OBRAZOVÁ REPREZENTACE A STANDARD
SPRÁVNOSTI
MALBA| Náhodná konfigurace vizuálních prvků
2
MALBA| Asociace, selhání reprezentace
3
Fotografie| Sporné případy reprezentace
1| Při pádu fotoaparátu dojde k osvitu čidla kamery. Vzniklý snímek
je dokonalým zachycením scény na ulici.
2| Opice turistovi zcizí kameru a neopatrnou manipulací vytvoří snímek jeho
překvapeného obličeje.
4
VIZUÁLNÍ ZKUŠENOST (OBRAZU)
- podmíněna kauzální relací mezi pozorovatelem a pozorovaným
- závislá na 1| vlastnostech pozorované situace a 2| přesvědčení či kondici
pozorovatele
- PŘÍMÉ VIDĚNÍ (přímá souvislost mezi viděným a zakoušeným)
- NEPŘÍMÉ VIDĚNÍ (vizuální zkušenost zprostředkovaná – zrcadlení, odraz ad.)
- HALUCINATORNÍ VIDĚNÍ (tzv. pravdivá halucinace) – vizuální zkušenost nevyplývá z
vlastností pozorovaného, ačkoli na nich závisí
5
STANDARD SPRÁVNOSTI DLE TYPU TEORIE DEPIKCE
Depikce podmíněna:
1| zkušeností (Richard Wollheim, Robert Hopkins)
2| kognitivní aktivitou (Dominic Lopes)
3| podobností
4| konvencí (Nelson Goodman)
5| iluzí či imaginativní aktivitou (Ernst Gombrich, Kendall Walton)
ad.
6
Ad 1| Richard Wollheim
(Wolheim, Richard. On Pictorial Representation. Journal of Aesthetics and Art Criticism, 1998/ 56,
s. 217-226)
Vizuální zkušenost obrazu je charakteristická paralelním vědomím média a subjektu
obrazu: „Jsem si vizuálně vědom povrchu, na nějž se dívám, a rozeznávám cosi
vystupující z či (v některých případech) zpoza čehosi jiného.“
Nutnou, nikoli postačující podmínkou depikce je tzv. vidění-v (seeing-in): Obraz může
být totiž interpretován asociativně a také náhodné konfigurace vizuálních prvků
mohou dát podnět procesu vidění-v.
Standard správnosti: AUTORSKÁ INTENCE
7
Ad 2| Dominic Lopes
(Understanding Pictures. Oxford : Oxford University Press, 1996)
„Divák porozumí obrazu (…) pouze tehdy, pokud je jeho pokus identifikovat jeho zdroj
dobře podložen – jestliže je to, co identifikuje jako jeho zdroj skutečně jeho zdrojem.“
Podmínění depikce kognitivní aktivitou (nutná, nikoli postačující podmínka):
- vizuální zkušenost obrazu závisí na schopnosti jeho předmětu (jeho
pozorovatelných vlastností) být jako takový rozpoznán – autor prokazuje svou
znalost a schopnost aplikace definičních vlastností předmětu;
- způsob divákovy reakce je integrální součástí depikce.
Standard správnosti: ZDROJ INFORMACE ZTĚLESNĚNÝ OBRAZEM
(v případě fiktivní postavy – Babička – se obraz opírá o dvojí, obrazotvornost – makebelieve,
a reálný zdroj informace, tj. text, tradice apod.)
8
MALBA | INTENCIONÁLNÍ PODMÍNĚNÍ
(Rembrand van Rijn, Betsabé s listem krále Davida, 1654, olej na plátně)
9
FOTOGRAFIE | KAUZÁLNÍ PODMÍNĚNÍ
(Julia Margaret Cameron, Ofélie, 1874, uhlotisk)
10
ROBERT HOPKINS
(Picture, Image and Experience: A Philosophical Inquiry. Cambridge : Cambridge
University Press, 1998, s. 84):
Fotografie „reprezentují pouze ty prvky, s nimiž jsou v kauzálním vztahu vhodným
způsobem.“
RICHARD WOLLHEIM
(Seeing-as, Seeing-in, and Pictorial Representation. In.: Art and its Object. Cambridge
: Cambridge University Press, 1980, s. 208):
To „koho či co na fotografii správně vidíme je ve většině záležitostí toho, kdo či co
bylo správným způsobem účastno kauzálních procesů realizovaných prostřednictvím
kamery.“
11
JONATHAN FRIDAY
(Digital Imaging, Photographic Representation and Aesthetics. Ends and Means 1,
1997):
„fotografie zaujímají ke svému předmětu kauzální poměr, což znamená, že to, co
reprezentují a jak se to jeví, je téměř zcela určeno kauzálním procesem.“
DON CAVEDON-TAYLOR
(In Defence of Fictional Incompetence. Ratio, 2010/ 23, s. 142):
Mimo fiktivních do domény technického zobrazení nenáleží ani ty prvky, s nimiž
fotografie „není schopna správného kauzálního spojení. (…) kde ‚správná‘ kauzální
relace typicky zahrnuje reflexi světelných paprsků odrážejících se od povrchu předmětu
na čočku kamery.“
12
Ad 1| Robert Hopkins
(Picture, Image and Experience: A Philosophical Inquiry. Cambridge : Cambridge University Press,
1998, s. 84)
Piktoriální zkušenost je zkušeností podobnosti (experienced resemblance).
Dle charakteristiky fotografického aparátu, „nové … metody vytváření spontánních
reprodukcí všech obrazů nacházejících se v ohnisku camery obscury;“ je standardem
správnosti INTENCE AUTORA APARÁTU.
- ke srovnání: Vilém Flusser, Za filosofii fotografie
Netvrdí Hopkins totéž, co Lopes: tj. standardem správnosti fotografie je její referent?
13
NÁMITKY| OBRAZ JE KOMUNIKAČNÍM NÁSTROJEM
Ad 1| Autorská intence:
- identifikace záměru podmíněna vnímáním
- nebezpečí „intencionálního omylu“
- vlastnosti technického aparátu („Dürerova moucha“)
Ad 1| Intence aparátu:
- přílišná obecnost
Ad 2| Zdroj informace:
- problém autorské intence (spolehlivost)
- problém „modelu“
14
MALBA | INTENCIONÁLNÍ PODMÍNĚNÍ
(Rembrand van Rijn, Betsabé s listem krále Davida, 1654, olej na plátně)
15
FOTOGRAFIE | KAUZÁLNÍ PODMÍNĚNÍ
(Julia Margaret Cameron, Ofélie, 1874, uhlotisk)
16
Fotografie| Rudolph Arnheim
(On the Nature of Photography. Critical Inquiry, 1974/ 1, s. 149-161)
Fotografie je věrnou kopií objektu (manifest autentické reality) - vlastní fotografický
proces se ve snímku projevuje přiřazením specifických vizuálních vlastností (visual
peculiarities): Obraz je nadán formou na sekundární úrovni, tj. úrovni snímku.
- Formální vlastnosti snímku jsou rétorickým prostředkem.
- Vizuální percepce „organizuje a strukturuje tvary nabízené optickou projekcí oku,“
přičemž „ve fotografii jsou tvary selektovány, částečně přetvořeny a revidovány
tvůrcem obrazu a jeho opticko-chemickým vybavením.“
17
Ad 1| Gregory Currie
(Pictures of King Arthur. Photography and the Power of Narrative. In.: Walden, Scott. Photography
and Philosophy. Essays on the Pencil of Nature. Oxford, 2010, s. 265-283)
1| reprezentace dle původu (representation-by-origin)
- Emily Peacock jako Ofélie
2| reprezentaci dle užití (representation-by-use)
- Ofélie podle modelu Emily Peacock
Standard správnosti: Dvoustupňová strategie ZDROJ INFORMACE – AUTORSKÁ INTENCE
18
Ad 1| Joel Snyder a Neil Walsh
(Photography, Vision, and Representation. Critical Inquiry, 197/ 2: 1, s. 143-169)
Hodnocení fotografie na základě její povahy a procesu vzniku je omyl:
1| vizuální model – předpokládaná zaměnitelnost technického aparátu a lidského oka
2| mechanický model - mechanická povaha procesu vzniku fotografie, která je
chápána jako přímý index referentu
3| závěr: Jejich předpokládaná souvislost vede ke směšování principů techniky
(přírodních zákonů) a obrazového významu (sdělení fotografie)
objekt obrazu = referent
subjekt obrazu = obrazový význam
19