Mii bestie mi jde vstříc: její náruč je plná nožů.
Dívám se před sebe: všude je tma
Vtom někde típnul pták a slunce si našlo díru v obloze — a obrátilo sníh ve vodu — a ta se valí dolů - žene se přes kamení, luka a pole a stráně a lesní cesty -bere s sebou i zem i písek a kámen ještě s pamětí skály - a všude řřřach! a Hlup!! a prrrrásk!! praskají pu-pence - a pfíííí - a zzzum!! šlehá ze země tráva -je to jaro neobyčejné síly, jaké jsme nepamatovali — povětří sviští nadějí - každý něco čeká - kdo ležel, ten vstává - kdo stál, ten někam běží - anebo mu aspoň teče krev z nosu - mnozí, opustivše svá těla, někam odlétli a už je nikdy nikdo nespatřil - jiní zmizeli v horách, že se dají na zboj - starci, když vlak v noci zastaví uprostřed polí, vystupují do tmy, že začnou znovu — děti chtějí převzít moc, anebo hynou vlastní rukou — a my středního věku, uvyklí tlaku shůry, vykřikujeme náhle „hurá!!!" anebo „hyjé!!!" anebo „ať žije svoboda!!!" - a vzápětí vybuchujeme jako hlubinné ryby ---jiní zas prostojí celé dny na břehu řeky, s pohledem upřeným na její mocný proud, vdechují vzduch který je zbavuje vědomí, a jejich duše se vydávají vzhůru - proti vodě - k prameni - aby se tam třely
jedna o druhou, jako to pstruzi a duše na jaře děláva-- darmo napomínají staří, že je to všechno jen šalba
a mam
- že je třeba volně vlající úzkost pevně zakotvit, než země vydá plody - nikdo nevnímá šelest jejich šedivých hlasů - a tak staří, nemajíce se čeho chytit, houfně hynou tohoto jara —
a nikdo neoral a nikdo nesil, a tak, až přijde čas sklizně, porostou ze země podivné tlamy--
ale kdo by toho dbal, vždyť přece jaro je tady! Jaro a mládí a kytky a hurá a všichni! ech, jaro, jaro!
pitomé jak mladé tele, neúnavné jako berňák a hladové jak učitelka, která ví, že jě to naposled - tak jsme se tě přece jen dočkali, ty jaro jedno — vzduchem poletují palcové mouchy a stařeny v černém usedají na zápražích jako živoucí toxíny — vrátili se i císařští slavíci z dalekých krajin, aby kroužili nad zemí, pestřili pohled na svět a opěvali moudrost císařovu formou tak prostou, že jí i sám císař rozumí — —
♦
I s doktorem přihodila se podivná věc: zpočátku jevil zřetelný neklid - přecházel - postával - ošíval se a vrtěl, jako by mu sako nepadlo - pak oblékl pestrou kami-zolu, načernil knír - a potom - nedbaje výstražných
48
49