ŘÍMSKÝ KALENDÁR
V římském kalendáři (fastí Rômänl) dělil se rok na dvanáct měsíců, jejichž jména jsou:
Iänuärius Jeden* Mäius1) květen* September ,zářť
Februärius ,únoť Iunius ,červen' Odober ,říjen*
Märtius ,březen* lulius ,červenec1 November ,listopad'
Aprllis ,duben' Augustus ,srpen* December ,prosinec\
Měsíc lulius byl nazván na poctu G. Iulia Caesara, měsíc Augustus na poctu Augusta, prvního římského císaře. Předtím sluly Qulntilis a Sextilis. Jména těchto dvou a jména posledních čtyř měsíců jsou z doby, kdy se římský rok začínal březnem, takže Qulntilis byl 5. měsíc, SextJlis 6. atd/
Jednotlivé dny nepočítali Římané od prvního dne měsíce do posledního, nýbrž podle tří hlavních dní každého měsíce. Ryly to:
Kalendae (zkratka K.9 Kal.) = první den v měsíci,
Núnae    (zkratka Noru)    = pátý nebo sedmv den v měsíci, Idus      (zkratka Id.)       = třináctý nebo patnáctý den v měsíci.
1)" Vyslovuj: maj-jus (v. § 3).
59
Nónae připadaly na 7., Idus na 15. den v měsících: Martius, Iúlius, Maius, Octóber (pamatuj MILMO), v ostatních na 5. a 13.
Datum
III. V. VII. X. (31 dní)
I. VIII. XII.
(31 dní)
IV. VI. IX. XI. (30 dní)
II.
(28 dní)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
Kalendls (téhož měsíce)
a. d. VI. a. d. V. a. d. IV. a. d. III. pridiě
Nönis (t. m.) a. d. VIII. a.d. VII. a. d. VI. a. d. V. a. d. IV. a. d. III. pridiě Idibus (t.m.)
CD
C 'O
I
a.d. XIX. a.d.XVIII.
a. d.	XVII.
a. d.	XVI.
a. d.	XV.
a. d.	XIV.
a. d.	XIII.
a. d.	XII.
a. d.	XI.
a. d.	X.
a. d.	IX.
a. d.	VIII.
a. d.	VII.
a. d.	VI.
a. d.	v.
a. d.	IV.
a. d.	III.
pridiě
o
»1—1
V2
s
o
Ä
• >—i TJ
MS
OS
IQ
C
<u
a. d. IV. a.d. III. pridiě Nönis a.d. VIII. a. d. VII. a. d. VI. a. d. V. a. d. IV. a. d. III. pridiě
Idibus (t. m.) a. d. XVIII. a.d. XVII.
«0 •
ES C
§4
V3 -
a. a. a. a. a. a. a. a. a. a. a. a. a. a.
d. d. d. d. d. d. d. d. d. d. d. d. d. d.
XVI.
XV. XIV. XIII. XII. XI. X. IX. VIII. VII. VI.
v.
IV.
III.
pridiě
' —
co
E
O
=3
"č/5 '03 C
"3
a.d. XVI. a.d. XV.
a.d. XIV. a. d.XIII. a.d. XII. XI. X. IX. VIII. VII.
a. d. a. d. a. d. a.d. a. d. a. d. a. d. a. d. a. d.
VI.
V. IV. III.
pridiě
■o ■o
-a c
60
K těmto třem jménům se připojovala jména měsíců jakožto adjek-tivní přívlastky a datum vyjadřováno ablativem: Kalendls Iänuärils ,1. ledna', Nônls Februäriis ,5. února', ľdibus Märtiís ,15. března'.
Ostatní dny určovali Římané tak, že odčítali od nejbližšího z těchto tří hlavních dní. Den před nimi přímo předcházející byl označován slovem o/řdiě spojeným s ak. jména hlavního dne a adjektiva označujícího měsíc: prldiě Kalendäs Aprtles (prid. Kal. Apr.) ,31. března', pridiě Nônäs Iuniäs (prid. Nôn. lun.) ,4. června', pridiě Idus Octobrěs (prid. Id. Od.) ,14. října'. Dny zbývající byly označovány výrazem ante diem (a. d.) spojeným s ak. Číslovky řadové, ak, hlavního dne a ak. adjektiva označujícího měsíc. Při odčítání od nejbližšího dne hlavního byl započítáván i tento den i den, který měl býti určen (terminus ä quô i terminus ad quem): 25. ledna je 8. den před Kalendami únorovými = ante diem octäuum Kalendäs Febru-äriäs (a. d. VIII. Kal. Febr.).
Praktický návod k výpočtu zpaměti.
a) Převádíme-li římské datum na naše, připočteme
a) k Nonám a k Idám jeden den
fS) při Kalendách k počtu dní předcházejícího měsíce dva dny a od získaného čísla odečteme počet dní římského data:
a. d. VI.  Nôn. Maiäs: (7 + 1) — 6 =  8-6: 2. května,
a. d. IV.   Id. Aug.: (13 + 1) - 4 = 14 - 4: 10. srpna,
a. d. IV.   Id. Märt: (15 + 1) - 4 = 16 - 4: 12. března,
a. d. VII. Kal. Dec: (30 + 2) - 7 = 32 - 7: 25. listopadu,
a. d. VII. Kal. Iän.: (31 + 2) - 7 = 33 - 7: 26. prosince.
b) Převádíme-li naše datum na římské, připočteme
a) k Nonám nebo Idám jeden den, /$) při Kalendách k počtu dní udaného měsíce dva dny a od získaného čísla odečteme počet dní našeho data:
3. dubna:        (5 + 1) -  3 =  6 - 3: a. d. III. Nôn. Apr. 10. července:    (15 -f 1) - 10 = 16 - 10: a. d. VI. Id. IM. 28. září: (30 + 2) - 28 = 32 - 28: a. d. IV. Kal. Od.