SEMINÁŘ Prameny k dějinám Židů v českých zemí STRUKTURA SEMINÁRNÍ PRÁCE (EDICE PRAMENE) Struktura seminární práce •I. Teoretický úvod • •II. Edice (přepis pramene) I. Teoretický úvod •1) Charakteristika pramene •a) uložení (tzv. archivní citace – archiv, muzeum, soukromé držení; fond, inventární číslo apod.); •b) vnitřní znaky •- diplomatická kategorie - listina, úřední kniha, aktový materiál apod., •- dochování (originál, čistopis, kopie, opis, ověřený opis) • • I. Teoretický úvod •1) Charakteristika pramene •b) vnitřní znaky •- ověřovací prvky (pečeť, podpis, notářské signum) •- datum (místo a datum vydání, vysvětlení příp. chronologické problémy) •- jazyk pramene, popř. autor, písař, kancelář); • • I. Teoretický úvod •1) Charakteristika pramene •c) fyzický stav (popis, rozměry, počty stran/listů, poškození aj.). • •Poznámka: Popisy vnější a vnitřních znaků i fyzického stavu je možné (vhodné) zapracovat do vědeckého aparátu edice. I. Teoretický úvod •2) Zhodnocení výpovědní hodnoty pramene •a) obecná charakteristika s ohledem a důrazem na židovské dějiny; •b) názory dosavadní literatury, byl-li pramen publikován či editován; •c) zasazení historického kontextu. I. Teoretický úvod •3) Ediční pravidla •a) popis edičních pravidel (může být formou odkazu na již publikovaná pravidla); •b) zdůraznění všech výjimek a zvláštností; •c) vysvětlení použitého technického aparátu (typy písma, různé typy závorek apod.) • I. Teoretický úvod •3) Ediční pravidla •d) onomastika – antroponyma (česká, německá), toponyma (jazykové mutace, geografické určení); •e) technika přepisu (transkripce, transliterace); •f) Psaní velkých písmen (rozdíly českého a německého textu). I. Teoretický úvod •3) Ediční pravidla •g) interpunkce, psaní „s“ a „z“ podle moderního úzu; •h) edice má postihnout pramen co možná nejpřesněji (kupř. není vhodné modernizovat text pramene, překládat do moderního jazyka apod., zachovávají se např. dialektismy apod.) !!!! • II. Edice •1) Regest • •2) Vlastní edice • •3) Vědecký aparát • II. Edice •1) Regest •a) datum (datum a místo vydání); •b) stručný obsah pramene s důrazem na výpovědní hodnotu pro židovské dějiny; •c) jména, popř. funkce a role všech Židů pramenem zmíněných (výjimka: soupisy, zde se uvádí pouze sumární počty) • II. Edice •2) Vlastní edice •Přepis pramene formou: •a) transkripce – český text (zachycení fonetické podoby jazyka; výjimka: osobní jména – transliterace do poznámky) •b) transliterace – německý text (výj.: např. „w“ ve funkci „u“) II. Edice •3) Vědecký aparát •a) Poznámkový aparát k textu edice •- všechny specifika textu (porušení, škrtání, přepisování, písařské chyby, apod.); •- toponyma – transliterace (čeština), geografické určení; •- antroponyma transliterace (čeština), II. Edice •3) Vědecký aparát •a) Poznámkový aparát k textu edice •- odkazy na jiné prameny, osoby, literaturu, historické fakty apod.; •b) Typ písma (např. kurzíva – regest; běžné písmo – vlastní text a pod.) • • II. Edice •3) Vědecký aparát •c) Systém závorek, značek a pod. •závorky: () – písařské závorky pramene; •[] – editorské závorky, např. rozvedení zkratek, doplnění chybějícího textu; •[...] – vynechávka; [?] – nejisté čtení; [...?] – vynechávka nečitelné pasáže apod.; •[!], [sic] – upozornění na písařské chyby, jazykové nekorektnosti a pod.; • • • • II. Edice •3) Vědecký aparát •d) Doplňkové informace •- odkazy na související prameny (např. na jiné dochování pramene, opisy apod.); •- citace předchozích edicí (případně s hodnocením – chybně, neúplné apod.); •- citace literatury, kde je pramen zmíněn; •