Takže v téhle zemi existují[1] tací, kteří používají tak nepravděpodobné a otřepané fráze jako Ale
vždyť to je náš starý dobrý ten a ten!

            K takovým důvěrnostem opravňovalo pana starostu to, že v roce 1966 spolu chodili do
páté třídy vatenvillské chlapecké školy. Jen takové dočasné, do konce nedotažené kamarádství, které
se rodilo a vytrácelo v rytmech [PD1] letních prázdnin, letní období, [PD2] která pak Johnovi
rodiče i po návratu do Paříže roku 1968 nadále pravidelně trávili na vesnici.

            Starosta představování neřešil/vynechal a bradou pokynul na plátěnou, úplně titěrnou
[PD3] tašku, kterou měl John u nohou:

            „Poslyš, tvůj rybolov zrovna moc zázračný nebyl, co? Viděls, co všechno jsem nasbíral
já?“

            V ruce si držel jako nějakou trofej svůj ze tří čtvrtin naplněný pytel. Po ustálených
frázích jako Starý dobrý John a zázračný rybolov si tak John říkal, jakou (další) Agostini beze
studu zneužije příště.

            „No ano,“ řekl ironicky. „To víš – staří dlouhovlasí gaučové, [PD4] ti umí akorát tak
spasit svět kouřením jointů a v klídku si zneužívat systém. Jak pak maj/A když pak maj přiložit
ruku k dílu, jsou fuč.“

            Moc dobře věděl, že tahle jeho útočnost vyvolávala v Agostinim [PD5] jakousi závist.
Odmítal si připustit, že tak ješitnej chlápek může být oficiálně pověřen mocí, které byl on sám, o
tolik inteligentnější a o tolik v předstihu před zbytkem světa[PD6] , podřízený. Aby ten příval
zatrpklosti trochu zmírnil, pokusil se zároveň s lehkým pokynutím hlavy, kterým všechny pozdravil,
o velký[PD7]  upřímný úsměv adresovaný manželce a spolupracovníkům, který jako by říkal: „On moc
dobře ví, že si z něj dělám prču.“

            „Starý gaučo, starý gaučo…“ opakoval Agostini, který se nijak nenechal rozhodit, ten
starý gaučo, který by [PD8] si klidně díky dědictví po tatínkovi mohl dovolit předčasný důchod,
pěkně na břehu moře.

  Kromě PD4, 5, 8 a částečně  PD3  jen stylistické nedokonalosti

Stavba souvětí pěkná
________________________________

[1] S přítomným časem se mi to zdálo aktualizovanější, ta minulost mi tam v češtině nesedí.  ANO
________________________________

 [PD1]Lépe jedn. č.

 [PD2]Nějaký pád – 2., v+6….

 [PD3]Velikost je asi daná,a le  spíš  „poloprázdný“

 [PD4]Pozor, tady je to „levičák“

 [PD5]Ne, byla projevem závisti vůči Agostinimu

 [PD6]Lépe „s odstupem/ nezávislý..“

 [PD7]Lépe třeba „široký“

 [PD8]Ne, je to skutečnost