3.1 Prozodické vlastností litevštiny


Přízvuk

Litevský přízvuk je volný: může být na kterékoliv slabice. Poloha přízvuku se během ohýbání  může
měnit, a tyto proměny jsou pak individuální vlastností dotyčného slova, nikoliv ohýbacího vzoru, ke
kterému ono slovo patří.


stalas (stůl)                 kamienas (kmen)                    žuvis (ryba)

N.  sta-las                   ka-mie-nas                             žu-vis

G.  sta-lo                    ka-mie-no                               žu-vies

D.  sta-lui                    ka-mie-nui                              žu-viai

A.  sta-lą                     ka-mie-ną                               žu-vį

I.  sta-lu                      ka-mie-nu                               žu-vi-mi

L.  sta-le                     ka-mie-ne                               žu-vy-je

V. sta-le                      ka-mie-ne                               žu-vie


daryti, daro, darė (dělat)       duoti, duoda, davė (dát)

aš         dar-au                                     duo-du

tu         dar-ai                          duo-di

jis, ji     da-ro                           duo-da


Poloha přízvuku je zásadním faktorem litevského slova a má fonologickou funkci, tzn. že se slova
můžou lišit pouze polohou přízvuku – přízvuk je v litevštině významotvorný.


giria (chválí) giria (les)

kasa (ryje) kasa (cop)

karti (věšet) karti (hořká)




Intonace

- způsob artikulace dlouhých přízvučných slabik

Intonace je také významotvorná. Rozlišujeme intonaci stoupavou a klesavou.


Akutová (klesavá) intonace:     šaaauk (střílej); laaauk (čekej); kaaaltas (dláto)


Cirkumflexová (stoupavá) intonace:  šauuuk (křič); lauuuk (přič); kallltas (vinen)


Příklad: šauk; lauk; kaltas

Akut:    šaaauk (střílej); laaauk (čekej); kaaaltas (dláto)

Zápis: šáuk; láuk; káltas


Cirkumflex:  šauuuk (křič); lauuuk (plešať); kallltas (vinen)

Zápis: šaũk, laũk, kaltas



POZOR. Krátká slabika může nést přízvuk, ale nemá žádnou intonaci. K zápisu se v tomto případě
používá znak „gravis“, např.: rankà (ruka).


3.2 Dialogy:


                                            Labà dienà!


                                              Lãbas!


                                             Sveĩkas!


                                              Sveikà!


                                             Sveikì!


                                             Sveĩkos!


                                          Lãbas ry ́tas!


                                         Lãbas vãkaras!

                                          Màno var̃das...


                                         Màno pavardė̃...


                                            Àš esù...


                                       Kóks Jū́sų var̃das?


                                       Kokià Jū́sų pavardė̃?


                                       Kóks tàvo var̃das?


                                       Kokià tàvo pavardė̃?



                                         Ikì pasimãtymo!


                                            Vìso gẽro!


                                               Ikì!


                                           Labãnaktis!




3.3 Časování sloves – indikativ praesens (přítomný čas), typ „-a“


Schéma:

kmen přítomného času + koncovky:   (aš) -u                (mes) -ame

                                                             (tu) -i              (jūs) -ate

                                                                   (jis, ji/jie, jos) -a



Příklad:

kalbėti, kalba, kalbėjo (mluvit)

 kalb-a

aš              kalbu (= kalb+u)                      mes                  kalbame (kalb+ame)

tu               kalbi (=kalb+i)                         jūs                   kalbate (kalb+ate)

jis, ji           kalba (=kalb+a)                       jie, jos              kalba (kalb+a)



dirbti, dirba, dirbo (pracovat)

studijuoti, studijuoja, studijavo (studovat)

eiti, eina, ėjo (jít)



3.4 Zápor „ne-“

            kalbėti → nekalbėti (nemluvit)

            aš nekalbu (nemluvím), nedirbu (nepracuju), nestudijuoju (nestuduju)


!!! Zapamatujte si negativní formy slovesa „být“:

            aš         nesu                mes      nesame

            tu         nesi                 jūs        nesate

            jis, ji     nėra                jie jos   nėra