Ikonografie Panny Marie 4.11. 2014 Orient před ikonoklasmem:„Ex oriente lux" Trůnící THEOTOKOS • od 5. století se často objevuje na místech, kde dříve býval zobrazen pouze Kristus • Maria sedí na trůně jako Theotokos, její zobrazení v apsidě má význam toho, že Boží Syn se stal člověkem • to je také zřejmé na základě toho, že se tato zobrazení začala objevovat až po koncilu v Efezu, který ustanovil dogma, že Maria je Bohorodička, tedy že Kristus je zároveň člověk a Bůh, kterého porodila • zničeno: S.M. Maggiore (Řím) 432-40; S, M. di Capua Vetere poL 5. stol; Ravenna S+M. Maggiore 522-32; Rím Santa Martina 7+ stol Trůnící Theotokos v apsidě Poreč, bazilika sv. Eufrasia 753543/ Trůnící Theotokos Panagia Kanakaria, muzeum v Nikosii (restaurováno) / 6. století/ Zobrazení mimo prostor apsidy • Obklopena anděly Trůnící Theotokos San Apollinaire Nuovo, Ravenna / 6. století/ Zobrazení mimo prostor apsidy • Obklopena anděly Trůnící Theotokos Hosios Demetrios, Soluň 17. století/ Orient před ikonoklasmem:„Ex oriente lux Trůnící Hodegetrie • od 6. století se začíná objevovat varianta, kdy Kristus nesedí frontálně na Mariině klíně, aleje nakloněn a spočívá na její levé ruce nebo levém koleni, • tento typus vychází ze zobrazení Klanění tří králů v katakombách • příklady: Fresky v Apollově klášteře v Egyptě v Bawit, v klášteře Jeremiáše v Saqqaře v Egyptě, Egyptské ikony a ikony ze Sinaje, • Zřídka se objevuje v Sýrii a v Arménii (Náhrobní kameny v Museu Etschmiadzin), na Západě se objevuje zřídka (Slonovinová destička ze S+ Andoche, Saulieu) Trůnící Theotokos Apollův klášter, Bawit, Egypt / 6. století/ Orient před ikonoklasmem:„Ex oriente lux Maria jako královna • V předikonoklastické době nebyla na Východě jako královna nikdy zobrazována • Výjimka Ikona Madonna delia Clemenza v S. M. in Trastevere • Po ikonoklasmu se toto zobrazení modifikovalo a stal se velmi uctívaným ikonografickým typem Západu Maria jako královna Ikona Madnna della Clemenza in S. M. in Travstevere /8. století/ Maria jako královna Nejstarší zobrazení S. M.Antiqua /4. století/ Orient před ikonoklasmem:„Ex oriente lux Kojící Maria: Galaktotrophusa (Maria Lactans) • před ikonoklasmem se s tímto typem setkáváme pouze v Egyptě, kde bylo velmi oblíbené (fresky v Apollově klášteře v Bawit a v klášteře v Saqqaře) • Tento typus se často odvozuje od zobrazení Isis kojící Hora. Toto východisko je však nejisté, stejně jako ovlivnění greco-helenistickým uměním, v němž byl typ kojící matky rovněž znám • Vlivy odvozujeme pouze z formální stránky, nikoliv z obsahové, jelikož jednoznačně vychází Z křesťanských textů. Kojící Isis Egypt /6.století přednáším letopočtem/ Kojící Isis Fayum /4. století / Kojící Maria Jeremiášův klášter v Saqqaře, Egypt /6.- 7. století/ Orient před ikonoklasmem:„Ex oriente lux Modlící se Maria: Blacherniotissa (Maria Orans) • pokud je Maria zobrazena bez Krista, často má rozpažené ruce v orantském gestu • Intercessio: velmi staré křesťanské gesto, přímluvná modlitba Maria Orans Vatikán /5. stol./ Maria Orans Rabbulův evangeliář, foL 13b /r. 586/ • Způsob spojení nebes a země: Maria stojící na zemi s orantským gestem a v nebesích je zobrazen Kristus ve slávě • Takové zeobrazení se objevuje často v apsidách Maria Orans Lateránské baptistérium, Rím II. stol./ Orient před ikonoklasmem:„Ex oriente lux Stojící Maria: Hodegetria • Jedná se o autonomní zobrazení - nevychází Z žádné historické scény • Často se objevuje na ikonách • Ikona Hodegetrie: legenda, podle níž měla být namalována evangelistou Lukášem a později poslána z Jeruzaléma do Konstantinopole Eudokii Lycinou - topos • tento typus se po ikonoklasmu objevuje i na Západě: Fresky S* Maria Antiqua v Římě, Ikony S. M. ad Martyres und S- Francesca Romana v Římě nejstarší zobrazení podobnost s pečetí císaře Lva Isaurského (8. století) z Konstantinopole Hodegetria Rabulův evangeliář, fol lv /6.stol./ + H^riA+MAflA M "i Hodegetria Mozaika v apsidě kostela Panhagia Angelokistos, Kiti /7.stol./ Orient před ikonoklasmem:„Ex oriente lux Maria s Kristem v mandorle • Stojící nebo sedící • Co symbolizuje mandorla? Může znamenat bud kosmologickou sféru, v níž se zjevuje Pán, nebo jistý druh štítku „clipeus", na němž je zobrazen Kristus • Pokud srovnáme některá zobrazení, zjistíme, že na některých zobrazeních Maria mandorlu pevně drží, což by v takovém případě znamenalo, že se jedná o štít - clipeus -s obrazem Krista Mandorla mívá často modrou barvu, což evokuje kosmologické nebeské sféry Není tedy nepravděpodobné, že tento ikonografický typus kombinuje oba zmíněné významy a podle místa a času se důrazy na ten který význam mění Orient po ikonoklasmu:„Ex oriente lux Po n 843 rapidně vzrostla úcta k Panně Marii Vzrostl počet kostelů zasvěcených Panně Marii (v Konstantinopoli takových bylo více nez stovka Obraz Panny Marie doprovázené anděly bývá často zobrazován v konše apsidy V hlavních městech se uctívaly mariánské obrazy které se staly archetypálními obrazy Mívaly zázračnou moc, často chránily města od přírodních katastrof nebo válečných nájezdů a jiných útrap (Blacherniotissa, Hagiosoritissa) V Konstantinopoly se nejslavnější ikony staly Paladiem a měly chránit nejen město, ale celou říši Eponymní charakter Obraz Panny Marie po ikonoklasmu Trůnící Maria s dítětem • ikonografický nástupce předikonoklastického typu Marie jako „Cathedra Christf • Dítě stojí nebo sedí na Mariině klíně, pravicí žehná a v levici většinou drží svitek • Typ je velmi reprezentativní (přísnost), a proto se velmi často nachází v apsidách • Bývá doplněn zobrazením andělů, ti pak reprezentativnost ještě více zdůrazňují Trůnící Theotokos Koncha v apsidě kostela Sv. Sofija, Ohrid (Makedonie) /ll. stol./ Trůnící Theotokos, detail Koncha v apsidě kostela kláštera Hosios Lukas (Řecko) /ll. stol./ Trůnící Theotokos Koncha v apsidě kostela Pantanassa, Mistra (Řecko) /14. stol./ Obraz Panny Marie po ikonoklasmu Stojící Maria s dítětem: Nikopoia / Kyriotissa • Maria je zobrazena frontálně stojící (může být i polofigura) • Dítě nesvírá, ale zlehka je nadnáší, nebo se dotýká jeho paže a nohy • Dítě drží svitek a žehná • Nikopoia (Ta, která přináší vítězství"): není jisté, jak toto označení vzniklo: pravděpodobně vychází ze zobrazení antické bohyně Niké - kdy Maria drží před sebou štít, na němž je zobrazen Kristus jako dítě (předikonoklastická verze); jiná varianta odkazuje na to, že obraz Nikopoie provázel císaře v jejich válečném tažení. • Kyriotissa („Paní"): některé prameny stotožňují ikonografický význam Nikopoie s Kyriotissou Nikopoia, zničeno Koncha v apsidě kostela Koimesis, Nicea (Iznik, Turecko) /ll. stol./ Nikopoia, Hagia Sophia Konstantinopol /r. 1122/ Obraz Panny Marie po ikonoklasmu Maria Orantka (Přímluvkyně)- Maria Orans (bez dítěte): Blacherniotissa • Maria je zobrazena frontálně stojící (může být i polofigura), symetricky má pozdviženy ruky k modlitbě • proti předikonoklastické variantě se nyní tento typ vyskytuje osamostatněné tak, jak to zobrazování přímluvné modlitby dovoluje • Obraz Marie Orantky bývá zobrazena jako prostřednice mezi věřícími pod zobrazením Pantokratora v kupoli Blachernitissa, prsten, Konstantinopol /IL stol./ Obraz Panny Marie po ikonoklasmu Maria Orans s Kristem v Clipeu: Platytera • Maria je zobrazena frontálně stojící (může být i polofigura), symetricky má pozdviženy ruky k modlitbě a na hrudi má„imago clipeata" s postavou Krista • „Ta, která je obsáhlejší než nebesa" (pojala do sebe Krista) • Kristus je zobrazen v okamžiku početí při zvěstování (Lk 1,38:,, Ať se stane podle tvého slova"), přesto není zobrazen jako plod, ale bývá oblečen do božské tuniky a často držívá svitek (učitelská role) a žehná • Jeho říza mívá zlatou a bílou barvu (symbol boží slávy), nebo modrou a červenou (symbol dvojí přirozenosti Krista), Immanuel (Iz 7,14) Platyterra, Kostel Svjana, Keria (Řecko) /13. století/