tam z nitra hloubi naříkavý vzdech se láme, slyš! Ve zvolání: Jívo! Jtvo! Jívo! Jen zpívej! Jen zpívej! Ta jíva smuteční tvým svatebním je vínkem! K ní ptáčci, kteří zaslechli to lkáni slétali se až z dáli a ona pláče, že i skály by měly slitováni. Jdi uložit ten prsten! Já cítím s Barbarou. Ta kloníc hlavu, končila prostinkou písničku svou: On stvořen zdál se jen pro svou slávu. já pro svou lásku____Však co je? Kdo je tam venku? Slyšíš? Na dveře klepe moje! ie: To vítr! démona: ... já pro svou lásku a smrt zlou. Jen zpívej! Jen zpívej! Jívo! Jívo! Jívo! Emilie, sbohem! Jak mě pálí dnes oči! To je nápověd pláče! Dobrou noc! e'me ji) Ach! Buď sbohem! Dobrou noc, má nejmilejší! iemona: (sama) Zdrávas, Maria, milosti plná. Pán s tebou. požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého. Ježíš! O máti naše. shlédni na své dítě. hříšným i nevinným své otevř brány! V nouzi aí svůj život tráví, ač jsou pány, sklánějí hlavy, vroucně vzývají tě! Z pout poroby vysvoboď nešťastníky a sílu v zemdlené ať víra vnáší! Pros za nás. za hříšníky. neopouštěj, zůstaň s námi i v smrti naší. Amen! 0, vyslyš nás! 0, vyslyš nás! Zdrávas Maria ... i * hodinu smrti naší... Amen! Amen! _ (Ulehne k spánku) Ote»o: (vejde) ^esdemona: Kdo zde? Otello? ello: Já!... Než jste ulehla k spánku, modlila jste se? Uesaenaona: Tak jest! Otello: Snad hřích tě tíží, jenž před Bohem neusraířen a před světem zůstal skryt, nebi z něj se vyznávej! Desdemona: A proč? Otello: Jen rychle! Chci zabiti než tělo. ne duši tvou! Desdemona: Mě zabít, říkáš? Otello: Tak! Desdemona: Měj soucit. Bože můj! Jen soucit žádám! Otello: Hříchů svých dřív pomni! Desdemona: Jsou než láska má! Otello: Ba právě proto! Desdemona: 2e mám tě ráda, mě vraždíš? Otello: Ráda máš Cassia! Dedemona: Ne! Při spasení svém! Otello: Vždyť onen šátek můi jsi mu z lásky dala! Desdemona: Není pravda! Otello: Zřel jsem ho právě u něj! Desdemona: Já nejsem vinna! Otello: Vše přiznej! Desdemona: Přísahám! Otello: Nový zločin pášeš! Lhářkou chceš zůstat t na smrtelném loži? Desdemona: Ach! Nech mě žít! Otello: Ne, zemřít musíš! Desdemona: 0, bědal Nemiluji Cassia! Ať sem přijde! Ať řekne! Otello: Víc nepromluví! Desdemona: Nebe! Mrtev? Otello: Mrtev! Desdemona: To je hrůza! On zrazen! Otello: Ty pro něj pláčeš? Desdemona: Otello, nezabíjej měl Otello: Ty bráníš se mi marně! Desdemona: Chci žit! Nech mé žit! 0. nech mě iítl Otello: Zhyft bídně, děvko zrádná! Desdemona: Ach! Slyš! Otello: Zemřil Desdemona: Jen tuto noc chci žiti! Otello: Nel Desdemona: Jen hodinu! Emilie: Otello: Nel Desdemona: Malou chvllil Otello: Nel Jago: Desdemona: Jen co Zdrávas odříkám! Otello: Otello: (rdousí Ji) Emilie: Je pozdě! Desdemona: Ach! Jago: Otello: (po vraždě) Emilie: V tváři mír, jak hrob tichá! Jago: Emilie: (zvenčí) Emilie: Otevřte! Otevřte! Otello: Co je? Kdo klepe? Cassio: Emilie: Pane můj, Achl Prosím! Já s vámi musím mluvit, Montano: však rychle! Otello: Emilie! Nu co je? Otello: j Emilie: Stala se vražda! Jago: (prchá) 1 Roderigo byl zabit Cassiem! Otello: A Cassio? Montano: Emilie: Žije! Lodovico: Otallo: Cassio, Že živ je? Otello: Desdemona: Já vinna nejsem! Lodovico: Já vinna nejsem, věřte ... Emilie: Kdo to tu sténá? Otello: Probůh! Desdemona: Zmírám, věř, čistá ... Emilie: Kdo byl tvůj vrah? Desdemona: Vrah žádný ... já sama ... achl Pozdravuj chotě mého ... nevinná zmírám ... bucf sbohem! (Zemře) Otello: Lhářkou i v smrti! Já ji zabil! Emilie: Vrahu bídný! Otello: Milenkou byla Cassial Jen se ptej Jaga! Emilie: 2e Jaga? Otello: Nu Jaga! Emilie: Blázne! A tys mu věřil? Otello: Chceš to snad popřít? Emilie: Nebojím se! Otello: Počkej! Emilie: Hola! Sem ke mně! Sem všichni! Otello zabil Desdemonu! (Vtrhnou Lodovico, Cassio, Jago, Montano) Všichni: Kdo volá? 0 hrůza! Probůh! Jago, zde bídný ten vrah je i lhářem! Že ženu zalétnou má, prý jsi věřili Promluv! Já věřil tak! Vždyť onen šátek, můj dárek snubní, ta bídná, Cassiovi dala! Všemohoucí Bože! Mlčí Ne! Já povím pravdu! Mlč! Ne! Mně násilím ten šátek z ruky mé sám Jago včera vyrvali A ve svém bytě já našel šátek ten! Roderigo mi prozradil, že z návodu Jaga prý vždy jednal! Ach! Teď s pravdou ven! I Nel Hned za ním! Chyťte bídníka! Což Bůh už blesků málo má? Meč svůj mi dej! Ty smělče! Nač se báti, když mi zesláblo rámě! Ejhle! Toť závěr je dráhy mé! 0 slávo! Otello byl! (K Desdemoně) A ty... vidím tě v spánku tvém, tak sladkou, tak mírnou, tak krásnou! Zářící líbezností, nad všechny hvězdy jasnoul Čistá, nad padlý sníh, tak jsi čistá v duši i v lícil Desdemonol Desdemono! Ach! Věčně, věčně spící! (Probodne se) Nač dále žítl Ach! Zadrž! Nešťastníce! Cassio: Lodovico Otello: Já tě před smrtí, ženo, vroucně líbal... sám když zmírám, chci na tebe se dívat. ■ • • a líbat... a líbat stále ... naposled líbat... I zemře] Konec opery. STATNI DIVADLO V BRNE nositel Rádu republiky ftpditPi PhDr. Jířl Ma^r OPERNÍ SOUBOR nositel Rádu práce • laureát státní ceny Klementa Gottwalda Séf opery František PretSleT o. dli* *a*upmp DILIA Prtóa. Výtvarné a graficky upt«vil U