j§* Slabé tvary osobních zájmen (TipootoTriKÉ^ avxtovuuÍEq -aÔúvotToi TÓľtoi) - 2. pád
(e.yá>)		(EpEíc,)	
(eoú)	aou	(easíí;)	aaq
(auTÓc,)	tou	(aurat)	Touq
(auTŕj)		(outěc,)	touc,
(auto)	tou	(auTá)	touc.
AEÍTEpO HÚtllUlU
2. pád slabého tvaru osobního zájmena má hlavně význam přivlastňovací a používá se v řečtině mnohem častěji než v češtině. O případech, kdy tento tvar nahrazuje dativ, viz strany 130-131.
H uniépa pou eívcu 071(11.
O 7iaTépa<; |iou eívcu cto ypacpdo.
O <píXoq pou arrouôá^Ei E>AnvtKá.
Matka je doma.
Otec je v kanceláři.
Můj přítel studuje řečtinu.
Do češtiny tato přivlastňovací zájmena překládáme jen v případech, kde bychom je přirozeně použili i v češtině.
AuTÓq sívat o ůáaKaXóq pou. Autt| sívat n Ka8r|yi']Tpiá uou.
AUTO EÍVCU TO TETpáÔlÓ UOU.
To je můj učitel. To je má učitelka. To je můj sešit.
Z hlediska prízvuku jsou slabé tvary osobních zájmen tzv. príklonky (enklitika). Následuje-li po proparoxytonu, tj. po slovu, které má prízvuk na třetí slabice od konce, dostává toto slovo další prízvuk na poslední slabice.
mol OUUJI^npCÓGETE TCt kevó p£ TO OtOCTÓ tú7co TCOV pnUCtTCOV:
O KaQ-\yfx\Tr\q..................EXXnvtKá rouq tnrouôaaTÉc,. (ôiSácnco/)
Ot pa9nr£<;..................xr\ ôaamXa tou<;. (jtpoaéxco)
Eytó..................gtiíti uou. (7rr|yaívco)
EuEÍg..................kcu...................(ôiapác/ú, ypáiptů)
O riÉTpog..................to xaPTTl- (Koiiái^cú)
Ta TtaiSiá..................Ta 7tapá9upa. (kA.eívco)
O TtaTÉpac, mi n pnrÉpa..................Ta 7tai5iá. (7tpoaÉxo))
Eaeíq..................to ypap.ua. (cítéA.vco)
To poXúpí Se...................(ypá<pto)
O ôáo-KaAoc,..................tt|v TtópTa. (avoíyco)
3.
Na ypáy/ere 10 acocrró míro rov ovaiaaziKoů:
O MíXav (puvá^Ei..................tou. (r\ piyrÉpa)
Suxvá CTÉXvoupE..................mi...................(to 5éua, to ypáppa)
IToú Eívai..................; (to poXúpí)
O KaÔTľ/riTiíí; koitc^ei...................(o (poiTTrtfp;)
Aeíxvouue...................(0 xápTnq)
H Tá^n ÉXEi.................. , ..................KOi................... (o Ttívamc,, to poXói, to
9pavío)
Eyco ypácp©...................(to uáenpa)
'E%ou)iE 5úo...................(to TtaiSí)
H Awa ÔEÍxvEi...................(to oxoXeío)
Bolere tooq róvovg oziq Xé^eig:
Ta T8Tpa5ia uaq ra PipXia aac;
r\ oaomXa touc, o ôaamXog uou to oxoXeio tou n aôsXípTi Tne;
to kouti touc; n, (j>u\r| aou Ta naiSia Tľ|c; Ta ypaupaTa pou
.voups, r\ ...KÓva, kA....vců, av...y£i<;, pía, o cxpaii.. .xr\q, paÔ...vco, sct...<;,
5.
Fa (w/u?rAt]pd)aere ra kevA: to QjpX...o, Ta poX....pia, r| E\...áSa, mry.
to Ttapá0...pO, k...tó^ouv, to OTC...TI, r| k..
to navE7U0T...pto, T£l£i...voup£, S...xvoupE, E71...0TIC,, o Kup...oc„ y...a aou
Na ftákste otov nXrjdvvriKÓ riq nporáaciq:
O ÔáamXoi; mvEi pá9r|pa.
H pa9ňrpia pa0aív£i EÄlnviKá.
O tpíXoc, uou mi r\ (píXr| pou EÍvai eSco.
Eíote Taéxo^;
Aev cjépcú Ttoú pévEi o ôáamXóc, pou. Eívai EXXnvíSa;
O Ka9r|yr|Tr]<; 5iop6cbveiTO ua9m:r|.
Mévco pE tov aÔEXcpó pou mi ttiv aSsX(pr| pou.
SépEiq Ttoú é^co xx\v toóvto pou;
K^eívei to TtapáGupo Kai avoíyEi Trjv TtópTa.
ripoaÉxEiq to rtaiôí.
Zcoypa(pít/ú p£ ttjv KtpcoXía.
AéÍ^VEI tt|v ElKÓva.
Na pera<ppáaere <rca razymá:
Eípai orcouôáarpia Kai pa0aívco toexikó. H (pu\ri pou eívai £7tíoT|<; ajtouôácTpia. To pá9n.pa te^eicóvei to peon.pépi. 'ExoupE 5úo ptpXio9ŕ|k£<;. To ôiáXsippa apx^Ei
35