Velebím svěžest loňské trávy, zobu semenec z flašky a vleču svou mrtvolu k prameni: snažím se, snažím: jako si ryba musí zasloužit vodu a tráva zem, jako si musí zasloužit prostor ptactvo nebeské -
♦
bestie si cídí pařáty a ostříhané drápy rovná k okraji stolu: pořádek musí být.
Prší kamení.
♦
Reptaví neposluchové jsou naráženi na kůl — osvědčilo se to víc než zdlouhavá práce v masách —
♦
Prší kamení: ale jen trošku — maloučko. Vlastně jen nepatrně ve srovnání s tím, co se děje v zahraničí. Popravdě řečeno, půda už to dávno potřebovala.
♦
Odhalit divné ptáky se Jarynovi nepodařilo: ten usměvavý mu řekl: oceán pravdy máš před sebou. Jenomže už bylo šero, a tak Jaryn přesně nevěděl, kterýmže směrem to jako má být — a nazítří ho odvolali. Smůla.
Vypadalo to, že za neschopnost povýší — ale pak zase,
že přijde ke skartaci; to byly krušné chvíle. Jaryn trávil celé hodiny v temných představách, že jednou přijde pro výplatu - a v jeho kanceláři za jeho stolem bude někdo jiný - bude se holit jeho strojkem a smrkat do jeho ručníku a řekne: Jaryn? neznám - a to jsem tu už dvacet let - Jarmilko! bejval tu někdy nejakej Jaryn?- Neznám - a to jsem tu už dvacet let, řekne Jarmilka a vezme si jeho kafe, jak činila dosud jen tajně
- ano - a nešťastný Jaryn bude náhle cizincem i ve vlastních trenýrkách - pokusí se pořídit si malou továrničku na odpadky, ale nedostane licenci, bude se 'Chtít oženit, ale než jí to vysvětlí, ujede mu dvacítkou
- kdyby mi dali aspoň dělníka lidství s právem dvou židlí v osmým krytu - anebo mládež! - na tom se pře: ce nedá nic zkazit! - držim lajnu, věrnej sem - a co z toho? Půl pytle vládních brambor. To mám za všecko. Takovej já mám život. Tak pláče zahořklý Jaryn v hospodě U chytráka a čeká na svou šanci. A přišla: V sídelním městě konečně nastal dlouho očekávaný převrat: aby dal událostem nějaký spád, postavil se Bahnoslav Rypec v čelo dějin: svrhl sám sebe, hned se zas zvolil, pozavíral pár svých přátel, zvýšil daně, vojákům přidal a všechno už vypadalo OK - jenže — namísto očekávaných poprav a k velkému překvapení celého dvora ohlásil oslavu svých narozenin: tím uvedl ve zmatek ukázněný chod věcí a vůbec vyvolal řadu dohadů: obecně se totiž ví, že Bahnoslav Rypec se nikdy nikomu nenarodil: že si ho vymyslel a posléze podomácku vyklonoval zešílevší okrskář z Loun. Někteří sice tvrdili, že Rypec jednoho rána vyšel v denním rozkaze, protože si tak žádala historická nutnost
- jiní zas, že ho jedné temné větrné noci svrhla na