Evropský parlament

2014-2019


<Commission>{INTA}Výbor pro mezinárodní obchod</Commission>


<RefProc>2015/2233</RefProc><RefTypeProc>(INI)</RefTypeProc>

<Date>{25/09/2015}25.9.2015</Date>

<TitreType>NÁVRH ZPRÁVY</TitreType>

<Titre>obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu
se službami (TISA) </Titre>

<DocRef>(2015/2233(INI))</DocRef>

<Commission>{INTA}Výbor pro mezinárodní obchod</Commission>

Zpravodajka: <Depute>Viviane Reding</Depute>



PR_INI_AgreementRecomm

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................ 3

VYSVĚTLUJÍCÍ
PROHLÁŠENÍ.........................................................................................
..... 12




NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se
službami (TISA)

(2015/2233(INI))

Evropský parlament,

–        s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu se službami (GATS)^^[1], která vstoupila v
platnost v lednu 1995 jako výsledek uruguayského kola jednání v rámci WTO,

–        s ohledem na zprávu WTO ze dne 21. dubna 2011 o zvláštním kole jednání o obchodu
se službami, kterou vypracoval předseda Rady WTO pro obchodování se službami, velvyslanec Fernando
de Mateo pro Výbor pro jednání o obchodu WTO[2],

–        s ohledem na prohlášení skupiny „Really Good Friends of Services“ (RGF) ze dne 5. července
2012^^[3],

–        s ohledem na pokyny EU pro jednání o Dohodě o službách (TISA), které Rada přijala dne 8.
března 2013 a dne 10. března 2015 odtajnila a zveřejnila[4],

–        s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o zahájení jednání o mnohostranné dohodě
o službách (2013/2583(RSP))[5],

–        s ohledem na politické směry předsedy Junckera z 15. července 2014 adresované nové
Evropské komisi a nazvané „Nový začátek pro Evropu:  Moje agenda pro zaměstnanost, růst,
spravedlnost a demokratickou změnu“,

–        s ohledem na závěrečnou zprávu ze dne 17. července 2014, kterou pro Komisi vypracovala
společnost ECORYS a která nese název „Trade Sustainable Impact Assessment in support of
negotiations on a plurilateral Trade in Services Agreement (TiSA)“^^[6],

–        s ohledem na dokumenty, které při vyjednávání přeložily všechny jednotlivé strany dohody
TISA, zejména na dokumenty, které Komise odtajnila a dne 22. července 2014 zveřejnila, včetně
původního návrhu EU[7],

–        s ohledem na článek 39 Smlouvy o Evropské unii, článek 8 Listiny základních práv Evropské
unie o ochraně osobních údajů a článek 12 Všeobecné deklarace lidských práv,

–        s ohledem na články 14 a 106 Protokolu č. 26 o službách obecného zájmu připojeného ke
Smlouvě o fungování Evropské unie,

–        s ohledem na prohlášení komisařky Malströmové ze dne 5. února 2015 o mobilitě pacientů v
rámci TISA ^^[8],

–        s ohledem na společné prohlášení EU–USA ze dne 20. března 2015 o veřejných službách^^[9] v
souvislosti s jednáními o TISA a TTIP,

–        s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

–        s ohledem na čl. 108 odst. 4 a článek 52 jednacího řádu,

–        s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj,
Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a
ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro
občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
(A8-0000/2015),

A.      vzhledem k tomu, že cílem jednání o TISA je zlepšit úroveň mezinárodní regulace, nikoli
snížit úroveň regulace domácí;

B.      vzhledem k tomu, že jakákoli obchodní dohoda musí evropským spotřebitelům skýtat více práv
a nižší ceny a musí zajišťovat pro evropské společnosti rovné podmínky;

C.      vzhledem k tomu, že jakákoli obchodní dohoda musí otevírat našim společnostem zahraniční
trhy a musí poskytovat občanům Unie alespoň minimální záchrannou síť;

D.      vzhledem k tomu, že v rámci našich hospodářství i v mezinárodním obchodě se projevují vlivy
globalizace, rostoucího významu služeb a digitalizace, je zapotřebí přijmout politické kroky v
zájmu zlepšení mezinárodních pravidel;

E.      vzhledem k tomu, že TISA skýtá EU příležitost upevnit své přední postavení v této oblasti,
které vyplývá z jejího 24% podílu na celosvětovém obchodu se službami;

F.      vzhledem k tomu, že obchod se službami stimuluje vytváření pracovních míst a růst v EU;

G.      vzhledem k tomu, že řada překážek obchodu se službami, které by v celním ekvivalentu
dosahovaly 15 % u Kanady, 16 % u Japonska, 25 % u Jižní Koreje, 44 % u Turecka a 68 % u Číny,
nadále znemožňuje, aby evropské společnosti plně těžily z výhod plynoucích z jejich
konkurenceschopnosti; vzhledem k tomu, že EU, v níž činí omezení v celním vyjádření pouhých 6 %, je
podstatně otevřenější než většina z jejích partnerů;

H.      vzhledem k tomu, že necelní překážky, které představují v průměru více než 50 % nákladů na
přeshraniční služby, se v nepoměrně větší míře dotýkají malých a středních podniků, které často
nemají dostatečné lidské a finanční zdroje nutné k jejich překonání; vzhledem k tomu, že odstranění
zbytečných překážek by těmto podnikům usnadnilo působení v celosvětovém měřítku;

I.       vzhledem k tomu, že se v důsledku globalizace hodnotových řetězců zvyšuje míra, v níž jsou
při domácí výrobě a vývozu používány dovážené prvky;

J.       vzhledem k tomu, že důvěra občanů v obchodní politiku EU má zcela zásadní význam a lze ji
obnovit pouze tím, že se zajistí co nejvyšší úroveň transparentnosti, a to vedením stálého dialogu
s občanskou společností a stanovením jasných pokynů pro jednání;

K.      vzhledem k tomu, že ochrana údajů není ekonomickým břemenem, ale naopak zdrojem
hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné obnovit důvěru v digitální prostředí;
vzhledem k tomu, že pro obchod se službami jsou datové toky nenahraditelné;

1.       v souvislosti s probíhajícími jednáními o dohodě o obchodu službami předkládá Komisi
následující doporučení:

          (a)     oblast působnosti a souvislosti:

i.      považovat jednání o TISA za krok k tomu, aby bylo na úrovni WTO opět usilováno o stanovení
náročných cílů;

ii.     znovu potvrdit, že podporuje vytvoření komplexní a vyvážené dohody, která by měla uvolnit
nevyužité možnosti integrovanějšího celosvětového trhu služeb a zároveň plně zaručovat soulad s
acquis EU; ovlivňovat podobu globalizace a vytvářet mezinárodní normy a zároveň si plně zachovat
právo na regulaci; zajistit evropským dodavatelům služeb širší vstup na trhy v klíčových oblastech
zájmu a zároveň uspokojit potřeby citlivých odvětví specifickou úpravou;

iii.    směřovat k mnohostrannosti, a to vypracováním ustanovení slučitelných s GATS a přijímáním
nových stran, budou-li ochotny přijmout sjednaná pravidla a úroveň ambicí; podpořit širší zapojení
do rozhovorů tím, že zainteresovaným stranám bude udělen status pozorovatele; uvědomit si, že
největší překážky, ale také největší možnosti růstu v oblasti obchodu službami se musí hledat u
zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a MINT (Mexiko, Indonésie,
Nigérie a Turecko); považovat tyto země za významné destinace vývozu EU, neboť v nich roste střední
třída, jsou zdrojem zpracovatelských vstupů a klíčovými uzly globálních hodnotových řetězců;
otevřít cestu k zapojení Číny;

iv.    vést jednání na preferenčním základě a omezit pozitivní přínos dohody TISA pouze na její
strany, než bude dosaženo její mnohostrannosti;

v.     oživit diskuse o službách v rámci rozvojového kola z Dohá;

vi.    zajistit synergii s dvoustrannými, vícestrannými a mnohostrannými dohodami, které jsou
aktuálně sjednávány, a s vývojem jednotného trhu;

vii.   navrhnout zvláštní záruky pro turisty, mj. v zájmu posílení práv cestujících, zvýšení
transparentnosti mezinárodních poplatků za roamingové služby a v zájmu snížení nepřiměřených
poplatků, které jsou účtovány spotřebitelům při použití jejich kreditních karet mimo Evropu;

viii.  zveřejnit hodnocení dopadu na udržitelnost obchodu a po ukončení jednání je podle jeho
výsledků příslušně aktualizovat, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost dopadu na občany a
pracovníky; požádat výzkumné útvary Parlamentu, aby zveřejnily komplexní a informativní studii o
oblasti působnosti a možných dopadech jednání o TISA;

          (b)     přístup na trh:

i.      z oblasti působnosti jednání vyjmout veřejné a kulturní služby a usilovat o další otevírání
zahraničních trhů v odvětví telekomunikací, dopravy a odborných služeb;

ii.     zajistit reciprocitu na všech úrovních; podmínit veškeré závazky jdoucí nad stávající míru
otevřenosti na straně EU odpovídajícími nabídkami ostatních stran; podpořit využívání ustanovení v
oblasti horizontálních závazků, která jsou prostředkem pro stanovení společné úrovně ambicí,
přičemž je třeba vzít na vědomí, že takové minimální požadavky by měly stanovovat jasné podmínky
pro státy, které mají zájem o účast na dohodě;

iii.    vyjmout ustanovení o nových službách ze závazků EU;

iv.    vzít na vědomí, že doložky o zachování stávajícího stavu či o návratu k původnímu stavu se
nepoužijí u závazků týkajících se přístupu na trh;

v.     převzít omezené závazky v režimu 1 s cílem zamezit regulatorní arbitráži a sociálnímu
dumpingu; zajistit, aby byla evropská pravidla plně dodržována, poskytuje-li určitá společnost
evropských spotřebitelům své služby ze zahraničí;

vi.    přijmout ambiciózní přístup v režimu 3 a usilovat o odstranění překážek usazení v třetích
zemích, např. v podobě omezení podílu zahraničního kapitálu nebo požadavků na společné podniky;

vii.   přijmout obezřetný přístup v režimu 4, přičemž je třeba zohlednit ofenzivní zájem EU na
pohybu vysoce kvalifikované pracovní síly do Unie i z Unie; vycházet z toho, že klauzule o pracovní
síle zachovává právní povinnost zahraničních poskytovatelů služeb dodržovat právní předpisy EU a
členských států v oblasti sociálního a pracovního práva, včetně kolektivních smluv; přijmout
ambiciózní závazky v případech, které podporují závazky podle režimu 3;

viii.  vycházet z toho, že prostřednictvím omezení a výjimek má každá strana svrchované právo
rozhodovat o tom, která odvětví otevře zahraniční konkurenci a v jakém rozsahu tak učiní;

ix.    v souladu s články 14 a 106 a protokolem č. 26 SFEU vyloučit ze závazků EU stávající a
budoucí služby obecného zájmu, jakož i služby všeobecného hospodářského zájmu (mimo jiné včetně
těch, které se týkají vodohospodářství, zdravotnictví, sociálních služeb, systémů sociálního
zabezpečení a vzdělávání); zajistit, že si evropské, vnitrostátní a místní orgány zachovají v plném
rozsahu své oprávnění zavádět, přijímat, zachovávat či rušit jakákoli opatření, která se týkají
pořizování, organizace, financování a poskytování veřejných služeb; uplatňovat tuto výjimku bez
ohledu na to, jakým způsobem jsou tyto služby poskytovány nebo financovány; vycházet z toho, že
systémy sociálního zabezpečení jsou z těchto jednání vyloučeny;

x.     zavést jednoznačnou klauzuli tzv. zlatého standardu, která by mohla být vkládána do všech
obchodních dohod a která by upřesňovala, že se doložka o veřejných zařízeních vztahuje na všechny
způsoby dodávání a všechny služby, které evropské, vnitrostátní a regionální orgány považují za
veřejné služby;

xi.    v souladu s čl. 167 odst. 4 SFEU a Úmluvou Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a
kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů zajistit, aby si strany
uchovaly své právo přijímat či zachovávat jakákoli opatření, která se týkají ochrany nebo propagace
kulturní a jazykové rozmanitosti; výslovně vyjmout audiovizuální, mediální a vydavatelské služby z
oblasti působnosti dohody bez ohledu na užitý typ technologie či způsob distribuce;

          (c)     pravidla upravující digitální ekonomiku;

i.      zajistit přeshraniční toky údajů v souladu s všeobecným právem na ochranu soukromí;

ii.     vycházet z toho, že ochrana údajů není obchodní překážkou, ale základním právem, které je
zakotveno v článku 39 SEU, článku 8 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 12 Všeobecné
deklarace lidských práv; vycházet z toho, že článek XIV dohody GATS, který z jednání zcela vylučuje
stávající a budoucí právní rámec EU na ochranu osobních údajů, bude převzat v klíčových pasážích
dohody TISA;

iii.    zajistit, aby byl celosvětový tok údajů evropských občanů plně v souladu s pravidly o
ochraně údajů a bezpečnosti, která se uplatňují v Evropě; zajistit, aby občané i nadále rozhodovali
o svých vlastních údajích; proto je třeba odmítnout jakákoli obecná ustanovení o tocích údajů,
která by neobsahovala zmínku o nutnosti dodržovat standardy ochrany údajů; převzít znění použité v
ujednání WTO o finančních službách;

iv.    zajistit, aby byly doložky národní bezpečnosti podmíněny vhodnými kritérii nezbytnosti;
proto je třeba důsledně odmítnout jakékoli rozšíření rozsahu výjimky z důvodu národní bezpečnosti
zakotvené v článku XIVa  GATS;

v.     vycházet z toho, že digitální inovace stimulují hospodářský růst a růst produktivity v celém
hospodářství; uznat, že toky údajů jsou nezbytné; usilovat proto o komplexní zákaz povinných
požadavků na lokalizaci údajů;

vi.    zajistit, aby byla ustanovení závěrečné dohody v souladu se stávajícími a budoucími právními
předpisy na úrovni EU, včetně balíčku „Propojený kontinent“, obecného nařízení o ochraně údajů a 16
opatření obsažených ve sdělení o jednotném digitálním trhu; zajistit neutralitu sítě a zajistit,
aby si EU zachovala možnost omezit předávání údajů z EU do třetích zemí, pokud pravidla třetí
strany nesplňují ekvivalentní standardy EU a pokud společnosti nevyužívají jiné způsoby, jako např.
závazná pravidla korporací či standardní smluvní doložky;

vii.   řešit přetrvávající regulatorní nevyváženost ve vztahu k odvětví telekomunikací, a za tím
účelem zajistit, aby smluvní strany nemohly ukládat omezení zahraničního kapitálu, a stanovit
pravidla pro přístup k velkoobchodu u sítí zavedených operátorů, která budou podporovat
hospodářskou soutěž, dále stanovit jasná a nediskriminační pravidla pro udělování licencí, zajistit
nezávislost regulačních orgánů a podpořit širokou definici telekomunikačních služeb, která se bude
vztahovat na všechny typy sítí;

viii.  důsledně podporovat ustanovení, která se týkají mezinárodního mobilního roamingu; zvýšit v
krátkodobém horizontu množství veřejně dostupných informací o maloobchodních sazbách; připravit v
dlouhodobém horizontu prosazení maximálních stropů; prosazovat ochranu spotřebitele na internetu,
zejména vůči nevyžádaným elektronickým zprávám komerční povahy;

          (d)     pravidla upravující mobilitu:

i.      zajistit, aby EU ani jejím členským státům nic nebránilo v tom, aby zachovávaly či
uplatňovaly svá pravidla v pracovní a sociální oblasti či své právní předpisy, které upravují vstup
a dočasný pobyt;

ii.     opětovně zdůraznit, že závazky podle režimu 4 se použijí pouze na pohyb vysoce
kvalifikované pracovní síly ke zvláštním účelům, a to po vymezenou dobu a na základě přesných
podmínek, které jsou vymezeny smluvně a vnitrostátními právními předpisy;

iii.    považovat tuto kapitolu za ofenzivní zájem Evropy, neboť kvalifikovaní pracovníci EU mají
špičkové vzdělání a jsou mobilní a společnosti v EU potřebují v zájmu podpory rozvoje nových
podnikatelských činnosti v narůstajícím rozsahu využívat v rámci Evropy specifické odborné znalosti
zahraničních kvalifikovaných pracovníků a svých zaměstnanců mimo Evropu;

iv.    vystoupit proti jakýmkoli ustanovením o vízech nebo jiných postupech pro vstup, s výjimkou
těch, která se zaměřují na zvýšení transparentnosti a zjednodušení správních postupů; stanovit
požadavky, které zajistí, aby se poskytovatelé dočasných služeb vraceli zpět;

v.     usilovat o horizontální zákaz požadavku na zřízení obchodní pobočky či nutnost mít bydliště
jakožto nezbytné náležitosti pro poskytování odborných služeb;  omezit oblast působnosti přílohy o
odborných službách na seznam závazků přijatých jednotlivými stranami;

vi.    usilovat o vzájemné uznávání odborné přípravy, vysokoškolských úrovní a odborných
kvalifikací, zejména v odvětví architektury, účetnictví a právních služeb, a zajistit odbornou
způsobilost dodavatelů, a tím i kvalitu poskytovaných služeb;

          (e)     pravidla týkající se finančních služeb:

i.      usilovat o zvyšování finanční stability zajištěním odpovídající úrovně ochrany spotřebitelů
a zaručením spravedlivé hospodářské soutěže mezi poskytovateli finančních služeb;

ii.     posílit provádění a uplatňování mezinárodních standardů v oblasti regulace finančního
sektoru a dohledu nad ním, jak byly například potvrzeny skupinou G 20, Basilejským výborem pro
bankovní dohled, Radou pro finanční stabilitu, Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry a
Mezinárodní asociací dozorů v pojišťovnictví; stanovit povinnosti smluvních stran TISA, které
nejsou signatářem Ujednání WTO o závazcích v oblasti finančních služeb, aby dodržovaly obdobná
pravidla;

iii.    převzít obezřetnostní výjimky uvedené v dohodě GATS, aby strany měly možnost odchýlit se od
svých obchodních závazků, je-li to z obezřetnostních důvodů nezbytné;

iv.    zajistit, že tato dohoda neomezí možnost EU zakázat na základě svého regulačního rámce
určité finanční produkty;

v.     u vědomí nutnosti rozšířit celosvětový přístup k finančním službám vyloučit přeshraniční
finanční služby ze závazků EU, dokud nebude dosaženo souladu regulace finančního sektoru na
nejvyšší úrovni, s výjimkou ojedinělých a odůvodněných případů;

          (f)      pravidla týkající se logistiky:

i.      zajistit vysokou úrovni ambicí v odvětví dopravy, která je zásadní pro rozvoj celosvětových
hodnotových řetězců; zvýšit rychlost, spolehlivost, bezpečnost a interoperabilitu dopravních
služeb, což bude přínosem pro zákazníky podniků a jednotlivé uživatele;

ii.     usilovat o zlepšení přístupu na zahraniční trhy a snížení protisoutěžních regulačních
postupů, zejména těch, které poškozují životní prostředí a snižují účinnost dopravních služeb;
řešit omezení odvětví kabotáže a zamezit tomu, aby se přepravci navraceli ze své hostitelské země
bez nákladu, a to zejména v příloze o námořní dopravě;

iii.    navrhnout ustanovení, jejichž cílem je posílit práva cestujících, zejména v příloze o
letecké dopravě;

iv.    vyloučit z oblasti působnosti přílohy o silniční dopravě jakákoli ustanovení, která by
usnadňovala profesionálním řidičům vstup a pobyt;

v.     zajistit soulad s mezinárodními normami, které jsou například schváleny Mezinárodní námořní
organizací a Mezinárodní organizací pro civilní letectví, a vystupovat proti jakémukoli snížení
těchto mezinárodních standardů;

vi.    usilovat o vhodnou rovnováhu mezi liberalizací konkurenceschopného poštovního sektoru a
ochranou státních monopolů; proto je zapotřebí zamezit křížovému subvencování v rozporu s
hospodářskou soutěží a zajistit uznání povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak je vymezují
jednotlivé strany;

          (g)     pravidla týkající se domácí regulace a transparentnosti:

i.      plně zachovat právo evropských, vnitrostátních a místních orgánů na regulaci;

ii.     podporovat řádnou správu a prosazovat osvědčenou praxi ve správních a legislativních
postupech, a to podněcování k širokému využívání opatření, která posilují nezávislost činitelů s
rozhodovací pravomocí, zvyšují transparentnost rozhodování a snižují byrokratickou zátěž;
zdůraznit, že jádrem regulatorního úsilí musí být bezpečnost a ochrana spotřebitele;

iii.    vycházet z toho, že kapitola o vnitrostátní právní úpravě je zapotřebí k tomu, aby se
stranám zabránilo v zavádění skrytých překážek obchodu a v ukládání zbytečných povinností pro
zahraniční společnosti, zejména pokud žádají o různá povolení;

iv.    zajistit, aby se sjednaná pravidla vztahovala pouze na opatření související s obchodem, jako
jsou například požadavky a postupy týkající se odborné způsobilosti a licencí, a byla uplatňována
pouze v odvětvích, v nichž smluvní strana přijala příslušné závazky;

v.     požádat o právní stanovisko před hlasováním Parlamentu o konečném znění dohody a zveřejnit
je, aby bylo možné podrobně posoudit dvě přílohy o domácí regulaci a transparentnosti s ohledem na
právo EU, zásady EU a mezinárodní judikaturu a posoudit, zda jsou právní závazky stanovené v těchto
kapitolách již dodržovány i v rámci EU;

vi.    jasně vymezit zásady tvorby práva, kterými je transparentnost a objektivita, aby se
zajistilo, že se z těchto pojmů nestane ustanovení, které lze obecně použít na širokou škálu
situací;

vii.   zveřejnit na internetu informace o právních úpravách v oblasti obchodu a jejich provádění;
zaměřit se na pravidla upravující udělování licencí a povolení; zejména prosazovat, aby byl na
internetu zřízen informační režim pro malé a střední podniky v podobě jednotného kontaktního místa;

viii.  zajistit, aby byly správní poplatky vybírané od zahraničních společností spravedlivé a aby
byly k dispozici prostředky nápravy, které umožní podat žalobu k vnitrostátnímu soudu, a aby byla
soudní rozhodnutí vydávána v přiměřené lhůtě;

ix.    zachovat unijní praxi veřejných konzultací před přípravou legislativních návrhů;

x.     vystoupit proti jakýmkoli návrhům, které by požadovaly před zveřejněním návrhů právní
předpisů jejich povinné předložení třetí straně;

          (h)     pravidla obsažená v jiných oblastech regulace;

i.      vycházet z toho, že TISA skýtá příležitost zajistit, že hospodářská soutěž bude probíhat
podle pravidel, a nikoli, že se bude soutěžit o pravidla nejvýhodnější;

ii.     usilovat o zařazení regulační kapitoly týkající se veřejných zakázek v zájmu co nejvyšší
účasti evropských společností v zahraničních veřejných zakázkách; odsoudit nedostatečnou
transparentnost u mimoevropských výběrových řízení a nedostatek vzájemnosti v této oblasti, o čemž
svědčí preferenční zacházení, které bylo v několika zemích uděleno domácím společnostem; podpořit
ratifikaci a provádění Dohody WTO o veřejných zakázkách a jejího pozměněného znění z roku 2011;
vyzvat členské státy, aby oživily jednání o navrhovaném mezinárodním nástroji o veřejných
zakázkách;

iii.    snížit překážky v obchodu službami v oblasti energie a životního prostředí, neboť rostoucí
počet služeb, jako je montáž, údržba a opravy, je v těchto dvou oblastech prodáván společně s
produktem;  vycházet z výslovné svrchovanosti volby stran, pokud jde o zdroje energie, a zachovat
právo EU regulovat, zejména za účelem splnění evropských cílů, které se týkají udržitelnosti,
bezpečnosti a dostupnosti;

          (i)      informovanost veřejnosti a politiků:

i.      zajistit co nejvyšší úroveň transparentnosti, dialogu a zodpovědnosti;

ii.     zajistit, aby členové Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu dostávali veškeré
dokumenty týkající se jednání o TISA;

iii.    uvítat výrazný trend ke zvyšování transparentnosti vůči veřejnosti od evropských voleb v
roce 2014, včetně zveřejnění nabídek přístupu na trh učiněných EU a mandátu, který udělila Rada;
dále rozšiřovat toto úsilí poskytováním informativních přehledů pro každou část dohody a
zveřejňováním zpráv po jednotlivých kolech jednání na internetových stránkách Europa;

iv.    uvítat průběžnou spolupráci orgánů EU s širokou škálou zúčastněných stran v rámci postupu
vyjednávání;

v.     podpořit členské státy v tom, aby do probíhajících jednání zapojily své vnitrostátní
parlamenty a průběžně je o nich informovaly;

2.       pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení obsahující doporučení Evropského
parlamentu Komisi a pro informaci Radě, vládám a parlamentům členských států a všem vládám a
parlamentům stran TISA.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropský parlament hraje rozhodující úlohu v obchodní politice EU. Podle článku 218 Smlouvy o
fungování Evropské unie poslanci mají nejen poslední slovo ohledně obchodních dohod, ale musí být
také okamžitě a plně informováni ve všech etapách postupu sjednávání a uzavírání obchodních dohod,
s cílem vykonávat nad obchodními jednáními soustavný dohled.


Za účelem ovlivnění průběhu jednání má Parlament právo vyjádřit svůj postoj během celého procesu.
V souvislosti s tím zpravodajka ve zprávě na základě čl. 108 odst. 4 jednacího řádu posuzuje první
dva a půl roku a třináct kol jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA) a navrhuje Evropské
komisi jasné a vhodné doporučení.


Zpravodajka má za to, že jednání o dohodě TISA musí zajistit reciprocitu v oblasti přístupu na trh,
zakotvit celosvětově rovné podmínky, poskytnout spotřebitelům hmatatelný přínos a umožnit
zúčastněným stranám, aby měly v zájmu podpory budoucího mnohostranného rozměru přístup k
rozhovorům. O veřejných a kulturních službách, základních právech na soukromí údajů a spravedlivé
pracovní podmínky a o právu regulovat však vyjednávat nelze, a měly by tudíž být jednoznačně
vyjmuty z oblasti působnosti této dohody.


Dohodu TISA nelze označit za všelék ani za prokletí, dokud nebude dokončena. Namísto toho musí
Evropský parlament konstruktivně a pragmaticky pracovat na valorizaci kladných aspektů,
demystifikaci jednání o dohodě TISA a na tom, aby se tato jednání stala prioritou, aby tak bylo
dosaženo dobré dohody v zájmu evropských podniků i spotřebitelů. Dohoda TISA bude buď vyvážená,
nebo nebude existovat.


________________________________

[1] https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/26-gats_01_e.htm

[2] TN/S/36

[3]
http://eeas.europa.eu/delegations/wto/press_corner/all_news/news/2012/20120705_advancing_negotiatio
ns_services.htm

[4]
http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2015/03/150310-trade-services-agreement-nego
tiating-mandate-made-public/

[5] Přijaté texty, P7_TA(2013)0325.

[6] http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/july/tradoc_152702.pdf

[7] http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/july/tradoc_152702.pdf


[8] http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1254

[9] http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/march/tradoc_153264.pdf