Zikmund Lucemburský – střověký vládce v branách nového věku I.

Petr  Elbel, podzim 2015


1. (5. 10.) Úvodní hodina – prameny a literatura; Zikmundovo narození a dětství; Zikmund jako
subjekt dynastické politiky Karla IV.


2. (12. 10) Braniborské markrabství a boj o uherskou korunu.

Jan Winkelmann: Sigismund von Luxemburg als Markgraf von Brandenburg 1378–1388. In: Kaiser
Sigismund. Zur Herrschaftspraxis eines europäischen Monarchen. Hg. v. Karel Hruza und Alexandra
Kaar. Wien – Köln – Weimar 2012, s. 137–159 (dostupné online).

Pál Engel: Political system of Angevin Kingdom. In:

János M. Bak: Königtum und Stände in Ungarn im 14.-16. Jahrhundert. Wiesbaden 1973, s. 11–38
(dostupné online).

Daniela Dvořáková: Jošt a Uhorské kráľovstvo. In: Morava v časech markraběte Jošta. Ed. Libor Jan.
Brno  2012, s. 81–97.


3. (19. 10.) Války proti Turkům a bitva u Nikopole.

János Bak: Sigismund and the Ottoman advance. In: Sigismund von Luxemburg. Ein Kaiser in Europa.
Hg. v. Michel Pauly und François Reinert. Mainz am Rhein 2005, s. 89–94 (je na ÚAM FFMU), a/nebo:
Pál Engel: Ungarn und die Türkengefahr zur Zeit Sigismunds (1387–1437). In: Das Zeitalter König
Sigmunds in Ungarn und im Deutschen Reich. Hg. v. Tilmann Schmidt – Péter Gunst. Debrecen 2000, s.
55–72.

Mark Whelan: Catastrophe or Consolidation? Sigismund's Response to Defeat after the Crusade of
Nicopolis (1396). In: Between worlds. The age of the Jagiellonians. Ed. by Florin Ardelean –
Christopher Nicholson – Johannes Preiser Kapeller. Frankfurt am Main – Berlin – Bern – Bruxelles –
New York – Oxford – Wien 2013, s. 215–227 (dostupné online).


4. (26. 10.) Spory mezi Lucemburky.

Jaroslav Boubín: Vznik panských jednot. Mediaevalia Historica Bohemica 1, 1991, s. 217–230.

Martin Nejdedlý: Václav IV. a panská jednota. Část první – "Barvy všecky". Historický obzor.
Časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie 10/11–12, 1999, s. 242–249; Týž: Václav IV. a
panská jednota. Část druhá - "Králová koruna krásná jest věc, ale těžká". In: Historický obzor.
Časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie 11/1–2, 2000, s. 8-15; týž: Václav IV. a panská
jednota. Část třetí - "Račiž, králi, poslúchati...". In: Historický obzor. Časopis pro výuku
dějepisu a popularizaci historie 11/3–4, 2000, s. 68–75.

Ivan Hlaváček: Die Wiener Haft Wenzels IV. der Jahre 1402–1403 aus diplomatischer und
verwaltungsgeschichtlicher Sicht. In: Husitství – reformace – renesance. Sborník k 60. narozeninám
Františka Šmahela. Ed. Jaroslav Pánek – Miloslav Polívka – Noemi Rejchrtová. Praha 1994, s.
225–238.

Václav Štěpán: Zápas moravského markraběte Prokopa o Liptov v rámci středoevropské politiky na
sklonku 14. století. Historický časopis 40, 1992, s. 541–555.


5. (2. 11.) Povstání v Uhrách. Sňatek s Barborou z Celje.

Amalie Fößel: Barbara von Cilli. Ihre frühen Jahre als Gemahlin Sigismunds und ungarische Königin.
In: Sigismund von Luxemburg. Ein Kaiser in Europa. Hg. v. Michel Pauly und François Reinert. Mainz
am Rhein 2005, s. 95–112.

Daniela Dvořáková: Čierna kráľovná Barbora Celjská (1392–1451). Životný príbeh uhorskej,
rímsko-nemeckej a českej kráľovnej. Budmerice – Bratislava 2013, s.


6. (9. 11.) Hospodářské, právní a církevní reformy uherského království. Dračí řád. Války v Bosně.

Franz Irsigler: Die Bedeutung Ungarns für die europäische Wirtschaft im Spätmittelalter. In:
Sigismund von Luxemburg. Ein Kaiser in Europa. Hg. v. Michel Pauly und François Reinert. Mainz am
Rhein 2005, s. 25–34 (je na ÚAM FF MU).

Július Bartl: Dekréty kráľa Žigmunda z roku 1405 a ich význam pri formovaní meštianskeho stavu v
Uhorsku. Historický časopis 40, 1992, s. 281–296, a zároveň: Erzsébet Ladányi: O vzniku dvoch
Žigmundových zákonov z roku 1405. Slovenská archivistika 19/2, 1984, s. 115–118.

Daniela Dvořáková: Království zlatého florénu. Peníze ve středověkém Uherském království ve 14.-15.
století. In: Peníze nervem společnosti. K finančním poměrům na Moravě od poloviny 14. do počátku
17. století. Red. Tomáš Borovský – Bronislav Chocholáč – Pavel Pumpr. Brno 2007, s. 22–37.

Igor Graus: Rád Draka a jeho insígnie. Vojenská história 10, 2006, s. 3–25.


7. (16. 11.) Zapojení do sporu mezi Polskem a řádem německých rytířů.

Jörg K. Hoensch: König/Kaiser Sigismund, der Deutsche Orden und Polen-Litauen. Stationen einer
problembeladenen Beziehung. In: Zeitschrift für Ostforschung Bd. 46 (1997) s. 1–44 (je v MZK)
a/nebo: Zenon Hubert Nowak: Kaiser Siegmund und die polnische Monarchie (1387–1437). Zeitschrift
für historische Forschung 15, 1988, s. 423–436.

Zenon Hubert Nowak: Internationale Schiedsprozesse als ein Werkzeug der Politik König Sigismunds in
Ostmittel- und Nordeuropa 1411–1425. In: Blätter für deutsche Landesgeschichte 111, 1975, s.
172–188 (dostupné online).

Daniela Dvořáková: Poliaci na dvore Žigmunda Luxemburského. Historické Štúdie 40, 1999, s. 5-33.


8. (23. 11.) Volba římským králem a stav říše na počátku Zikmundovy vlády.

Peter Moraw: König Sigismund in der Herrscherabfolge des deutschen Spätmittelalters. In: Sigismund
von Luxemburg. Kaiser und König in Mitteleuropa 1387–1437. Beiträge zur Herrschaft Kaiser
Sigismunds und der europäischen Geschichte um 1400. In: Sigismund von Luxemburg. Hg. v. Josef
Macek† – Ernő Marosi – Ferdinand Seibt. Warendorf 1994, s. 27–43.

Franz-Rainer Erkens: Über Kanzlei und Kanzler König Sigismunds. Zum Kontinuitätsproblem in der
deutschen Reichskanzlei unter dem letzten Luxemburger. Archiv für Diplomatik 33, 1987, s. 429–458.

Joachim Leuschner: Zur Wahlpolitik im Jahre 1410. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters
11, 1954–1955, s. 506–553.


9. (30. 11.) Válka s Benátkami.

Wolfgang von Stromer: Landmacht gegen Seemacht. Kaiser Sigismunds Kontinentalsperre gegen Venedig
1412–1433. Zeitschrift für historische Forschung 22, 1995, s. 145–189.

Martin Štefánik: Pokusy Benátskej republiky o atentát na uhorského kráľa Žigmunda Luxemburského.
Historický časopis 48, 2000, s. 209–230.


10. (7. 12.) Schisma a kostnický koncil. Zikmund a Hus.

Ansgar Frenken: Der König und sein Konzil – Sigismund auf der Konstanzer Kirchenversammlung. Macht
und Einfluss des römischen Königs im Spiegel institutioneller Rahmenbedingungen und personeller
Konstellationen. Annuarium historiae conciliorum 36, 2004, s. 177–242.

Gerrit Jasper Schenk: Sehen und gesehen werden. Der Einzug König Sigismunds zum Konstanzer Konzil
1414 im Wandel von Wahrnehmung und Überlieferung. Am Beispiel von Handschriften und frühen
Augsburger Drucken der Richental-Chronik. In: Medien und Weltbilder im Wandel der Frühen Neuzeit.
Hg. v. Theresia Hörmann – Franz Mauelshagen – Benedikt Mauer. Augsburg 2000, s. 71–106.

Tilmann Schmidt: König Sigmund und Johannes Hus. In: Das Zeitalter König Sigmunds in Ungarn und im
Deutschen Reich. Hg. v. Tilmann Schmidt – Péter Gunst. Debrecen 2000, s. 145–159.

Daniela Dvořáková: Kronika Ulricha Richentala ako výnimočný prameň k dejinám Slovenska. Historický
časopis 57, 2009, s. 623-640.


11. (14. 12.) Mise do Aragonu, Francie a Anglie. Závěr koncilu.

Martin Kintzinger: Hausmachtpolitik oder internationale Politik? Die Diplomatie Sigismunds in
Europa. In: Sigismund von Luxemburg. Ein Kaiser in Europa. Hg. v. Michel Pauly und François
Reinert. Mainz am Rhein 2005, s. 35–42 (je na ÚAM FF MU).

Attila Barány: Anglo-Luxembourg relations during the reign of Emperor Sigismund. In: Sigismund von
Luxemburg. Ein Kaiser in Europa. Hg. v. Michel Pauly und François Reinert. Mainz am Rhein 2005, s.
43–60 (je na ÚAM FF MU).

Norman Simms: The Visit of King Sigismund to England. Hungarian Studies Review 18/2, 1990, s. 21–29
(dostupné online) a/nebo: Albrecht Classen: Emperor Sigismond's Visit to England in 1416. Its
Observation and Reflection in Late Medieval Chronicles. In: Archiv für das Studium der neueren
Sprachen und Literaturen 226, 1989, s. 276–290.