Textová opora: Kde hledat informace KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
Název modulu:
Kde hledat informace I.
Cíl textu:
Doplnit animovanou přednášku o textovou formu a umožnit její tisk. Získat
přehled o tom, jak se dělí jednotlivé informační zdroje, které zprostředkovávají
informace.
Základní pojmy:
informační pramen
dokument
primární informační pramen
tištěný primární prameny
obrazové primární prameny
zvukové primární prameny
audiovizuální primární prameny
sekundární informační pramen
terciální informační pramen
Definice pojmů – viz text níže
1 ÚVOD DO MODULU
Informační instituce, knihovny nabízejí v současné době mnoho druhů dokumentů,
z kterých lze čerpat pro studium a praxi. V následujícím modulu Vám představíme,
co všechno lze využívat kromě tradičních knih, studijních skript, časopisů apod. Na tento
modul volně navazuje „Kde hledat informace II.“
2 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Informační pramen (information resource) - určitá množina dat či informací, která je
zaznamenána na "nosiči informací", jak ve formě hmotné (např. kniha), tak nehmotné
(např. projev, rozhlasové vysílání).
Dokument – hmotný nosič informací (kniha, periodikum atd.).
Primární informační pramen – informační zdroj, který přináší vlastní, většinou i
původní, informace nebo data – přímé informace (celé texty knihy, článku apod.)
Sekundární informační pramen – informuje o existenci primárních informačních
pramenů, nejde o souvislé texty knih, časopisů apod., ale pouze o odkazy (nepřímé
informace) na ně.
Terciální informační pramen - informuje o existenci sekundárních informačních
pramenů).
- 1 -
Textová opora: Kde hledat informace KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
3 DĚLENÍ INFORMAČNÍCH PRAMENŮ
Podle nosiče
tištěné dokumenty
elektronické dokumenty – na hmotném nosiči ( diskety, CD-ROM, DVD), síťové (online,
offline)
mikrografické dokumenty ( mikrofilmy, mikrofiše → pro archivní účely)
K prohlížení elektronických a mikrografických dokumentů je třeba použít nějakého přístroje
(počítač, čtečka, videorekordér aj.).
Podle původnosti obsahu
primární informační prameny (přináší vlastní, většinou i původní, informace nebo data)
sekundární informační prameny (informují o existenci primárních informačních
pramenů)
terciální (informují o existenci sekundárních informačních pramenů)
Další možné dělení dokumentů – viz Pro zvídavé studenty.
3.1 TIŠTĚNÉ PRIMÁRNÍ PRAMENY
3.1.1 Písemné dokumenty
Kniha – duševní dílo tvořící myšlenkový a výtvarný celek, její rozsah je min. 48 stran,
vychází neperiodicky, jednorázově, má knihařskou úpravu, ISBN, může být v tištěné nebo
elektronické podobě
monografie - publikace systematicky zaměřené na jedno téma, jednu osobu, událost,
jeden nebo více autorů, doplňovány rejstříky, bibliografickými soupisy
učebnice – sledují výchovný a vzdělávací cíl, podávají výklad poznatků z určité oblasti,
mají adresnost, přiměřeny věku, srozumitelné, názorné (obsahují obrázky, tabulky,
rejstříky), měly by postupovat od známého k neznámému, od všeobecného ke
konkrétnímu, pro různé stupně škol
skripta – prozatímní učební texty pro VŠ
- 2 -
Textová opora: Kde hledat informace KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
příručky je možno rozlišovat na:
o encyklopedie - obsahují základní pojmy z oborů lidské činnosti, jsou abecedně
nebo systematicky řazené, doplněny obrázky, tématické (všeobecné x
speciální)
o slovníky – vysvětlují nebo překládají jednotlivá slova, slovní spojení, zkratky
(jazykové x věcné)
o klíče, průvodce, adresáře, tabulky, návod, atlasy, ...
sborníky - obvykle neperiodická publikace, která obsahuje převážně samostatné stati
různých autorů, spojené tématicky v jeden knižní celek se společným názvem (jubilejní,
tématické, autorské)
3.1.2 Periodické dokumenty
- vychází v intervalu jednoho dne až půl roku, nepravá periodika (např. 1x za 5 let), jednotná
úprava, jednotné obsahové zaměření...
noviny - vychází v krátkém časovém období (periodicita je 1 den až 1 týden), obsahují
aktuální informace určené pro širokou veřejnost (regionální x celostátní, odborné x
zábavné )
časopisy – mají delší periodicitu (1 týden až půl roku), lepší úpravu a kvalitnější papír,
jednotný vzhled, tematicky zaměřené (odborné, vědecké, populárně-naučné...)
periodické sborníky – obsahují původní texty, vychází v pravidelných nebo
nepravidelných intervalech, vydavateli např.vysoké škole, akademické instituce
ročenky – publikace, která vychází jednou za rok, aniž by byla stanovena doba vydání,
podává přehledný obraz určitého oboru, popř. přináší údaje (často statistické povahy)
ze všech oblastí společenského a hospodářského života (např. prezentace instituce,
kalendáře, výroční zprávy, statistické ročenky...)
3.1.3 Speciální dokumenty
- nevychází běžnou formou, nepublikované
patentové dokumenty - popisy vynálezů, objevů, zlepšovacích návrhů, ochranných
známek, užitných a průmyslových vzorů (př. patent, autorské osvědčení, zlepšovací
průkaz)
- 3 -
Textová opora: Kde hledat informace KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
normativní dokumenty - dokumenty obsahující určitá kriteria pro materiály, výrobky,
postupy a služby tak, aby vyhovovaly danému účelu; dělíme dle působnosti, obsahu,
závaznosti
technické normy - popis výrobků, metod, postupů, pravidel, bezpečnostních zásad,
terminologie apod., označení ČSN (české), EN (evropské)...
právní normy – sbírky zákonů, věstníky ministerstev...
firemní literatura - funkce propagační, informační a instruktážní s cílem prodat výrobek,
službu nebo činnost (př. firemní monografie, periodika, prospekty, adresáře, návody,
ceníky, výroční zprávy)
vědecko-kvalifikační práce - diplomové, disertační a habilitační práce (odborné
a vědecké práce, které jsou podkladem pro udělení akademické, vědecké a pedagogické
hodnosti)
materiály z konferencí – dokumenty obsahující soubor příspěvků přednesených na
konferenci
výzkumné zprávy - prezentují výsledky řešení výzkumného úkolu
legislativní dokumenty - zákony, vyhlášky, předpisy
separáty - samostatný, otisk, samostatná kopie části původně většího celku
3.2 OBRAZOVÉ PRIMÁRNÍ PRAMENY
Obsah dokumentů je zachycen zobrazením výtvarným, fotografickým, schématickým,
někdy je doplněn textem. Zobrazení znázorňuje obsah přímo nebo pomocí dohodnutých
symbolů (ikony). Výhodou je srozumitelnost obsahu i v případě neznalosti písma, jazyka.
Dokument je výstižnější, přehlednější, zajistí rychlý příjem informací. Dokumenty členíme
na ty, které vnímáme přímo lidským okem a dokumenty, které přijímáme s pomocí
odpovídajícího technického zařízení.
3.2.1 Konkrétní obrazové primární prameny
Grafika – výtvarnými prostředky je znázorněn objekt myšlenka, konkrétní fakt. Původní
grafika (mědiryt, dřevořez, dřevoryt, perokresba atd.), tištěná grafika (plakáty, reprodukce
výtvarných děl, podobizny, pohlednice apod.).
- 4 -
Textová opora: Kde hledat informace KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
Mapy, atlasy – plošné a kartografické zobrazení zemského povrchu, hvězdné oblohy nebo
společenskoekonomických jevů pomocí smluvených znaků (geografické, astronomické,
geofyzikální, povětrnostní...; člení se podle měřítka, podle uživatele...).
Plány – mapy malé části zemského povrchu, znázorňují obce nebo stavební objekty
(orientační, vrstevnicové...).
Fotografické dokumenty – dokumenty vytvořené fotografickou cestou, člení se podle
barevnosti, obsahu (technické x umělecké), účelu (tvůrčí x dokumentární), způsobu
zpracování (negativy x pozitivy), výrobní technologie (fotografie, diapozitivy, diafilmy).
Výkresy – zobrazení, schéma, grafické znázornění tělesa, stroje, zařízení, stavby apod.,
vznikají kreslením nebo kopírováním.
Schémata
Diagramy většinou součásti písemných dokumentů
Ilustrace
3.3 ZVUKOVÉ PRIMÁRNÍ PRAMENY
Zaznamenávají zvukový projev (hudební nebo slovesné dílo, zvuky), který je pak
reprodukován pomocí určitého technického zařízení na gramofonové desky, magnetofonové
kazety, zvukové CD, DVD.
3.4 AUDIOVIZUÁLNÍ PRIMÁRNÍ PRAMENY
Dokumenty zaznamenávající současně obraz i zvuk, výhodou je dobrá pochopitelnost
a srozumitelnost, atraktivnost, emocionální působení, vliv na lepší zapamatování informace.
Ve stejném čase a prostoru vnímá více osob; umožní zachytit najednou to, co bychom museli
sledovat velmi dlouho, nebo co bychom nemuseli vůbec zachytit - zvukový film, videokazety,
DVD, multimédia.
- 5 -
Textová opora: Kde hledat informace KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
4 SEKUNDÁRNÍ PRAMENY
Z pojmenování vyplývá, že sekundární prameny obsahují informace o existenci
primárních pramenů. Sekundární prameny obsahují tedy pouze odkazové (nepřímé)
informace.
Sekundárními prameny jsou:
• katalogy knihoven - lístkové, elektronické, souborné
• bibliografie - soupisy literatury k danému tématu
• referátové časopisy - předchůdci bibliografických databází - záznamy
o primárních dokumentech v tištěné podobě
• bibliografické (dokumentografické) databáze (záznamy o primárních
dokumentech - příp. doplněné abstrakty, zpracované v elektronické formě)
• Current Contents - informují o obsazích jednotlivých čísel vybraných časopisů
• nakladatelské katalogy
4.1 KATALOGY KNIHOVEN
Knihovní katalog = soubor záznamů o existenci primárních pramenů
Dělení klasických lístkových katalogů (některé knihovny je zachovávají):
• jmenné/autorské - katalogizační lístky jsou řazeny abecedně podle příjmení
autorů nebo podle prvních slov z názvů u dokumentů s více než autory
• názvové - lístky řazeny abecedně pouze podle prvního slova z názvu dokumentu
• předmětové - katalogizační lístky jsou řazeny abecedně podle předmětových hesel
• systematické - katalogizační lístky jsou řazeny podle pravidel použitého
systematického třídění (slovní formulace obsahu dokumentů jsou nahrazeny numerickými
či alfanumerickými znaky (kódy), které tvoří hierarchicky uspořádaný systém třídění oborů)
Elektronický katalog (OPAC – online public access catalogue) – veřejně dostupný online
katalog
Dělení elektronických katalogů
• katalog jedné knihovny (př. katalog MZK v Brně - http://aleph.mzk.cz)
- 6 -
Textová opora: Kde hledat informace KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
• souborný katalog více knihoven (př. Souborný katalog MU v Brně –
http://aleph.muni.cz)
4.2 BIBLIOGRAFIE
Seznam dokumentů na určité téma zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek.
Příkladem bibliografie v elektronické formě je Česká národní bibliografie
- nejucelenější zdroj bibliografických informací nejen o českém písemnictví, ale je
i primárním referenčním zdrojem informací o produkci vydané na území ČR. Je dostupná
elektronicky na internetu nebo na CD či DVD. Je možno prohledávat její dílčí databáze: české
knihy, články v českých novinách, časopisech a sbornících, periodika vydávaná na území ČR,
zahraniční bohemika, speciální dokumenty, disertace a autoreferáty, národní autority - viz
http://aip.nkp.cz/.
4.3 CURRENT CONTENS (obsahové periodikum)
Seriálový dokument reprodukující obsahy nejnovějších čísel významných vědeckých časopisů
z určité oblasti nebo oboru, s cílem informovat o aktuální článkové odborné literatuře.
Stejným termínem se označuje také elektronická forma tohoto informačního zdroje,
např. databáze Web of Knowledge - viz
http://portal.isiknowledge.com/portal.cgi?Init=Yes&SID=U1@@1@dAAiihGmi329E.
4.4 REFERÁTOVÝ ČASOPIS
Bibliografické periodikum, většinou produkt činnosti referátové agentury, obsahující záznamy
o dokumentech s referáty nebo jen s referujícími anotacemi, které se týkají vymezené oblasti
vědy nebo techniky.
4.5 NAKLADATELSKÉ KATALOGY (vydavatelský katalog, ediční výhled)
Tiskovina, kterou vydává nakladatel, aby informoval odbornou i laickou veřejnost
o náplni své vydavatelské činnosti pro nastávajícím časové období (obvykle jeden rok).
Ediční plán obsahuje údaje o jednotlivých vydaných a dostupných anebo k vydání
připravovaných titulech příslušného nakladatelství a adresné informace týkající se
nakladatelství. Např. nakladatelský katalog nakladatelství Grada – viz http://www.grada.cz/.
- 7 -
Textová opora: Kde hledat informace KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
4.6 BIBLIOGRAFICKÁ DATABÁZE
Databáze, jejíž datovou základnu tvoří bibliografické informace, vymezené obsahově, typem
popisovaných zdrojů nebo jejich lokací. Slouží k vyhledávání bibliografických informací;
může být propojena i se systémem dodávání původních dokumentů. Základní typy
bibliografických databází v současné době představují elektronické katalogy knihoven
a archivů, oborové databáze zpřístupňované databázovými centry a seznamy zdrojů internetu.
Příkladem bibliografické databáze může být časopisecká databáze Ulrich´s - dostupná na
http://www.ulrichsweb.com/ulrichsweb/;
nebo LISA, databáze zaměřená na knihovnictví a informační vědu, viz
http://www-uk1.csa.com/ids70/quick_search.php?SID=6413ccf34f86992546e7445de22634c4.
5 TERCIÁLNÍ PRAMENY
Terciální prameny také neobsahují přímé informace, ale zaznamenávají údaje o existenci
sekundárních pramenů. Příkladem může být:
• Bibliografie bibliografií - bibliografie obsahující záznamy publikovaných
bibliografií, která slouží jako referenční zdroj.
• Databáze databází - databáze obsahující záznamy o existujících databázích,
např. Gale Directory of Databases.
SHRNUTÍ MODULU
V tomto modulu jsme vám představili základní druhy známých i méně známých druhů
informačních pramenů. Z uvedeného textu vyplývá, že pokud se potřebuji dostat
ke konkrétním textům, materiálům, plným textům musím použít primární prameny.
Pokud chci zjistit, zda existuje kniha, článek k tématu mojí diplomové práce, použiji
sekundární, příp. terciální prameny. Kde tyto prameny hledat se dozvíte v následujícím
modulu. Vidíte, že to není nic složitého.
- 8 -