b14d2004701eaf0370f6408ad4eebb6e
Úpadek poleis a vzestup Makedonie
Aleš Mučka

Řecko po Peloponéské válce
nAthény se zbavily vlády třiceti tyranů a obnovily svůj námořní spolek (378/377 př. n. l.) , ale
neměly již takovou moc jako dříve
nSparta vyčerpaná Peloponéskou válkou neměla dost sil pro pozici hegemona v Řecku
nMenší města si uvědomila slabost obou velmocí a začala vést samostatnou politiku, někdy i proti
Spartě a Athénám

Meče ještě neutichly
screenshot_pc_dm_total_war_rome_ii_greek_states_culture_pack_16959_115788


Politická nestabilita v Řecku
nSparta neměla žádnou poválečnou politiku
nObyvatelé Athén nesouhlasili s vládou třiceti tyranů a bojovali proti ní v tzv. Phylském tažení
nI když byli demokraté poraženi, tyranie byla ukončena a spartský král Pausanias byl postaven před
soud, který ho osvobodil
nDůležitou roli sehrála i Perská říše

Anabáze
20120218-Mercenaries


Řečtí žoldnéři ve službách perského prince
nPo smrti svého otce Dareia II. (404 př. n. l.) se Kýros mladší rozhodl svrhnout bratra Artaxerxése
II. z perského trůnu
nDo své armády začlenil i 10 400 hoplítů a zhruba 2 500 peltastů (včetně 700 Sparťanů)
nV bitvě u Kunax (3. září 401 př. n. l.) Kýros umřel a řečtí žoldnéři se vrátili domů
nVše popsal Xenofón ve své Anabázi

Persian_Empire,_490_BC



Poslední války antických Řeků
l_8005


Poslední rozsáhlé konflikty poleis
nKorintská válka (395 – 387 př. n. l.)
nBojótská válka (378 – 375 př. n. l.)
nThébsko – spartská válka (378 – 362 př. n. l.)
nSociální válka (357 – 355 př. n. l.)
nTřetí svatá válka (356 – 346 př. n. l.)
nZahraniční válka ( 346 – 343 př. n. l.)
nBitva u Chairóneie (2. srpna 338 př. n. l.)
n

Korintská válka
(395 – 387 př. n. l.)
1-a-phalanx

Řekové potřebují hegemona
nPo bitvě u Kunax požadovali Peršané stažení spartských posádek z měst v Malé Asii
nKrál Agesilaus II. na přelomu let 397/396 př. n. l. vedl výpravu 2 000 svobodných heilotů a 6 000
spojenců do Malé Asie
nNepřítomnosti jednoho krále využili Argos, Athény, Korint a Théby a vytvořili spojenectví zaměřené
proti Spartě

Sparťané se nevzdávají
nSparťané v letech 402 až 400 př. n. l. vyplenili polis Elis jako odstrašující příklad
nRoku 395 př. n. l. napětí mezi Spartou a jejími odpůrci přerostlo v ozbrojený konflikt
nZáminkou byl územní spor mezi městy Fókis a Lokridou (pastviny pro ovce)
nV prvním roce války porazily Théby Sparťany v bitvě u Haliartusu, kde umřel i Lysander

Perská říše zasahuje
nRoku 394 př. n. l. zvítězili Sparťané na souši (bitva u Nemeie a bitva u Koroney), ale byli
poraženi na moři v bitvě u Knidu athénsko-perskou flotilou
nV Korintu v roce 393 př. n. l. vypukla občanská válka mezi demokraty a oligarchií
nPatová situace donutila obě strany jednat o míru, ale jednání skončila bezvýsledně

Královský (Antalcidasův) mír
nSpartská falanga byla poražena v pozemní bitvě u Lechaea (391 př. n. l.)
nPerská říše se obávala rozpínavosti Athén, a proto se přiklonila na stranu Sparty
nHrozba nové perské invaze donutila protispartskou koalici kapitulovat
nPerská říše znovu obsadila řecká města v Malé Asii

Thébská hegemonie
(371 – 346 př. n. l.)
1459016 5bf061d04b9f2787514002aa360ce9bb

Théby bojují se Spartou
nPovstání v Thébách v roce 378 př. n. l. vyhnalo spartskou posádku
nTažení Cleombrota I. a Sphodriase jen na stranu vzbouřenců přivedla Athény
nPo dvou úspěšných námořních taženích rozbili koalici Athén a Théb uprchlíci z Platají
nRoku 375 př. n. l. byl obnoven Královský mír
nThéby samy expandovaly do Fókie roku 371 př. n. l. a došlo k bitvě u Leukter

Bitva u Leukter (371 př. n. l.)
nSparta a spojenci
nCleombrotus I.
nSíly: 10 000 – 11 000 hoplítů a 1 000 kavaleristů
nZtráty: 300 mužů
n
nThéby a spojenci
nEpaminondas
nSíly: 6 000 – 7 000 hoplítů a 1 500 kavaleristů
nZtráty: 1 000 mužů (z toho 400 Sparťanů)
Obrázek1 Obrázek2

Thebans
(Epaminondas)
Spartans
(Cleombrotus)
compass blue cavalry blue infantry red cavalry red infantry red infantry blue infantry blue
infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry blue infantry
red infantry
Thebans & allies
(Epaminondas)
6,500 hoplites
1,500 cavalry
1,000 peltasts
Spartans & allies
(Cleombrotus)
8,500 hoplites
1,000 cavalry
1,100 peltasts
The Sacred Band of Thebes
The Sacred Band of Thebes is an elite unit comprised of 150 homosexual couples. The rationale
behind this is that lovers will fight more aggressively and bravely when by their lover’s side,
never dishonouring themselves and their lover by fleeing.

Následky bitvy u Leukter
nSparta definitivně přišla o svou pozici hegemona v Řecku
nThéby nemohly převzít její postavení, protože měly špatnou polohu a neměly dostatečnou vojenskou
sílu
nKonec strachu z Perské intervence
nStaří spojenci opustili Peloponéský spolek a postavili se proti Spartě (Tegea)

Slabé Théby
nThébská hegemonie trvala jen do smrti dvou vojevůdců – Epaminondas a Pelopidas
nBěhem čtyř invazí na Peloponés osvobodili Thébané heilóty
nPelopidas umřel roku 364 př. n. l. při neúspěšném pokusu o atentát na Alexandra z Pherae
nEpaminondas umřel v bitvě u Mantineje roku 362 př. n. l.
nPo vítězství Makedonců ve Třetí svaté válce roku 346 př. n. l. skončila definitivně Thébská
hegemonie

Vzestup Makedonie
aa072c57e59810732e14e7cf8cbca72a


Filip II. Makedonský
n*asi 382 př. n. l. – +336 př. n. l.
nMládí strávil jako rukojmí v Thébách, kde se naučil nové vojenské taktiky
nMěl sedm manželek (politické sňatky)
nPět dětí: tři dcery a synové Alexandr a Arrhidai (slabomyslný)
Filip_II_Macedonia

Reformy makedonské armády
nProfesionální armáda s organizovaným výcvikem, někdy i celodenním
nZhruba 30 000 pěšáků, 2 000 kavaleristů
nJen jezdci měli své osobní sluhy, centralizovaný týl pro pěchotu (jeden zásobovač na deset vojáků)
nHlavní zbraní bylo 4,5 – 6 m dlouhé kopí (sarisa)
nPři obléhání požívali obléhací stroje

Makedonská falanga
nJádro tvořili těžkooděnci (pezhetairoi) postavení v 16 řadách, přičemž se do boje přímo zapojila
až 11. řada
nZranitelné boky chránila lehká pěchota (hypaspistas)
nElitní jednotku představovala šlechtická těžká jízda (hetairoi)
nJednotlivé druhy vojska mezi sebou úzce spolupracovaly
n

Počátky makedonské expanze
nRoku 459 př. n. l. se Filip stal regentem za svého nezletilého synovce Amynta IV.
nNejdříve porazil Ilyry a Paióny a byl prohlášen za makedonského krále
nRoku 357 př. n. l. dobyl Amfipolis a Pydnu
nRoku 356 př. n. l. také porazil ilyrsko – paiónsko – thráckou alianci a uzavřel spojenectví s
městem Krenides (dnes Filippi), které mělo zlatá doly na hoře Pangaion

Řekové se Filipa nebojí
nRoku 352 př. n. l. porazil Filip Fóky v bitvě na Krokusovém poli a stal se doživotním archóntem
thesálského spolku
nV letech 349 – 348 př. n. l. dobyl poloostrov Chalkidiké k nelibosti Athén
nV roce 346 př. n. l. definitivně porazil Fóky a díky tzv. Filokratovu míru uzavřel spojenectví s
Athénami

Makedonská hegemonie
ab0a1d5d3ff00b4566905d17e981e0be


Na cestě k Chairóneii
nRoku 340 př. n. l. makedonská armáda oblehla Perintos a Byzantion, čímž zablokovala dovoz obilí z
Černého moře do Athén
nRoku 339 př. n. l. byl Filip II. a jeho armáda povoláni Delfami do Čtvrté svaté války
nDémosthenés označil toto tažení za agresi a Athény vytvořily Helénský spolek, který měl Makedonce
porazit
n

Bitva u Chairóneie
(2. srpna 338 př. n. l.)
nMakedonie
nFilip II. Makedonský a
nAlexandr III. Veliký
nSíly: 32 000 mužů
nZtráty: neznámé
nHelénský spolek
nCharés a Theagenes z Bojótie
nSíly:  35 000 mužů
nZtráty: asi 2 000 mrtvých a asi 4 000 zajatých
Obrázek2 Obrázek1

2000px-Battle_of_Chaeronea,_338_BC_en



Filip II. vládcem Řecka
nNa přelomu let 338/337 př. n. l. svolal vítězný Filip do Korintu zástupce všech řeckých poleis
(jen Sparta se nedostavila)
nŘecká poleis musela dodržovat všeobecný mír, ale byl zachován jejich status quo a autonomie
nFilip II. byl jmenován vojenským velitelem celého Řecka a plánoval tažení proti Persii
nRoku 336 př. n. l. byl Filip II. zavražděn
n

hoplites
Děkuji za pozornost
Prostor pro dotazy