> o ~ c rn N C CD ::J .~ C o C « 70 ucinek nem zdaleka zanedbatelnY. MoZrui, ze prave toto je dilvod, proe tolik lidi ke kYci tiline. Ai liZ je lomu jakkoli, musfme pi'ipustit (aLespon prozatim). ze .kyc nelze diskvalifikovat ani z hlediskadrastic.kych nedostatku v oblasti intenzity. 2/ Dilema lavery, ke kterym jsme dospeJi v pi'edchozi kapitole, nejsou prave potesujfci. Nepodai'ilo se ukazat, v cern estetieka spatnost kYce SPOCiVcl, ani cim se kYc liS[ od jinych. ne pfili~ povedenych del. Stojime tudiz pi'ed misledujlcUn dilematem. Bud' musfme priznat, ie kYc rna urcitou miru pozitivnich estetic.kych k:valit, anebo zpoehybnit pi'edpokJad, ze jednota, komplexnost a intenzita jsou skutecne standardm a univerzalnipozitivni esteticke kvality. Ani jedna Z obou rnoinost! neni phlis vabiva. Esteticka defektnost kYce je semanHeky zabudovana v samotnem vyznamu tohoto pojmu. Pfipustit, ze kYc je esteticky hodnotny, se pHCi nasemu jazykovemu dtu. Navic v situaci, v nii se nachazime. bychom nemohJi vysvetiit, proc je kYc hors! nei jedno z nejuznavanejsich del rnoderrul10 umenf! Druha moznosl neni 0 moc iepsf. Zameni jednoty, kompiexnosti a intenzityjako pOzitivnich esteticqeh vlastnosti je v rozporu se zasadnimi prindpychcipaniesteticke hodnoty, klere muzeme v historii estetiky sledovat od jejich a.lllickYch poCiitkU aZ podnes. Stezl lze zpocbybnit. i.e je vi.dy zadoud, aby umelecke rulo bylo jednotne, komplexni a intenzivnLTake asi nebuderne ehtlt zpochybnit to, ze absence techto kvalit piedstavuje estetickY defekt. ]e zjevne,i.e jsme se nekde dopustili chyby. Nektere z nMicb pfedpokladu a intuitivnich zaveru budou rnuset bYt revidovany. Pojmy jednoty, komplexnosti a intenziry budeme nuceni podrobit hlub~i analyze, abychom poznal.l, jak reflektuji estetickoukvalitu. Jeste predtfm v~ak rnusfme pfezkoumat jeden ze zakJadnfch piedpokladu kJasicke estetiky t'9kajfci se hodnoceru umeru. Ie to prave tento pfedpoklad, ktery nas pi'ivedlke skandaJnimuzaveru, Ze typjckY kYe bymohl bYt Jepsi nez jedno z nejuznavanejsich del PabIa Picassa.Jde 0 vseobecne pfijfmanypredpoklad,jeni najderne v fmplicitni ci explicitn f forme v prev:lwc " ·,t~ine kJasic.kych i soucasnych estetic.kych a filosoficl-ych praci a podle ktereho spoeiva hodnota l. "Tlcleckeho dila v jeho hodnote esteticke. Nejen Bean.lsJ('~ aDickie, ale terner vsichni soueasni filosofove um~nill ztotowuji hodnoceni umeleckeho dfh s hodnocenfm jebo estetickYch kvalil. Domnival 1 "e,!c tento pfedpoklad, prestoze se na prvnf pohled zda bYt naprosto pfirozeny, je nutno revidovat. Aby tato teze,jejfz dusledkypfesahuji H'matiku kyee, byla prokazana, budeme se muset zamyslet nuJ podstatou urnelecke kritiky jako takove. Vn lsll::duJi clch dvou kapitolach proto opustime specifickou problematil-u kYce a podivame se bli.Ze na zakladm a vseobecny pi'edpoklad, ze bodnota umeleckebo dna spotfva vylucne v jeho hodnote esteticke. Ke kYci se vratime aZ v kapitole pate,kde zvatime dusledkyzpochybneni tohoto pfedpokladu pro na~e tema. 3/ Slecny z Avlgnonu VSeobecne se predpoklada, i.e umeleckYch del si cemme pro jejich esteticke k:valiry. Kvalitnf umelecka dila majl vysokou estetickou hodnotu, spatna dila majl estetickou hodnotu nizkou (ci, cheete-li, negativnO. Tvrzeni. ie dUJeZite a. vseobecne uznavane dilo nemus! bYt esteticky dobre, zatimco bezv9znamne dilo mMe z estetickeho hlediska vynikat, zniasi ponekud paradoxne, provokativne Ci alespon trochu neortodoxne. Pokusim se nicmeneprokazat, i.e na tomto tvrzeru neni nie podivneho. Zduvodn(m tez, i.e tento 71 nazor je nejen de facto pi'ijiman historiky i kritiky umenf, ale souhlasf is nasfm intu itivnim piistupem k umeleckemu dflu. Nechci samozi'ejrne popim!, ze si Umen! cenfme pro jeho esteticke kvality. Odmitam pouze vseobecne rozsiienou tendenci ztotozi'iovat hodnom umeleckeho dila s jeho hodnotou estetickou. Jsem tom presvedcen. ze pn hodnoceni umeleckeho dila bereme v uvahu i faktory, ktere s estetickou bodIlotou pffmo nesouvist. Analyza toboto Zliveru nam pomtlze explikovat Olis intuitivni pi'istup k wneleckemu dilu, jakoz i vysvetlit nektere soudy odbomiki't, ktere bychom jinak museli povaZovat za rozporupJne. Umoini nam tez porozumet problematice qce v sirslm kontextu umelecke k:Jitiky. Nutnost revize predpokladu, ie hodnota umeDi spoCiva v jeho hodnote esteticke, se pokusim ukazat na pfikJadu Picassovych Sleeen z AvigllOllu, 0 ktecych jsem se jiZ zminil. Uvidime, ze abychom mohli provest koherentni zhodnocenf tohoto dCa, budeme muset rozlisit mezi bodnotou estetickou a bodnotou umeleckou, ktera je nemene dUleZit}'m faktorem v posuzovani umeleckeho dila. To, i.e Slecny zAvignonu jsou vseobecne povaZoveiny za mistrovske dilo, neni tfeba dale dokazovat. SteZi najdeme knihu 0 historii modemiho umeni ci antolog1i moderniho mallisM, v ktere by tento obraz nestill v popredi. Nyni je ve sbirce newyorskeho Muzea modemiho UIDeni a jeho finanen! hodnotu snad aninelze vycislit. Proto nas moi.na pfekvapi, ze kdyz jej Picasso v race 1907 namaloval, nebyJ tento obraz prijat s velk)Tm nadsenim. Picasso sam s nfm nebyl uplne spokojen a jeho pfciLelfun (prevazne umelctlm, ktere lze sotva obvinit, ze meli spatny vkus) 5e libil jeSte mene. Od Fernanda Oliviera se mMeme dozvedet, ze "kdyf Braque poprve uvidel Sleeny zAvignoTlu, byl naprosto zmaten". IJJohn Golding piSe, ze "kdyz. Picasso Slecny zAvigllol7u dokoneil, pratele, Icter-ym 72 73 75 je ukazal, byli zklamani".14 "Nebyli vubec schopni pOchopit, 0 CO jde: jejieh reakci by! sok, poboui'eni, litost, zklamaru a nerv6zni rozpaciry smlch," maPatrie O'Brian;ISa Gertruda Steinova pISe, ze rusJ