TRAKTAT DE AMORE VE SVETLE DVORSKE KULTURY provizeji az do Amoenitas, kde usedaji po jejich boku (militantes vero suo sibi eligebantsedesarbitrio)Y7 Tato skutecnost koliduje hned s druhym pnkazanim Amorovjch praecepta, ktere nabada k cudnosti ve vztahu k milovane osobe (Castitatem servare debes amanti.) a v podstate pnblizuje zeny z prvni skupiny k prostitutkam z prostfedniho voje, ktere jsou take obklopeny zastupem muzu, tfebaie daleko vetSim a chaotictejSim. Rozdily mezi beati a peccatori se tu tedy nakonec stiraji, coz opet ukazuje na despekt muzskych mluvcich v dialozich vilei svjm partnerkam. Vypravec totiz nakonec misi dvorskou lasku s concupiscentia carnis, cimz se odsuzuje k nezdaru. Na konci pfibehu se sice nejprve zda, ze se svjm zamerem uspel - dama pfehodnocuje svoje puvodni tvrzeni a vybira si jizni branu (coz je vzhledem k pfedlozenym moznostem pochopitelne), nicmene ihned dodava, ze si da zaleiet na tom, aby si zvolila vhodneho muze,328 a svemu partnerovi rozhovoru nedava zadnou konkretni nadeji. Zatimco forma vypraveni funguje jako pusobivj uvod pro seznam dvanacti pnkizani lasky,>jeho obsah nefunguje jako prostfedek k dosaieni die vyssiho slechtice. Literarne-esteticka hodnota pfibehu, jejiz esend je mnohovrstevnatost a ironie, stoji v konecnem dusledku nad jeho persuasivni funkd, jejiz nezdar se tu stava zdrojem humoru. 4.2 Rytffovo dobrodruine putovanf zajestrabem Oruhe vypraveni se nachizi v zaveru prostfedni knihy, kde nasleduje za jednadvaceti soudy lasky. Pfibeh neni zasazen do jineho ramce, jako to bylo v pfedchozim pfipade, vyplimje celou osmou kapitolu De regulis amoris. Bezprostfedne pfed vylicenim dobrodruzstvi Capellanus pouze upozomuje Gualtera, ze nyni pfistupuje k regulae amoris, ktere pochizeji z ust samotneho krale laskyY9 Vypraveni cerpa z matiere de Bretagne, okruhu artusovske latky, kterou zpracovali napf. Chretien de Troyes, Marie de France ci Geoffrey z Monmouth.330 Capellanus pfebira nektere motivy artusovskeho cyklu (postava krale Artuse, zakletj palac, boj se strazci mostu a obrem, setkani s vilou, ziskani jestfaba), jine vynechava (urazka trpasliku, ponizena dama, rytiruv protivnik), zcela nove je tu misto, na nemz probiha boj 0 jestfaba, ztotozneno s Artusovjm palacem.33' 3TJ Srov. DA 1.6.260. 328 Srov. DA 1.6.277: "Curabo igitur cognoscere quis dignus reperiatur ingressu, et ipsum examinataet cognita veritate suscipiam.« 329 Srov. DA 11.8.1: "Nunc ad amoris regulas accedamus. Regulas autem amoris sub multa tibi conabor ostendere brevitate, quas ipse rex amoris ore proprio dicitur protulisse et eas scriptas cunctis amantibus direxisse.« 330 Viz LECCO, Margherita. I racconti che precedono Ie Regulae amoris, s. 104. 331 Viz KARNEIN, Alfred. De amore in volkssprachlicher Literatur, s. 91. 86 FUNKCE NARATIVNIcH soucAsTI TEXTU Jeden mlady rytif z Britanie jel sam kralovskym lesem a doufal, ze najde krale Artuse. Kdyz pfijel doprostfed lesa, potkal divku nevidane krasy na nadhernem koni, ktera si svazovala vlasy. Pozdravil ji a ona mu odvetila: "Brite, nikdy se ti nepodafi najit, co hledas, pokud ti nepomohu." Kdyz to uslysel, zacal na ni nalehat, aby mu fekla, proc pnsel, protoze teprve pak ji bude moci vetit. Oivka mu die pravdy vyliCila, ze je to kvUli jedne dame, 0 jejiz lasku se uchazL Ta mu totiz fekla, ze ji ziska ai pote, co ji pnveze jestfaba, ktery pry sedi na zlatem bidylku na Artusove dvofe. Lesni divka, patrne vila, pokracovala a pfedpovedela rytifi, ze jestfaba neziska, pokud v boji v Artusove palaci neprokaze, ze jej miluje zena krasnejsi nei damy vsech Artusovjch rytiru; dale ze se do palace vilbec nedostane, pokud neukaze loveckou rukavici, kterou ovsem neziska, pokud nepfemuze dva z nejudatnejsich rytiru. Muz tedy poprosil divku 0 povoleni, aby mohl prohlasovat, ze ziskallasku zeny krasnejSi nei ostatni. Vila mu to slibila, polibilajej a pfenechala mu sveho kone stirn, ze jej zaveze, kam si bude pfat. Jdte mu dala na cestu radu, aby, ai porazi strazce rukavice, si tuto trofej vzal sam ze zlateho sloupku, jinak by ji neziskal. Rytif tedy odjel a pfes divoky kraj dorazil ai k rozboufene fece s vysokymi bfehy. Nemohl se pfebrodit, dojel tedy az k nejblizsimu mostu, ktery byl ze zlata. Najeho zacatku hlidal rytif divokeho vzhleduo Mladik pozadal 0 povoleni pfejet, ale rytif mu je nedal, misto toho zacal Brita urazet, doslo ke slovni potycce a posleze i k souboji, ktery mlady rytif vyhral. Oal svemu protivnikovi milost a pfejel most. Na druhe strane potkal dalsmo strazce, ktery se mu take pokusil zamezit v prujezdu, ale rytif ho potopil a pokracoval v ceste. Po nejake dobe dorazil na nadhernou louku plnou vonidch kvetin ruzneho druhu, uprostfed ktere stal pfekrasny palac kruhoveho pudorysu. Misto bylo opustene, ale pfed palacem staly hojne prostfene stfibrne stoly a take stfibrna nadoba s vodou a pid pro kone. Mladik jej tedy nakrmil a sam zacal hodovat. V tu chvili se otevfela brana, vysel z ni obrovsky dvefnik spalid a zacal se mladika ptat, kdo je a co tam dela. Rytif mu odpovedel, ze hleda rukavici. Ovefnik pnpustil, ze ji v palaci maji, ale samozfejme mu ji nechtel vydat, takze opet doslo k boji, na jehoz konci Brit vitezne odjel s kyzenou rukavid. Opet dorazil na pfekrasnou louku, na ktere stal zlatj palac - Artusuv dvilr. V nejvzndenejsi ze vsech komnat sedel na trune Artus, ktereho obklopoval bezpocet nadhernych dam doprovizenych rytin. V sini se take nachazel jestfab na zlatem bidylku, ktereho hlidali dva psi. Brit se pomod rukavice dostal do palace, ale strazci jej pfed vstupem varovali se slovy, ze cesta, na kterou se dava, je zivotu nebezpecna a zpusobi mu velkou bolest. V palaci se pak setkal s Artu­ 87 TRAKTAT DE AMORE VE SVETLE DVORSKE KULTURY sem, vysvetlil mu duvod sve navstevy, prozradil, ze jej miluje zena krasnejsi nei damy Vpalaci, utkal se sjednim rytirem z Artusovy druziny, premohi jej a vzal si jestraba i psy. Na zlatem bidylku ovsem uvidel jdte listinu, ktera k nemu byla pnpevnena zlatjm retizkem. KdyZ se zeptal, co to je, dostal odpoved', ze se jedna 0 regule lasky (regulae amoris), ktere vyjevil milencum vlastnimi usty sam buh lasky. Mladik dostal za ukol si tato pravidla vzit a tici 0 nich zamilovanym. Nakonec tedy odjel z palace i s listinou zpet k lesni divce, ktera jej jednatricetkrat poHbila a propustila domu. V Britanii se mladik vratil ke sve dame a predal ji dary, za coz ziskal jeji lasku. Ole instrukd z Artusova palace tato pani k sobe sezvala tadu dam a rytiru a vyjevilajim regulae amoris. Oproti visio z pateho dialogu je literarni kvalita tohoto vypraveni mnohem menSl. Dobrodruzstvi nema patncny spad, neobjevuji se v nem zadne zapletky Ci krize, postrada napetf. Autor zrejme pochal stirn, ze jeho obecenstvo jiz ptibeh zna, proto se uchylil ke schematickemu podanf. Presto zde vidime nekolik podobnosti s predchozim vypravenim. Hrdiny jsou v obou ptipadech rytiri, coz neni neobvykle vzhledem k tematice dvorske literatury, v Capellanove traktatu se ovsem rytin (milites) vyskytuji pouze v techto narativnfch slozkach, kde vystupuji jako fiktivni postavy; v dialozfch vystupuji muzi oznaceni jako plebeius, nobilis, nobilior, v osmem rozhovoru je pak nobilior chvilemi ztotoZrlovan s clericus. Protagoniste obou ptibehu maji spolecne take to, ze v podstate puvodne zadna pravidla lasky nehledajf. Hrdina visio se k pruvodu mrtvjch pribHzi zcela nahodne, rytir v bretanskem dobrodruzstvi usiluje 0 Artusova jestraba pro svoji vyvolenou. Oba soubory pravidellasky jsou vyjeveny kralem lasky, v prvnim ptipade ustne, v druhem na listine, ktera je pripevnena k jestrabovu bidYlku.332 S kralem laskyje v druhem ptibehu jednoznacne ztotoznovan Artus sedid ve svem honosnem palaci na zlatem trune. Jeho postava je tu vsak pojimana jinak nei v ostatnfch vypravenfch z oblasti bretanskeho cyklu, kde je vZdyjednoznacne vniman jako ztelesneni pozitivnfch hodnot a kurtoazie. Artus z Capellanova vypraveni je obklopen bezejmennjrni rytiri a jejich damami, neni schopen zadne vlastni akce, pusobi jako bytost z onoho sveta, vladce mrtvjch. Negativni vjklad postavy krale Artuse ovsem neni dolozen pouze v traktatu De amore. Artusovska legenda se ve 12. stoleti rozsirila i do oblasti Italie, predevsim najih a Sidlii. Odtud pochazi vypraveni 0 Artusovi objvajicim za­ 332 Srov. DA 1.6.267, kde mluvi pi'imo kd.llasky, a DA 11.8.40, kde se cyril' dozvi, co je na listine sepsano: "Et apprehenso accipitre simulque et canibus aspiciens vidit chartulam conscriptam, quae aurea catenula praedictae inhaerebat perticae colligata, de qua quum diligenter exquireret, tale promeruit audire responsum: ,Haec est [enim] chartula, in qua regulae scribuntur amoris, quas ipse amoris rex ore proprio amatoribus edidit. Hanc te asportare oportet et regulas amantibus indicare, si pacificum volueris accipitrem reportare.'" 88 FUNKCE NARATIVNICH soucAsTI TEXTU svetni tisi, jei se nachazi vjfcnu Etny.333 Dalsi svedectvi tohoto druhu I z pera cisterciaka Caesaria z Heisterbachu z prvni poloviny 13. stole! ve sve sbirce mirabilii popisuje ptibeh, jenz slysel od bonnskeho kal Gotsalka. V dobe, kdy si cisar Jindrich podrobil Sicilii (r. 1194 aut.), hledal sluzebnik tehdejsiho palermskeho dekana up kone sveho pana na svazfch Etny (zde nazjvane hora Gyber) starce, kterj mu prozradil, ze onoho kone ddi Artus v ohnh Starec sluhu povenl, aby svemu panovi vytidil, ze se rna ( za 14 dni kArtusovi na slavnostni snem, jinak ze bude ztrestar ptihodu vyslechl, ale vysmal se ji a neposlechl ptikaz. V den snemu zemrel.334 Postava Artuse je tedy postupne demonizovana a pnpodob ke krali voje mrtvjch Herlechinovi. S nim jej ztotoznuje v polovine 13 lyonsky dominikan Stepan z Bourbonu, jenz ve svem exemplu mluvi lovi, kterj na sebe bere nekdy podobu rytiru bojujfcfch vefamilia A velArturi. Ve svem vypraveni take zminuje zazitekjisteho venkovana, 1 dostal do prepychoveho palace krale Artuse, kdejej zavedli na loze na damy. Rano se vsak vesnican probouzi na otjpce slimy, protoze jeho byl jen pekelnym preludem.335 V traktatu De amore je pak Artus chapan zaroven jako krallasky i duchu. Herlechin, Artus a kral lasky tu tedy predstavuji tutez mytickol vu, ktera rna v tomto dfle jednoznacne negativni konotaci, takZe nem spojovana s pozitivnimi ucinky lasky. Jak bylo ukazano dtive, jiz v prvnim ptibehu pateho dialogu lze p kladat, ze zrejme doslo k poruseni jednoho z praecepta amoris. PodobJ ace je naznacena i zde. Duleiitou roli v celem dobrodruzstvi hraje I lesni vily, ktere na zacatku rytffi vjznamne, avsak zcela nezistne pomu odporuje vjstavbe podobnych ptibehu, ve kterjch jde vzdy 0 urcit( procitu (ta se tu objevuje ve vztahu rytire a jeho damy, ktera nabizi s, ku za jestraba)' Vila totiz mladikovi odhali, za jakych podminek muz, jesttaba - musi do Artusova palace donest zlatou rukavici a take tici, z( lasce pani, ktra je krasnejsi nei damy u dvora. Rytir vilu pozada 0 pc o svoleni, aby toto tvrzeni mohl predlozit Artusovi, tedy 0 jeji lasku! 1 rusuje jak druM pravidlo praecepta amoris (Castitatem servare debes an tak zrejme take treti z regulae amoris: Nemo duplici potest amore ligari. ( 333 Viz SCHMIIT,Jean-Claude. Revenanti, s. II8-I22. 334 Viz CAESARIUS Z HEISTERBACHU. Vyprtivbzi0 Zti:(!adch: Stredoveky fjvot v zrcat pel. Pre!' Jana Nechutova. Praha: Vysehrad, 2009, s. 290. 335 Viz SCHMIIT, Jean-Claude. Revenanti, s. 120-121.