499dbf5082da241327040b758fea5995
Řekové jdou do boje
Aleš Mučka

Situace v Antickém Řecku
►Archaické období (800 – 500 př. n. l.)
►Klasické období (500 – 323 př. n. l.)
►Malé městské státy (poleis) v neustálých vzájemných konfliktech
►V klasickém období je vymazáno z mapy zhruba 20 městských států
►Athény a Sparta bojují o hegemonii
►

Armády v klasickém období
►Pěchota (infanterie): hoplíté a lehkooděnci
►Jezdectvo (kavalérie)
►Žoldáci
►Otroci
►Posádky válečných lodí
Amphora_phalanx_Staatliche_Antikensammlungen_1429

Pěchota
greek-hoplite-fight


Hoplíté a lehooděnci
►Branná povinnost pro všechny svobodné muže ve státě
►Hoplíté si pořizují zbroj z vlastních zdrojů – majetkový census
►Lehkooděnci nemají na drahou zbroj
►Roční základní výcvik
►Roční strážní služba
522cca77d87f399cb2aa6da75b21a9a2

Kavalerie
Greek-cavalry


Jsou koně vhodní pro válku?
►Koně mají jen bohatí občané a používají je pouze k dopravě
►Vznik nepočetné kavalérie až po bojích s Peršany
►Poslední je Sparta

Žoldáci
Battle_of_Cunaxa


Muži na nečestný boj
►Chudí muži, kteří touží po válečné kořisti
►Vhodní pro dlouhodobá tažení
►Používají luky a oštěpy (peltasti)
►Bojují i v cizích armádách proti Řekům
►Rozšíření ve všech armádách až po roce 360 př. n. l.

Otroci
historia-de-las-naciones362[bgr]B


Jen pomáhají svým pánům!
►„Nosiči“, „zálohy“ a další úkoly v týlu
►Slouží přímo svým pánům
►Někdy tvoří bojovou jednotku, které velí jejich pán (hoplít)

Posádky válečných lodí
GREEKNAV


Potřebujeme námořníky, ne hoplíty
►Klasickým typem lodi je triéra
►Kapitán (triérarchos) dostává státní loď do jednoročního nájmu a najímá na ni posádku
►Na palubě jsou námořníci důstojníci, hoplíti a především veslaři (chudí občané, cizinci a otroci)
►Společenská neúcta k veslařům
►

Základní bojová strategie Řeků
img18


Byla válka záležitostí gentlemanů?
►Jistá morální omezení, dodržována z praktických důvodů (tropaion)
►Nejvíce omezující je náboženství
►Používají se různé léčky, falešné signály, náhle změny pozic atd.
►Vždy dochází k devastaci, k bitvě podle okolností (epiteichismos)

Falanga
falanga1


Staré ale efektivní
►První falangy se objevují již v Sumeru
►V Řecku se používají falangy hoplítů, lehkooděnců a lukostřelců
►Nejvíce se osvědčila tzv. řecká falanga
►Nejefektivnější falangu používala makedonská armáda – Alexandr Veliký s ní poráží Peršany
►

Formace kavalérie
►Jezdecký klín
►Kladivo a kovadlina
Companioncavalrytetrarchia anvilandhammer7qx_id1366704596_258017

Obléhání
147605


Když bitva nerozhodla
►Tradičním způsobem je pozemní a námořní blokáda a ztékaní hradeb
►Po sklizni mají města zásoby na jeden rok
►Obléhatelé mají málo proviantu
►První použití beranidel až roku 440 př. n. l.
►Roku 399 př. n. l. je poprvé použita těžká artilerie (katapulty)
►Objevují se i patrové obléhací věže
►Obránci posilují své hradby

Válka na moři
378497-alexfas01


Hoplíti už nemusí chodit po svých
►Nejvíce používaným typem lodi je triéra (délka 35 m, šířka 6 m, rychlost 7 uzlů = 13 km/h, 200
členů posádky, vesla a plachty)
►Posádka musí spát na souši, vlhne a neuveze žádné zásoby ani větší kontingent
►Při invazi rabují i lehce ozbrojení veslaři
►Námořní bitvy se podobají boji na souši
►Později se triéry navzájem taranují

Financování armád
ancient-coins


Každá legrace něco stojí
►Válku na souši platí hoplíté (svou zbroj i jídlo na několik týdnů)
►Po vpádu na nepřátelské území musí vojáci rabovat, aby neumřeli hlady
►Roku 483 př. n. l. Athény budují státní flotilu
►Zavedení mezd pro námořníky a vojáky umožňuje vést dlouhodobější tažení
►

Zdroje financí
►Zisky z válečné kořisti (dobytek a otroci) – nejistý a většinou nedostatečný příjem
►„Půjčky“ z chrámových desátků
►Dotace z Perské říše
►Finance rozhodují o délce tažení a jeho úspěchu

Inovace v Makedonské armádě
Philip_shoemate1


Jak Filip II. porazil civilizovaný svět
►Filip II. vytváří sjednocenou Makedonii, která je silnější než spojená řecká poleis
►Nová mohutná makedonská falanga (pevné semknutá formace)
►Centralizovaný armádní týl
►Intenzivní povinný výcvik
►Méně prostoru mezi pěšáky díky novému typu štítu

Prameny a literatura
C144


Antičtí autoři
►Diodóros: Knihovna
►Hérodotos: Dějiny
►Polybios: Historiai (Dějiny I. – IV.)
►Plútarchos: Lykurgos
►Thúkýdidés: Dějiny peloponéské války (8 knih)
►Xenofon: Agesilaus, Hellénika
►Athénská ústava
►Spartská ústava

Současná doporučená literatura
►Campbell, Duncan B.: Řecká a římská obléhací technika 399 př. n. l. – 363 n. l. Praha 2008, s. 48.
►Hradečný Pavel a kol.: Dějiny Řecka. Praha 2009, s. 768.
►Osborne, Robin: Dějiny klasického Řecka. Praha 2010, s. 239.
►Sekunda, Nick: Spartské vojsko. Praha 2008, s. 64.

Roman and Greek Battle
Děkuji za pozornost
Prostor pro dotazy