French feminism (Francouzský feminismus), nedorozumění v mezinárodní komunikaci mezi intelektuály Podle Pierra Bourdieua má převod textů z jednoho národního pole do druhého za následek významové posuny. Mezinárodní komunikace mezi intelektuály totiž „podléhá určitému počtu strukturálních faktorů, které vyvářejí nedorozumění,“ právě proto, že texty kolují bez svého původního kontextu vzniku. Avšak proto, že [DEL: přijímací :DEL] [INS: :INS] pole [INS: recepce :INS] těchto textů je zároveň [DEL: produkujícím :DEL] polem [INS: produkce :INS] přeložených textů odlišným od pole původního, může být překlad považován za (re)produkci, novou produkci. [DEL: V té chvíli :DEL] [INS: Tudíž :INS] [DEL: jsou :DEL] význam a funkce, které má cizí dílo ve svém původním poli, [INS: jsou :INS] často neznámé v poli cílovém. Překlad nějakého textu tak může sloužit k ospravedlnění koncepcí skupin, které do cílového pole importují svou produkci, jako v případě zastánců Francouzského feminismu v anglosaských zemích. Polemika kolem „feminismu po francouzsku“ má své místo v boji za monopol definice feminismu. Feministické hnutí se totiž rozdělilo na dva hlavní teoretické proudy a vyvinuly se [INS: tak :INS] dvě koncepce vztahů mezi pohlavími[INS: / :INS] [INS: ( :INS] [INS: … dva hlavní teoretické proudy, z :INS] [INS: :INS] [INS: nichž :INS] [INS: každý rozvinul své pojetí/ svou konepci vztahů mezi pohlavími :INS] [INS: ) :INS] . Rovnostářské pojetí zastává myšlenku, že pohlaví je druhotným odlišujícím znakem, který je ale umístěn do popředí, aby ospravedlnil nadvládu mužů nad ženami. Diferenční postoj zatím přihlíží k pohlavně rozdílné příslušnosti jako k první charakteristice, která odlišuje lidstvo a zajišťuje jeho reprodukci. Nástup diferenčních teorií (přidružených k psychoanalýze) na americké univerzity se uskutečnil na katedrách francouzštiny, literatury a Cultural Studies, v[DEL: :DEL] [INS: :INS] [DEL: příznivém :DEL] [INS: :INS] prostředí[INS: příznivém pro :INS] působení[INS: / rozvoj :INS] francouzského filozofického směru, který představovali takoví intelektuálové jako Gilles Deleuze, Jacques Derrida, Michel Foucault, Jacques Lacan nebo François Lyotard. V anglosaských zemích byly k French feminismu přiřazované takové feministky jako Antoinette Fouque, i když ta se[INS: / ačkoli ona sama se :INS] prohlásila[INS: / prohlašovala :INS] za „antifeministku“ nebo „post-feministku“ – těmito pojmenováními se stavěla proti materialistickému feminismu. Francouzský směr zamítl jakoukoliv příbuznost s teoriemi French feminismu. Pro Christine Delphy, která představuje materialistickou tendenci, představoval French feminismus symbolický převrat z několika důvodů. Za prvé, [DEL: je :DEL] [INS: představuje :INS] vnější [INS: pohled na :INS] [DEL: vizí :DEL] francouzsk[INS: ý :INS] [INS: :INS] [DEL: ého :DEL] feminismu[INS: s :INS] , protože, jak říká, feminist[DEL: i :DEL] ky ve Francii nemají o nic větší potřebu označovat se za „francouzské“ feministky, než Američanky nazývat [INS: svůj :INS] [DEL: jejich :DEL] feminismus „americkým“. Navíc se francouzský feminismus, v podobě, v jaké byl vyvezen do anglosaských zemí, ztotožňuje se spisovatelkami, které udržují jednak úzký vztah s psychoanalýzou a zároveň [INS: s :INS] [INS: i :INS] [INS: udržují :INS] odstup od materialistického feminismu. [INS: Dále francouzský feminismus :INS] [DEL: U :DEL] [INS: u :INS] přednostnil proud, proti kterému se Delphy stavěla – stejně jako tři [INS: (další) :INS] osobnosti (Hélène Cixous, Julia Kristeva a Luce Irigaray), které se jinak nacházely stranou feministické debaty, přinejmenším mimo rovnostářský feminismus, i když jejich filozofické postoje udržovaly blízké vztahy s diferenčními teoriemi. Christine Delphy tedy zastává názor, že anglo[DEL: - :DEL] americké [INS: feministky :INS] [DEL: importátorky :DEL] „chtěly předložit jisté teorie jako francouzské, aby využily prestiže toho, co je ze zahraničí – a zvlášť toho, co je francouzské – v prostředích intelektuálů; a také[INS: / zároveň :INS] se tím[INS: :INS] [INS: ( :INS] , že je předložily jako zahraniční,[INS: ) :INS] od nich chtěly distancovat, což jim mimo jiné zajistilo, že ne[INS: bude :INS] [INS: [INS: [1] :INS] :INS] [INS: :INS] [DEL: byl :DEL] uveden[INS: o :INS] v[DEL: :DEL] [INS: :INS] pochybnost[INS: /zpochybněn :INS] [INS: o :INS] jejich[DEL: :DEL] [INS: :INS] [INS: tvrzení :INS] [DEL: požadavek na to :DEL] , [DEL: aby :DEL] [INS: že :INS] tyto myšlenky [INS: jsou :INS] [INS: [INS: [2] :INS] :INS] [INS: :INS] [DEL: byly :DEL] feministické.[INS: :INS] [INS: :INS] Takže by se měl French feminismus chápat spíše jako zvláštnost francouzského feminismu v protikladu k nejrozšířenější teorii, materialistickému feminismu (obhajovanému rovnostářkami), který se označuje [INS: (ve francouzštině) :INS] termínem „feminismus“ bez jakéhokoliv dalšího přívlastku, vzhledem k tomu, že představuje ten oprávněnější ze dvou postojů. Ale toto rozšíření francouzské myšlenky poskytlo Antoinette Fouque vhodnou půdu k otevření vydavatelského působiště[INS: / pobočky vydavatelství :INS] v San Diegu. Katalog ženského nakladatelství Des Femmes ve skutečnosti čerpal z anglo[DEL: - :DEL] saských teorií, na úkor francouzských teoretiček pocházejících z rovnostářského hnutí. Tento příklad znázorňuje to, že si nakladatelé, překladatelé nebo autoři předmluv přivlastňují díla, která jsou v cílovém poli schopná posloužit jejich vlastní vizi světa. Tento proces označování děl „vytváří fiktivní rozpory mezi věcmi podobnými a falešné podobnosti mezi věcmi odlišnými.“[INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Splněno Z :INS] [INS: I když je v textu několik chyb i stylistických neobratností, byl přeložen úplně a velmi věrně, takže jste zkoušku splnila. :INS] ________________________________ [INS: [INS: [1] :INS] :INS] [INS: :INS] [INS: P :INS] [INS: ozor na souslednost časů ve francouzštině :INS] [INS: . :INS] [INS: [INS: [2] :INS] :INS] [INS: Opět souslednost časů :INS] [INS: . :INS]