18. 10. 2015
1
HISTORICKÝ ÚVOD.
„OKRAJOVÉ“ OBLASTI
EVROPY
Petra Maříková Vlčková
13.10.2015
AEB_37 Dálkový obchod v raně středověké Evropě
„OKRAJOVÉ“ OBLASTI EVROPY
 Španělsko a Al-
Andalús
 Blízký východ a
východní
Středomoří –
expanze Arabů
 Byzantská říše
 Bulharská říše
 Kyjevská Rus
 Chazarský kaganát
18. 10. 2015
2
GÓTSKÁ KRÁLOVSTVÍ NA
IBERIJSKÉM POLOOSTROVĚ
 Pozdní antika: rok 409
 Západořímská říše
 Království Svebů,
Vandalů (Hasdingové,
Silingové), po 428:
odchod do severní
Afriky
 Nápor Visigótů
 Visigótské království
 418-c. 720
 Hl. město Toulouse,
následně Toledo
 Lex ludiciorum
 711: král Roderik
Al-Andalús
 Maorský / Islámský Iberský
poloostrov
 Základní chronologie:
 Ummajovský chalífát (711–756)
 Córdobský emirát (756–929)
 Córdobský chalífát (929–1031)
 nástupnická království (taifas) po
Córdobském chalífátu (1031–13.st)
– vláda Almorávidů (1085–1145 AD)
a Almohadů (1147–1238 AD)
 Granadský emirát (1238–1492 AD)
 Střetávání se a soužití mezi
křesťany, muslimy a židy
 Centrum vzdělanosti – Cordóba,
Medina al-Zahra
18. 10. 2015
3
Córdobský emirát
 Trvání: 756–929 n.l.
 Vznik:
 Ummájovci (chalífové z Damašku)
dobývají Iberský poloostrov 711–718 –
jejich představitelé drží titul emír / wálí
 756: Abdarrahmán I. – osamostatňuje
se od vlády z abbásovské Damašku a
stává se samostatným emírem z
Córdoby
 Abdarrahmán I. – přeživší potomek Ummajovské
dynastie z Damašku po tzv. Abbásovské revoltě
750
 Ovládají al-Andalús a část
severní Afriky
 929: Abdarrahmán III. se sám
prohlašuje chalífou – soutěží o
moc s abbásovským chalífou v
Bagdádu a šíitským chalífou v
Tunisu
Córdobský chalífát
 Trvání: 929–1031 AD
 Umajjovská dynastie: vrchol
andalúských islámských dějin
 Abdarrahmán III.
 po 929 expanze do S Afriky:
pobřežní města s loděnicemi:
Ceuta, Tanger, Melilla
 diplomatické kontakty s
křesťanskou Evropou – Ibrahim
ibn Jákub
 Al-Hakim II. (961–976)
 stejná politika jako otec
 976: postupný úpadek chalífátu –
titul jen nominální – moc mají
rádci
 1031 AD: rychlý rozpad na
množství malých států – taifas
 Ekonomika: orientovaná na
obchod: vývoz textilu,
keramiky, skla, kovových
předmětů (Ag, Au)
 Zemědělství: rýže, vodní
melouny, banány, lilek, tvrdá
pšenice
 umělé zavlažování – vodní
kola
 Obchod s otroky: ze střední
Evropy – dále do Afriky
 Mince: zlaté dináry a stříbrné
dirhamy
18. 10. 2015
4
Medína al-Zahra
 Rezidenční palácové město Z
od Cordóby: vybudoval
Abdarrahmán III.
 politicko-ideologické důvody
založení – demonstrace síly
vůči fátimovským vládcům
Blízkého východu a Afriky
 Trvání: 936 – 50tá léta 9. st.,
tj. cca 80 let
 Nejznámější stavba: tzv. trůnní
sál Abdarrahmána III.
 Virtuální prezentace výzkumů:
Laboratory of Archaeology and
Architecture of the City:
http://www.laac.es
Taifas
 Drobná knížectví vzniklá
po 1031
 Trvání: 1031–1238 AD
 několik fází – vláda
berberských kmenů – po
1085 (pád Toleda)
Almorávidů a Almohavidů
(po 1147 – pád Lisabonu)
 Vrchol: 11. st.
 Počet: různý, kolem 45
 Hlavní: Toledo, Zaragoza,
Granada, Cordóba,
Sevilla, Almería, Múrcia
 Poslední taifas: Granada –
padla 1492
18. 10. 2015
5
BYZANTSKÁ ŘÍŠE
Byzantská (Východořímská) říše
 330: Konstantin Veliký zakládá nové hlavní
město Konstantinopol na místě osady
Byzantion
 395: rozdělení říše na východo- a
západořímskou říši
 Justinián I.: územní vrchol
 7 st.: hlavní změny: řečtina jako úřední
jazyk, dopad islámské expanze
 Makedonská dynastie: 867 – 1056
 10. st.: velmocenské postavení
 1054: Velké schizma
 1071: seldžučtí Turci získávají Malou Asii
 Komnenovci: 1081 – 1185 - dočasné
obnovení moci
 1204: dobytí Konstantinopole během 4.
křížové výpravy
 1261: obnovení římské říše X občanské
války
 1453: osmanští Turci zničili Byzanc
18. 10. 2015
6
VÝCHODNÍ STŘEDOMOŘÍ
– EXPANZE ISLÁMU
EXPANZE ISLÁMU
 632: smrt proroka Mohameda
– spory o nástupnictví. Chalífa
je volený
 Tzv. Rášidský chalífát
 Spory: sunnitští X šiítští
muslimové
 Expanze:
 633–637: byzantská území v
Sýrii, Palestině
 637: Mezopotámie - Sásanovci
 639–643: Egypt
 641: Írán
 649: Kypr
 Umajjovský chalífát (661–750)
 Hlavní město: Damašek
 747: šiítské povstání –
nastupují Abbásovci
18. 10. 2015
7
 Abbásovský chalífát (750–
1258)
 Hlavní město: Bagdád
 Hárún ar-Rašíd
 Fátimovský chalífát (909–
1171)
 11. st.: vrchol moci, následně:
úpadek, boje se suldžutskými
Turky
 12.st.: vzestup moci
kurdských vojenských velitelů:
Saladin (zakladatel Ajjúbovců
– vládli v Egyptě a Sýrii)
 Ajjúbovci:
 Saladin a jeho nástupci
BULHARSKÁ ŘÍŠE
18. 10. 2015
8
Bulharská říše
 Trvání: 681–1423
 Periodizace:
 První bulharská říše (681–1018)
 Druhá bulharská říše (1185–1422)
 781: Bulhaři (chán Tervel) poráží Araby u
Konstantinopole
 Boje s barbarskými kmeny: zastavení pohybu na
Z: Pečeněhové, Chazaři
 806: ničí Avarský kaganát
 864: přijetí křesťanství chánem Borisem
 Symeon I. (893–927) – největší stát v Evropě –
ohrožení Byzance – 917 přijal titul cara a
samovládce (basileus kai autokratór)
 Útoky Maďarů, Pečeněhů, Kyjevské Rusi a
Byzance – Byzanc postupně stát pohltila
 Hlavní centra: Prieslav, Pliska
 Druhá bulharská říše
CHAZAŘI
18. 10. 2015
9
Chazarská říše
 Trvání: 661/678–1048
 max. rozkvět 8.-9.st.
 Max: dolní Dněpr, Krym – Kaspické
moře, SV Kavkaz
 Kočovný – polokočovný – usedlý
turkický národ – kontrola obchodu
mezi S Evropou v Orientem
 Centrum: pevnost Itil v deltě Volhy,
pevnost Sarkel na dolním Donu
 Tzv. chazarská polemika – 861:
účastníci: Konstantin Filozof,
Metoděj, al-Farábi, ?
 875–900: blokace obchodu se
stříbrem
 Boje s Kyjevskou Rusí:
 Kníže Svjatoslav (962–972/973):
dobytí pevnosti Sarkel (965), hl. města
Itilu (969)
 Rozpad: útoky KR a svazu Pečeněhů