Počátky písemnictví v Polsku


První písemné památky se v Polsku objevují na přelomu X.-XI. st.: tzv. Ročníky biskupa Jordana:
Obsahují nejstarší zmínky o dějinách Poslka:

965 Dobrouka venit ad Miskonem

966 Mysko dux baptizatur

967 Boleslaus Magnus natus est


První polské věty a fráze se v písemných památkách objevují v 13. st., např. tzv. Henrikovská věta
(zdanie Henrykowskie): 1270, Daj, ać ja pobruszę a ty poczywaj!


Bogurodzica: první zápisy cca r. 1408


Florianský Žaltář (Psałterz Floriański): přelom 14.-15. st. – paralelní latinský, polský a německý
text


Kázání ze Sv. Kříže (Kazania Świętokrzyskie): konec 13. – začátek 14. st.


První tiskovina na území Polska: 1473, Krakov (Kaspar Staube) Calendarium cracoviense: kalendář na
rok 1474, 1 str., latinsky.


První tištěné polské texty: 1475 ve Vratislavi modlitby Otčenáš, Zdravás, Credo v knize Statuta
synodalia episcoporum Vratislavensium (vydal Kaspar Elyan).


První polská kniha na území Polska: r. 1506, Krakov Statut Łaskiego. Zde se nachází první tištěná
verse Bogurodzicy.

Plný název:

Commune incliti Polonie Regni privilegium constitutionum et indultum publicitus decretorum
approbatorumque…; Powszechny sławnego królestwa polskiego przywilej zatwierdzonych publicznie
konstytucji, zezwoleń i dekretów; Kraków, Jan Haller 1506 r.


Založení Krakowské university: (1364), 1400