GreciaAtaquenocturnoEpipolai-Siracusa415a413aC Peloponéské války Aleš Mučka Kde je zakopaný pes? nPo roce 449 př. n. l. byli dva hegemoni: Athény (Athénský námořní spolek) a Sparta (Peloponéský spolek) nK prvnímu vzájemnému konfliktu mezi nimi došlo již během Řecko-perských válek (První peloponéská válka 460 – 445 př. n. l.) nEskalace během Druhé peloponéské války (431 – 404 př. n. l.) První peloponéská válka battle_of_sphacteria Athény nemají nic proti Spartě nRoku 478 př. n. l. byli Peršané definitivně odraženi nSparta prosazovala politiku izolace nAthény vybudovaly svůj námořní spolek a navazovaly blízké vztahy s některými městy na Peloponésu nRoku 460 př. n. l. vybudovaly hradby u Megary a pomáhaly Argosu v povstání proti Spartě Řekové bojují mezi sebou nPrůběh První peloponéské války je v pramenech zastíněn boji s Peršany nAthény vedly válku na dvou frontách nNa moři dominovalo Athénské loďstvo, ale na souši už neměly takové úspěchy nSparta se až na výjimky držela stranou hlavních bojů (Bitva u Tanagry 457 př. n. l. – především boj jejích spojenců (Korint)) Bojiště Bojótie nAthénský vojevůdce Myronidés porazil armádu spojených Bojótských měst u Oenophyty (457 př. n. l.) nPorážka řeckých jednotek v Egyptě roku 454 př. n. l. oslabila pozici Athén nPo porážce v bitvě u Koróneie (447 př. n. l.) se Athény stáhly z Bojótie nRoku 445 př. n. l. Athény a Sparta uzavřely mír na 30 let Peloponéská válka 2nhdhk1 Časové vymezení n„Druhá“ peloponéská válka (431 – 404) nNevíme, kdy přesně začala, díky přetrvávajícímu napětí mezi Athénami a Spartou po Řecko – perských válkách nOficiálně začala Peloponéská válka invazí spartského krále Archidama II. do Attiky nPeriklova politika ale udržela Athéňany za jejich hradbami Jiné počátky války nSpor města Korintu a jeho bývalé kolonie Korkyry o pomoc v občanské válce ve městě Epidamnu (kolonii Korkyry) nVýsledkem byla námořní bitva u Syboty (433 př. n. l.), která skončila nerozhodně nDruhým je boj a následné obléhaní města Potidaia (432 – 430 př. n. l.) nSparta poslala Athénám tři ultimáta (432 př. n. l.) Archidamova válka (431 – 421 př. n. l.) Pelopennesian_War,_Walls_Protecting_the_City,_431_B První fáze války je nerozhodná nSparta měla převahu na souši – Periklés radí Athéňanům, aby se ukryli za hradby nAthény měly převahu na moři – podnikají pouze nájezdy na Peloponés nRoku 430 př. n. l. vypukla v Athénách morová epidemie – Sparta nezareagovala nRoku 427 př. n. l. vypuklo na Lesbu povstání proti Athénám, které bylo potlačeno Vojevůdce Démosthenes nPo neúspěchu tažení do Aitólie porazil Sparťany v bitvě u Olpae (426 př. n. l.) nO rok později vedl trestnou výpravu na Sicílii a porazil Sparťany v bitvách na Pylosu a u Sphacterie nSparta nabídla Athénám mír, ale jednání skončilo neúspěchem nRoku 424 př. n. l. dobyl Megaru Sparta vrací úder nRoku 424 př. n. l. Boiótové porazili Athénskou armádu v bitvě u Délia nTentýž rok spartský vojevůdce Brásidás dobyl bohaté město Amfipolis nKleón vyrazil z Athén, aby ho znovu dobyl, ale byl roku 422 př. n. l. poražen a zabit v bitvě u městských hradeb Amfipolisu nPo této porážce Athény požádaly o mír Bitva u Délia nAthény nHippocrates nSíly: 15 000 mužů nZtráty: asi 1 200 mrtvých nBoiótové nPagondas nSíly: 18 500 mužů nZtráty: asi 600 mrtvých Obrázek1 Obrázek2 Battle_of_Delium_map_(anim) Níkiův mír (421 př. n. l.) nMírová smlouva uzavřená mezi Athénami a Spartou – zachování předválečného statu quo a formální spojenectví obou velmocí nMěsto Argos na Peloponésu chtělo ale válčit se Spartou dále a hledalo spojence nBitva u Mantineie roku 418 př. n. l., kterou vyhráli Sparťané, obnovila válečné operace Výprava na Sicílii (415 – 413 př. n. l. ) 142bfax sicily_map Příprava na velkou invazi nV roce 427 př. n. l. připlula na Sicílii první vojenská výprava z Athén, ale nedosáhla žádných zásadních úspěchů nRoku 424 př. n. l. byl v Gele uzavřen mír mezi Sicilskými městy nRoku 416 př. n. l. město Segesta vyhlásilo válku sousednímu městu Selinus a žádalo o pomoc Athény Tři velitelé nVelením rozsáhlé expedice byli pověřeni dva politici a jeden vojenský veterán nAlkibiádes chtěl získat na Sicílii spojence, a potom dobýt Selinus a Syrakusy nLamachus plánoval útok přímo na Syrakusy, po kterém by město muselo rychle kapitulovat nNíkiás navrhoval malým lokálním konfliktem vyřešit spor Segesty a Selinusu n Alkibiádes (asi 450 př. n. l. – 404 př. n. l.) nAmbiciózní politik, který podporoval radikální postoje proti Spartě nRoku 415 př. n. l. zorganizoval výpravu na Sicílii, ale po křivém obvinění utekl do Sparty a bojoval proti Athénám nPo milostné aféře s manželkou krále Ágida II. utekl k satrapovi Tissafernovi do Malé Asie a brojil proti Spartě nPo účasti v neúspěšném povstání Athénských oligarchů se vrátil do Athén jako hrdina nPo porážce v bitvě u Notia utekl k satrapovi Farnabazovi, kde byl zavražděn Neúspěchy na Sicílii nRoku 415 př. n. l. Athény a spojenci nasadili při vylodění 134 triér, 5 100 hoplítů, 1 300 lehdooděnců a další síly nPrvní útok na Syrakusy byl odražen nDo začátku roku 414 př. n. l. byly Syrakusy obléhány (smrt Lamacha) nNa jaře přišel spartský generál Gylippus s asi 1 800 muži n Katastrofa Athénské armády nNa začátku roku 413 př. n. l. připlul Démosthenes se 73 triérami a 5 000 muži nDošlo k druhému útoku na Syrakusy – naprosté zničení Athénské flotily nPřeživší se snažili uniknout po souši, ale byli chyceni a skoro všichni umřeli v zajetí – Níkiás a Démosthenes byli popraveni nZ této porážky se Athény rychle vzpamatovaly Dekelejská válka (413 – 404 př. n. l.) b66ofb Níkiův mír nic nevyřešil nJiž roku 418 př. n. l. v bitvě u Mantineie proti sobě stáli Sparťané a Athéňané nRoku 413 př. n. l. Sparťané podle rady Alkibiáda obsadili Dekeleiu, strategicky důležitou vesnici v Attice nPo neúspěchu Sicilského tažení Athéňané opět prohráli bitvy na souši, ale vítězili v námořních střetnutích I na moři se karta obrací nRoku 410 př. n. l. porazil Alkibiádes v námořní bitvě u Kyzika Sparťany nRoku 407 př. n. l. spartský vojevůdce Lýsandros získal plnou podporu Perské říše a porazil Alkibiáda v bitvě u Notia nO rok později vítězí Athénské loďstvo v námořní bitvě u Arginuských ostrovů nRoku 405 př. n. l. byla Athénská flotila zničena Lýsandrem u Aigospotamoi n Sparťané před dlouhými zdmi nPo svém vítězství Sparťané ihned oblehli Athény, které se roku 404 př. n. l. po hladomoru vzdaly nAthéňané museli rozpustit námořní spolek, strhnout hradby, dovolit návrat emigrantů a akceptovat spartskou posádku ve městě nMoc v Athénách byla předána do rukou Třiceti tyranů, kteří ale již roku 403 př. n. l. byli svrženi Dopad války na Řecko nSparta si podrobila i věrné spojence Athén, ale neměla dost sil, aby se stala hegemonem v Řecku nBrzy ochladly i vztahy s Perskou říší nProti Spartě se rychle zformovala koalice nVyčerpaná poleis mezi sebou vedly další krvavé lokální konflikty nHegemonie nad Řeckem se nakonec ujali Makedonští králové spart-phalanx Děkuji za pozornost Prostor pro dotazy