědaB
Odvětví
C
Odvětví
D
Odvětví
E
sociálně-ekonomickáinf.
Efektivita trhu práce
Efektivita finančních trhů
Dopravní sítě
Makroekonomická stabilita
Infrastrukturakonkurenceschopnosti
Prioritní odvětví konkurenceschopnosti
a jejich produkty/služby, inovace
Právní a soudní systém
Telekomunikační sítě
Energetické sítě
Věkové složení obyvatel
technologickáinf.
Informační infrastruktura
Vzdělání obyvatel
Politický systém
Investiční prostředí
Kvalita veřejné správy a jejích služeb
Výsledky vědy a výzkumu
Zdraví a bezpečnost obyvatel
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 5
Do infrastruktury jsou zahrnuty tyto komponenty:
Komponenta infrastruktury Žádoucí charakteristiky komponenty
Politický systém demokratický,
stabilní
Právní a soudní systém jednoduchá a stabilní legislativa včetně daňové,
vymahatelnost práva,
nekorupční prostředí,
rychlost práce soudů
Makroekonomická stabilita vyrovnaný rozpočet,
nízké zadlužení veřejných financí,
stabilita měny – nízká inflace
Efektivita trhu práce dostupnost pracovní síly s odpovídající kvalifikací,
přijatelná cena pracovní síly,
mobilita pracovní síly
Efektivita finančních trhů stabilní banky a pojišťovny,
široké spektrum kvalitních a spolehlivých finančních služeb,
dostupnost a přijatelná cena úvěrů (zejména pro financování rozvoje a
inovací)
Investiční prostředí objem investic do prioritních oblastí srovnatelný s hlavními konkurenty,
stimulace investic,
ochrana investic
Kvalita veřejné správy a jejích slu-
žeb
nízká byrokratická zátěž pro občany a firmy,
transparentní rozhodování veřejné správy,
jasně definované, standardizované, dostupné a rychlé služby
Zdraví a bezpečnost obyvatel nízká nemocnost,
zdravé a bezpečné životní prostředí
Věkové složení obyvatel rovnoměrné zastoupení všech věkových skupin
Vzdělání obyvatel vzdělání obyvatel odpovídající potřebám všech sektorů ekonomiky,
kvalitní školský systém flexibilně reagující na rozvoj požadavků praxe na
znalosti a dovednosti,
dostupné přeškolovací kurzy pro ty, kteří nemohou ve svém oboru najít
zaměstnání
Výsledky vědy a výzkumu výsledky vědy aplikovatelné v praxi,
podpora inovací v jednotlivých odvětvích,
dostatek patentů
Informační infrastruktura kvalitní a snadno dostupné informace pro řešení životních situací,
kvalitní a snadno dostupné informační služby
Dopravní sítě kvalitní a dostatečně kapacitní silniční, železniční a letecká síť
Energetické sítě dostatečná kapacita, minimální výpadky, pokrytí celé republiky
Telekomunikační sítě dostatečná kapacita, minimální výpadky, pokrytí celé republiky
Upozornění:
Je podstatný rozdíl, zda hovoříme o komponentě infrastruktury, resp. o odvětví ekonomiky. Komponenta
charakterizuje aktuální stav objektů určité části infrastruktury státu, kdežto odvětví disponuje zdroji
a nástroji pro změnu stavu těchto objektů. Tak např. komponenta „Vzdělání obyvatel“ charakterizuje
aktuální vzdělanostní strukturu obyvatel ČR, kdežto odvětví školství disponuje zdroji a nástroji pro změnu
vzdělanostní struktury. Podobně komponenta „Zdraví obyvatel“ charakterizuje nemocnost a životní
prostředí v ČR, kdežto odvětví zdravotnictví disponuje zdroji a nástroji pro udržení/zlepšení zdravotního
stavu obyvatel.
Dále je podstatné, že změnu stavu objektů dané komponenty je možné dosáhnout různými cestami,
nejen aktivitami jednoho odvětví. Tak např. změny vzdělanostní struktury obyvatel lze dosáhnout i importem
odborníků, kterých je v ČR nedostatek.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 6
Z hlediska řízení konkurenceschopnosti je podstatné, že infrastruktura zahrnuje komponenty, ve kterých by
stát měl sehrát svoji řídící a koordinační roli. Koordinace rozvoje komponent infrastruktury je nezbytná, protože
se všechny komponenty navzájem podmiňují a ovlivňují.
Na základě analýz strategických dokumentů a řady řízených rozhovorů jasně vyplynulo, že není možné řídit
rozvoj jednotlivých komponent infrastruktury konkurenceschopnosti bez stanovení jasných cílů a priorit
v odvětvích (sektorech ekonomiky), ve kterých se Česká republika chce (a má potenciál) profilovat jako konkurenceschopná.
Není možné například koordinovat vzdělávání obyvatelstva, aniž by bylo jasné, jaké typy a
počty odborníků budou odvětví v určitém časovém horizontu potřebovat a jaké znalosti a dovednosti by měli
tito pracovníci mít. Na tento fakt poukazuje i studie McKinsey and Company, o které informovaly Hospodářské
noviny pod titulkem „Česko neví, zda se chce stát mozkovnou nebo montovnou“ (Machálková, 2010). Proto
jsme do navrhovaného rámce zahrnuli „Prioritní odvětví konkurenceschopnosti“. Protože lidské, materiální i
finanční zdroje ČR jsou omezené, předpokládáme, že ČR bude definovat několik prioritních odvětví rozvoje
konkurenceschopnosti, na které bude orientována významná část zdrojů ČR (podobně jako Finsko nebo
J.Korea).
Aby mohlo být odvětví zařazeno mezi prioritní odvětví konkurenceschopnosti, mělo by splňovat tyto podmínky:
 Klíčové podmínky
o mělo by mít zásadní význam pro rozvoj komponent infrastruktury (tj. jeho produkty/služby by měly
být nepostradatelné pro optimální stav jedné nebo více komponent infrastruktury),
o mělo by mít multiplikační efekty v ostatních odvětvích i sférách života (tj. investice vložené do prioritního
odvětví by měly mít pozitivní efekty jak v infrastruktuře státu, tak v některých dalších odvět-
vích),
o musí stavět na dostupných zdrojích ČR a ty dále rozvíjet (udržitelnost rozvoje),
o produkty/služby odvětví by měly být exportovatelné,
o musí uspět v globálním měřítku i s relativně drahou pracovní silou.
 Ostatní podmínky
o bylo by výhodné, kdyby odvětví bylo zaměřeno na služby
1
nikoliv jen na produkty. Služby mají větší
růstový potenciál, protože na rozdíl od produktů zákazník nemá limit spotřeby daný jeho konzumní
kapacitou (viz např. potraviny, automobily,...),
o mělo by se jednat o odvětví, které je méně náchylné na cyklický vývoj,
o mělo by stavět na tradici a kreativitě českého národa,
o mělo by přitahovat do ČR vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (všechny strategie musejí počítat
s podstatně menším a dále zmenšujícím se počtem Čechů, realizujících tyto strategie),
o mělo by přispět k image ČR.
Konkurenceschopnost ČR se tedy musí opírat o kvalitní infrastrukturu a několik prioritních odvětví, které
budou systematicky podporovány a rozvíjeny v dlouhodobém horizontu.
Upozornění:
Prioritní odvětví (sektor ekonomiky) by mělo být voleno tak, aby priorita byla dostatečně konkrétní a
nezahrnovala i ty části odvětví, které nejsou perspektivní. Proto např. jako prioritní nenavrhujeme celé
ICT odvětví, ale pouze sektor ICT služeb (viz argumenty ve studii „Role ICT sektoru v hospodářství ČR“).
1
Např. Finsko realizuje plán, pomocí kterého se má stát do r. 2020 „Service Factory of the World“. Orientuje se
především na digitalizované služby. Do plánu, který vypracovala finská vláda, jsou zapojeny soukromé firmy,
univerzity a výzkumná centra.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 7
Počet prioritních odvětví nemůže být velký – autoři studie navrhují 3-5 prioritních odvětví, protože excelence
potřebuje dostatek zdrojů a „určitou hustotu mozků“.
Taková odvětví (sektory ekonomiky) mohou být:
 Školství a věda
o jejich výstupy velmi výrazně ovlivňují efektivitu všech ostatních odvětví,
o kvalitní školství má v Čechách dlouhodobou tradici,
o služby školství i výstupy vědy jsou exportovatelné (výuka zahraničních studentů, prodej školících materiálů,
patenty),
o je minimálně závislé na ekonomických cyklech.
 ICT služby a jejich aplikace ve všech odvětvích hospodářství
o ICT služby jsou aplikovatelné ve všech ostatních odvětvích i komponentách infrastruktury,
o rozvoj ICT má podstatné multiplikační efekty - v posledním desetiletí nejvíce přispívá k růstu produktivity
ve všech odvětvích,
o v ČR má ICT dlouhodobou tradici i dostupné zdroje (cca 230 000 ICT odborníků),
o může vhodně využít tradiční kreativitu Čechů,
o výborné výsledky ČR v přírodovědných a matematických dovednostech - 10. místo ze 133 hodnocených
zemí (WEF, 2010),
o ICT produkty a služby jsou snadno exportovatelné,
o ICT odvětví sice prochází cyklickým vývojem, ale krizové fáze jsou relativně mělké a krátkodobé,
o již v současné době zaměstnává poměrně velké množství cizinců,
 další kandidáty na prioritní odvětví by měl určit tým expertů pokrývající všechny sektory ekonomiky.
Infrastruktura a prioritní odvětví mají důležité vzájemné vazby (na obrázcích jsou reprezentovány obdélníky,
které leží na průsečíku dané komponenty infrastruktury a daného odvětví):
 podmínky/produkty/služby, které zajišťuje komponenta infrastruktury pro dané odvětví (například aktuální
počet ICT odborníků v ČR, jejich znalosti/dovednosti, které jsou k dispozici pro rozvoj sektoru ICT
služeb, cena práce ICT odborníků v ČR) – viz Obrázek 2,
 požadavky odvětví na stav dané komponenty infrastruktury (například struktura poptávky ICT odvětví
po ICT odbornících) - viz Obrázek 3,
 produkty/služby, které prioritní odvětví dodává dané komponentě infrastruktury (například počet nových
absolventů ICT oborů, které školství dodává ročně na pracovní trh, a struktura jejich znalostí; počet
odborníků vychovaných školstvím pro návrh, provoz a řízení služeb veřejné správy atd.) - viz Obrázek
3.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 8
Obrázek 2 – Podmínky/produkty/služby, které zajišťuje
komponenta infrastruktury pro odvětví
Obrázek 3 – Požadavky odvětví na stav dané komponenty infrastruktury
a produkty/služby, které odvětví dodává dané komponentě infrastruktury
Cílem studie není tento Rámec detailně definovat ve všech jeho komponentách a vazbách, ale na pilotním příkladu
sektoru ICT služeb, odvětví školství/vědy a souvisejících částech infrastruktury konkurenceschopnosti
ukázat smysluplnost a použitelnost tohoto konceptu pro řízení konkurenceschopnosti ČR. V příloze této studie
shrnujeme návrh pravidel, která by bylo vhodné aplikovat při řízení rámce konkurenceschopnosti.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 9
A.3 NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODPORU KONKURENCESCHOPNOSTI
Mnohé dokumenty analyzující konkurenceschopnost České republiky a srovnávající jí s konkurenceschopností
jiných zemí obsahují definici ukazatelů, kterými konkurenceschopnost měří, a uvádějí hodnoty těchto ukazatelů
pro jednotlivé srovnávané země – viz např. „The Global Competitiveness Report“ (WEF, 2010). Jsou tedy vhodným
podkladem pro formulaci strategie konkurenceschopnosti, nikoliv však strategií samotnou. Ta musí určit
jaké změny a kdy má být dosaženo, jakými cestami se vytčeného cíle dosáhne a kdo je řízením změny pověřen.
V této kapitole je uveden souhrn opatření, které autorský kolektiv studie doporučuje realizovat ke zvýšení konkurenceschopnosti
ČR. Navrhovaná opatření směřují do odvětví školství/vědy, do sektoru ICT služeb a do
těch komponent infrastruktury, která obě odvětví výrazně ovlivňují – viz Obrázek 4. Oblasti, které nejsou
touto studií pokryty, bude nutné dopracovat v širším týmu zahrnujícím experty z těchto oblastí. Doporučujeme
zde navázat na další strategické dokumenty, které vznikly jak v rámci státních institucí, tak v rámci nevládních
iniciativ – strategické dokumenty MPO (MPO ČR, 2009),(MPO ČR, 2010), návrhy komise pro penzijní
reformu, návrh protikorupčních opatření skupiny expertů organizované Americkou obchodní komorou atd.
Obrázek 4 – Odvětví a komponenty infrastruktury, na které je zaměřena tato studie
Navrhovaná opatření jsou dále uvedena dle jednotlivých komponent infrastruktury a samostatně dle dvou sledovaných
odvětví. V případech, kdy se opatření vztahují k více komponentám infrastruktury a/nebo odvětví,
jsou tato opatření spojena do jednoho bloku.
Navrhovaná opatření vycházejí z několika zdrojů:
 z dat ČSÚ, Eurostatu, OECD, Světové banky a dalších podkladů,
 ze strategických dokumentů MPO (MPO ČR, 2009), (MPO ČR, 2010) a ICT Unie (ICT Unie, 2010),
 z výsledků ostatních studií uveřejněných v rámci iniciativy Digitální cesta k prosperitě,
 z řízených rozhovorů provedených se zástupci největších politických stran, se zástupci MŠMT a akademické
sféry a se zástupci ICT průmyslu sdružených v ČSSI a v ICT Unii.
Zdraví a bezpečnost obyvatel
ICT služby Školství/
vědaB
Odvětví
C
Odvětví
D
Odvětví
E
sociálně-ekonomickáinf.
Efektivita trhu práce
Efektivita finančních trhů
Dopravní sítě
Makroekonomická stabilita
Infrastrukturakonkurenceschopnosti
Prioritní odvětví konkurenceschopnosti
a jejich produkty/služby, inovace
Telekomunikační sítě
Energetické sítě
Věkové složení obyvatel
technologickáinf.
Informační infrastruktura
Vzdělání obyvatel
Politický systém
Kvalita veřejné správy a jejích služeb
Výsledky vědy a výzkumu
Investiční prostředí
Právní a soudní systém
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 10
Z analýz výše uvedených zdrojů vyplynuly příležitosti a problémy/bariéry zvýšení konkurenceschopnosti ČR.
Navržená opatření mají tyto příležitosti využít a problémy/bariéry překonat. Navrhovaná opatření jsou dále
uvedena v následující struktuře:
 Problém/příležitost ... problém způsobující sníženou konkurenceschopnost, resp. příležitost, jejímž
využitím může Česká republika svoji konkurenceschopnost zvýšit.
 Cíl ... cíl, jehož dosažení navrhovaná opatření sledují.
 Opatření ... jedno nebo více opatření, které povedou k dosažení daného cíle.
 ČH (Časový horizont) ... odhadovaná doba v letech, která je potřebná k realizaci opatření (první cifra) a
k dosažení prvních pozitivních výsledků (druhá cifra).
 Metriky ... ukazatele/metriky, kterými lze měřit úspěšnost opatření.
 Priorita opatření ... 1 – vysoce prioritní opatření, 2 – důležité opatření. Priorita opatření byla určena na
společném zasedání rady ČSSI, ICT Unie a CACIO.
Poznámky:
(1) Priority opatření byly zatím stanoveny na velmi hrubé úrovni (pouze dvě úrovně). Po projednání návrhů
s dalšími experty a zástupci exekutivy předpokládáme, že navržená opatření budou rozdělena do
3-4 úrovní.
(2) U opatření zatím neuvádíme zodpovědnou instituci/osobu. Ta bude určena až po projednání návrhu se
zástupci vlády a ministerstev ČR.
Ještě jednou je nutné zdůraznit, že se v této fázi jedná o návrh opatření. Tento návrh je nutné projednat s dalšími
experty a pracovníky zodpovědnými za přípravu strategie konkurenceschopnosti ČR a sladit tyto návrhy
s dalšími navrhovanými opatřeními tak, aby mezi jednotlivými opatřeními nedocházelo k obsahové nebo
časové kolizi a aby byly dobře posouzeny všechny možné dopady
2
navrhovaných opatření do ekonomiky.
2
V této souvislosti je vhodné upozornit např. na velmi špatně odhadnutý dopad podpory elektráren na sluneční
energii v ČR na státní rozpočet. Zlevnění slunečních panelů vedlo ke geometrickému růstu počtu solárních elektráren
a tím i k růstu finančních prostředků, které stát na podporu jejich provozu vynaloží. Dle studie VŠE vypracované
v září 2010 mohou celkové náklady na podporu těchto elektráren za dvacet let dosáhnout až 700
mld. korun. To současně povede ke zdražování elektrické energie a tím i k růstu další bariéry konkurenceschop-
nosti.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 11
Problém/příležitost Cíl Opatření ČH Prio-
rita
Metriky
Klíčový problém a opatření
P1.Absence strategického
řízení konkurenceschopnosti
ČR.
Na rozdíl od zemí
s vysokou mírou konkurenceschopnosti
(např.
Finska) chybí strategie
spolupráce vlády, podnikatelského
sektoru, školství
a výzkumu při rozvoji
konkurenceschopnosti
ČR.
C1.Neprodleně zahájit
strategické řízení konkurenceschopnosti
ČR.
O1. Na úrovni vlády vytvořit strategii konkurenceschopnosti
ČR a tu realizovat ve spolupráci s podnikatelským sektorem,
vysokými školami a výzkumnými pracovišti.
Koordinací tvorby a realizací strategie konkurenceschopnosti
pověřit některého z členů vlády.
Jednou z oblastí konkurenceschopnosti by měla být orientace
ČR na digitalizované služby. Ta by zahrnovala:
 koncentraci výzkumných kapacit na e-služby
 přípravu nových studijních oborů na VŠ orientovaných na
návrh, provoz a řízení e-služeb a na obchodování s eslužbami
(tzv.Service Science Management and Engineering
– SSME). Obory musejí vychovávat odborníky
s širokým přehledem (tzv. „T-Shape knowledge“ – přehledové
znalosti v několika oborech a hluboké znalosti
v jednom oboru
 podporu investorů do oblasti e-služeb.
1-4 1 --
Právní a soudní systém a protikorupční opatření
Obecné cíle této komponenty infrastruktury:
 právní a soudní systém musí vytvářet transparentní a efektivní prostředí pro podnikání a život občanů
P2.Složitá legislativa
vyvolávající vysoké nároky
na finanční a lidské
C2.Zjednodušit legislativu
a před schválením změny
zákona, provádět analýzu
O2. Zjednodušit zákony, zejména daňové. Každá další navrhovaná
změna by měla být před schválením parlamentem
posouzena z hlediska komplexních dopadů (přínosy/náklady,
3-4 1 --
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 12
Problém/příležitost Cíl Opatření ČH Prio-
rita
Metriky
zdroje a komplikující
podnikání.
dopadu změny. zvýšení/snížení administrativní náročnosti, zaměstnanost,
nutná kvalifikace úředníků,…)
P3.Vysoká úroveň korupce
ve veřejných zakázkách
vede k plýtvání
veřejnými financemi a
snižuje konkurence-
schopnost
C3. Snížení korupce a
efektivnější využití veřejných
financí
O3. Na internetu zveřejňovat výzvy, podmínky a výsledky
všech výběrových řízení.
1-2 2  počet nezveřejněných výsledků/celkový
počet výběrových
řízení
O4. Omezit výzvy jednomu uchazeči a znesnadnit „nabalování“
dalších zakázek na dříve získanou zakázku.
1-2 2  indikace: počet zakázek zadaných
tímtéž subjektem veřejné
správy téže firmě
O5. Společně s ICT asociacemi vytvořit vzorovou metodiku
výběrových řízení v oblasti ICT produktů a služeb
1-2 2 --
další návrhy – viz výsledky komise organizované v r. 2010 při
Americké obchodní komoře
P4.Vysoký podíl nelegálně
získaného software u
uživatelů v ČR. Výsledkem
je deformace SW
trhu a ztráty státu na
DPH.
C4.Aktivním zapojením
české vlády do boje proti
uživatelům nelegálního
softwaru snížit % nelegálně
užívaného SW.
O6. Otevřená komunikace SW výrobců s vládou ČR. Aktivní
zapojení vládních činitelů do komunikace a zavedení právních
opatření.
2-3 2  % nelegálního SW v ČR
O7. Zavedení speciálního policejního útvaru, který by při vypátrání
nelegálního softwaru ve firmě (v domácnosti) mohl
uložit pokutu až do stanovené výše (např. 1000 EUR)
C5.Zamezení prodejů
nelegálního softwaru na
internetu.
O8. Tvrdé postihy prodejců. Stahování prodejů nelegálního
softwaru z prodeje.
C6.Zvýšení povědomí u
mladé generace v oblasti
duševního vlastnictví.
Prevence užívání nelegálO9.
Edukativní programy na školách. Přednášky z oblasti autorského
práva, trestního práva. Definování výhod užití legálního
softwaru a rizik nelegálním užití.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 13
Problém/příležitost Cíl Opatření ČH Prio-
rita
Metriky
ního softwaru.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 14
Investiční prostředí
Obecné cíle této komponenty infrastruktury:
 motivovat investory k investicím v ČR
P5.Nízký objem zahraničních
investic do služeb
s vysokou přidanou hodnotou,
pokles ČR v relevantních
světových žebříčcích
z první pětky do
třetí desítky během posledních
6 let.
C7.Zvýšit příliv investic do
služeb s vysokou přidanou
hodnotou a do výzkumu
v oblasti ICT a tím zvýšit
zaměstnanost a tvorbu
HDP.
O10. Připravit transparentní dlouhodobě platné investiční
pobídky pro investory do služeb s vysokou přidanou hodnotou
(např. dotace na nově vytvořená pracovní místa) s cílem
směrovat ČR k „Service Society“ (podobně jako Finsko, jehož
cílem je být: „Finland – land of best service systems“). Investory
motivovat ke spolupráci s českými vysokými školami a
výzkumnými pracovišti – viz O75 a O77.
1-2 1  objem investic / rok
 počet nově otevřených center
 počet nově otevřených pracovních
pozic
 pořadí ČR v žebříčcích Gartner,
A. T. Kearney, Economist
Intelligence Unit
O11. Provést srovnáni podmínek pro investice/investory v oblasti
ICT u nás a ostatních státech EU s důrazem na okolní země,
zejména pro investice typu technologická (datová), vývojová
a výzkumná centra; iniciovat zadání pro CzechInvest
1-2 2 --
O12. Ve vybraných státních projektech v oblasti ICT využít principu
financování PPP
2-4 2  objem investic do společných
projektů / rok
Kvalita veřejné správy a jejích služeb
Obecné cíle těchto komponent infrastruktury:
 poskytovat kvalitní služby obyvatelstvu a firmám, všechny služby poskytovat dle stanoveného standardu ve všech lokalitách
 zajistit vysokou efektivitu všech subjektů veřejné správy (lacinýí stát)
P6.Služby veřejné správy
nejsou dobře řízeny
(chybí jasná definice
služby, nejsou známy
náklady služby,...)
C8. Moderními metodami
řízení služeb a ICT aplikacemi
zefektivnit (snížit
náklady) a zkvalitnit služby
veřejné správy a jejich
řízení.
O13. Snížit náklady na služby veřejné správy a poskytování
služeb zkvalitnit.
Zpracovat katalog služeb veřejné správy občanům a právním
subjektům s cílem efektivního řízení každé služby včetně jejích
nároků na finanční, materiální a lidské zdroje.
Obsahem katalogu by mělo být:
pilot
pro
něko-
lik
slu-
žeb
1  počet definovaných a měřených
služeb / počet všech
služeb veřejné správy
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 15
 cíle služby
 gestor (investor)
 zajišťovatel (zodpovědný za provoz služby)
 dodavatel(é)
 uživatelé a jejich počet
 standardní proces služby vč. standardů pro vstupy a výstupy
služby a dobu služby
 vazba na zákony, předpisy, nástroje vymahatelnosti dle zá-
kona
 SLA služby (obsah, objem, kvalita)
 struktura ICT služeb podílejících se na veřejné službě
 počty úředníků zapojených do služby a jejich potřebná kvali-
fikace
 dopady do bezpečnosti a ochrany soukromí
 náklady služby (jednotkové, celkové roční)
 výnosy služby
 kdo a z čeho kryje náklady provozu
 kdo kontroluje
Tento katalog usnadní rozhodování o snižování prostředků
investovaných do veřejné správy (bude zřejmé, co se stane a
kolik se ušetří, když se služba zruší) a umožní standardizaci a
zkvalitnění služeb.
Využít státní pokladnu pro controlling nákladů veřejných služeb
(zatím tato funkcionalita není zahrnuta).
Podpůrné ICT služby by měly být řešeny tak, aby některé z nich
byly exportovatelné (viz vývoz některých ICT služeb z Dánska
do Malajsie).
1-2
1.
verze
kata-
logu
4-5
O14. Služby veřejné správy a jejich agendy integrovat
s budovanými základními registry (obyvatel, osob, územní
identifikace a nemovitostí, práv a povinností) a tím:
 snížit administrativní náročnost služeb veřejné správy pro
zákazníky (úřady si sami zjistí potřebné údaje, změnu kte-
2-4 1  počet neintegrovaných slu-
žeb
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 16
réhokoli základního údaje bude občan i firma oznamovat
jen jednou,...)
 odstranit duplicitní údaje a duplicitní úkony
 zvýšit bezpečnost osobních údajů
O15. Pomocí ICT podpořit transparentní a efektivní centrální
nákup ve veřejné správě a elektronické aukce
2-3 2  objem e-nákupu / objem
celkového nákupu
O16. Zavést pilotní projekt na příjem elektronických faktur do
ekonomického systému některých ministerstev tak, aby jejich
dodavatelé mohli posílat elektronické doklady. V návaznosti
pak příslušnými instrumenty zajistit povinnost používání napříč
celou veřejnou správou, protože elektronizace fakturačního
procesu prokazatelně vede k šetření veřejných prostředků a
souvisí i s efektivnějším využíváním systému datových schrá-
nek.
2-3 2  objem e-faktur / objem
všech faktur
O17. Připravit právní úpravu vedení elektronické zdravotní
dokumentace.
2-4 2 --
O18. Pomocí ICT podpořit sloučení agend daní, sociálního a
zdravotního pojištění
2-3 2 --
P7.Služby veřejné správy
nejsou poskytovány
standardizovaným způsobem
a nejsou podporovány
standardizovanými
ICT aplikacemi.
Duplicitní vývoj a provoz
těchto aplikací vede
k výrazným finančním
ztrátám a znesnadňuje
standardizaci služeb veřejné
správy
C9. Standardizovat poskytování
veřejných služeb
poskytovaných různými
subjekty veřejné správy.
O19. Zavést jednotný proces poskytování každé veřejné služby
všemi oprávněnými subjekty
4-5 1  počet sjednocených procesů
služeb/ počet všech služeb
O20. Sjednotit ICT aplikace sloužící k poskytování téže služby
(nejlépe formou SaaS – viz O35) ve vazbě na definovaný procesní
standard služby (viz O13 katalog služeb).
4-5 2  počet aplikací podporujících
jednotlivé služby veřejné
správy
O21. Zrušit u většiny služeb místní příslušnost, umožnit zákazníkům
služeb konzumovat službu na jím zvoleném místě
4-5 2  počet služeb se zrušenou
místní příslušností / počet
všech služeb
O22. Měřit výkon jednotlivých poskytovatelů veřejných služeb 3-3 2  průměrná doba vyřízení dané
služby daným úřadem
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 17
 počet služeb realizovaných
daným úřadem za měsíc
C10. Centralizací provozu
ICT služeb a využitím SaaS
snížit náklady na ICT ve
veřejné správě, snížit
potřebu ICT odborníků a
podpořit standardizaci
služeb.
O23. Centralizovat do center sdílených služeb HW, SW a lidské
zdroje sloužící ICT službám veřejné správy. Současně zvýšit
využití SaaS v organizacích veřejné správy.
4-5 1  počet center dodávajících
ICT služby veřejné správě
P8.Investice státu do ICT
nemají stanoveny jasné
priority dané naléhavostí
potřeby státu a efekty
investice.
C11. Stanovit priority
investic státu do ICT
C12. Veřejná správa by se
měla stát „tahounem“
efektivních investic
v celém ICT sektoru
O24. Investice státu do ICT primárně směřovat do ICT služeb,
které:
 sníží byrokratické zatížení občanů a firem
 zajistí efektivní fungování státu a efektivní komunikaci státu
s firmami a občany (viz základní rejstříky, Czechpoint)
 budou prosazovat technologie a metody práce, které by se
měly prosadit v celém ICT sektoru (veřejná správa „tahoun“
efektivních investic)
 budou motivovat v obyvatelstvo k získání vhodných znalostí
a dovedností (viz např. datové schránky)
(vazba na Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.)
2-3 1  objem investic státu do ICT
služeb zaměřených na občana
a firmy / celkový objem
investic státu do ICT
P9.Nedostatek kvalitních
odborníků na řízení služeb
veřejné správy.
C13. Zvýšit úroveň znalostí
a dovedností pracovníků,
kteří řídí návrh a
provoz služeb veřejné
správy a eGovernment
O25. Ve spolupráci s vysokými školami vytvořit obory orientované
na přípravu specialistů pro řízení služeb veřejné správy a
eGovernmentu. Tito specialisté musejí disponovat znalostmi
z disciplín: ekonomika, právo, organizace a výkon veřejné správy
a ICT.
2-4 2  počet absolventů oborů specializovaných
na veřejnou
správu a eGovernment
C14. Snížit náročnost
veřejné správy na počet IT
odborníků.
- viz O23 (centralizace IT a SaaS) 4-5 2  počet IT odborníků zaměstnaných
ve veřejné správě
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 18
Informační infrastruktura
Obecné cíle a této komponenty infrastruktury:
 poskytnout třem hlavním typům subjektů (obyvatelstvu, organizacím a institucím veřejné správy) dostatek kvalitních informací, které jsou zapotřebí pro řešení životních
situací a pro efektivní fungování
P10. Občané a firmy
nemají ve srovnání
s nejvyspělejšími zeměmi
k dispozici dostatek kvalitních
a bezpečných e-
sužeb.
C15. Zvětšit rozsah eslužeb
veřejné správy a
zpřístupnit je pomocí
jednotnéinformační infra-
struktury.
O26. Portál veřejné správy upravit a rozšířit tak, aby se stal
jediným univerzálním místem (univerzální portálovou agendou)
pro přístup občanů a firem ke službám veřejné správy a
k veřejným údajům, a to jak na bázi anonymního přístupu,
tak na bázi autentizovaného přístupu (viz též (ICT Unie, 2010))
2-3 1  počet služeb dostupných
přes portál / počet všech služeb
eGovernmentu
O27. Kromě univerzální portálové agendy umožnit propojení
mezi agendovými IS veřejné správy a komerčními IS (údaje
budou využívány buď na základě mandatorního nároku, nebo
na základě souhlasu subjektu). Získání potřebných údajů musí
být možné i na základě požadavku komerčního IS (interaktivní
přístup PULL).
2-3 2 --
O28. Na portálu zveřejnit standardy veřejných služeb (proces,
vstupy, výstupy, garantovaná doba trvání) – viz O19
4-5 2  počet zveřejněných standar-
dů
O29. Na portálu zveřejňovat výkon jednotlivých poskytovatelů
veřejných služeb – viz O22
4-5 2  počet služeb, pro které se
tyto informace poskytují /
počet všech služeb veřejné
správy
C16. Zajistit vysokou bezpečnost
osobních dat
O30. Přejít od dvoufaktorové identifikace osob (sériové číslo
občanského průkazu + bezpečnostní osobní kód) k třífaktorové
(např. jednorázově použitelný autentizací údaj)
2-3 2 --
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 19
Telekomunikační infrastruktura
Obecné cíle a této komponenty infrastruktury:
 vytvořit svými sítěmi a službami podmínky pro ekonomický, sociální a kulturní rozvoj společnosti tím, že urychlí, rozšíří a zkvalitní komunikaci občanů a institucí
P11. Nízká penetrace
vysokorychlostních přípojek
k internetu snižuje
možnost rychlé adopce
e-služeb v ČR.
C17. Zvýšit % domácností
a organizací, které jsou
připojeny k vysokorychlostnímu
internetu.
C18. Zvýšit nabídku služeb
připojení k vysokorychlostnímu
internetu (s
přijatelnými cenovými
relacemi)
O31. Upravit regulační rámec (zákon o elektronických komunikacích)
s cílem zvýšit konkurenční prostředí a spektrum
poskytovaných služeb.
Rámec musí současně usnadnit podnikání v oblasti elektronických
komunikací. (MPO ČR, 2010):
 snížení poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro vysokorychlostní
přístup k internetu
 uvolnit kmitočtové pásmo 790-862 MHz pro využívání sítěmi
pro vysokorychlostní přístup k internetu
Na detailní specifikaci navrhovaných opatření v oblasti telekomunikační
infrastruktury odkazujeme na Strategii ICT průmyslu
v ČR (ICT Unie, 2010).
2-3 1  % domácností a organizací,
které jsou připojeny k vysokorychlostnímu
internetu
Vzdělání obyvatel,
Věkové složení obyvatel (ICT odborníků),
Efektivita trhu práce
Obecné cíle a multiplikační efekty těchto komponent infrastruktury:
 vzdělaní občané, jejichž znalosti a dovednosti budou využitelné jak pro rozvoj prioritních, tak i ostatních sektorů ekonomiky
 počty jednotlivých typů odborníků/profesí a jejich znalostí/dovedností jsou v souladu s požadavky jednotlivých odvětví na zaměstnance
 disproporce v nabídce a poptávce se řeší relativně rychle mobilitou pracovní síly, reakcí školského systému, přeškolováním a náborem zahraničních pracovníků
S ohledem na velmi úzkou souvislost této komponenty infrastruktury s výsledky odvětví školství uvádíme navrhovaná opatření v části týkající se tohoto odvětví.
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 20
Výsledky vědy a výzkumu
Obecné cíle této komponenty infrastruktury:
 získávat nové teoretické a aplikačně orientované poznatky
 výsledky aplikovaného výzkumu musí být prioritně (ale ne výhradně) orientovány na infrastrukturu státu a na potřeby prioritních odvětví
S ohledem na velmi úzkou souvislost této komponenty infrastruktury s výsledky odvětví školství a vědy uvádíme navrhovaná opatření v části týkající se tohoto odvětví.
Sektor ICT služeb
Obecné cíle a multiplikační efekty odvětví:
 vytvoření komunikační a kooperační infrastruktury pro všechna odvětví a pro obyvatelstvo
 vhodnými ICT službami podpořit produktivitu a konkurenceschopnost ostatních odvětví a efektivitu veřejné správy
 sektor směřovat na ICT služby s vysokou přidanou hodnotou a s exportním potenciálem
P12. Chybí spolupráce
vlády a Rady vlády pro
informační společnost
s předními univerzitami a
ICT asociacemi (ICT Unie,
ČSSI, CACIO,...) při identifikaci
a vytváření vhodných
podmínek pro rozvoj
sektoru a při prosazování
ICT aplikací ve
veřejné správě a při PR
odvětví, a to zejména
mezi mládeží.
C19. Zlepšit koordinaci
ICT projektů a spolupráci
vlády ČR a RVIS s univerzitami
a ICT asociacemi.
O32. Jednoho z místopředsedů vlády a jemu podřízený koordinační
orgán vlády pověřit:
 zajištěním a koordinací vhodných podmínek pro rozvoj sektoru
ICT služeb a jeho aplikací ve veřejné správě
 koordinací projektů ve veřejné správě
Při této koordinaci spolupracovat s univerzitami a ICT asocia-
cemi.
1-2 1 --
O33. Ve spolupráci s ČSÚ vytvořit a vyhodnocovat sadu ukazatelů
mapující a srovnávající ČR s hlavními konkurenty:
 stav a vývoj sektoru ICT služeb
 penetraci jeho aplikací do ostatních sfér života
 nabídku a poptávku po ICT odbornících (identifikace nedostatkových
profesí) – vývoj v oblasti ICT je velmi rychlý, proto
flexibilita školství na změny v oblasti ICT musí být vysoká – viz
O43.
1-2 2 --
O34. ICT asociace společně s předními ICT zaměstnavateli musí
vytvořit a udržovat katalog ICT pozic společně s požadovanými
2-4 2 --
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 21
znalostmi a dovednostmi. Ty se stanou podkladem pro diskusi
s VŠ o znalostech absolventů informatických oborů – viz též
O43..
P13. V ČR se pomalu
rozšiřují služby typu IaaS,
PaaS a SaaS a tím se ve
srovnání
s nejvyspělejšími zeměmi
snižuje efektivita ICT
v organizacích (jak ve
veřejné správě, tak v
soukromém sektoru)
C20. Zvýšit podíl ICT služeb
ve veřejné správě
realizovaných pomocí
IaaS, PaaS, resp. SaaS.
Tím dát impuls jak ICT
sektoru, tak váhajícím
firmám – uživatelům ICT
O35. Popularizovat služby typu SaaS (Software as a Service),
PaaS (Platform as a Service) a IaaS (Infrastructure as a Service).
V ICT projektech pro veřejnou správu využívat tyto typy služeb.
1-3 2  objem veřejných zakázek
využívajících IaaS, PaaS a
SaaS
P14. Export sektoru ICT
služeb neodpovídá jeho
možnostem.
C21. Zvýšit export ICT
služeb
O36. Podporovat firmy zaměřené na služby s vysokou přidanou
hodnotou a exportním potenciálem (viz O10) - podporovat
zakládáni vývojových a podpůrných center ICT, nearshore a
offshore centra v ČR.
2-5 2  finanční objem exportu ICT
produktů a služeb
 počet nově zřízených pracovních
pozic v ICT v roce
O37. Osvědčené ICT služby zaměřené na veřejný sektor nabízet
do zahraničí (viz např. vývoz dánského registru obyvatel do
Kuvajtu a Malajsie)
2-5 2  finanční objem exportu ICT
produktů a služeb
 počet exportujících ICT firem
O38. Podporovat export zejména v těchto směrech:
 identifikace příležitostí, informační servis (CzechTrade)
 financování a pojišťování exportu (ČEB a EGAP)
 účast ČR a v ČR působících ICT firem na zahraničních veletrzích
a výstavách
1-5 2
P15. Sektor ICT služeb se
dlouhodobě potýká
s nedostatkem ICT odborníků
na trhu práce,
což mj. vede k jejich
nadprůměrným mzdám.
V r. 2006 bylo na trhu cca
C22. Sektor ICT služeb i
ICT uživatelé musejí hledat
cesty, jak snížit nároky
na počet ICT odborníků.
O39. V současné době největší počet IT odborníků pracuje
v malých firmách (198 000 z 230 000 IT odborníků v r. 2006
pracovalo ve firmách s méně než 50 zaměstnanci). Tito odborníci
představují zdroj pro rozvoj sektoru ICT služeb. Masovým
prosazováním centralizace IT zdrojů a cloud computingu
(SaaS, PaaS, IaaS) lze část z nich uvolnit a využít pro další rozvoj
sektoru ICT služeb. Je však třeba počítat s tím, že bude
2-3 1  rozdíl mezi poptávkou a nabídkou
IT odborníků v ČR
 % IT odborníků zaměstnaných
ve firmách do 50 za-
městnanců
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 22
4000 volných pozic a
vysoké školy vyprodukovaly
jen 2200 absolventů
(Doucek, 2007). Situace
se příliš nezměnila ani
v následujících krizových
letech. Výrazný pokles
počtu 19ti letých
v nejbližších pěti letech
situaci ještě vyhrotí. Produkce
absolventů nebude
stačit ani na prostou
reprodukci počtu ICT
odborníků.
nutné tyto pracovníky dovzdělat (firemními školeními, resp.
nástavbovým studiem).
P16. V ICT oblasti působí
řada asociací a zájmových
skupin, jejichž úsilí
není koordinováno.
C23. Vytvořit jednotnou
ICT platformu, která bude
formulovat svoje připomínky
k rozvoji konkurenceschopnosti
ČR a napomáhat
k vytváření vhodných
podmínek pro rozvoj
odvětví.
O40. Koordinovat činnost ICT asociací, resp. tyto asociace inte-
grovat.
2-3 2 --
O41. Společně organizovat každoročně akci, která bude tvořit
trvalou platformu setkání vrcholných představitelů ICT firem
s vládními představiteli a s představiteli univerzitních a výzkumných
pracovišť, která bude prezentována v mezinárodním
měřítku, nabídne přehlídku toho nejlepšího, co ICT průmysl
nabízí a představí ČR jako zemi s vysokým ICT potenciálem.
2-3 2 --
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 23
Odvětví školství (a trh práce)
Obecné cíle odvětví:
 poskytnout každému občanovi znalosti a dovednosti, které jsou v souladu s jeho intelektuálními možnostmi, osobními preferencemi a aktuálními poznatky vědy
 struktura znalostí absolventů všech stupňů škol je v souladu s požadovanými znalosti a dovednostmi jak prioritních, tak i ostatních odvětví
 počty absolventů středních a vysokých škol a jejich oborů jsou v souladu s požadavky odvětví (zejména prioritních)
 širší a efektivnější obchodní a kulturní vztahy se zeměmi, ze kterých pocházejí zahraniční studenti
P17. Nízká kvalita absolventů
řady škol všech
stupňů, a to především
v klíčových znalostech cizí
jazyky, přírodní vědy,
ICT. Nízká úroveň znalostí
cizích jazyků je bariérou
spolupráce se zahraničím
a znevýhodňuje při obchodních
jednáních.
P18. Disproporce mezi
poptávkou a nabídkou
na trhu práce.
P19. Nedostatek ICT
odborníků (jak středních
kádrů, tak specialistů) nízká
úroveň mezioborových
znalostí a malá
schopnost aplikace vědomostí
na problém.
C24. Střední a vysoké
školy musejí produkovat
absolventy, jejichž počty
dle (studijních oborů),
struktura a úroveň znalostí
odpovídá měnícím se
potřebám pracovního
trhu, zejména prioritních
odvětví.
C25. Absolvent ZŠ musí
plynule hovořit jedním
cizím jazykem, absolvent
SŠ dvěma.
O42. Prioritní odvětví (profesní svazy/asociace) budou formulovat
svoje prognózy a z nich vyplývající požadavky na počty a
znalosti absolventů jednotlivých stupňů studia (včetně znalostí
ze souvisejících oborů) – viz O34.
2-3 2  počet prioritních odvětví,
které stanovily a projednaly
s MŠMT svoje požadavky
O43. MŠMT ve spolupráci s MPSV a s ČSÚ budou pravidelně
(minimálně jednou za dva roky) monitorovat stav českého
školství. Budou analyzovat kvalitu absolventů škol a soulad
nabídky s poptávkou po klíčových profesích na pracovním
trhu. Tyto informace budou předávány školám i veřejnosti. SŠ
a VŠ budou reagovat úpravami počtu přijímaných na jednotlivé
obory a případnou úpravou učebních plánů.
Metodika zjišťování souladu nabídky s poptávkou může být
převzata z průzkumu Lidské zdroje v ICT – viz (Doucek, 2007)
O44. Vypracovat a implementovat evaluační standardy
v klíčových oblastech vzdělávání.
3-5 1  benchmarking jednotlivých
škol
 rozdíl mezi nabídkou a poptávkou
po dané profesi na
českém trhu
 rozdíl mezi poptávanou
strukturou znalostí a strukturou
znalostí absolventů jednotlivých
škol
O45. Část dotace vysokým školám vázat na % absolventů, kteří
nastoupili na profese, na které byli na VŠ připravováni – např.
úpravou normativu na studenta
3-4 2
O46. Obsah předmětů státních maturit musí odrážet vývoj požadovaných
znalostí a dovedností. Vysoké školy a profesní svazy
budou spolupracovat na specifikaci obsahu zkoušky.
2-3 2
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 24
O47. Diverzifikovat středoškolské a vysokoškolské studium.
Na VŠ jasně oddělit profesně orientované bakalářské obory od
teoreticky orientovaných bakalářských oborů. Při jejich výuce
úzce spolupracovat s předními zaměstnavateli.
Do magisterského stupně nabírat jen cca 20% populačního
ročníku (jen 16% populace dosahuje IQ 115 a výše).
Odlišit podmínky akreditace profesních bakalářských oborů.
3-5 1  % populačního ročníku, které
nastoupilo do bakalářského
stupně
 % populačního ročníku, které
nastoupilo do magisterského
stupně
 disproporce mezi poptávkou
a nabídkou po jednotlivých
profesích
O48. Motivovat SŠ a VŠ k rozšíření výuky celých oborů v cizím
jazyce, zejména v angličtině. Školy tyto obory nabízející zvýhodnit
v normativu na studenta
2-4 2  počet studentů cizojazyčných
oborů
C26. Zlepšit úroveň pedagogů
a ZŠ a SŠ
O49. Zavést systém profesního růstu učitele, který umožní vyšší
závislost platového ohodnocení na kvalitě práce a postup
učitele do vyšších kariérních stupňů v závislosti na zlepšování
jeho profesních dovedností. Systém doplnit kurzy pro zvyšování
kvalifikace a testy kvalifikaci ověřující.
3-5 2 --
C27. Zvýšit flexibilitu
prac. síly – rekvalifikace
na ICT profese
O50. Nedostatek pracovních sil řešit zlepšením možností mobility
mezi jednotlivými pozicemi, ale také typy zaměstnání.
Zajistit možnost rychlého přesunu pracovníků ze zaměstnání,
která jsou na sestupu, na místa, která jsou na vzestupu.
Uzpůsobit v tomto směru pracovní právo.
O51. Vytvořit nové formy sítí sociální ochrany, které umožní
pracovníkům udržet se na trhu práce a posouvat se v něm.
2-3 1  % nezaměstnaných
 počet přesunutých pracovníků
z jedné profese do jiné
profese
O52. Motivovat VŠ ke zvýšení počtu distančně studovaných ICT
oborů, aby se usnadnila rekvalifikace střední generace
2-5 2  počet absolventů distančního
studia ICT oborů
O53. Podporovat práci z domova a částečné úvazky a to i ve
veřejné správě – umožnění práce v odloučených lokalitách,
matkám na mateřské dovolené, ...
1-2 2  počet zaměstnanců s touto
formou úvazku
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 25
C28. Umožnit snadný
vnitropodnikový přesun
pracovníků v rámci nadnárodních
společností.
O54. Vláda ČR by měla prosazovat rychlé přijetí směrnice EK o
vnitropodnikových přesunech zaměstnanců, která zajistí rychlé
nasazení vysoce kvalifikovaných profesionálů a zajistí tak potřebný
přesun dovedností a znalostí do České republiky.
1-2 2  --
P20. Podfinancované
VŠ. Není dostatek financí
na špičkové experty a
špičkové technologie.
Studenti nejsou v roli
náročného zákazníka
služeb VŠ.
C29. Zlepšit podmínky
financování VŠ (zejména
těch nejkvalitnějších),
pokud možno bez velkých
nároků na státní rozpo-
čet.
O55. Reformovat financování vysokého školství. Financováním
podporovat prioritně excelentní školy (viz i další opatření O45,
O48, O79).
O56. Zavést školné a souběžně půjčky s odloženou splatností
(půjčka se začíná splácet po odchodu do zahraničí nebo při
dosažení zákonem stanovené výše mzdy).
2-5 2  % HDP věnované na financování
VŠ
 objem školného/rok
 objem půjček/rok
 objem splátek/rok
P21. Pokles počtu devatenáctiletých
v populaci,
prohlubování disproporce
mezi nabídkou a
poptávkou po řadě profesí
včetně ICT odborníků
C30. Nepříznivý demografický
vývoj a nedostatek
absolventů žádaných
oborů eliminovat zvýšeným
počtem zahraničních
studentů.
C31. Vytvořit vhodnou
„enklávu“ budoucích
obchodních kooperantů s
ČR
O57. Aktivní imigrační politika: umožnit jednoduché získávání
víz, studijních pobytů a pracovních povolení studentům ze zemí
bývalého Sovětského Svazu a dalších zemí za předpokladu,
že budou studovat určené obory.
O58. Zahraniční studenty oborů s deficitním počtem studentů
podpořit stipendii vázanými na zaměstnání v ČR.
1-2 2  počet zahraničních studentů,
kteří v daném roce nastoupí
na určené obory
 počet absolventů-cizinců,
kteří v daném roce vystudovali
určené obory
 počet cizinců, kteří nastoupili
do zaměstnání v určených
oborech
O59. Zajistit a případně finančně dotovat výuku češtiny cizinců,
kteří nastoupí na české VŠ
1-3 2  počet cizinců, kteří absolvovali
kurz češtiny v daném ro-
ce
 objem dotací na studium
češtiny
viz O48 2-4 2  počet studentů-cizinců, kteří
absolvovali obor vyučovaný
v cizím jazyce
P22. Nezájem studentů C32. Zvýšit u středoško- O60. Státem řízená kampaň na podporu oborů s nedostateč- 1-2 2  přírůstek počtu studentů,
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 26
o ICT obor láků a vysokoškoláků
zájem o obory, kde nabídka
po pracovní síle
výrazně zaostává za po-
ptávkou
ným počtem studentů ve sdělovacích prostředcích.
O61. Stipendia pro klíčové kvalifikace, nebo cílové odměny za
absolvování.
kteří nastoupí na SŠ a VŠ
studovat určené obory
P23. Nízká úroveň eznalostí
v české populaci,
zejména u zaměstnanců
veřejné správy(European
Commission, 2007). Důsledkem
je nízké % využití
e-služeb v ČR a nekvalitní
poskytování e-služeb
veřejnou správou.
C33. Zvýšit úroveň eznalostí
u obyvatelstva
(zejména zaměstnanců
veřejné správy), aby jejich
nedostatečné znalosti
nebyly bariérou poskytování
a užití e-služeb
O62. Zajistit celoživotní vzdělání obyvatel zahrnující kurzy
počítačové gramotnosti.
2-3 1  pozice ČR v digitální vzdělanosti
obyvatel
 % zaměstnanců veřejné
správy s nedostatečnými e-
znalostmi
 počet absolventů kurzů počítačové
gramotnosti
O63. Periodicky testovat rozsah počítačových znalostí určených
rolí ve veřejné správě. Část mzdy vázat na úspěšné absolvování
testu.
3-5 2  počet neúspěšných testů /
počet všech testovaných
viz O25
O64. Při tvorbě koncepčních materiálů a zadávání veřejných
zakázek spolupracovat s předními univerzitními pracovišti a tím
přenášet jejich know-how do prostředí veřejné správy.
2-3 2  % strategických dokumentů
a výběrových řízení, na kterých
spolupracovali univerzitní
pracovníci
C34. Posílit a zdokonalit
se školní systém podstatně
podílel na rekvalifikaci
těch, kteří ztratili uplatnitelnost
na trhu práce a
další vzdělání těch, jejichž
obory prošly výraznou
inovací
viz O25, O62
P24. Neefektivní využití
pedagogických a vědecC35.
Lépe využívat lidské
a materiální zdroje ve
O65. Koncentrovat nejlepší pedagogické a výzkumné kapacity,
tzn. snížit počet vysokých škol a snížit počet „létajících“
3-6 1  počet veřejných a soukro-
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 27
kých kapacit na VŠ
z důvodu sdílení téhož
pedagoga několika univerzitami
(„létající profesoři“).
Malá atraktivita
zaměstnání ve školství.
školství, zejména na vysokých
školách s cílem posunu
některých univerzit
mezi nejlepších 100 na
světě
C36. Zvýšit atraktivitu
zaměstnání ve školství a
kvalitu pedagogických
pracovníků
profesorů a docentů, zvýšit internacionalizaci studia, a tím
dosáhnout jak zvýšení kvality výuky a výzkumu, tak kvality
absolventů (viz opatření Finska)
mých VŠ
 ∑počet VŠ, na kterých má
pedagog úvazek) / počet VŠ
pedagogů
O66. Zvýšit mzdy (zejména nejlepších) pedagogů na všech
stupních škol
2-4 2  průměrná mzda na daném
stupni / průměrná mzda v ČR
P25. Jednostranné zaměření
většiny oborů - chybějí
odborníci se znalostmi
typu „T“ - přehledové
znalosti v několika
oborech a hluboké znalosti
v jednom oboru
C37. Zvýšit počet absolventů
s multidisciplinárními
znalostmi a tím zvýšit
flexibilitu absolventů a
schopnost aplikace poznatků
do různých aplikačních
oblastí
O67. Využít synergie stávajících oborů na VŚ a podpořit multidisciplinaritu
v rámci studijních oborů (spolupráce mezi fakultami,
školami), aby absolventi nebyli úzkoprofilově zaměřeni
3-5 2  počet oborů na VŠ zaměřených
multidisciplinárně
 počet absolventů těchto
oborů
P26. Nízká úroveň eznalostí
a nízké využívání
e-zdrojů
C38. Zvýšit úroveň eznalostí
v populaci. Pro
vzdělání všech vrstev
obyvatelstva využít nových
možností výuky přes
internet (e-learing)
O68. Do vzdělávacích programů na všech stupních studia zabudovat
využití kolaborativních technologií a digitálních zdrojů
učení pro učitele i studenty
4-4 2  --
O69. Postupně vybudovat banku výukových programů pro
všechny vyučované obory a stupně studia (viz např.
www.mefanet.cz). Rozvoj studia na platformě e-learningu (vnitrostátní,
mezinárodní) – výměna online distančních kurzů.
5-5 2  počet lekcí dostupných přes
internet
 počet absolventů online kur-
zů
P27. Malé zapojení SŠ a
VŠ do celoživotního vzdě-
lávání.
C39. Posílit a zdokonalit
celoživotní vzdělání, aby
se školní systém podstatně
podílel na rekvalifikaci
těch, kteří ztratili uplatnitelnost
na trhu práce a
další vzdělání těch, jejichž
obory prošly výraznou
O70. Využít personální a materiální zdroje SŠ a VŠ k větší nabídce
kurzů celoživotního vzdělávání a k rekvalifikačním kur-
zům.
3-4 2  počet nabízených kurzů
 počet absolventů těchto
kurzů
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 28
inovací.
P28. Nedostatečné znalosti
studentů
C40. Zvýšit jazykové znalosti
a komunikační dovednosti
studentů všech
typů škol.
viz O48
O71. Zlepšit úroveň jazykových znalostí středoškoláků zvýšením
počtu těch, kteří několik měsíců stráví na zahraniční SŠ
3-5 2  % středoškoláků kteří
v daném roce studovali v za-
hraničí
Výzkum a vývoj
Obecné cíle:
 pomocí výsledků výzkumu rozvíjet znalosti společnosti a inovační potenciál ČR
 výsledky aplikovaného výzkumu a vývoje podpořit inovace ve všech odvětvích hospodářství
P29. V oblasti financování
VaV ČR zaostává za
vyspělými zeměmi EU,
když na VaV vydává ročně
1,54% HDP, zatímco
průměr EU činí 1,76%
HDP. (RVV, 2008)
P30. Většina vědeckých
grantů je soustředěna na
základní výzkum. Výzkum
nepřináší dostatečné
efekty hospodářským
subjektům. Firmy a VŠ
málo ve výzkumu koope-
rují.
P31. Konzervativní vysoké
školy v ČR. V USA a
Velké Británii je běžné, že
profesoři se stávají poC41.
Zvýšit prostředky
vydávané na VaV minimálně
na průměr EU a
směřovat je na priority
státu.
C42. Zvýšit efektivitu prostředků
vydávaných na
aplikovaný výzkum.
O72. Zvýšit prostředky věnované z rozpočtu ČR na VaV, a to
prioritně na výzkum orientovaný na infrastrukturu konkurenceschopnosti
a na prioritní odvětví.
O73. Zvýšit podíl soukromých zdrojů na financování výzkumu a
inovací, zejména podpořit vznik venture capital fondů.
2-5 2  podíl prostředků investovaných
do VaV na HDP
 objem prostředků privátních
firem věnovaných na výzkum
realizovaný VŠ a AV
O74. Vytvořit systém priorit veřejné podpory aplikovaného
výzkumu, vývoje a inovací a tomu odpovídající systém hodnocení
výsledků vědy. Na výstupu výzkumných projektů musí
být výsledek, konkrétní produkt, který přinese pozitivní ekonomické
výsledky.
(Teze, že vědu v podstatě řídit nelze, protože nelze předem
odhadnout, jaké výsledky vlastně přinese, jsou neudržitelné.
Daně, ze kterých je výzkum financován se získávají především
z aktivit aplikační sféry, proto aplikační sféra musí formulovat i
požadavky na rozvoj směrů výzkumu, které považuje za nosné
a vhodné k podpoře.)
1-2 1  finanční přínosy z výsledků
výzkumu
O75. Aplikačně orientované granty (GAČR, TAČR, MPO,…)
zaměřit prioritně na infrastrukturu státu, na prioritní odvětví,
2-5 1 --
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 29
dílníky v start-up-ech
svých žáků. V Čechách je
spojení průmyslu a vysokých
škol stále považováno
za „znečištění“
akademického výzkumu.
na rozvoj služeb vytvářejících „Service Society“ (viz O10) a na
podporu spolupráce VŠ – soukromý sektor.
O76. Zavést motivační program pro střednědobá (v řádu měsíců)
a dlouhodobější (1 až 3 roky) pracovní působení mladších
(do 35) vědecko-pedagogických a výzkumných pracovníků vysokých
škol a veřejných výzkumných organizací na pracovištích
VaV v podnikové sféře.
2-3 2  počet výzkumníků na stáži
v podnikové sféře / rok
C43. Zvýšit podporu VŠ
při zakládání start-upů.
O77. Motivovat pedagogy/výzkumníky a studenty ke spolupráci
s firmami a k zakládání start-upů (uznatelnost výsledků do
hodnocení pedagoga, instituce)
2-3 2  počet založených start-upů
 počet studentů zapojených
do start-upů
 počet patentů přihlášených
start-upy
P32. V ČR je vysoký podíl
inovačních podniků bez
ochrany práv duševního
vlastnictví (61,9 % v roce
2007). (RVV, 2008)
C44. Zvýšit patentovou
ochranu výsledků VaV
O78. Snížit administrativní a finanční náročnost získání patentu 2-3 2  % inovačních podniků bez
ochrany práv duševního
vlastnictví
P33. Výzkumné týmy
různých pracovišť v ČR si
konkurují při získávání
finančních prostředků na
výzkum a málo kooperují
C45. Podpořit spolupráci
výzkumných týmů
z různých pracovišť
O79. Při přidělování grantových prostředků zvýšit váhu kritéria,
které bude posuzovat velikost týmu a počet zapojených výzkumných
pracovišť a tím podpořit koncentraci výzkumných
kapacit
2-3 2  průměrná velikost řešitelských
týmů
 průměrný počet výzkumných
pracovišť zapojených do řešených
grantů
P34. Grantový systém na
podporu aplikačního
výzkumu je nepružný a
příliš byrokratický (roční
cyklus, neúspěch při
formálních chybách ná-
vrhu,...)
C46. Zjednodušit grantový
systém, podporovat inovativní
navrhovatele
O80. Zrušit roční cyklus přidělování grantů
O81. Zjednodušit administrativní náročnost při vykazování práce
na grantech
O82. Zřídit konzultační/poradenská střediska pro správné napsání
návrhu grantu a pro zakládání start-upů
2-3 2  počet návrhů aplikačních
grantů
 celkový finanční objem navrhovaných
grantů
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 30
A.4 JAK VYUŽÍT NÁVRHY OBSAŽENÉ VE STUDII
Autoři věří, že studie se stane podkladem pro diskusi politiků, ekonomů a odborníků z jednotlivých sektorů
ekonomiky o cestách zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Jsou přesvědčení, že když budou naplněna ve studii
navrhovaná opatření, ICT sektor a sektor školství a vědy by mohly pomoci zvýšit efektivitu infrastruktury státu i
výkonnost ostatních odvětví. Dále autoři doporučují:
1. Provázat zde navrhovaná opatření s opatřeními, které budou vypracována pro ostatní faktory konkurenceschopnosti
tak, aby se posílila synergie jednotlivých opatření a eliminovaly se případné kontradikční
opatření.
2. Verifikovat navržené priority opatření, aby byly v souladu s ostatními prioritami vlády ČR.
3. Určit zodpovědné subjekty za realizaci jednotlivých opatření.
A.5 PODĚKOVÁNÍ
Autorský kolektiv děkuje všem, kteří svými připomínkami a náměty přispěli k tvorbě tohoto dokumentu.
Ing. Martin Bednár, nezávislý konzultant
Prof. Ing. Jan Čapek, CSc., Univerzita Pardubice
Prof. Ing. Jan Dohnal, CSc., Gartner
Ing. Vladimír Drnek, Logica
Ing. Jiří Havlíček, ČSSD
Ing. Miroslav Hübner, CACIO, PRE a.s.
Ing. Jan Kameníček, Hewlett Packard
Ing. Jan Kleindienst, Ph.D., IBM
Mgr. Milena Jabůrková, M.A. IBM
Ing. Petr Kuchař, ABRA
Mgr. Monika Ladmanová, IBM
Ing. Václav Mach, Microsoft
Ing. Miloslav Marčan, CACIO, MPO ČR
Ing. David Melichar, Cortis
Ing. Svatoslav Novák, ICT Unie
Ing. Zdeněk Pilz, ORACLE
Doc. Ing. Jan Pour, CSc. Vysoká škola ekonomická
Doc. Ing. Jan Skrbek, CSc, TU Liberec
Ing. Alexander Šafařík-Pštrosz, Institut pro testování a certifikaci, a.s., FITPRO/HKČR
Ing. Václav Špáňa – nezávislý konzultant
Ing. Martin Tlapa, MBA., MPO ČR
Ing. Jan Vachuda, Logica
Mgr. Zdeněk Zajíček, MF ČR
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 31
A.6 PŘÍLOHA – VYUŽITÍ RÁMCE KONKURENCESCHOPNOSTI PRO ŘÍZENÍ
KONKURENCESCHOPNOSTI ČR
V této příloze jsou uvedena pravidla pro využití rámce konkurenceschopnosti, která navrhuje řešitelský tým
této studie. Pravidla vycházejí z obecně platných postupů řízení výkonnosti jakéhokoli hospodářského subjektu.
Na úrovni celého Rámce je třeba:
 Stanovit aktuální stav, potenciál a konkrétní měřitelné cíle konkurenceschopnosti České republiky
v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
 Detailně vymezit jednotlivé části Rámce konkurenceschopnosti (komponenty infrastruktury a jednotlivá
prioritní odvětví konkurenceschopnosti), stanovit kritéria volby prioritních odvětví.
 Stanovit kompetence pro jejich řízení a kompetence pro jejich vzájemnou koordinaci.
3
 Pravidelně vyhodnocovat plnění cílů a na základě dosažených výsledků upravovat nastavení rámce
konkurenceschopnosti České republiky, rozhodovat o zařazení dalších odvětví apod.
Na úrovni infrastruktury konkurenceschopnosti je třeba pro každou její komponentu:
 Detailně vymezit jednotlivé komponenty infrastruktury.
 Analyzovat vztahy s ostatními komponentami infrastruktury a prioritními odvětvími konkurence-
schopnosti.
 Stanovit aktuální stav, potenciál a konkrétní měřitelné cíle komponenty infrastruktury.
 Definovat služby, které tato poskytuje ostatním komponentám a prioritním odvětvím konkurence-
schopnosti.
 Definovat požadavky na ostatní oblasti infrastruktury a prioritní odvětví konkurenceschopnosti.
 Stanovit kompetence pro řízení komponenty infrastruktury (konkrétní resort, resp. člen vlády).
 Pravidelně vyhodnocovat plnění cílů a na základě dosažených výsledků upravovat řízení komponenty
infrastruktury.
Na úrovni prioritního odvětví konkurenceschopnosti je třeba:
 Detailně vymezit prioritní odvětví konkurenceschopnosti.
 Definovat služby, které toto odvětví poskytuje komponentám infrastruktury a ostatním prioritním
odvětvím.
 Definovat požadavky odvětví na jednotlivé komponenty infrastruktury a ostatní prioritní odvětví.
 Stanovit kompetence pro koordinaci rozvoje prioritního odvětví.
 Stanovit aktuální stav, potenciál a konkrétní měřitelné cíle prioritního odvětví.
 Pravidelně vyhodnocovat plnění cílů a na základě dosažených výsledků koordinovat další rozvoj
odvětví.
3
V této studii předpokládáme, že stát je zodpovědný za koordinaci rozvoje všech komponent infrastruktury, za
rozvoj některých odvětví (v tomto dokumentu se to týká odvětví školství) a za koordinaci dodávek produktů/služeb
některých odvětví do komponent infrastruktury (v tomto dokumentu se to týká dodávek odvětví
školství a ICT odvětví).
ICT a konkurenceschopnost ČR Stránka 32
CITOVANÁ LITERATURA
Atkinson, R. C. (2008). Digital Quality of Life. Načteno z http://www.itif.org/publications/digital-quality-life-
understanding-personal-and-social-benefits-information-technologyCES
VŠEM. (2009). Ročenka konkurenceschopnosti České republiky. Praha: Linde.
Doucek, P. N. (2007). Lidské zdroje v ICT - Analýza nabídky a poptávky po IT odbornících v ČR. Praha:
Professional Publishing.
European Commission. (2007). Elektronické dovednosti pro 21. století. Brusel.
ICT Unie. (2010). Služby eGovernmentu pro privátní sféru. Praha: ICT Unie.
ICT Unie. (2010). Strategie ICT průmyslu v ČR. Praha.
Liebenau, J. A. (2009). The UK’s digital road to recovery. Načteno z http://www.itif.org/publications/uks-digital-
road-recovery
MPO ČR. (2009). Analýza konkurenceschopnosti České republiky. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
MPO ČR. (2010). Konzultační dokument pro přípravu strategie "Digitální Česko".
OECD. (02. December 2005). Glosary of statistical terms. Získáno 4. September 2010, z
http://stats.oecd.org/glossary/detail.asp?ID=399
OECD. (2009). OECD Broadband Portal.
RVV. (2008). Rada vlády pro výzkum a vývoj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich
srovnání se zahraničím v roce 2008. Praha: Úřad vlády ČR.
WEF. (2010). The Global Competitiveness Report 2009-2010. Ženeva: World Economic Forum.
World Bank. (2009). The little data book on information and communication technology.
Žižka, J. (2010). Investorům chybějí špičkoví experti. E15 .