I-field, I-school Vznik oboru • vznik oboru: 1945, Vannevar Bush, článek „As we may think” • MEMEX: hypotetický stroj, specifická formu hypertextu • zařízení „v němž uživatel ukládá veškeré své knihy, záznamy a komunikační vazby a které je automatizováno tak, aby mohlo být rychle a flexibilně používáno.“ • odpověď na problém literatury i informačních systémů • ALE: podle B. W. Raywarda je hypertextový systém i Mezinárodní desetinné třídění Paula Otleta •  práce a bádání v informační vědě a využívání technologií k řešení jejích problémů začaly až po publikaci Bushova článku MEMEX http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Memex Definice • H. Borko: „Informační věda je takový obor, který studuje vlastnosti a chování informace, síly ovládající informační tok a způsoby zpracování informace pro její optimální zpřístupnění a využitelnost. • širší pojetí – J. Cejpek: věda „o reprezentaci, prezentaci a recepci informace.” • užší pojetí – B. Vickery: informační věda „studuje komunikaci informací ve společnosti.“ Alternativní vymezení • T. Saracevic – slovníkové definice se skládají vždy z hlavního zkoumaného fenomén a souvisejících procesů • ALE: pravidlo - hlavní fenomén není sám dostatečně definován • př. biologie – život, medicína – zdraví, informační věda – informace • „definice netvoří obor“ • Saracevic navrhuje vymezit obor pomocí oborových činností a významných problémů Komunikační problém • vedle informace je dalším zkoumaným fenoménem komunikace • tři roviny komunikace: • každá následující rovina zahrnuje i problémy úrovně předchozí • syntaktická – technologické problémy (př. přesnost přenosu informace – Teorie informace) • sémantická – lingvistické a interpretační problémy (př. automatický počítačový překlad - Analýza přirozeného jazyka) • pragmatická – problémy efektivity a problémy behaviorální (př. efektivní využívání vědeckých databází – Informační chování) • základní problém IV: efektivita komunikace veřejné znalosti • vznik teorie relevance a teorie spokojenosti uživatelů Problém literatury • informační exploze - exponenciální nárůst zveřejňované literatury • problém: vyšší nároky na proces selekce, relevance a efektivní komunikace znalostí • vznik bibliometrie a scientometrie • vliv informační politiky Problém informačních systémů • důsledkem vývoje vzniká řada různých informačních systémů: • propojování do rozsáhlých informačních sítí • problém: díky diferenciaci systémů a formátů, v nichž informace uloženy je jejich vyhledávání obtížné • vznik oboru Informační vyhledávání (Information Retrieval) Široké pojetí informační vědy • Cejpek: informační věda v širším pojetí - věda o reprezentaci, prezentaci a recepci informace • velmi široký předmět – zahrnuje implicitně všechny tři základní druhy informace: informaci sociální, informaci biologickou a informaci fyzikální • reprezentace informace - způsob symbolického vyjádření informace, různá povaha: u člověka znaková (soustavy znaků), povahu znaků i různé chemické látky (např.feromonty) apod. Široké pojetí informační vědy • prezentace informace - způsob šíření informace, v lidské společnosti neobyčejně široká škála prostředků a institucí. Živá a neživá příroda specifické způsoby šíření informace • recepce informace - přijetí informace lidskými smysly, její pochopení a u člověka její přeměna na znalost. Je smyslem reprezentace a prezentace informace • široké pojetí informační vědy – nebezpečí vzniku vědy věd (supervědy), jejímž předmětem jakákoli informace. Široké pojetí IV hypotetické Užší pojetí informační vědy • široké pojetí informační vědy přesahuje společenskou zprostředkovatelskou funkci • informační pracovníci se zabývají zprostředkováním znakově zaznamenaných informací ve společnosti z uspořádaných sbírek dokumentů → ukrajují z hypotetického celku informační vědy malý díl • tento díl vymezen zprostředkovatelskou funkcí → informační věda v užším pojetí • zabývá se důsledky zprostředkování potenciální informace pro člověka a společnost • hranice mezi širším a užším pojetím IV není příliš ostrá Užší pojetí informační vědy • lidský činitel v procesu vytváření a fungování informačního systému posouvá na pole biologické informace → člověk součástí nejen lidského společenství, ale i biosféry • pro informační vědu v užším pojetí tvoří informační věda v širším pojetí zázemí Informační věda jako metavěda • IV jako metavěda: • vědy konvenční (mají své pole výzkumu) • metavědy (jedinečný předmět na který se zaměřují prolíná celým spektrem konvenčních věd) - provádí výzkum a vyvíjí teorii o dokumentárních produktech ostatních disciplín - zabývá se přenosem lidského poznání – jakou formou je informace zaznamenána a z této formy opět vyhledávána Užší pojetí informační vědy • není „obsahovou“ vědou, zabývá se spíše než obsahem vědění formami a organizací informace, tj. strukturou zaznamenaného poznání • účelem není znát odbornou informaci, ale znát formy její reprezentace, abychom ji mohli indexovat, formulovat vyhledávací strategie pomocí kterých ji najdeme, či pomáhat artikulovat odborníkům, co chtějí najít Užší pojetí informační vědy • student informační vědy se neučí primárně ovládat obsah informačních zdrojů, učí se myslet o těchto zdrojích v termínech rysů důležitých pro jejich organizaci a vyhledávání • informační věda má sloužit člověku – zabývá se informací především jako sociálním a psychologickým fenoménem Interdisciplinarita informační vědy • IV jako interdisciplinární věda: • informační věda se zabývá mnoha rozmanitými tématy jako strojové zpracování dokumentů, indexování, organizace znalostí, katalogizování, informační vyhledávání, strojovým překladem jazyka apod. • zájmy se překrývají s vědami humanitními (filozofie, historie, psychologie, sociologie, lingvistika), ale i technickými (kybernetika, informatika, umělá inteligence), i ekonomií a managementem. Interdisciplinarita informační vědy • informační věda přitom není roztříštěnou sítí různých témat, ale vědou jednotnou • založena na integrujícím konceptu životního cyklu informace • vede od vzniku informace, přes její zpracování a distribuci až po její zánik (informace již o ničem neinformuje) Důvody vzniku fenoménu i-škol • 1988 – ALISE: setkání Toni Carbo (Pittsburgh) s děkany ze Syracuse a Drexler – gang tří – sdílení informací – budování komunity kolegů – hledání způsobu, jak před rektorem obhajovat IV přelom století - změna názvu škol 2003 – víc než 10 členů Cíle a motivy přispívající k formování i-škol • příčina – exponenciální růst digitálních informací (méně než 2% z celku) • součástí domény - informační management - přístupnost a ochrana informací - použití informací lidmi - design a vývoj technologických nástrojů pro využívání informací - organizace informací (ne jejich obsah) - i-školy zaměřené na budoucnost – aplikovaný výzkum je zaměřený na potřeby průmyslu I-škola • fenomén i-škol – skupina institucí vypouští z názvu slovo Library • posun od interdisciplinarity k transdisciplinaritě • knihovní věda se stává jednou z mnoha specializací • zaměření kvalifikace “ na všechny formy informací potřebných k rozvoji vědy, obchodu, vzdělání a kultury“ • zájem o “společenské aspekty informačních technologií“ I-škola • jedinečná forma akademické jednotky – akademický experiment • snaha překonat tradiční model zprostředkovatelské instituce • evoluční verze LIS programu – studia informace (od Machlupa) • ne jiné předměty a metody než LIS, ale orientace studií za zprostředkovatelskou instituci, snaha o multidisciplinaritu, důraz na výzkumnou produktivitu • výzkum: použitím inspirovaný základní výzkum • řešení problémů skutečného světa • jádro – propojení lidí, informací, technologií: • využití moci technologií a informací k posílení lidského a firemního potenciálu • důraz na lidské činnosti a sociální procesy zprostředkované informacemi a technologií I-škola • vize: transdisciplinární spolupráce, zaměstnanci z různorodých oborů – snaha o praktický dopad • není přirozená: problémy s hodnotami, modely, ekonomikou a etikou • interakce a odpovědnost k zájmům externích orgánů • role: • příprava dalších generací profesionálů • formovaní relevantních sociálních a politických struktur zabývajících se informačními technologiemi • debata o plánech a zákonech založená na vědě • předkládání společnosti potenciálních důsledků plánovaných alternativ, interpretace příležitostí a dopadů • zůstat angažovanými studenty ve vysoce dynamické krajině změn Informace – technologie - lidé • informace – jak se publikuje, původ knih, publikování na webu, historie knih, význam bibliografií, jak je uchovávána kultura psaným slovem.. • Technologie – hieroglyfy, tvorba a uchování psaného slova, telegrafy a spojitost s textovými zprávami, psané x mluvené slovo (telefon), reprezentace jazyka a písma (ASCII apod.), verbální x grafické reprezentace informací, programování jako kněžství a osobní počítače • Uživatelé – jak zpracovávají a získávají informace Studijní literatura • BATES, Marcia J. The Invisible Substrate of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1999, Vol. 50, No. 12, s. 1043 – 1050. • DEBONS, Anthony. Information Science: Forty Years of Teaching. In COLTON, Don – CAIOUTTE, Judy – RAGGAD, Bel. (eds.). Let Freedom Ring: Learning from the Past and Applying it to the Future of IS Education. 17th ISECON. Philadelphia : AITP Education Foundation, 2000. • RUBIN, Richard E. Foundations of Library and Information Science. 2nd ed. New York : Neal-Schuman Publishers, 2004. 581. ISBN 1-55570-518-9. • VICKERY, Brian C. – VICKERY, Alina. Information Science in Theory and Practice. 3rd ed. München : K. G. Saur, 2004. 400 s. ISBN 3-598-11658-6.