LITEVSKÉ PÍSEMNICTVÍ 19. ST. NÁRODNÍ OBROZENÍ Kulturní a politická situace v 19. st. Zavření Vilniuské univerzity po povstání 1831 r. Zákaz latinky po 1863 r. Přenesení Vilniuské katolické akademie do St. Peterburgu (1842) Litevské národní obrození Zrušení nevolnictví (1864) a první generace sedláckých dětí s vysokoškolským vzděláním. Vzestup nové – jazykové – identity. Hlavní kulturní témata nové národnostní ideologie: znovuobjevení a mytologizace historické minulosti, především pohanské Litvy; znovuobjevení a mytologizace litevštiny; vymezení litevské kultury vůči polské. Motiejus Valančius (1801 – 1875) Žemaitský biskup (od r. 1850) a první charizmatická autorita novodobého litevského národa. Kulturní činnost: Systémová podpora litevského písemnictví (obchod s knihami; podpora spisovatelů; vydávání náboženské a didaktické lit.). Založení sítě farních škol. Hnutí střízlivosti (Blaivybės sąjūdis). Po r. 1863: organizace nelegálního dovozu a rozšiřování litevských knih: knygnešystė. Podpora lidových škol. Dílo: Žemaičių vyskupystė (Žemaitské biskupství), 1848 Živatai šventųjų (Životy svatých), 1858 Vaikų knygelė (Dětská knížka, 1868) Paaugusių žmonių knygelė (Kniha pro dospělé, 1868) Palangos Juzė (Pepa z Palangy, 1869) Simonas Daukantas (1793 – 1864) První historik píšící v litevštině; nejvýznamnější osoba litevského písemnictví první pol. 19. st. Studoval ve Vilniusu 1816 – 1822; pracoval v státních institucích Ruského impéria: 1833 – 1850 v Senátu v Peterburgu v archívním oddělení, kde se nacházela Litevská metrika. Historické dílo: Darbai senųjų lietuvių ir žemaičių (Činy starých Litevců a Žemaitů): napsal 1822; vydáno 1929. Istorija Žematiška (Dějiny Žemaitska): napsal 1834; vydáno 1995. Pasakojimas apie veikalus lietuvių tautos senovėje (Rozprava o starých činech národu litevského): napsal 1854, vydáno 1975. Būdas senovės lietuvių, kalnėnų ir žemaičių (O povaze starých Litevců, Horalů a Žemaitů): vydal 1845. Antanas Baranauskas (1835 – 1902) Nejdůležitější osobnost litevské literatury 19. st. Katolický kněz, od r. 1897 seinenský (lit. Seinai) biskup; lingvista, dialektolog a básník. Autor stěžejních litevských literárních textů 19. st.: Dainu dainelę (Zpívám písničku), 1857 Anykščių šilelis (Anykščiaiský bor), napsal 1858-1859; vydáno 1860-61 žánr: poema; alegorie lesa a národa; je to nejvýznamnější litevský literární text 19. st. Kelionė Petaburkan (Cesta do Peterburgu), 1858-1859 žánr: epistolární poema; 14 – písní-dopisů 5. píseň (Nu, Lietuva, nu, Dauguva!): „manifest“ národního litevského hnutí Pasikalbėjimas giesminyko su Lietuva (Rozhovor básníka s Litvou), 1859 Dievo rykštė ir malonė (Boží trest a milost), 1859 Ko gi skaudžia man širdelę (Proč mi tak bolí srdce), 1863 Jonas Basanavičius (1851 – 1927) Vůdčí osobnost litevského národního obrození. Doktor, folklorista a etnolog, publicista, romantizující historik. Editor mnoha sbírek lidové tvorby, autor stovek publikací na národní témata. Iniciátor založení Litevského vědeckého sdružení (Lietuvių mokslo draugija, 1905), ze kterého později vzešla litevská akademie věd. Prosazoval myšlenku státní nezávislosti Litvy, významně přispěl k její realizaci (r. 1918). „Aušra“ (1883-1886) – první litevský kulturní časopis (měsíčník). Vyšlo 40 čísel. Byl vydáván v Malé Litvě (Tilsit, Ragnitt) a nelegálně pašován do Velké Litvy. Iniciátorem vzniku Jonas Basanavičius. Redaktorem – Jonas Šliūpas. „Varpas“ (1889 – 1905) nejvlivnější litevský kulturní časopis konce 19. st. Iniciátorem a redaktorem: Vincas Kudirka. Vincas Kudirka (1858 – 1899) Vůdčí osobnost litevského národního obrození. Iniciátor a hlavní spolupracovník časopisu „Varpas“. Autor slov a melodie litevské státní hymny Tautiška giesmė (Národní píseň). Počátek novodobé litevské literatury: Maironis (Jonas Mačiulis) (1862 – 1932). Kněz a básník. Jeho tvorba měla tak velký vliv na vývoj litevské poezie, že se slova „Maironis“ a „poezie“ v Litvě používala jako synonyma. Sbírka básní Pavasario balsai (Jarní hlasy) 1895, četná pozdější rozšířená opakování. Zakladatel sonetu, elegie, moderní poemy. Jonas Biliūnas (1879 – 1907). Zakladatel moderní litevské prózy, především povídky. Autor klasických litevských povídek Kliudžiau (Trefil jsem), Ubagas (Žebrák) a jiných. Publicista a literární kritik. Své texty publikoval v různých časopisech, nevydal žádnou sbírku.