ZE DNE 27. KVĚTNA 1852, ČÍSLO 117 Ř. Z, (PLATNÝ VE STÁTE ČESKOSLOVENSKÉM,* . DODATKY: O TISKU, SPOLCÍCH, POTRAVINÁCH", NEMOCECH A J. JT^cuu^- DLE Z,V1HN;A ROZHODNUTÍ AŽ VČETNĚ DO ŘÍJNA 1919. - " ŠESTÉ VYDÁNI NOVE UPRAVENÉ. ,- US OŘÁDAL : Dr. MOJMÍR LEPAŘ.. RADA ZEM. SOUDU. ; V PŘÁZE, .. TISKEM A NÁKLADEM KNIHTISKÁRNY DRA ED. ORÉGRA A SYNA f ■f. VEŠKERÁ'PRAVÁ VYHRAZENA, . > - ■ "i ■ i Úvodní slovo k šestému vydání. Pod radostným dojmem y ý r o ô í repu blili y neváhá ani naše nakladatelství u pra viti v této sbírce zákonů pro českou veřejnost a pro naše právnici vo" nové vydání zákona — v praxi snad nej důležitějšího — již i pronikavě zasaženého o-pr&vami republikánského zákonodárství. Páté naše vydání této knihy, .vypravené v obtížných poměrech knižního* trhu a tisku, razilo si rychle a neočekávaně odbyt takový, že nutno již dnes- uspořádá ti vydání další. V ně zahrnuli jsme z m ě n y nastalé až do k o n e e říj n a 1919. Mile-rádi vyhovujeme potřebě denní nelekajíce se -.drahoty a nákladnosti. Pokládáme za národní povinnost vykonat! kus práce pro dohro všeobecné a proto bez obšírnějšího odůvodňování prostě odevzdáváme tuto knihu lidu československému i právníkům našim, aby ji laskavě přijalo, jak se doposud dělo. V Praze, dne 28. října 191.9. Nakladatelství Dra Ed. Grégra a syna. jUDr. Mojmír Lepař. Vysvětlivky zkratek a značek. (a) = amnestie do 28. října 1918,' a eontr. = a contrario (opakem k). aS v. = a jiných více. ' , • :■ eis. nař. = císařské nařízení. cit. = citovaný. c. ř. e. = civilní řád soudní z r. 189&. c. s. ■— českoslov. stát. ěl. = Článek. dv„ d. = dvorský dekret. - ' min. nař. = ministerské nařízení, min. sprav. — ministerstvo- spravedlnosti, min. veř. pr.'= ministerstvo veřejných prací, místo drž. nař. = místo drží telské nařízení.. náJ. = nález. Már. shr. = Národní shromáždění. " ■ : : . na př. = na příklad. nař. NV V. — nařízení Národního výboru. nař. líraz.' — nařízení úrazové z r. 1907. obě. zák." = obecný občanský zákon. oběž, = oběžník. pat, — cis irský patent. pod. = .podobně. pozn.. — poznámka. Práv. ~ Právník. pro G.; pro M. = pro Čechy; pro Moravu (zák. a nař. zem.), pro Slov. — pro Slovensko (uherské), pro v. nař. ==i prováděcí nařízení, rozli. = rozhodnutí nej v. eoudn. . f. z. == říšský. zákonník, eh. zék, = sbírka sák. a mař, &. republiky-. sb. z. soud. = sbírka zákonů soudních. soukř., riár. = soukromoprávní nároky, stav. ř. — stavební řád. t. ■//-:. = tak zvaný. " - tr. zv = trestní zákon. tr. ř. • - trestní řád z v. 187'i. tr. s a-z. — trestní sazba. itvoz. z. = uvozovací zákon. věst. = věstník. vol. r. — volební řád. vol. z. = zákon na ochranu voleb. ■ vybi. =í vyhláška. výn. = výnos. . . výk. n ar. =; výkonné nařízení. zák. ==í zákon. . z. % -z. zákonů zemských. živn. ř. == živnostenský řád! znění ..7. r. 1907. f—] = znění zák. zrušené a bezvýznamné. f)^=s případ porotní za jistých • podmínek. • ff) t=t. vždy před porotou. .• P Včst. min. ŕpray.* ..jednali ve zvláštni nSbírce. rozhodnutí nejv. stolíc soudních republiky československé*; Zákon trestní' o zločinech, -prečinech a. přestupcích m dne 27. kvetná 1852: g, 117 - ■ ilvozovaci zákon, '.Ô lá n.e k I, - * Počínajíc' 1. září 1852, má jak v:deek zeiníeh korunních, v nichž potud- měl právní moo zákon-nik trestní vydaný 3.-záři. 1803, tak i v království Uherském, Chorvatském, Slávonekém spolu e Přímořím, Chorvatským, ve velkoknížetetví Sedmihradském, . vojvodství. Srbském, baňatě Temesském a ve velkovojvodství Krakovském - vejiti v -moc lento zákon trestal o zločinech, přecineeli .a. přestupcích jakožto jediný předpis o trestám; činů v něm naznačených, |—] vyjímají toliko zvláštní xákony trestní, dané pro vojsko \—-\*') íto země xt-li e r k k é (Slov.) Jest trestní zákon v 61. ■/.. V. z r.- 18Í8 a- 61. XL. z r.- 1879í zákon provádoeí v čl. XXXVII. na r, 1880 a nov. ČI. zák'. XXXYL z r. 1908. P o m S r y c g o b e s, í e r i t o r i á 1 a í o h a f uukoio-náříi- eizích koiisulétft, .upravuji. zvláštní Mnlouvy-sjá-tní.- ■ Co se týče o 8*b b n f n e d o t k n u t e 1 H.o.s t i (imu-' nity) platí: . . . . ■-. .'■- Zákon' ae dne 9. listopadu 1918 8. 35 sh. %. o členech Ná-ľotínfíio sliroiiiáždění: ■ . § ľí. ölen -.Národního shromáždění .nemůže bytí stíhán pro své Masováni v Národním shromáždění nebo jeho komisích a podléhá- pro. výroky -tam učhiěné jen. disciplinární moci- Národního' shromáždění. . *)' SFyní bezvýznamný text vypuštěn resil »mysiü zák, -,í n. Ďsrveu^e 1919 e. 449 =b. zák. nahrazen po 8 9 I 2. E trestnímu a disciplinárnímu stíhání poslance tře ba je souhlasu sněmovny; odepřela-li jej. je trestní stíhání pro vždy vyloučeno, . § 3. Byl-li člen Národního shromáždění dopaden a zatčen při trestním činu samém, bezpečnostní úřad neb sond musí zatčení to ihned oznániiti předsedovi Národního shro- í mážděm. Nedá-li Národní shromážděni do 14 dnů ode dne * zatření nebo, není-li shromážděno, do 14 dnů po sejití . souhlas k další vazbě, vazba přestává, — O kárném výbdrn viz pózu. | 487. — Kdo poruší v řeči slušnost neho mrav nebo v řeči - dopustí se činu trestního, může býti předsedou volán k pořádku a může mu býti slovo odňato, pokračuje-li v závadném způsobu řeči 46. jednacího řádu č, 38. sb. zák.). Kdo maří jednání -Nár, shr, takovým způsobem, že nemůže bvti v jednání pokračováno, může býti předsedou vyloučen z účasti při jednání Nár. shr. až na dobu 1 měsíce (§ 48. tamtéž). }■ Dle zák, z 13. listopadu 1918 6. 37 sb. z á lc. r-' 9.). nemůže president republiky býti trestně stíhán. 4 Dosud platilo zásadou, že členové fř í S s k é r a d y, sně-mů zemských, delegací a], kontrol, komise i státního d i u h u nemohou brání býti pro hlasování u í" výkonu, svého povolání nikdy k zodpovědnosti, prp výroky ť! u výkonu povolání učiněné pak jen dotyčnými sbórv,'jichž -členy jsou (zák. z 21. pros. 1867 č. 141 ř, z. — Cl. I. zák. 1 z 8, října 1861 č. 98 ř. %. — zák. z 21. pros. 1887 ô. 146 ř. z. — zák. z IĎ. června 1868 6. 58 ř. z. a § 8. zák. z- 10. června 1868 č. 54 ř. z. a zák. z 26, ledna 1907 č. 15-18 ř. z.). Žádný člen sněmů nesmí, pokud zasedání trvá, pro nějaký čin trestný — vyjímajíc případ přistižení při činu samém — beze svolení sněmovny, býti zatčen nebo soudem 1 > stihán. I v případě zastižení při činu samém má soud ihned -,} presidentovi sněmovny oznániiti zatčení, žádá-li za to sněmovna, musí se zatčení zrašiti nebo stíhání pro celou dobu zasedání odložíti. Totéž právo má sněmovna, pokud se týč o zatčení nebo vyšetřování, zahájeného proti jejímu členu mimo období zasedací; zák. z 3. října 1861, č. 98 ř. z. (sPokud zasedání trvá«, značí dobu od nařízeného zahájení do uzavření ssesší*. Odročení jich není uzavřením: rozh. 25. list. 1886, č. 12.102,) O lidových soudech liehevníeh via zák. ze 17. října 191Í), ľ ě. 567 sb. zák, í Poza ámk y: Viz i trestní zákon vojenský z 15. ledna • 1855 ě. ř. z. a zák. z 14. řjna 1919, č. 556 sb. zák. O příslugnosti vojenských s o u d ít t r e s t n í e h. víz zákony % 5.- července 1912 čís.130 a 131 ř. z. a. nař, min. % 23. května 1914 č. 119 až 122 ř. z. Změny trest, zákona i řádil nařizuje zákon z 2. listopadu 1918 č. 9 a 10 sb. zák. a ze 17. října 1919 e. 562 sb. zák. — Viz i nař. ?, 6. června 15)19 ě- 397 sb, zák. a-z 10. června 1919 č, 303 sb. zák. Práv. 1913 str. 1 á 37. Civilní osoby, povinované k v á 1 e fi n ý m ú k o-ii ům podle zákona z 26. prosince 1912 č, 236 ř. z. podléhají vojenské trestní pravomoci dle § 1. eis. nař. z 25. července 1914 č. 156 ř. z. také pro trestné činy tr. zák. vyjmenované v § 2. téhož nařízení, při čemž však sondy vojenské užívají obecného z á k o n a trestního a trestních ustanovení jej doplňujících. Tiskopisy, které byly zabaveny pro takový trestný čin bezpečnostním úřadem nebo k podnětu státního zástupce, odevzdat! jest vojenskému soudu. Šizení vojen, trestních soudů obmezí se však na tyto trestné činy jim přidělené 2. eis. nař. a nař. z 6. června 1919 č. 298. sb. zák,). • Viz též předpisv § 77. branného z á k o.n a z 5. července 1912 č, 128 ř. z." Militarisaee závodů Krušena nař. N. V. z 29. října 1918 ě. 12 sb. z, a ze dne 31. října 1918 č. 14 sb, z. Váleční zajatcové podrobeni jsou zákonům, předpisům a rozkazům, které platí v armádě, — a tedy také vojen, trest, zákonu (m. nař. 12. srpna 1915 ě. 288 r. ,%.). ■ Č 1 á: u e k II. Od -téhož dne počínajíc, má tento zákon trestní, co se tkne činů trestných, za ssloeLiiy, prečiny nebo přestupky v něm prohlášených, pravidlem být i. tehda, když s-e jich někdo dopustí tiskopisy. Kromě toho mají soudové trestní při uloženém jim .posuzování činů trestných, jichž se někdo dopustí tiskopisy; Šetřiti nätanovení obsažených v řádu tiskovém, [—-1 • Kde v tomto zákoně trestním použito slov »th skopisy« nebo »díla tfeková«, rozuxněti -se- tím mají nejen věci tištěné, nýbrž i plody ducha a výtvarného umění (díla literární a. artistická) zmnohonásobené., kamienotiiskein, kovotiskeiu nebo dřevo-tiskem, ražením, otlačováním neho jakýmikoliv jinými prostředky mechanickými a chemickými. (Víz žák. o tisku v dodatku..) {Článek III.] 11 Článek IV. '■ - iJo ľ ■ 1 » > iJ t í , 4n'h ) 7t 1 j i ^lůae ode dne i ku t 1 t1 ] i i o z a / 11, ^ ■ t, za p í* eči n a / 1 u r t' t u f 1 \a < n 11 r lano 'býti, eo ee \ nen 1 \-!oajic / / --mi ,r , , iriJ n&bo za. přestupek Dľolilasuje. - : ľ i a n eic V. Za poj ď 1 . .1 J is> t1'á přestoupen í záhone, iv kíei,( i ublc novenýni dle 1PC ° < "in i hj' v ->f' (íiii i j i --i t n o i trestají se i in iio /t ' í ire,i '"fiii ju i rí, a z 13. ledua t"'5- lf j 1 n- 1 'n 11 oi -amostatné trost- ■n t 11 m u n. r i (i i \/' ii CViz mm. uar. i c" m V- 1 í j i ' ■'• j'J i t i ' i i n \ < ľ srov. min, naľ\ ' > I ° T t . / if- \ iJ 1» (ti 200 K nebo vé- < j < ľ 1 i mi ! ii i m 1855 č, 61 ŕ. z.. - 1 í i j i i i í min. naf, z 2. b ] ^ i íiii-itti/ itaŕ. 5. list. 1901, í;í-!í i j /1 \ ibody vi'/, v do- cii . ( - 11! i (11 ě i>- j ř.-z. a min. nař. z. 30. ledna m9 o. ;">(> sP. k. - - '"st i ť n ji <" k o 1 vvencíe 1835 ob ihi i< tiiuu ^\ f '1 1 d c t n>n. než však může t in«.t nu fi_i t t o ti 1 1 ? W i' a *> ( 1 11 z. (čís. 38 5. 33 této sbírky). ' O cen u 1 1 t i 1 _ k 1' ledna 1897, č, 30 7 mu mi / 1 1 1 1 1 září 1898, 6. 164- ' > 1 f <- ]l 1 ui 1 \ í 1 il 1 ií ni i) % [1 u víz dodatky. P1 n nu 11 i 3 _ 1 i s j us^ř i-ai ďle min. nař. ci ii- l-i? 1 / 1 *i u'r 3860," G. 294 ř. z. v řízeni di-seirniiiarniin. - • '. ^'1 1 lOj 1 j-i 1 i 11 f i?' 130 a lol f. z. 1 i •i. Zí o a o 11 izdc nr l > 1 d s 1 e =. 11 ze dne Iv. pro i „t IÍjI f ^2 eb * dkiao^ nr poiiism vypsaných po-i íBiiObti tppiiiUíi le«°i a iKb r .111 iku 101 ani trest vězení ai> 6 i^ě«' ô ^ p» ■'gl imkiitu il - ' mírni korun 5.) rč I íi u e k TI.1 Cl á ii e k VII. (PeJiěžní pokuty udány ve luôiiô koránové dle zuk. st -• srpna 1692. o. 126 f. z.: víz eí«. nař, z 21. září 1899, <*. 12tí ř. z. a min. nař. í!. listopadu 1899, G. 43,) Zákon ze' ihie 14*. dubna 1919 čís. 187 síj, z. § 1, Právo vydávali. v oblasti ■ Československého státu platidla -a razili mince přísluší až na další zákonné-ustanovení výhradně státu. I 2. - Bankovky označené ve smyslu zákona se dne 25. února 1919, ě, 84 sb. z, a n.. json, pokud nebndon vymlnčny ?.a jiná platidla, zákonným platidlem, a jest stát i kdokoliv jiný povinen přijfanali .1e p-ři wlacéaí ve jmenovité jíeli bod-noté. , ' - § 3. Neoznačené bankovky Eakonslío-uherské banky — pokud ministr financi ohledně' n6kt©rýoh draho přechodně jinak neustaiiovi — přestávají býti zákonným /platidlem.' § 5.' Měnová jednotka pro oblast Československého státu íftskoslovcnská, ve zkratce E. é. .• Článek VIII - - Všeliká xiíbfemioveuí oasu, kteráž ee v zákoně tomto uvádějí, počítali se mají podle kalendáře. Srov. <> 002 obí5. •/.. a oontr. fil. VITI. Cláuek IX ZákíH);! lichoto užiti s-e má i na vyšetřování již počatá a na všeliké Siny trestné, jichž -se někdo přede dnem shora jmenovaným ďopustik toliko potud, pokud se pocite tohoto zákona trestního o nich nemá jedna ti přísněji,, nežli pndle .práva, .předchozího. Zákon ze dne 38. října ItílS.els, 11 sb. z, o. zřízeni saino-staťného 'státu českoslovenfikéko. Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována.. byla souvislost dosavadního právního řádu sc stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k- novému státnímu životu, nařizuje. Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti .toto:" ~ , 'ěl. 1. Státní formu československého státu určí . Národní shromáždění ve srozumění s Československou Národní radon v Paříži, Orgánem-, jednomyslné vůle národa, a také výkony vatělem státní svrchovanosti je Národní výbor; ô). 2. veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a na-•ízení zůstávají prozatím v platnosti; 61. 3. vSeoimy úřady samosprávné, státní a župní, ústa-•y státní, zemské, okresní a zejména i obecní jsou podřízeny národnímu výboru a - prozatím úřadttjí a jednají dle dosa-7adníeh platných zákonů a nařízení; či. 4. zákon tento nabývá platnosti dnešním dnem: ěl. 5. Národnímu výboru se ukládá, aby touto zákon irovedl. Zákon trestní. D.íl I, O. ZLOČINECH. Hlava první, O zločinech vůbec. §1. Ke ' zločinu potřebí zlého úmyslu. Ke zločinu jest potřebí zlého úmyslu. Zlý úmysl •dává se však za vTinu nejen tehda, když před tím, než se něco před ee vzalo nebo opominulo, anebo když se to před se bralo nebo opomíjelo, zlo, jež ee zločinem spojeno jest, přímo bylo rozváženo a zamýšleno; nýbrž i, když z- nějakého jiného zlého úmyslu něco. před se vzato nebo opomenuto, a .Čehož zlo, které tím povstalo, obyčejně pochází anebo alespoň snadno poveiaťi může. Ke zločinu nestačí, aby předvídáno 'býti ■ mohlo, že nějaké zlo povstati může; žádá se, by zlo právě obmyšlené, nebo které obyčejně tím činem nebo opomenutím vzniká, nebo snadno vzniknonti může, předvídáno býti musilo nebo mohlo. (Eozh, z 22. pros. 1879, č. 10684, z 29. ledna 1887. č. .14297, 2 30. května 1891, ě. 14793.) Nezáleží však na záměru nebo k o n e č n é m úmyslu. Vědomí skutku a vůle tu rozhodný (rozh. a 19. pros. 1908, S. ■3531). O civil, bezpráví vis rozh. z 29. ledna 1909, q. S535. Bezmyšlenkovitá hrubá kletba nemusí ještě zahrnovat i v sobě zlý úmysl na př. při § 122. lit. a) tr. z, (rozh. z S. říj. 1908, e. 8520). Pod rozbor ze 17. února 1909, č. 3550. Ustanovení tohoto § o t. zv. nepřímém úmyslu . platí pro všechny zločiny,. ? y j í m a i í e ty, kde zákon v ý- vně vyžaduje přímý úmysl, k témuž zločinu právě oe-iRozii. 19. května 1884, č. 1093, 11. října 1895, ■ č. 7947 a j.'l ^''A ustanovení 385., 481. tr, z. _ . c ':" íěiiiy i.lý úmysl vy lucky í. ■ Piti o nepi i čítá se cm nebo opomenutí za zločin : kcb.z oa-shote! zcela- zbaven jest užívání rozumu, s O »-Mdlení cl olností takových viz 184. tr. ř. O homo--V 2 Ufcu. joľi, 15. ena 1908 č, 3474 a pod. rozh. z 1. kvót, 1'. <. J IP . - '-ntc-L při střídavém pominutí smyslů vy-iC)J:i 1 *,i v 5aee, pokud pominutí trvalo, anebo tt-!..• t " opilství, ve kteréž ee pae-ba-tel při-ii^io n u^-e zločin v úmyslu (<§• 286.'a 523.), ' (j i m pomatení smyelů, v němž si či-'- • ř-'!om nebyl; /,. "... led. 1908, <-. 3434 a j. v. , -'. ■ ještě/ 1:4, roku věku svého- ne-, o",r J ?37. a 289,); ■ . ■ \ ... - • u - i n - a roomento acl mofnenlnm. (rozh,.'19. C aí _ ľoku viz v &57. tr. z.ř o nedospelých srov. •ik. tr. z.. eo" do trestání. O -udílení -milosti' nviiiUenni min. Dař. s 15. lisí. 1902. ô. 51 uhnilí r i V; O . o: 1 ■ i i! Ui. 1 l.) .'3 ví?' takový omyji, pro který riebylo_ Mni e patro vat zlocfif;. ' »<•]., tělově co do oprávnění s věeí nakládali i , '. U±xn 1519, e. 2. Í6. věst. -> í . i j'oiize p n t a t i v n í ne,;«o"tt trestný (rozh: 1 'i 9B). Srov. však též rozh.'20. září 1909, & - i. <-e 1803, ě, 2875. ,i [ o i)run. li m k y: když zlo povstalo náhodou, nedbalostí anebo z neznalosti následků" effiu;' když skutek ee sial z neodolatelného dgiiiieení •nebo. u výkonu spravedlivé obrany -z donuceni: Trestnost vylučuje tedy obrana po útoku již učiněném, ale jen nu t n á obrana írozli. 26. února -1887, ě. 15.858). Tíseň vylučující trest přičítá se na prospěch ■ obžalovaného jen, když vyhýbaje se porušení důležitějšího a vyššího zájmn. porušil zájem ceny menší. Avšak zájmy rodinné nemohou trvtí nadřaďovánv zá-imům státním (rozh. 80. bř. 1915}, Svědek, jenž sám při činu trestním zúčastněn jsa. křivě svědčil, snaže se podezření od sebe pouze odvrátit, nedopouští se dío- toho podvodu, nehoí jedná v sebeobraně nutné & t tísni duševní, neodolatelně. 197. a 199a. tr. z. — Bozh-. z 11. června 165:i. ě. 108, z 22. července .1852, ft. 122.— ale též z 16. října 1880. c. 6648 a j.h -—Viz též nozri. Í 193. tr. z.'. (Použití ^samostřílů* viz pozn. § 836.) •Srov. též pozn, k lit. e) shora! O nutném použití zbraně srov. .uisirukoi pro e. t liet c tfb i i yg. rozh. z 3. března 1895, příloha k IX. nrav,; o h 1 t d a 6 fc !i -1 es n í e h ziik. z S. , -k.,' a min. naívz 2-. ledna loái, č." 4 ŕ. a.; o Iní ch min, nař. z 80. ledna 1860, č. 28 pro odvětví zemědělská, zak. z 16. června igiění s t. ]• á ž í dvor, dekr, z S. února sond. a min. naf. z 15. října .1858, č. 210 r. i". Wi> r. z. ;\ k 27. července- 18151; č, 64 f. z. _ i K r i ..pravedlírš m bránil násilí, za í » 1 ' f{ a ii i n le'hdy, když lze z povahy osob, . i' jti)u útoku nebq^z jiných okol-c Ĺ ,{-n oJ lo r n ,iti, že užil toliko obrany po- ■pro. ^ r i " nir "= 16 ' C „ i 1 " n S f r-_ 7 O b T £ 1872, č; 84; o íC 6 ^ j t 0 i j-, od sebe,nebo od jiných ub-\ živots svobodu, nebo na jmění;, poděšení, ze strachu nebo z lek-zí takové obrany. — Vykročení ak podle povahy okolností tŕe-P/u ^odlo \<--'> ní II, dílu tohoto zákona treeí-' ibo K\ j^i a " ) za ciu trestný z. nedbalosti. a, JOT ' c % J j ^ v \ ' i '1 - ich } r fc I 1 " nl i Wi j oi i m o \ c i P o / n á u, I 16 1£>-« 9, d^be a noSeni zbraně ustanovuje eis. pst. - s 34, ří|aa Itei, eis. 2a» ř. z., které zbraní za zakázané'^ 2. a 8.; "yky, stiletF a L. též hole pistolové a dýkové) pokládali jest a ze tyto jen na zvláštni povelení drženy býti smějí (§ 8.). Ohovatí jiné zbraně, zejména ve větším množství, dovoleno jen dle předpisu § 12., aie práve to nezahrnuje v sobě oprávnění zhraň nosili (§ 14. a 16.), K tomuto oprávnění udílí politickí úřad zbrojní lístek (pas) toliko lidem nepodezřelýni. Dále určuje: § 28. Kdo by se přestoupiv předpisy tohoto zákona dopustil některého přestupku 835.. 33í>. lit. f), 371, 481. a 445. tr. zák., budiž podle posiéz uvedeného zákona trestán. § 36, Kdo bez povolení a nemoha prokázali nutnost odvrácení hrozícího jemu nebezpečí zbraň nosí, potrestán bude. mimo propadnutí zbraně neoprávněně nošené, pokutou od 10 do 80 K nebo vězením od jednoho do tří dnů.--- ^Za přitěžttjících okolností § 87. nastoupili má trest od 20 K do 800 K nebo vězením od 3 dnd do 8 měsíců. — Výtěžek z pokut a za zhraň propadlou plynou do pokladny chudinského ústavu onoho místa, kde čin spáchán (% 44, a 46. cit. pat.). , Běží-U pouze o neoprávněné nošení zbraně (§ 89,), trestá to úřad politický; je-li tu vsak jakékoliv okolnosti přitěžnjíeí (na př. konkurence dvou trest, činů), příslušným ku potrestání soud {% 40. cit. z.), (O revolverech, zák&z. dle toho zák. viz'- též min. nař, % 18. pros. 1897. č. 12,657.) Srov. pozri. 2. iit. -g) a 335, tr. z, Nař. zem. polit, správy z .13. března 1919, ô.- 162 sb. z. zastaveno v Čechách oprávnění míti a nosili zbraně. § '8. Čím důvodně omlouvali se nelze. Neznalostí zákona tohoto o zločinech nikdo c-inlouvati se nemůže. ■ . \ Neznalost jiných zákona maže omlouvat, frozh. 22. pros. 1831, £. 119 a }.). ' Srov. í; S3S. tr. z. - 4 4. Zločin pochází w zlomyslnosti pachatelovy, ni-' koliv z povahy toho, iiäriieBiz~WyT'epáchán, Zločin tudíž .epáchati lze i na provinilcích, na bezeeiity-. nych, aadeteehE.naepicích a^tez na takových osobách, které samy škodysi přejí nebo ít ní e volu jí. Srov. § 371.. 125., 86. a § 431. i.r, z. a jich pozn. 18 .je; neb ze .zločinu, o/něniž zvěděl, zisk a užitek béř>. nedopouští se eiee téhož zločinu, ale ovšem dopouští ae zločinu zvláštního, jak dále v zákonníku tonifs ustanoveno bude, - _. 7. Zvláštní ustanovení o přičítání pří zločinech tiskopisy spáchaných. Byi-ii spáchán zločin obsahem tiskopisu, jsou vinni týmž zločinem .spisovatel, překladatel, vydavatel, nakladatel,, nebo.' "zprostředkovatel prodeje, ■knihkupec, tiskař, při. tiskopisech periodických i zodpovědný redaktor, jakož vůbec veškeré osoby, jež při tisku nebo při lozšiřování trestního tiskopi-mi spolupůsobily, ač Medi vztahovali na ně všeobecná ustanovení 1„ 5., 6., 8., 9„ 10. a 1.1.. . § 8. . O pokusit-zločinném. kg zločinu netřeba, aby čin skutečné by! , <>-konán. Již sám pokus zlého skutku j cel zloč:-.;'-iin jakmile zlomyelník předsevzal nějaký" čin, který ke skutečnému vykonání vede, zločin- \íak jen pro nemožnost, pro překážku odjinud y to přišlou nebo náhodou nebyl dokonán. Proto užito býti má ve všech připadeeli. icdc zákon 'zvláštních výjimek nenařizuje, všelikých ustanovení pro zločiny vůbec daných i na pokwy zločinné, a tre&tati jest pokus zlého skutku za použití § 47. lit. a) týmž trestem, jenž ulořen na :de čin dokonaný. ■ ■ Pokus prostředkem z ľ e 1 a nezpůsobilým jtst bwsf rodným {rozh. 16. .června 1858, č. 08, 20. dubna 1859. c. 701 hJ-nikoliv i tehda, byla-li vče. kterou zloděj ukrásíi eJvt<"l. pr.í-vf' na'jiném místě (rozh. z 11. dub. 1908, ô. 343S). - Není pokusu při § 105.. tr. %. a podob., kde bez do:-í'oui zamyšleného účein pokusem vyčerpány t známky- zlof.inn dotyčného (ro'zb..4. Jistop. 1887. č. 10.717 n j.-). Srov. -Vil. tr. v,., § 147. tr. i. Pokus zaleží v úmyslu a výsledku geao, Utorýž .u.'n-•■ušlým-' Jest od vfilc uachfstelovy a nenastal (rozh. 7. <*-.«>! . ! tóSS. č. 11.080, ze 7. pros. 1900. č, 14.570, z !]. bVdna ISO!. <•-. 5 »2.75.1 a rozh. z 14. led.-1907, č." 3290. a j.). Srov. téz o pokusu podvodu nebo lstivě ski-vté -krádeži rozh. z 18. říj. 35,08. S. 8288. O pokusu k § 335, tr. z. nebo dokonané vraždě roz3i.: 8. ona 1904, Č. .2966. .0 pokusu při v á. 1 e ě-n é Jich v 6. srov. ustanovení § 26. zák. ze 17. října 1919. e. . 5liS ,=b. z. (v dod.j. Od přípravných. Čínu rozeznává se pokus itmysieui k i provedení směřujícíni (rozh; 12i list. 1906, 6, 3256; 6. list. 1905. f :H2S a j. v.h i Dobrovolné upuštění od zlo6in.ii jest tedy dle II.' odst. t \ R. tr. z. beztrestným (rozh. 26. září 1874. <"■.. 8162. rozh. 7. prtiK. 190!), ů. 3641 a ?,:27: bř«h. 1907, č". 3330). • Pouhé záměry a přípravné činy nelze pokládat! za pokus zločinu (rozh. 27. října 1853, či 156. 2fí: srpna 1887, ě. 6375. /. 2. květ. 1908, é. 3455 a i-), • P o 7, n á mk y: ► i I 21 Kdo jiného ku zločinu .vyzývá, povzbuzuje ne ho tívésíi hledí, dopouští řeHfíyh,-!i oä. obe: t '.-r bez výsledku, pokusu vadění ke zk-einn o '\jr. <<. má odsouzen býti k irmu tienia. . 1 prý }v- ? ■• ^cku.s toho zločinu uložiti měl. Hrov. H 219. a 3i«S. a 3. - ^ ■ O dobrovolném, -vznain ae -pokusu sv«sti viz rozli.. ■/.•> 7. oros. .1909. i:. :mi. • ■■ i 10. - . : Pri zločinech jicnž ;-<> m!o dopnuli rU^opi. , . počíná trestnost činu pro spisovatele, překladatele., vydavatele, redaktora a nakladatele Ô ?.) mr doijor., kdy dílo. jež se n:á zmoohon,.-vbii, ř-e ď> tisku odevzdá, pro ostatní iiuník> poč: íh^m ľb-ii spolupůsobení. Odovzdaním dík; v i 'Ufj. i . zmíněného i . ' '<} V^í. ka. pro osoby v I. odst. 10. tr. z. uvedeno treaUiost dle $ ř. tr. ?... ntní ti *-in dokonán (iczli. 10. zár± i^Se. Vi_J-. I jjf-oíHiiii a. přestupku víz $ 23S-. tr.-k. - - • § 11. • Pro niyšleuky nebo pro pouhý ůnry&I, p o ku ť žádný zevní čin předsevzat nebyl, anebo tččcii opomenuto nebylo, en zákon předpisuje, nelze nikoho zodpovedným, činili. Sror, to,'i % j li—. IMXj. /. li, lisí. 10,1í. i. "r2i! j> i. \ ■ Hlava -druhá. ■ • ■ O trestáni zločinů vôbec. 4 li Hlavní druhy trestů.. : Trestem zločinů j psi smít zločincovo md> drženi ho v-žaláři. t < § 13. Zpuscb ■ trestu smrti Trest smrtí .vykonává se provazem. Srov, ustanovení § 403., '404., 436. a 445. tr. ř. Při zločinu dle % 222. tr. z. a při přestupcích zák. ru (pat. z 21. května 1805, S. 731 sb. z. s., min. nař, z .stop. 1858, ě. 240 ř. z.) v době stanného práva vykoná trest smrti zastřelením. Viz- teš 416. i 460. voj.-tr. řádu z 29. oce 1812, č. 131 f- z. a zákon z 38. pros. 1918, C 89 sb. z. o mo-10. li-. A se 130 a Druh: ^ 14, ře: a)- tile tuhosti. Trest.žaláře dělí se podle rozdílné tuhosti na dva stupně. První stupeň značí se slovem »ž a-1 á ř« bez -přídavku, druhý slow »t e ž ký žala ř ?. Srov. í. 405. a 406. tr. ř. — Na Slov. tresty žaláře a kázni ev. ■ ■ První .stupen. ••' Při prvním stupni žaláře chová-se trestanec bez želez, avšak úzce- a stravován tak, jak to připouští zařízení trestnic pro takové zločince ur-.ěenýeh podle předpisů již o toni vydaných nebo které ještě vydány budou. '.-.■■ Nedovoluje se mu scházení se s nikým bez přítomnosti dozorce vězňů -ani rozmluva' v jazyce tomuto nesrozumitelném..- O'výkonu trestu v sarnovazbě zák. z 1. dubna 1872, č. 43 v. 7.. • ; ■ ' § 16. Drahý -stupeň.. - Odsouzenec k trestu žaláře druhého stupně přidržuje se [železy na, nohách]. Rozmluva s- lidmi, jež nemají přímo-s jeho vězením co cídí ti, povoluje se mu toliko ve případech zvláštních a důležitých. Ustanovení- o železech zruš. zäk. z 15. listop. 1867 ??. 131 ř, z. a mé se těžký žalář jinak zostřit (% 19= tr. z.). 23 Stupně žaláře: b) dle trvání. Iv trestu žaláře odsuzuje se zločinec bud! na celý život nebo na určitý čas.- Nej kratší trvání dočasného žaláře jest zpravidla (§ 54., 55. ti\ z.) šest měsíc ů, nejdeíší d v a c e t 1 e t. Doba trestu a všeliké jiné právní účinky trestního rozsudku počínají, pokud v rozsudku jinak. určeno! není, od té chvíle, kdy prohlášen byl rozsudek, proti němuž není žádného dalšího právního prostředku. ' •: ' Srov. § 397. a 2S0. a násl. a § 445. tr. ř. . O výkonu- trestu proti těžce nemocným viz § 898, tr. ř.; o odkladu trestu $ 46i. tr. r. O odročováni. a přerušení výkonu trestu viz c. nař. ze 7. srpna 1914. č, 207 ř. z. a zák. z 20. me 1912,. č. 142 ř. z. Doba od prohlášení rozsudku první stolice- se vězněnému vžitá za .podmínek 4 400. tr, ř. a zák, z 11. ffee 1913, é. 143 ř.z. s min. nář. z 2". září 19.12, č. 25.601 věšt. Samovazbou zkracuje se trest, (Vík pozn. *4 .22.) Poněvadž rozdílnost okolností, které zločin zvětšují nebo zmenšují, nepřipouští to-ho-j aby míra \ trestu v zákoně samém na jeden každý případ určite stanovena, byla, určuje se v následujících hlavách při každém zločinu jen meze- času iiéj- ■ kratšího, a nejdelšího, ~v nichž zpravidla trvání trestu podle velikosti zločinu vyměřit! se má, .Srov. * 54.. 55, tr. z. a § 266., 260. tr. z. Spojení přiměř, práce se žalářem. ■ - S trestem žaláře vždy spojeno bývá. přidržování k práci. Každý trestanec musí tedy koiiati práci podle zařízení trestnice. 1 U přidělování těchto prací přihlížeti má: se eo možná.na stupeň trestu žaláře, na dosavadní způsob zaměstnání a na vzdělání -trestanců. Srov. min. nav. z 14. února 1866. Č. 1753 a z 24. pros. 1875, č, 11646. ■ . • § 19. Zostření žaláře. Trest žaláře zostřen býti může mimo to: a) postem; b) vykázáním tvrdého lůžka; I o) přidržením v samo vazbě: d) uzavřením o samotě v temné komůrce; e) [-]; . , , . i f) vypovězením ze země po odbytí trestu. 20. "Pe&ty. • První a druhý stupeň žaláře může postěni zostřen' býti v ten způsob, že se trestanec v některé dny živí jen vodou a chlebem. To však díti se má jen ve dnech ne nepřetržitě po sobě sledu-^* jících a ne častěji než třikrát- V týďiru. § '2T. - Tvrdé lůžko. ■ Zostření vykázáním tvrdého lože záleží v tom. že se obmezí trestanec na pouhé ''desky, což díti se smí jen ve dnech ne nepřetržitě za sebou sledujících a ne. častěji než třikrát v týdnu. % 22. -Saiiiovazba. .Držení v samovazbě nesmí nepřetržitě trvat déle jednoho měsíce, "a lze ' ho potom zase užiti teprve za měsíc. Ostatně má k trestanci po čas samoväzby alespoň dvakrát za den také doeíiázeti některá z osob dohled majících v trestnici, a niá -! so mu dát přiměřené, zaměstnání. Dle zák. z 1. dubna -1872, ě. 43 ř. z. ustanoveno: f V § 2, íe celý trest může se vykonat samovazbou, i když nejvýše osmiměsííní samovazbou se odbyti dá. nebo kdyá rozsudkem im nejvýše aa osmijněsíční trast uznáno * -»■eil a no iíUo nez '• J t l =». F'o ' i ť \ -i iiovrľbe i i ii c ■i±i; naj. Cmk-g" 'i- . •' •;• .' <_ . . , • L -i ! Vjz predpisy: ■ ■ O nr ji.ii1 ívfna 5>-vj -nYNiá &e úreán'Ku týkají, cia 20 27 Práva dědického z poslední vůle; tile $ 592. nezpasobilost býti svědkem testamentárním; dle $ 70S. vydědění dítěte pro odsouzení doživotní nebo na 20 let; v í> 769. možnost vvdědění rodicii taktéž:" 4-Ie § 770. ztrátu povinného dílu dědického: v § 782. vydědění pominutím dědice; dle 4 1210. možnost w loučení společníka, II. podle e, ř. s. % r. 1895: uezpůsobiíost Icu p ř í s e f.~ n ú m u výslechu za svědka 336.) nebo jako strana f$ 372.) v ť, sporu. . •- III. z 11 ú t a v o 1 i t e 1 n o s t i a p r á v a vole h-ního dle * 8. zák. z 26. ledna 1807, . a mm. nar. ze 7. února lSs.i. <;. 147«: pak min. iVař v 54 č-ervna lS!s2. č- g.311. Viz í H. odsl i /.-ak o tisku 0 H /ak o t, iletuc hrb < (oba y.dod.1. Stejné řízení nastane i lenkiáte, k ch ž mči od-souzeíief-paícm .idní nt-J-o prŕh o. míli ~od'ku piM bě pobřežní. T tomto případ? přfeluší rozhodován o •ztrátě pna a mkovébo ní4iVdnímu úřadu ^Á-uiořr-kému, • O nasleUub wl-w/m ,011 m.n \ wn 1 m 7in 111 i\ i\ r. y. r._ 15107 takto: „ v.. •'• JVl-h kdo odsouzen pro nčialív zločin . viihoc.. pro prémii nebo pro přestupek spaehanv.. ze zištnosti noho *mP-řující proti verejne mravopočestnosti, nebo pro prečin v ^ -186. ti'.zak, naznačeny, pro podloudnictví nebo pro těžkv přestupek duehodkový. múzo se mu odppřlti. abv v živnost nějakou «c m„/al nj io h !>% dle zvlažni potah /iv/iosii, .tiledic k osoIk podnikatelovi t k ticstnnnn Čum um spa ehanómu, so obavati. z© by 31 zle užíval: v tŕ.to príp/idnoati ani nemim- so dopu-uti v /n no4 -i 111 imI pokuu vyšetřováni 'trvá. /§ 6. Bjdo-ji -někomu, nálezem . soudcovskVni neh 'administrativním zak^/aeo piotzoxatj živnost n. pikou nemu/e se mu povolili, aln mazal \ m nosí jmou jnunz pnnozo váním zmařenbv bvi ucel nalezu onoho- .Byl-h kdo odsouzen 'nalezeni soudcovskvm* lest wlou-5eni__ účinným sen dotud, dokud zákonne • následky troštu trvají; stalo-li sc to nul-szem administrativním, politiekv u ľa d zemský muže zřasili vyloučeni taEowehto osob bledí' k iiel> pozdějgíum aelsimu bezúhonnému chováni. § 57 lestli/f pn ímkteiem 2r> nostmhu d jdatecně =e shledá, že i z cd po< aíku iun. li 1 1 2 4 "1.7 *.»' 9.. 12., .1,1,, ■ jo.. !(>., íl. n 2-3. koncese muže odňata, bvti také tehd> .iniirt zaiuM do -vf-fi nusum a bií zr* uo&ti v $ 15.. č. ,-í jmenované, jestliže do- dvou mesicu po propůjčeni koncese nepočne se' provozovat! nebo když. pro-Miyovfini pozchn p dobu ppu<> tak dloubou se píoiuši Pokud některá. zn no st ía zaklade ; cit. zák.. o. odnětí živnosten- skébo oprávnění.) Obmezení trestu na -zločince. Jako treetunodnost, tak i skutečný trest nenuižo ťtilinouti nikoho než zločince. Zákon ze dne' -16. března 1892, ě. 64 ř. z. o náhradě škody neospravedlneným rozsudkem způsobené. Podmínkou, aby kdo nároku ve smyslu zákona tohoto domáhali se mohl. jest- dle § 1. cit. zák. právoplatné odsouzení pro čin trestní, který podle řádu trestního, ze dne 23. května j 1873. č. 119 ř. z. se stíhá, zejména tedy právoplatné od souzení pro zločin, prečin n e bo přestupe J-., pro poslední však jen potud, pokud řízení o;nich pred sondy m:. trestní náleží. . Další podmínkou je, aby na základe obnovy řízení trest-' nilio ve smyslu 352. násl. ř. trest, řízení bylo zastaveno j nebo obžaloba, pravoplatnô zamítnuta neb aby viVDeo nastat případ dodatečného osvobození odsouzeného. Nárok na náhradu přísluší buď samému odsouzenci, nebo zemřei-ii dříve, než zjištěno bylo, ze nevinně » bvl odsouzen, jen n o z n s t a 1 é m u m a n ž e 1 u, děle m nebo ' rodičům jeho. jmenovaným vsak osobám jen potud, po- i knd noospravedlněnvin rozsudiiem zkrácena neb úplnou ztrátou 1 iiduaí j nm bvli n/ini. kfe ou nevinně odsouzený jim po- vinen Uvi. -■ :■ ■ . - - Hárok ten zaniká promlčením,'.pakli nebyl vznesen d o t ř í -m č s í e á od toho okamžiku, ledy nárok tento existent-Uím se stal, tedv splnením podmínek $ 1. 2. cit. záfc. 3. L cl. nezaniká však smrti oprávneného, nýbrž y. prípade j tom-. nastupují na mi sto-jeho osoby, které v 2. jsou.-jmeno- * vány a mohou pak v dobvvam nároku toho zomrelým zapo-eaiem pokračován.- ■ ■■■■■ Avšak nárok na náhradu škody neospravedlneným rozsudkem způsobené vůbec nevznikne; když. bud: a) odsouzený säm úmyslné neospravedlnené odsouzení zavinil: -. ■ b)■ nepodal-li ten. -kdo pro nedostavení se ku hlavnímu litem \ piesaipen.li dle * 4i9 u.ř. byl odsouzen, námitek , pioti is-ontuiunt nmiu íozsud-ai dle 478. tr. ř. ? Předmětem řízeni ve smyslu eit. zák.. jest stanovili po- 1 vinnost ku náhradě materiální škody, která neospravedlneným ' rozsudkem odsouzenci samému nebo osobám v §• 2. e$t. zák. 33 Meze vôle soudcovy' při vyměřování trestu. Trest má býťi ustanoven přesně podle zákona a r.esmí vyměřen býti ani ostřeji ani mírněji, než jak zákon podle zjištěné povahy zločinu i paehate-' i předpisuje, Sľov. 4. a 55- tr. z. O podmiň, odsouzení nebo propuštění: záb. ze 17. října 1919, ě. 562 sb. zák. .1 33. Nemůže ani zpravidla (§ 52.. 54. a 55.) žádný jiný způsob trestu zločinci uložen býti, nežli jaký v tomto zákone určen jest. Ani nelze zrušili zasloužený trest pro vyrovnání mezi zločincem a poškozeným 187. .a 188.) § 34. ■ Sbíhání se více zločinů SpáchaHi zločinec více zločinů, na něž se totéž vyšetřování a odsouzení vztahuje, budiž potrestán podle toho zločinu, na kterýž uložen ostřejší trest, přihlížejíc však i k zločinům ostatním. . '§ 35. nebo zločinů s prečiny a přestupky. Předpisu toho šetřeno budiž i tehda, když se zločiny sbíhají s prečiny, nebo přestupky. : Ustanovení však zvláštních, daných v 28.; a 29.. užito býti má v tom případě, když se sbíhá více zločinů, nebo když sbíhají se zločiny s prečiny anebo « přestupky mimo ostí tni .trest zákonný i tehda, když byť- jen jediný ze sbíhajících se činů trestných spáchán byl obsahem tiskopisu. Viz 34. až 40. z. o tisku. Rovněž tak. má, i když jen na jediný,z těchto sbíhajících se činů trestných určen jest v tomto nebo v jiném zákoně trest peněžitý nebo- některý z trestů § 240. lit. b) a e)» uložen býti vinníkovi Trestní zákon 6. vyů. 3 34 85 kromě jiného trestu zákonného m každé tento zvláštní trest. Srov. ^ 264. a 265. tr. ř. o ' rozděleném trestním v vše trování a dvojitém odsuzování, dále i předpisy H 56." až 58,, 2,3., 282., 28!).. 882., 868. a .889. tr. ř. a předpis § 4 1. zbroj.' pat. (pozn. 1912, č, 141 - ř. z. § 47. b) díe povahy skutku. Okolnosti polehčující vzhledem k povaze skutku jsou: a) zů>talo-li při pokusu, v té míře, jak daleko ještě bylo od pokusu k dokonání zločinu; b) spachán-li zločin s dobrovolným zdržením se způsobení větší škody, k čemuž bylo příležitosti; Srov. též §264. lit, h) a i). • . . ; , c) j o-l i škoda ze zločinu vzniklá nepatrnou, nebo dostal-]i poškozený úplnou náhradu nebo zadostiučinění. (A contr. ustanovení ^ 264. lit. k) tr. z., kdež též částečná náhrada, Škody polehčující okolnosti.) Hlava .pátá, O užívaní okolností přiiěžu.iicích a polehč jících a o započtení vyšetřovací vazby, . ■ . § 48. Všeobecný předpis k posúvaní r.kolností přitěžii-jících a polehčujících. K okolnpeteni- nřitěžujícím má ee příhlížeti -en potud, pokud proti, nim není okolností pcdehČiní-eielvn rovněž tak k okolnostem polehčující^ pokud proti mm nerí žádných okolností přilezu'í-eich; Podle míry prevahy jed r ech nebo druhvch užiti jest jich ku zostření nebo ku zmírnění trestu. • Sro-v. ' zmat* t-n-í důvod 4 844. . odsl. 12 . tr, f . a eo do Případných otázek porptcínn daných § 822. tr.' ř. O náhradě za • vyšetřovací vazba viz -pozri, i 31. § 49. . .. Obmezení práva zostrení. Při zostřová"! nelze ani zaměniti druh trestu ^a každý zločin uloženého ani prodloužit! trest přes caa zákonem vyměřený. . Viz . zniatec-nost dle § 344, odst. 12. tr. ř. . ' ■§.50.' Zvláště? a) při trestu smrti a doživotního žaláře. Trefit smrti a doživotního žaláře ' vůbec nijak : zostřili nelze. ■ -' ■ nie .min. pař, z -7. dubna .1860. 89 ív z-■■ jest použiti zostření podle H J9.—24. tr. lesfllže zločinec k- doživotnímu za ari ■ocsonzrný spáchá- v době trestu zločin, na "který není uložen, trest smrti. „ , Trest smrti nesmí. zloPitíei již bvli uložen., jestli tvž Pred odsouzením pro konkurující trestní Čin. byť i jen pro přestupek přežitím k ně.iskénui trestu bvt odsouzen, ' nahot ; to bylo by skutečným zostřením trestu smrti (plen, rozh 13. února 1883. f, 1080.). " . ;-• Trest doživotního žaláře 'inuže uložen bvti zločinci na imste trestu smrti, když podle § 205. tr. ř. tvž před -tím třeba ku zostřenému trestu odsouzen bvl (rozh 27 říinfl ' 1881, ě. 0180 n i.). " * f ' § 51. b) při dočasném žaláři. Trest dočasného žaláře má vš^k být i pro při-:> těžujíeí okolnosti podle delšího nebo nejdelšiho ?á- T koněm předepsaného trvání vyměřen a též poměrně » zostřen některým ze způsobu zostřovacích v § 19. naznačených. . § 52. ' O použití důvodů polehčujících: a) pří trestu smrti. Jsou-li okolnosti polehčující při zločinech, na I které uložen trest smrti, má sice soudce rozsudek I podle zákona pronésti, ale má se dále zaehovati po- I dle předpisů o řízení- vydaných. O doporučení k. udělení milosti zároveň s návrhem jiného trestu srov. § 341. tr. ř. a při mladistvých provinilcích dle min. nař. ze dne 15. listop, 1002, čís, 51 ř. z. a z % 9 dubna 1904, t;. 6 vest. — Viz i § 313. voj. tr řádu z á. Ôce 1012. č. 130 a j81' ř. z. Ne-dokonal-li vsak zločinec v čas spáchání zh> Činu ještě dvacátj^ rok syého^veku, nalézti se má místo trestu smrti nebo ďoživotiTíiTo žaláře na tre> t ■ těžkého žalář e mezi desíti a dvaceti roky. Srov. předpis <>' 228. tr. z. o promlčení, a rozh. plen. z 20. pros. 1881. il -10.475 a z 22. září 1896, č. 11.190 pro případy § 209a. tr. z. a § 53?. tr. z. í j ■ 'I 58. : .... h) v ostatních případech. 1 Ve všech jihýeli případech určuje ee .za- pravidlo, že se pro okolnosti polehčující ani druh tresti^ani čas, ro který trest" po' zákonu trviti má. změn i ti •; nemůže, nýbrž že se čas tre^+u zkrátiti má v těch *- mezích, jež zákony připouštějí. Srov. též $ 338. tr. ř. o snížení trestu až po 3 leta" při porotě, až do roka při .iiných zločinech místo 5 až 10 v let. — O amnestii viz nař. -N. V, z .5. list. 1918, č. 25. sb. z. '■* s opravou nař. z 28. list. 1918, č. 51 sb. z. . Podobný předpis jest v ^ 300.. voj. tr. řádu. % % čce '■\ 130 n 181. f.-Ji. .- ' ' 40 ál - §■ 54. Mimořádné .zntírňovací právo. Při zločinech, na které není delší trest nežli na pět let určen, může nejen žalář v mírně :ší stupeň zaměněn býti, ale i čas, po který po zákonu trviti má, i pod 6 měsíců zkrácen býti,. sbíbá-li se několik alo takových polehčujících okolností, z nichž se důvodně dá očekávati zločincovo polepšení. Srov. H 233. a 338. tr. ř. a pozn. •§ 53. tr. z , Případech, kde právě pro pritěžující okolnost (na př. % iíb., odst. 2. tr. z.) ustanovena větší míra trestu, nelze dle mm nar. z 13.. června 1856, č. 103 ř. z. užiti ^ 54. tr. z.; ale opak toho tvrdilo rozh. z 6. října 1853, č. 10.280. Podmíněné odsouzení a podmíněné propuštění . z trestu na dobu zkušební zavedeno zákonem ze. dne 17. října 1919. &. 562 sb. zák, § 55. ~ Záměna trestu. Má se též při zločinech, za něž trest po zákonu nemá přes pět let trvati, přihlížeti k nevinné rodině, a vzešla-li by jí tím, kdyby trest děle trval, na vyživování důležitá-Skoda, může trest i pod 6 měsíců býti zkrácen, ale jenom v ten zoůsob že se nahradí delší trvání trestu žaláře jedním nebo více způsoby zostření v § 19 vytčenými. Obou 51. a 55. mftže býti současně použito (min. nar. 10. března 1860, ě. 2928). § 55a. • - Započtení vyšetřovací vazby do trestu. Zatímní a vyšetřovací vazba, kterou odsouzený utrpěl před vyhlášením rozeudku první stolice, buď zipočtena do trestu na svobodě a do peněžních třeštil, "pokud ji odsouzený neza vinil. Hlava šestá. ^ O 'rozličných druzích zločinů'. § se. ■ '.Rozdělení-zločinů. ■ .,.',"ý. Zločiny zasahují buď do společné bezpečnosti pfímo ve svazku státním, ve veřejných opatřeních nebo veřejné důvěře, anebo porušují bezpečnost jednotlivců co do osoby, majetku, svobody, nebo jiných- práv. ■ - * 57. Zvláštní druhy zločinů. - Podle tohoto - vztahu prohlašují se tímto za zvláštní druhy zločinů: 1. Velezrada. 2. r-i. 3. Rušení veřejného pokoje. 4. Pozdvižení, 5. Vzbouření. 6. Veřejné násilí násilným jednáním proti shro-. máždění, ku projednávání záležitostí veřejných svolanému, proti soudu nebo proti jinému úřadu veřejnému. r 7. Veřejné násilí násilným jednáním proti korporacím zákonem uznaným nebo proti shromážděním, jež se konaní za spolupůsobení nebo pod dohledem veřejného úřadu. 8. Veřeiné násilí násilným vztažením ruky na osoby vrchnostenské nebo nebezpečným vyhrožováním ve věcech úředních. 9. Veřejné násilí násilným vpadnutím do cizího statku nemovitého. 10. Veřeiné násilí zlomyslným poškozením cizího majetku. 11. Veřejné násilí zlomyslným činěni nebo opomenutím za okolností zvláště nebezpečných. Viz dále zák. z 27. května 1885, ě". 134 ř, z. o uživ. cfaskavin. 12 Veřejné násilí zlomyslným poškozením nebo přerušením státního telearrafu. 13 Veřejně násilí loupeží lidí.. _ 14, Veřeiné násilí bezprávným obmezováním lidské svobody. 15. Veřejné násilí nakládáním se člověkem jako s otrokem. 18. Veřeiné násilí únosem. '. 17. Veřejné námH vydíráním. 42 4B 18. Veřejné násilí nebezpečným vyhrožováním. 10. Zneužití moci úřední. 20. Pidělání veřejných úvěrních papírů. 21. Padělání mince. .,: 22. PnŠPTií ľábnŤp^ŕtví. 23. Násilné smilstvo, 24. Zwzi.ění. 25. Jiné zločiny smilstva. 28. Vražda. 27. Zabití. 28 Vyhnání plodu ze života. •20. Odložení dítěte. 30. Těžké poškození na těle. 31 Souboj. 8?. Žhářství. - - 33. Krádež. 34 Znrorevěření. 35. Loupež. • . 36. Podvod. .87. Pvo^á-obné■ manželství. -■ -38. Ftrbání na cti. 39. Nadržování zločincům. Hlava sedmá, O zločinech vefezr^dv¥ ur-žcní Veíífénfrva a údů v domu císařského a rušení veřejného -pokoje. - § 58ft)/.Velezrada, .(a) Zločinu velezrady dopouští se. kdo něco před s>e vezme: a) čímž.se má oeobě leÍRařověl. na těle. na zdraví • nebo na .svobodě uhlíjrt! nebo osoba jeho v nebezpečenství nvésti, nebo nřekážka íi -vykonávání .práv jeho vladařských způsobili: — ■ nebo b) což by bylo k tomu, nastrojeno, aby se forma vlády násilně, změnila; —• nebo ' : y (proti ústavě (a) tt). O prozatímní netavě es. viz zákon ze dne 18. lV>t: 1918 c 37' sh z n ie dne ?& květ. 1919.' ř. 271 sh. ?ák O zákonné ochraně československé republiky viz zákon ze dne 23. července 1919 6. 449 sb. z. c) část nějaká od jednotného svazku státního nebo [—] odtrhla, nebo. aby sě ©tátu způsobilo nebo zvětšilo nebezpečenství zevnitř.' nebo ně/al-á vzpoura nebo válka občanská uvnitř; nechť by se to stalo veřejně nebo potají, od osob jednotlivých nebo ve spojeních osnováním, vybízením, podněcováním, sváděním slovy, písmem, díly tiskovými nebo vyobrazováním, radou nebo vlastním skutkem, sáhnoue ke zbrani nebo bez ní, vyjevováním tajností nebo úkladů k takovým účelům vedoucích, pobuřováním nasmáním, vyzvídáním, podporou nebo jakýmkoliv činem k tomu směřujícím, byť i byl zůstal bezvýsledným. [—] O následcích odsouzení pro velezradu viz § 27. a sled, a pozn, <> 67, . . ' § 59. (a) Trest na velezradu. • Pro tento zločin má uznáno býti na -trest r t k každému, kdo s m a) se-byt Q'ODUStl C1UU 'V i. byl čin ten * 58, zůstal lit o) bezvý- naznačeného, sledným; b) původcům návodčům, náčelníkům a všem těm osobám, jižto při podniku velezrádném způs bů v § 58. lit. b) 'a e) naznačených přímo spolupůsobili. Těm vsak. kteří se podniku takového zúčastnili způsobem vzdálenějším, uložiti se má trest těžkého žaláře od deseti až do dya--'■ c e t í let, je-li však podnik nebo necháte! zvláště- nebezpečný, trest doživotního těžkého žal á ře. c) 'Vybízel-li konečně něk<|p, podněc^val-lí nebo hleděl-li koho. evésti řečmi- veřejně nebq .před více lidmi pronesenými, díly tiskovými, rozšiřovanými vyobrazenínii nebo spisy k Či mi některému v § 58.: nažnaěěnémn, • a nébylo-li 44 41 působení-.toto spojeno e nějakým jiným zločinným podnikem a zůstalo-H bezvýsledným 9.), budiž náleženo na těžký Žalář mezi deseti a dvaceti lety. Současné přítomnosti oněch více lidí není třeba (rozh. 24. října 1854, 6. 11.585). Ze škody zločinem velezrady etátu . nebo soukromým osobám způsobené práv jest každý vinník celým evým jměním. ■ Srov. cis. nař. z 9. června 1915, č. 156 ř. z. o ručení za náhradu škody při zrádných ě i n e e h, spáchaných v„x dob válečných, jako: sběhnutím, vyzvídáním atd„ a přípust ném zabavení vinníkova jmění již během trestního řízení. Částečně zrušeno zák. z 2. listop. 1918, č. 8 sb. zák. a nař. (Viz i poim. § 26.) .Srov. k tomu ^ 370. tr, ř. a min. nař. z 5. října 1854. č. 255 ř. z. i eo.tt) (a) ' Spoluvina na velezradě; a) opomenutím překažení.: Kdo úmyslně opomene překaziti podnik nějaký na velezradu se vzhhujíeí, jemuž snadno a bez nebezpečenství pro sebe, své příslušníky (§ 216.), nebo osoby pod jeho zákonnou ochranou stojící, v dalším postupu jeho překaziti mohl, jest na tom zločinu spoluvinným, a potrestán bude těžkým žalářem od pěti až do deseti let. § Sl.tt) (a) b) opomenutím oznáiíient I ten jest epoluvinným na velezradě, kdož úmyslně opomene oznámiti úřadu nějaké podnikání velezrádné nebo nějakou osobu, o níž mu podniknutí takové známo, jest, aě mohl-li oznámení to učinit i, aniž by sebe, své příslušníky Y§ 216.) nebo osoby pod jeho* zákonnou ochranou .■■jsoucí, vydal v nebezpečenství, a pokud nejde z okolností na jevo, že, ačkoli se oznámení nestalo, škodlivého následku již se obávali není. ■|-§2. (a) ., Beztrestnost pro účinnou lítost ,- ; Kdo se pustí v nějaké spojení k velezradě směřující, potom .ale lituje toho, členy jeho,; jejich pravidla, úmysly a před se vzetí vrchnosti zjeví v takový čas, kdy ještě byly tajný a škoda zarcve- ! zena býti mohla, tomu zajištěna beztrestnost úplná i zatajení učiněného oznámeni 63. a 64.] § 65tt) (a) Rušení veřejného pokoje. Zločinu rušení veřejného pokoje dopouští se ten, kdož veřejně nebo před více lidmi, nebo v dílech tiskových, rozšiřovaných spisech nebo vyobrazeních 7" a) pópuditi hledí k opovrhování osobou [císařo- vou, jednotou státního svazku—císařství], formou vlády nebo správou státní nebo k nenávisti k nim, anebo b) kdož vybízí, podnecuje nebo svésti hledí k neposlušnosti, ke vzpouzení se nebo k odporu proti zákonům, nařízením, nálezům nebo opatřením soudů nebo jiných úřadů veřejných, ".- k odpírání daní nebo dávek k potřebám verej- ným nařízených. Stejného zločinu dopouští se i ten, ,ľ e) kdož hledí zříditi spojení, která si za úkol kla- r don některý z účelů trestných pod Ht.^a) aj>) naznačených, nebo kdo jiné svésti hledí k účastenství na spolčeních, takových, anebo sám v nich má jakýmkoliv- způsobem účastenství. Trestem na zločin ten jest těžký žalář od jednoho až do pěti let. Téhož zločinu dopouští se dále i ten, kdo veřejně nebo před více lidmi, v dílech tiskových nebo vyobrazeních popu-h diti hledí k opovrhování ústavou říše nebo k nenávisti k ní (či, II. zák. z 17. pros. 1862, fi. 8 ř. z. na r. 1863). (a) +t) »Y c i- ŕ ;í ně nebo p i* e ď v í č e 1 i d m U užito slov těch disjunktivně, a nevyhledává se tudíž k veřejnosti, aby lidé skit tečně přítojuiii by5i. stačí, slalo li se to na miste veřejném, t. j. místě; jež neslouží toliko pro potřeby soukromé jednotlivce nebo jeho 'rodiny, nýbrž každému jest přístupno aí bezplatně či jinak trozh. jo. února 1853, č. rižíi).- Jleinonsstiativiií jednání, popuzující k nenávisti nebo opovrhování vládou nebo jejími nařízeními, pokud se nehodí k tristnímu vyšetřování — trestá se úřady' politickými podia pat. z 20. dubna 3834. ě. % v. z. 11.), min. iiař. z 25. dubna 1854, 6. 192 ř. z. O následcích odsouzení viz 27. sled. . § 6G.tt) (a) Kdo dopustí se ' některého z činů v § 58. naznačených proti některému [německému státu spolkovému ...], vinným se stává, a.c iiení-li v* tom zločin, nav který těžší trest uložen jest, rovněž zločinem rušení veřejného pokoje, a budiž'-.potrestán-žalářem od jedno ho až do pěti 1 e t je-li tu však okolností přiíězu jících, těžkým žal á-ř e m od pěti n ž do d e e e 15. 1 e t. Téliož zločinu dopouští se, a týmž způsobem potrestán býti má, kdož před se vezme některý z činů těchto proti některému jinému státu cizímu nebo proti hlavě jeho, pokud zákony téhož nebo zvláštním] smlouvami vzájemnost jest pojištěna, a zákonně vyhlášena. ' § 67. (a) - ; Výzvěd áčství á 'j*fíé vy rozum ční ss s neprite lem. . ' Kdo okolnosti, nebo věcí takové, jež vztahu;í se ra vo;c»6ké obhajování- státu nebo na operace Poznámky; 'i-mňdy, vtom úmyslu vyzvídá, aby o nich jakýmkoliv způsobeni nepříteli vědě.ti clil;' anebo, kdo v. ěa«» míru-takové přípravy nebo takové věci, jež vztahu*! se na válečnou moc státu m bo na voje-u--teká Jeli'.) hájení, a kterých stát nečiní a neopatřil j e veřeliiě, v tom úmyslu vyzvídá, aby o nich jéuéti, dal cizímu státu, dopouští se zločinu vyzvědačství (špehourství) a vyšetřován i potrestán bude soudy vojenskými podle predp'sň o tom vydaných. Týuiž způsobem vyšetřovat! a trestáti^ se mrrí i jiná" dorozumění, se s nepřítelem a jinaká podniknutí jimiž se zimyslí armáde nebo vojsku s ní spojenému způsobili škodu nebo nepříteli prospěch. O spolu vině sroť. H' 2.3. a 213. tr. z. O • mřou i za škody při zrádných činech vzešlé viz e. naŕ z í>. Června 19:5, č. 156 ř. z., jen částečně zrušené zákonem' z 2. listopadu. 1918, eis. 8 sb. z. Hlava osmá. O pozdvižení a vzbouřeni § 68.11") (ä) Pozdviženi Srocení více esob k tomu. aby vrchnosti nás i-lím činily odpor, jest, zločinem pozdvižení; nechť ee odpor takový děje v úmyslu, aby se něco vynutilo, aby se někdo povinnosti nějaké na .něm rP'K'ívající ' enrost'l, aby se zřízení nějaké nebo \ý!>on veřejného - rozkazu zmařil nebo jakýmkoliv způsobem veřejný pokoj rušil. Při tom není rozdílu, zdali' násilí směřuje proti soudci, proti osobě, vrchnostenské proti • úředníku, proti vyslanci, zřízenci nebo služebníku^ úřadu stál1 ího nebo- obecního, proti stráži civilní, finanční nebo vojenské, nebo proti 'Četníku anebo proti úředníku lesnímu. ' k hlídání" lesů ustanovenému, byť i byl ve službě soukromé, jen kdvž jest pří-teli'š ým úřadem zeměpanským do přísahy vzrt, nebo proti osobám k lesům dohlížejícím, tý"ž /působeni do přísahy vzatým, nebo proti osobě, 48 49 k dohledu na státních neho soukromých železnicích, nebo k obstarávání jízdy na nich, nebo k o-ehraně nebo k obstarávání státního telegrafu zřízené, pokud osoby ty vykonávají nějaký rozkaz vrchnostenský, anebo konají úřad ©vůj nebo svou elužbu. : v K osobám zde uvedeným patří též notáři (61. 11. not r, z 25. červince 1871, c. 75 ř. z. a $ 193. z. z 21 květ. 18C5, 5. 94 ř. z.); e e s t m i s t ř i, c e s t a ř i a doblížitelé silniční (<> la. řádu policie -silnie. 15. června 1S65, č. 47 z. z.); pak ' osoby do přísahy vzaté, a pokud mají předepsaný šat nebo odznak; h 1 í d a č i polní (§ 9., 10. min. nař. '30. ledna 1860, č. i'8 ř. z.), lesní (§ 53., 34. z. z 3. pros. 1S52, e. 250- ř. z.), myslivosti 3., 5. z 2. ledna 1854, ě. 4 i\. z.), při zemědělských odboreeh (z. 16. června 1872, č. 84 ř. z.); takové odznaky předepsány v Cechách zák. z 21. února .1885, č. 41 z. z.; na Moravě zák. z 29. května 1S87, č. 75 z. z.; ve Slezsku zák. z 29. května 1887, o. 33 z. z. Dále pak četníci ($ 11. zák. z 25. pros. 1894, .č. 1 ř. z. na r. 1805) jiuspektoři živnostenští (§ 12. zák. z 17. června 1883, č. 117 ř. z.); železniční zřízenci (§- 101., 102, žel. rádu z 10. listop. 1851, č. 1 ř. z. nař, 1852, a § 2. žel. rtgl. z 10. pros. 1802. ě. 207 ř. z.): manželka hlídače 'železničního, zastupující jej z příkazu správy železniční (rozh. ze 7. květ. 1909, č, 3588); zvěrolékaři politických úřadů (min. nař. ze 17. list. 1909, . č. 179 ř. z.). — členové vyživovacích komisí ',(§§' 7. a 8. zák. z 23. září 1919 č. 530 sb. z.). O působnosti - mimo povolání k veř. účelu uložené a ochraně v tom směru viz rozh. 15. lín. 1917, č. 4383. Sem sluší počítati také: učitele škol obecných r, výkonu jejich povolání (rozh. 20. list. 1909. č, 3C39) a podobně dle častých rozhodnutí nej v. kasač. soudu, úředníky společnosti pachtovní pro výběr daně potravní (rozh 26 ledna 1870, č. 706); obecní s t r á ž n í k y, úředníky a sluhy (rozh. 22. února 1854, č. 1715, 20. září 1854; č g927 a j.); starost n, 'výbor obecní shromážděný p o-nocné, pohodné a P r o h 1 í ž i t e 1 e d o h v t k a' (rozh. 3. května. 1854, č. 2988; 30. října 1855, č. 9929: 9. květ. 1879 č., 3713; 11. pros. 1880, č. 11.899; 28. pros. 1891, č'. 13.087); o vojen, osobách (rozh. 7. února 1899, č. 1890); postiliony neerárních úřadů poštovních (rozh. 4, list. 1907, č, 8405). Avšak osobám těm, vykonávají-li smluvenou službu soukromého rázu (mimo své povolání) ochrana tato se neposkytuje (rozh. 15, ún. 1908, č. 3431 a z 27. led. Í909, č. 363S). Hlídači nejsoucí pod přísahou sem nepatří;' a nezáleží ani na odznakn jako spise na tom, zda pachatel poznati mohl, že jedná s osobou úřední nebo se stráží (rozh 26. srpna 1853, č. 8628, 31. května 1854, č. 5859). - Viz »Právnik« 1913, str. 685. Pozná m k y: § 69.tt) (a) Pozdvižení dopouští 408, tr. z., se zločinem žhářství § m. tr. z., pak H 806.. 317.-319.. 337. a 432. Ir: z. O -í*•'•>!{ -i - a částek viz pozn. při ^ 173. tr. z, Poznámky: 58 Zítkou proti nebezpečnému užívání třaskavin, vydniii 27. května č. 134 ř. z. , ^ 4- tt). Kdo; úmyslně užitím třaskavin. jakožto proshVd-ku_Jrhaeího. přivodí nebezpečenství pro majetek, zdraví nebo život jinébo, dopustí se zločinu a potrestán bude těžkvnv žalářem od pěti až do desíti let; stalo-li se však poranění na těle nebo poškození majetku ve větším rozsahu, potrestán bude těžkým žalářem od desíti do dvaceti let, Způsobena-li byla činem smrt člověka, uložen buď těžký žalář doživotní. Mohl-li pachatel předvídali tento výsledek, buď potrestán smrt í. §..»•• tt; Když více osob umluví se ku provedení trestného čmu, jenž se dle 4 4. trestá, nebo spojí se k. trvalému páchá-iiL4-&-fe0JÍ'&kto_,„ činů.? byť i podrobně -jěštF"'EgfBGttj&lirTtíP' pouštějí ,sě zToainu i tenkráte, když nebyl podniknut nějaký čin vedoucí ke skutečnému vykonání zločinu v § 4. dotčeného, i budou potrestány t é ž k ý m žalářem od pěti až do desíti let. ' § 6-tt) Kdo třaskaviny nebo jich součástky nebo prístroje k jich užíváni.zhotoví, opatří, objedná nebo chová, maje při tom úmysl, aby""užitím jičli 4.) nebezpečenství pro majetek, zdraví nebo život jiného bud" sám přivodil nebo jiné osoby ku spácháni tohoto zločinu vystrojil, dále kdo třaskaviny, věda. že určeny jsou ke spáchání tohoto zločinu, jiným osobám přenechá, dopustí se zločinu a potrestán bude těžkým žalářem od pěti až do d e s í t i 1 e t. {§ 7. obsahuje ustanovení, že vždy třaskaviny a pod. za propadlé prohlásili sluší, ať patří pachateli čili nie.) § 8. tt) Kdo veřejně- nebo před více lidmi, nebo v tiskopisech, rozšiřovaných vyobrazeních nebo Spisech yyspfA. ke spáchání trestnveh činu v H 4, a 5. dotčených, nebo k n-častensfví v nich, nefiďTyto činy vychvaltiie nebo ospravedlnili se pokouší, nebo kdo vůbec dává návod ke spáchání činň svrchu dotčených, dopouští se zločinu a potrestán bude těžkým žalářem od pěti do desíti let. § 9. Kdo hodnověrným způsobem-zvi, že se zločin v 4, dotčený zamýšlí, nebo že se úmluvaňeBb spojení v § 5. připomenuté děle. anebo že jest tu skutková podstata zločinu v | 6. vyřčeného, a to v době takové', kde nebezpečenství odvráceno býti mohlo (§ 4,), a úmyslně opomene úřadu o tom oznámení učiniti, pokud oznámení toto učiniti mohl, nevydávaje v nebezpečí ani sebe, ani svých příslušníkův '216. tr. z.) neb osob pod jeho zákonnou ochranou postavených, dopustí se zločinu, jestliže způsobeno bylo nebezpečenství pro majetek, zdraví nebo život jiného. Trest na to jest žalář od šesti měsíců až do jednoho roku, a vzešla-li v případnosti 4 4. smrt člověka, těžký žalář od jedno-lio do pěti let, 0$ 10. stanoví pominutí trestnosti pro účinnou včasnou lítost; § 11. mluví o přípustnosti vyhoštění vinnníka nebo dání pod dohled policejní.) § 12. V oněch případnosteclt, kde obecný zákon trestní ustanovuje přísnější tresty nežli zákon tento, užito bud* přísnějších trestních ustanovení tohoto obecného zákona :tre€b iiíljo. 57 {§ 13. jedná o příslušnosti porotního soudu.) — K tomuto zák. .vydána naříz, min. z 4 srpna 1885, ě. 135 ř. z. a z 19. květnu 1899, č. 95 a 96 ř. z.,- o trhání v lomeeh nftř. z 29. května 1908, č. 116 ř. z. O konkurenci ■•/,. z - Srov. «>S 306.—313. voi. tr. z. z ir>. ledna 1855, č. 19 ř. z. O nedovoleném vystěhováni (na úkor branné povinnosti) branný zákon z 5. července 1912, č. 128 ř. z. O provozování obchodů vystěbovaleekýeh ustanovuje zákon z 21. ledna 1897, č. 27 ř. z.; § 1. Kdo bez úředního povolení provozuje nebo prostřed-knje obchody vystěhovaleeké, nebo při dovoleném třeba provozování takovýchto obchodů jedná proti nařízením pro to platným, stane se vinným přestupkem a bude potrestán vězením od 8 dnů až do š e st i m. ě s i c ft. Ěízení a vynesení rozsudků přísluší soudnm okresním. § 2. Kdo jiné předstíráním falešných skutečností nebo jinými prostředky na oklamání vypočtenými svádí k vystěhovaní, stává se vinným přeěinem a bude potře.. ^ t ú n tuhým vězením od šesti měsíců až do dvou let, "s čímž spojena býti mfiže pokuta peněžitá až dn 4000 K. — Jsou-li tu okolnosti přitf Zující, budiž nalezeno n a t u h é v ěz e n í až do tří let, s čímž spojena býti mňže pokuta peněžitá až do 8000 K. - § 98. . i) Bezprávnym obmezováním osobní svobody člověka. Devátý prípad: Když' někdo evémocnš vězní. člpv&ka, nad nimi mu podle - zákona žádné 60 ■i t a ~\-------.^.v„'v."-«'» "cuu &u^^ mu Takým- koliv zpusoarm v užívaní osobní svobody překáží: aneb když, někdo r při zdánlivě odůvodněné příči-ne zadrženi umyelne opomene dáti o tom hned řádné vrchnosti věděli, dětmiVí^hč^ "TlJ -1829-- °Č6- Z-> 0 m00i ^ 9V> nú- í • ?" 0 Pornoexicicli a opatrovancích § 216. a zn. obCt z., o moci manžela § 91. obé. z. a jejich ŽEzn? Sr0V' ^ 8L' m-' ^.'-lÓl., 125. a 128. tr. z. Poznámky: I 61 Podia z a k. z 27. října 1862, č. 87 ř. z, o o o h r a n ô osobní svobody smí někdo zatknut býtí jedině k rozkazu soudcovskému důvody opatřenému 2.), jinak ani pro velké pohoršení ani do vazby vzat (§,3.); orgány moci veřejné smějí tak učiniti jedině podle předpisů zákonných 4.); nikdo nesmí bez závazku právními důvody opatřeného k tomu nucen býti, aby v jistém místě neb okrsku se zdržoval 5.) ani z jistčno místa být vykázán. Na rozdíl od § 6. zák. z 27. října 1862, č. 87 ř. z. (viz otištěno v poznámce při § 101. tr. z.) porovnej rozh. 18. břez. 1899, 6. 1149. Zločinec, osobou soukromou zadržený, dopouští se zločinu vydírání, použij e-li násilí za tím účelem, aby se osvobodil (22. července 1914, č. 4148). Zda mohl zadržený pokládán býti za zločince, sluší posoudit! dle přesvědčení toho, jenž ho zadržel (rozh. 3. února 1900, é. 16.635). Srov. též rozh. 16. října 1894, 6, 12.253. Je-li osoba ženská předmětem činu toho, není pro trestuhodnost podmínkou nevyhnutelnou úmysl smilný (rozh. 35. června 1909. 6. 3601). Viz $ 96. s pozn. § 94. ' Trest Trestem zločinu toho jest žalář od šesti měsíců až do jednoho roku. Trvalo-li by však obmezování déle než tři dny, anebo by zadržovaný byl trpěl škodu nebo' kromě odňaté svobody ještě jinaké zlo, tehdy nalézti se má na těžký žalář od jednoho až do p ô t i let. ^ 95.Ť) k) Nakládání s člověkem jako s otrokem. Desátý případ: Poněvadž se [—j ani otroctví, ani vykonávání moci nějaké k němu se vztahující nepřipouští, a každý otrok tou chvílí etane m ,svobodným, když vstoupí na půdu čs...státu, nebo i jen na její loď, a tak i v zemi cizí svobody své nabývá tou chvílí, v které se jakýmkoliv důvodem jako otrok některému poddanému čes.-slov. státu postoupí, dopustí se vzhledem k tomu zločinu veřejného násilí každý, kdo otroku na něho převedenému v užívání osobní svobody jeho překáží, nebo jej zde v zemi nebo v zemí cizí dále za otroka na někoho převede, jakož každý lodní kapitán, kte- rýž i jen převoz jednoho nebo více otroků ořeve-fr- ' mé, nebo otroku na loď Čes.-slov. přišlému svobody osobní, tím nabyté, užívati překáží nebo jinými překážet! neobává, a potrestán bude těžkým ž a- " 1 á ř e m o d j e d n oho až do pěti let. Kdyby .však kapitán lodi čee-slov. nebo jiný čes.-slov, poddaný obchod s otroky opětovně pro- ' vozov a 1. prodloužen bude trest těžkého žaláre do d e ô í t i let, a za okolností zvláště přitěžují-cícli až do dvaceti let. 0 spoluvine viz <> 213. tv. z. 1) Únosem. ■ - J e d e n á c t ý p ř í p a d: Když někdo osobu žen-okou v úmyslu .směřujícím k ženení nebo k smilstvu proti její vůli Dáfiilím iiebô~TšfTunee'e: anebóTidýŽ' někdo vdanou^ ženu, třeba r'T'lejí vôli,, manželi; když dítě rodičům; poručené© poručníkovi. nebo opatrovateli lstí nebo násilím unese, nechť záměr podniknutí toho byl dosažen čili nic. Viz §8 ř. z., o potlačení obchodu s děvčaty. (Podepsána v Paříži dne 28. června 1810, ratiíik. ve Vídni dne 1. července 1912.) — % 97. ■ Trest - - - ■ Trest na únos proti vůli osoby unesené, nebo na únos osoby čtrnáctý rok věku svého ještě nedokonavší j&tt těžký žalář od pěti až do desíti let, dle toho, jakých prestředkťtv bylo užito a dle míry zla které bylo zamýšleno nebo z toho povstalo. Ale bylo-li již osobě unesené aspoň ^ěti; náct let a svolila-li k tomu, uložiti se má těžký žalář' o .d šesti měsíců až d o j e d n o n o roku. 1.98. _ m) Vydíráním. -■ ' . " Dvanáctý příp_a d: Zločinu veřejného násilí vydíráním dopustí se ten, kdo a) owoliě nejaké skutečně násilí učiní,, iby ji přinutil k nějakémuTíonm^ menntí. a e není-li čin jeho zločinem takovým, na který, uložen jest trest těžší. Viz Právníka JSI 5, str. 270, rozh. z ». pros. 1913 o 'pomeru k % 94.- Pod touž podmínkou dopustí ee zločinu tohoto i ten, kdo : b) přímo neb ■proetřed.eěuě, písemně nebo úst* ě, . anebo...jin.ým,'""zpusopwěih udav jméno své nebo ne, V tom úmyslu někomu \ y liro? n 'e ub íže-ní m na. tele, na. syčibodě, na etl nebo. u a ma-j©tkti, aby na něm vynutil nějaké konáni dopuštění neber opomeň iťí. ač, je-li pohrůžKa taková, že *-o jí může v tom, komu vyhrožováno, hledíc |a okolnosti a osobní povihu jeho nebo na důležitost zla, jímž pohroženo, v zbudí t i důvodná obava; bez rozdílu, namíře o-li zmíněně zlo" proti ohrožovanému proti rodině jeho a jeho příbuzným anebo proti jiným ofeo- 64 bám, pod^oehranou jeho jsoucím, a rněU-li vyhrůžka účinek čili nid. I tenkrát jest tu zločin tento, když pohrozí se někonm učiněním trestního oznámení, jež po právu učinili lze, aie použije se toho k vynucení něčeho bezprávného .(rozh. 19. listop. 1SH8, č. 12.585J. Viz též rozh. 19. února 1916. Jur. Bl. 1916, str. 479. Násilné vztažení ruky na kohosi, jenž zadržel škůdce, provedené k tomu účelu, aby tento byl vyproštěn, jest zločinem dle § 98. lit. a) tr. z. (rozh. 10. pros. 1908, č. 3532 a z 22. července 1914. č. 4148).' Srov. pozn, ^ 190. .tr. z. a na rozdíl mezi § 98. a § 85. tr. z. též rozh. z 27. ledna 1899, č. 15.956; o vztahu k § B.'ä. tr. z. rozh. z 20. března 1880. č. 13.261; k $ 128. tr. z. rozh. 19. prosince 1884. č. 11.534; k § 190. tr. z. rozh. 15. února 1854. č. 1215 z 9. června 1916, č. 4326, — Ale nebál-li se ohrožený, není tu tento zločin (rozh. 9. srpna 1854, č. 8488 a z 16. března 1900, č. 16.59S). Při zločinu tom stačí vis eompulsiva (viz pozn. § 125. tr. z.). Viz též zákony o právu koaličním a předpisy o ochra ně voleb a shromažďování ( v dodatku). Viz i předpisy za § 101. otištěné. 85 n) Nebezpečným vyhrožováním. Třináctý p ř í p a d: Kdo pohrůžky v "§ 98. uvedené a takové, že se jí. způsobem tam udaným yzbiiditi...může .důvodná obava, užije i jen y^tojri... ■úmyslu, aby_osobu jednotlivou.' obee úiébo okres_u-vedi ve etraúlí" a n©pô¥ôf, dopustí "sé"" zločinu veřejného-násilí 'liebezp-Sěným" 'vyhrožováním. ■ O konkurenci s § 85b) tr. z. srov. rozh z 10. března 1900, ě. 17.124; o twmeVu k ^ "»08 tr. z. rozh. 12. května 1899, č. £298. Stačí tu zlý úmvsJ nepřímý (rozh. 14. února 1855, ě. 1037); vyhrůžka způsobilá ke vzbuzení důvodné obavy (rozh. •2. května 1877.-Č. 11.786); o významu slova ipohriizkaj: v3z rozh 1. února 1896 č. 14.857 a rozh. 4. května 1900, e. idi>. Poznámky; Srov. .Právník* 1916, unii za jednotný čin. str. 29. -Různé pohrňžky nelze po § 100. Trest obou předcházejících zločinů. Trestem dvou zločinů předcházejících v % 98. íi 99. naznačených, jest těžký žalář, o d sesli měsíců až do jednoho roku. Je-lir tu okolností přitěžujících, zvláště když ten, b nímž zle nakládáno, učiněným mu násilím nebo. nebezpečnou pohrůžkou po delší čas v trapný stav uveden byl; — 'pohroženo-li vraždou nebo žhářstvím; — když škoda, jíž pohroženo, převyšuje dva tíeíee korun, nebo když škoda, která by z vynucovaného konání, dopuštění nebo opomenutí vzešla, převyšuje šest set korun; nebo kdyby pohrůžka směřovala proti celým obcím nebo okresům, vyměřen buď za trest těžký žalář od jednoho až do pěti let. Pohrůžka v i-aždou - uomí uěn;i /]<>,' jímž hroženo, vztahovali lze i března 1854, ě. 1955). Trestní zákon 0. vyd.. tii doslovně: sutčí, když pojmu vraždy (rozh. !. . Hla v a desátá. O zneužiti moci úřední. ■ •■ Zneužití Bioeŕárediil Každý úředník státní nebo obecní, který v ú-řadě, v němž iná liovlniioatl, zneužije moci sobě éyěřené jakýmkoliv způsobem, aby někomu, buď si to" etár, obec nebo jiná osoba,' škodu způsobil, dopustT~ee takovým zněúzitíní"zločinu,*" nechť" již veden byl .k tomu ziatjlSfiiíí nebo jinak náfuživ-OÄtí., nebo Ä#eilím.-.úmyslem.- v ^ Za úředníka pckládati se má ten, kdož moeí příkazu veřejného, přímo _ nebo prqetředeuiě daného, al jeet pod přísahou cíli nie, povinen jest, obstarávali práce vlády. P o z n á m k v Na rozdíl s rov. § 98, a pozn.; 187., 203. a pozn. a ť 181.; o >skodě« viz4 1293. obé. z. Slovní urážky, jichž se úředník v úřadě svém do-pusti, sluší trestati dle předpisů trest, z.: $ 4S7. sled. (rozh. 29, dubna 1896, č. 4991). Za osoby této zodpovědnosti se pokládají také: Xotář jako soudní komisar (§ 186. not. ř. 1855); úředníci nebo sluhové p o š to v n í (rozh. 1. srpna 1880, č. 8052): i správcové nee-rárníeh úřadů poštovních a jejich výpomocné orgány i rozh. 29. května-1914, Kr. V. 164); i n g e n i e u r vyslaný státem k dohledu drah, garancii státní požívajících (rozh. 12. března 1900, č. 11,057); dozorci zemských rôbo-iáren (rozh. 2. března 1894, č. 278): členové obec. Školní i- a d y (rozh. 27. září 1895, č. 555-0) O zneužití moci úřední zřízencem státních drah, pod-oornie-Ii podloudní ky, viz rozh. z 5. března 1917 ě. 4385. Viz v Právník* 1913. str. 179, rozh. z 8. ledna 1913! Zákon o ochraně osobní svobody v. 27, ř í i n a 1882/6. 87 ř. z. i. (i.: Kdo by n vykonávání úřadu nebo slnžby proti tomu. co výše nařízeno, někoho v osobní svobodě obmezil. potrestán buď, byl-li tu zlý úmysl, pro zločin zneužití moci úřední (§ 101. tr. z.), mimo tento případ však potrestán buď pro přestupek- věze n í ro a ž- d o tři m ě s í e f i a při opětovném odsouzení tuhým vězením na týž čas vyměřeným. N O odškodnění za vyseti-, vazbu: zák. 18. srpna 1918.. ň. 318 ř. z. Zákon o ochraně práva, d o m á o í h o z 27, ř í j - n a 1862, č, 88 ř. g. viz při § 88. tr. z, * í oe o í. ííits i í .„"o^tj hf-ín a ?t<> mstí k.b. anona «70, č, •& r. z. kuo i-ajnost hsra cíli psaní a jiných . um. ze by je proti právu otevřel, nokutovan bude za to jako za pře-t / ikoně trestním na takové po-vmereno. Dopustil-Ji m toho přestupku slnzeomk nebo nějaká jiná osoba vu wkonavam úřadu svého nebo služby í i u v c z c n í m a ž d o ■ äe s t i m 6-ol n i i nežitou až do 1000 K anebo m e r i c u. — V toto druhé případ- J t->l~> u JV T ^ pe "L i Cj i eh o v (-1 Od Z < i t JU 5 není 1 ] s Hl j ! J t > i i il i ti 1 bo 1 ! lil h-ižbě ? íojící n vé, t ouih 10 t t - í 0 Ů, jn t to If t 1 c n i a j i (~. 1 ede se tiJ- u t) 5 •y \ 111 ll2 h -i \~s on ĺ m 'n /.il i > ý . se tomu St ill i 7 / ! n (to zákona • i< i^mno-di noa pit.ctí chované moan doinovuj prohlídky a zatčení od i i Mlh ni! ir/kizi jsoudi i» n vydaného, j m ^ i o ]iodien( dod i a ■ příčiny i i do i t 'ci li- i a piMuiro^ti proti § í. i c- tt pont^' huni i li stupo); ve- 88 69 ($ 5. poukazuje k platnosti jiných předpisů ti posty ŕ, dle konkursního řádu.) Zákon o přímých daních z 25. října 1896, č.. 220 ř. z.: § 246. úředníci a jinací zřízenci vo vyměřování dané súčastnění, jakož í členové komisí, když neoprávněně vyjeví výděikové. majetkové a příjmové poměry poplatníkovy, které jim v známost byly uvedeny, zejména také obsah berního prohlášení nebo přiznání - nebo Setření o tom konaného, budou potrestáni pro tento přečin v ě ze ním a ž d o tří měsíců nebo peněžitou pokutou až do 2000 K. S úředníky státními bude naloženo mimo to podle předpisů disciplinárních. Kdo by okolnosti, které jest seznati z rejstříku a výpisu, v 58., .181. a 217. naznačených, o výdělku nebo o příjmu některého poplatníka buď o sobě nebo ve spojení s okolnostmi jinými, které mají účinek na vyměření daně, zneužil ve v e ř e j n ém s h r o m á ž d ě n í nebo v tíško-pise k nevraživým útokům na poplatníka, na komisi berní nebo na některého člena jejího, vinen se stane prestúpil e m, vztažmo jestliže by tento čin trestný spáchal tiskopisem, stane se vinen V i e č i n e m, a budiž potrestán -vě z e-ň Im až. d o šesti měsíců nebo na penězích až. do 2000 K. — Stíhání má místo toliko' k návrhu vlády, dotčeného poplatníka nebo člena komise. {O příslušnosti soudní jedná § 256, a. o promlčení těch ě/inů § 255. téhož zákona.) y!k eis. nařízení dané dne 25. července 1914, č. 154 ř, %., o spolupůsobení obcí a veřejných úředníků při úkolech obrany země a potrestání, poruší-li se úřední povinnost- Srov, také eis. nařízení, dané dne 25. července 1914, é. 155 ř. z., kterak se trestá rušení veřejné službsr nebo veřejného podniku nebo porušení dodávací povinnosti. Dosavadní militarisaee a vojenský dozor závodů zru . seny naŕ. N. V. z 29. října 1918.- čís. 12. sl». .z. a ze dn« 31 října 1918. čís. 14 sb. z. Joěinm toho I mtt) Zvláštní případy. Za-takových okol poeti dopustí zejména: á) soudce, státní „ zástupce.- něho jiný úředník vrchhos.tenský;"^á¥óž - i každý jiný úředník povinnostmi vázaný, kterýž ee od zákolmeho plnění povinnosti fivé líředuí odvrátiti dá;. ■ b) každý úředník, kterýž ve věcech úředních, tudíž i notáry který při sdělávání nebo vyhoío-vováiíF nějaké listiny notářské osvědčí ne^. pravdu; c) kdo tajemství úřední jemu svěřené způeobeiii . hehézpečnýhi''. vyj ěví|" lído listí nujeho" ůředijí-; hra. dohledu svěřenou zmaří, nebo ji někomu proti své .povinnosti'sdělí; <0 adypk4i,,/nébó iiný p^sežný _zástHpoe, kteiý/ straně své na újmu pW^STSvlnTTpjsla práv-nich nebo jinak radou a skiitkem, jest_.náparao-e-en. odpůrci. ' ''. i 103. Trest. ' Trestem na zločin tento jest těžký žalář od jednoho až do pěti let. Podle toho, jak zlomyslnost a škoda jest veliká, může být i žalář prodloužen až í d o desíti let.■ • Tento § obsahuje jen jedinou trestní: sazbu, a nemůže zřeknutí se náhradních nároků se strany poskočného rozdělení sazby za následek mí t i (rozh. 28. ledna 1896. č. 584). § 104. Braní darů ve věcech úředních. Úředník, kterýž při správě epravedliiostL při propůjčování "služeb, nebo "pri ~í^z3io3ô"vauí o veřejných záležitostech úřad svůj sice podle pmdrj-i.'Obti koná, ayšak, aby ho_konal, sám'nebo "prostred n k-tvim. jinývb dar příjme, anebo jinak tudy :iěiaký v -k.zjí.dľá nebo sobě př^ílvíi ááx rovněž i t^-ii, krlož -ť íím n úbc o při oVlaMvá'ií s^ýth, príJí-í ''.ředuích k nejaL/mu stran-iotvi svésti dá, poli*0-taj- býíi má ž :■ 1 ň ř e m m f1 z i š e « t i m b f l-c i a jedním rokem. Mimo' to. povinen jest odevzdat! dar, který obdržel, nebo. hodnotu jeho ueíavu chudých tohe místa, kde se zločinu dopustil. 70 71 Srov. vozli. 10. dubna 1899. ě. 1S.S23 o udílení nrív v-'-f-epu: rozh. z 13. března 1900,. Ô.' 11.657, z 16. října 1893?£ 315í lai-.Ií?,^" Uftan,OVC'1íí 1 105- '1ímž spoluvina svadce m a 104. vyloučena (rozh. 22, unora 1859, [č, 43). . Pl'í,ti "*»™ t. -zv. podmazávání (úplatků) xYCrp%. mm. nar.z .12. srpna 1018 c. 302 ŕ, z., dle něhož provdá ire-■ stu zas l. u pec nefto pomocník, jenž využiíkuíe númo-i-adnycli poměrů válkou způsobených činí závisRm Vavŕe'-i nebo splnení obchodu (dodávku zboží) na tom, že smluvním jemu nebo .iiné osobě poskytne nějakou náhradu neho od- V^Upr?vU1Hr'Ä4*2íi° iáj8°ku uei!laji- ÍTľestá úhäd PoiitkkV). P o z n á n i ky; Svádění ke zneužití moci úřední. Kdo soudce zástnj^^aSono ý nebo,, rozhodování Ílv"ure3iiila civilního •nebo trestního,, státního přp^eoBT" pf opu j co ván í "eínfeb záležitostí veřejných jakéboko-ďá'ŕéiír'ke"stránícíví nebo k porušení povinnosti úřední sve^rM&aír^opuetí se zloeiiiii; n i " siuhiýel"šiiiěřii je Flelio vlastnímft^prbôpšehii nebo ku, j>r(^p§e.hu oepby jiné, necht ee mu zdaří Trestem -na. takovéto svádění jest žalář od s e s t i m ě s í e fi až do jednoho roku; J e-li vlak Íe*ť veliká nebo byla-1 i skutečně způsobena důležitá Skoda, těžký žalář od jednoho až do pěti let. Mimo to odevzdat! ee má dar. nabízený nebo :Hkutecně dan v, ústavo, cbndýcli toho místa.." Zde mínřii :iiciť- jímž pachatel v době činu jíž mohl asnofi disponovali írozů. 18; -květ. 1913, ô. 4S00), K zločinu % 305. se nevyžaduje, aby onen uřecmík sam přímo k rozhodování věcí byl povolaným, stačí, ■ spadají-li v jeli o obor i i en práee přípravné {rozh. ťfi. 7909) a- z 10. dob. 1915. O. Z. í. Str, 695). Vík též pozň. | 8., JOL, 104. a Sil. září "1899, o. , ' ÍH Java XI. a XII, O padělání veřejných úvěrních papírá a mincí.]'') Hlava, třináctá. .O rušení náboženství. ; . § 122,t) fa) Rušení náboženství. _.......„........r,v. . Zločinu rušení náboženství dopustí se a) kdo řečmi, činy, ...v dílech ...tiskových nebo. roz-.sírovaných spisech Bohu mXQíMM- ""~~^TŽra^. zákonem z 22, května 1019. o. 289 sb. zák. {Viz (I od.- IV.) ' ' ■ 72 73 b) kao. provozovaní náboženství ve státě jsoucího m&i> nebo Mo zpusobeni- zneuctím jící na zle na-M™a « náradím .k..bohoslužbě zasvěceným,' ne- ne o o oipo- v dílech tiskových náboženství veřej ně 1884, b i n být bo jinak činy. řečmi, rozsj,řovaných opisech vržení prokazuje; í^vřw* " -Yini Vf* -*ťA1č udanou (rozh. n. p1™1* V' V-,; ro*.a»U, 3neai doílĽem tímto'a e m Vd0.x fevx. nemusí byt jen V- ěiuu samém, ale i jen zlým úmyslem ■ ouuvocro&j (rozh. 24. břez, ledna p-ř e- Iľľôží; 1900, z 25. kvót. m!S. 17.467) -clí kdo bledí rozšiřovat] nevěru. [■ Ostatní feáftti cl. df zruš. čl. 7. zák. ř. 43 ř„ z. ' ' Srov. <5.zl.v úrnysP usnzovati lze z obsah ti rouhavého výrokn (rozh. z 24. list. 18.il. í-. •204). - ale bezmyšlenkovitě pronesená hrubá kletba není již o sobě sama zločinem tímto (rozh. % á. říj. 190S, P o z ji á m k y: ■ § 123. . Trest. By lodi rušením náboženství dáno veřejné pohoršení, nebo byi-li kdo sveden, anebo bylo-li s tím spojeno obecné nebezpečí, potrestán buď zločin ten těžký m žalářem o d jednoho až d o pět i let; ale byla-li při tem veliká zlomyslnost nebo nebezpečnost, až'd o desíti 1 e t. O sazbě trestu tu rozhoduje objektivní moment, ne pouze subjektivní (rozh. 4. ledna 1896, ě. 11.101); pohoršení tu míněno veřejné (rozh. 10. květ. 1854, 3. 477-11, ... § 124. Není-li tu žádné z okolností v předešlém para-' grafu dotčených, potrestáno budiž rušení náboženství ž a 1 á ř e.m od, šesti měsíců až do j é d-n o h o roku, ''.. ?)V H1 a v a č t r n á e t á. O násilném smilstvu, zprznění a jiných těžkých případech smilstve. i.i25,tf). Násilné .smilstvo. Kdo o>obu ženskou nebe^0nÉro^,,-M'feo|o.yá-ním. ekutečng 'vykonanýiií" n'áeiíím nebo lstivým o má mení m smyslůůSiní neschopnou, by mu odpor činila, a.vé stavu tomto ji k mimdhnínželskému souložení zneužije, dopustí se zločinu násilného * milstva. , . "' ■' Neschopnost k o d p o r n, míněna in úplná (vis ah-sojntat. — nikoliv jen vie eompulsiva (jako při § 98. a J M).). — jíž víile naprosto podléhá (rozh. <5. dubna 189í). č. ■%:<•>. v, ň. květ. 1882, č. 14.271). U pomeru § 125. ke zločinům 33. a 96. srov, rozh. z 13. ' pros. 1907. 2. 340S a z 2. pros. 1800. ;IJrävník« 1011. str. 356. Vis tél % 98, a 96. s j ich pozn. . § 126. Trest. Trestem násilného smifetva jest t é ž k ý žalár inezi péii a desíti lety. V/esLt-li z toho násilí oso b š; jíž ublíženo, důležitá škoda na zdraví, nebo dokonce na životě, prod'eiižen buď iie-s"ti venni při- ,-L .c ___ násle- , a z d. o a v a c e~ osoby né.]aKe. která jmi nezma-nnou neb telěsi e / i z c i 1 l ! j uvede-j % v1-"1'" ''ni'"! ŕ C i j činem , \ !_«/. b» u.t&v.... a pot t^ a i i u.1 í ii i i '• ho a 'i d p p c J' i 1 " i i—1 težuj "ii, dZi-u^l^iti,. ...... in dek zio, některé v I2&. naznačení ti tet. ť-rov. ŕ. j o;), m, bi co de o s tľíi, im nichž zločin spáchali; n;ž osoba v -t č ž k ý spánek -pohroužená Jest bezbrannou Irozh. h. grpnn 386(0; viz pozn. í- 127.: prôv. 4 í>8., s nímž však í; 128; konkuroval nemůže. Xení liikteiak icu jo /< b\ u-' ' o iA i inm, i uznána býíi nmLL t u e imu'Jm u L i < >.| pí.k < > 'i'u — Spáchal-Ií o*e -u dt'i «,■> ' <"n <-»k ■« < im • t tr i n dle $ 183. III. ľ , u? tn 1 i * t lozí " bi / 1906, č. 3333 a ■/, ->í řiiriB ISfWÍ. <". :U:5="ib • 7A o č i u y s híí 1 s t ví!, ' I. Proti přirozenosti Jakožto zločiny- trestají se další způsoby emil- . IV smilstvo proti přirozenosti, to jest: a) m zvířaty; . b) s osobami téhož pohlaví. V případě ad b) m ú že so tu i jednat o osoby bezbranné nebo nedospělo (rozh. '21. dub.' 18S3,' é- 2889 a í., v.). U osob sotva, dospřlých trestno trpění činu- takového jenom, Ize-li n nich předpokládat! vědomí skutku (rozh, 17. tin. 1809, 5. 3530).. ~~ Viz pojednání: Práv.-1919, .str. m. -O pokusu svedení jinéRo ke zločinu ^ 129, I. \í\ & nmy--!«m směřujícím k aSastenstyí via rozh. lij. záři 1915, č, 425a. 76 77 § lei), . Trest. Trestem- u a to jest t ě ž ký ž a 1 ář odjed a o-h o a ž d o p ě t i 1 o t, ; Bylo-li však v případě pod lit, b). užito některého z prostředků v § 125. naznačených, uložiti se má trest od pěti až clo" desíti let, a je-li in některá z okolností v § 128. obsažených, i trest tam stanovený, • 1.131. II. Zprznění krve. Zprznění krve, jež spácháno mezí 'příbuznými v pokolení vzestupném neb sestupujícím, nechť příbuzenství jejich pochází z rodu manželského nebo nemanželského. — Trestem jest tn ž a 1 á ř •m e z i šesti měsíci .a j e d n í m rok e ní. ■ Srov. % 501. _ V případě zločinu jedná ee o souložení treoa jen před se vzaté (rozh. 16. února 1876. Č. 12.521); pokii^ též možným (rozh. 18. května 1893, č. 3999). Při zprznění dcery otcem- může konkurovat § 131. a $ 182. tr. z, frozh i?" dub. 1894, o. 2934), Viz i pozn. ■§ 128. S 132. 'III. Svedení ke' smilstvu.-Svedení, jímž někdo osobu svěřenou jeho dohledu nebo vychování nebo vyučování přiměje k yykouání nebo dopuštění nějakého smilného Činu. Je-li mezi svůdcem a svedenou osobou poměr Příbuzensky § 501.. jest tu idcelni konkurence (rozb. 1. února -1900, č. I. 4.42y) po případě s ^ 128. tr. z. (rozh, 16. b řez. 1908. ě. 8833-a a 22. říj. 1906, č. 3250). Ze. slova : příměti- souditi ■ se'dá na to. že je tu pokus, nezdaří-ii so svádění (rozh. 22. -září- 1899 č. 9570); stačí '»smilnv e nu vůbec,- ne snad jen souložení (rózhl II. listop. 1852, č, 11.562 a j. v.); svedeni tu stati se muže nejen slovy, ale i činem a netřeba výsledku; skutku toho dopouští se .činem takovým i spolu p o r u ční k, zanedbáva • Jící jinak dozor nad poručencein jemu svěřenvm írozb. 24 Ijislop. 1851, č. 294), — i služebná mladistvá (rozh. 19 říj. 1914, č. 4175) a. služka, jíž dítě svěřeno (rozh. 17. únor: 1853, č, 1642): manžel davatelky služby (rozh. 22. pros. 3JHJ5, í-3277); — učitel i mimo hodiny školní (rozh. 1C. dub. 18*5 19S71, dozorce vězňů (rozh. 14. led. 19U7. č, 32901. Viz sPrávník* 1913. str. 642. • . Srov. pozn. ^ 93.,- 96i a 181, •' • IV. Knplířství vzhledem k: osobě nevinné. Kuplířství, ač hyla-li jím svedena osoba nevinná, nebo dopustí-li se ho rodičové, poručmei, vvehovatelé nebo učitelé na ©výeh dětech, poru-čěueíeh nebo na osobách k vychování nebo k vyučování jim svěřených. Srov ^ 512 a 515. — Vvzvání třetí osoby ke zločinu tomu jeví se bvti pokusem (rozh. 18, led. 1884, «. 12.072). Běží tu' o svedení dokonané a eontr. případu III. § 183. Trest. Trestem na to je#t t ě ž k ý ž a 1 á ř o d ;j e d- n oho ;íž do pěti let, ... H 1 a v a p a t n á c t á. O vražde a 'zabití ^ 134.it) Vražda, Rdó jedná proti člověku v úmyslu* aby ho mrt jélToyiebo^nekťěřélio" jm^olMmSM, dopusti ^ yJotóBíi" vraždy; í když výsledek tento nastal ienom pro osobní povahu toho, jemuž ublíženo, iiebo' poůže~přdr nichž byl čiu spáchán äiiebô""jen'-z"pnclír vettTejšíeh náhodon so přihodivších, ač byly-li tyto způsobeny emem sa- G šóúkr. nár § 1827.• obe. z: — - Srov-. 4 58. lit. a) a sak... z -27. květ. 1885, č. 134 ř. z. v pozn. § 85. O zlém úmyslu 1. Ir z. a pozn • při zločinu tom neběží o usmrceni toho. Pr0 ti němuž-úmysl směřoval (rozh. 3. pros. 1886, e. 10.868); pa-fdmtei ručí tu i za následky povstalé lim, ze pomoci lekárske hned po ruce nebylo (rozh. 16. led, 1892, č. 13.660 a 3. v.): není mu omluvou, že povstala rána pri tom nahodilým ohia--í-enf zavraždeného samého (rozh. 22- ledna 1892. c. 12U). O konkurenci pokusu vraždy s pŕečineni § 335. i r z. viz rozh. -30. ledna* 1899. č. 16.496. Nem v tom odporu, .zodpo--vídnií-li porotcove kladně otázku na vraždu pachatelem zpv,- sobenois a co do pomocníka jeho též kladně otázku eventuální na, zabití znějící (rozh. 21. října 1893, č. 9514). V rozdílu co -do.skutkové podstaty mezi vraždou a stábi-\]™„ viz.rozh. z 15. pros. 1903, č. 3135 a důležité rozh. z 21. led. 190/, e. 3287. - O přímém pachaťelství rozh. 29. září 1908, e. 3187. O vyšetřování viz ■§§ 127. a sled. tr. ř.: o pitvě, kterouž íoprve po 24 nodinách po smrti lze před se vžiti srov nnř mín. z 28.-ledna 1835.: č. 20 ř. z. P o zná. m k y: § 135.tt)" ■ Druhy "vraždy, ' Druhy vraždy jsou: .1.' Vražda úkladná, jež děje se jedeni nebo jinak potměšilým způsobem. 2. Vražda loupežná, již někdo v tom úmyslu vykoná, aby násilím osobě tteiněným cizí movitou věe na se převedl, 3. Vražda zjednaná, k níž někdo byl- najat, nebo jiným způsobem od někoho pohnut. *4. Vražda prostá, kteráž k žádnému zde uvedenému těžkému druhu nenáleží. Potměšilým jest jednání, jež nebylo lze -předvídati a proto ani bránit! se lze nebylo (rozh. 4. září 1853, č. .8013 n i. v.): ke spoluvine a účastenství na vraždě ú-kiadné stačí, včděl-li • účastník, oč se- jedná (rozh. 20. října 1851, č, 274); z jedna t e lem vraždy není, kdo v pachateli myšlenku tu vzbudil, ale kdo slibem mzdy nebo jinak k tomu se přičinil, aby ku provedení myšlenky došlo (rozh. 15. července 1852. C. 12J). § !86.tŤ) Trest vraždy dokonané, a) na pachatele, zjedná tele a přímého účastníka. Pro každou vraždu dokonanou má nejen vrah sám, nýbrž i ten, kdo ho snad k ní zjednal nebo při eamém vykonáváni vraždy ruku svou vztáhl anebo způsobem činným spolupůsobil, ' potrestán býti smrtí. • > • O zpftsobeeh spoluviny: rozh. 26. s-rp. 1887. č. fä'iú. b) y 187,tt) na vzdálené epoluv.}uniky a účastníky. kdož nevztáhnuvše pří samém vykonávání ruky své a nespolupůsobivše způsobem Ti, vraždy Činným, přispěli ke skutku některým jiným, v t 5. obsaženým, vzdálenějším způsobem, potrestáni buďtež, byla-li vražda . prostá, těžký m ž a 1 á-ŕ em od pěti až do d e e í t i I-e t: byl-li ale.eku- I— 80 1 filc vražedný spáchán na příbuzných v pokolení vzostup n é m nebo sestupujícím, na manželi nebo manželce osoby některé, jež spolupůsobila, kdežto jim svazky tyto známy byly, anebo byla-li spáchána vražda úkladná, loupežná nebo zjednaná, těžkým žalářem mez i desíti až d v a c o t '< lety. -.Příbuzní* bez rozdílu, zda manželského či nemanželského původu, frozh. 6. dub. 1835. ě. 1835). tedy i nemanželský otec (rozh. 26, února 1892. ě» 15.713).' Po známky: I Í38.tť) Trest na pokus. , . Pro předsevzatou, avšak nedokonanou prostou .vraždu potrestáni buďtež .pachatel i spolu vinníci činu samého.:. (§■ 136.) těžkým žalářeni od pěti až d_o desíti let, spoluvinníei a účastníci vzdálení 137.) jednoho a z d o však těžkým žalářem od pěti Le t. Byla-li ■ však před se vzata a nebyla dokonána vražda loupežná, úkladná, zjednaná nebo na příbuzných, v předešlém paragrafu jmenovaných, vyměřen buď trest těžkého žaláře pachateli a spoluvinníkům samého Činu mezi desíti a dvaceti lety, a jsou-li okol* nosti zvláště přitěžující, doživotně, vzdáleným pak spoluvinníkům a účastníkům mezi pěti a desítiletý. § 139.tt) Trest na zavraždění dítěte. Matce, kteráž dítě své při porodu usmrtí,"iiebo. úmyslným opomenutím pomoci p^i'^po,ř^€'"potiéb-n ě" zálíýnouti Je ™ neclTar"ul oz^'^^3izr~^^^&na..-li vražda na dítěti ma^ekkém, těžký žalář doživotní. -Bytadj^aíiě" "neliianželfiké, tresce se to, bylo-li usiiircend"" f e zTTý m^'WláŤ'e m od d e-«í t i až do dvacet i 1 e i zaliýnulo-li však dítě oponieniitím^^^mooi potřebné, od pěti až do I. když krátký cas po porodu matka dítě usmrtí, může soudce stav její duševní dle povahy její posuzovat! a rozhodnouti (rozh. 7, květ. 1854, i$. 3817 a 1. července 1899. ě, 9134); dle § 139. lze podle ustanovení 5. a 134. matku í jako s p o 1 u v i n n i e i trestat, na jiného 4 139. pro spoluvinu užiti nelze (rozh, 19. dub. 1880, e. 694). — K úmyslnému (spomenutí stačí jen passivní- zachováni se matky, k .u-. .s m r c e n í žádá se však činnost positivní (rozh. 7. dub. 1853, -i'-. 3285): ale jest tu zločin ten. i když spáchán n a dítěti k ž i v o t u n e s c li o p n é in 4. tr. z.). O rozdílu mezí í> 139. a 149. viz poza. při <> 349. Víz též í) 339. ■ P o z u. á m k y: Trestní zákon 6. vyd< 82 8S § láO.ff) ' . ■ ■ Zabití. JSLeYykfflná-li se p\e§ čin, jimz eloveií o živo SÍÍ4fi. (§ 134.J. v tom ťn \tJo i\ \ "V1 \ ^ p, lev 1ň v iinénť^lfíy^fTt.pi éteNt én met tf:fi,„jal>itím. Krov. $ 152. a pozn. k -4 TM. n sled.: o soukr. uár. $ oba. z. Ke .skutkové povaze § 140. není třebn ani úmvslu přivoděn byl nastalý výsledek, ani před " ' " "" ho výsledku (26. ún. 1915). "Zločin ten zakládá n e p ŕ í m f z i ý úmysl (dolns- in directns) a je proto P o k n s zločine toho nemožným (rozhod 3. února 1883, ě. 10.518 a j. v.): ----- svélio činu předvídati, vyloučen tr, z. (rozh. 4. července 1855, bené zranění, bezpodmínečn zabití, nastala-li smrt stí vedlejších (rozh. t í m miiže zločin /lo končine ;i422), o spoluvine a 14.025 a j. v. O usmrcení člověka při /, gjL květ. 1885, "č. 13i ř. z. 4 f,8a.'8ž 837. a Sfifl. s pozn. a ntmóhl-li pachatel výsledek tu zlý úmysl dle § -•* lit. jj č. 6431); ale i když není zptiso-. . smrtelným, přičítá se zločin následkem nahodil ý e h ok o 1 n o-2, listop. 1877, č, 9700); i opomeint ten spáchán bytí {rozh. 2. června 1882, 144. (a) Vyhnání plodu vlastního. ■ Žena, kteráž -úmyslně cokoliv před. se vezme.^ co příčinou jest vyhnání jejího plodu, anebo co způsobí jí porod takový, že dítě mrtvé r a svět přijde, dopustí se zločinu. Srov. též H 139. o' 889. s pozn. Jestli prostředek pro nedostatek fysické disposice neúčinkoval, není tím vyloučeno přičítání pokusu {rozh. 22. duh. 1852. č. 8782); jen pro. úplnou nezposobilost nepřičítá se. čin za nedokonané vyhnání plodu (rozh. 17. led. 1852, č. 23"/)-:' absolutně nezpůsobilým jest prostředek, uení-li aul při rádném použití nijak vhodným způsobit! obmyšlený účinek (rozh. 7. pres, 1934, ě. 4186); jestli žena pro nepožije nápoje k íonra připraveného, není - tu puř-tční od činu (rozh. "20. led. 1899, č. 14.380): žena. k zločinu tomu odhodlána, marně jiného Hnáni plodu,, dopustila se tím pokusu svedení zločinu V 144, tr. z. odpornost chuti dobrovolné u-poknsila-li se pohnout k vyli účastenství-1852 a 27. lisí, , ě. 4186.) é. 8541 a z 20. (rozh. 21. dub. 1870, ě. J914, í. .4188. O pokusu též rozh. ze 7. pros. 1914 O konkurenci s $ 335. viz rozh. 2. led. 1909 list, 1915, ě. 4274. - P o r o d n í b á b y, jež k tomu spolupůsobí "nebo zfttaji. čin takový, jsou trestuhodný podle tohoto tr. z. (min. nař. 1(1. září 1897, ě. 216 ř. z.. % 32. a 84.). \ 147.t ) (a) Vyhnání cizího plodu. Zločinu toho dopustí se i ten, kdož z jakéhokoliv , úmyslu matce,..Proti.Její vůli a bez "vedomí její, plod 'že''živofa'vj:zene', anebo výhnati se.,.pp,-kusífe - Tu jckí pokus dokonaným zločinem (rozh. 15, února 942S); jp r o t i dobrovolné npnStéiií června 1895, p, 8393), otec plodu, od v ň 1 i«. t, j. ne se svolením matky: pokusu tu nemá významu (rozh. 14. podle tohoto č> mňže vinným stati se 148. Trest. . Zločinec takový potrestán buď těžkým ž íářem mezi jedním a pěti lety; a byk /iároveň :i-IÍ ____matka tím zločinem uvedena v nebezpečenství života, anebo bylo-li jí ublíženo na zdraví, mezi pěti a desíti lety. . ______■■_ P o z n m I 145. (a) 'Trest. -. Stane-li 'se pokus" vyhnání, ale toto nenastalo, vyměřen buď trestem .žalář m o z i šest i měsíci a iedním rokem; uskutečněné vyhnání., vša-k trestáno buď těžkým žalářem mexi ,1 e d n í m r o k e m a pětiletý. 146. (a.) K témuž trestu, avšak zostřenému, odeon-zen buď otec dítěte -ze života vyhnaného, ac -má-li vinn na zločinu tom. ti -44 ' 86 Hlava se d 111 n á c t á. O odloženi dítěte. -' ^ Ät) OdMeaí dítěte. Kdo dítě .v takovém, věku, kdežto &i k zacho-. vání svého života samo pomoci opatřiti nemůže, odloží, ahy je vydal v nebezpečenství života, anebo i jen proto, aby zachování jeho zůstavil náhodě, dopustí se zloemu. necht jej rjakáTčonv prieuiá k tomu iiohnula. Od zločinu zavražděni dítěte opomenutím pomoci při porodu (§ 139,) liší se zločin % 149. tím, žo tam předpokládá se dítě právě narozené (rozh. 10. lis top. 1858, c. ,11.702): ke spácháni zločinu ^ 149. stačí, když osoba, jíž péče nad dítětem přísluší, odloží jo na místě nebezpečném, . kde zachránění pochybným jest. v tom už jest obsažen zlý ximvsl tohoto 4 {rozh. 21, října 1899, č. 4968 a rozh. z 13. lín. 1909, č. 3553). Vydáno-U dítě nebezpečí z nedostatku povinné péče, může tu být prečin nebo přestupek y§ 835., 878. tr. z. 4150. " Trest. Bylo-li dítě odloženo na místo oddálené, obyčejně nenavštěvované, nebo v takových okolnostech, že nemohlo Miadno brzo býti zpozorováno a zachráněno, tresce ee to těžkým žalářem o d jednoho až do pěti let, a zemřelo-li dítě, od p e t i a ž d o d e e í t i 1 et. 151. Bylo-li však dítě odloženo na místě obyčejně navštěvovaném a tátovým způ&obem, že se důvodně oěekávati dalo, že brzo bude zpozorován© chráněno, trestáno buď odložení .takové žalářem mezi š e s t i měsíci a jedním rokem. Zemřelo-li však dítě přeee. jest ■ tu tijestem žalář od jednoho až do pěti let, IIP ■111 H 1 a v a o e 11111 á c t á. O těžkém .poškození na těfe. § 152, Zločiii těžkého poškodení na těle. Kdo proti člověku, ne siee v tom úmyslu, aby ho usmrtil, ale přeee v jiném úmyslu nepřátelském lakovým způsobem jedná, že % toho (% 184.) mu vzejde přerušení zdraví nebo neznůsobilost ^ku povoláni'trvající diecpou dvacet dní. nijaké stsení 1 V zločinu těž- ^ těl 1.-1 itp 'Mil č. 3284 a % 833.. myíli "nebo leí r kého poškození Sro.v. V4li. iv. z. a rozh. 1; « rozh. z 1. břez. 1907, 6, 3312. O soukr, nár. yí> 1825., 3326 ei >-(.■ zločinem ^ 87. srov. rozh. mění k § 413. tr. z. pnchatelství po smyslu í iist, 190.8. č- 3517 a z 10. <5> 155.) • '. O státní náhradě za usmrcení nebo těžké posiioZein ve •válet*: zák. JS./8. 1918, č. 817 ř. z. Stalo-Ii se ublížení těžkým následkem osobní povaliv poškozeného, nebo z příčin vedlejších, nemá to obé', z. O možné konkurén-z 16. pros,- 1898. č. 13.659; o po-rozh. z 1. května 1894, č, 4S28. O- spolu-157. nebo 411. tr, z. "srov. "rozh. z 20. pros. 1909, č. 3659. (Pozn. k bodu d) 17. pros. 1852, č. následků skutku žádného účinku na kvalifikaci činu (rozh. 18.195). O příčinní; souvislosti ;i přičítání rozh. z 10. uros. 1906,. č. -3275. O přerušeni zdraví rozh. 19. pros. 1901, č. 26S6; nezpůsobilo** k povolání rozh. z 27. ún. 1905, č. 3050; stržení mysli rozh. 20. září 1901. č.. 2666. — Známky těž. poškozeni na tele nutno dovozovat! ze. zákona, ne z védy lékařské (rozh. 5. list. 1M4). Způsobeno-li -bezvedomí spojene s nebezpečím života, je lo těž. uškozením na těle (rozh. 27. čce-1917, Kr. I 202/17). .• .Není tu pak usu zločinu toho, nesměřoval-li uniysl při jednání k toinuto zločinu (rozin 14. led. 1806, č. 15.888): tomu, kdo k činu nabádal, se přičitaíi bude zločin podle vvsledku činu pachatelova, (rozh. 17. února 1882, c. 11.40,p. Sn.v. též rozh, .z 28. ■ Ust^ -^^-_Jj^,_______........_ V o %xi á m k y; , 88 4 i§a. ■ - síranu toho dopustí s< j ten, kdo svým viast-uiui i-.od.ioum, iiebo kdo neja&énru veřejhěmu"'xirětT-liíLu, dlCio\i mu *,% odko xíf^^mi&h^TňfFvf1 v pro toto vykonávání 'i i poškození nebylo ko v\ a->i umy -Li3 i ot t rv povolán i i tele \ f £ ublíži b 1 I j Milien Oll t komisare IlCzll PL) 1 ^ ti í''í ] tti it 1 L\ 6lu i " J]j u e) prerušil * m. tr. z. 1 l lo £1 l ( J 1 1 ii / n n ok lt nik j n \ nl n 10, 312., 314. u 4SI. tr. z. y ú f e d n i k. jen osoby notář ve funkci soudního ony. jichž se tyče § CS* i z 6. bhtz. 1901, č. 2565); woL. Mní mělo známky § 411. -(rozli. iředník, jenž (byť i ne forir.ál-výkon urední, není v této dobo účasten ochrany (rozh. 18. bŕez. 1919, e. 25.). Při zranění lehkém ve rvačce způsobeném 'nutno i k ú-myslnostl Přihlížet! írozíí. 31. března 1900, č. 160). Poškozením není tu míněno jen zranění větší '['rozh. 31. -říj. 1903: e\ 2892). Viz rozh, 5, bř, 1917. ě. 4388. Ochrana tohoto § může se vztahovali i iia rodiče uč-manželské (rozh. 15. led. W10), i na učitele zemských hospodářských škol (rozh. 2. října 1899, č. 5505), na starostu obce. (rozh. 7, 16. břez. 1907, č. 3327), i na obecního pouoeného (rozh, o. února 1899, č. 17.637). Kruh osob $ 68. je širší než kruh osob, spadajících pod pojem veř. úředníka § 153. a 199 b). Zde jest pojem ten užší než dle- § 101, II. tr. z. (rozh. 19. květ. 1914, Kŕ. IX. 57). .....- Svědek vykonává povinnost svědeckou, jakmile uposlechne soudní obsílku. by vydal svědectví před soudem — nikoli však přihlazením se u poškozeného za svědka ohm (rozh. 1. září 1914. č). 4170). a 153. uvedený jest až do jednoho § 154. Trest - Trest na zločin v 152. žalář o d š e s t i m ě s í e. ů roku, jsou-li tu však okolnosti při téžu jící, prodloužen býti má až na pět let. ' ■ § 155, " - Bylo-li však: a) poškození, byl_i_jo_jgohě.„lehké, uě_Íněno_ nástrojem takovým a takovým žpůfioTieiik"sJESym sejng......spojeno.........hyvá..aie.bezpe.e.eusfaa....,Ji.vota,- 89 nebo dokáže-Ii se jiným úmysl, způ&oMti některý .v™§ 152. dotčených, třeba kusu; — nebo • V případě lit. a) jest dolus' directus uns možným; nevyžaduje se tu ^ gehož použitím nebezpečí pro na 1880, č. 1841 a z S^ún trozh, 5. bř.' 1917, c. 4888) ap-ťteobem, že tu.....byl z následků těžkýob, zůstalo i jen při. po- a tudíž no-aby nástroj byl sám takový, život spojeno (rozh. 22. kvét-Í902. ž 134. tr. ř. ■ ■ ■ ■ . Poznámky: § lM..tt) Byla-1 i ale zločinem tím: a.) způsobena tomu, jemuž ublíženo, ztráta nebo nebo b) byla-1 i mu způ«obej a -vlďd eboroba, nevytu-jítehiá nemoc nebo něrjaka rozeiv.iuo*i ducha, aniž bv opětné uzdravení pravděpodobným "by -lo; o) stálá nezpůsobilost k povolání.; vyměřen buď třěsť■ Í6ÍHTo"l:alářemězi pěti a desíti lety. Nemocí rozumí se stav. v němž poškozený ve svých obvyklých výkonech rušen jest: patří sem nemoci vnitřní i zevní (rozh. 18. ledna 1854, č. 885): k poranění lit-, a). nemusí směřovat úmysl pachatelův (rozh. 6. prosince 1t*h, č. 11.855.1. 157. Byl-li kdo těžce poškozen iia,.těle.t& 152.) v nijaké rvačce, iiíezi"v15e'TnmÍ povstalé, nebo při něgakéímlšllm nakládání s jednou nebo více osobami, potrestán buď každý, kdo mu poškození takové způsobil, podle předcházejících 154, až 156. _ Stalo-li se však těžké poškození na těle toliKO společnými působením poranění nebo zlého naklá-dahr'oď " víee_ ó^^^eliáaeiísílio, "nebo, n.edá,ľlL4í? dokázatL_kdojmi pak nalezeno bud, íSTjeoxi všiehm, kdo'ž na toho, s nímž zle nakládáno, ruku vztáhli, též vinní zločinem těžkého poškozeni na těle, a všichni potrestáni buďte žalářem -od š e s'ťi ro ě s í c ů až do jednoho r o k u. Srov. ^ 143. a pozn. Tohoto ustanovení nelze použiti při poranění ve smyslu 4 153. nebo 155. a) tr. z. (rozh. 16. ledna 1886, e. 12.71a a z 9-1 června 1884 č 4798); jednal-li jeden z pachatelů v n u i,-•neobraně ď 2 posl. věta tr. z.), nelze mu přiěitat ani čin dle § 335. tr. z., nýbrž jen podle § 431. tr. z. (rozh., 12. rijna 1895, č. 8683); návodce tu může by t i zodpovědným i podle § 154. a sled. tr. z. (rozh. 25. dubna 188»,. e 2224). Viz rozh z 21. ledna 1907 č; 3298, ■ z 20. list, 190b, c, 3517 a z 10. pros, 1909, č. 8659, Hl a v a de v a t e n á c t á. O souboji. t 138.'!-) Souboj. Kdo někoho z jakékoliv příčiny vyzve k putce se zbraní smrtící, a kdo na takové vyzvaní k půtce se dostaví, dopustí se. zločinu souboje. Následky ztráty cti a pod. ve společenském -po&lavoui nemohou býti tu omluvným důvodem ani jako neodolatelné donucení § 2. lit. g) tr, z. ■ (rozh. ..SO. listop. 1891. é. 11.494). O .zbrani smrtící rozh. 3. břez, 1905, 6 3049. ' O -účincích odsouzení viz § 27. a sled. tr. ■/.. ■ f 159. . Trest. Zločin tento potrestán býti má, n-ebyl-Ii nikdo , poraněn, žalářem od šesti měsíců až do j e cl n o h o r o k u. , . ' $ 160.t)' Byl-li někdo v souboji poraněn, treeee.ee to žalářem od jednoho až do pěti let Byl-li však se soubojem spojen některý 'z následků v § 156. naznačených, potrestat! s-e to má těžkým, žalářem od pěti až do desíti-let.. § lei.tt) Vzeěla-li vsak se souboje smrt některého ze' soupeřů, potrestán buď usmrtivší těžkým žalářem od desíti do dvaceti let §162. Povždy pak buď- vyzývate! odsouzen na delší čaét než by byl odsouzen, jsa vyzvaným. | i 168. 1 Trest účastníkův. f i Kdo k vyzvání nebo ke skutečnému dostaveni i-e jedné nebo druhé strany na bojiště podněcoval, anebo jiným způsobem úmyslně k tomu přispěl,. <, anebo tomu, kdož vyzvání odvrátiti hleděl, opo- vržením hrozil nebo mu je prokazoval, potrestán buď -žalářeni od šesti měsíců až do jednoho roku; bylo-li však působení jeho zvláště i důležitým,, a byl-li kdo poraněn nebo dokonce usmrcen, žalářem od "jednoho a ž d o pěti j let. i ■ ... ' ■\ § 164. i Ti, kdož .se některému ze soupeřů postavili ' k boji za svědky nebo tak zvané sekundanty, po- -» trestáni býtí mají žalářem o cl šesti měsíců -' až do jednoho rok u, a podle velikosti půso- bení jich a zla, které z toho vzešlo, .až i na pět let. .. ■ § 165. Beztrestnost souboje. Zločin tento přestává býti trestným: a) pro vyzývatele. když se nedostaví k půtce; O tom srov. rozh. ■/. 14. břez. 1902, č. 2704. h) vyzývatele i vyzvaného, když oba k půtce se dostavivše, od souboje před jeho započetím dobrovolně upustí; ' c) pro všechny ostatní epoluvinníky, když s účinnou horlivostí so. o to pričiňovali, aby se od souboje dobrovolně upustilo, a když skutečně s boje- sešlo, "■ . • _ 9 í 95 Hlava dva e ä, t á. O žhářství. . t I66.t) Žhářství. Zločinu žhářství se dopustí ten, kdožjiéeo pŕ^d ,^LJ-lgzm^. z čehož podlo jeho úkladu u a cizí 1/ 1-Jfi±aosti„,požát* ^2f^íl'^,i m;',, hyf 1 oheň nehyl vy.se 1. ucho žádné Škody nehyl způsobil. O vyšetřování viz ^ 137, tr. i-., též 434. až 459.. Ír. •/.. Po z n á n i k y: : § 167. Trest. Trest na to vyměřen buď podle následujícího rozdílu: a) když oheň vzešel a člověk nějaký, jak to žhář předvídá ti mohl, přišel tím o život; 'anebo když oheň způsoben byl~ zvláštním srocením, jež směřovalo ku plenění, tresce se to smrtí; když pachatel vícekráte než jednou, buď na téže věci nebo na 'vHoecn''ŕožli^nýcTľ oheň založil, r, oheň 4 jen jed.iou vzešel; nebo. když-oheň vzešel a pohořeljn^ znamenitá, škoda: též i když "pachatel vícekrát t než jednou >ale po Každé bez účinku oheň zakládal, potrestán budiž -těžkými žalářem doživotním; když oheň vzešel, při tom však žádných potud jmonovanýcK'"o^olno^tí^nebylo, nalezeno budiž na ' tel ÍTý. "z a I ar"' ôHT 9. Není 'však bezpodmínečně beztrestným zloděj, jenž náhodou . nenašel věc lam, kde ji hledal (rozh. 26. října 1894, č. 8537). Pozná m k y: Hlav a dvacátá první. -. O krádeži a zpronevěřeni I 17l.t)#) ' : í < Krádež. 4' Kdo pro svůj užitek cizí movitou věd z d-ržeri < někoho jiného bez jeho přivolení odejme, dopwtí ' "se krádeže. Pojem příslušenství soukr.' práva tu není ■<)•/ * hodným (rozh. 17. září 1852, ě. 9-547). '• Je-li v.ěe cizí. k tomu netřeba důkazu vlastnického práva r (rozh. 24. června 1852, č. 6135) i. detenci (fysické drženi) tu * .*) Amnestie i pro krádeže: nař. 5. listopadu 191*. .". * 28 §b. sf. T Trestní zákon 0. vyd. 1 98 Krádeže dopouští se hajný, jenž nejsa k tomu oprávněn prodal kmeny kupci bona fide jednajícímu (24. září 191,";. c. 4261). Viz i pozn. k § 174. lit. d) níže. Odnětí věci cizí za ličelem zastavení na krátkou dobu jest krádeží (8. září 191», -č. 4262). Spořitelní knížka vinkulovaná nebo heslem uzavřená nemůže býti vhodným předmětem krádeže (rozh. 4. květ. 1914, Kr. L 176). Kdo ponechá si zboží na cizí aviso u dráhy jemu vydané, páše podvod § 137. Ir. z. (rozh. z 18. led. 1909, č. 8339». Viz též §460. a dud. o polním a lesním pychu. O následcích odsouzení srov. § 27. a sled. O rybolovu viz § 174. a dodatky. § 172.t) Okolnosti, jež činí krádež zločinem. Krádež stává se zločinem buď podle obnosu, nebo 7, povahy skutku, nebo z vlastnosti věci odňaté, nebo z vlastnosti pachatelovy. § 173.t) a) z vyšší b o d n o ty věci. . Podle obnosu stává se krádež zločinem, ěini-li tento obnos nebo hodnota toho, co bylo ukradeno, více než dvě stě korun. Bez rozdílu, zda to, co bylo ukradeno, neb hodnota toho, odejmuto najednou nebo na vícekrát, v jeden a týž čas nebo opětovaně, zda to odňato jednomu^ nebo více majitelům, zda krádež vykonána na jedné věci nebo na věcech rozličných. Hodnota však se nemá poěí-tati podle užitku zloděje, nýbrž podle škody okradeného. Sčítání to clíti se má i při konkurenci dokonané krádeže s pokusem (min. nař. 5. května 1853, č. 6096). Otázku měřítka škody, jsou-li předmětem deliktu m i n-e e nebo bankovky, řeší Dr. Popelka v »Práv.« 1919, str. 209. § 174.Ý) b) z nebezpečnější povahy s k u t k u. Z povahy skutku jest krádež zločinem: I. Nehledíc na obnos, 99 a) když byl zloděj opatřen zbrani nebo jinými nástroji osobní bezpečnosti nebezpečnými; b) kdyžpři krádeži byv přistižen, užil skutečného násilí nebo nebezpečné pohrůžky proti osobě nějaké, aby se v držení věci ukradené zachoval, anebo c) když krádež byla spáchána v čas požáru, povodně nebo jiné nesnáze obecné nebo která o-kradeného zvláště potkala, K bodům pod čís. I., Lit. a) a b): nerozhodným tu jest. k jakému účelu zloděj zbraň měl (rozh. 21. květ. 1S5C, č. 4729); zbraní míněn tu vůbec předmět k obraně nebo k útoku způsobilý (rozh. 21. dub. 1S!4, č. mí)). Užit li pachatel násilí, než věc odňal, ale za účelem zmocnění se ;ií. jest tu zločin Ion p é ž <•■:• a rovněž tak, zá-hodil-li věc odcizenou a pak násilí oním způsobeni použit, aby se jí nanovo zmocnil (rozh. 13. srpna 1S56, č, $095; 1». července 1854, č. 7214). Tísní (T. lit. c) míněna tíseu, pro kterou okradený nebyl s to hájiti svou věc (rozh. z 11, čna 1886, č. 2664). Krádež věci ze spáleniště po uhašeném požáru, kdy vyhořelý již nebyl ve stavu nouze ve příčině svého vlastnictví, nepatří pod předpis § 174. I. c. (rozh. 4. dub. 1914, č. 4130) Částečné vyklizení města před nepřítelem není sobee-nou tísní«, jestliže okradeného přímo nestihlo (rozh. 6. list. 1915, č. 4267). Poznám k y: 7* 100 10í IE. Když krádež ciní více než 50 korun a byla zároveň spáchána a) ve společnosti 6' jedním nebo s více spolu-' zloději; b) v místě ke službám božím zasvěceném; e) na věcech, zamčených; d) na dříví, buď v lesích zahájených anebo se značnou škodou na.: lesích; e) na rybách v rybnících; f) na zvěři, buď v lesích zahájených nebo se ... zvláštní smělostí aneb od pachatele, který tím takořka řádnou živnost vede. o) BIO. Dle do bodu (Uvádíme ^ tento dle nového znění zák. z staršího textu byla zařáděna i krádež ad I. lit. II. pod lit. a) — a. ostatní o písmenu dále.) K bodům II.: K bodu lit. a) (nového zuění): Předpokládá se tu spolupůsobení i s o u č a s n á přítomnost; nestačí, by jedna osoba krádež spáchala, druhá jen ji nastrojila, připravovala neho usnadňovala, (rozh. 23. dubna; 1852. č, 4002); — jednání jich ve srozumění, třeba teprve při krádeži učiněném (rozh, 26. srpna 1852, c. 8754); ale odcizení každé věci se tu přičítá za krádež společnou.-' • ,/ K bodu lit. cl (nového znění) viz rozh. z 10. dub. 1905, čís. 3068. Vůbec míněna krádež, na věcech, K nimž třetí osobě jakkoliv zamezen přístup, třebas se na př. otevřeným oknem do uzamčeného pokoje dostati lze (rozh. 2G. unora^ 18at>, <í. 1653), nebo že vloudil se zloděj do domu, po uzavřeni pak krádež spáchal (rozh. 9. června 1857, č. 113) nebo i na svěřeném zapečetěném dopise peněžním (rozh. Li. pros. 1898, č. 13.919). K bodu lit, dl: „..„ „ „.„ v Srov. 59. a 60. zák. lesního z 3. pros. 18&2, o. 2d0 r. z. (v dodatcích). Hajný jenž v lese dohledu jeho svěřeném dříví si prisvojí, dopustí se krádeže, nikoliv zpronevěření, které pred; pokládá, že věc pachateli byla odevzdána, což u hajného není (rozh. 16. srpna 1854, č. 8703); svěřeno-li však hajnému drivi pokácené již rozřež a n é, dopustí se týz_.privlastnením zpronevěry (rozh. 25. září 1855, č září 1915, č, 4261. K bodu lit. e) a f) viz předpisy v K bodu lit. t): Kdo odejme pro svůj užitek zvěř střelenou sice.vei vlast-. revíru ale padnuvší v revíru cizím, dopouští se kra-§ 171. (rozh. 30. břez. 1901, č. 2596). — Pytlák, jenž vydá se do cizího revíru na čekanou s nabitou puškou a stren: vem zásoben, dopustil se činu, který ke skutečnému provedeni krádeže vede po smyslu ^ S. a 171. (rozh. z ) 28. oce 18,-.,, č. 7754). - 9012). Viz rozh, dodatku. 24. pim de že § 175.Ť) e) z vlastnosti věci ukradené. Z vlastnosti věci ukradené stane se krádež'zločinem.' I. Nehledíc k obnosu, spáchá-li ee' a) na věci, .k samým službám božím zasvěcené se zneuctením, služby náboženské urážejícím, nebo b) na věcech v 85. lit. c) a 89. jmenovaných. II. Ďiní-li krádež více než 50 korun, a a) spáchána-li byla na1 úrodě na poli nebo na ovoci na:-stromech, a v těch .zemích, kde chování bourců činí část průmyslu a venkovského hospodářství, i na listí stromů morušových, jímž se bourci krmí; . Krádež trávy neseěené jest při nepatrném množství polním pychem,- jinak ale krádeží na úrodě polní (rozh. 22. listop. 1898. A. 15.811); krádež obilí ze stohů na poli spadá pod ustanovení § 175. II. a); (rozh. 24. září 1894, č. 8223). Srov. $ 460.. dod. o polním pychu a zejm. min. nař. z 30. ledna 1860, iič. 28 ř. z. a zák. z 22. dubna 1894, č. 51 z. z. pro M. ■'.,-. b) na dobytku, když se pase nebo žene; c) na rolním nářadí na poli; • d) na piineraliích, nástrojích nebo nářadí uvnitř bání, na lomech denních, na haldách nebo v dílnách upravovacíeh. . ~ § 176.f) d) z vlastnosti .pachatelovy. Z vlastnosti pachatelovy jest krádež zločinem: I. Nehledíc k obnosu, když pachatel kradení si ve zvyk vzal. Předpokládá se tu trvalá náchylnost ke krádeži, jevící -se při každé příležitosti, aniž by zloděj, zvláštní příčinu prokázat! mohl; nestačí opětovná krádež, opětovné potrestání pro krádež třeba po delší době z nouze a pod. předsevzatou (rozh. 9. srpna 1S54. č. 8564 a j. v.). Zvykovou jest krádež, má-li pachatel náchylnost ke kradení, které podléhá při každé zdánlivě vhodné příležitosti. To zjistí so nejen z předchozích trestů, ale též z jiných, okol- 102 ností,' zejni. z toho. že sledují krádeže bezprostředně za se bon, (3. dub. 1914, č". 4149). II, Činí-li krádež více než 50 korun, a a) když pachatel liž dvakráte pro krádež trestán byl, ať byla krádež zločinem či přestupkem; Srov. rozh. z 18. list. 1906, ě. 32(11. | b) když krádež spáchají osoby služebné na svých služebních pánech nebo jiných lidech do- u mácích; O p o m ě r n služební ni srov. rozh. 9. března 1»íí4, |l ■ či. 322: 21. července 1887, č'. 5908. Odcizení šatstva, kíeré H služebníku k nošení bylo dáno, jest krádeží. (Rozh. 11. j září 1908, čv 3496.) . i, c) když ji spáchají živnostníci, učedníci nebo ná- i dennici na svém mistru, nebo na těch, kdož | práci zjednali. .'§• Odcizí-li učeň učni ve společné domácnosti věci, neuí J to dle § 176. II. lit. b) ani lít. c) trestno. (Bozh. 20. ýee 1 1909, c. 3611.) ' ! Lhostejno tu. platí-li se nádenníkovi mzda denní či týd- ně, nebo podle množství práce (rozh. 13. září 1854, c. 9929t; ;i srov. též rozh. z 16. pros. 1898, č. 13.919; rozhodným tu pouze, zda pachatel následkem takového poměru měl snazší příleži- t tost ku provedení krádeže (rozh. 21. března 1879, č. 13.705). - ■■■ ;* >Modelka« umělcova není v takovémto pracovním poměru k němu (rozh. 19. ún. 1916, Jur. Bl. 1916, str. 468). 4 Poznámky: í A 108 § 177. Má-li se, krádež dle § 176. pachateli za zločin přičítati jen pro jeho vlastnost, nebudiž_ani účastenství ani spoluvina pokládána za zločin. Ustanovení to nevztahuje se na zpronevěření írozh. 31. květ. 1854, č. 4910). § 178, ■ Trest. Není-li krádež kromě toho, co se podle 17S. až 176. ke zločinu vyhledává, ničím více stržena, potrestán a býti má těžkým žaláře nr m e z i š e-sti měsíci a jedním rokem; jsou-li tu však okolnosti přitěžující, mezi jedni m ■& pětiletý. Dle min. nař. z 13. června 1856, <';, 103 ř. z. má se vyměřit! trest dle vy&Sí sazby nejen, když sbíhají se tu dvě nebo více okolností v j,§ 173.—176. uvedených, ale i tehda, když všeobecné okolnosti přitěžující převládají nad polehčujícími: pak ale ovšem nedá se. při této sazbě trestní použiti § 54. ■ Je-li krádež zločinem podle § 176. II. a) nelze zpětilost (navrácení ke zločinu) ještě za zvláštni přitěžující okolnost pokládali, bvt i vícekrát byl trestán (rozh. 9. b řez. 1858, ě. 2136). § 179.tt) Čiuí-Ii však součet toho. co bylo ukradeno, přes 2000 konin; nebo byla-li _ krádež ©páchána e obzvláštní odvážlivostí, násilností nebo lstí; — nebo nžil-li zloděj, byv při krádeži přistižen, proti osobě nějakého skutečného násilí, nebo nebezpečné pohrůžky, aby se v držení věci kradené zachoval; anebo vzal-]i ©i pachatel kradení ve.zvyk, nalezeno buď na těžký žalář od pěti do desíti let. Srov. pozn. ■ 174. I., 176. I, Dle min. nař. z 13. června 1S56. č. 103 ř. z. má býti této sazby trestní p o n ž i t o v případech, kdy škoda činí víc než 600 K (nyní tedy dle zákona z r. 1910 přes 2000 K), když zloděj použil násilí nebo pohrůžky 174. I.), když jde o krádež ze zvyku (i 176. T.), p o vždy i když není jiné okolnosti, jež by čin kvalifikovala za zločin; v ostatních případech V 179. (odvážlivostí. násilím, lstí) však jen tehda, když čin jinak za zločin kvalifikován. . 104 Min. iiíiř. z 5. .května 1833. <\ G09(i a rozh. 1. dub. 18,1::, č. 3210 určeno, že i při pokusu S. tr. ■ z.) npstati mf-trest § 17!). (jako to platí při § 173.J, když bodnota věcí kradených činí přes' 600 lí (nyní 2000 K), ať z pokusu či z krádeže dokonané dohromady čítajíc, a užiti lze při pouhém pokusu zmírnění ^ 47. tr. z. O b z v I á štní o d v á ž 1 i v o s t í míněno tu, když zloděj nedbaje překážek a odporu vzdor očividnému nebezpečí, žei bv mohl bvti prozrazen á postižen, přec krádeže se dopustil (rozh. 14. června 1854, č. G234). . •§ 180. Tím, že krádež byla spáchána času nočního, není sice sama*o sobě ještě zločinem, nepřistupuj e-li k tomu zároveň některá z okolností v 173. až 176. uvedených, má se však krádež taková buď vyměřením delšího trestu nebo! teostřením trestu přísněji potrestati, než kdyby se za okolností jinak stejných byla stala ve dne. I. při této, okolnosti přitěžujíeí muže za veliké převahy okolností polehčujíc-ích. uznáno bvti "na nejmensí míru trestu (rozh. 26. květ, 1852. ti. 51)66). Zpronevěření stává se zločinem. - a) z povahy skutku. Zpronevěření má ee pokládati za zločin, když někdo věc nějakou, kteráž mu příčiny jeho veřejného (státního nebo obecního) úřadu . nebo zvláštního příkazu vrchnostenského nebo obecního byla svěřena a kteráž činí více než 5ilr korun, za c-ebon zadrží nebo sobě přivlastní." Byl-li dán příkaz písemně či ústně, jest lhostejno (rozh. 14. října 1852. č. 10.355). O notářích -srov. § 1. zák. z 25. července 1871, ň 75 ř. z.; o dozorcích zem. r o b o t areu rozh. 2. břez. 1894, ;e. 278 a j. v. Viz též »Právník« 1915, str. 214. Osoba služebné, jež svěřené jí služebním pánem uzavřené peněžní psaní otevře a peníze odcizí, nedopouští se zpronevěření, nvbrž krádeže na věci uzamčené 174. II. á) (= 174. II. c. dle nového znění z r. 1910) (rozh., ífi. 'pros. 1S9S, ě. 13.919). O poměru zpronevěření ku podvodu viz rozh. 6. dub. 1899, č. 3068 a pozn. k § 197, 105 Zpronevěření (nikoliv krádeže) dopustí se exekut, jenž po dražbě své nemovitosti sklízí úrodu, aě vydražitel 'následkem uděleného príklepu k nemovitosti té již vlastnické'!!o práva nabyl (rozh. 11. břez. 1899. č. 17.800). Poznámky 106 107 § 182. Trest. Takové zpronevěření potrestáno budiž těžký m žalářem; od jednoho až do pěti let; ale při-vyšuje-li 1000 korun, od pěti až do desíti a d v a c e t i 1 e t. ' § 183.+) b) z vyššího obnosu. Zločinu zpronevěření dopustí se i ten, kdo mimo případ, v § 181. obsažený, věc nejakou jemu svěřenou, která činí více než 200 korun, za sebou zadrží nebo sobě přivlastní. ■["----] Druhý odst. tohoto <$> zruš. zákonem o marení exekuce (v dodatku), O sčítání .2iá stek .jse zločinu nebo i pokusu s rov. rozh. 5. květ. 1853, č. 6096. Viz též poznámky pri H 178., 174. II. e), d) a 181. Přivlastněním rozumí se: disponovati s. věcí tak, že ten, kdo ji byl svěřil, již ji ve své moci nemá, nebo užít* věci k svým nebo cizím účelům; v pojmu tom zahrnuto i zadržení si věci. O zpronevěře hotov, peněz k nákupu odevzdaných, použitých k vlastním účelům, smíšených: rozh. -26. led. 1917. Jur. BI. str. 516. Ku zpronevěřeni stačí, když pachatel svěřenou věc n c-v y d á v čas, kdy ji vydati má, af si sám ji zadržuje či .zatajuje nebo s ní již disponoval (rozh. 5. ..října 1854, ě. 10.31,8). ■ — Šatstvo v době služ. poměru přenechané - služebníku, není jemu xsvěřeno«. — nvbrž je v držbě pána. Odcizení Šatstva takového je krádeží 3-76. II. b). (Bozh. 14. září 190S, č. MWJ\ Z 1 ý ti m y s 1 leží ve vědomí pachatele, že mu byla věc svěřena "(rozh. 21. září 1870. č. 11,077); hodnota věci čítá se dle škody způsobené, ne dle prospěchu pachatelova (rozh. 26. října 1870, č. 12.634): zpronevěření' možným též na věci zapůjčené nebo najaté (rozh. 14. ledna 1851, č. 7173). K poj m u zpronevěření srov. též rozh. 12. listop. 1898, e„ 12.514: o věcech na splátky koupených rozh. 4. března 1890, č. 1132 a j. v. § 184. Trest Takové zpronevěření potrestáno buď těžkým žalářem od šesti měsíců až do jednoho roku; při potěžujícíeh okolnostech těžkým žalářem o d_ j e d n o h o roku a ž d o pěti let; přesahuje-] i však obnos dva tisíce korun, od pěti až d o d e s í t i ■ 1 e t § 185. Účastenství na krádeži nebo na zpronevěření. Účastenství^ na krádeži nebo na zpronevěření dopustí se ten, kdo věc ukradenou nebo zpronevěřenou ukryje, na sebe. přeyadfí nebo odbyt..........jejLo- patrí. " Tu jedná se o tak zv. podílnictví již p o krádeži a po zpronevěření věci (rozh. 19. dubna 1854, č. 3820, rozh. z 29. říj. 1901, ô. 2663; plenění: rozh. 14. Ir vět, 1917 č. pri 4419. Viz i pozu. ^ 214. tr. z. Sem srov. též ustanovení 473. až 477 tr. z. Kdo ze spořitelní knížky ukradené obstará vyzvednutí vkladu peněžního, ten opatřuje odbyt její (rozh, 16. března 1895. č. 789); kdo , věci bona fide nabyl, ale zvěděv o jejím původu z krádeže nebo ze' zpronevěření, ji potom skrývá nebo odbyt její opatří, jest podílníkem podle 8. června 1895, B. 8484, též rezh. 27. září z 15. října 1902, ô. 2757, z 23. list, 190S. § 185. tr. z. (rozh, 1895, č. 8813, rozh. č. 3519 a j. v,), Podmínkou tn rovněž pachatele nebo maj etnika září 1909, č. 30151. není, věci zda znal ukryvatel vlastního prisvojené čili nic (rozh. 18. § 186. Trest, Jestli účastníkovi: a) podle obnosu nebo_ hodnoty věci, anebo z jaří- , běhu "povedlonio, ^"^pyKnĚcéidež nebo ..zpSflfe--"ýeřoní "íppaěhánoi zjgůeobemjakovým^ kterýž je , ělixť zločinem,"áe^iYézále^Ii ten""způsob toliko v osobní vlastnosti pachatelově, nebo b) přeyyšují-li věci yíeekráte^ukryté, na sebe pře-véSpMÍé*"nélJb pi^Saníroceue "dbhromady při krádeži nebo při zpronevěření obnos nebo hodnotu dvou set korun, potrestánot buď účastenství žalářem od šesti měsíců až do jednoho roku, po- Í08 dle velikosti obnosu, lsti a^ škody, které bylo napomoženo, také až i do pěti let. Nechá-li manželka ve společ. bytě věci manželem u-adené a schované, není to podílnictvím na krádeži (rozb. ún. 1917, č.. 4382). Společníci odnášející k usehovateli vč.c, ukradenou ,11-zlodčjem, jsou společně zodpovědní za celý výsledek; " ' ' í> 404.. spolu-pros. nym „_________„„„^ ------ ------ _ _.. nelze tu říci, že ten či onen dopustil se jen přestupku není-li jisto, že b.v ten či onen se byl'.zdržel od svého působení, kdyby byl znal cenu věcí ukrývaných. (1 1913 4101.) Viz i Vozh""z 14. květ. 1917, é. 4419. Při podílnictví, jehož předmětem bylý zástavní lístky, nutno zjistiti cenu věcí zastavených (26.~kv. 1914,- 5. 4138). § 186. a) môže i tehda použito býti, když hlavní pachatel Jen dle $ 463. tr. z. trestným jest (rozh. 1. června 1894. č. 4806); na vyšší míru'trestu může. uznáno bytí, byt i jen jediná ze tří okolností v posled. odat. S? 186. b) uvedených tu bvla (rozh. 13. října 1853, č. 10.380 a srov. rozh. ■21. říj. 1909. č. 3651). . : - Pozná, m k y: 109 3 187. Beztrestnost krádeže a zpronevěřeni pro účinnou lítost '.' Všeliká krádež a všeliké zpronevěření trestným býti přestává, když -pachatel z účinné lítosti, třeba k naléhání poškozeného, sám, nikoliv ale jiný m něj, všechnu škodu ze skutku jeho vzešlou napraví prve, nežli soud nebo jiná vrchnost o provinění jeho zviř-'■■■---■•■ To platí také o ^účastenství; avšak k osvobození postačuje, když účastník krádeže nebo zpronevěření prve, nežli vrchnost o tom zví, napraví všechnu .škodu % jeho účastenství vzešlou,, pokud se část ta vyšetřiti dá. Vrchností tu míněny osoby nebo úřady, vládou přímo nebo nepřímo k tomu m-čerié, aby o zachování pokoje, pořádku a bezpečnosti dbaly; tedy četnictvo, obecní starosta, poštovní ředitelství a komisaři a j. (rozh. 13. říj. 1868, č. 10.268; 8. dubna 1856, č. 3290; 9. října 1S61, č. 6577 a rozh. z 15. pros. 1906, č. 3284 a j.). K naléhání poškozeného učiněné napravení Škody platí tu za důvod beztrestnosti jen, niohl-li pachatel přece jein nahrazení škody skutečně odepříti (rozh. 7. února 1896, č. 14.369); není tu beztrestným pachatel, jenž vrátí věc teprve v okamžiku, kdy už vypátrán býti musil (rozh. 22. prosince 1853, č. 12.666). Po z n á m k y liC O částečné náhradě Škody ze spoluviny . rozh. ze 17. list. 1906, 5. 3258 a z 15. dub. 1907, č. 3345. Trestní právo státu nemůže soukromými úmluvami stran obmezeno být i, tedy ani k o n v e n c.i o n á 1 n í pokut a, ani vzdaní s e náhrady škody se strany poškozeného nemaže vylučovali trestnost (rozh. 7. června 1854, č. 5856; 24. prosince 1852, Č. 13.431). Srov. též rozh. z 24. květ. 1907, č. 33%. Dohoda, dle níž se zavazuje pachatel zaplatit! obnos zpronevěřený rněs. splátkami, počínajíc dnem, kdy nějaké místo nastoupí, nevyhovuje předpokladům ^ 187. a 188. (14, čna 1914, č. 4156). O slibu náhrady škody »v nejbližšíeh dnech* (= do týdne) ;viz rozh. 2. čna 1917.. Jud. S. 204. — Vzdání se zbytku porovnané náhradv neprivodí dostatečnou trestnost: Práv. 1919, str. 130. íf ahradí-li zákon n ý zástupce z a n e z 1 e t i 1 c e škodu z téhož jmění, není vyloučena beztrestnost (rozh. 7. června 1887, č. 6171 a j. v.). Při pokusu krádeže vyloučena jest účinná lítost $ 187. tr. z. (rozh. z 30. dub. 1909, č. 3606). Rovněž tak byly-H pro-vedeuv jedním činem útočným pokus krádeže a krádež dokonaná (rozh. 25. říj. 1909, č. 3635). § 188. Jestliže tedy poškozený -vrchnosti oznámil, /že byl okraden, nemoha však ani vzdálenými půtahy na pachatele poukázati, pachatel,by však prve, nežli se vrchnost doví, že on jest pachatelem, škodu napravil, pak jest pachatel ovšem prost trestu; na-" proti tomu nemá místa ustanovení paragrafu předešlého: a) když 'zloděj, byv prvé, nežli věc ukradenpu " ■ v bezpečnost uvedl, na. útěku pdL;pkraden^h.o dostižen na jeho požádání ji navrátí, ianebo stíhányneai ji odhodí; Tedy když ukrytí věci ukradené by to buď docela nemožným nebo- aspoň velice pochybným, že se zdaří (rozh. 3. ledna 1895, č. 15.324). ,.b) když se pachatel zaváže, že poškozenému v určitém čas©l dá náhradu, ale narovnání nedostojí, a poškozený ho potom udá; nebo Ztrácí tudíž právo na beztrestnost, kdo k odškodnění ■ poškozeného vydanou mu směnku v čas splatnosti nezaplatí (rozh. 16. června 1894, ě. 5224). , e) když v okolnostech těchto při narovnání jenom část věcí odcizených byla_navrácena, nebo • -.111 d) když pachatel část odcizených věcí prve, nežli vrchnost o tom zví, navrátí, a stran ostatku I " k narovnání se ,ngj)í3jí.ě," póIKožeňý vsak v narovnánínevejde a pachatele zatknouti dá. Poznámky: i - - ■ ■i 4 J I f í 113 113 Krádeže a zpronevěření, jež se pokládají za přestupky. Kdy ostatně krádeže nebo zpronevěření, jež se tuto neuvádějí, a účastenství v nich, jakož i vůbec krádeže a zpronevěření, kteráž se přihodí mezi manžely, rodiči, dětmi a mezi bratry a sestrami,, pokud jsou ve společné domácnosti, pokládati se mají zas přestupky, o: tom obsažen jest předpis v druhém dílu zákona tohoto 463.). Předpis ten vztahuje se také jen na věei členům rodiny patřící: cizí v ec i, byť i v obydlí rodiny uschované, jsou tu vyloučeny {rozh. 5. září 1855, č'. 8930). Předpis § 189. platí i "na nevlastního syna poškozeného (rozh. 4. prosince 1894. č. 14.432); ale vždy běží o poměr mezi pachatelem a vlastníkem věci, ne o poměr k deteníorovi věci (rrfzh. li!, března 1899 ě 15.841). Viz ^ 468. a 525. tr. z. a jich pozn. Hlava d v a c á. t á d r u há. O loupeži. § 190.tt) Loupež. Loupeže dopustí se ten, kdo někouKu J^ginívjiár_ silí, aby ee zmocnil jeho nebo nejaké jiňé~clzi.i|ci Tnoyite; n.áp^^áe^.8&~fitaue skuteČzrýnij uBl^eilíffl _fieEä„JLe^3ÄEäEŽSfíú«-''' Předpokládá se tu se strany pachatele jeuaání ze z i-sku chtivosti (rozh. 1S. li stop. 1856, č. 11.119); stačí ke zločinu tomu vis e-o m p u 1 s i v a, běží-li však o pohrnžku, musí tato směřovali proti životu a tělu, a nebezpečí, jímž pohroženo, býti bezprostředně hrozícím (rozh, (3. dub. 1899, ě. .1655); jako spolupachatel zodpověděn i ten, kdo tu, maje s ostatními stejný úmysl zlý, mezi tím, co tito jednání, lia zločin 4 190. tr. z. se vztahující, před se berou, jest nastraží, byť i rukv své bezprostředně nevztáhl (rozh.. 4. února 1899, ě. 17.528). Srov. též $ 98. sa § 174. I. a pozn. Zločin loupeže nekonkuruje se zločinem § 93., jestliže omezení osobní svobody bylo prostředkem zmocni ti se cizí věci; rozh. 9. čna 1916, ě. 4326. § 191.it) Trest, Již taková pohrůžka, byť. se i jen od jednotlivého člověk a.- stala a žádného účinku neměla, potrestat! se má těžkým žalářem od pěti až d o d e s í t i 1 e t. . § 192.tt) Stala-li se však pohrůžka ve spolku s jedním nebo s více spolulotipežníky, nebo ee zbraní vražednou, anebo byla-li věc na takovou pohrůžku loupeží skutečně odňata, nalezeno býti. má na ť$xký ¥>alář od desíti až do dvaceti let* 4 193.tt) Tento^ trest nastane i tehdy, když byla. na uě-koho násilně ruka vztažena, ačkoli loupež nebyla dokonána. § 194.ft) ' ■ - Byla-li však loupež, násilným vztažením ruky předsevzatá, také dokonána, potrestáno to buď % o s t ř e n ý m t ě ž k: ý m ž a 1 á ř é m o d d e ,s í t i do dvaceti let, § 195,tt) Ale byl-li při loupeži někdo tak poraněn nebo tak mu bylo ublíženo, že proto utrpěl těžké poškození ixatěle C§ 152.); anebo, byl-li někdo déle trvajícím zlým nakládáním nebo nebezpečným vyhrožováním v trapný stav vydán; potrestán býti má každý, kdo: v ' tom měl účastenství, těžkým ž a-i á ř e m d o ž i vo t ní m. . / .Účastenství na loupeži. „ Kdo věc, o.....které ví,,že byla loupežně_pdňat& bjr.iA ^MĚSMs^sLMmoéiJ^L^^BS&, úJŤym od- Trestní zákon 6. vyd, 8 114 byt její opatří jnebo na sebe přejede, yiiien jest ži^iňem '"uMštMšWiTWa '"T^pežTT'ä'^pbtreHau býti má tě ž-kým' žalářem mezi jedním a pěti lety. Pod m k r ý vání m< míněno íu jednání širšího významu, kteréž k tomu směřuje a se hodí, • Klížit i vlastníku, ahy. nabyl opětné vlády nou (rozh, 27, září 1895, č. 8313). 115 znemožnili nebo nad věcí uJoupe Hlava d v a c á t á třetí. O podvodu, podvodném úpadku, a poškození • cizích ■ véřiíaíů. § 197.ii . Podvod. iídQ,,Jstivýía.-,.pĚedstírá.ním nebo jednáním ji-héh<>. ;nvede -3r.,-omyl,-jímž-»Běk;do, budiž to stát, obce nějaká nebo jiná osoba na svém majetku nebo na jiných právech škodu trpěli má; anebo, kdo v ú-myslu tom a způsobem právě dotčeným nžij.ajimy-lu nebo nevědomosti -áinéhoj dopustí se" pocivôdTí'; necht ese k tomu dal. s vešti......zištností,. .náruživOjäíí; úmyslem,..by tím někomu zjednal proti zákonu výhody.....nějaké, nebo jakýmkoliv úmyslem vedlejším. Jest tu podvod lstí, když zaměstnavatel v opožděné-a po onemocnění dělníka teprve podané přihlášee, zamlčí, okresní nemocenské pokladně tyto okolnosti (§§ 31., 32. zák. 7,\ 30. března 1888. č. 33- ř. z.) učiniv opatření, aby dělník pod^ poru stanovami určenou hned nežádal (rozh. 22. září 1894, č. 8177). — Vědomé neoprávněněné vybírání vyživovacího příspěvku trestá úřad politický, ač není-li tu jednání dle, trest. zák. (<> 5. zák. z 23. září 1959 č. 530 sb. z.). — Není tu vsak podvod lstí spáchaný, ale krádež, jestli služebník ze zboží, jež svému pánu dovezl, něco ve voze nechá, odveze a prodá (rozh. 21. duh. 1889, č: 570); .naproti tomu může Istným předstíráním nebo jednáním kvalifikované žebrání býti podvodem (rozh. 22, září 1899, č. 13.175). O lstivém předstírání škody z požáru vzniklé v přiznání podaném pojišťovně viz rozh. z 5. září 1908, č. 3403. z 1. září 1909. č. 3630 a j. Porov. roz. 3. dub. 1909, č. 3580! Viz ^Právník « 1911. str. 120 a. 1918, sír. 130. • O poměru zločinu § 197. k pouhému civilnímu bezpráví viz rozh. z 16. říj. 1906, č. 3229. l i- í O nedostatku úmyslu směřujícího k neškození (státního ráva dozíraeího) rozh. 4. břess. .1916, <♦. 4303. Stát má kou- - -----, ■-. ------ — má kou- aby upraveno bylo zásobování obvvatelstva: 1917. o. 4412 (o chlebenkách prav krétní právo, rozh. 23.. dub. kazech). Na rozdíl od zpronevěření srov. rozh. z 16. Č. 3069, z M, září 1901, č. 2647 a z 12. října 1907 Porovnejme i pozn. 85., 101., 171., 183. a otištěný v dodatku. i moučných vý dubna 1905, , č. 3379 a i. zákon o lichvč, Poznámky: 116 IM Vstoupil-Ii někdo bez jízdního lístku db želez, vlaku, aby záludně zdarma dopravu své osoby docílil, může to býti podvodem die § 197. tr. z. (rozh. z 2. led. 1907, č. 3281); podobně použil-li k tomu cizího (nepřenesiteliióho) lístku předplatného (rozh. z 3. září 1901, č, 2638 a z 13. duh. 1904, ô. 2946). Ale srov. i rozh. z 13. října 1908, č. 34S6! — Viz i rozh. 27. ún. 1917, č. 4347. Nabízen-li důkaz ve sporu padělanou listinou, nevylučuje možnost protidůkazu přičítání podvodu (rozli, 9. května 1895, č. 2821). Při podvodném prodeji padělaniých potravin jen subsidiárně tu nastupováno budiž dle zák. z 16, ledna 1896, č. 89 ř. z. na r. 1897; ustanovení § 11. téhož zákona liší se od zločinu § 197. tr. z. jen tím, žo zde se předpokládá úmysl k poškození směřující (rozh. 11. července 1898, č. 8111: 24. listopadu 1899, č. 11.474). Požadování. přemrštěných een není -lstivým předstíráním* vzbuzujícím omyl, není podvodem (rozh. 12. led. 1915, Kr. II. 8; 3. břez. 1915, Kr. II. 67). Úmysl způsobiti škodu při podvodu falšováním směnky ntiií tu jen tehdy, když vyloučena možnost poškození směn. věřitelů nebo dlužníků (rozh. 23. břez. 1914, č. 4123), Podmínkou podvodu není, aby pachatel mohl dle civil, práva uplatňováti výhodu s poškozením podvedeného spojenou (rozh. 8. květ. 1914, č„ 4Í29). O předložení neúplných listin mzdových nem. pokladně: rozh. 12, čna 1911, č, 4158. K podvodu není nutno, aby škoda oceněna býti mohla v penězích: i k pokusu podvodu však vyžaduje se alespoň abstraktní možnost, užitým prostředkem způsobiti omyl. a možnost škody (rozh. 20. list. 1894, č. 13.735); k tomu, aby d o k o n á n o bylo ucházení se o křivé svědectví, prostřednictvím jiné osoby navlečené, zapotřebí, aby prostředník za účelem ucházení se toho skutečně na svědka se obrátil (rozh. 4, listop. 1899. č. 9110). Poznámky: Zákon o ochraně vynálezů (zák. patentový) z 11. ledna 1897, č|. 30 ř. z.: § 9(. Bylo-li porušení patentu (§ 95.) spácháno vědomě, tedy zakládá p řeč i n a budiž od sborových soudů I. instance, které povolány jsou vykonávati soudní moc trestní, na vinníku potrestáno penězi od 1000 až 4000 K, nebo v č z en í m od tří m ě sí c ů až do jednoho roku, s čímž může býti spojena peněžitá pokuta až do 4000 K. Stíhání soudem trestním nastává toliko k žádosti poškozeného. Tím není. vyloučeno, aby zároveň bylo použito přísnějších ustanovení všeobecného zákonníka trestního, zejména ustanovení o podvodu. Peněžité pokuty připadnou pokladně státní. (O předmětech, jež na útraty odsouzeného se zničí, a za propadlé prohlásí, obsahuje ustanovení § 100. a v případě osvobozujícího rozsudku § 101.; o náhradě jedná § 103.; uveřejnění trestního rozsudku § 104.; opatření zjišťovací § 105,; o předběžném trestním řízení k předběžné ochraně patentu § 196.. 107. téhož zákona.) Viz zák. z 27. květ. 3919, č. 305 sb. zák. Zákon o ochraně známek z 6. ledna 1890, č. 19 ř. z.: § 23. Kdo zboží, které bezprávně označeno jest známkou, jíž výhradně užívati někdo jiný jest oprávněn, vědomě do obchodu dá nebo na prodej chová, dále kdo k tomu účelu padělá vědomě některou známku, vinen se etane přečiněin a potrestán bude na penězích od 1090 K až do 4000 K, noho vězením od tří měsíců až do jednoho roku, s čímž spojena býti může peněžitá pokuta až do 4000 K. Tím není vyloučeno, aby zároveň užilo se přísnějších ustanovení obecného zákonníka trestního, zejména ustanovení o zločinu podvodu (§ 197. a násl.). § 24. Ustanovení § 23. vztahuje se také k onomu, jenž zboží, které bezprávně označeno jest jménem, firmou, znakom nebo obchodním pojmenováním závodu některého vy-rahitele nebo kupce, vědomě do obchodu dá nebo na prodej chová, dále k onomu, jenž k tomuto účelu vědomě zhotoví dotčená poznamenání. § 25. Trestnost činů v H- 23. a 24. naznačených není tím vyloučena, že známka, jméno, firma, znak nebo obchodní pojmenování závodu uvedeny jsou s tak malými změnami nebo tak nezřetelnými, že by obyčejný kupec příslušného zboží i-ozdíJ seznali mohl toliko, užívaje zvláštní pozornosti. $ 26. K řízení a k rozsudku o prečinech v 23. a 24. naznačených povoláni jsou řádní soudové. — Stíhání děje se toliko k "žádosti poškozeného. ^ 27. jedná o zničení a odstranění padělaných známek, o veřejném prohlášení rozsudku nákladem vinníkovým a o případné náhradě do 10.000 K. — O prozatímním opatření u trest, soudu ^ 28. a 30. . Poznámky: ľ 118 119 § 198.T) Okolnosti, dle nichž stává se podved zločinem Podvod stává se zločinem buď z povahy skutku nebo z obnosu škody. § 199.t) ' . a) z povahy skutku. Když jsou tu podmínky § 197., stane se podvod již z povahy skutku zločinem: a) když se někdo ve své vlastní věci před soudem ku křivé přísaze nabídne, nebo iřÍ3!Ojl-lílí-5sahu_aku;tgčilě vy kuna, anebo když se""někdo ucházel o křivé svědectví, jež před soudem má se vydati, nebo když se někdo ke ikřivému svědectví před soudem nabídnul nebo je vydal, byť i ve svědectví tom nabízení se ku přísiaze nebo vykonání přísahy zároveň obsaženo nebylo; z 25. února 1919 č. 84 sb. z á k. o soupisu Zákon jínění: V 12. Osoby, které v úziinií republiky Československé bydlí, nebo nejméně jeden rok se zdržují, jsou povinny přiznali všechen majetek, tedy i onen, který leží mimo území Československé republiky. Ostatní osoby jsou povinny přiznati jen jmění, které mají na území Československého státu. ^ 33. Kdo přiznání nepodá nebo ličiuí v něm falešná nebo neúplná udání, nebo kdo nesprávně udá "osoby k podání, přiznání povinné, trestá se vězením od 1 dne do 6 měsíců. Stejnému trestu podléhá ten, kdo k zatajení nebo zavlečení jmění soupisu podrobeného napomáhá nebo svádí. O přiznáni platí obdobná ustanovení .§ 5.- cis. nařízení ze dne 16. března 1917, z, ř. č. 124. Ministr financí se zmocňuje, aby uložil těm, kdož přiznání činí, aby. je stvrdili přísahou'pod následky trestního zákona. Nesložená nebo odepřená přísaha pokládá se za. doznání nesprávnosti nebo neúplnosti přiznání. Přiznání může býti vymíceno pokutou pořádkovou až do výše 5000 K. která 'líníže býti dle potřeby od úřadu, daiiě vyměřujícího opětně uložena. O rekursu rozhoduje zemský finanční úřad s konečnou platností. .§ 14. Veškeré zjišťování jmění děje se dle stavu ze 1. března 1919. Každý občan usedlý v Československé publice má při zjišťování jmění svědeckou a znaleckou povinnost a zbavuje se při svém svědectví ínlčelivosti. pokud zákonem uložena není, povinnosti zachovalí obchodní tia-. jemství, a neplatí pro něho jako svědka ustanovení § 153 tr, r., nemůže však ani sám ani osoby v § 152. tr. ř, uvedené dno re- býti stíhán trestné, disciplinárně nebo důchodkově, vyjde.11 z "jehož svědecké výpovědi, že buď on sám nebo osoby v § 152, tr.' r. jmenované dopustily se nějakého trestního činu. — Svědek ani osoby uvedené v § .121. odst. 3. e. ř. s. nemohou býti stíhány trestně, disciplinárně nebo dftehodkově, patruo-li z výpovědi, že se dopustili" nějakého trest, činu při provádění nař. zákona z 25. února 1919, čís. 84 sb. z. (61. 2. zák. z 20. bezna 1919, čís. 343 sb. z). Každý občan, usedlý v č.-s. republice má při zjišťování jmění dle uař. ze 7. července 1939 č. 370. sb. z. soupisu podrobeného s v ěd e c k o n a znaleckou povinnost a zbavuje se při svém svědectví m 1 6 e 1 i v o s t i. pokud je zákonem uložena.- jakož i povinnosti zachovati ••obchodní tajemství. V těchto případech neplatí ustanovení $ 153. tr. ř. a nemohou býti ani sám takový svědek či znalec ani osoby uvedené v § 152. tr. ř; stíháni trestně, disciplinárně nebo 'dficliodkově, vyjde-H z jeho výpovědi svědecké na jeve. že buď on sám nebo některá z osob jmenovaných v 152. tr. ř, dopustila se nějakého trestního činu. — (Výslech provede se přísežně dli.ště svědkova íiebo znalcova, ji může cena pokutou do 1.000 K.) (Ok- II. nař. 1919, č. 370. sb. z.'l Srov. sem i pózu. §y 19'- a 461 u okres, výpověď soudu by-býti vynn-7. července O 376., kdy pros. ! nia pat. Sjíll se dl - ý s 1 e c h u o výslechu a 388. C í\ tr. ž. s v ě d k ů ve sporu strany s p o r 11 é s.: nerozhodným viz ^ 33S.. 339. k důkazu ^ 375.. že soudce v době, 377. a 5S8. c. ř. s.: nerozhodným jest, křivě před ním přísaháno, již pravý stav znal (rozh. 28 3908. -č, 3544). * ii/, ;a krivé ! vi] 11 1 ,1 ( J ! \ v 394 a 1 i 1 í n é m pol l^dá se výpověď vy-' s\ t 1 1 j i -*n d ma li podle $ 2. odst. 5. 1KS4 č- 208 ř. z. (rozh. 1. března 1900, - č. i pi -Pn po P smiIkIm ki i 1 \t v1 m. di kciz i'n laoi/nii ^di 1 t d< it 399. vodu O 31 a. b 1 z e n liMopadu is94 kj n ou ^ \ ] o\ c t) 1 < 1 f stm m (i n/li l^li < 1 3021 t 1 9 lu-t ip tdn Krov. pozn, í. 19/. chci a) ti n 1 ubna 1895, porn svědkem, o němž že k jejímu prospěchu jest strana vínna spoluvinou na pod-/ ) (i vli 12 1 m tu 1 3899, č. 2771.). se ku Im mu s\ i deetví srov. rozh. 117""' um 7i s ! dek při líčení odvolá c. ■i pi 1 ibcv i !S 11 1 n 1 u r h 1 / 1 n ]S'b ( d tr. z. ■m lsl 1 1 s í/ei i ^ i danou, nestává se i 169^ ale též z .21. února 1 o křivé svědectví viz též 7. 12- června 1896, ě. 4777. Zločinem tím vinen i svědek,. 3enz (k $ ln3.tr.i-. otázku, spáchal-li určitý trestný cm, nepravdivé zodpoví (rozh.. 4 led. 3915. č. 4207) Tak i nepravdivé zodpovídání všeobeo 120 121 o!;V/.ek (generalií) svědkem, ale byl-li si svědek vědom ze i v tomto směru podléhá svědecké přísnosti (rozh. 17. list. líilt ů. 4179). Viz i rozh. uvedená v Práv. 1918, str. 130. a 307. b) když někdo nepravdivě n,n^Jéj> charakter veřejného...„úředníka, nebo lživě předstírá nejaký příkaz vrchnostenský, nebo nějaké zvláštní právo, ježto prý od veřejného úřadu obdržel; Takto trestuhodný jest, kdo: zašle telegrafický rozkaz opatřený falešně jménem představeného obce tiskárně, aby neuverejnila v obec. listě soudem nařízenou vyhlášku dražby ■ svržků. (rozh. 7. pros. 1914, ct 4198). c) když sej nějaké veřejné živnosti užívá nepravé míiT nebo váhy, nebo míry a váhy. ta- . kové, která "v sobě méně obsahuje, nechť jest cimentována nebo není; I zúmyslné zatajení okolností ziiámvch jest křivvnr řvědectvím (rozh. 17. května 1854, č. 5059). Nerozhodným jest, zda £koda způsobena čili nie, a zda pachatel či kdo jiný váhu nebo závaží tak poškodil, že správně neukazuje (rozh. 24. září 1852, čv 9779: 26. prosince 1S54, ě. 8021); neměl-li obviněný však tento zlý úmysl, není jeho čin podvodem. Ale srov. i rozh. z 10. oce 1909, č. 3603. Ke' skutkové podstatě tu třeba zjistiti zvláště nmvsl po-Skozovaeí (rozh. 22. října 1912, č. 39S3). d) když někdo napodobuje nebo, falšuje, nějakou veřej nou listinut,;i,n.ěj.aké veřej nýni. ústa vem "zaveď en é poznamenání kolkem, pečetí nebo známkou; Poznámky; Napodobení a padělání kolkových známek k okolkováuí bankovek č.-s.. zavedených dle nař. min. f in. z 25. února 1919, ěís. 86 sb. z. trestá se dle tr. zák. ( 197. a rozb. z 23. března 1899, č. 17.738; k -činnosti- tu nutným zlý úmysl, ke způsobení škody směřující; pouhé zfaläov-ání nedává tu ještě na jevo zlý. úmysl (rozb. 1. února 1854, ě;. 7311); vydáuí falešné směnky, protestování a odevzdání advokátovi k zažalováni, jest činem prípravným; podání žaloby na základě, směnky takové jest pokusem, ale dobytí rozhodnutí-soudcovského na. základě oné směnky jest podvodem clo k o n a n ý m (rožh. 27. října. 1853, č. 11.141). I zápisy křídou na obchodním reŕíálu a pod. -počítat i jest za slistiny*'$ 201, lit. a) (rozb. •>. pros. 1908, č. 3528). Srov. § 109. a sled. tr .z. a v dodatku zák. o čistotě voleb, .o).^.kdo „něčího, slabého, rozmnn zneužívá pověr eě-ným nebo jiným fitivým zaslepováním jemu nebo jinému na škodu; c) kd.Q,yěm.naie;ZLené neho omylem ho došlé úmyslně ukryje a sobě přivlastní, což ee však na zatajení pokladu nalezeného nevztahuje; Poznámky: 124 125 O nálezu 15 rov. 385,. 888. a sled. a % 398. obě. z.; o věcech, v železničním voze nebo v čekárně nalezených via min. naiv z 9. června 1853, č, 19.675, poukazující, ku předpisům .obě. z., a též želez. regi. z 10, pros. 1892, .6. 207 ř. z. (\> 38.). I ten. kdo věc jiným nalezenou vědomo si podrží, vinen dle 201. lit, c) tr. z, (rozh. z 20. srp. 1909, č. 3609). O pokladu viz rozh. z 21. čna 1909, č, 3802. Činu tohoto dopouští se nejen nálezce sám, ale každý, kdo na sebe vědomě převede věc jiným' nalezenou, ji zatajuje nebo si přivlastní {rozh. 23. dub. 1912, č. 8973). K pojmu podvodu dle V 201. lit, c) a pojmu zpronevěry, přivlastnili si pachatel věc omylem došlou,'viz rozh. 14. led. 1915, č. 4219. . d) Mat.jSÍ„4á-..Jslfi&líé........iménp, falešný stav nebo charakter, vydává se za vlastníka cizího jmění nebo jinak nepravoutvářností se ukrývá, aby si nesprayedlivý -zisk přivlastnil, někomu na jmění nebo právech_ škodu způsobily anebo někoho ke škodlivým činům svedl, k nimž by se nebyl odhodlal, kdyby ten podvod na něm nebyl býval proveden: e) kdo.......ve hře užívá ^ falešných kostek, falešných karet, .nějakého lstivého srozumění nebo jiných lstivých uskoků. § 202. Trest na zločin podvodu. Trestem podvodu jest vůbec žalář od šesti m e s í e u a ž do jednoho-rok u, ale jsou-li tu okolnosti přítěžující, od jednoho až do pěti let, . . Sazbu tuto sluší pokládali za j e d i n o u (rozh. 25. ledna -1854, č. 545 a 553). § 203.tt) Převyšuje-lii však obnos ,nebo hodnota toho. co si pachatel zločinem prisvojil, nebo k čemu jeho úmysl směřoval, sumu 2000 korun, nebo, spáchal-li zločinec podvod s obzvláštní smělostí a lstí, anebo vzal-li si provozování podvodů ve zvyk, tresce se to 1, ě ž k ý m žalářem o d pěti až d o desíti let Nehledíc k výrazu »co si přisvojik přec jen tu rozhodnou škoda poškozeného, ne zisk pachatelův (rozh. 22. prosince 1898, 6. 9670), " ■ ■" $ 204.t) ; Spáehán-li. zločin podvodu křivou přísahou (§ 199. lit. a;), odsouzen býti má podvodník k trestu t ěžk é h o ž a 1 áře na tak dlouho, jak to v §§'202. a 203. ustanoveno, a způsobil-]i křivou přísahou Škodu velmi důležitou, k těžkému žalári a ž » í na dvacet let, podle okolností i dožívot- n í m u. Ustanovení to vztahuje se i na přísahu n a b í d u u t o u (rozh. 25. dubna 1853, č. 3889,). Srov. pozn. § 199. lit, a] lr. z. § 205. Podvody, jež se pokládat i maj í za přestupky. Podvody, při nichž není žádné okolnosti v 199. a 200. uvedené, pokládati se mají za přestupky, a jest se stran nich zaehovati podle předpisu, obsaženého y druhém dílu zákona tohoto. Viz 401. tr. z. a pozn. 205a.f) ■ -J*odvodiiý úpadek. 1. Kdo úmyslně uspokojení fcvých \ ěřilolůne-l)o jich číícll zmaří jícho, ztenčí tím. žo zatají, od-j-jtrartí^ zcizí nebo poškodí současí svého "jniění, předstírá 11 ebo^u^ ná .závazek, klového není, nebo ji-: nak své jmějííjzmeiieí, trepce se žalářem od šesti měnícxi do jednoho roku, za přitěžujících. okolností však-od jednoho do pěti roků. * 2. Na těžký žalář od. pěti do desíti roků budiž *' nalezeno, jeou-li zvláště, přitěžnjíeí okolnosti. Je-li dlužníkem společnost, společenstvo nebo :: spolek,. budiž těchto ustanovení užito na orgány \ podniku, které se činu dopustily. ... Byl-li čin spáchán někým, kdo věci 'dlužníkovy samostatně vede, budiž těchto ustanovení užito též # na něho. Vít; Práv. 1915, .str. 7116", 126 12? i 205b.f) Poškození emeh věřitelů. 1. Kdo nejsa s dlužníkem srozuměn, úmyslně zatagi, odstrnni, zcin nebo' p<>skäar6ouža&t jgho nňW jii^^^ô^M jmění djjilä^^j^ttpläl^ule .prayOj, T£pÍreI5Í?^l_äBy.....Jímke .škode/Yěřitehi ^ěbo';Jich~, části sobě, dlužníkovi nebo někomu třetíinú lieo-právněnýprospěch majetkový zjednal, tresce se žalářem "bd'"Té za při- íěžujícíoh okolností 'však od jednoho do pěti roků. 2. Na těžký žalář od pěti do desíti roků budiž nalezeno, jsou-li .zvláště přitěžující okolnosti. Hlava dvacátá čtvrtá, O dvojnásobném manželství. § '266. Dvoj násobné manželství. Když osoba oddaná v manželství vejde s jinou osobou, dopustí se zločinu dvojnásobného manželství. Předpokládá se tu, že prvnější manželství jest platnvni a dosud trvá (rozh. 5. února 1887, č. 18.232); druhé manželství nníže třebas i z jiného ještě důvodu neplatnvm bvti Srov. H 502., 507., 508., 512. a § 5.'zák. o to f. v dodatku. § 207. Téhož zločinu dopustí se osoba, kteráž, ač sama nejsouc oddána, vědomě osobu oddanou si vezme. Srov. § 507. tr. z. a zák. z 22. květ. 1919, č. 330 sb. zák. v, 1 208. ■ Trest. Trestem na tento zločin jest ž a 1 á ř o d je d-■ii o ho až do pěti let. Zaítajil-li však zločinec té osobě, s níž ve druhé manželství vešel, stav svůj manželský, odsouzen býti má k těžkému ž a-. 1 á. ř i. Hlava ď v a c á t á pá t á. O utrháni na ctí. f, , v ^ § 209,t) ^'S'\fv\AÍA/v Utrhání na eii. Kdo někoho pro nějaký iiau vymyšlený zločin u vrehnosti udá, nebo • takovým. zpiaeoběni obviní^ Ze l»y obviněni jeho dáti mohlo příčinu vrchnosti k vyšetřování nebo. alespoň __k pátrání, proti obvi pěnému, dopustí ee zločinu utrhaní"* na" oti. - Iv podstatě zločinu toho se žádá, aby obvinění nebo u-dáni bylo skutečně nepravdivým (rozh. 18. října 1886, č. 7930) a že učiněno pachatelem proti jeho vlastnímu přesvědčení a b vědomím možnýeh - následků, ať jinak z jakýchkoliv příčin uěíněno (rozh. 4. listop. 1887, č, 10.369). Srov. též rozh. 19. dubna 189.1, č. 2125. lUdatií není pouze ve smyslu vdenuneiace«, ale značí vůbec tolik, že před úřadem tvrzeno bylo, že kdosi určitý zločin spáchal. Tvrzení takové třeba se stalo povědí svědecké. Nezáleží tu na. tom, že snad by čin byl již promlčeným. (Rozh. 5. list. V eďle veř. obžaloby pro zločin § lobas soukromého žalobce (pro § obžalovaný útraty nehradí Srov. i. požnu,$ viz rozh. z 9. soudní vý-tvrzený zlo-1906, č. 3252). % 209. nemá místa obža-487;; tr. z.), a proto tomuto (rozh. 2r květ, 1916. č. 4297). 487. tr. z. o rozdílu ^ 209. a 487. I.' ti', z. f'ce*í901, č. .2615, O pojmu v r "č h n. o s t i srov. yozn. 68. a 187. tr. z. P o z n á m k y; tí 128 129 § 210. Trest. Utrhač tresce se vůbec těžkým žalářem o cl jednoho a ž d o p ě t i let; trest tento se však prOdloužiti má až i do desíti let, když a) utrhač, aby obvinění svému víry opatřil, zvláštní lsti užije; b) když obviněného v nějaké větší nebezpečenství vydá, anebo když c) utrhačem jest čeledín, nebo člověk domácí to* ho, jemuž utrháno na cti, anebo postavený pod ním, anebo když se úředník dopustí utrhání na cti ve svém úřadě. Hlava dvacátá šest á. O nadržování zločincům.*) 1211. ■ ■ , Nadržování zločinu. Že -přičiňováním spáchají se zločiny téhož dr,u-hu,^ jichž ee dopustí pachatel sám, řečeno již v §*5* Av|aJML_ten, kdo ^zločinci nadržuje^ sáni_eejiopou.~ JiLilMýn^ * ""ľ™ ' 1.212./ - a) zlomyslným opomenutím překažení-zločinu. P r v n í ■•. p ř i p a d: Když . někdo ze zlomyslno-4íi__ opomene překaziti ...zločin, kdežto by~~mT"~DyT 'madnfí0§kaziti mohl, aniž "by vydal v nebezpečí sebe, ivé\.priiTiInTky'''(| 216.), nebo ty,- již jsou pod jeho zákonnou ochranou postavení. Podle tohoto $ zodpovědným i ten, kdo ze zlomyslnosti upomenul překazit! čin objektivně zločinný, i když é in subjektivně pachateli vlastnímu přičísli nelze (rozh. 14. ledna 1899, e. 15.613), !i) (a) o použití § 6. zák. Viz 5. a 6., 60. a 61. tr. zák. a § 9. zák. třaskavin (v pozn. § 85. tr. z.). — Srov. dále též z ]-, 1919, č. 269 sb. -z., ve IV. dod. níže. Voj. tr. zák. z 15. ledna 1855, ě. 19 ř. z. o opomenuti překazit! zločiny: $ 328.*) Kdokoliv by vyzvědačství nebo sděleni taková (v době války nebo vojenského zbrojení) nepříteli nebo těm, proti nimž dle jeho vědomí vojenská opatření se činí, zlomyslně opomenul překaziti, ačkoliv mohl tak učinit! lehce a 'bez nebezpečí pro sebe, své příslušníky (§ 522. voj. tr. z.) nebo osoby pod jeho zákonnou ochranou stojící: — nebo kdo zlomyslně opomene oznámili úřadům jednání jetím známé, zákonem tímto jako vyzvědačství označené, anebo osobu? o níž o činu takovém zvěděl — spoluvineu jest- vyzvě-dačstvím a potrestán bud těžkým žalářeni od pěti do desíti let ale za okolností zvláSťě přitěžujících na. deset až dva-•■V let, § 826.*) Kdo v jiné době (mimo válku a zbrojení - Kr. VII. 5/15). • Zatajením známky, jež muže vésti k odhalení zločinu nebo pachatele, jest i její zamlčení. Předpis tohoto § se vzta.. huje také na zločince již odsouzeného, jenž si trest ještě iip-bvl odpykal (rozh. 28. září 1914, č. 4167). že poskytnut 'útulek 3962) — ale bčží 'tu a v bezpečí, odkud 3. led. 1913, Kr. 1.1. O výrazu > v r c h n o s t* a 16. list. 1895, č. 9108, rozh. 20. list u k r ý 1897. č v a n i<; srov. 11.266 a rozh. z rozh. října 1901, ô. 2564. Viz také pozri. § 196. t r z. a o účincích odsouzení § 27. tr. z, a sled. Ukrytí věci ukradené trestno jako podílnictví na kra. deži (§§ 185.,. 464. tr. z.), i když nesta.lo se v úmyslu zi-.u.i-chtivém- nýbrž 'proto, aby utajeno bylo, co k objevení pachatele 'sloužiti může 214. tr. z.). — Rozh. z '20. ún. lam), č. 3564} — ohledně manželky viz rozh. z 6. ún. 191/, c. j3Sí. Srov. $ 307. tr. z. , § 215. Trest. •■■ ' . Nebylo-li při zločinech'velezrady, vyzvídání a neoprávněného verbovaní opomenuto učinit! oznámení a nebylo-li to příčinou spoluviny na týchž zločinech 61., 67., 92.), potrestán budiž ukrýyač takový podle nebezpečnosti zločince ukrývaného a podle škodlivosti, které se nadržováním jeho po-. 131 nsáhalo, žalářem od šesti měsíců až do jednoho roku; byl-li však přechováván zločinec nějaký, nebo bylo-li hověno schůzkám, potrestán buď těžkým žalářem až do pěti let. ......■ § 216, Avšak příbuzní a sešvakřenci zločincovi v .po-koleni vzestupném a sestupujícím, jakož i jeho bratři a sestry, bratranci a sestřeniée anebo ti, kteří jsou mu ještě blíže příbuzní, jeho manžel nebo manželka, bratří a sestry jeho manžela nebo manželky a manželé a manželky jeho bratrů a -ester nemohou pro takové ukrývání samo trestáni býti. Příbuzní a sešvakření zločincovi požívají této výhody i tenkráte, když se ukrývání vztahovalo na více zločinců, ar. běželo li jim jen o prospěch svého příbuzného zločince, ale tednání jejich na jeho osobu pouze obmeziti se nedalo (rozh. 23. února 1894. č, 36). Viz i ^ 6. zák. 1919, č. 209 v IV. dod. Srov. též pozn. § 214. tr. z. Výhoda ta neprospívá však v případě nedokonaného návodu třetí osobv ke zločinu- ^ 214. (rozh. 14. srpna 1914, č. 4163). §■217 c) pomocí k uprchnutí osoby pro zločin zatčené. Třetí případ: Když někdo osobě nějaké, pro zločin zatčené, příležitost k uprchnutí letí nebo násilím ulehčí nebo pátrající po uprchlém vrchnosti překáží, aby zase byl dostaven.. . $ 218.t) Trest. Nadržuj e-1 i někdo, jenž povinen jest, péči míti n-opatrování zatčených, anebo věděl-li ten, kdož nadržoval, že zatčený obviněn jest z . velezrady, z falšování'úvěrních papírů nebo mince, z vraždy, loupeže nebo ze založení ohně, anebo že proto za trestného jest nalezen, potrestán buď zločinec těž-kým žalářem a sice, když se nadržovalo něko- 132 133 mu, kdo zatčen byl pro velezradu nebo^ zfalšované úvěrní' .papíry, mezi pěti a desíti letyt v jiných pak zde jmenovaných- případech mezi jedním a pěti lety. Viz i § (i. zák. 1919, (•■ m v- IV. dod. § 219. Je-ii zatčený ve vyšetřování nebo v trestu pro jiný zločin, některý z těclí, jež jsou v paragrafu předešlém pojmenovány, a neměl-li ten. kdo mu nadržoval, žádné zvláštní povinnosti k jeho opatro; vání, tresce se to žaláře m m e z i šesti m. ě s í e i a jedním rokem. ' |.22u. (a) d) ukrýváním uprchlíka nebo jiným ulehčováním útěku. Čtvrtý případ: Kdo bez předchozího srozumění .(§ 222.) vojákovi nebo muži shižebnému ze služby vojenské uprchlému (uprchlíkovi, sběhu) ukázáním cesty, přestrojením, skrytím, pobytem jemu'n sebe poskytnutým, nebo jakýmkoliv jiným způsobem pomocné ruky podá, a další útěk mu. u-lehčí nebo vypátrání a opětné dostaveni uprchlíka ztíží. Deserei • (sběhnutim) .jest dle § 183 ^oj. tr. z, vinou, kdo po vykonané přísaze vojenské opustí službu vojenskou a místo jemu vykázané v úmyslu, aby se své povinnosti služební na vždy zbavil, anebo v takovémto záměra se jí vzdaluje. -, ' . Srov. rozh. z 23. dub, 1897, ě. 2084, Srov. <$> 27. tr. z. a sled. a též pozn, číL. I. u voz. • z. n pozn. § 92 tr. z. Viz § 318. voj. tr. z, (a). § 221. ■ Trest. Takový napomáhate! potrestán bud' kromě toho, že má dvě stě korun do vojenské pokladnice zaplatiti, žalářem mezi šesti m ě s ic i a je ď-ním rokem. Bylo-li však ulehčení^ to vykonáno ukrýváním po delší čria provozovaným, nebo od> koupením montury, zbraně, koně nebo jiných výpravních věcí uprchlíkových, nebo ze "zištnosti, nebo v jiných zvláště přitěžujíeáoh okolnostech, tresce se to těžkým žalářem od jednoho až do pěti 1 et. Nemůže-li vinník to, co má platit, do vojenské pokladnice, položití, tedy budiž mu trestná déle vyměřen a zostřen, aniž pak se může tím, že uprchlík zase byl dostaven, v užívání nařízení tohoto něčeho změniti. Po pravomoci rozsudku přejde' povinnost placení i na dědice zločincovy (min. nař. 3. dubna 1859, č.. 52 ř, z. Srov. pozn. § 527. tr. z. § 222."(a) Svedení vojína k porušení služební povinnosti a na-: pomáhání k vojenským zločinům. ; Kdo muže, k čes.-«Iov. službě vojenské povinu é- : ho, třeba eám žádné takové povinnosti im sobě } ueiná, ku 'zpronevěřilému opuštění služby vojenské -, (deserei), nebo jakémukoli porušení přísežné slíhe- | né věrnosti, poslušnosti, bdělosti, nebo jiných slu- : zebníeh povinností vojenských, kteréž porušení po- dle zákonů trestních pro čes.-.slov, vojsko vydaných -o pokládati má za zločin, svede, vybízí, nodněcuje : ebo svésti hledí; anebo mu při páchání nějakého zločinu vojenského, jakýmkoliv způsobem jest nápomocen, vyšetřován a trestán bude od.soudů vo-- jenských podle předpisů zvláštních o toni vyda-j n-ýeh. ŕ Srov.. branné předpisy: zák. z 11. dubna 1889. č. 41 ř. ' z., o neuposlechnutí vojenského rozkazu povolávacího a sye- ■{ dění k tomu zák. z 28. čna. 1890, čí. 137 ř. z. — jakož i 314.*) až 317.*) voj. tr. zákona z 15. ledna. 1855, č. 19 ř. z. o svedení vojína k deserei nebo k nějakému zločinnému po- , ruříení přislíbené věrnosti, poslušnosti, bdělosti a jiných po- vinností vojenských nebo poskytnutí pomoci k provedení zločinu vojenského. Viz i § 320.*') téhož zák. Viz í $ 67. a 212. tr. z., pozn. k*$ 92. tr. z. Srov. též rozh. 1. února 1895, ě. 14.601 a z 26. květ. 1S98, č. 5499. *) (a) 134 13í) H l a v a d v a c á t á s e d m á, O pomíiení zločinů a trestů. § 223. Druhy pominutí zločinů. Zločin pomíjí: aj smrtí zločincovou; b) vystálým trestem; e) prominu tím trestu; ■ d) promlčením. ... § 224.. : ■ a) smrtí zločincovou. Smrtí pachatelovou,, nechť nastala před početím nebo po zahájení vyšetřování (§ 227.), před vynesením nebo po vynesení rozsudku, zrušuje e* ŕiVe stíhaní zločince a užití trestu; avšak rozsudok již vyhlášenýma účinek -vzhledem- na .svobodné .pořizování o majetnosti f—). . Podle miň- nař. z 8; dubna 1859, č. 52 ř. z. jest z. pra. vidla toho výjimka jcn-*potiid,. že ..z pozůstalosti vrátit resp vyplatit se musí; dar dle § 104. přijatý, jakož i obnos db * 521. pro vojenskou pokladnu určený. — Srov. § 527. 225..: : ; ý b] výkonem treatm,. ■ ■■■ ■ Když zločinec trest na . něho uvalený - přestál, itifi se pokíádati zločin, za shlazený. Potrestaný nabude zase- všech .společných práv občanských, pokud ztráta jich y následcích odsouzení v ^§ 26. a 27. vyBlovemýeli,. obsažená není, a.niž";ee dle Í 25. s odsouzeními spojuje. A proto nemůže jemu nikdo v požívání * práv takových překážeti ani příkoří činili. Také nemá, pokud počestný život vede, tím, co již minulo, od nikoho dotýkán, aniž 'má proto jakýmkoliv způsobem haněn býti. Srov. zák. z 15. listop. 1867, č. 131 ř. z. (při § 27. tr. I jO a ustanovení ^. 497. tr. z. j : - O vvkonu trestu u 'mladistvých provinilců viz min. nař. "' jj 23 ledna 1899. č. 6. vest. a z 30. září 1905, ě. 15. věst. -J ú udělení milosti min. nař. z 15. list, 1902, č. 51. ř. z. O amne- '4 pař. N. v. 5. listop. 1918 č. 28 sb. z. a. též zák. ze 17. říj. -j 1919, č. 562 sb. zák. « Je-li výrok urážkou několika osob, jest odsuzujícím roz- 1 útulkem k žalobě jednoho uraženého k o n s u m o v á n o i j 'žalobní právo ostatních (rozh. 30. říj. 3913, Kr. 111. 179). Í " § 226. t . - -t e) -prominutím trestu. . j Pokud trest vyřknutý byl prominut, má pr.o- -i u linutí týž účinek jako trest přestálý. "i O žádostí za. milost srov. § 411. tr. f. a-o amnestii nař. X v. 5. listop. 1918 ě, 28 sb. z:, o aboliei § 2. tr. ř.; náhrady "ľ nákladů trestních se prominutí takové nedotýká (min. nař. i:5. října 1854. ě. 42.512). K tomu předpisy'-.zákona ze dne 17 října 1919. . č. 562 .-j o podmíněném propuštění z tréstn a 13. až 32. vyk. nař. \ v 11. listop. 1919, ě. 598 sb. zák. J Poznámky: -j 1 ■ \ i f "lil 9- -n lil j 136 137 d) promlčením. Promlčením pomíjí zločin i trest, -když páchate] od toho času, co zločin spáchal; anebo byl-li pro něj již vzat ve vyšetřování; od času rozsudku počínajíc, jímž pravoplatně byl osvobozen, v čase-tímto zákonem ustanoveném od tuzemského soudu trestního nebyl vzat ve vyšetřování. Promlčení tedy se přerušuje, když na pachatele jakožto1 obviněného vydáno bylo obeslání, rozkaz postavováoí nebo zatykači, nebo, My ž vyneseno bylo usnesení, že proti němu má pocíti vyšetřování, nebo, když jakožto obviněný již byl vyslechnut nebo "zatčen, anebo honěním nebo listy zatýkacími <-tíhán. Případy přerušení promlčení udánytu jen příkladné: patří sem též usnesení o zavedení trestního vyšetřování, dožádání jiného soudu o výslech obviněného (rozh. 28. února 1896, č. 283 a z 19. květ. 1899, č. 3635); nové promlčení pak teprve započít! může od zastaveni řízení nebo od osvobozu-"pfho rozsudku (rozh. 6. června 1896, č. 6310, z 22. září 1899 o. 9166 a z 20. list, 1908, ě. 3509); i. výrokem podle § 452,, odst. 2. ti\ ř. se přerušuje promlčení (rozh. 16, pros, 1898, č. 15.06G): ku přerušení stačí vydání obsílky, netřeba doručení její (rozh. 24. květ, 1899 č. 7795). Opatření vyšetř. soudce, aby doručen by] .'Obviněnému spis obžalovací. podaný bez vyhledávání soudního, přerušuje promlčení. Avšak nemožnost pokračovati v trestním stihání p?o nastalou imunitu poslaneckou, brání promlčení dle ^ 40. tisk. zák. (rozh. 16. led. 1915, č, 4221). ■ Objektivní řízeni (<>-na trestního obsaženy, jso"* vesměs činy nebo opomenutí, ježto každý sám: od sebe za nedovolené poznati může; anebo takové, kde pachatel dle svého stavu, své živnosti, svého' zaměstnání, nebo dle svých poměrů povinen jest znáti zvláštní nařízení, jež bylo přestoupeno. A proto se neznalostí trestního zákona tohoto, co se týče obsažených v něm prečinu a přestupků, nikdo omlouvat! nemůže. Zásada ta platí také, pokud běží o" • řádně vyhlazená nařízení podle zák. o dohytčím moru (rozh. 18. března 1893, P. 17.713). O právním omylu: »Právník« 1915, str. 227. O příslušnosti soudní co do přečinu a přestupků srov. řl. VI.,lit. A., lit, B. 24.-a 25. čl. VIII. nv. zák. k tr. ř. ■ Soukromé žalobě jsou vyhrazeny: přeci n v podle §§-'467. a 493.; přestupky podle 403,, 487. až 492., 496., 497., 502.—505., 524, (podmínečně) a 525,; ostatní jsou předmětem žaloby veřejné. O dalších p ř í p a d e e h s o u k r. žaloby jednají zákony: o ochrane patentu z r. 1897 v § 97. (při § 197. tr. -z.); zákon o právu pftvodcovBkém z r, 1895 55. (viz v dod.); zákon o ochraně známek z r. 1890 140 14í v ^ 26. (pli ^ 197.); zákon o přímé dani z r. 1896 v 4 246. (pozn. § 101.) a zákon o tajemství listá z r. 1870 § 1. (pozn. $ 101.) § 234. O závaznosti cizozemců. Také cizoBemci, kteří ©e v oes.-slov, republice zdržuj ípřečinů a, přestupků těchto ese dopustili mohou, jsouce povinni, opatřiti si vůbec, známost nařízení obecných, na veřejnou bezpečnost a řád se vztahujících, a berou-li před se nějaké jednání, také nařízení zvláštních,, jež se na toto jednání vztahují. Naproti tomu nemají cizozemci, kteří se v cizím státě dopustili .nějakého trestného činu. o němž v tomto dílu zákona trestního nějaké opatření učiněno jest, proto ani do cizozemska vydáváni ani v tu-zemsku. trestáni býti. . § 235. . ..: ■ O -přečmeeh a přestupcích tuzemců v cizině. Pro přeeiiiy a přestupky, jichž se tuzemec dopustil v cizozemsku, nemá, byv v tuzemsku postižen, nikdy cizině vydán býti. nýbrž, nebyl-li pro tyto prečiny a přestupky v cizcizemáku! potrestán, anebo nebyly-li mu tam prominuty, jeduati se s ním má ..podle tohoto trestního zákona, nehledíc na zákony té země" kdo se jich dopustil. Předpisu toho šetřiti se má také tehdy, když na tuzemce pro takové prečiny a přestupky v cizině bylo již trestem uznáno, ale ten ještě vykonán nebyl. .Nikdy, pak nemají se rozsudky trestních ú-řadů cizozemských v tuzemsku vykonávati. O spoluvine rozh. 26. říj. 1914, č. '4168. § 236. . .: Při zločineoli spáchaných v nahodilém opilství, přičítat! se má opilství za přestupek. .Ačkoliv činy, jež jinak jsou zločiny, když spáchány byly v nahodilém opilství, -za zločiny pokiádati i ^4 í se nemohou (§ 2. lít. c), tresce se v tomto případu přece opilství za přestupek.{% 523.}. § 237. O činech trestných, jichž dopustí se děti a osoby nedospělé od 11. do 14. roku. Činy trestné, jichž se dopustí děti až do desátého rbku dokonaného, ponechány buďte toliko kárání, domácímu; avšak od nastávajícího jedenáctého až do čtrnáctého roku dokonaného trestají se _ činy v jež se jen pro nedospěl ost pachatelovo1 nepřičítají za zločin v' {% 2. lit. d). jakožto přestupky (§§ 28». a 270.) ■ O přičitatehmsti nedospěleova činu za. zločin: rozh. 21. srpna 1912, Č. 3053. — Srov. ^ 269., 270. a 273. tr. z. s pozn. O polepšovacím ústavu srov. i 8. zák. o tul. (v dodatku II.) a min. nař. z 7. květ. 1Í103, č. 14. vést., z 30. září 1905. Či 15. vést. a z 28. led. 1899, č, 6. vest.- — Ve příčině udílení milosti min. nař. z 25. list; 1902. č. 51 věst. a z 9. dni). 1904, č 6 věst. a nař. \ v. z 5. list. 191S č. 2S sh. z. § 238. ,iny protizákonné, i bez zlého úmyslu a bez škody vzešlé, již sami o sobě jsou prečiny a přestupky. Již čin, jenž proti zapovědí byl vykonán, nebo opomenutí, jež se stalo proti příkazu,,jest přečinem nebo přestupkem, pokud se v zákoně tomto za to prohlašují/ač při tom nebylo ani zlého úmyslu, aniž z toho povstala škoda nebo ublížení. Srov. pozn. čl. I. u voz. z, a pozn. § '386. tr. z. :Právliik-:; 1913. str. 390. § 239. Vůbec vztahovati se mají ustanovení, v 5. až tl. o zločinech daná, i na prečiny a na přestupky, pokud se výjimky z toho zákonem v tom neb onom případě zvláště nejsou nařízeny, anebo, pokud nepocházejí lze ^zvláštní; povahy prečinu nebo přestupku. 143 H La v a dru h á, O trestáni prečinu a přestupků vůbec. , § 240. Druhy trestu při přeci n ech a přestupcích. ; Prečiny a přestupky v zákone tomto obsažené trestají se: a) penězi; h) propadnutím zboží, vecí prodejných nebo. náradí; e) ztrátou práv a daných povolení; d) vězením; e) [zruš.]; ' f) vyhostením z některého místa nebo g) z některé korunní země, nebo h) z celé oblasti ces.-slov, republiky. ? Vi-/, též zák. z 24. května 1885. č, 8í) a 90 ŕ. z. v dodatku. Si-ov. i ľozli. z 23. června 1500, č. 5500. Vedie těchto druhů trestu mluví ještě: ' § 241. Peníze, zboží a nářadí propadají k fondu chudých. Peníze, zboží, veci prodejné nebo nářadí, pro prečiny nebo přestupky z trestu propadlé, připadají po každé k fondu chudých tok e místa, kde trestný čin byl vykonán. Srov. min. nař. z 11. února 1855, č, 30 ř. z, a z 3. dubna 1859, é. 52 í. z. (při § 224,). Případy takové obsahují: 32., 44., 46. zbroj. pat. (viz str. 19); § 7. zák. o užívání třaskavin -1 (str. 71)j 20., 23, zák. o obchodu potravinami (dod.); zák. o dobytčím moru a pádu;. § 100. zák. o oehraně patentů (str. 146); § 56. zák. o právu pfivodcovském (dod.), Ztráta práv a daných povolení komu se ukládá. Ztráta práv a daných povolení ukládá se.osobám k hodnostem akademickým povýšeným, nebo ofeobám jiným, které nějaký úřad nebo zaměstna- ní pod Věrou veřejnou vykonávají,- pak těm, jež provozují nějaké řemeslo, nebo živnost buď jakožto měšťané nebo z povolení, kteréž obdrželi oď vrchnosti. Trest tento ukládá se buď na určitý čas nebo na vždy. Srov. § 408. tr. ř. a min. nař. z 29. května 1854, ě. 134 ř. z.; kde zákon obmezení na oas neurčuje 350., .856., 357., ,JM., 498.), platí ztráta taková pro vždy. — Ztráta práva \olíti do obce vysloví sc v rozsudku: viz zák. z 31. ledna PsM, ě. 75 sb. z. § 243. ... . Má-li se pro přečin nebo přestupek vyřknou t i ztráta živnosti, nemá se vyšetrovanci.'.nižádným způsobem dovoliti, aby v čas vyšetřování nebo přeď vynesením, rozsudku živnosti té ee vzdal. Je-li v případě takovém živnost ta osobní, pak pomíjí odsouzenci právo k samostatnému provozování živnosti docela; byla-li však ta živnost radikovaná nebo prodejná, pozbude edce odsouzenec práva vy-konávacího, bude-li však toto prodáno, cena kupní za ni stržená, nikterak za propadlou prohlášena bytí nemá. Srov. S. a 57. zák. z 15. března 1883, ě. 39 ř. z. o živ-uestiHďi (živil. ř. z r. 1907), a $ 30. tr. z. & pozn. § 244. Vězení: první stupeň. Trest vězení má dva stupně: první ^stupeň znamená se slovem vězení, bez přídavku, a záleží v zavření ve věznici bez želez; při čemž. se odsouzenci, když sobě výživu buď % vlastních prostřed lvů nebo pomocí svých příslušníků opatři ti může, na vůli zůstavuje, kterak se zaměštnáyati chce. Srov, pozn. H 15., 18. a 22. tr. z.,; o výkonu trestu proti jsobám nemocným a těhotným srov. § 898. tr. ř.; o odkladu trestu § 401. tr. ř. O samovazbS pozn. % 15. tr, zák. . § 245. D r u h ý s t u p e ň. Vězení druhého stupne znamenáme přídavkem t. u. h é- vězení. Iv tomto chován trestanec bez 144 145 želez, strava však a práce dává se pru taková, jak podle předpisů zvláštních' o tona vydaných nebo těch, které ještě vydány budou, dovoluje zřízení trestnic pro takové trestance ustanovených. Nedovoluje se mu s nikým se scházet! bez přítomnosti, dozorce vězňů ani rozniloirvati s kým v jazyce pro tohoto nesrozumitelném. - § 246. O vězení domácím. Kromě těchto dvou stupňů vězení uznáno hýli může také na vězení domácí buď jen na přípověď odsouzence, že se nevzdálí, anebo tak, že se -mu postaví stráž. Vězením domácím zavaizuje se odsouzenec, že se pod nižádnou záminkou z domu m-vzfíálí pod trestem, že by ostatní ěas vězení přestátí imv*il ve věznici veřejné. § 247. Nejdelší a nej kratší dcfaa vězení. Vůbec trvá nejkratší vězení čtyřiadvacet hodin (M 260. a 267.), nejdelší šest měsíců. Odchylky v tom směru co do* nejdelšího trvání vězení viz zejména také v jednotlivých novějších zákonech. Viz pózu. k í$ 260. a 266. tr. z. 248.1 § 249. O vyhoštění. Vyhoštěn může býti někdo z jednoho -místa nebo "a jedné země' f—1 buď na určitý čas, anebo podlo povahy trestního Činu a okolností i na čas neurčitý. Z veškerých zemí čes.-slov.. [—] vyhosti ti se mohou jen cizozemci. . ' Dle min. nař. z 10. května 1852, č. 106 ř, z. zníti má vy-, hostení vždy na celý politický obvod, k němuž místo náleží; z místa, kam někdo jest příslušným, nelze ho vyhostiti (min. nař. z 10. května 1858, ě. 79 ř. z.); vyhoštění vyslovit! «n smí jen v případech zákonem určených (§ 5, zák, z 27. října 1862, ě. 87 ř. z,). Srov. též pozn. § 22. tr. z. S rov. pozn. § 25. a 323. tr. z. § 250. O zostření trestu. Vypočtené tu druhy trestu mohou ©e též zostři-ti. Zostřením vůbec jest, když se více jednotlivých trestů £p o jí, Může se tak stati jen v těch případech, o nichž v zákoně tomto jest ustanoveno, a v té míře, jak to ustanoveno. .- [$ 251. a § 252.] § 253. O zostření vězení. S vězením může též spojeno býti jedno nebo zároveň více z následujícího zostření: a) půst; b) těžší práce; o) vykázáni tvrdého lože; d) přidržení v eamovazbě; e) uzavření o samotě v temné komůrce. n M. O samovazbč viz pozn. § 22. tr, z. Srov. též § 398. tr. ř. o výkonu trestu při osobách nemocných a. těhotných, . § 254. Zostření vězení postem. Fřipojí-ll se zostření postem k vězení prvního stupně, dá se trestanci jenom ta strava, která předepni na jest v 245. při vězení stupně druhého. Zostří-li se vězení druhého stupně, nemá se dávati trestanci v některé dny leč voda a chléb: to však nemá se stávati častěji než dvakráte za týden. -Srov. § 20. tr. z. a § 398. tr. ř. Trestní zákon 6. vyd. ' . 1(1 146 í 147 § 255. Tvrdé lůžko. Tvrdé lože nesmí se trestanci vykázatl leč y o dnech ne nepřetržitě za sebou sledujících a ne číi-stěji nežli dvakráte za týden 21.). § 256. O samovazbě V samovazbě (§ 22.) nesmí nikdo bez přetržení déle držen býti, nežli čtrnáct dní, a potom se jí nesmí zaee užiti dříve než za měsíc. Svov. pozn.. $ 22. § 257. O tmavé komůrce. Uzavření o samotě v temné komůrce (§ 23.) nesmí bez přetržení déle tryatk než Čtyřiadvacet hodin, a pak nesmí se dříve opakovati než až za týden, a po celý čas trestu nanejvýš desetkrát. [§ 258.1 ; : § 259. Druhy trestu nelze zamčniti ani zrušiíi vyrovnáním s poškozeným. Vůbec nemůže způsob trestu na každý trestný Čin ustanovený, zaměněn býti, aniž se může potrestání zrušiti pro vyrovnání učiněné s poškozeným. Při' alternativní trestní sazbě určuje soudce jeden z trestů (rozh. 16. září 1852, č. 154). Výjimkou z pravidla toho může trestnost činu zrušena bvti vyrovnáním' v případech ^ 463.. 407., 487. až 494., 496.; 497., 503.—505. 524.. 525., 466. (187., "188.) a 474. tr. z. (rozh. 21. listop. 1854, c. 12.473). '§ 260. ■■ -j. -;' • Výjimky. . V následujících však zvláštních okolnostech má se trest v zákoně ustanovený změnki: ■ 3) když by pokuta peněžitá mohla / býti odsouzenci neb rodině jeho na důtklivou újmu jmění ne-r . bo provozování živnosti; ; b) když by tím, že by vězení tak dlouho trvalo, -"■ jak dle zákona ustanoveno jest, výživa trestan- cova nebo jeho rodiny přijíti mohla v úpadek nebo aspoň v nepořádek. V případě prvním uznáno býti má místo po-I kutý peněžité na přiměřený trest vězení a to, kde ,f zákon nic jiného zvláště nepredpisuje, za každých deset korun jeden den. '"- Dle min, nař. z 11; února 1855, č. SO r. z. sluší v roz- sudku, jímž na peněžitou pokutu uznáno, zároveň určiti pro případ nedoby t n o st i dobu vězení případnou, při ,po-» kulách pod 10 K však nejméně 12 hodin. Takto proině- X. něná pokuta peněžitá může se za podmínek §. 262. tr. z, změ- * niti v doni áoí vězení (min. nař. z 20. květ. 1856, č. 958(1), p) případě'i k poměrnému vězení pro nedoplacenou í část k u pokuty peněžité. V případě druhém snížiti se může čas trestu i pod nej • menší zákonnou trestní s'azbu, má se však vězení podle 253. . zostřiti. i Zmírnění tohoto jen výjimečně v případech zvlá-. { ;tr pozoru hodnveh použito býti má (min. nař. 14. dubna 1853, i č. 3919).. Srov. též odst.- 2. § 477. tr. r. a rozh. z 16. srpna 1899, č. 12.621 co do záměny trestu stolicí odvolací (při . \\ 261. tr. z.). Poznámky: i 10, 148 149 § 261. V okolnostech zvláštního zřetele hodných zaučili ti se může vězení prvního .stupně také v p o k u t u p e ně žito u, majetku . trestancovu přiměřenou; tato- změna trestu nikdy však zůstaví ti se nesmi ti os tanci na vôli. f iíozhodnými jedině m. s j e .t k o v ó p o m ě ť v tre-.Htancovy, nikoliv ale ustanovení $ 260. (den za 10 K) frozh. % 17. pros. 1852. e. 13.193). D r u li á stolice zaměňujíc odsoi; zeuei vězení, prvním soudcem vyřknuté, v peněžitou pokutu, není vázána dobou tohoto vězení frozh. z S. liston. .1854, c. 11.726), ale nesmí peněž, pokutu zaměnit ve vězení {reformát i o in pc jit s), nežádá-1 i zn to odsouzenec frozh. 16. I srpna 1899, ě. 12.621). i "Viz i 283.. 464. í>. 2 tr. ř. a k tomu rozh 7. b řez. 1916 č. 4305.' Na. odvolání v neprospěch obžalovaného podané nelze snížiti trest pokutový, byť i náhradní trest vězení byl zvýšen; prvotním trestem jest pokuta peuěžiííi. (14, pros 1915) J (Kpr. pr. j. mor. 1916. str. 132.) Srov. i Právník" 1913, str. 1811. • ' §- § 262. - Kdy uloženo býti může domácí vězení. Krom toho může se místo vězení prvního -lup ně uložiti vězení domácí, když trestanec jest člověkem bezúhonné pověsti a když by vzdálen j>a od svého příbytku, nemohl si hledě t i. svého úřadu, : svého zaměstnání, nebo své výživy. Viz pozn. 200. tr. z. § 263.. O okolnostech přitěžnjíeíeli. - Za, okolnosti přitěžujíeí jak prečinu, tak i pře- -* stupku pokládati se má: . a) pokračuj e-li kdo v trestném Činu delší, dobu; b) opakování trestného činu i tehda, když -pachatel pro stejný přečinnebo pro stejný přestirn . již trestán byl; (t. zv. zpětilost.) e) čím větší jest nebezpečenství, ježto se z trest ného činu předvídat! dá, "nebo íl) čím větší jest škoda z něho skutečně vzešlá; e) čím důležitějším jest poměr "obviněného ,k poškozenému nebo uraženému; ť) byla-li svedena mládež nebo jiné počestné osoby; . g) dány-li škodlivé příklady v- rodinách; nebo h) dána příčina k veřejnému pohoršení; i) bylo-li k vykonám trestného činu potřebí více času nebo přípravy, nebo větší překážky odstraněny býti musily; k) byl-Íi vinník vůdcem, nebo jinak původcem trestného činu více osobami spáchaného; 1) vykonal-li více přeci nu nebo přestupků rozličného způsobu; - . m) h ledčl-li vyšetřování smyšlenými okolnostmi protáhnouti nebo pomasti, a zvláště n) při přečinech a přestupcích proti veřejné mravopočestnosti, když yinníkem jest osoba, která má vychování a větší vzdělání. Srov. <5>^ 44, a, 45. a pozn. ^ 320. O okolnostech polehčujících. Naproti tomu pokládati se má za okolnosti polehčující: . v. a) je-li vinník věku blízkého nedospelosti, slabšího rozumu nebo velmi zanedbaného vychování; b) když prve vedl bezúhonný život; 0) byl-Íi sveden od jiných; d) jedinal-li ze strachu nebo z domnělé vážnosti Íí někomu, nebo ' e) v prudkém hnutí mysli, nebo . 1) byv k tomu pohnut nouzí; g) když, ačkoliv čin trestný mohl dokonati, větší užitek z něho mít! anebo větší škodu :způsobitv, ssůstal při pokusu, nebo h) když si jen menší užitek' přivlastnil, nebo i) dobrovolně od způsobení větší škody se zdržel; Iv) hleděl-li škodu dle své možnosti napraviti; 1) když při výslechu a vlastního popudů vyjevil okolnosti takové, jichž oznámení 'způsobilo, že 150 151 škoda, jež .nastatí měla, docela byla odvrao nebo zmenšena. dl Srov, ^4 46.. 55.a a § 266.a tr. z. § 265 O použití okolností přitěžujících a polehčujících. Při. vyměřování trestu přihlížet! ee má k okolnostem přitěžujícím a polehčujícím dle toho, jak jedny nebo druhé mají převahu; trest však vymě-řiti se má vůbec v mezích sazby trestní zákonem na jeden každý přečin nebo přestupek ustanovené, jakož pak pro okolnosti pohlečující nebo přitěžující vůbec na žádný jiný způsob trestu nalézat! ee nemá. Pro okolnosti přitěžující může se přes to ještě užiti ustanovení 250., 252. a 253. § 266. Mimořádné zmírnovací právo. Sejde-li se při některém prečinu nebo přestupku více okolností polehčujících a to takových, z . nichž s důvodem očekávati se.dá, že se vinník po--lepší, pak může se nejen vězení v mírnější stupeň zaměniti, ale zákonný trest i pod nej menší sazbu trestní snížit!. § 260. a 266. tr. z. muže býti zároveň použito (min. nař. 10. března 1860. č. 2928). Viz pozn. § 54. a 55. I při absolutních sazbách (na př. ^ 386. tr. z.) muže trest pod sazbou takto vyměřen býti (rozh. 25. února 1896, č. 219,9). O vpoětení prozatímní a vyšetřovací vazby u vojen, sondu ztrávené: rozh. 29. brez. 1915, é. 4252. Započtení vyšetřovací vazby do trestu. § 266 a. Předpisu § 55a. budiž šetřeno. § 26T. O sbíhání se více prečinu nebo přestupků. Spáchal-li vyšetřovaiiee více přečinů nebo více přestupků, na něž se totéž vyšetřování a odsouzeny vztahuje, anebo sejdou-li se takovým, způsobem prečiny _s přestupky, užiti _se má toho zákona, kterýž mezi těmito trestnými činy ustanovuje nej větší trest, .avšak přihlížejíc i k činům ostatním. Ustanovení však zvláštních [daných v 251. . a 252.] užito budiž, když se sejde více přečinů nebo ■přestupků, nebo když se sejdou prečiny e přestupky, krom_ ostatního trestu^zákonného i tebdia-, když i jen jediný ze sbíhajících se činů trestných spáchán byl tiskopisem. Taktéž se má, když i jen na jediný z těchto sbíhajících se činů trestných ustanoven jest v tomto nebo v jiném zákoně trest peněžitý nebo některý z trestů v 240. lit. b) a c) ustanovených uložit! vjnníku kromě jiného trestu zákonného vždy i tento trest zvláštní. Srov. pozn. 34. a 35. Podléhá-li jeden ze sbíhajících se činů trestných pokutě peněžité, musí uznáno býti na tuto pokutu (a pro případ nedobytnosti na vezení) — tedy mimo hlavní trest, event. na druhý trest na svobodě musí uznáno býti (rozh 21. listop. 1854, č. 11.600). - ' Těžííni jest trest především dle druhu, při stejném- druhu co do míry trestu — a též dle následků, kteréž se k odsouzení pojí (rozh. ze 27. čna 1908, č. 3472). Srov, i rozh. z 20. ledna 1899, 6. 16.234, 1899, č. 16.984 B z 23. června 1900, č. 5500. Viz sPrávník" 1911, str. 151. z 18. . února § 268. O dalších následcích odsouzení. Které další následky e odsouzením pro přečin nebo přestupek jsou spojeny, obsaženo^ jest ve zvláštních -zákonech a v předpisech politických a církevních. V těch pak případech, když odsouzený .má nějakou živnost, patent lodní nebo právo mít i loď ku plavbě pobřežní, užiti se má ustanovení v § 30. obsažených, ač není-li ztráta práva takového již krom toho v zákoně za trest nařízena. Srov. zákon z 15. listopadu 1867, č. 131 ř. z, (na str. 34. a sled.) a pozn. í>í> 26. a 30. tr. z., -.z-ákon o tisku (dod.). K tomu vest 1919. str. 61. 152 Hlava třetí. O trestání nedospělých, § 269. Nedospělí vinnými se stávají skrze zločiny, které: a) pro nedospelost jen za přestupky se přičítají; anebo b) skrze prečiny a přestupky o sobě. Nedospělí mohou se stati vinnými dvojím způsobem: a.) trestnými činy, jež by podle poviahy Své byly zločiny, byvše ale vykonány od nedospělých, ■dle § 237. toliko za přestupky se trestají; b) takovými trestnými činy, které- již samy o sobe jsou jen. prečiny nebo přestupky. Srov. § 1309. obč. z. a zák. z 24. květ. 1885, 6. 89 ř. z. (dod.), jakož i pozn. § 270. tr. z. Ó spolupůsobení školy v soud. řízení trestním viz výnos min. kultu a vyuč. z 18. list. 1911 33.419. Viz též r Právník? 1911 str. 42, a 1932 str. 582. Viz i výn. min." 11. květ. 191.9, 6. 10.597 (yěst. 1919, str: 55.). — K tomu zákon ze dne 17. října 1919, ě. 502 sb. zák. a výk. nař. z 11. listopadu 1919! c. 598 sb. zák. Poznámky; 153 § 270. T r e s t á; n í č i n u p,r v n. ě j š í b o d r u b u. Činy trestné prvního druhu, jichž --se dopustí nedospelí, trestati se mají zavřením v odde-ä len é m místě podle povahy okolností od jednoho až do šesti měsíců. Tento' trest může podle § 253, zostřen býti. Srov. ^ 8. zák. z 24. květ, 1885, č, 89 ř. z. o dodání mladistvých trěstancn do polepšovacího ústavu, Min. nař. ze 7. května 1903. č. 14. věst. O výkonu trestu min. nař. z 23. ledna 1-899, ě. fi. věst, a % 30. září 1905, ě. 15. věst. — Viz pozn. § 269. § 271. K u k t e rým o k o 1 n o s t e m m á s e p r i u i: c o-v á n í trestu p ř i h 1 í ž e t i. Okolnosti, k nimž se při ustanovování doby trestu a při zostřování "trestu přihlížet i má, jsou: a) velikost a povaha trestného činu: b) věk vinníkův podle toho, čím blíže jest dospělosti; . . e) povahja mysli vinuíkovy podle toho, kterak se jak v činu nynějším., tak i v předchozím chování jeho na jevo dává vlastní vůle. škodlivější náklonnosti, zlomyslnost nebo nenapravi-telnoet. " Í 272, S treste m t í iii t o «. po jiti se m á p ř i in ě-řená práce a vyučování duchovním správcem. S tímto trestáním nedospělých spojití se má kromě práce jejich síláni přiměřené vždy také přiměřené vyučování duchovním správcem nebo katechetou, 154 - 155 ' ■ t 273. . Prečiny nebo přestupky nedospělých samy o sobě mají se z ůe t a vi ti domáci-, mu kárání a p o d 1 e okol n deti ti řad u bezpečnosti. Činy^ trestní druhého způsobu, jichž se dopustí nedospělí, zůstavují se vůbec domácímu kárání; ale v nedostatku toho anebo za zvláštních okol ■ ností zůstavují ee k potrestání a .opatření úřadu bezpečnosti. V takovém případě nesmí soud ani o vině obžalovaného rozhodovali. nýbrž jen věc vyšetřovati, až se nepříslušnost sondu zjistí; též o dodání obžalovaného do ú s t ív v u p o 1 e p š o v a c í h o rozhodne tu .politický úřad (rozh. "28. listop. 1893. č. 13.849): ovšem tu trestní soud ani o .soukromoprávním 'nároku nerozhodne (rozh. 9. květ. 1899-, č.. 7113) bezpečnosti života, 'zdraví anebo jinak bezpečnosti těla; bezpečnosti majetku nebo _ nabývání; bezpečnosti cti a dobré pověsti nebo bezpečnosti jiných práv.' § 277.. 3. p r o ti verejné m r a v o p o Ô est.no s t i. V prečiny a přestupky, které urážejí veřejnou mravopočestnost. 4. D a 1 g í prečiny a p ř e s t u p k y, jež soudu se týkají, obsahují v dodatcích otištěné zákony: o tisku, lichvě, o' žebrácích a tulácích, o moru a kontumaci, o maření exekuce; — o ochraně voleb z 26. ledna 1907, č. 18 ř. z., zákon o obchodu potravinami a predražovaní. Viz též předpisy uvedené v poznámkách jednotlivých •v> Ir. z. : Hlava čtvrtá. O rozličných druzích přečinů a přestupků. .-. § 274. Rozdelení přečinů a přestupků. Činy trestní, jež ee podle důležitosti a škodlivého jich působení tímto prohlašují za prečiny nebo za přestupky, dělí se v tyto druhy: § 275. 1. p r'o ti ve ř c j n é b e z p e č n os ti. V činy trestné proti verejné bezpečnosti, totiž proti veřejnému pokoji a řádu, proti veřejným zřízením a opatřením ke společné bezpečnosti a proti povinnostem veřejného úřadu. § 276. 2. proti b e z p e č n o s t i jed n o ti i v e ú, V činy trestní, jimiž vzchází nebezpečenství a škoda bezpečnosti jednotlivých lidí, totiž osobní Hlava pátá, O přečinech a přestupcích proti veřejnému pokoji a řádu. § 278. O přečinech a přestup, proti veřej, pokoji a rádu. Prečiny :a přestupky proti veřej, pokoji a řádu jsou: a) shluknutí; b) účastenství v tajných společnostech nebo ^zapovězených spolcích a úmyslné zamlčení údů společnost dovolených; c) zlehčování nařízení úředních a pobuřování proti úřadům státním nebo obecním, nebo proti jednotlivým orgánům vlády, proti svědkům nebo znalcům; d) podněcování k záští proti národnostem, náboženským spolkům, korporacím a p.;v e) urážení církve nebo spoločnosti náboženské, zákonem uiznané; f) napomáhání sektě náboženské, kterouž stát prohlásil za nedovolenou; .166 15? Ir) veřejné zlehčování, stavu manželského, rodinného, lietavu . vlastnictví nebo schvalování činů nezákonných nebo nemravných; h) poškozování pohřebišť, otvírání hrobů, odejmutí mrtvých těl nebo zlé s nimi nakládání a' odcizení něčeho z věcí takových; i) nadržování v příčině nějakého prečinu nebo přestupku; k) rozšiřování nepravdivých znepokojujících pověstí nebo předpovídání; 1) protizákonné ohlašování; m) sbírky nebo subskripce k tomu konci, aby se zákonné následky činů trestných zmařily. . 279.. (a) a) Shluknutí: K d o se ho d o p u s t i. Přeěimi shluknutí dopustí se, kdo proti některé z osob v § 68. jmenovaných, když vykonává, nějaký' vrch-nceteniský f příkaz nebo koná svůj úřad nebo službu svou, více lidí ku společné pomoci nebo ku zprotivení se vybízí. Trestem na to jest tuhé vězení od jednoho až do šesti měsíců. Srov. Kdo se vinným stává účastenstvím v tajné společnosti. ji Účastenstvím v tajné společnosti vinným se stává každý tuzemec: f a) kdož společnost takovou zříditi usiluje nebo 'J skutečně zřídí; - ' „' , '! b) kdož údy k tuzemské nebo zahraniční tajné spo- | lečnosti, najímá; ' ' c) kdož jest představeným neb údem tajné společnosti tuzemské nebo eiaozemské; d) kdož si se společností takovou dopisuje; e) kdož schůzkám společnosti takové jest přítomen, ať jest při tom _ čímkoliv; f) kdož ke schůzkám jejím ■ vědomě dům svůj '■ nebo svůj příbytek pronajme nebo propůjčí; konečně - . . 4 g) úředník, který podle úřadu svého povinen jest, oiznámení o tajné společnosti^ učiniti. který vsak, ač ví, že tu tajná společnost jest,_ nebo že se schází, vrchnosti tu úředně-o znám i ti opomene, § 288. (a) -..-■'/. Trest n a p ů v o d c e, na j í mač e a p ř e d s t a v e n é tajné společnosti. Trest prečinu toho jest podle povahy účastenství rozdílný. Původce tajné společnosti, iiajíniači a představení odsouzeni bnďtež k tuhému vězeli í o d t ř í ni ě s í c ů až do je d n o h o rok u. § 289. (a) N a t y, j i. ž p ř í t o m n i j s o u s c h ů z k á m n e b o j i n ý-m způsobem v n í účastenství mají. Ti, kdož schůzkám tajné společnosti jsou přítomni nebo dopisováním anebo^ jakýmkoliv jiným způsobem v ní účastenství mají, potrestáni buďtež po prvé vězením o é jed 11 o h o a ž do t ř í m ě-síců, a kdyby se to opakovalo, tuhým vězeli í m o d e t ř í a ž d o š e s t i ni ě e í c ů. § 290. ta) N a t y, k d o ž k je j í m s c h ů z k á -m dům n e b o p ř í byte k svůj propůjčí nebo .prou a-jmou, když nejsou lidy společnosti. Kdož dům svůj nebo svůj příbytek vědomě ke schůzkám tajné společnosti -propůjčí nebo pronajme, odsouzen budiž, není-li údem společnosti, k v ě-zoní od jednoho až do tří měsíců, a kdyby se to opakovalo, k tuhému vězení ode tří rnč-s í c ů až d o š e s t i m ě e í c ů. Byhli dům nebo přibyt ek pronajat, propadne krom toho nájem. 161 § 291. (a) Kel y ž jsou údy .s pole čností. - Je-Ji ten, kdož y domě svém melto ve svém příbytku tajným společnostem ke schůzkám příležitost dává, zároveň sám úderní společnosti, potrestán buď t u h ý m v ě z e n í m o d jednoho až d o t ř í měsíců, a kdyby se to opakovalo, až do šesti měsíců; mimo to propadne nájem, ač 'byl-li jaký umkiven:. § 292. (a) . T r e s t p r o ú ř e d n í k a, j o u ž o p o m e -n e u c i-n i t i o z n á m e n í. Úředník, který, dověděv se o tajaié společnosti, nebo schůzkách jejích, podle rířední povinnosti své oznámit! .to opomene, potrestán bude tuhým v ě-z e, n í ni o d j e d n e- h o a ž d o t ř í m ě & í c ů. a kdy. by ee to opakovalo, a'ž do šesti měsíců. Jestliže ale známé jemu schůzky tajné společnosti po delší čas trvaly, a vzejde-li z toho -nebezpečenství pořádku veřejnému, uložen buď mu podle toho, jak dlouho to trvalo, a. podle povahy okolností trest t u h é h o věz e n í od š e s t i: m č s í e ů až do jednoho roku. § 293. (a) K ď y s e toho prečinu dopustí cizinci. Též cizozemci dopustí se prečinu tohoto, když zdržujíce se v těchto zemích a) nějakou tajnou společnost zaříditi ee snaží; b) když tídy pro nějakou tajnou společnost tuzemskou nebo zahraniční najímají; o) když sami schůzky tajných společností u s^be drží, nebo d) když ke schůzkám takovým dům svůj. nebo svůj příbytek propůjčí nebo pronajmou;. I* e) když psaními nebo jinými prostředky ku f spojení tuzemských ťajnýoh_ společností a údňv jejich se zahraničnými přispívají. $ 294. (a) Trest. i Cizozemec tresce se ve všech případech v § • 1 uvedených - v ě % e ní m od je d n o h o a ž d o š e-. | e ti měsíců, a jeou-li tu okolnosti přiíěžující, tu--• h ý m vězením od šesti měsíců až do jednoho roku. Po odbyté době trestu budiž cizozemec takový z veškerých zemí vyhoštěn. *■ ' § 295. (a.) T p es tá u í c i z i ii c ů, j i ž m c i z i n y t a j n o u I s p o 1 e č n o s t z ř.i z u j í n e b oči e u y k n í I - najímají.. | I když cizozemec z cizozemska tajnou epoleč- | uoet v těchto .zemích zřizuje, nebo cleny pro tajnou ? společnost najímá, pokutován býti niá, když bude dostižen, trestem v § 294. ustanoveným. § 296...(aj. '.' Povi u. n o s t představen ý c h ú ř e d n- í k ů atd. s tra n toho, c o společnosti náleží. Při objevení tajné společnosti jsou představení a úředníci její povinni, oznámiti a yydati vrchuo-sti veškeré listiny a 'dopisy společnosti patřící. Kdož i by koli něco, oo společnosti (náleží, ku sebou zadržel f nebo -zatajil, potrestán budiž tuhým vězením f od jednoho týdne do. jednoho měsíce. I Pokladnice a nářadí společnosti .náležející propad-! nou, i - -! § 297. (a) ..' .'" i Vyibíz e n í a nají nr a n í ke- s po 1 k u, j e m ú ž f odepřeno povolení nebo -který byl r o z-' Trestní záLon 0. vyd. , 11 - ib'2 ' J t puštěn a p o k r a č o v á n í p ôeóbn osi \ í é J i o ž. Vybízí-li nebo najímá-li někdo k nejakému ? spolku, jemuž nebylo, dovoleno, aby se zřídil, anebo který sice již byl zřízen, od úřadu b3Tl však rozpuštěn, nebo pokračud.e-li spolek nějaký úřadem rozpuštěný ve své působnosti, potrestáno budiž to u jakožto přeěin věšením ode tří až do š e m [ i ' měsíců, kdyby se pak to opakovalo, tuhým vězením rovněž ták dlouhým, ač'nenáleží-1 i ten \' čin pod přísnější ustanovení 286., 288. ' "§ 298. (a) Účastenství ve spolku takovém. Jakožto účastník spolku takového_ trestným jest každý, kdo, ač nebylo povoleno ^říditi spolek, naho . úřadoni nařízeno, rozpusliti ho, příspěvky .ivé k němu dále platí' nebo jinak k němu dále působí, schůzkám jeho přítomen bývá, nebo k nim dům . svůj nebo, svůj příbytek propůjčí nebo pronajme. Účastenství toto budiž potrestáno jako přestupek .pokutou peněžitou od jednoho ^tři do šesti set k o r u a nebo v ě z en í m o d j e d- ) noho až do tří měsíců. .. § 299. (a) :. ■'. Ú m y e 1 n é z at a j e n,í č 1 e n ů d o v o 1 e n é s p o- , ■ leč n. os t i.. '-ť Představení dovolené společnosti, Jfcteří popi á- -\ vající se vrchnosti údy zúmyslně zamlčí, dopustí se -f přestupku a potrestáni býti mají pokut o u p e- [ n e ž i t o u o d j e d n o h o s t a až do š e s ti set-k o run. § aOO^t) (a), ••• ;•■ j c) Zlehčování nařízení úředních a pobuřování j p r o ť i. ú ř a d ů m st á t n í m n e b. o o b e c n í m. 163 p r o t í jed n o 11 í v ý m o r g á n u m vlád y, p r o-ti svědkům nebo znalcům. Kdo veřejně nebo před více lidmi, nebo v dílech tiskových, rozšiřovaných vyobrazeních nebo spisech haněním, posmíváním, nepravdivým udáváním nebo převraeováním příběhů skutečných hledí nařízení nebo rozhodnutí úřední zlehčiti, nebo způsobem takovým jiné k nenávisti k úřadům státním nebo obecním nebo'k jednotlivým orgánům vlády, co 66 týče vedení úřadu jich, nebo k svědkovi nebo znalci-některému, co se týče výpovědi jejich před soudem, anebo k opovrhování úřady a OíSoba-banii těmito, nebo k vedení bezdůvodných stížností na ně popuditi, dopustí se přečinu pobuřování, ač není-li činného činem trestným, na nějž uložen jest trest těžší, a potrestám býti má■vězením od jednoho až do š es t i m ěs i c ů.. Byl-li však za tou příčí nou,' aby. se jiní ku stížnostem takovým přidali, sbíral podpisy nebo pří- ^ spěvky peněžité, nebo byl-li k nim vybízel, pak e e má trest z ostřit i. Také může spisovatel takovéto stížnosti z toho místa nebo z celé země, a je-li cizozemcem, i z.veškerých zemí vyhoštěn býti. Srov. pozn. $ 65. tr. z. (> veřejně••.) na sír. 57. (i o Sinech • jen denionstrativnich") a § 101. al. 2. tr. z. Spáchán-li čin takový tiskopisy, nastane II.. sazba tr. § 305. tr. z. Z ák. ze 17. pros. 1862, č. S ř. z.na r. 1863 (a): Přečinu % 300, tr. z. dopustí se rovněž a tresce se v řízením od Ido 6 měsíci), kdo veřej n č aneb před. více lidmi, nebo v dílech tiskových, rozšiřovaných vyobrazeních nebo spisech haněním, posmíváním, nepravdivým udáváním nebo převraeováním skutků jiné k nenávisti nebo k opovrhování hledí popuditi a to: a) dle čl. IITrtt) proti oběma sněmovnám rady říšské a proti sněmů m zemským; -■ bl dle čl. .1V.-K-; proti vojsku nebo jeho samostatnému oddělení. (Tento přeěin stíhá soud toliko se svolením ministra- války.) C í s. n a ř í z e n í z ,20. d u h n a 1854, čí s. 96 f. z. o trestní pravomoci obcí doplňuje ustanovení § 300. tr. z. eo do menšího stupně viny 11. cit.: iiař.): Každé policii příčící se jednání na veřejných -sroináž-. dišf.íeh, zejména v posluchárnách/divadlech, tanečních míst-; roštech, hospodách, kavárnách a tomu pod., jakož i na drahách železničních, parnících, poštovních vozech a -pod.'. kter rým se porušuje -pořádek a slušnost, mší zábava obecenstva nebo dává. nějaké pohoršení, dále i každé, d e m on s t r a. -. ''. U* 164 185 tiYní jednání, kterým -se má pro j ě viti nechnf oproti vládě nebo zlehčování jejích nařízení, budiž — boz újmy případného projednání soudy trestními — potrestáno pořádkovým trestem od 2 K do 200 K (»od 1 zl. do 100-zl, konv. m.-) nebo uvězněním na gest hodin až do 14 dnů podle toho, jak se jeví ten či onen trest dle okolností přiměřenějším a vhod- ; nějším. — Avšak při vyměření tres.tu budiž zachována zásada, že se nemá vyměřiti trest nikdy výše, než jest nejmenší 'stupeň, "trestu, který by se uložiíi musil podle obecného zá- ^~ kona trestního, kdyby dotyčné jednání mělo povahu pře- "s činu nebo přestupku po smyslu zákona trestního. — . . - Srov. nař. z 21. čfrvna 1019 o. -344 sb. z. ^* " ■ . ■ ■ l?ji/(a) •- ; J a k s e t r es c e p ř e s t u p e k vybízení ke stížnostem bez d ô vo -d n. ý m. Kdo z jakéhokoliv úmyslu, obzvláště však zo zištnosti, strany k vedení stížnosti svévolných, bezdůvodných, v zákonném poradí instancí již odbytých, vybízí a svádí, anebo v té příčino nějakého . vydírání peněz dopustí, vinen jest přestupkem, a potrestán buď vězením až do jednoho mě- :.f sice. .-■ : - § 302.tt) (a.) d) Popuzování k záští p rotí n á r o d n o s t e m, s p o 1 k ů m n á b o ž.. k o rp o r a c í m atd. Kdo jiné k záští proti rozličným národnoetem (kmenům národním), společnostem náboženským nebo jiným, proti jednotlivým třídám nebo stavům společnosti občanské nebo proti korporacím zákonně uznaným, nebo vůbec obyvatele státu k nepřátel-- ? skému stran ietví proti sobě vybízí, podněcuje nebo svésti hledí, dopustí se prečinu, ač neni-li čin, ten činem trestným, na nějž uložen -jest trest těžší/a po trestán má býti tuhým vězením ode tří až do šesti měsíců. Viz rozh. -z 10. května 1899, ě. 7693, a z 27. října 1896, Č. 12.384, a č. 12.385, i boykot sem spadá Okupujte jen u těeh« či těeh«); střídami* míněny politické strany. Stačí v případě § 302. i jen nepřátelské smýšlení a úmysl toto uskutečnit (rozh," 2. října 1900, č, 13.466.). — Nutno však prokázati zlý iunysl k pobuřování směřující: Práv. 1918, str. 269. — Při tiskopisech užiti jest II. tr. .sazby § 305. tr. z. — Srov. i rozh. z 3. ledna 1901, & 2531. Tím, že dopis uzavřeně podaný byl úředním censorem prohlédnut, není to »veřejně nebo před více lidmi? spáchaný čin {rozh. 3. břez. 1916, č. 4312). § 303. (a) e) Urážka církve nebo společnosti náboženské zákonně uznané (dle zákona ze dne 20. únaraJMÍ^é. 111. sb, z.). Kdo veřejně nebo před několika lidmi, nebo v dílech tiskových, rozširoviainých vyobrazeních nebo spisech posmívá se ničení, obyčejům .nebo zřízením církve nějaké nebo. společnosti náboženské, státem zákonně uznané, nebo je zlehči ti hledí, anebo kdo nějakého jejich služebníka náboženského při výkonu obřadů bohoslužebných urazí nebo se v čas veřejného provozování náboženství tou měrou neslušně chová, že 7, toho jiným vzejiti může pohoršení, dopouští se přečinu, ač není-li čin ten zločinem rušení náboženství (§ 122.). a potrestán býti má tuhým vězením od jednoho do šesti m ě-e í o ů. Stejně buď pro přvčin, pokud tu není těžšího trcstuílio činu, potrestán duchovní kteréhokoliv vyznání nebo jiná r-.-oba v podobné funkci činná, která, při úkonu náboženském, zejména při vykonáváni úřadu kuznte'ského, při náboženském vyučování nebo cvičení, při procesí, pouti nebo podobných «hiT.mHŽdeních, promlouvá o věcech státního nebo politického ži\ota. kritisuje platné nebo vnavrhované zákony nebo nařízení vládní, doporučuje určité pfditieké organizace nebo strany, proti určitým politickým oi-ííaujsncím nebo stranám brojí, tisk určitého politického .směru doporučuje nebo odmítá, do volebního zápasu at ve prospěch ať ke škodě některých kandidátů nebo stran zasahuje. Po z n á m k y: ■161? •' ■■ Í 304. (a) . \ .. 1') Napomáhám sektě náboženské státem za nedo-volenou prohlášené Taktéž dopustí se přeěinu, a vězením od jednoho až do tří m ěsí e ů. potrestán býti má ten, kdož za příčinou zřízení nebo rozšíření nějaké j-polečnosti (sekty) náboženské, o. níž se správa státní prohlásila, že uznána býti nemůže, shromáždění způsobuje,'přednášky má nebo u veřejnost vydává, vyznavl&če namlouvá, nebo cokoli před se vezme, což k cíli tomuto směřuje. Viz či. 14. a 1tí. zálíl. zák. z 21. pros. zákon o poměrech ' mezinňboženských z 25. ř. z. (ěJ. 7.)-, min. nař. z zaných sektách min. nař. 1858 c.. 47. a z 20. červa května 1874, č. 08. ř. z. Vyšší sazba trestní vélio činu tiskopis y. 5. dubna z 16. list. uce 1860, 1S49. 1851. č c. 183 c. 1807, č. 142. _ květ. 18G8, 53. r. z., a o 240. ř. z., z 26. i*, z. a zákon r. z., č. 49. zaká-břez. z 20. ■ § 305. tr. z. pro spáchání tako «1 a v v § 305. (a) g-) Veřejné zlehčování a v u njtan žjb 1 s k,é ho, rodinného, ústavu a s t n. íp t v p neb 6 s'c h v a 1 o v, á n í čin ů n e-zák onných a nemravných. Kdo způsobem v § 303. dotčeným stav manželský, rodinný nebo pojmy právní o vlastnictví zlehčuje nebo zviklati hledí, nebo k .-nemravným nebo v -zákonech zapovězeným, činům vybízí, .podněcuje nebo avéstä hledí, nebo je vychvaluje nebo omlouvá, dopustí se přečinu, aě uení-li čin ten činem trestným, na nějž uložen, jest trest těžší, a potrestán, býti má vězením od j ednoho až do šesti měsíců.. By 1-li však některý-z prečinu v §§> hOO. a 302.—305. jmenovaných vykonán tiskopisy, ro-zšířiti se může trest podle nebezpečnosti a obmýšleného většího rozšíření na tuhé vězení až do j e d n o h. o roku, a vinníci vyhoštěni býti mohou v případu tom z místa toho, nebo jsou-li cizozemei, i z celé čes.-islov. republiky. 16? TJlice nesl veř. místem, 'neslyší-li třeba nikdo neb i' jen jediná osolia vvjádřeni trestné (rozh. 9. dub. 1915, Kr. II. 2yi5). ^ . ■ Světnice, v níž farář zapisuje do matrik, není veřej, místem. Vyjádření nelze pokládá ti za přednesené před více Jidmi«, nemohl-li je jeden z přítomných' slyšeti (rozh. 11. břez, 1915, Kr. III. 22S/1-Í). Od vyzývání v % 9. tr. z. zmíněného liší se tento trestný čin naprostou abstraktností (rozh. 26. srpna 1887. č. 6375, a z 9. -list. 1894, č. 11.234.); také jen demonštratívni činy, jež dle nař. z 20. dubna 1854, č. 96. ř. z. trestati jest. jsou činy po smyslu § 305. tr. z. zakázanými (rozh. 19. května 1899, ě. 3635.). Srov. posl. pozm ^ 300. — Viz Právník: 1910, str.. 429. P 0 2 n á m k y: 168 169 h) Poškození pohřebišť, otvírání hrobů, odejmutí m r t v ý e h těl, zlé n a k 1 á d á n í ŕ n i m i a o d-cizení něčeho z věcí těchto. Kdo pohřebiště,, pro mrtvá těla lidská ustauo- ? vená, ze zlomyslnosti nebo svévole poruší, bez povolení hroby otevře, odtud nebo z jiných míst, kdež se mrtvá těla lidská chovají, tato těla nebo jednotlivé části jich o své moci odejme, nebo s mrtvými těly lidskými zle nakládá, dopustí se prečinu a potrestán býti má t u h ý m vězení m od j e d u o-hq až do šesti měsíců. O dcizí-Ii v§ak někdo v úmyslu ziŠtném něco na pohroblštíeh, z hrobu neho na mrtvých tělech,-potrestán za to buď jako za krádež 172. a 460.). Jako »p o k r o b i š t ě« pojímá se tu i věc, jež S pohřebištěm bezprostředně souvisí (rozh. 23. led. 1885, ě. 12.951.); zlým nakládáním tu míněno totéž, co ů živých za zlé nakládání poyažovati sluší (rozh. z 9. ún, 1891, č. 8118., zejména má se tím rozuměti jednání směřující ke zneuctění zesnulého (rozh. z 23. list. 1901, č. 2673.) a záleží na úmysl-nosti a vědomí činu (rozh. z 5. října 1907, č. 3407.); je-li škoda způsobená vyšší než 50 korun, lze přičítat! i zločin § 85. a) '' tr. z. (rozh. z 23. led. 1896, č. 12.898.). — Také úmyslně bezprávné odnětí kříže s hrobu sem spadá, na motivu nezáleží i'rozh. Z.J2. ún. 1909, č. 3552.). — Srov. § 468. tr. ž. § :i07. i) Nadržování v příčině prečinu nebo přestupku. Kdo způsobem v 214. a, 217. dotčeným doprstí se nadržování v příčině nějakého prečinu nebo přestupku, vinen jest přestupkem a potrestán býti má v případu onom vězením od osmi dnů až do tří měsíců, v případě tomto až do jednoho měsíce. § 308.. (a) •■' k) Rozšiřování nepravdivých nebo. znepokoju.ií( pověstí nebo předpovídán ĺ Kdo prostředkem veřejného ohlašování (přibitím na zdi, veřejnými řečmi nebo přednáškami a p.) roztrušuje nebo dále rozšiřuje pověst nepravdivou, co do veřejné bezpečnosti znepokojující, nemaje důvodů dostatečných, aby ji měl za pravdivou, anebo kdo roztrušuje neb dále rozšiřuje něco tohoto způsobu, což se vydává za, předpovídání, vinen jest přestupkem a potrestán býti má i u h ý m vězení m odo s m i dnů až do tří měsíců. O poměru k § 99. tr. z. viz rozh. z 12. květ. 1899, č. 5298. ■ ■ . ' - § 309. fa) 1) Protizákonné ohlašování. Kdo způsobem v předešlém ^ dotčeným u veřejnost uvádí hlasování soudců nebo zprávy z jednání soudů nebo jiných úřadů veřejných, pokud zákony jest zakázáno, věci takové oznaniovati, anebo kdo nějaké ohlášení, o němž věděly nebo_ z .příčin dostatečných měl za pravděpodobné, že jest zcela nebo z části nepravé, roztrušuje nepravdivě za výnos veřejného úřadu, nebo je za takový dále rozšiřuje, vinen jest přestupkem, ač není-li to- čin trestný, nia nějž těžší trest uložen, a potrestán býti má vězení m odj e dno ho až do t ř i m ě s í e ů. Zák. ze 17. pro s. 1862, č. 8 ř. z. na r. 1863 (a): Cl. VII. Kdo obžalovací nález, o němž soudní řízení nastatí má, aneb obžalobu, dříve nežli v závěrečném přelíčení předvedena byla; kdo obsah průvodních listin během řízeni trestního do spisů vložených nebo výpovědi obviněného, svěd; ka neb znalce před ukončeným vyšetřováním aneb prve nežli při závěrečnéjn přelíčení toho užito bylo, tiskem uveřejní, dopustí se prečinu a budiž potrestán pokutou od jednoho sta d o t i s,í c e-k o r u n. (Není tu podmínkou, že čerpány zprávy takové ze s p i-sů trestních — rozh. 3. pros. 1899, č. 15.757,). ČI. VIII. Kdo sobě v příčině přelíčení trestního během řízení dovolí v tiskopisech úvahy o síle průvodu, domněnky o výsledku přelíčení nebo překrucování, čímž by veřejné mínění mohlo míti účinek předstihující výrok soudcovský, dopustí se prečinu a. budiž potrestán vězením od j e d-noho' až do tří měsíců.. ' (»Během řízení«, to jest až do právoplatného 'ukončení; čl. VIII. chrání též řízení v dalším běhu stolic (rozh. 9. červ. 1900, č'. 3795.). Srov. sem i rozh. 30. červ. 1899, ě. 4050.). Čl. IX. Každú tiskopisem uveřejněná zpráva o plánu a cíli vojenských operací vojska nebo námořnictva císařského o pohybu, síle a postavení vojska ä lodí. o stavu prací opev-ňovacíeh, konečně o uschováni nebo transportu potřeb vá- 170 léčných jest přečinem, jestliže z povahy takových zpráv aueho ze stávajících okolností -seznali lze, že tíni prospech stálu ohrožen hýti mfrže. a. jestli čiu takový není více trestným: tento pak prečin tresce se na vinníkovi pokutou p e u ř-žitou od jednoho sta d p 11100 K, v čas vypuklé ntho I římo hrozící války však vězením od 14 dnu do t ŕ í měsíců. Predpis tento nevztahuje se ma zprávy, které ú redni listy uveřejňují. — ' (Srov. í pozu. § 212. tr. z.) - Sem spadá .i. zápověď .uveřejňování vojen, zpráv v ti- -sfcopisech: iiař. z .10. června 1919, č. 309 sh. z. ,» * Poznámky: 171 § 310/(a) m) Sbírky nebo subskripce k t o m n konci, aby s e nás led: k. y zákonné č i n ů t r e s t n ý c h z m a ř i. 1 y. Kdo způsobem v § 308. dotčeným zavádí nebo u veřejnost uvádí sbírky nebo subskripce k tomu konci, aby se uhradila nebo nahradila kauce propadlá, nějaká pokuta peněžitá nebo náprava škody pro trestné činy. dopustí se přestupku a po.trastáu býti má. v ě z e n í m od č t r n á c ti dnů & ž d o tří m ě s í c ů.. Byl-li ale čin některý v 308. až 310. uvedený vykonán nějakým tiskopisem^ potrestati se má jaj kožto prečin t u h ý m věz e u í m o d j e d noho a ž do šesti měsíců. Hlava š e s tá. O přestupcích proti veřejným zřízením a opatřením, jež náležejí ke společné bezpečnosti. § 311. Přestupek svádění úředníka ke zneužití moci úřední. Trest. Kdo úředníka nějakým darem ke' etrauiotví nebo ku porušení povinnosti jeho úřední svésti hledí, dopustí se přestupku, ač není-li to?-zločinem V'^jpL. jmenovaným nebo nějakým' jiným přestoupením zákona, na kteréž uložen jest trest těžší, a potrestán býti má v ě ze n í m od j e d n oho až do š e e t i m ě-síců. . Totéž platí o pokusu uplácení četníka, vojen., financ. Iteho policej. strážníka (min. nařízení 28. ledna 1853, čís, 600 [t ze 17. června- 1855-, č. 10.143); ustanovení | 105. tr. z. o tom. že dar nabízený neho daný připadne ústavu chudých, tu neplatí (min.-nař. z 15. ledna 1855, čís. 25.418). — TT polit, úř. trestá se jinaké podplácení dle min. nař. 12. srpna' 1918, Č.302 ř. z, 172 173 < § 312. (a) Urážky veřej, úředníků, sluhů, stráží, zřízenců železničních atd. UiiazHi kdo ©loveni nebo skutkem osobu nějakou v ^ 68. jmenovanou, když vykonává nějaký příkaz vrchnostenský nebo koná úřad svůj nebo službu svou, potrestán budiž za přestupek, ač^ne-ní-li to čin trestný, na který uložen jest trest těžší. Srov. disciplinární předpisy o trestání neslušného nebo urážlivého chování před soudem dle 308. a 233. až 236. tr. ř. a dle 199. až 201. e. ř. s. a § 32. min. nařízení z 20. dubna 1854. ě. 96, ř. z., pokud se týče trestáni úřady politickými" (v pozn. § 300. tr. z.). O odmítnutí nahlédnutí do leg-ilimaee zakroěujícího ú-ředního orgánu viz rozh. 15, ún. 1917, č. 4383. Nevyžaduje se bezprostředního úmyslu »urazitb:, nýbrž stačí vědomí urážlivého, zlehčujícího rázu slov použitých: rozh, 8. říj. 1915. Práv. Rozlil. 181/1917. Viz též pozn. §4 68., 81., 284. a 314. tr. z. Osoba úřední soukromě zaměstnaná v tomto svém Výkonu nepožívá ochran v takové (rozh. 15. ún, 1908, č. 3431..) Slovní urážka soudce, během' jeho činností pro péči -o mlad. osoby, je přestupkem po rozumu 312. tr. z. (rozh. 29. dubna 1915, č. 4236). v 313. Trest, (a) Urážky slovní ootrestati se mají v ě z e n í m o d t ř í d n ů a ž doje d n oho měsíc e, urážky skutkem ale vez e n í m o d je d n o h o až d O1 š e s t i měsíců, Byla-Ii však urážka spojena s nějakými následky, a překazilo-li se jí skutečně vykonání příkazu vrchnostenského nebo konání úřadu nebo ..služby, odsouzen buď vinník k tuhé m u věze n í o d e t ř í a ž d o š es t i m ě s í e ú. Za urážku skutkem- pokiádati sluší jen takové, jimiž proti tělu urazeného směřováno (rozh. 21. října 1887, č. 8490b í) jiném míchání se ve výkon služeb veřejných. Kdo, nedopustiv se urážky v § 312. dotčené, jiným způsobem se v to míchá, aby některé z osob tam jmenovaiiých v konání úřadu nebo služby ne- bo u vykonávání rozkazu vrchnostenského překá--.. žel, dopustí se přestupku, a potrestán býti má ve-z o ním odjed n oho d n e až do jednoho m e-sí e e. Na rozdíl od §. 279. tr. z. srov. rozh. z 23. říj. 1399., č. í 8071; viz též ^ 312. tr. z. -j Od zločinu tuhé vězení prodloužili a ž d o š e s t i m ěs í c u. \> :il(i. Jak se tresce otvírání pečeti veřej, úřadu. 'r Otevře-1,3, někdo o své moci nebo nemaje k tomu * práva, pečeti úřadů veřejný"h, pod nimiž >r zavřeny chovají písemnosti nebo jiné věci, potrestati se to má, stalo-li se tak z pouhé .svévole nebo z lehkovážné zvědavosti, jíakožto přestupek věze n í m o d jednoho až do tří měsíců. . Stalo-li ee tak ale oroto, aby se- tím .projevila -nevážnost k veřejným nařízením, noho v tom úmv-slu, aby se tím o své'moci provedlo domnělé vlastní právo nebo nějaký úmysl zlostný, potrestati se to má t u h ý m vězení m; o d j c ď no h o a ž d o šest i měsíců. . ■ •Za pečeti úřadů veřejných pokládají se však netoliko pečeti úřadů -íálníoh. nýbrž i re&eli obcí. veřejných ústavů učebných, far a veřejných no-'aru. § 317. ■ Kterak se .tresce - zúmyslné porušení veř. osvětlení. Kdo svítilnu k veřejnénni ovvětlení postavenou /úmyslně roztluče nebo jiným způsobem poruší, po- trestán ' buď za ten přestupek v ě ze n í m o d e tří ] dnů až do jednoho měsíce. :j -,. ' § 818. I Svévolné porušení t mostů, splavil, hrází a t d„ pak všeliké p o r u š e n í v ě e í v § 85. 1 i t. e) j m e n o v a n ý c h f i s v é v o 1 n é p o r u š e n í telegraf u s t á t- f n í h o. ] ' átrhne-li někdo nebo poruší-li svévolně nějaký most, splav, nejakou hráz, nějaké obražení nebo zá- | bradlí, nebo . jakoukoliv jinou -stavbu, kterou jsou I upevněny břehy řek a potoků, nebo opatřeny srázy I při silni cích a cestách nebo mostech, potrestáno to I ' buď podle velikosti svévole, s kterou-se to stalo nebo f podlo velikosti-škody, jež. byla způsobena, jakožto | přestupek vězením od jednoho až do tří | " měsíců. - Stejným trestem tresce se i porušení všeliké l věci v | 85. lit c) jmenovaných, jakož i činy v § 89. f vytčené vztahující se na státní telegraf, stalo-li se | toliko ze svévole, lehkomyslň o sti nebo zavinilé ne- | - dbalosti. ; Bylo-li krom porušeni takového i něco oďeize-: f no, potrestati se to má zvláště. •-. .• - I SroV. police j. předpisy zemské: pro Cechy z 26. ona. | 1880, č. 54 z. z.: pro Moravu z 4. března ' 1882, c. 29 z. z.; co J do udržování ryhníkft min. nař. z 14. i'm. 1894, 45 r. z, \ Z] o m v s ln ý m jest v tomto smyslu poškození, jehož., { vykonávání bez ohledu na veř. bezpečnost pro svou zábavu í ... pachatel před se vzal (rozh. 30. června 1800,. č, 565S).- -} - - § 319. . : ; Trest na porušení postavených -výsšfcražnýelr znamení. { Mimo to jest přestupkem, kdy se zcela odtrh- } • nou nebo zúmyslně poruší jakákoliv znamení vý-.= ' .strážná, kteráž'jsou postavena, aby ■ se uvarovalo neštěstí, a přestupek ten .potrestati se má vůbec : v ě ze n í m o 'ň e. t r í d n ů a ž do-1 ř í m ěs í c ů; 176 lil byla-li ale při tom větší zlomyslnost a. povstal.a-h z'" toho škoda, tuh ý m v ě ze n í m rovněž tak dlouhým. Přestupky proti předpisům v p řič i n e o po v í d á n í c i z i n c ů a zrně n o by -vatels'tva a v příčině í iných nepravdivých op o vídán í a udávání. V tech místech, kde jsou zvláštní předpisy, aby všichni obyvatelé i„ci:z.inci byli oznamováni^uřaau bléSpéčnésti, trestat se má nešetření předpisu těchto, ač jestliže se v nich nic jiného nenařizuje, v na-. ■ sledujících případech za přestupek: T r e s t-n a m a j i t e 1 e d o m u: a) -když' míajitel doniu, administrátor. sekvest->r něbo/\lo5o^3Í3il' má'správu domn'neoznámi v předepsaný čas změny^které se s jeho jpnjeni; niky staly. Trestem; toho jest podle rozdílnosti míst a užitku z domu des e t až i sto k o r u u. . rT a p o d p r o n a j í m ia t e 1 e: b) kdvž n-8kdo_ světnice natýdjtn.....nebo na' iiičmc- ITává v'poanájem'' iiebo chová nocleháře, a pokaždé, když se nějaká změna stane, ve 24 hodinách podle nředpisu to neo^nánn. Trestem toho jest deset korun, iale opTInge-li se přestupek, má se . z dvoj n á e o b i t i trest, Na hospodské k. tomu oprávněné: č) když hospodský, kterýž má právo, cizí lidi pri-jímaíi, podle ""předpisu neoznámí těch, kteří u něho zůstanou přes noc. Trest na to jest týž, který ustanoven jest pod lit. b). ' N a h o s po d-s k é k t o m u ne o p r á v n ě n é: d) když v krčvně^která ku dávání bytu práva, nc-nía," iiiiab tot-dog prijať, 'irestem- toho n-est po- p r v é d e s e t k ô r u n po druhé týž trest a mimo to vězení j e d noho t ý d n e, po třetí zbavení živnosti krčmárske. "j I nehledíc na tyto. zvláštni predpisy, tmstati se . j má za přestfupek: ' . j ■ '""""" 'i nä ty,, k d o ž f a lesu ě o p oj- í d aj. í: f e) když někdo vlí.-lku opo\ědníni sobě dámfaXeJnJ.. _ | ' jméno, udá falešný m.av, falešné^äíQa^nimrríe-•' ' bo jiné m pravdivé okolnosti, anebo když vů- kh úřad policejní nebo j'ný úřad státní neb obecní, kromě případu vyšetřování trestního, o němž pkttí zvláštní zákonná ustanoveni, lesným uffeiváním .svého jména, svého rodiště," í ■ svého_ stavily neb jiných svých poměrů takovým "I zpiv obem ošálí, že tím veřejný dohled může v omyl uvedtm býtj. Uio^íejn> m jest při tom, 'zda-: liž tím .zavdá příčinu k nepravdivostem v pa.~ j šech, úřady jemu vydaných, nebo v jiných li- j stinách, anebo konečně, zdali, nehledíc ani na. j předložené pasy a listiny, úřadu veřejnému uía -1 dotazy strany své osoby něco : falešného udá, I Trestem toho j est věz e ní ode tří d n ů a ž rl ov j o d n oho m ě s í c e. Shledá-li se při vy-šitľ-o\ani. že pachatel měl -sk-uiečne*""v'úmyslu, uvé^ti vrchnost v omyl,, tresce-se to tuhým j vězeními rovněž ták' dlouhým: Bylo-li by se, i co se týče okolností neb osoby, něčeho obáviati, ' t má pachatel po skončeném trestu vyhoštěn býti 7, .místa, je-li však cizozemcem, podle povahy ■j okolností i z celé republiky čes.-slov. I Sem patří. i.případy: falešných udání při postihnutí čet- \| Ji í k o v i učiněných, neboť tu není ještě vyšetřování (rozh. i • :. dubna 1854, ě. 3298); když' za odsouzeného někdo jiný \. trest nastoupí {rozh. 26. listopadu 1850, čís. G408); předloženi 1 nepravé plné moci při volbách třeba na základě ústní i smlouvy sdělané (rozh. z 2. října 1866, č. 8873);. vydávání se j .za svobodného za příčinou povolení sňatku, pokud tu ;| není pokus <$■ 206. tr. z. (rozh. z 28. srp. 1867, č. 7548)), -{ . . Při P o r o t n í e h případech nutno pri § tomto po- "í . 3em -obávání s e* zjistit zvláštní otázkou (rozhod 20. dub S 1900, čis. 405). -í Během -vyšetřování trestního* učiněná křivá udání jsou i pntezujicí okolností dle ^ 45. a 263. in. p-.' z Viz rozh z 20 čce. 1909, č. 3625. " ' ' Trestní zákon <>. vyd. - , t> Í78 179 Obviněný není povinen bezpeě. úřadu udati pravdu, je-li stihán pro čin který podléhá soud. potrestání . (rozh. '30. bř. 1915, Kr. 53/15 G. H. 85). 'Na n a p o d o b o v a t e 1 e nebo/ f a i š o XiLÍ-1,1c" v e ř e j n ý c h listín: f) když někdo^napodobuje nebo falšuje^ .^řejn é lištíňyDez" oňoEo~'"zTélío úmyslu, Kefy uveden ^Tt&7. Trestem toho jest vězení ode tři dnů až do j ednoho niěsíee. Falšovaní ro ku narození v. knížce pracovní za účelem vystěhování, pro vojenskou povinnost nedovoleného t re. stá še dle 199. d) tr. z. (nikoliv dle § 320. í) tr. z. a ^ 4->. bran. zák. (rozh.- 5. ledna 1900, č. 18.225). — Knižky pracovni a čeíední zrušeny zákonem ae 17. října 1919, č. 571 sb. z, 'Na- ty, kdož užívají eizí;ho vezením až do 6 měsíců. Kromě toho lze, pokud jsou tu předpoklady § 133b, odstavce 1, ht. a), živnostenského řádu. odníti živnostenské oprávnení. Hlava sedmá; O přestupcích proti povinnostem veřej, úřadu. § .331. Trestání veřej, úředníků,- sluhů, stráží, již při výkonu svého úřadu nebo s 1 u ž-b y n e k o ho urazí skutkem. .Když některá z osoh v § 68. jmenovaných konajíc úřad svůj nebo svou službu urazí někoho skutkem (začež se zvláště to pokládá, kdgfffi......nňke Jm^tkne v případech jiných, než které se v záko- nech ustanovují), dopustí se přestupku a potrestán býti má po prvé vězením ode tří dnů až do jednoho měsíce, po druhé tuhým, vězeli í m též tak dlouhým. Srov. pczn. 83. a 101. tr. z. . § 332. Kdy se trest má přitužiti. Stala-li by se urážka skutkem v okolnostech takových, které by dalyneb aspoň dáti mohly příčinu ke shluknutí, tresce, se to tuhým vězením od jednoho až do tří měsíců. ■ § 333. . Trestání toho,, kdož s.e bez podvodného úmyslu vydává veřej, úředníka nebo sluhu, Kdo nemaje úmyslu podvodného {% 199. lit. b) vydává se za veřejného úředníka nebo služebníka, nebo nose bez povolení stejnokroj osobuje si tím podobu veřejného úředníka nebo vojáka^ dopustí se přestunku a potrestán býti má vězením ode tří dnů až do jednoho měsíce. § 334. Nedovolené nosení řádů nebo čestných dekorací. Kdo bez dovolení nosí tuzemské nebo cizozemské řády nebo čestné dekorace, dopustí se přestupku a upadá v p o-kutu'peněžitou od dvaceti, až do dvou se t k o r u n. Srov. s, 201. Ht. d), • Hlava os m á, ■ O přečlfiech a přestupcích proti bezpečnosti života. 4-335. Obecný předpis v příčině přečinů a přestupků proti bezpečnosti života. Pro všeliký čin nebo opomenutí, o němž pa-chatirWW'Pnrô^^ které 184 185 ■každý snadno poznati může, nebo podle předpisů zvláště vyhlášených, nebo podle svého stavu, úřadu, povolání, své živnosti, svého- zaměstnání nebo vůbec podle svých zvláštních poměrů může nahlíželi, že se jjjn muže způsohiti nebo zvětšiti nebez-_ pečcn^ví^žlypta. zdraví nebo bezpečnosti těla lidského, potrestán budiž každý vimííkT "näštáio-li z toho těžké poškození, na těle nějakému člověku (v 152.), jako pro přestupek vězením od jedno- 1 ho až do šesti měsíců; ale_ppvstala4i 7' toho spj^^^k^..i^ouÄm»ÄÍ^čÍH tuhý m v ě z e n í m od šesti měsíců až do jednoho roku. Srov." pozn. H 85.. 87.. 152. až 157.. 836., 337., 391., 411:. :-427., 430. a 431. tr. z. »Právttík« 1913, str. 390. — O poměru tohoto všeobecného predpisu ^ 335. ke zvláštním případům následujících $4 viz roz. ze dne 14. dubna 1919, ě. 41 sb. Také nepozorným usmrcením dítěte v životě mateřském může spáchán být i tento přečiu (rozh. 23. května 1881, č. 2768); nebo pomocí při sebevraždě jiného (rozhodnutí 11. list. 1882, č. 8012). O sbíhání se p o k u s n vraždy s prečinom § 335. tr. z. viz rozh. 30. ledna 1899, č. 16.490; o zavinění při. obrano rozh. z 20. dubna 1899. č. 5284 a ze 17. prosince 3898, č. 15.390, -; O h o n e b n í policii viz min. nař. z 15. pros. 1852, $ ě. áfiSl a honební zákony' zemské (v dodat, uvedené), dle nichž stříkni po zvěři poblíž stavení a stodol zakázáno. Dítek školních za honee užiti zakázáno, nař. z 17. listopadu 1896, č. Š8 j[ z, z. pro Moravu. (O zdravotní službě v obcích zákon z 27. prosince 1909 č. 9 z. z. pro M.) : P o z n á m k y: • -í' 4 Zvláíituí p é č í o Po m o c n é p r a c o v n í k y predpisuje § 74. živu. ř. takto: Každý majitel žiynosti jest povinen, svým nákladem zří-diti a udržovali všechna opatření při pracovních prostorách, stí ojích a pracovním náčiní, kterých vzhledem ke způsobu, jakým svou živnost provozuje, nebo vzhledem k místnosti výrobní jest potřebí k ochraně života a zdraví pracovníku pomocných. Jdajitel živnosti má zvláště pečovati, aby stroje, zař! zení závodní a jejich .části, jako setrvačníky, přenášky (transmise), ložiska hřídelů, zdvíhadla, kádě, kotly pánve a pod. tak byly ohrazeny nebo takovými, úpravami ochrannými opatřeny, aby dělníci, konajíce obezřele- svou práči, nemohli snadně býti ohroženi. K povinnostem živnostenského majitele patří také postarali se, aby pracovní prostory po celou dobu pracovní díe poměrů živnosti udržovány byly co možná světlými, čistými a prachu prostými, aby obnova vzduchu byla vždy 'přiměřenou počtu dělníků a zařízením osvětlovacím, jakož i působivou proti nepříznivým účinkům škodlivých výparů a aby zvláště při lučebných živnostech provozování a' výroba zařízeny byly způsobeni, kterým by se zdraví pomocných ora-eovníků co možná šetřilo. Hovněž majitelé živností, dávají-li - svým pomocným pracovníkům byt, nesmějí k tomu věnovati místností zdraví škodlivých. (Podobně i dle § 100. živu. ř. předepsáno, aby učedníkovi nebyly ukládány práce, jako doprava, břemen a pod., takovým způsobem a po takovou dobu, že bv nebvlv přiměřeny jeho silám -fysickým.'* Viz i ^ 27. a 30. tr. z. "a 'jejich pozii a živu. řád této sbírky čís. 32. — Ale majitel živnosti zodpověděn za švé pomocníky jenom v mezích $ 335 tr z (rozh z 9. pros. 1909, č. 3656). .... O zodpovědnosti vedoucího dělníka a zásadě souvislosti mezi jeho příkazem a výsledkem: rozh. 30. květ. 1912, č, 3944. O povinném oznámení úrazu zaměstnancova (do týdne) viz § 29. zák. úraz. v novém znění dle č!. VIII. zák. z 10 dubna 1919 č. 207 sb. z. ťro u v a. r o v á n í úrazů a na ochranu zdraví dělníků při živnostenském provádění p o z e m n í e h s t a v e b .vydáno min. nař. 7. února 1907, č, 24 ř. z. Dle výn. min. vnitra z 27. října 1884 č. 5167 m. v. (výn. mistodrž. z'30. listopadu 1884 č. 85.387) budiž o každém řízení, zavedeném ku prozkoumání projektovaných větších závodů průmyslových jakož i změn závodů těch se týkajících vyrozuměn' ž i v n o s t e n s k ý í n s p e k t o r příslušného obvodu dozorčího, jehož uvážení jest zůstaveno, po prípade úředního -řízení se zúčastniti (zák. ze 17. března, 1883 č". 117 r. z.). Zákon z 27. května 1885, č. 134 ř. z. proti obecně nebezpečnému užívaní t ř a s k a- ■ vin: § 1 Aby kdo třaskaviny vyráběl, do obchodu je uváděl, je u sebe choval je do území, kde tento zákon platnost ma, dopravoval, k tomu zapotřebí jest povolení úředního. Podrobnější opatrení o udílení úředního povoleni a policejné 186 187 bezpečenské predpisy o třaskavináeh vůbec ponechávají se nařízením, pokud při tom nejde o změnu platných zákonů. — Touž cestou buďtež označeny ony třaskaviny, k nimž nemá se vztahovati ustanovení odstavce prvního. — K vojenské správě a k třaskavinám, jež jsou předmětem státního monopolu, nevztahují se ustanovení prvního odstavce. O těch třaskavináeh platí příslušné zvláštní předpisy. § 2. Kdo proti předpisům 4 1. bez úředního dovolení třaskaviny vyrábí, je do obchodu uvádí, je do území, kde tento zákon platí, dopravuje nebo n sebe chová, dopouští se přestupku a potrestán bude vězením "ed 14 d n ů až do šesti měsíců, s čímž spojití se může peněžitá po kuta od 20 až do P korun. Přestupku dopustí se a stejnému trestu propadne i ten, kdo by jednal proti řádně vyhlášeným policejně bezpečenským ustanovením o takových třaskavinách, k nimž vztahuje se 4 1. odst. 1. — Přestupky tyto vyšetřovali a soudili přísluší soudům. § 'i. Činy v $ 2. dotčené .zakládají přečin, jsoů-lí tu okolnosti, způsobilé přivoditi nebezpečenství pro majetek, zdraví nebo život jiného. Trestem jest tuhé vězení od tří měsíců v až do tří let, s čímž spojití se může peněžitá pokuta od 200 K do 2000 K." 4 7. V případnosteeh § 2. odst. 1., pak §4 3.' až- 6., a-jestliže v případu 4 2. odst. 2. třaskaviny pod falešnou ono-vědí dány byly k dopravě, tedy třaskaví n y, resp. součástky a prístroje, pak předměty k jich zhotovení upotřebené neb ustanovené prohlášeny buďte za propadlé, bez rozdílu, zda odsouzenci náležejí nebo nenáležejí. . - Srov. provád. nar. z 4. srpna. 1885, č. 135 ř. z. a z 19. květ. 1899, č. 95 ř. z. — Ani obyčejní dělníci. nemohou se omlouvati neznalostí předpisů policejních, vydaných o uschování třaskavin - nepřihlížejíc k povinnému poučení dle $ 105. min. nar. z 2. Čte 1877, č. 68 ř. z. (rozh. 5. čna 1909, č. 3607).— O trhání v lomech nař. z 29. květ. 1908, č. 116 ř. z. (O dopravě, třaskavin viz min. nař. 5. prosince 1897. č. 27-1 ř, z. — .O státním monopolu výbušných látek víz zákon z 15. července 1919, č. 414 sb. zák.) Viz i min. nař. z 19. květ. 1899, č. 96 ř. z.: o acetylénu min. nař. ze 17. ún. 1905, č. 24 ř. z. (k tomu rozh z 9 pros. 1909, č. 3656) — a z 24. ún. • 1905. č. 4 vést,, ze 7. dub. 1905, č. 7- vést. a z 31. květ. 1902, č. 11 vést. Srov. i plvn ový regulativ z 18. čee 1906, č. 176- ř. z. — O zodpovědnosti majitele závodu na acetylénová zařízení dle min. nař. ze 17. ún. 1905, č. 24 ř, z. viz rozh. z 9. pros. 1909, č. 8656. Srov. i předpisy stavebních řádů (pozn. 4 S81. a sled. tr. z.), § 336. Zvláštní případy. Předpisu v paragrafu předešlém obsaženého zvláště užiti iest, když nastala smrt nebo těžké poškozeni na těle. .^ne^erlB^z^eB.to provinění:. a) když se neopatrně chová žhavé uhlí v místech j zavřených; í b) když se nešetří 'potřebných opatrností při.plav,-. ; bách. vodních;., ; Srov. . jednotlivé předpisy policie říční; min. nařízení z 16. října 1876, ě. 128 ř. z. a zejména zák. z 30. května 1869. č. 93 ř. z. na uvarování nehod při plavbě. c) z. nezachování........předpisů vydaných v příčině ^ parplodí., parních etrojů a parních kotlů nebo jiných potřebných "■ zvláštních opatrností; Srov. min. nař. z 4. ledna 1855, č. 9 ř. z.: o vyzkoušení parních kotlů zák. ze 7. července 1871, č. 112 ř. z., min. nař. z 4. května 1883, č. 59 ř. z. a min. nař. z 5, ún. 1807, č. 50 ř. z. Viz i pozn. 85., 87., 89. a 337 tr. z. d) z neopatrného zacházení při kouření, sírou a ■při užívání prostředků nai^otisuJíciSnl e) když se ned:a-jlr„yý6,tražiiá...zpaniení při nalíčení ehyt.acíchJlBlez, léček, vlcieh-Jam a samostřílů; r ' .0 samostřílu viz min. nař, . (o honební policii) z 15. pros. 1852, č. 5681 (44 6. a 4.); jich užití proti bezpečnosti , těla a života bezpodmínečně zapovězeno. Použití saino- "* střílů k ochraně les. majetku je sice obranou po smyslu $ 2. lit. g), ale přenechává strůjci zodpovědnost dle 44 335. a 431. tr. z. proto, že způsob obrany tím svěřil náhodě (rozh. 8. břez. 1909 č. 3566). í f) z nezachování zvláštních předpisů. o^dS-áoJÚ :] chování, prodeji, dovozu i užívání věcí,ohmir - i ©feojníeh, třaskavých preparátů, střemyoh zá- !t pilek" sirek.....třecích, a zapalovacích i všelikých. látek, jež ee třením snadno zapálí, střelného, prachu, látek výbušných (střelné bavlnky), .zvláště i tím, že se takové věci tajně přiloží k nákladu, kterýž odesílán poštou po železníci; , í O vvrobč sirek viz min. nař. z 3. července 1884, č. # 111 ř z a ze 17. ledna 1885, č. 8 ř. z.: o ohňostro- ji jích dv. dekret z 8. dubna 1830, c. 7311 sb: z. pol.: o látkách výbušných min. nař. z 20. února .1352. č. 47 ř. zák. a zák. z 27. května 1885. č. 134 ř. z.; nař. min. z 12. července. 1894, č. 153 ř. z., z 10. pros. 1892. o. 207 ř. z., min. nař. z 28. února 1892, č. 28., z "9. března 1887 č. 25.ř. z. a ze 17, května 1891, č. 62 ř. z. 1 ' O umístění skladiště střeliva viz dv, dekret z 28. dub- na 1848, č. 1.2.242 pol. sb. zák. a min. nař. ze 7. července i ; 1876; č. 99 ř. z. V čas míru smí býti skladiště na prach založeno jen ve vzdálenosti 760 m od obytných budov. Srov. --Správní Obzor* 1912, str. 28. 188 189 O předmětech z celuloidu viz míu, nař. ze 7. pros. 1901, ě. 217 ř, z. o obchodu s vápenným karbidem min. nař. z 18. ěce 1906, č. 176 ř. z. o acetylénu nař. ze 17. února 1903, f. 24 ř. z. o obchodu střelným prachem min. nař. ze 17. květ. 1891, č. 62 ř. z. a z 4. květ. 1899, č. so ř. z. Zvlášíní předpisy o parnic h kotlích obsahují-z á k o n z e dne 7. č e r v e u e e 18/1 ř. z. č. 112, jenž se týká z k o u § e u í a periodického vyš e t ř o v á n í parních kotlá; nařízení m in. obchodu v e s r o z. s m i n. v n i t r a ze dne 1. října 1s75 (č. 130 ř. z.): min. nař. z 4. května 1883, č„ 59 ř. z. a z 5. února 1897', č. 50 i*, z.; z- 20. července 1877. í. 78 ŕ. z.: min nařízení z 8. června 1894, č. 108 ř. z. a n a ř í ze n í m i n obchodu a vnitra z 2. p r o s i n e e 1893, č, 172 r. z. g) Z 1TO llOTll i- ctyl. ipřede^ Viz zák, hor. z 23. května 1854, č. 146 f z 171.) zák z 31. května 1893, č. 12 a r. 1894 ř. z.; o inspľ hor nař. min. ze 17. října. 18.05, č,. 158 ř. z. O použití mladistvých dělníků a žen při hornictví viz zák. z 21. června 1884. č. 115 ř. z. a nař. z 8. června 1907 č. 146 ř. z. Í 337. : Předpisy o těžkém poškození na těle nebo usmrcení t provinění za okolností zvláště (nebezpečných. Dopnfatil-li se kdo nějakého činu nebo opomenutí, jež se podle § 335. za provinění přičítati má, vzhledem k věcem v 85." lit, c), 87. a Síľl'mehd-\ anýni, inebo v dotčených tam okolnostech zvláště nebezpečných, odsouzen budiž proto jako pro prečin k tuhému vězení od šesti měsíců až do dvou roků i tehda, když z toho nastalo toliko těžké poškození na těle; bylo-li tím však zuů-eobeno usmrcení, k tuhému vězení až do tři let. Srov. eis. nař. z 16. listopadu 1851, č, 1 ř. z. na rok 1852: nař. z 10. prosince 1892, o. 207 a z 30. srpna 1890. 6. 109 r. z. (pro Cechy též zák. z 16. června 1892, č, 4 z. z.). — Viz 1325. až 132/. obci. z. o soukr. nár. Min. nař. ze dne 28. dubna 1910, q. 81 ř. z. pro j í z d u j í z d n ý.e h s í 1 o s t r o j ů: § 1. Co v tomto nařízení jest ustanoveno, vztahuje se k takovým jízdným sílostrojúm po veřejných dopravních cestách jezdícím, které se nepohybují na kolejnicích (automobily, motorové vlaky a motorová kola).- Z těchto ustanovení vyňaty jsou hasičské • automobily jakož i takové jízdné siío- stroje, které nejsou ustanoveny ani k dopravě osob ani k dopravě břemen, jako parní válce silniční a pod. Živnostenská jízda silostrojů pro veřejnou dopravu osob a třemen jest podrobena kromě předpisu v tomto nařízení obsažených také příslušný)* předpisům živnostenské policie. Siíostroje (automobily), ohledně nichž nenastává výjimečné ustanoveni ^ 5. zákona z 9. srpna 1908, č. 162 ř. z., nutno vzhledem z 144. zlSjící (rozh. 2. led. 1915 Kr. II. 385. J. Bl. 002). Viz : Právník". 1913 str. 085 a 1918 str. 33. '§ 340. Trestání zatajení porodu. Zatajení porodu, jež se stalo proti tomuto předpisu, pOtreetati se má po uzdravení osoby, kteráž to zatajila, jakožto přestupek tuhým vězením ode tří až do šesti měsíců. Viz též instrukci pro porodní bábv 4. června 1881, č. 54 v. z. a § 32. min. nař. z 10. září 1807, t. 216 ř. z. § 341. Trest: na neopatrnou jízdu, Kdo jeda na voze nebo na koni z neopatrnost: někoho přejede a ho tím usmrtí nebo mu těžce na těle uškodí, potrestán budiž podle § 335. Srov. pozri. $ 335., 337. n 427. tr. z. Majitel automobilu povinen jesi na řidiče slovem i skutkem působiti. sezná-li nebezpečí (rozh. z 12, řii 1908 č, 3506). , - ■ ■>- O jízdě u a velocipéde c h min. nař. z 13. ledna 1S9", B. 13 ř, z. a jednotlivé jízdní řády v zemích. • § 342. Trestí na rychlou jízdu na voze nebo na koni, vvPřijde-li vyšetřováním na jevo, že k té příhodě, přičinilo rychlé jetí na voze neb na koni. má se to- pokládati za přítěžující okolnost a při vymoro-vání. trestu ještě zvláště hleděti nu To, co se proti, rychlému jezdění na vose -nebo na koni nanziiie v § 427. § 343. Jak se tresce ten, kdo bez povolení lékařství neb ranJiojiěství za živnogit provozuje. Kdo nenabyv lékařského učení a nemaje dle zákona práva, léěiti jako lékař nebo boji č nemocné, f lékařství nebo hojičství po živnostenskú provozu- je, aneb obzvláště užíváním magnetismu zvířecího neb životního, aneb par éterových (narkotisováňí) se obírá, dopustí se tím přestupku a potrestán býti má vězen.ím, a podle toho, jak dlouho tu nedovolenou živnost provozoval, a podle velikosti škody, kterou tím způsobil, tuhým vězením od jed-n-olio až do šesti měsíců; pakli -ale z provinění jeho nastala smrt člověka, potrestán býti má pro ■ : př-ečin § 335. Zásadně dovoleno praxi takovou provozovali jen u nás promovaným lékařům- a porodním babám (dv. dek. 3. lišto; Pňdu 1808, č. 16.135); též zák. z 30. dubna 1870, č. 68 ř. z. 22. prosince 1891, č 6 ř. z. na r. 1892; o zubním léčení min. nař. z 17. listopadu 1869,- č. 14.219 a z 10. dubna 1878, č. 2282; zák. /. 4 čna 3881. č.. 54 ř. z. a min. nař. z 10. září 1897, c. 216 ř. z. >• Po živnostenská* to jest za úplat n a v í c e k r á te (Vozu. 26. června 1854, č. 6550). 344. 1 Trestání cizozemců. Je-li provinilec cizozemcem, vyhoštěn budiž po 1 dokonaném trestu - z veškerých zemí čes.-slov. re- ];ubliky. | 345: ,j zavinení v provozování lékárny. Í (Dle zákona z 18. prosince 1906, č, 5. ř. z. na r. 1907 _ 67.) ■ Lékárník, pachtéř nebo odpovědný správce lékárny, zástupce ve vedení, lékárny, lékárnický pomocník a lékař oprávněný mí ti domácí lékárnu, který nešetře zvláštních předpisů pro uschování, připravování a ..Vydávání- léčiv, jakož i vůbec pro provozování lékáren, platných, spáchá jednání nebo opomenutí podle H 335. při či ta tel né, které jest způ- so-bilé přivoditi nebezpečenství p to život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí nebo zvětši ti takové,, nebezpečenství, bude potrestán pro přestupek peněž; tou. pokutou od 5 do 500 zlatých (od 10 do 1000 korun) nebo vězením od tří dnů až do tří mě-eíoů, a nastalo-1 i z činu těžké tělesné poškození nebo smrt člověka, bude potrestán podle. § 335. Těmto trestům jest podroben lékárník a osoby jinak odpovědné za provozování lékárny také v tom případě, když jim lze přičísti zanedbání povinného ■dozoru k pomocným osobám v provozování lékárny zaměstnaným. Byl-li Čin podle trestních ustanovení § 335. trestný' epáchán následkem nedostatečných vědomostí nebo zručností, kterých je třeba k výkonu povolání nebo oprávnění v prvním odstavci dotčených, budiž vedle jiného trestu nalezeno na z á poveď vyli on á v a t i po v o láni neb o p r á v n ě n í, dokud by nebylo prokázáno, že jest tento nedostatek napraven. Dle § 18. cit. zák. jest majethík veřejné lékárny, jakož i odpovědný její správce zavázán udržovali nepřerušené provozování lékárny — a stejně tak osoba třetí, která lékárnu převzala. — Dle V18. má býti majetník koncese ku provozování veřejné lékárny odstraněn od správy lékárny na určitý čas, byl-li potrestán opětovně pro přestupek předpisů na provozování lékáren se vztahujících správním úřadem podle nstaiiiovení tohoto zákona a jeví-li se za daných okolnosti o-hrozeným zákonný požadavek spolehlivosti. — Dle § 19. (odst. 6. a. 7.) může býti koncese odňata., vyřkue-li se právoplatným rozsudkem trestního soudu z t r á ta lékárnického o-právnění nebo je-li s ním spojena ztráta akademického stupně; bylo-li majetníku koncese rozsudkem trestního soudu zapověděno vykouávati své povolání a ne-prokáže-li ve třech letech, že opět nabyl způsobilosti podle ustanovení, která budou nařizovacím způsobem vydána. (O odstranění odpovědného správce uebo zástupce § 30. cit. zák. — Vyšetřovat! a trestali přestupky tohoto zákona náleží do působnosti politických úřadů — pokud čin nespadá pod některé ustanovení obecného trestního zákona — 58, a. 41. cit. zák.) Srov. min nař. z 14. března 1884, ě. 34 ř. z, a z 1, srpna 1884, č. 131 ř z.: nař. ze 17. prosince 1894, č. 239 ř. z.: z 8. ledna 1906, či. 10 ř. z. a z 28. ledna 1908, č. 21 ř. z. . — Viz i předpis o neoprávněném prodeji jedu ^361. Naprosto zakázán prodej všech tajných léků Jt. zv. arcana) jakéhokoliv jména (nař. z 24. pros. 1850, 13. květ; 1862, e. 8875, ze 7. června 1881, č. 50 ř. z. a 17. ěeťveuee 1891, č, 103 ř. z. a j. v., pak min. nař. z 12. pros. 1889, 191 ř. zj). i 1 I Rovněž tak léky dle předpisu lékaře v Rakousku neoprávní ] 5lRho Prodávat! se nesmějí (rozh. z 20. února 1900, č. 2346). f ; - ľ§§ 346. a 353.1 § 354. ' ( Neoprávněný prodej léků vnitřních i zevnitřních. , Kroměv lékáren oprávněných, a též lékáren do-■- ■ niaeicii, rjež mají lékaři pověření a hojiČi na-venkově, zapovězeno jest prodávati bez povolení zvláštního, úřadem k tomu daného, léky vnitřní nebo zevnitřní, stran jichž vydávání průchod mají zvláštní obmezující nařízení. Přestupek ten potrestám býti j má vězením od j e d n o h o a ž d o tř í m ěs í ců, by lo-li ale prooaváno po více měsíců, zostřený m vězením a ehledá-li se při vyšetřování, že prodej taicovych leim mel škodlivé následky, tuhým vězením od jednoho až do šesti měsíců. 'i v ?a Iél^T, sllLší pokládat! veškery látky á praeparáty. ob- .1 • saaeue ve p h a r m a k o p b e z 8. led. 1906. č. 10 ř. z. zákon ? rS-,,?£?s-v 19j?G- J'- 5 ř- na v- 1907, a v sazbách nař. z 28, ■ led. 1908, c,. 21 v. ■/,., mm. nař. z 21. pros. 1910.. č. 236 ř z- -; 30. pros. 1914, č. 359', z 30. čtee 1915, 6. 221 ř. z.. 9. list. 1915 5'" 337 a 338 ř. z. (pak vyhl. ze 17. července 1886,' č. 67 z z pro' Moravu, a z 9. července 1886, č. 80 z. z. pro Slezsko). ,! O vydání lékft h o m o e o p a. t i e k ý'c h takovými lé- j k»in,tíuu mz mm. 3iař. z 9. srpna 1857. ô. 154 ř. z. a z 27. k,,h 1 *s'. « 67 ř. z. Kde jsou veřej, lékárny, tam nemají 1*1 m 'i ' n'(i]ici (vyjma homoeopat. lékaře) práva k bez-' uuuuiie dispeusaci (dv. dekret 9. prosince 1816, č. 41.201 a min - uar. z sruiia 1861, č. 15.359; min. nař. z 26. prosince 1882*. ' «x- i- ' 1 jo. února 1875, č. 15.999. Viz zákon z 18. pros.' .1 «'<"'. c- r- z. na r. 1907 (pozn. § 345. tr. z.). Podomní ob- ! ( h" 1 m Kv masuni a náplastmi zakazuje § 12. pat. z 4. října j ľ* - í i /. — O prodeji léků a bylin mimo lékárny i mo\ n\ .1 . i / 4. dubna 1837, č, 13.424 a 9. břez. 1826, č. 6689 . . : . n mni. nar. z 3. března 1881, ě. 1806. O visitaci lékáren viz ••{ umí. nar. z 24. února 1912, g. 46 ř. z. a výnos z 8. března Pii j ( 1i4"i § 355. Pachateli odejme se celá zásoba, Pro lavaě jest též povinen, yydati vrchnosti ce-b lL /á^i.bu připravených léků, materiálií a nářadí, jiťak bs t test byl zostřen. Cizozemci, již se to- i restuj za..on í>, vyd, , n 194 195 ho to přestupku dopustí, vyhoštěni buďtež z velké-; rýeh zemí čes.-slov, republiky. ' § 356. Provinění lékaře nevědomostí. Lékař, který při léčení nemocného takových chyb se dopustil, že z nich nevědomost jeho jest na bíle dni, dopustí se tím, nastalo-li z toho těžké poškození na těle, přestupku, a jestliže nemocný zemřel, prečinu, i má se mu proto zapovědět! provozování lékařství dotud, až v nové zkoušce dokáže, že nabyl vědomostí, jichž se mu nedostávalo. § 357. Provinění ranhojiče nevědomostí. Téhož trestu užito budiž i proti ranhojiči, jenž nešikovnou operací předsevzatou na nemocném'způsobil nás-ledky v předešlém paragrafu dotčené. 03C 'Zanedbávání nemocných lékaři, a hojící. Prevzal-li lékař nebo hojič nemocného, a patr-no.-li, že ho později ke skutečné škodě zdraví jeho podstatně zanedbal, budiž inu pro takový přestupek uložena pokut a p e n Č ž i t á o d 100 a ž d o 400 k o-run. Bylo-li tím nemocnému těžce ublíženo, nebo nastala-li z toho jeho smrt, užiti se má předpisu v § 335. obsaženého. O rádu veřej, nemocnie v Čechách víz vvh]. z 25. čvita 1895, č. 82.250, č. 55 z. z. — Viz též c. nař. z 29. srp. 1915,' ••. 260 ř. z. a m. nař. z 6. září 1915, č. 261 ř. z. Přesné předpisy pro porodní Mhy obsahuje instrukce min. nař. 10. září 1897, č. 216 ř. z. Viz též předpisy na ochranu dělnictva při stavbách -min. nař. ze 7. tm. 1907, ě. 24 ř. z. (Této sbírky čís. 28., 28 ak Není-li tu zanedbání v § 858. vytčeného, nemůže lékař ani podle $ 431.' tr. z. vimtýni býti (rozh, 2. ledna 1896, «• 15.315);. jenom nemocný, jenž na lékaře spoléhá, může žádat, by ho nezanedbal, nikoliv ale, když ihn nedfivěřnje .«> «ř» lid vzdává (rozh. 17. února .1853, h 1614). . § 359. Neoznámení podezřelých úmrtí a nemocí osobami lékařskými. Lékaři, hojiěi, lékárníci, porodní báby a ohle-dači nirtvýeh povinni, jsou, kdykoliv se jim vyskytne nějaká nemoc, nějaké poranění, nějaký porod nebo úmrtí, při kterém vzejde podezření zločinu nebo prečinu, anebo vůbec nějakého ublížení násilného od jiných způsobeného, oznámi t i to bez prodlení tirádu. Opomenou-li to oznámi t i, potrestáni budou pro to jako pro přestupek pokutou peněžitou o cl d v a c e t i a ž do dvou set korun. Pcdrobná ustanovení jsou v řádech o ohledání mrtvo 1: z 1, července 1894, č. 61 z, z. pro Čechy; z 2. srp. 1895, č. 66 z. z. pro Moravu a nař. z 25. září 1877, č. 35 z. z. pro Slezsko. — O povinnosti porodních bab viz § 15. a 16. nař. z 4. června 1881, č. 54 ř. z. a nař. z 10. září 1897, č. 216 ř, z. O pohřbívání oknéra (v k r e m a t o r i u) platí zákon ze dne 1. dubna 1919, č. 186 sb. zák. a prov. nař. ze dne 18. září 1919, č. 817 sb. zák. K e spálení mrtvoly je třeba povolení úřadu zdravotního I. stolice a toto smí býti uděleno jen, předloží-li se tyto li-. stiny: a) úmrtní list, b) svolení osoby z doby života, c) úplné a přesné^yyjádření ošetřujícího lékaře o vzniku a průběhu nemoci a příčině smrti s výslovným podotknutím, že není ani podezření trestního činu, sebevraždy nebo nahodilé smrti násilné. d) vyjádření úředního lékaře po ohledání mrtvoly a e) potvrzení místního policejního úřadu jako výše lit, c, Nesmějí býti spáleny mrtvoly, jichž totožnost není řádným popisem, fotografií nebo jiným způsobem určitě zjištěna, V případech pochybných musí předcliázeti pitva mrtvoly. Vyskytne-li se sebe menší podezření okolnostmi odůvod-nčné, že smrt vzešla z jakéhokoli trestného činu, anebo na-jdou-li se na mrtvole jakékoli známky poškození, nebo schá-zí-li část mrtvoly, jakož i vzejde-li toto podezření při ohledání mrtvoly nebo při pitvě, lze povolení k pohřbení ohněm dáti jen, byla-li provedena soudní pitva, po případě lučební rozbor, a dal-li soud.písemné svolení, aby mrtvola byla spálena. (Přestupky nařízení tohoto trestají, pokud nepodléhají přísnějším ustanovením trestního neho jinakého zákona, riřn. dy politické*) - . '13* Í96 § 360. Zanedbaní nemocných j ich příslušníky. Dokáže-li se, že ti, jimž ž povinnosti přirozené nebo převzaté náleží, aby nemocného opatrovali, jenmi docela sejiti dali u a potřebné pomoci lékařské, kde pomoc takovou opátřiti možno bylo, dopustí so pŕefttupku a potrestáni být i mají podle povahy o-kolností věz en í m o d j e d n o ho až do šesti měsíců. ' § 36i. 0 nedovoleném obchodíš jedem. Edo nemaje výslovného dovolení od vrchnosti, obchoduje ntrejchem neb jakýmkoliv jiným jedem nebo- takovým zbožím, které podle zvláštních předpisů se jedu rovná, dopustí se přestupku a potrestán' býti má, pokud paragrafy následující žádných zvláštních ustanovení neobsahují, pokuto u peněž i-t o u o cl desíti a ž do je d n o h o s t a k o r u n anebo vězením od jednoho až do o a m i dnů. Zvláštní predpisy o ■ jedu-jsou v- min. nař. z 30. září 1857. č. 108; 1. května 1866, é. 54 '21. dubna 187ii. č. 60- 30. listopad-.) 1885, č.. 35.965;. 2. ledna 1886, c. 10; 23. bř. 1895, ě. 45, 19. pro-, silice 1S96, í. 243 ř. z.; vybl. pro Slezsko z 21 února 1892, (j. 21 z. z. a pro Cechy z 11. dubna 1896, e. 26 % z. — O zazní? -mech prodeje jedu víz min. nař. z 4. srpna 1884; <\ 13.09(1 ;i nař. z .6. srp. 1907, č. 196 ř. z. Srov. i. * ce 1897, č. 12.657. a výnos z 26. ledna 1898, č. 347 ř. z. -- Pro' jižní země mocnářství zrušena přechodně platnost $ 23. zbroj, patentu min. nařízením- z 25. ěce 1914, č. 160 ř. z. a z 20. května 1915 čís. 132 ř. z. a. pro části severních zemí (Mor. a Slez.) -. ; též m. nař. z 31. f.cc 1914, č. 188 ř z. Zároveň vydány doplňovací předpisy.]; 1. zákona z 2i. května 1885, č. 134 ř. z. ! (o Iřaskavinách). o povinném odevzdání předmětů muničních salátu a nař. polif. vlády pro Č. z 19. břez. 191í) č, 8905 pres., é. 162 sb. z. Viz předpisy v pozn. í; 335. "• P o z n á m k y; § 373. Trest na opomenuté aschování nabité-zbraně. Myslivci, nebo.kdo jiný má doma zbraň nabitou, povinni jsou usehovati ji před dětmi a jinými ne:-opatrnými a nezkušenými osobami. Zsnedbána-li tato povinnost, a vezme-li .proto někdo škodu, potrestáno buď obmeškáuí takové jakožto přestupek vězením o d j e d n oho t ý d n e a ž d o j e d n o -ho měsíce; vězení pak buď mimo ío.zostf eno v té míře,, jakož byla nedbalost větší; bylo-li však někomu těžce uškozeno na těle, nebo byl-li někdo usmrcen, potrestáno to buď podle § 335. Neopatrné zacházení se střelnou zbraní, není-li tu zvláštností. 373 nebo 374 tr, z., muže býti ustanovení § 335. podřaděno: rozh, 14, diťbno 1919, č. 41. sb. § 374. T r e s t n a u e o p a tr n é s p u š t en í z b r a n ě. ISfa stejný trest uznáno budiž podle míry následku škodlivého tomu, kdo beze zlého úmyslu na někoho zbraň spustí, nepřesvědčiv se prve, že není nabita, § 375. Nesprávné udání deby smrtí. Trest. Kdo při ohledání mrtvého nesprávně oznámí čas, kdy tento zemřel, a tím dá příčinu, že zemřelý pochován nebo rozebrán dříve nežli zákonem jest předepsáno, aby se předešlo -pochování a otevření domněle mrtvých, potrestán býti má za tento přestupek t u h ý" m věze n í m o d j e cl n o h o a ž d o šest i m ě s í e ú. Srov. predpisy o prohlídce mrtvol: pro Ďechy z 1. července- 1894, č." 61 z. z., pro Morava z i. srpna 1895. č. 66 z. z.; jimi určeno, že trestu propadá ohledatel mrtvol, jenž v době obvyklého ohlodání bez omluvy se vzdálí a opomene sám osobně mrtvolu ohledali nebo dobu smrti vědomě ne-správně udá a tím předčasný pohřeb zaviní: týž nesmí ohledat mrtvolu pouze v rakvi nebo bez ohledání úmrtní list vydat. Byl-li zemřelý v nemoci své lékařem ošetřován, povinen lýž" vydat lístek o léčení, v němž svědomitě příčinu smrti udati má: lístek ten odevzdán budiž ohledateli mrtvol. Kdyby v lístku tom vědomě udány byly nesprávnosti, jest i to trestným. Viz 'pozn. § 360. o pohřbení ohnem, 202 i 376. Opomenuti povinné dohlídky na děti neho na ty, kdož nejsou s to, před nebezpečím sami se chránit!. Trest. Vůbec zodpovědní, jsou ti, kdož z povinnosti při rozené nebo přejaté mají dohled k dětem nebo k jiným lidem, kteří sami nejsou s to, aby se _ před nebezpečenstvím opatřili a chránili, z nepečlivosti u plnění povinnosti této. Přijde-li tedy taková dítě nebo takový člověk k usmrcení nebo těžkému poškození na těle, potrestán budiž ten, na něhož padá vina dokázaného nedostatku povinné pečlivosti, podle toho, co předepsáno v § 335. Srov. také í>§ 144. a 149. s jich pozn. § 377. Užívání odvaru z makovic při dětech. _......_ Totéž předpokládajíc, odsouzeny buďtež k témuž trestu osoby zmíněné zvláště, když dětem dávají odvar z makovic. § 378. Trest, když děti na. míxfcdi- Ui-hezpečtiých samy sobě ponechány. Zostření "trestu, zataj eno-li neštěstí. Právě tak budiž jednáno s těmi, na něž náleží, dítě nějaké opatrovati nebo k němu dohlížeti, když dítě, jež mají pod svým opatrováním nebo dohledem, proto, že bylo v místě dětem nebezpečném samo sobě zůstaveno, bylo usmrceno nebo bylo mu těžce uškozeno. Zatají-li se neštěstí, jež se dítěti' přihodilo, budiž trest z o s t ř e n, Stov. poslední pozn. § 149. ír. z. § 379. Trestání kojných, jež zatají svou ohavnou nemoc Osoba ženská, která ví, že stižena jest nemocí ^ ohavnou neb jinak nakažlivou, a zaniiěíc to neb za- 203 tajíc, jde do služby za kojnou, potrestána buď za tento přestupek tuhým vězením tří měsíců, Srov. také min. nař. z 14. července 1902, č. 29.949 (o. 14. věst. min. vnitra) o opatřeních proti rozšíření tnberknlosy. 380. ' Trest na opomenutí výstražných znamení při stavbě. Opomenuto-li při stavbě vystavíti předepsaná, výstražná znamení, potrestán býti má stavitel ^anebo, kdo jiný má dohled při stavbě, za každé takové .• ' přestoupení dvaceti až i stem korun. Vzai-H pro takové opomenutí někdo škodu, u ložit i se má podle povahy té příhody krom pokuty peněžité i vězení od jednoho až do tří měsíců. Ale nastala-li z toho smrt člověka nebo těžké poškození na těle, užiti se má předpisu obsaženého v § 835. O upravení konees, živnosti stavitelské srov. zák. z 16. " . prosince 1893, č. 193"ř. z., jenž se tohoto trestního ustanovení f dovolává v i 19. £ 8xov.-U 381. a 383. a jich pozn. § 881. Opomenutí oznámení hrozícího sesutí. Trest: a) když se nic nesesulo. Majitel domu nebo stavení anebo ten, komu jest dohled na to svěřen, povinen jest, je-li tu obava, že ee některá část toho neb onoho sesuje, povolati neprodleně mistra stavitelského, aby to ohledal a prozatím opatření učinil. Shledá-li se potom, že opome-'"> nuto opatrnosti této, kde jí podle zadání znalců sta- ♦ vitelských bylo potřebí, má se takové opomenutí, i když se nic nesesulo, potrestati za přestupek p a-desáti až čtyřmi sty korun. Srov. stavební řády pro jednotlivé země vydané, zejména stav. ř. nro č". zák. z 10. dubna 1886, č. 40 z. z. a z 5. října 1902, ě. 73 z. z. (městský) a zák. z 8. ledna 1889, č. 5 z. z. (pro venkov); — pro M. zák, z, 16. června 1894, S. 63 a 64 z. z.; — pro S. "zák. z 2. Června 1883, č. 26 i. z. —, ale též zák. z 15. f dub. 1919, 5. 211 eb. zák. "I O dozoru místního stavebního úřadu na stav. budov a o | povinném opatření bezpečnosti viz § 119. stav. řádu pražské- 504 SOS a st. ř. pro ,'eukov §5 50., 51. a "ho (této sbírky zak č. 25) T 25. (této sbírky č. 28). Hrozí-li. dum sesut ______ ______„. ■cení nebezpečí potrebná opatření učiniti. ImcuoTite'V nu mosu o k a m i i t é y y k 1 i z e u í a n 7, a v r- e n í sesuiini, íntiže úřad stavební k odvrá- pádu .. .... ~.„ , ■ ------~ —......- " > - o « i domu i.arn. (Aal. -sprav.- sond. avor. ze dne 22. dubna 1881. č 5K5 ze dne 19. října 1881, č. 1384.) . ' ' " § 382. b) Když sesutím někdo poškozen nebo usmrcen. Sesulo-Ii se něco skutečně, nevzal-]i však při toni. nikdo škody, zvýšiti se má trest 11a jedno sto až cl o tisíce komn. Pakli kdo tím sesutím byl usmrcen nebo mu bylo těžce uškozeno na těle. .užiti se má trestu obsaženého v § -385. § 3; áOO. Trest na stavit, mistra, a) jemuž se lešení nebo stavení sesulo. •Mistr stavitelský, který provádí stavbu nějakou s lešením nebo má některé části stavení podporou opatřiti. potrestán budiž, když se takové lešení nebo stavení sesuje, za tento přestupek po prvé pátí e s á t i až i c t y ř. m i sty k. o r u n. Staue-li se to po . druhé, povinen bude krom té pokuty peněžité vzíti budouoně ke stavbám po každé ku pomoci jiného stavitelského mistra pod trestérn, že jinak zbaven bude práva mistrovství stavitelského, Krov, pozn. % 380. >ľa ochranu dělnietva při stavbách min. nar. ze 7. února 1007, c, 24 ř. z. (Této sb. č. 28, 28a.) Zejména též k úraz. a. nem. pojišťování zák. z 8. února 1909, č. 29 ř. z. a ixař. min. veř. pr. z 10. května 1909, č. 75 ř. z. a zák. z 10. dubna 1919, c. 24 r. z. Stavitel, jest. zodpovedným dle 4- 888. tr, z., i když neprovádí vlastním jménem stavbu .celou, nýbrž jen *ást sesutou. V 'H 388. a 384.- tr. z. mluví se jen o přestupku, ale na stala-li tu smrt člověka nebo těžké tělesné poškození, konkuruje přestupek ten s přečinem nebo přestupkem $ • 335. tr. z. (rozh. 22. května i OOP, č. 3589). ■ ' ■ . § 384.' 'O byl-Ji tím kde. usmrcen nebo těžce poraněn. Pakli při takovém sesutí někdo byl usmrcen nebo bylo někomu těžce uškozeno na těle, budiž mistr sta vitelský netoliko k penězi t ó. pokutě o d j e d n o h o sta až d o jed n o h o t: s í c e k o-r u ii odsouzen, a mimo to podle § 335. s ním. jednáno, nýbrž budiž mn také provádění stavby na tak dlouho zakázáno, až před znalci prokáže, že v této části umění stavitelského vědomostí svých dostatečně napravil. § 385. e) při hrubé nevědomosti stavitele. Shledá-li se při ošetřování některého, případu, naznačeného v předešlém paragrafu, při mistru stavitelském hrubá nevědomost, má se mu hned při prvním sesutí zakázati všeliké další provádění stavby. S rov. pózu. f- :!8». 'v. z. a zák. 15. duh. J!!19 ř. 213 sb. -rak. o z 23. k\ěí. 1919 č. 277 a 280 sb. zák. § 886. Trest pa předčasné stěhování de nově vystavěných domů a krámů. Kde se ve městech a, kde" jinde to předepsalíb. jí1-!, do domu. nebo krámu nově-vystaveného stěhuje, anebo jiným stěno vati dá, aniž vrchnost po předsevzatém ohledání byla k tomu dala dovolení, potrestán buď za ten přestupek podle rozličných •okolností y ě z e n í m o d e tří d n ů a ž d o j e d n o h c m ô í i- í anebo obnosem pololetního nájemného. V $• ton: stanoven trest na neposlušnost samtl,. (§ 2?.s, tr.. z.j; netřeba proto 'důkazu c úmyslu k neSetŕenť zákazft směru jících (rozh. 24. května 1899, č. 7694). . v Viz jednotlivé stav. řady 118. zák. z 10. dubna WlS. Č.-40 z. z.; * 124.'zák. z K h>e to má podle § 835. ■ ' • ■ . § 427. Trest na rychlou a neopatrnou jízdu; proti majiteli povozu. 4§f ■ ■ ■ Pro přestupek rychlého, neopatrného jezdění na voze a na koni v městech i v jiných místech, kde mnoho lidí bydlí nebo chodí, potrestán budiž ? vlastník nebo uživatel vozu, je-li sám přítomen, a uezapovíjli kočímu, by rychle nejezdil, nebo jede-li I sáni dotčeným způsobem rychle na voze nebo na | koni, p a ď e s á t i až i dvěma sty k o r. u i\. Srov. pozn, <^ 431. a 342. — O jízdě n a kole rozh. 4. _-f pros. 1894, č. 14.384 a nař. z 13. ledna 1893, č'. 13 ř. z. Viz též jednotlivé řády jízdní větších měst (Cechy: z 27. led. 1892, ě. 7 z. z.; Morava: z 31. pros. 1874, č. 5 z. z.; Slezsko: z 10. A . června 1892, č. 43 z. z.). Dle min. nař. z 28. dubna 1910, č. 81 ř. z. pro Jízdu jízdných s i 1 o s t r o j ů (automobilů atd.) § 22. vyloučeny jsou ze samostatného řízení jízdných silostrojů osoby, kterým není alespoň 18 let, které tělesně jsou nezpůsobilé, pití a pod. oddané a odborně nevyzkoušené. (Srov. i pozn. ^4 335. a 337. tr. zák.) Jízdná rychlost budiž zvolena za všech okolností tak, aby byl řidič, pánem své rychlosti a aby bezpečnost osob a majetku nebyla ohrožována. Bidič vozidla má zmírni-' ti přiměřeně jízdnou rychlost, třeba-li také zůstat) sťáti a zarazit! motor, kdyby, nehody nebo poruchy dopravy mohly býti způsobeny jeho vozidlem. Těchto opatrností budiž zejména šetřeno, blíží-li se jízdná a tažná zví rota nebo hnaný dobytek (okv služebné,-'jimž přísluší topení, a které kladou do ěc-lestna (ústí' pece) dříví k sušeni, alsy ie mělv uři ruce, dopustí 66 přestupku a maiujiyiu 2a to .potrestány v ězeaím od jedno h o a ž clo tří-dnů; pakli by se to opakovalo, má býti vezení z o e t ř e n o. § 449, : Vstup 'na nebezpečná ohněm miste, se světlem. Podomek, kočí, hlídač koní nebo dobytka, děvečka nebo kdokoli jiný postižen bude s holýn světlem, ve stodole, ve chlévě, ..v.dřevnílra anebo iíoe uloženo uhlí, ©láma, nebo jiné věci snadno ehytlavé, má býti potře*tán za přestupek tento vězením od jed n oh o až.do.oe m i d 11 ů. a kdyby se to. opakovalo, má -být vězení -z o e t ř e ;i o, y. í5o; Totéž při iiěeduících, tovaryších a jiných sinžetaýeii, Taktéž potrestáni býti mají učedníci neb tovaryši obchodníků neb živnostníků, jakož vůbec všeliké služebné osoby, které jdou s holým světlem do skladu nebo místnosti, kde jeon hořlavé věci. §-451.; ■ Proti pánům neb majitelům živnesti, kteří nezjednají svítilen iieljo sami to přestoupí. Objeví-li při vyšetřování, že ti, již. dávají službu.' nebo majitelé živnosti nezjednali potřeb- 232 233 pých svítilen, dopustí se i oni přestupku a mají býti potrestáni desíti až i stem korun; kdyby •se ale davatel^ služby, obchodník nebo živnostník sám dopustil přestupku některého vytčeného v předešlých dvou paragrafech, odsouzen budiž k noku tě peněžité od padesáti áž do jednoho t i s í c o korun. § 452. Kouření, tabáku na 'iiebespečiiýeli místech. _ Edo ve chlévě, v senníku nebo stáji na slámu nepo ve stodole aneb vůbec na takových místech, kde se nalézají věci snadno chytl a vé, kouří tabák, potrestán buď v ě z en í m odjedu o h o dne a ž do jednoho týdne a trest tento budiž podle okolností i zostřen. Sem patří dle hasič, řádů též mosty, ulice mezi tržními boudami, dřeviiice. tesárny a lešení; — pak při zásobách oleje minerálního a pod. {miř. 23. ledna 3901, g. 12 ř, z. a j. v!). 458, Zanedbání ohně v poli blíž stodol, stohů a pod. Kdo nablízku stodoly, kupy sena nebo stohu obilí anebo na blízku pole, kde úroda buď^ještě sto-' jínebo úroda požatá ještě sklízena není, oheň rozdělá, oheň v lese zapálený zanedbá nebo zcela ho neuhasiv od něho odejde, má být za tento přestupek potrestán vězení m od je d n o ho d n e a ž do jednoho t ý d n e, aj e-li nebezpečí větší, i zostřen ý m vězení m. Viz v dodatku predpisy lesního zákona o ochraně majetku polního; ■ ■ § 454, Chůze nebo. jízda s pochodněmi lesem, nebo osadami. , . • . . Jde-li nebo jede-li kdo s pochodněmi, musí pochodne před dřevěnými mosty 'a před osadami nebo před leey zhasiti pod trestem je d n o ho s t a a z i jed n (.'íio'l i s í e e korun za každé přestoupení. Postmistři mají cizincům, kteří jedou po poště, zvláště připomenouti, aby předpisu toho šetřili, § 455. Z - Povinnost postilionů avozkň. při tom. IPosti lionové n námezdní či. nájemní vozkové ; povinni jsou, připomenouti toto pocestným ještě '• jednou -po každé,"když k takovým místům přijedou a nemají jeti dále, pokud pochodeň nezhašena, ji- i uak se dopustí přestupku a mají býti potrestáni vězením o d j e ďn o h o až do osmi dnů, kteréž |, se podle okolnestí zostři t i má. i • § 456. ; Kdyby pocestný postiliona neb kočího pohrůž- 1 kanii nebo násilím nutil, aby .jel, má to tento ozná- i miti v místě nejbližším, kdež doufá, že se mu do- ..' stane pomoci dostatečné. Tu má představený obce i seznání pocestného stručně napšati a, jsou-li. po- ; cestní neznámí, na nich žáďati, aby dali jistotu t pro trest, ale pak nemá jim překážeti y pokračo- I vání jízdy, nýbrž má celý příběh ten ihned soudu f oznámiti. Í § 457. j Právo.místa, jímž kdo s pochodní jede. " Taktéž má každá osada právo,'pocestného, .kte- -: rý e hořící pochodní skrz jede, bez výjimky zasla- : viti, a hned úřadu to oznámiti. _.: - § 458, " i' ■ Trest na zatajení vznikajícího požáru. Kdo vznikající .požár Ideäí^^X^á^LäM^^kä^š ■i vo\h\ vznikne, opomene to oznámiti, potrestán bu-; cliž za tento přestupek podle rozličností místa a po- dle většího nebo menšího . nebezpečenství,, které z j toho zatajení povstalo, p o k u t o u p e n ě ž i t o u od i d v a c e t i a ž d o d v o u s e t k o r u n. 23i 235 t i IMaitovení o lesním ohni viz v dodatku, — Ka< -b:.;>'iiľ o h n řf v t! o 1 e c h -trestá se dle f; 4f»8. tr. z, po. H o ^ i7-i. 'Inirmho zákona z 23. květ. .1854, č. 34fi r. z. § 459. Obecná ustanoveni o cineeh a opomenutích, z nichž jest se obávat! nebezpečí ohně. í Kromě případů zvláště ^počtených v předešlých paragrafoch trestat! jest za přestupky W.:é f vůbec všeliké jiné..Än^a-jO|wmÄiffi.1Jr'žnichž c*e j cnadno předvídati dá nebezpečenství ohně, jako: ~| když se tře- len neb konopí při holém, světle^ když d té blízko stavení a stodol střílí nebo ohňostroje vypalují, když se nešetří těch opatření, ježto-zvláště : předepsaná■jsou v příčině vypouštění- jisker z ""o- ; komotiv ha železnících, při jízdách vlaků železnic- ',; nich osadami nebo blízko nich, při zakládání stavení blíž železnic, po kterých se'jezdí silou parní atd„ a trest vyměxiti se má. p-edle toho, jak se více nebo méně srovnávají s případy -napřed uvedenými, Trestní sazbu viz-: v § '452. ír. z. Dle jednotlivých hasičských řádu zakázáno dále. íab.žlo nebezpečné též řezání řezanky, vochlování a mláceni při holém světle, zapalování svatojanských ohňů na místech nebezpečných, vypoiiSíění baioiiíi pomocí vzduchu plamenem oLW tého mezi domy: v y ž chování sndft při silném větru usbo v n místech -pro oheň nebezpečných vypalování komínů; uschování popole ne vyhaslého na místě, kde škodu zp&scbiti mu *s jiooozciiiosjt hiííla&ft, ne,daji-íl. znamení na poplach pri vznP r ohně. ■ ' Srov. miř. min vij-Hra ze 7. květ. ŕ. 10 věsí, m Trest na menší- krádež, '( Krádeže-všeliké, jež nejsou toho 7\>c * dle 172. až do 176. trestány byly za zberný, ] trestat! jest za přestupky' prostým, nebo tuhým v ř- z e n í m cd je d n oho t ý d n e -a ž do šest i- m c- , síců a nodle okolnosti má vězení též z o s t r-- n - ■býti. . '1 Srov. §s> 171. až -lTfi. a-27. poz., pák' '318. tr, z. (odcizení částek mostu a pod. za současného do škozeni jich): pak. i •H 468., 464., 525. tr. z. ' -. Zabití a' přivlastnění si -v v drv a Ibsiií kuny je krádeží (rozh. 21. pros. 1894, č. 12.791- u 3. dubmi - M1!!!, ě. 8S13). — Odcizení erárního o d ě v u t r o s t a u e e m jest krádeží n nikoliv zpronevěrou (rozli. 24. li.stop. 1894, c, 31.425), Otrhání a odnětí ovoce (hrušek) v ceně 1 K není krádeží, a jich převedení na se není podílnictvím (rozh. 5, list. Ľ)J2,' Kr. II. 402). O pojmu .odnětí z moci cizí.: a pojiiěru k § 468. srov, sPrávník: 1913,- str. 612. O lesním a polním pychu, o právech honebníeh a rybo lovu viz dod. Přesfnpek soudem trestané: bezdůvodné vykácení lesa: zák. 17. pros. 1918, č. 82 sb. z. (§ 4.)!! P o z n á m. k y:' 23? 236 Menší zpronevěření a podvody, • Týž trest má místo i při zpronevěřeních: a podvodech, pokud on ano podle okolností vytčených v *H 18L a 188., tyto podle okolností uvedených v 199., 200. a 201. nenabývají povahy zločinu. S rov. pozn. í>§ 181. a sled. a 199. sled., 478. i § 27. tr. z.' o následcích odsouzení. Nepravdivá udání učiněná po smyslu úrazov, zákona z 28. pros. 1887, č, 1 ř. z. na r. 1888, — pokud nejsou podvodem, — trestá úřad politický 51.—54. cit, zák.). K tomu zákon z 10. dubna 1919 č. 207 sb. zák. Srov. též předpis § 35. zák. o nemocen, pojišťování z 30. břez.. 1888, č, 33 ř. z. (Této sbírky zák. č. 26 a 27.) Předmět zpronevěry mohou tvořili i výtěžky vlastní nemovitostí, která jest ve vnucené správě (rozh. 6. dub. 1914, Kr. IV. 31). O nedostatku poškozovaeíko úmyslu viz rozh. 4. břez. 191G, č. 4303 a z 21. čee. 1917, Jud. S. 205/17. Ucházení se o křivé svědectví, jež vydáno býti má před úřadem politickým, jest přestupkem podvodu, (rozh. 25. dubna 1854, č. 3895). P o z n á m k y: Zákon z 25« října 1896, č. 220 r. z. o přímé dani osobní § 242.: Kdo jako znalec nebo jako "osoba přezvědná před úřady berními, komisemi berními nebo před jejich předsedou nebo ve vysvědčení, ku potřebě těchto úřadu a org-ánúv určeném, v úmyslu, by vyměření daně nebo trestu bylo zmařeno neb aby bezprávně- bylo učiněno nebo aby nesprávné vyměření daně nebo trestu bylo zpftsobenoj učiní vědomě výpovědi nepravdivé, spáchá přestupek a bude potrestán vězení m od jednoho dne do dvou měsíců, nebo na p e n ě-z í ch od 10 K až d o 000 K. Jestliže nesprávná výpověď .sice stala se vědoměr avšak nikoli v úmyslů tuto vytčeném, budiž uložena pokuta peněžitá od 10 K až d o 200 K.' K potrestání přestupku tohoto jest příslu.šnvni soud (■§ 256. cit. z.). . Viz též zákon z 23. ledna 1914, č. 13 ř. z. a k tomu vydané provád. nař. min. f in. z 18. března 1914 (č. 63 ř, z.). Zákon o zajištění půdy drobným pachtýřům ze dne 27. května 1919 č. 318 sb. zák. ustanovuje, kdy smí pachtýř žádali, aby mu za náhradu byl postoupen pozemek do. vlastnictví a jak se děje vyměření pozemku. Dokud se vyměření nestane, »trestá sou d každé úmyslné odstranění nebo posunutí hraničních značek (mezníků) — neni-Ii tím založena skutková podstata těžšího trestního činu, — jako přestupek vězením od 1 týdne do 3 měsíeti-. (v -> . cit. zák.) §462. Míra trvání a zostření trestu těchto přestupků. Dobu trestu a zostření jeho ustanovili jest podle velikosti škody, podle lsti, zlomyslnosti a nebezpečnosti, která na jevo vychází z činu, a podle toho, čím více- tím důvěra byla oklamána, Krádeže a zpronevěření 'mezi manžely ■ -nebo blízkými příbuznými ve společné domácnosti. • Krádeže a zpronevěření'me^^ma^nžely,.rodiči, dětm i n eb o mezi.,. br at ry a; sestra mi,'" po kud lij i've společně domácnosti, trěstati se mohou jen tehda, když za to požádá hlava, rodiny, a to podle § 460. Srovn. pozn. 189. a 5. O následcích odsouzení § 27. tr. z. — I na nevlastního syna vztahuje se ustanovení '§ 403. tr. z., žij e-li s okradenými ve společné domácnosti (rozh. 4. pros. 1894. čís. 14.432). 1 § 468. platí pro krádeže a zpronevěry osob tu uvedených bez ohledu na to, jsou-li zločiny nebo přestupky. Potrestaní nastává pouze k soukr. obžalobě hlavy rodiny (rozh. 1. čc.e. 1913, č, 4077). 'V46Í Účastenství na. těchto přestupcích. Účastenství v krádežích a ye zpronevěřeních je»t přestupkem, pokud podle 185. a 186, není zločinem.. Srovn. §ft 185..' 186. a 214. tr. z. ■ ; . : f 465.. ■ Trest na. účastenství. Trest na účastenství ustanovili se má vůbec po dle § 460., zvláště pak nalézti ee má tužší trest těm. kdož nedospělé nebo jiné osoby slabého' • rozumu li takovým'přestupkům svedou, § 466. Káy přestává jejích trestnost. Ustanovení obsažená v' 187.. a 188. vztahují m na krádeže a zpronevěření a na účastenství v nich i tehdáž, když tyto jsou pouhými přestupky. 1467. x • Přeěray proti majetkn uměleckému a literárnímu. Všeliký nedovolený paíisk a všeliké patisku v zákonech na roveň postavené mnohonásobení nebo napodobování děl literárních nebo uměleckých. potrestáno, býti má za prečin k žádosti toho,, kdo tím škodu bere; budiž pak potrestán ten, kdo to způsobil nebo ku provedení toho vědomě přičinil, neb kdo díly takovými vědomě obchoduje, "krom toho. že so podle "soukromého práva určití raá_ náhrada zákonem ustanoven á, p o k u t o u p e něži t o u o d padesáti až do dvou tisíc korun, anebo., nemohldi by vinník platili, vězením od pěti í ;1 n ů až do šesti měsíc ô. -ale kdyby ©e to opa-i kovalo, anebo byl-Ii vinník již před tím alespoň ; dvakrát trestán, i ztrátou živností; mimo to pro- > padne u exempláře, otisky, odlitky atd„ jež budou nalezený, sazba bude rozmetána, a je-li eo čiuiti. o .líín umělecká, zruší >se i plotny, kamen3'. formy. ,j i jiné věci. jichž výhradně k tomuto mnohonásobení » -iHt bylo, ač neujednai-li ee napodobovatel se ško- | (i.iyĹeí.n na něčem jiném. Též buďtež zkonfiskované . ;láře. zničený, nebude-li jich podle ujednání I.-. .ínp komu přeěktem tím uškozeno, použito k tomu,-aby se mu jimi škoda nahradila:, [ ^ Taktéž se má veřejné provozování nějakého b'i- dramatického nebo hudebního, jež se stalo i ;,.ii \'ýhradnému právu skladatele nebo jeho práv: ■'• a nástupců, ať bylo dílo provozováno v celosti I nebo zkrácené a nepodstatně změněné, po trest a ti ja- IV. -žto přečin po k u tou p e n. ě ž i t o u o d d v a c e-ti až do čtyř set korun, anebo, nemůže-lí to zaplaceno býti, vězením, tomu' přiměřeným a krom toho mají zkonfiskovány býti. rukopisy (kni-l'-i" textovní, partitury, role), jichž bez práva-po-í užito. í K ochraně práva původcovského vydán zákon z 26. pros. I 1K9S. č. 197 r. z. (vJb dodatky). (Eozh, z 9. ledna. 1905, S. 3029 } pckládá. § 467. za mlčky zrušený tímto zákonem.) i ISrov. o ochrane známek zók. z 6. ledna 1890 č,. 19 í i. z. (v pozn. § 197 tr. z.) a doplněk jeho z 30. července i !(>'••> č. 108 í\ z. .'a k tomu m. naí\ z 24. září 1914, e. 257 ř. z. -f — í) ochraně patentu zák. z, 11. lodná 1897, č. 30 r. z. f q,i i * 197. tr z.) a m. nař. z 2. září 1914, č. 232 .a ze 17. : kvííiia 3915. č. 123 r." z. — K nim rozh. ze dne 14. říj. 189S; 4 č. í>7Ci. 12. list. 1898 ô, 12.226, 14. října 1898, č, 8734, 10. án. ■' >»W, č. 14.269. a z 10. tmora 1900, č. 16.117. • j P o z n á m k y: i f i 240- . . Trestání přestupku zlomyslného poškození cizího majetku. Zlomyslné _p.o|kození.....cizího.,majetku, n«ní-li po- .-■ dle předpisu § 85. a 89. zločinem, pôtôŕestánó býti má za přestupek vězením o d j e d n o h o d u e a ž -d o t ř e c h m ě s í c ú. Ku přestupku § 468. nestačí pouhé kulposní poškození veci (rozh. 10, dub. 1900. č. 5031). Viz »Právník« • 1913, str. 612. Vykonává-li vlastnili pozemku své právo dle § 1321. obe. z. tím, že cizí drůbež psem zahání ze svého pozemku, nestíhá jej zodpovědnost dle §468. tr. z. ani, když pes při zahánění, drůbež poškodí: rozh. 12. led. 1915, č. 4215. Sroy. § 69. zák. lesního a § 4. zák. o polním pychu (oboje v dodatku), 85., 89. a 306. tr. z., pak o svévolném poškození mostů, splavů, zařízení železničních a pod. též zvláštní ustanovení 317, a 318. tr. z. a pozn. § 469. . Trest na zámečníky a pod., kteří paklíče dělají. , Zámečníci a jiní řemeslníci, pracující z ohně, kteří zhotovují, padělané něho hlavní klíče nezná-, mým osobám nebo klíče podle podezřelých forem nebo dle pouhých otisků aaiebo, kteří neopatrně a . n e vyptá vše se -náležitě, osobám neznámým klíč podle jiných dělají, nebo jím zámky otvírají; mistři zámečničtí, kteří tak řečených odmykadel (falešných klíčů) náležitě neschovají nebo je svěří osobám ne dosti bezpečným; vetešníci, kteří klíče falešné, klíče nebo háky o d myká cí kupují nebo pro: dávají, dopustí se přestupku a mají býti potrestáni po prvé pokutou peněžitou do padesáti až do sta korun; dopu&tí-li se toho přestupku' opět, má býti trest zdvojnásoben, a stane-íi se tak po třetí, budiž to potrestáno ztrátou živnosti. § 470. ' ■ '. Služebníci 'živnostenští tovaryši. řemesel nebo služebné oseby, 'jež se toho bez vědomí 'svého', p-ám: dopustí. -. . ' Bopustí-li se služebník živnostenský,' tovaryš řemeslnický nebo nějaká služebná osoba některého . 241 výše jménovianého. přestupku bez vědomí pána nebo mistra svého, potrestat! se má, t u h ý m v ě z e-■]] í maž do j e cl.up ho t ý d n, é. Ďopustí-li" se toho po • druhé, má být vězení zostřeno, a trestanec, je-li cizozemcem, z . celé republiky ôes.-slov. vyhoštěn. § 471. - Trest na vetešníky, a obchodníky podomní, kteří kupují cd osob nedospělých. Vetešníci (jarniar-ečníči), (obchodníci podomní anebo kdekoli má živnost a obchod věcmi již opotrebovanými.,' obloženými nebo starými, když od dělí nedospelých něco koupí nebo za jiné smění,.'potrestáni býti mají -za tento přestupek podle okolností osoby a.'věci d;é s í t i až i stem korun neb o-v é -a e n í m o d jednoho až do desíti dnů. ' ' § 472, Trest pří častějším postižení. Bopustí-li se toho častěji, má 'se .pokuta peněžitá z d-v ej n á s o b i t i, anebo jednoduchá pokuta peněžitá vězením od jednoho až do osmi'; dnů při tuží ti a -podle okolností i vězení ještě zostřit i, Objeví-li se častějším opakováním přestupku, že se vinníci nepolepšují, pak se jim odejme živnost měšťanská anebo povolení, vrchnostenské, mají-li .jaké; ^vedou-li však- obchod beze zvláštního povolení -a jsou-li tuzemci, yyhostiti se mají na .neurčitý čas z místa, a j&o-u-H cizozemci, z celé republiky čes.-slov.. navždy.. § 473. " Trest na 'obchodníky klencty .a pod,, Myž 'podezřelé . prodavače nezadrž! Obchodníci klenoty a zbožím t, zv. gal a literním, jakož i zlatníci i-, stříbrníci, jimž někdo ke koupí od^'ná Iď m !v "uhv ^ čei ze "dala n^bo zo -tříhra, kdož cqu h\ rih okolnc-tí není ani vlastníkem věci 1ech. aniž od vlastníka poslán, rovinní jsou, věc Trestní zaK. t>. vyit. -• ÍB 242 243 tu i prodavače zadržeti a, nemůže-li se tento dostatečně vykázali, mají ee o to přičiniti, aby byl před úřad. postaven, Nešetření předpisu- tohoto jest přestupkem a .potrest-ati se má padesáti až i dvěma st y k o r u n. i-474. - Když podezřelé zboží o a sé .převedou. Pakli zboží podezřelé, takovým způsobem jim k a koupi podávané, na se převedou, uložen buď lomu, kdo je koupí, podle rozličné hodnoty toho zboží trest o ď j e d n oho sta a ž d oje d noho t i-ídee korun, §- 475. Předpis o slitém zlatu a stříbře. Zlatníci a stříbrníci, jimž ku koupi podáváno slité zlato a stříbro, které není poznamenáno jménem •jiného oprávněného - zlatníka a stříbrníka, povinni jsou, prodavače zadržeti a se o to přičiniti, ahy byl postaven před úřad. O po méně-li toho nebo převedou-li na se takovéto nepoznamenané zlato m stříbro, trestá se to pokut.>u uloženou na tento přestupek v předešlém paragrafu. O záznamech vetešníka jedná min. nař. z 2. květ. 1884 č. 69 ř. z. ■ " § 478., Každý, kdo opomene' podezřelého prodavače zadržeti Avšak nejen obchodníci a živnostníci sami, ale i každý jiný, koma nabízeny ku koupi věcí neb':, aby _ něco na ně půjčil, kteréž .podle své povahy proti nabízejícímu vzbuzují pod f -zřen í, že j.vou od eizeny,^povinen jest tohoto dle možnosti zadržeti a, nevykáže-li se, přičiniti se o to, aby byl postaven před úřad. Kdož opomene vyplniti tuto svou povinnost, potrestán buď podle § 473. -i Též na přestupky §^ 476. a 477. vztahuje se předpis •I 54 187., 188. tr. z. (rozh. 12. list. 1854 č. 12.473). Srov. § 477. -.f - a pozn. ! § 477. . Trest na toho. jenž podezřelé zboží koupí. .'; Taktéž dopustí, se každý přestupku a upadá !podle hodnoty věci v "pokutu peněžitou od padesáti až do je d noho tisíce ko r u n, kdo způsobem výše naznačeným věc podezřelou koupí nebo na ni jako na zástavu něco půjčí. X.-i rozdíl od .1.35., 464. tr. z. nevyžaduje § 477. tr. z. důkazu o tom. že věc prodaná je odcizena; stačí tu, že ne jisto jest, odkud věc pochází a že důvodně pachatel mohl ,„,. za to míli, že jest odcizena (rozh. 22. dubna 1899, č. 2792). y U" c i n n á lítost ^ 187., 188. tr. z: i tu platí (rozh. 10. list. 4 1894, č. 7(513). Í 47§. | Trest na šizení proti sazbám a řádům tax.s \ Pokud v některých ,inístech.._.jsou zvláštni sazpy nebo řády taxo\ uí ])ro prodej.......jistého zbpžL.nebCí,, na, cen>- ji.-'tŕho_ konání, trestati se to má, když se t proti nim jedná šizenún buď v užívání ■ míry a J váhy, byť i praváTľýTä, anebo šizením ve vlastuo-' 1 sti nebo v^ ceně zboží nebo konání, podle zvlášt-V nich předpisů v té příčině daných. T ř e t í taková ., provinění však potrestati se má, ač není-li již I samo o sobě. takovým činem trestným, na který l- uložen je trest těžší, za přestupek ztrátou živnosti. j. Viz dodatky o predražovaní zboží nezbylué potreby. !'• o z n á.m k y: 244 479. až 481.] f 482.. Trest na živnostníky, kteří zásoby zboží Ir ne,: -hnnteiné denní'výživě potřebného tají nebo vydali . se zdráhají. ■ - /bozi na pi v 1 l cl lín km i ^ 1 o\o 1 lvi \>01 Oj"> / S!('lJU--ll ^ ti 1 It-L tí io, ie li /b zi P ei. i l 1 .mi jí _.vnbi.c .tnkiíi«' fd i k .iievyliiratebi}'-n po-7a-.cbi." svou 'täji'"iäaiebô ko-i i eco vydatí p e zdráhají, ij^e a "potrestáni kýt i mají i 1 \ Inuitelněji potřebné, no e z. i u o d d v .i teti a í podlc urve po ic n t o n do sta- korun; uopust-i-Ji se toho po druhé, má m trest zdvoj násobit i; třetí pak přestoupení má za následek ztrátu živnosti. Tímto ustanovením chrání se pouze právo obyvatelstvu na. zajištění denní výživy proti kupcům, kteří jene disponují takovýmto zbožím: rozb, 8. čna 1915, Kr. TT, 15-i ( Právník 19.15, str; 652). Předpis tento vztahuje se i na velkoobchodníky; nevylučuje však ponecháni si zásoby untné pro splnění prevzatých závazků: rozb. 15. pros. 192-1. Kr. • II. • 417 i. Právník':. 1915, str. 108.) — Odepření prodeje nrfit^ho druhu chleba není trestným, je-li prodavač ochoten• dáti nov druh chlebil: rozb. "26. led." 1916, Kr. 1. 15. V 483. : ■■ - Trest, způftoM-ii.;se tím nepokoje Jestliže by případy v \H 478., 479. 481: a iH2. n vedené byly příčinu zavdaly k veřejnému nepokoji, má býti trest vězení prostého, kterýž na první tři případy ustanoven,^-zaměněn ve vězen í t u-1té, v případě pak § 482. má hned po prvé vyřknuta býti ztráta živnosti. Dle min, nař. % 18. června 1855, ě. 12.415 zámena prostého vězení v tuhé podle § 4S3. tr: z. i při přestoupení řádn ta-xovních, • jež k nepokojům dalo příčinu, nastatí • má jen potud, pokud v řádu tom či taxách pro první a druhý ,-. • vezením- pohroženo; je-li tam jiný trest, stanoven nebo jednali se o třetí přestoupení § 478. tr. z. (ztrátu živnosti), odpadá •iiiiio sebou zostření v. ^ 483. určené. 245 § 484. Trest na takové tajení nebo zdráhání v Čas skutečného nepokoje, Staiie-li .se tajení nebo zdráhání'v § 482. uvedené v čas skutečného veřejného nepokoje, potrestán bud' . vinník krom ztráty živnosti tuhým vězením od j e d n o h o a ž ď o šesti m ě & í-o ií, ač není-li čin jeho zločinem. O utajení zásob potravín a jiných předmětů denní polioby -. iz nové předpisy.v dodatcích. P O Z'11 á-111 k V 246 247 / ^485/ : Nadržovaní věřiteli. Kdo úmyslně jpo tomj^kjjy^,n_něho. nastala. u<> schopnosi.^píátiti, y^ínt^'na^njô^ v tom xiinyi-Tn, áby_ tím j lne věřitele" ,„pôlKóli]^~Pnde pro přečin potrestán luliýni \ězeníni *b"dě tří měsíců až do dvou roků. Věřitel, který.přijme zjištění nebo pla- - ■ *■ • cení pohledávky jemu přísluším, není trestný. . r §■486. ., J I Úpadek % nedbalosti. | 1. Dlužník více věřitelů, který z nedbalosti řd , i přivodí neschopnosti platiti, zvláště tím, že činí | pří|isiiá vydání,, lehkomyslně nebo nepřiměřeně •.. úvěru užívá nebo poskytuje, část majetku promarní nebo uzavře odvážný obchod, který nenáleží k rádnému vedení jeho obchodu nebo s jeho po- ' niěry majetkovými jest v nápadném odporu; / 2. kdo z nedbalosti své věřitele nebo jich část tím poškodí, že věda, že jest neschopen platiti, nový dluh učiní, dluh splatí, zástavu zřídí nebo obchodní dozor, řízení vyrovnací nebo zahájení konkursu včas nenavrhne, bude pro přečin potrestán tuhým vězením od tří měsíců až do jednoho roku. 3. Pachatel, -který své obchodní knihy zfalšuje, odstraní nebo zničí,'bude trestán tuhým vězením od šesti měsíců až do tří roků. - Dlužník, který za obchodního dozoru nebo řízení vyrovnacího předsevezme právní jednání, která mu dle předpisů o obchodním dozoru nebo dle ;} řádu vyrovnacího jsou dovolena, není trestný. Viz též ěl. XIII. nař. z ]0. pros. 1914, 5, 337 (k § tr. r.). Srov. odbor, výklad Dr. V.' Matouška v sPrávnítaK 1915, str. ,705; pak »Právník« 1914, str. 384 a ■ 900»- Skutková povaha tohoto paragrafu přihlíží k jednán? baiikrotnímii p ř e d nastalou neschopností k placení, čís. i. pak kn poškození věřitelň Po tomto okamžiku.' Proto nepostačuje, aby ve jmění dlužníkově byl zjištěn schodek bez zjištění, že přivodil svou platební neschopnost nedbalostí. Právě tak nepostačuje předpoklad. 2c dlužník vědom své platební neschopnosti dělal nové dluhy a konkurs včas neohlásil bez dalšího ziiStěni. že- tím nastalo poškození věřitelíi: roih. 23. Mez. 1913, Kľ. I. 101. — při závazcích solidárních nutno zjistili také stav majetku spoludlužníků -a, je-li tu deficit, také jeho příčiny:- rozh. 19. srpna 1911, č. 4ia7. K V 486. č 2. »předlužení« není ještě insolvence: rozh. IS. září'1917. Práv. 1918, str. 129. P o z n á nik y; 248 § 486a, Nedostatečné vedení knih dlužníkem. '•Dlužník více věřitelů, který proti zákonnému závazku v předepsaném caee bilance svého jmění neprovede, nebo knihy obchodní vésti opomene, nebo je tak nepořádně vede, že neposkytli jí. přehledu o stavu jmění, tresce ne pro • přeěin vězením od jednoho až do šesti měsíců, s-íane-li se neschopným platiti. Pro přioitatelnost prečinu tohoto se nežádá, souvislost mezi platební neschopností a opomenutým vedením knih, předepsaných obchodním zákonem. Protokolovaný obchodník musí tyto věstí také o obchodech, které nejsou předmětem jeho pravidelného obchodu (tedy i o nemovitostech): rozh. -24. čna 1915, čís. 4242 a z 28. ěna 1315,. Kr. I. 434. ' ■ § 4861a,.....- Rejdy za obclicdního' dozoru, za. řísení vyrovnacího neho za řízení konkursBílio. . 1. Kdo uplatňuje „úmyslně pohledávku nepravou, nebo pohledávku"- v:-:'heprávém objemu nebo pořadí, aby tím dosáhl v řízení vyrovnacím nebo konkursním vlivu, jenž mu nepřísluší; 2. věřitel, jenž za výkon práva hlasovacího- v určitém smyslu nebo za opomenutí výkonu práva; hlasovacího úmyslně přijme nebo dá, si líbiti pro sebe nebo třetího prospěch majetkový, nebo kdo úmyslně věřiteli k tomuto účelu prospěch majetkový'poskytne nebo přiislíbí; :. 3. věřitel, jenž úmyslně souhlas sp vyrovnáním- v řízení, vyrovnacím noho e nuceným vyrovnáním bez .evolení ostatních věřitelů přijme nebo dá ěi slíbiti.pro-sebe nebo třetího mimořádný prospěch, nebo kdo úmyslně věřiteli k tomuto .účelu mimořádný prospěch poskytne nebo přislíbí, tresce se pro' -přeěin vězením od tří měsíců až do jednoho roku. ' .-4. Stejně budou potrestáni', osob® k obchodnímu dozoru ustanovená, vyrovnací správce a člen..poradního sboru v řízení ■-vyrovnacím, správce' pod- mm . 249 ,i ' . '' ' - státy o, člen výboru věřitelů v konkursu, ^ kteří úmyslně pro sebe nebo třetího ke škodě věřitelů přijmou nebo dají si přielíbiti majetkový - prospěch jim nepatřící. O -obchodním dozoru viz e. nař. ze 17. září 1914, c. 247 ř. z, a nař. -z 29. prosince 1914, ěíe. 357 ř.-ss. -í Po-zn á-mký: \ I i j 250 251 § 486c. Spí'lečná ustanovení o zodpovědnosti těch, kdo cb-. chctilní podniky vedou, a zmocněnců. Je-li v^případech 485., 486.. 486a. dh;žqíkeni a v případe § 486b. věřitelem nebo dlužníkem spolčen ost, .společenstvo nebo spolek, budiž těchto ustanovení užito na orgány podniku, které činu se dopustily. Spáchá-li v uvedených případech čin někdo-, kdo věci _ dlužníkovy nebo věřitelovy samostatně vede, budiž těchto ustanovení užito též na něho. Hlava dvanáctá. O přečinech a přestupcích proti bezpečnosti Cti. Druhy urážek na cti: a) bezdůvodné obvinění ze zločinu, prečinu,-' přestupku. ' .' " ■ -Urážky na cti dopustí se: a) EIdajaěJ^j.aJiidxl^ aniž jde obviňování tak daleko, by nabylo vlastnosti, kteréž tu podle § 209. býti musí, aby ee stalo zločinem .LLtrhání najeti, anebo kdo jiného křivě viní z ně-jakého pTéčinů nebo přestupku. Na rozdíl od zločinu utrhání ná cti porovnej § 209. tr. z. a pozu. Z literatury uvádíme zde: Pojednání Dra Fr. Storcha :.Q deliktech soukromožalobnýoh«, Právník, 1895; V. Fryče ,r -O žalobách z urážky na etis, Právník, 1899; Dra B. Synka. ;:0 nedostavení se soukr. žalobce*. Zprávy práv. jedn. mor., 1904; M. Lepařc -O urážkách na cti«, Praha, 1902 a pojednání Dra Jos. Krause v ;Ger, Zeitung« na r. 1905, č. 14 až 18. P o z 11 á m k y: Ke skutkové podstatě se nevyžaduje (ani v § 487. ani v § 4SS.tr. z.), aby'bylo obvinění verejným, ale předpokládá se, že stalo se pred osobou tretí, rozdílnou od obviněného (rozh. z 6. října 1890, č. 11.6(6). — Urážka v uzavřeném dopise, zaslaném obviněnému, není trestnou dle tr. zák. (rozh. ze 7. srpna 1800, 6. 6964 z 10. října 1899, č. 15.053 a j. v.). — K tomu srov. § 1339 a 1340 obč. zák. i níže uvedený zákon o smírčích soudech obecních. K trestnosti podmínkou vědomí, že se činem útočí na cizí čest-(rozh. 31. -led. 1899, č. 1276) — ale nestačí již pouhé podepsání listiny, ve které jest obsažena urážka, o niž (bví i svou vinou) podpisující nevěděl (rozh. 17. lisi. 1897. č. 13.294). Srov. i rozh. ze 17. květ. 1892. č. 0038 a z 11. červ. 1905, č. 3094. Vyžaduje se tu sdělení, které se stalo osobě třetí úmyslně. Ke skutkové podstato nestačí, nabyly-li třetí osoby vědomost, o obvinění pachatelovou neopatrností (rozh. 23. září 1913, Kr. III. 118). Tvrzení, že má někdo .rozhárané poměry majetkové, může býti pohanou § 491., je-li způsobilým vzbuditi u posluchačů dojem, že ohrožuje své věřitele lehkomyslným nakládáním majetkem (rozh. 23. září 1913, č. 4074). — Nepravdivé sdělení, že se obchodník stal insolventním, je trestno, nebylo-li. k němu připojeno, že příčinou insolvence jsou pouze nezaviněné nehody (rozh. 18. list. 1913, Kr. I. 333). Nerozhodným tu, zda obviněn někdo z trestního činu snad již promlčeného (rozh. z 19. dub. 1895, č. 2125, z 13. říj. 1896, č. 11.903 a j. v.), nebo jen z pokusu či popudu k trestnému činu, j sout i tyto dle 8. a 9. tr. z. činy Trestnými. Obvinění, které se vztahuje k přečinům a pře-stnpkům jiných zákonů, může býti rovněž dle § 487. tr. z. trestným: »Právník« na r. 1896 str. 288. Není vždycky nutno, aby v případech obviňování z činu trestného soudce spisy postoupil státnímu zástupci:- »práv-ník* 1901, str. 837. Poznámky: IÔ3 252 O o b n o v o al říze u i rozh. 22. im. 1808, ľ. 2862. Křivé obvinení z cizoložství rozh, 15. ona 1009 , č. 8626). . Sdělil-li někdo osobě oprávněné í-ii oznámeni dle pravdy bez vlastních dodatků ku provedení důkazu pravdy trestiio podle § 487.' tr. z. k přijetí trestního jinyni mu sdělen; príslušící (rozh. Kdo sdelujs nemá subjektivní vykonal 30, března právo dle pouze 1909). osobní pozorování, proti pochybnosti, nezodpovídá domnělý příběh, 86. tr. ř. jemu jichž správnosti z urážky na cti dle trestního práva (§ 86. tr, ř.P rozh. 13. dub. 1915, Kr. VIII.42. Jo-li týmž urážlivým výrokem dotknuto několik osob, smí býti pachatel jen jednou odsouzen, neboť soudním výrokem o vině žalobní právo jest vyčerpáno: rozh. 30. října 1912, Kr. III. 179.-(Zor. mor. pr. j. 1913. str. 885.) Stejně rozh. 21. led. 1913, Kr. VL 6. Poslanec, jenž urazil v jednání Nár. shrom. jiného poslance, člena vlády nebo jeho zástupce, maže býti k žádostí jeho pozván před k á r n ý výbor, jenž rozhodne v 43 hod., je-li obvinený poslanec vinen. V tomto prípade navrhne kárny výbor, aby obvinenému poslanci byla 'vyslovena důtka. Tento návrh jest dáti ihned na denní pořádek schůze sněmovní 47. zák. o jedu. ř. Kár. shrom. z 9. list. 1918 čís. 30, sb. z,). Čest svou bájiti dovoleno nejen osobám, fysickým, ale ale i korporacím: rozh. 23. dub. 1915, Kr. III. 212. »Právník-< 1916, str. -S85. — O novinách viz pozn. § 496. tr. z. Pro možné urovnání trestních záležitostí vzešlých z u-rážek na. cti § 487. až 497. tr. z. v obcí doma jest zákon říšský ze dne 27. února 1907, č. 59 ř. z., k němuž prováděcí předpisy vydány nebyly. iiíf členů jeho (rozh. 12. břež. 1895, č. 2894). — Křivé obvinění osoby nejmenované označené jako člena určité korporace (úřadu) opravňuje všechny členy korporace k žalobě (rozh. 26. list. 1909, č. 3060). Srov. rozh. z 0. ě.ce 1909, č. 3622. — Viz i pozn. 4S7, Urážky, jež mají za předmět cli se dotýkající slmteč--nosti ze soukr. neb rodin, života, patří pod předpisy 48 <. a 488., nebyiy-li spáchány způsobem^ v § 189. naznačeným. Při urážkách takových neplatí odst. 1. § 490., — nýbrž odst. II., totiž důkaz pravdy. Důkaz o dobrém přesvědčení (bona ildes) jest tu bez obmezení přípustným: rozh. 9. oce 1914. Kr. VI. 1(14. ; Obvinění bona í i d e učiněná advokátem při výkonu povolání, byť se osvědčila i nepravdivými, sem .nespadají (rozh. 28. led. 1908, č. 3421). Eovněž tak bona íide učiněná' výpověď na. úřední dotaz (rozh. z 10. čita 1908, č. 3477). — Ale výmluva redaktorova, že dopisovatelem jest. věrohodná osoba,' neomlouvá (rozh. z 19. led. 1909. č. 3540).' ' Pokud přípustným důkaz pravdy v řízení odvolacím.' viz rozh. /z 8. list. Í8S8; e. 15.219. ' • . P o z n á m k y: b)- bezdůvodné obvinění z jiných ěinií nepočesínýclt nebo nemravnýeb. b) Kdo i jinak vyjevováním smyšlených: nebo převrácených; ekutků- někoho zejména nebo zna- křivě viní z něja- meniini na ne no připadajícími kého pr čitého neppěestného' meho talkovéno- uei-mravného' -činu, který by jej u obecném mínění mohl v opovržení uvést i nebo snížitiV Srov. pozn. ^ 487. tr. z,, ^Právník* na r. 1835. str. 217. a -Ger, Zeitnngs z r. 1902, č. 22. O poměru k § 491. tr. z. srov. rozh. z 21. list. 1906, č. 8265 a ze 7. břez. 1905, č. 3052. Předhůzka nespolehlivosti o sobě není nutně již přeď-hůzkou nepoěest. jednání: rozh. 4. list. 1914, č. 4164. O dovolené kritice rozh. z 13. ún. 1894, č. 1941 a z 30. květ. 1899. č. 8165. Obvinění tohoto druhu, jež směřuje proti úřadu veřejnému, lze stí bati také žalobou soukromou Jednotlivých 255 § 489. e).-uveřejnění ainýeh m\ cti dfttMivýeh skutků ze livcta. soukromého .nebo rodinného třeba pravd ívýeli. c) Kdo v dílech tiskových, rozširovaných spi-seeh^ nebo vyobrazeních, anebo kdo, nejsa k tomu zvláštními okolnostmi nucen, veřejně na někoho ve známost uvádí skutky na cti důtklivé ze života woukromébo nebo rodinného, -být i hýly pravdivé. , Tento § jedná též o urážce tiskem uveřejněné: tu- však ncm pro podobný čin příslušným porotní soud (rozhod. ]fi. Uii. Bití, Č. 14.720). O významu iveřejněi srov. pozn. § 65. tr. z. — Za veřejnou ^ pokládá se také urážka obsažená v podání na -úřad učiněném, Q nčmž se předpokládati musí, že projde rukama několika osob, kteréž se tedy o obsahu urážlivém dověděli "»ohou, 'pp^i-řípadíí Jest tu ;;spis rozšiřován?, (rozh. 16. jist. O .zvláštních okolnostech;:, které vvlučuií trestnost sačlová.ní takového vít; snad zastaveno, nebo ze lhůtu' ku podáni podpůrné (subsidiární) žaloby projiti nechal (rozh. 22. ún. 1898, č. 2802). Nabízeu-li obžalovaným důkaz nravciv, jest to věcí soudu, aby vyzval ho k udání důkazů, a tyto' aby pokud po zákonu přípustný, skutečně provedeny byly írozh. II. dub. 1899. č. 543/). Důkaz pravdy nabídnout! a provésii jest na obžalovaném, nemá tudíž soukromý žalobce povinnosti, aby vyvracel ♦vržené obvinění nebo dokazoval nepravdivost jeho (rozh. 38. pro's 1905. č 3142 a z 11. dub. 1899, č. 2345). — Důkaz pravdy prípnstnvrn ' také tam. kde běží _ o urážku více osob nebo Úřadu podlo čl. V. zákona ze li. pros. 1862. č. _ S ř. z. na i- 1863 (rozh. ze 7. říj. 1907, č. 3383). Viz pozn. ^ 49-i. tr. z. jdo-li o případ porotu i. má se zvláštní otázkou porotcům danou zjistili, zda .pokládali sluší důkaz pravdy za provedenv (i v případech $f 487. a 488. tr. z.); dodatečnou otázkou zjišťuje se, tu objektivní pravda beze zřeni k tomu, zda bvl v oné době obžalovaný přesvědčen o pravdivosti svého tvrzení čili nic (rozh. z 10. list. 1900, č. 2Ô39). Srov. i rozh. z 30. května im, č. 4064, . Byl-li ve sporu učiněn proti svědkovi návrh dle § 191. e s. í\, postačí k ospravedlnění se navrhovatelova bona ťides právě tak, jako při učiněném trestním oznámení (rozh. 1. čee 1913, Kr. 'VI. 120). . , ^ L . Tam, kde obžalovaný sám byl by mohl podati trestní oznámení (na př. § 502. a SOS. tr. z.), může ovšem také nabídnouti a provésti důkaz pravdy :(rozh. 15. čna 1909, Č<. 3026. z 16. ún. 1904, o, 2982 a j.). Srov. i pozn. § 4S7. tr. z. Viz též sPrávník« na r. 1899, str. 171. . , " O přípustnosti a provedení důkazu pravdy a důkazu pravděpodobnosti viz stí.-. 99 až 124 spisku M. Lepaře sO urážkách na ctk (Praha 1902). P o z n á m k y: m m 258 257 491 . (I) jiná veřejná hanění, • v cl) Taktéž dopustí se urážky na cti. kdo i.ěk; h) verejjiiě noho před více lidmi, v dílech útkových. rozšiřoyaůých .hanlivých spisech nebo vyobrazeních jakéhokoli. způsobu buď zejména nebo znameními naň připadajícími, neuváděje urč!tých fikntkův, z opovržlivých vlastností -.neba z opovržlivého smýšlení viní, anebo jej u veřejný po-.směeh vydává, = • •, pkazuqe-lí Imnitel při' vyšetřování ti cmíni, aby hanění, své. odůvodnil, na nepoéestné činy haněného^ povinen jest — -abyl byl beztresiným — do-káz:iti, že udání jeho jest pravdivým. Srov. • ^ 487. tr. z. a pozn. V o v o j n ě takto učinená obviněni mají se posuzovati dle $ 491. tr. z. (rozh. ze 7. b řez. i:!!)."), č. 3052); a i; 65 (o smyslň slov;- -veřejně). Viz i. nozn. 48S. až 490., 490: a 303. tr. z.. s pozn. •Auimns imuriandi* srov.. rozh. ze 4. září 1894, č, 10.180 a a rozb. 8. říj. 1915. Pr. Eozhl. 181/1917. ..... Také obejmntím, pohlazením a políbením cizí dámy na veřej,, místě páchána urážka (rozh. 19. pros. 1900, č. 2536).. Viz i § 516. tr.. z, — .Neoprávněné tykání není urážkou •| 491. ani 4 486. tr. z. (rozh. 21. září 1897, č, 11.043). Slova j. ..lichvář-.: a pod. vztahující se k určitému skutku nespadají pod $ 490. tr. z., nýbrž, pod ustanovení $ 491. tr. z, . (rozh. .12.. ťfň. 1895, č, 1897); tak" i výtka perfídni ho a nepo-čestného jednání sem spadá (rozh. 13. květ." 1896,..ô. 5012 a ? 4. července 1900, t\. 9847 a j. v.). O významu' á a n é n i< a »p o s: in ě c h u« ■ srov. rozh. z 19. čna 1907, č. 3376. — ;B e z e c t n ý m i č i n y« jsou taková jednání obviněného, z nichž nabývá soudce přesvědčení o správnosti-urážlivého úsndkn (rozh. 3. čna 1999. čís-35.94). O hanění v dopiso zaslaném viz rozh? z 20. čeo 1909, č. 3G23. _ Urážka na korespond. líštkň ■ s-Právník* • 1915. st)-. 106.— Hanění není beztrestným, vysioveno-li při. kritice jinak oprávněné, (rozh. 11. ľccl. 1910, G. Halle 1909, str. 375). Neslušný neb urážlivý způsob psaní v podáních - k ■ úřadům politickým trestá se co přestupek císařského patentu ze dne 20. dubna 1854 peněžitými pokutami od 2—200 K, 'po---případě, vězením od ď hodin až do 2[! dnu, Téze ochrany ]'oživí ii úřady autonomní dle- výn. min. ze dne e. prosince- 1870.-: č, 16.334 intim. oběžníkem místodržitelství ze dne 20 ledna 1871. č. 59.540 ai 1S70. o z n .4 m 1í y: O pornem k dovolené kritice viž roáh. 30* květ. „ |; 1899, č. 8105 a z 13. února 1894,_..č. 1941. Důkaz pravdy přípustným pouze pro odůvodnění obvinění z opovržlivých vlastností nebo smýšlení a__ musí se prokázali- že již v době obvinění bylo toto odůvodněno (rozh. 7. 5 ún. 1907 'č 3302, z 9. čna 1882, č, 2001 a j. v.). Viz 5 pozn. § 490. tr. z. ' O konkurenci s § 496: víz rozh. ze 27. čna 1908, č. 3472. O poměru k disciplin.'vyhledávání proti úřed. orgánu: rozh. 19. čna 1917, Kr. IV. 125. G. H. 1917, 343. Srov též vPrávíiík-: »a i\ 1895, str. 519 a 3/7. — na r. 1897, str. 438. I 492. Ginů trestných v $ 487, a, 491: uvedených dopustí se i ten, kdož útoky tam dotčenými směřuje proti rodinám, proti úřadům veřejným nebo jednotlivým orgánům vlády v příčině jich úředního působení, proti korporacím zákonně t uznaným nebo proti pověsti nějaké, osoby zemřelé. '■ : Urážkv spáchané osobou úřední {% 68. tr. z.) při výkonu jich služby rovněž trestali jest dle H 487. a sled. (rozh. 24. dubna 1896, ě. 4991). ' \ Srov též pozn. § 312. a 495. tr. z. - Při urážkách spolku nutno rozlišovat!, dotýká-li se urážka ú č e 1 u spolku či způsobu jeho činnosti. V tomto případě nejsou uraženi členové snolku, kteří činnost neobstaráva jí (rozh. 24. říj. 1914, Kr. II. 255). Spolek lest zákonem uznané korporace po smyslu § 492. tr 9 (vozh n dub. 1915. Kr. III. 212-214. »Právník« 1916. str. 885). : § 493. Trest. Všeliké urážky na cti v předešlých <Š4 487. až 492. uvedené potrestány buďtež jakožto přestupky vězením od jednoho až d o. š e s t i měsíců; ale byla-li vykonána tiskopisy, tehdy jakožto prečiny vězením od šesti měsíců až d o j eď-- no h o roku, V trest upadá netoliko první původce, nýbrž i. každý, kdo takovou urážku na cti. dále rozšířiti-hledí. ...(Poslední odstavec tohoto § zrnšen § 34. sled. zák. q tisku,) - Předpis 493. odst. 2. týče se i objektivního ř í-•-; 1 -zení (rozh. 28. června 1899, č. 9943). Trestní zákon 6. vyd. 17 258 25§ V případě 2. odstavce se předpokládá, že sdělení objektivně zpflsobilým je k rozšíření a pachatel toho vědom si byl (rozh. 7. března 1899, č. 3316 a z 23. ledna 1894, č. 665). . -" — Viz i 2-Ger. Zeitnng« 1908, č. 28. § 494. ■ ; ' Zvláštní okolnost přitěžující. * Za zvláštní okolnosti přitěžující při urážce na cti pokládati se má: ■ . . " a) když se urážky na cti dopustil někdo proti hla-. vě státu, který s čes-slov. státem v uznaném . mezinárodním spojení jest,, anebo, proti zástupci státu takového, jenž má veřejný úřad (charakter), nebo b) když se jí dopustil proti někomu, s nímž uráže- 1 jící byl vě svazku zvláštní nějaké povinnosti nebo k němuž byl povinen zachovat! úctu; ■ nebo- : c) když uražený tím utrpěl škodu na své svobodě, na svém občanském dalším zaopatření nebo s Yér občanské výživě, nebo'když v. nebezpečenství se octnul v této příčině, anebo když mu -í bylo překáženo, by jiným, -právům průchod f zjednal. Sond trestní stíhá urážky na ctí jen k žádosti ■ j uraženého. ' •] , Ve všech případech y §§ 487. až 494. Uvedených j má před se vzato býťi vyšetřování a trestání.toliko '3 k žádosti strany uražené. . .} ■Ale směřoval-li útok proti pověsti někoho ze- "í mřelého, pak mají jeho pokrévenci, jeho manžel I neb manželka, jeho přisvojitelé a chovatelé, přievo- ..«Jf ■ jenei a chovanci, per učenci a sešvakřenci v pokolení vzestupném a sestupujícím, bratři a sestry • manžela či manželky a manžel nebo manželka jeho bratra m .sestry právo, žádati, aby soud trestní nro ochranu památky zemřelého stíhání před se vzjI. ": P o z n á m k y; Ôl. V. z á k. z it. pros. 1862, ô. 8 r. z. n ä rok 186Ž: Prečiny a přestupky - proti bezpečnosti cti naznačené v 487. až 491.. pak v § 493. tr. z. stíhati *sa mají z povinnosti úřadu, když spáchány proti sněmu, proti veřejnému úřadu, proti č, s. vojsku, proti č. s. loďstvu nebo proti samostatnému oddělení některého z obou posledních. Ku stíhání pro urážku č. s. vojska nebo loďstva nebo samostatného oddělení některého z nich opatřiti se má přivolení ministra, války, poknd se dotýče, ministra námořnictva. Pokud útok směřoval proti veřejnému úředníku neb služebníku, proti vojínovi nebo duchovnímu co do činů jejích povolání, nestíhají se prečiny proti bezpečnosti cti. které jsou trestný dle | 493., tr. z. pouze k žádosti uraženého, nýbrž i státní zástupce může v zájmu veřejném žalovatí ve lhůtě určené § 530. tr. z. Zástupce státní napřed zajistit! si má přivolení uráželi é li rf, nebo kdyby tento slyšen býti nemohl, přivolení představeného nebo úřadu nejblíže vyššího. Uraženému přísluší povždy právo, připojiti se k obžalobě, kterou státní zástupce podal. — (Viz i poslední pozn. § 496. tr. z.) ■ (Rozh. 6. července 1909, č. 3622 uznává, že i v po-sléz uvedeném případě může uražený podati soukromou žalobu pro urážku na cti.) — Viz >.Ger.-Zeitung« 1902, č. 7 a xZprávy práv. jednoty mor.;; 1907, seš. V. o zastup, soukr. žaloby státním zástupcem. § 496. Veřejné nadávky a zlé nakládání. Kdo s někým veřejně nebo před více lidmi, skutkem zle nakládá, anebo .—- byť i tento nebyl přítomen — jemu nadává, anebo nahlas a tak, aby byl slyšen, zlým nakládáním jemu vyhrožuje, dopustí se tím přestupku, ač není-]i to čin trestný, na který uložen jest trest těžší, a má býti potrestán k žádosti uraženého prostým vězením ode tří d n ii až d o j e d noho m ě s í c c. Má však uznáno býti na t u h é vězen í a ž d. otři m. ě s í e ú, stala-li se urážka na takovém místě, kdež se zvláštní slušnosti vyhledává, anebo když se tím chováním nai jev o dává úmyslná nevážnost k celým třídám nebo stavům občanské společnosti, ke spolkům náboženským nebo národnostem. * O v © f e j n o s t i srov. pozn. § 65. a 308. tr. z. Průchod domn není již tím ^veřejný*, žo dveře do něho zo dvora vedoucí byly otevřeny. Nutno zjistit!, zďa, nadávky 260 mohly býti slyšeny neurčitým poetem osob (rozh. 29. pros.. 1915, Kr. III. 574. Práv. Rozhl. 1916). Zde běží o delikt dolosní; spáchán-li tiskopisem, lze Přičítati jej toliko pachateli, jenž znal urážlivý obsah (rozb. 10.'. břez. 1908. č. 3430). § 496. chrání také s p o 1 k y nejen osoby fysické (rozh. z 9. břez. 1910). — O otázce, mohou-lí na pf. noviny býti předmětem urážky na cti, viz »Ger. Z«itung« 1902, č. 19. *•— O urážce vyhrůžkou zlého nakládání tiskem spáchané víz rozh. z 10. říj. 1909, č. 3642. Nadávky :.lhář« a pod., jež pojí nespadají pod ustanovení'1^ 496. tr" 1897 a 7. 28. pros. 1895, č. 15.314). se k určitým (rozh, 12. ún, udáním, 1895. č. Poznámky: 261 Podle vyšší sazby trestní vyměřen budiž trest jenom ve případech, kde jsou přitěžující okolnosti § 496. tr. z., nestačí k tomu na př. ta- okolnost, že stala se urážka na veřejné cestě (rozh. 5. pros. 1899, č. 17.783). — Hřbitov jest místo,.kdež se zvláštní slušnosti vyhledává (rozh. 27. čna 1908, č. 3472). O pohrůžce zlým nakládáním viz rozh. z 19. říj. 1909, č. 3642, z 22. čna 1908, č. 3482 a j. v. — Srov. 153., 335., 41.1., 420. a 431. tr. z. Srov. též ^ 487.—491. tr. z. a jich pozn.; sPrávníks 1895, str. 171, 397 a 668 a na r. 1896, str. 364. a 707; 300., 302., 303., 312. tr. z. Porovnej i uař. z 27. října 1853, č. 228 r. z., kteréž ustanovuje; Byl-li vojín, od šikovatele nebo strážmistra dolů, uražen osobou civilní, jurisdikci podléhající, způsobem takovým, že podle ú v a h y velitele, jemuž přísluší právo trestati a milost udileti, tím porušena i sama čest stavu vojenského, má velitel tento z moci úřední zahájiti stíhání vinníka u příslušného soudu ä k tomu účelu má ustanov! ti za zástupe© důstojníka, jehož pojmenuje! úřadů vyšetřujícímu a jenž má v se e h n a práva, která po zákonu příslušejí poškozenému nebo uraženému samému. Srov. rozh. z 26. břez. 1906, č. 4727 a z 22. květ, 1890, č. .'161 Zprávy práv. jednoty mor,a 1907, seš. V. Výčitky pro trest odbytý nebo prominutý. Kdo někomu pro trest odbytý nebo prominutím odpuštěný, anebo tomu, kdo po skončeném soudním vyšetřování nebyl vinným nalezen, pokud se počestně chová, v tom úmyslu činí výčitky, aby jej pohaněl, potrestán buď za tento přestupek k žádosti pohaněného vězením od jednoho dne až do jednoho týdnu. Toto právo, žalobní příslnsí toliko uraženému (rozh. 24. říj. 1896, ě. 8565). § 498. Vyjevování tajností nemocných lékařem nebo hojičem. Lékař nebo hojič, pomocník nebo pomocnice porodní,'kteří tajnosti osoby svěřené jich ošetřování vyjeví někomu jinému nežli úřadu, když tento úředue se dotazuje, mají býti potrestáni za tento přestupek po prvé tím, že ee jim zakáže prasxe na tři měsíce, po druhé na rok a po třetí na vždy. í 263 Q P-oiapcniekili porod. srov. § 17. min. nař. zo 4.' červnu ísSl, č. 54 ř. z. Viz též o povinnosti ošetřovatelů za Š otištěné. Min. nař. 25. ŕ-n a 1914. č. 139 ŕ. '" " ' z. (§ 17.). ,39;;. 499. Trest pro týž přestupek pro lékárníky. Když lékárník tajnosti nějakého nemocného, o nichž vědomosti nabývá z receptů jej docházejících, jiným osobám vyjeví, nežli úřadu, když tento úředně se dotazuje, dopustí se tím přestupku- a potrestán buď, je-li vlastníkem lékárny nebo provi-sorem, po každé desíti až i stem korun, pomocník vsak vězením od jednoho až do čtrnácti dnů, kteréžto vězení dle okolností ee i z o s t ř i t i má. H1 a v a t ř i n á c t á.. O přečinech a přestupcích proti verejné mravopočestnosti. ■- - - - § 500. Prečiny a přestupky proti verejné mravopočestnosti. Péče zákonodárná neobmezuje po svém úmyslu pojem urážky veřejné mravopočestnosti toliko na činy takové, kteréž samy sebou vzbudit mohou ošklivost a veřejné pohoršení, ale zahrnuje v to i činy, jež podlo povahy své přičiňují k rozšíření zkázy mravů, jakož i takové, které mají Obyčejně za následek nepořádky a prostopášnosti. Podle toho určení -trestati jest za přečiny anebo, přestupky proti veřejné mravopočestnosti v. případech tu jmenovaných: a) smilstvo; : , - b.) hrubé urážení mravopočestnosti nebo sty dli vo-. sti, jež! jest příčinou veřejného pohoršení; c) žebrání; d) zapovězené hry; ; ! s J e) opilství; f) jiné brub nemravnosti. § Id Sniílstvo mezi příbuznými a sešvakřenei. Smilstvo mezi bratry >a sestrami plnorodými a ipolourodnými, s manžely rodičů, dětí neb bratrů a sester trestáno budiž za přestupek vězením od j e dii o k o a ž d o t ř í měsíců, kteréž se podle okolností z o s t ř i t i má. Ti, o nichž se vyšetřováním zjistí, že byli svůdci, odsouzeni buďtež k t u h é m u vězení od j e d-n oh o až do tří měsíců. Po skončeném trestu budiž z povinnosti úřední učiněna opatření, aby vinníci od sebe byli odloučeni, a tak společenství jich zrušeno bylo. Smilstvem není tu míněno pouze souložení. Není rozdílu v tom, zda ještě manželství, podmiňující sešvakření vinníků, trvá čili nie, a je příbuzenství manželského či nemanželského původu (rbzh. 17. kvétna 1854, 6. 4694, 5. října ,1858, č. 934S, 9. dubna 1861. ě. 2647). Srov. <^4 131. a 132. IV. § 502. Trest na cizoložství. Osoba oddaná, která se dopustí cizoložství, jakož i osoba neoddaiiá, s níž cizoložství spácháno, vinna jest přestupkem a' potrestána buď vězením od jednoho až do šesti m ě s í c ů. žena však_ potrestána býti má přísněji tehda, když za příčinou spáchaného cizoložství vzejiti může pochybnost o manželském původu dítěte na to narozeného. Srov. i pozn. 487. a 525. Trestnost pokusil přestupku ^ 502. tr. z. není vyloučena :(vozh. 10. března 1899, č. Í6.618). Viz i rozh. z 8. list. 1904, č. 3003. § 508. Kdy se cizoložství vyšetřovat! smí. . Cizoložství však nemůže ©e nikdy [vyjímajíc případ § 510.], vyšetřovat! a trestati z moci úřední, 264 265 nýbrž toliko k žádosti strany uražené. Avšak ani ta nemá více pr^-a toho žádati, když urážku, o níž se byla dověděl., výslovně odpustila anebo, ■■ když od té doby, co o ní nabyla vědomosti, po šest neděl proto nežalovala. Ba i trest již vyřknutý pomíjí, jakmile strana uražená prohlásí, že s vinníkem chce zase žiti. Takovýmto prohlášením se však nezrušuje trest vyřknutý již-na spoluvinuíky. _Manžel, jenž, sám cizoložství druhého, manžela zosnoval, nemůže býti považován za uraženého; pozbyl proto práva žalobního (rozh. 8. mi. 1916, Kr. I. 42, Jur. Bl, 1916). ^Uražený může nejen hlavního vinníka a spolu vinníka (současně nebo zvláště) soudně .stíhali, ale i třeba jen jednoho z nich, a druhému nebo během řízení oběma odpustit! a od žaloby ustoupili (min. nař. ji. září 1859, č. 163 ř. z.). — O žalobě nezletilcově: z 23. led. 1888, č. 13.752. Zmíněná 6nedělní lhůta tu běží teprve od doby, kdy Pí94Žei^" 59X9)dei' ° ř'illn i ° 0S°kS vinníka (rozh.. 16. května Srov. : Zprávy práv. jednoty nior.« 1907, str. 214. P o z n ámky: § 504, Zmrhání nezletilé příbuzné člověkem domácim. Člověk domácí, který zmrhá nezletilou dceru nebo nějakou k domácnosti náležející nezletilou příbuznou domácího hospodáře nebo hospodyně, potrestán býti má za tento přestupek, podle, rozdílnosti poměru, v němž s rodinou jest, tuh ý m vězením od jednoho a ž do tří měsíců. Viz 2. odstavec § 505. a § 132. -III, a IV. tr. z. § 505. Smilstvo.služebné ženy,s nezi. synem nebe příbuzným v domě žijícím. Týž trest uložen býti má ceobě ženské v rodině sloužící, která nezletilého syna nebo nezletilého příbuzného v domě žijícího ke smilstvu svede. Oba tyto přestupky se však vyšetřují a trestají toliko k žádosti rodičů, příbuzných nebo poručenstva. Srov. ^ 128. a 132. § 506, Zmrhání pod přípovědí manželství. Když někdo osobu nějakou, připověděv jí manželství, ale nesplniv slibu, svede a zmrhá, potrestán býti má za, tento přestupek t u h ý m věze n í m od jednoho až do tří měsíců. Krom toho zůstavuje ©e zmrhané osobě právo k náhrade. O soukr. Kár.: § 1328. a 1330. obě, z.; za poškození cti ani svedené nemanž. matce nárok nepřísluší (rozh. 23. září 3908, Not. Ztg\ 1909, str. 230). K trestnosti nestačí zjistiti, že slib manželství učiněn, ale i že bezdůvodně splnění jeho odpíráno svůdcem (rozh. 18. dubna'1893. č. 4338 a 19. června 1894,-6. 7285), třeba původně úmysl splnění tu bvl a teprve potom opačné jeho rozhodnutí vále sledovalo- (rozh. 3. října 1899, č. 14.698). Skutkové podstaty §. 500. tu není, jestliže svůdce důvodně odpírá splniti slib manželský na př. pro dřívější nemravný život svedené, o čemž dříve nevěděl (rozh. 3. pros. 1912, č. 3995). Byl-lí svůdce ženat. jest již svedením doplněna skutková nuds1 a ta přestupku § 506. tr. z. (rozh. ž 22, pros. 1902, č. 266 267 Ůl\'J3J ■'}■ nezletilým a tedy bez povolení oženili se nemohl mLTlčM1,0 f^^Sř teprve, když tato překážka slíbeného ÍS£fhrb&1 TT,a odpadla a on přece splnení slibu bezdůvodně octnuta (rozh. z 6. dub. 1904, ě. 2937). P o z n á m k y: • § 507, Vstoupení v nezákonné manželství bez dispense. * Trest, Kdo, zatajiv povědomou mu zákonnou překážj ku manželství,, oddati se dá. neobdržev prve řádné dispense; anebo kdo se odebere do eizí země, aby tam vstoupil v manželství, kteréž podle zákonů zemských místa mí ti nemehlo, dopustí se přestupku a potrestán být i má t u h. ý m vězením o cl e^ t ř í až clo. šesti měsíců, svůdce však vždy buď potrestán tužeji.. Vězení má býti j eště zostřeno, byla-li překážka jedné strane zatajena, a ona tím způsobem k neplatnému manželství bez viny své byla svetle c a. Ssut nepatři případy manželství bez potřebného snad .leště konsensu politického nebo proti předpisům branného zákona (min. nař. 28. pros. 1852, č. 21 ř. z, na r. 1853. — Srov. i předpis § 40,, 52. a 70. bran. zák. z 5. července 1912, č, 128 ř. z. Je-li ženichem cizozemec, nelze užiti § 507. tr. z., poněvadž se tím stala manželka cizozemkou (rozh. 10. srp. 1864, Č. 5954. . Ke skutkové podstatě přestupku tohoto se předpokládá úmysl zatajiti překážku manželství o svolení opatrovnickém při osobě marnotratné viz rozh. z 1. pros. 1908, ě. 3527. Viz zákon z 22. května 1918, č. 320, sb. z. o rozluce manželství vůbec a zrušení některých překážek manželství. § 508. Trest na rodiče, nutící dítky k manželství neplatnému. Týž trest má býti uložen na_přestupek rodičům, kteří by zneuživše své moci rodičů, nutili dítky své k manželství, ježto dle zákonů jest neplatným. I§§ 509. až 511.1 512. . O kuplířství. Přestupku kuplířství dopustí se ti: a) kdož nevěstkám-ku provozování jich nedovo- 268 ■ plil 269 lené živnosti u sebe řádný byt dávají nebo ji- ■nak je přechovávají; b) kdož z'"přivadění takových osob živnost činí; o) kdož jinak se za dohazovače v nedovoleném srozumívání způsobu takového potřebovat] dají. Srov. § 182. a. zôk. % 24. května 1885, o. 89 ř. z. (v dodatku). Tímto zákonem nebyly zrušeny předpisy 512." tr. z. (rozh. 30. dubna 1904, č. 2945). K trestnosti tn i.přivedení jedné nevěstky stačí, a nerozhodným, zda došlo k pohlavnímu činu (rozh. 3. září 1880. č, G408 a. 15. ledna 1886, č. 13.473). % 513. Trest, Trestem na tento přestupek jest tuhé vězení o de tří -a z do šesti měsíců, -kterýž se však zo siřit i '.má, provozovali-li vinníci, živnost tuto již po delší dobu. . . § 514. ' Trest při opakování přestupku. -Osoba potrestaná již pro kuplířství má při druhem postižení po odbytém trestu vyhoštěna býti z místa, kde se dosud zdržovala, a je-li cizí, z' celé ěee.-slíjv. republiky. ' . - - § 515. Tr es t a a hosti ns_k é, krč m á ř e a jich li d i když- příležitost dá v a j í k. e s m i 1 s t v u.' Jestliže hostinští nebo krčmáři, mimo případy přestupku kuplířství v § 512. naznačené, dávají příležitost ke smilstvu, jsou vinnými přestupkem) a potrestati se mají po prvé pokutou peněžitou od padesáti až do čtyř set korun. Pakli takovéto příležitosti dále poskytují, vyhostí se ze živnosti hostinské nebo krčmárske a prohlásí se k živnosti takové pro příště za nezpůsobilé. Dopustí-Ii se toho přestupku' osoby služebné bez vědomí hostinského nebo krčmáře, mají býti potrestány vezením od osmi dnů až do tří měsíců Trestá-li se takto pokračování přestupku ztrátou živnosti nebo vyhoštěním, nemůže vedle toho obviněnému í peněžitá pokuta za první případ býti uložena (rozh. 80. ledna 1S90, X-. 12,348). ' - 'Í. 516..- .f" . O hrubé urážce mravopočestnosti anebo stydlivosti : a, o takové, kterou veřej, pohoršení dáno. Kdo vyobrazeními nebo smilnými činy mravo-poěeětnost nebo stydlivost urazí hrubě a takovým způsobem, že se tím zavdá příčina k veřejnému po^ '. horšení, vinen je&t přestupkem a odsouzen býti má k i u h é m u vězení od-o smi dnů až do š e s t i. měsíců.-Ale ©talo-li se uražení takové tiskopisem, potrestati se má jako přestupek _ t u h ý m vězeli í m od šesti měsíců až d o j e d h o h o r o k u, • Veřejné pohoršení musí býti vzbuzeno necudným činení samým a bezprostředné v dobé činu: rozh, 21. říj. 1912, Kr. V. 278. » Verejným ■ pohoršením-', rnňže býti též pohoršení vzcházející obchodem s necudnými fotografiemi, (rozh. 19. ún. 1915, / č. 4225). — Možnost, že dodatečné vypravováním qiu do verej- nosti se dostane, nepostačuje ke skutkové podstatě (rozh. 19. 1 říj. 1914, Kr. I. 406). —- Vykonán-li čin sice neveřejné, ale za okolností (snadná přístupnost místa činu, přítomnost třetích osob), při nichž pachatel musil přijití k vedomí; že o činu zvěděti může větší kruh osob, porušena mravnost způsobeni hadicím veř. pohoršení (rozh. 25. led. 1913, 5. 4027). Byly-li zhotoveny 2 kartáčové otisky tiskopisů smilného obsahu a předloženy stát. zastupitelství a policej. ředitelství k prozkoumání, tvoří to již p o k u s prečinu •§ 516. (rozh. .20. led. 1915, č. 4223). Necudnvm není jednání, které sice hrubě uráží dobry mrav a stydlivost, ale- nemá vztahu na pud pohlavní (rozh. 26. říj. 1909, ě. 3640). Viz i pozn, § 491. tr. z. (rozh. ě. .2586). = O kinematografických představeních viz min. nař. z 18. září 1912. &. 191 ř. z. (§ 17.). Viz i mezinárodní úmluvu ze dne 4. května 1910, o tom, .0 kterak potírati rozšiřování necudných publikací, iizavřenou mezi Rakousko-Uherskem, Německem, Belgií, Brasilií, Dánskem, Španělskem, Spojenými státy Severoamerickými, Francií, Velkou Britanií, Itálií, Nizozemskem,. Portugalskem, Buškem a Švýcarskem. (Podepsaná v "Paříži dne 28. června 1910, ratifikována dne 9 dubna '1912. Uveřejněná pod čís. 116 ř. z.-% v. 1912.) .pV§ 517. až 5211 Pozn ä nik y: 270 § 522. Trest na zapovězené hry. Pro hraní všelikých her hazardních čili naprosto odvážných a také všelikých her takových, které zvláštními předpisy zejména jsou zapovězeny, trestají s-e jak hráči tak i ten, kdo ve svém příbytku hráti dovolí, za každý takový přestupek pokutou dvaceti až osmnácti stý korun, z čehož třetina vydobytá připadne udavači, a pakli by tento sám trestán býti měl,' promine, se mu také trest docela. Cizozemci, kteří pro- tento přestupek trestu propadnou, buďtež z říše vyhoštěni. . . Dvor. dekr. z 16. října 1810, č. 469 a z 26. srpna 1841, č. 558 sb. z, s. prohlašují za hazardní hry všechny takové, při nichž výhra neb prohra nezávisí na způsobilosti nebo umění hráčově, ale výhradně nebo alespoň hlavně na náhodě; a každá taková hra jest zakázaná, byt i zejména za povezena nebyla. .Dvor. dekr. z 16. října 1840, č. 469 sb. z. s. a min. nař. z 27. září 1854, č. 245 a z 27. června 1857, č>. 123 ř. z, jmenovitě zapovězené hry: farao, bassette. hra v kostky, passa dieci, la.iisqueiieť, ouinze (quindiei), trenta, onaranta, ranišl. íerbi nebo barvička, strašák, sineera, hrantl, molina, valach o, maccao, půldvanáctá (mczzo dodici, undizzi e mezzo). jedenadvacet (velus, vingtnn), biribiš (virbiš), oka (stra Šidlo), hra pod hromádky (kupčení), škubavka (bubeníčkova), ěamburiua, červená a, černá (rouge et noir), honzík na kuželníku, džbánek a jelínek, tahání lodi, hra v kuželky na kulečníku, kde běh koule řídí se pérem či strojem, cvik nebo labeta. řemenění a ca párování (eoparl), pak ve veřej-u ý e h š e n k o v u á ch, h o s t i n e íc h a k a várnách: loterie, loterní dauphin, darda (tartl) na způsob loterie, t. zv. ptáenická, ťartl o závod (židovský, malý tartl); konečně při vyhrávání věcí n a prodej v■ h o s't i n c í e h a na jiných v oře.i.-mí st c-ch hry t. zv. sudá nebo lichá a výše nebo níže; dle nař. z- 6. dub. 1896, č. 0853 též hra v kostky »mona-• •'i - zvaná. . . .' Při jinakých hrách sluší v daném, případě přihlíželi k tomu, zda jsou zcela nevinné či zda směřují k zisku.-ohrožujíce - hospodářský i mravný blahobyt; tak může i hra s penězi »hlaya« či »orcl« bvti trestnou (rozh. 9. led. 1900, č. 136 n 28. srp. 1900 , 6. 11.916). — Ale koupě cizozemských Jo-. •sft lotem ich sem uespada (rozh. z 1s in-. 1009, č. 3027). Trestání opilství. Pro opilství jako přestupek trestán býti má. kdo jsa opilým vykoná, nějaký čin, kterýž by se mu krom opilství přičítal za zločin (§ 236,). Trestem ; ua to jest vězení od jednoho až do tří mě; i s í o ů. Věděl-li opilý ze zkušenosti, že v opilství i podroben jest prudkému hnutí mysli, má býti yě- : zení z o s t ř e n o, ale při těžších zlých skutcích uznati se má na tuhé vězení až do šesti m ě- síců, t Jen zavi ně u ó opilství takto budiž trestáno (rozh. 20.. června 1885. o. 3821). —- T. zv. pathologické opilství n-e--t omlouvá, zná-li- pachatel tuto svou slabost (rozh. 13. led. 1908, č. 3434). _ sVětšnni zločiny,; rozuměti jest pouze ty, které značně převyšují míru obvyklou při výstřednostech z opilství, ať tomu již pro těžké následky nebo z jiných důvodů (nikoli však lehké zranění stráže): rozh. 31. led. 1913, č. 4016. Úplná opilost, obsahuje zkalení a poruchu vědomí, ale nezrušuje toto, pro onu je vyloučen zločin — vědomí pak vo spojitosti s opitím se, tvořícím zavinění, je tu podkladem pro odsouzení (rozh. 11, dob. 1913, Kr. I. 51). § 524. Trest na zastaralé opilství. } Pro zastaralé' opilství jako přestupek trestáni býti mají řemeslníci a nádeníci, kteří pracují'na střechách a lešeních, nebo kteří zacházejí e" věcmi pro oheň nebezpečiami, jakož i takové osoby ehi- ; žebné, jichž' .nebedľívostí oheň snadno povstali mů- že, vězením od j edd dli o až od osmi dnů, opaku je-li se to, až i do jed noho m ěsíce a podle okolností i také zostření 111 vězení. Trest pro 'zastaralé opilství ukládá se sice, když bylo veřejné a vrchnost se tudy o něm doví, z po-■j vinnosti úřadu, krom toho však jen tehda, ^ktíyž ■•' mistři nebo pánové služební sobě na to u úřadu -{ stěžují. . i Srov. ; Ger. Zeitnns 100:1 č: 14. -- : ' 525. • Kdy z případů, jinak domácí kázni zůstavených, stanou se přestupky proti veřej, mravopočestnosti. < Jiné hrubší nemravnosti, jako: krádeže a: zpro- ..'.■■ nevěření mezi příbuznými, porušení věrnosti man- 21 š 273 želské, činná porušeni povinné, úcty Sě strany dětí k rodičům, lidí služebných k služebním pánům a podobné, zůstaveny sice, pokud z rodin na veřejnos: nevycházejí, toliko domácí kázni, Jdou-li však tyto nepořádky tak daleko, že rodičové, poručníci, vychovatelé, příbuzní, manželé, sdužební pánové a j, vidí toho potřebu, by žádali úřady za^pomoc, stávají se přestupky proti veřejné mravopočestnosti. Úřadové jsou v případech takových povinni, napomáhati k odvrácení toho nepořádku a po náležitém vyšetření uložiti ten trest, kterýž se jim podle okolností vidí býti nejpříhbd-nějším, aby měl platný účinek. Stane-li se co takového u hlavy rodiny, má jeho manželka i každý člen rodiny právo, žádati úřad za pomoc (dvor. dekr. 8. říj. 1846, ě. 989 sb. z. s.) O předpokládaných tu podstatných náležitostech s p o léčné domácnosti srov. rozh. 11. června 1898, -č. 7234. — Soudně rozvedený manžel není oprávněn k podání soukromé žaloby dle § 525. proti' své manželce (rozh. 26. červím 1894, č. 7572 — a k tomu $ 502.). O spoluvine osoby třetí na porušení věrnosti manželské dle 5. a 525. viz rozh. z 8. list. 1904, č. 3003. K r á d e ž e. a z p r o n e v 6 r e n í, jež o sobě jsou zločinné, a mezi příbuznými v § 463. tr. z. jmenovanými, jenom právě pro tyto osoby jsou méně trestnými; jinakých stupňu příbuzenstvo, ve společné domácnosti s poškozeným ži jící, budiž pro takové zločinné krádeže a zpronevěření trestá jící, buď podle ustanoveni o zločinech nebo podle § 525. tr. z. (rozh. 15. květ. 1891, č. 3489). Sčítání obnosů (jako v § 173.) za účelem zločinné kva lifikace, je při ^ 525. vyloučeno: rozh. 24. říj. 1913, č. 4090. Poznámky: ' -li* ■ . .-í£ífi!! -í Hlava čtrnáctá. . O pomíjení přečlnů a přestupků i lích trestů. '§ 526. Pominutí prečinu a přestupků i jich trestů. Prečiny a přestupky obsažené_ v tomto trestním zákoně i tresty jejich pomíjejí: a) smrtí vin-níkovou; b) výkonem trestu; c) prominutím trestu a d.) promlčením. Další druhy pomíjení obsaženy v 160., 522. a 530, tr. z. Srov. předpisy zák. o liehvě v dodatku. § 527. a) smrtí vinníkovou. Smrtí vinníkovou zrušuje se všeliké vyšetřování a, vyšel-li již rozsudek, i všeliký účinek jeho, vyjímajíc náhradu nebo nápravu, ač byla.-]i rozsudkem přisouzena. Tresty v ^ 241. - Iv. z. uvedené přecházejí však i na dědice,. vešel-li v moc práva rozsudek ještě za života odsouzenec (min. nav. 3. dub. 1859, č. 52 ř. z.). Srov. § 224. tr. ž. a H 6. a 7. zák. z 15. list. 1867, č. 131 ,ř. z. (na str. 28 a 29). Zemřel-li obviněný, přeruší se řízení, byí i rozsudek dosud neprávoplatný, byl již vynesen (rozh. 1. Sna 1915, č. 4243). § 528, b) výkonem trestu. Trestem vykonaným shlazuáí se přeěmy i přestupky (§ 225.). - ' Srov. pozn. 225. — Byl-li výkon trestu odložen dle zákona ze dne 17. října 1919, č. 562 sb. zák. a osvědčil-li so odsouzenec v době zkušební, má se za to, že nebyl odsouzen 1. cit. z.). I>o záznamu o trestech se takové odsouzení nezapíše. Zprávy o takovém podmíněném odsouzení podat! se smějí toliko soudu, jenž o to žádá, a jiným úřadům pouze, jde-1 i,o udělení místa ve veřejné službě (§ 9. rit. zák.). Trestní zákon 6. vyd. J g . Podmíněné propuštění .z trestu má po projití doby zkušební účinek odpykaného trestu a to ode dtie, kdy byl od- * " , souzenee. podmínečně z trestu propuštěn OH 10. a. 15, cit. zák.). - 1 O dodání polepšenee do přechodného ústavu trestního viz § 16. téhož zák. 1 P o z n á m k y: . i h : ' ' § 529. o) p r o m i n U' t í m trest u. . Prominutí trestu, pokud ho odpustil, úřad verejný k tomu povolaný, anebo žalobce, který měl k tomu právo, má stejný .účinek s trestem vykonaným. Srov. $ 226. tr. z. ři pozn. § 528. výše, $ 580. Ve všech oněch případech, kdy soud trestní přečin nebo přestupek nějaký stí hati může jen k žádosti osoby zúčastněně, nemá ten, kdo po zákonu tu žádost učiniti má, k tomu více míti žádného práva, když trestný čin, o němž byl věděl, výslovně odpustil nebo, když od té doby, co o tom trestném činu vědomosti nabyl, po šest neděl z něho nežalo val, anebo když trestný čin promlčením již pominul. Ale-jestli k žalobě. oprávněný svou žádost za potrestání odvolá dříve, než rozsudek byl vyšetřovanému vyhlazen, pak sejiti má jak se všeho dalšího vyšetřování a řízení trestního, tak i se všelikého účinku rozsudku, byl-li tento již vynesen; avšak stanedi se takové odvolání teprve po vyhlášení rozsudku, byť i byl moci práva ještě nenabyl, pokládáno býti může vůbec ($503.) jenom za důvod k polehčení trestu u vyššího úřadu, k -němuž se rozsudek pořadem odvolání byl dostal. Srov. výklad o. deliktech soukroinožaiobných Pra Fr. Storcha v xPrávníku;: na r. 1895. Tu míněny vůbec přestupky (prečiny <5>4 463., 487., 487. až 497., 502.—505. a 525. tr. z.), ale nikoliv i činy trestné, jež v povinnosti úřední stíhati nutno, jako dle ČI. V. zák. ze 17. pros. 1862, č. 8-ř. z. na r. 1863, v pozn. § 493 tr. z. Při soukromých žalobách nutno, aby v předepsané lhůtě žaloba u soudu (třebas i_ ne příslušného, ale ne cizozemského) podána byla (rozh, v. pros. 1897, č, 14.650 a z 9. pros. 1898 č. 11.783): lhůta běží od doby vědomosti po prvé nabyté (rozh. 10. července 1894. č. 8295 a k lonw rozhod. 15. květ. 1900, č. 6833). Žalobní právo uchová si poškozený včasným prohlášením vůle, učiněným před • soudem, žě stíhá čin trestný. Prohlášeni přeci úřadem bezpečnostním nepostačuje, byť i tento úřad je ve lhůtě trestnímu soudu byl sdělil (rozh. 11. ún. 1913, č. '4023). Poznámky: " 38* 27f> 277 Srov. »Právník« na r, lg99, sir. 153 a sled. a sEprávy práv. jednoty mor.« 1904, str. 230 a sled. a »Ger. Zeitnngvi 1902, č. 7. Stalo-li se odvolání, o němž činí se zmínka v posl. větě § 530. tr. z. teprve po přečtení výroku porotců (§ ;180, tr. ř.), smí nastali jen zmírnění při výměře trestu, ale nikoliv rozsudek osvobozující (rozh. z 15. ún. 1904, .6. 2917). Zmíněné odvolání obžaloby, má za následek zmírnění trestu v řízení odvolacím i, když už v I. stolici použito zmíriovacího práva a odvolání jinak by nepřípustným bylo (rozh. 20. dub. 1898. S. 5442), ■ . 531. ' d) p r o m 1 č e n í m. Promlěeiiím pomíjí vyšetřování i trest, když vinník od té doby, co trestného činu se dopustil, anebo, byl-li pro' něj již vzat ve vyšetřování, počítajíc od doby rozsudku, jímž právoplatně byl osvobozen, v době tímto zákonem ustanovené žádným tuzemským trestním soudem nebyl vzat ve vyšetřování. Promlčení se tedy přerušuje, když na pachatele jakožto na obviněného byla vydána ob-isílka, rozkaz postavovací nebo zatykači, anebo, když jiako obviněný byl již vyslýchán nebo zatčen, anebo honěním nebo listy zatýka čími stíhán. Krom toho však nesmí pachatel, aby se promlčení dovolávati mohl: 1. z prečinu nebo přestupku již. žádného užitku v rukou míti, mimo to nutno, aby 2. pokud toho povaha trestného činu dopouští, náhradu byl učinil, kteréžto podmínky tedy při přečinech a přestupcích proti bezpečnosti cti potřebí není, a 3. aby se v čase ku promlčení ustanoveném ani zločinu, ani prečinu nebo přestupku nebyl dopustil. O tom, jak se níá -črta ti počátek doby promlčení, byl-li tu stav (na př. při .špatné stavbě), který jeví 'účinky dále t r v a j í c í, .viz rozh.. z 14. března 1913, č. 4066. V případě ^ 506. tr. as. počíná lhůta promlčení - dobou, kdy slib -manželství více splněn byti nemůže (rozh. 4, červ. 1891, 6. 6674). ■ Bylo-li v činu trestném pokračováno, počíná. SestinCi-dělní lhůta žalolmí teprve posledním Činem•'(rozh. z-19. pros. 3908, ň. 3588). ' není výše 363, Jar. Bl. 1916.) „ ., . ; . Promlčení přečinu § 486 a (nového znení) nastáva po 3 měsících: rozh. 24. čna 1915, ě. 4243. , . Dle min. nař. a 3. dub. 1855. č. 61 ř. z. nezávisí promlčeni přestupků, jež* nejsou obsaženy v zákoně trestním, na žádné, podmínce, řnůže však býti přerufteno vyšetřováním zavedeným od úřadu politického. Poznámky: m r? Promlčeni trest, jednání ^ 242.. 24«.' a 248, z á k o n a » p ř í m é dani x 23. října 1896, č. 220 ř. z. (viz pozn. H 101.. 314, a 461. tr, z.) řídí se dle, předpisů trest, zákona, — O Iliiůté žalobní pro porušení o c li r a n y z n á ni e k v-iz rozh. z 24. Sna 1907. č. 3388. Také u činů, jež o sobě zločiny tvoři a jež toliko pro ue-dospělost pachatelovu za přestupky přičítati lze. běží promlčení dle ^ 531. a 582. (rozh. 4. února 1880, ě. 12.864). — Žalobní lhůta neztrácí se, žaloval-Ii státní zástupce za soukr. žalobce dle § 48. tr. z., prokáže-lí se dostatečně plná moc tohoto před pronesením rozsudku (rozh. z 27. čna 1908, č. 3472). Výslechem obviněného přerušuje se promlčení, byť týž třeba i jen dle § 89. tr. ř. byl býval vyslýchán (rozhod. 7, pros. 1897, č. 14.648), - Ale tu pro posouzení promlčení jest rozhodujícím skutek, pro který byl obviněný vyslýchán, nikoliv to, nač potom zní obžaloba (rozh. z 27. čna 3908, č. 3472), Promlčení se přerušuje i v ý r o k e m dl o ^ 452., odst. 2. tr. ř. (rozh. 1tí, pros. 1893, fí. 15.060, z 22. září 1899, ě. 9169), již vydáním, olisíiky (ne teprv doručením) (rozh. 24. květ. 1899, č, 7795) a také soudcov. nařízením doručení obžalovacího spisu (rozh. 22. list, 1918, Kr. IX. 83). Vzdal-li se poškozený nenahrazeného ještě zbytku náhrady, není tu podmínky § 531. odst. 2, tr. z. ku promlčení vyhledávané (rozh. 29. led, Í900, č. 11.683), Srov. ^ 227, až 229, tr. z. a pozn., pak § 431. a k tomu rozh. 12. února 1898, Č. 1600. ' . Viz i či. II. 4 4. zák. o. smírčích čími úřady obecními z 27. února 1907, promlčecí lhůty po dobu vyjednávání). o dostiučiněhl tři léta. Na žaloby o náhradu škody pro poškození úvěru, živnosti nebo další obživy jiného rozšiřováním nepravdivých skutečností budiž použito předpisu § 1J89, (t. j. obecné promlčení 31etá, resp. SOleté). Dle min. nař. z 3. dubna 1855, č, Gl ř. z. jest doba pronu-čecí u přestupků, jež nejsou obsaženy v trestním zákonníku, tři měsíce. Kde zákon předpisuje trest vězení nebo pokutu peneziu alternativně, čítati sluší dobu promlčecí dle toho druhu trestu, na který byla by delší; přestupky zk. o spolčovaní z 15. listopadu 1867. č. 134 ř. z. promlčují se po 6 měsících (rozh. 19. června 1894, Č. 7385), prečiny v § 1. zák. o lichvě však teprve po roce, a tak i přečiný v § 1. zák. o mařeni exekuce z 25. květ. 1883, č. 78 ř. z. (rozh. 17. června 1887, č. 2829 a rozh, 11. února 1893, «. 14.107) a přestupky zákonů imych, na př. pro M. zák. z 15. března 1910, č. 25 z. z. P o z n á in k y: pokusech před dohod-5, 59 ř. z. (přerušení '0 § 582. Boba promlčecí n přečimi a přestupků, : Pokud v zákoně při jednom každém případu k užití práva žalobního není zvláště vyměřena lhůta kratší, ustanovuje se při přečineeh a přestupcích, na něž v zákoně za nej vyšší trest ustanoveno vězení. prvního stupně bez zostření nebo pokuta peněžitá až do jednoho sta korun, ěas promlčecí na tři měsíce; kde uloženo jest zostřené vězení' prvého stupně nebo pokuta peněžitá až do čtyř set korun, na ft pak přečineeh a přestupcích trest těžší, jakož i při těch, kdežto za trest uložena ztráta práv a daných povolení, na plný rok. Podle nového znění § 1490. ob. z. obě.,, upraveného cis. nařízením a 19. března 1916, č, 09 ř, z., žaloby pro urážky na cti, které pozůstávají toliko v nadávkách slovy, spisy nebo posunky, nemohou již býti podány po uplynutí roku. Pozň-stává-li však urážka y ublížení skutkem, trvá právo k žalobě -^&LCJí;-'-Pí'i všech na které uložen je 281 f II, Předpisy o toulání, žebrotě a policejním dozoru. A. ZÁKON ze dne 24, května 1885, ě. 89 ř. z. o tom, kdo v donucovacích pracovnách nebo polep-šovacích ústavech držen býti může. v O toulání a žebrotě, § 1. ■ Kdo bez zaměstnání a práce se potuluje nemoha prokázati, že má prostředky ku své výživě nebo že j ich poctivě nabyti hledí, budiž potrestán jako tulák. Trestem, jest tu h é věz en í od jedno h o a ž d o tří měsíců;,také nalezeno býti může na jedno nebo více zostření, jež v § 253. trestního zákou;! ze dne 27. května 1852 pod lit.'a) až e) jsou uvedena. Viz »o n e za m ě s t n a n o s t U a »q, prostředcích k v y ž i v ěs sdělení na str. 228 věst. na r. 1901* a rozh. ze 17 září 1901, č.. 2648. Nárok na výživu příshtšící mladistvému obviněnému'vú-<--i rodičům nevylučuje vůbec použití předpisu § 1. —■ Výraz ••potulování* v tomto zákoně poukazuje na delší trvání louh ký: ,roz&„ 22. list. 1915 K r. I. S94. ■ § 2. Pro žebrotu budiž potřesen: J 1. kdo ma veřejných místech nebo dům cd domu žebrá nebo ze zahálčiyosti dovolává se veřejné • dobročinnosti; tl 2. kdo nedospělé -k žebrotě svádí, vysílá neb ji- * . ným přenechává. Trestem jest tuhé vězení od osmi d uů. až do tří měsíců. Žebráním míněno sbírání příspěvků pro vlastní výživu, nikoliv i sbírky k veřej, účelům, třebas neoprávněné (rozh. 29. květ. 1891, 6 . 4872). Srby. 197. a 200. tr. i, s pozn. — Viz též rozh. 9. dub. 1895, ě, 4442. Ve případech § 2. odst. 2, tohoto zákona má trestní soud , spisy trestní po vyřízení postoupit! opatrovnickému nebo poručnickému soudu, kterýž ve smyslu 177. a 178. obč. z. rozhodnout! má o případné ztrátě otcovské moci a opatřiti lepší vychování dítek zanedbaných (min. nař. z 3. prosince 1899, č. 49 věst., z 11. květ. 1901, č. 13 věst., z 23. řfce 1904, č. 13 věst.. z 19. břez. 1909, c. 8521. sdělení na str. 2S6 věst. z r. 1904 a min. nař. z 9. květ. 1903, ř. 14 věst.. — Srov. *f- též pozn. § 273. tr. z. Osoby schopné ku práci, které nemajíce přijmuv a dovoleného výdělku, ohrožují bezpečnost ; 'osoby nebo majetku, mohou poukázány býti úřa- dem, bezpečnosti, aby ve lhůtě jim dané prokázaly, že živí se způsobem dovoleným. Jestliže ze zahálčivosti tomuto příkazu nevyhoví,- potrestány budou t u h ý m věze n í m o d osmi dnů a, ž do tří měsíců; též nalezeno býti může na jedno nebo více zostření, jež v § 253. trestního zákona ze dne t 27. května 1852 pod lit, a) až e) jsou uvedena. Š 4. Každá obec, v jejímž obvodě se nalézá nebo dopadena osoba ku práci schopná, která ani^ nemá prostředku k výživě své ani dovoleného vydělím, jest oprávněna jí přikázati přiměřenou jejím schopnostem práci za mzdu nebo za naturální zaopatrení, Zdráihá-li se tato osoba koaiiati práci jí vykázanou, potrestána budiž tuhým vězením o d o s m i d n íí a ž d o jed n oho m ě s í c e, Potrestaní ženštin, které svým tělem provozují smilnou živnost, -přenechává se úřadu, bezpečnosti. •• Když takové ženštiny 1. nedbajíce policejního potrestání pokračují ve evé smilné živnosti, nebo 2. .pokud dána jsoti policejní nařízení, při tom proti nim jednají, nebo 3. svou smilnou živnost provozují, ač vědí, že strženy jsom venerickou nemocí, nebo 4. veřejností vzbuzují nápadné pohoršení, nebo 5. svádějí mladistvé osoby,, tedy potrestány buďtež tuhým vězením a t o ve případech pod číslem 1. & 2. dotčeným' od1 osmi d nii až do tří měsíců, v. případech pod; číslem 3., 4., a 5. uvedených však od jednoho až do š e s t i m ě s í c ú. Osoby obeh o pohlaví, které mimo případy § 512. trestního zákona ze dne 27. května 1852, hledají svou výživu ze živnostenského smilstva jiných, buďtež potrestány tuhým v ě z e n í m q cl osmi d n ů v a ž do tří m č s í c ú. Ve případech pod číslem 1. a 2. uvedených trestní stíhání má místo-k žádosti úřadu bezpečnosti. K pí-edposl. odstavci • tohoto \> sróv. rozh. 20. září 1890, ŕ. 7926. § 6. Kdo postaven jsa pod dohled policejní jedná proti, obmezením a povinnostem jemu podle ^ 9. lit. a) až c) zákona ze dne 10. května 1873, č. 108 ř. z. uloženým, bude potrestán t u 1137-111 vězením, od. .0.0m i d 11 ii a ž d o tří měsíců; také iTalezeino-bjHi. může na jedno nebo více zostření trestu, jež v § -253. trestního zákona ze dne 27. května 1852 pod lit. a) až e) jsou uvedena. § 7. - ísnipky v 1. až 6. tohoto zákona uvedené, jakož i přestupky § 3. zákona ze dne 10. května 1873, č. 108 ř. z. vyšetřují a trestají soudové. Viz poz-n. § 2. tohoto zák. Soud může ve případě odsouzení někoho vy-řknouti v rozsudku; že vinník smí držen býti v donucovací pracovně. Co do výroku o přípustnosti při držení # v donucovací pracovně může podáno býti odvolání ve prospěch obžalovaného, uznáno-li na přípustnost přidržení, a v neprospěch, obžalovaného, jestliže.na to uznáno nebylo. Sond Vysloví v rozsudku pouze, že je přípustné dodali odsouzence do robotárny po výkonu trestu; o dodání samém však rozhoduje zemský úřad politický (viz pozn. $ 8. tohoto zák. a min. nar. z 12. října 1885, ě. 18.582 a z 6. května 1874, č. 5805). Jenom na základě soudního výroku dle § 1. až 6. cit.' zák. mohou odsouzenci do robotárny■ býti dodáni, a za týchž podmínek do ústavu polepšovaeího (í. 8.) osoby mladistvé (rozh. S. dub. 1896, c. 8865). V 8. Soud trestní může nalézti. že do polepšovaeího ústavu mohou dáni býti tací nedospělci, kteří dopustili se trestního činu, jenž podle předpisů trestního zákona toliko pro nedospelosť pachatelovu nepokládá se za zločin, nýbrž se jako přestupek trestá 2. lit. d), 287. a.289. až 272.. trestního zákona). V případech, kde po smyslu § 273. zákona trestního úřadu bezpečnosti přenecháno jest trestání a opatření v příčině trestných činů nedospělcem ©páchaných, naříditi se může, aby nedospělý dán byl do ústavu polepšovaeího, je-li zcela zanedbán, a uelze-li najiti jiný prostředek k tomu, aby docíleno bylo řádné - vychování a dohled k němu.----- 284 1 B. ZÁKON ■ ; """' _ | ze dne 24. květn i 1885, č, 90 f. z. o donucovacích pracovnách a ústavech pole- pšovacích. . 1 -i O robotám ách, 4 1. V královstvích a zemích na říšské radě zastoupených budiž postaráno o donucovací pracovny v počtu přiměřeném požadavkům veřejné bezpečnosti. Péče o tyto ústavy přísluší zemi. Může se též víc zemí spojitá ku zřízení společné pracovny donucovací. Zemskému zákonodárství zůstaveno, ustanoviti, * zda takovéto ústavy zřízeny, býti mají také od okresů neb O1 obcí. § 2. i K nákladům na zřízení takovýchto ústavů při- . j spěje stát, dle jejich potřeby a přiměřenosti. . ."; (<$4 3. až 5. o zřizovacích, pákladeeh a jieli súčtování.) ' • § 6. 'Kil přijetí, do pracovny donucovací jsou způsobilými 'ony osoby, o nichž některý soud dle plat- <Á ných zákonných předpisů vyřkl, že mohou dány ;T býti do doiiuicovací pracovny. ," I Do pracovny donucovací nesmějí býti přijati: ! 1. osoby, jichž nelze upotřebiti ani k lehčím pracím; 2. choří duchem (blbci, pomatenci); ,, _ - 3. osoby, které strženy jsou nakažlivým.; neduhem 1 nebo nemocí, pokud se neuzdraví; 285 4. osoby těhotné >a kojící. Pokud osoby, které nepřekročily osmnáctého roku, smějí býti ^ přijaty do pracoven donucovacích, respektive ústavů polepšovacích, ustanoveno v §§ 18., 14. a 18. §7. Vysloví-li trestní soud o někom, že může držen býti v donucovací pracovně, mají zemské úřady politické právo, toto zadržení ni ožiti a vykonati. O tom, zda zadržení' má býti uloženo, rozhoduje komise, zřízená při zemském úřadu, politickém, k níž přibrán buď nejméně jeden zástupce zemského výboru jakožto člen hlasující. Jsou-li takovéto ústavy zřízeny pro okresy neb obce,' jest zemský politický úřad oprávněn, delego-vati podřízený jemu okresní politický úřad k vyj dání nálezů, zda. zadržení v donucovací pracovně uloženo býti má; v tomto -přípa.de budiž u posléz dotčeného úřadu podobným způsobem zřízena smíšená komise, k nížfpřibrán býti má nejméně jeden orgán samosprávný. Nařízením vydány budou podrobnější předpisy o sestavení a právech ' komisí, které zřídí se při zemském politickém úřadu a při okresních politických úřadech. Viz min. nař. z 2fi. července, 1885, č. 106 ř. z. §8. Pokud v některé zemi postaráno jest o přijímání osob' ďfo donueovacích pracoven^ může osoba, o níž soud vyslovil přípustnost dodání do pracovny donucovací, h f ti chována ve vazbě soudu až do vyjpršení čtyř n e d ě l.po skončené době trestní, ne-nářídí-li zemský politický úřad její propuštění z vazby. O tom, zda uloženo býti má, aby dodána byla do donucovací pracovny, buď rozhodnuto bez prodlení, avšak po vždy před -vypršením čtyř neděl. V každém případě, kde vyslovena přípustnost, dodání do robotárny, má soud ihned (vzdá-li se odsouzený práva odvo- 286 287 laeího), jinak již během odvolacího řízení s oznámením této okolnosti neb po projití lhůty odvolací, podati zprávu okresnímu hejmanství (nař. min. 18. července 1885, č. 13.009, čís, 4S věst.) a připojit! trestní výkaz, lékařské vysvědčení a pod. (nař. 8. hřez. 1853, č. 44 r. z.). § 9. V donucovací pracovně nikdo déle tří let ne1 emí nepřetržitě býti držen. Poiepší-li se dříve, budiž káranec před tímto časem propustem . O čase, kdy má býti propuštěn, rozhoduje komise v § 7, dotčená. Byl-li káranec propuštěn před vypršením, dvou let, a objeví se chováním jeho, že se nepolepšil, může komise v § 7. dotčená vyřknouti, aby v donucovací pracovně drž3ii byl ještě po celý čas, jenž při propuštění jeho z tříleté doby nebyl ještě prošel. ' O tom rozhodne komise bez dalšího výroku soudního. Ale byl-li mezi tím týž káranec znovu odsouzen, a znovu vysloveno rozsudkem, že do robotárny dodán býti "má, môže ho politický úřad znovu na dobu tří let do robotárnv dáti (nař. min. ze 14. srpna 1874, 6, 9030). — Viz také-M 10., 15. a 10. zák. ze dne 17. -října 1919, č. 562 sb. zák. o podmínečném propuštění z trestu n o přechodných ústavech trestních. ' • § 10. Z nálezů komise při zemském politickém úřadě ustanovené 7.) nelze se odvolati. Tato komise rozhodne o odvoláních z nálezů, jež učiněny byly komisemi u okresních politických úřadů, - v 11. Disciplinární moc v donucovacích pracovnách Vykonávána buď dle daných předpisů. Stanovy a domácí řády donucovacích pracoven mají býti schváleny správou státní. Stanovy nechť zvláště obsahují podrobnější ustanovení o způsobu, jakým donuoenci mají býti zaměstnáváni, o jioh roztřídění jakož i o tom, s ja- kými opatrnostmi smí donucenou užíváno býti ku pracím mimo ústav. Víz min. nař. 4. července 1860, č, 173 ř. z. - (§ 12. se týká předpisů o jmenování představených, a o-statního personálu.) § 13. O ústavech polepšovac-ích. Pro osoby, které ještě nepřekročily -osmnáctého roku, pokud jsou u nich zákonné podmínky, aby dány byly do pracovny donucovací,, zřízeny buďte zvláštní ústavy polepsovací. Tyto ústavy buďte zřízeny tak, aby v nich postaráno bylo o mravní a náboženské vychování káj ranců, jakož i aby cvičeni byli v zaměstnání, které by bylo jich schopnostem přiměřené a jích příští výživě sloužilo. Pro Slov. viz nař. z 22. února 1919, č. 130 si), zák. o státní-polcpsovně v Kosicích. Viz pózu. % 9. výše a pozn. § 528. tr. z. * § 14. Osoby, které nepřekročily osmnáctého roku,, jsou-li u nich zákonné podmínky, aby dány byly do pracovny donucovací, smějí dány býti toliko do •polepšovacích ústavů pro mladistvé kárance 18.).. V 'polepšovacím ústavu buďte tak dlouho chovány, dokud toho vyžaduje účel, pro který jsou drženy, však nebuďte drženy přes dvacátý rok v ô k u. Pokud nebudou zřízeny zvláštní ústavy ' polepsovací. mohou osoby, které nepřekročily osmnáctého roku, dány býti db), ^zvláštních oddělení donucovacích pracoven, která výlučně^ ustanovena .jsou pro přijímání mladistvých káranou; Dokud zvláštní polepsovací ústavy .nebudou .zřízeny (§13.), mohou tací káranei se schválením •státní'správy dáni býti db soukromých polepšovacích ústavů, pro - osoby mladistvé-. m. . _ ■ j h § 15. : Ustanovení v tomto zákone o donucovacích pra. ; eovnách obsažená, pokud v 13., 14. a 16. nejsou obsažena zvláštní nařízení, vztahují se také k po-Iepscvacím ústa vůni pro mladistvé osoby. § 16. Společná ustanovení. Kromě případů zákonně ustanovených nesmí nikdo býti dán, do pracovny donucovací nebo do polepsovacího lístavu. Ustanovení toto vsak nevylučuje, aby mladistvé osoby k návrhu zákonných zástupců a še svolením opatrovnického úřadu i kromě připadli v tomto zákoně uvedených dány byly do polepsovacího ústavu pro mladistvé osoby. • .Srov. pozn. <$? 2. předek, zák. z. r. 188.5 ě, 89 ř. z. § 17. ■ Nej vyšší policejní dohled a dozor, na donucovací pracovny a polepšovaeí ústavy zůstaven jest správě státní, . Dohled tento vykoná se nejprv zemským poli- j tiekým úřadem,' respektive > u okresních neb obec- -\ .níoh ústavů okresními politickými úřady v sídle _-j ústavů. ■ i í ZÁKON Z 10. KVĚTNA 1873 . ě. 108 ř. z. o dohledu policejním. \-H 1. a 2.] 289 § 3. Vydávat! vysvědčení o případu neštěstí nebo vysvedčení chudoby _k tomu, aby někdo mohl z místa na místo choditi žebrotou, zakázáno jest. Přestoupení této zapovědí pokutováno buď peněžitou pokutou od 20 až do 200 k o run. Přestupek tento trestá sond: viz § 7. předcházejícího zákona o tulácích. §4. Ti, kdož byli pro padělání veřejných úvěrních papírů, pro padělání mince nebo pro nějaký trestný čin proti cizímu majetku odsouzeni k delšímu než šestiměsíčnímu trestu na svobodě nebo několikrát ke kratšímu trestu takovému, nebo kdož byli odsouzeni za tuláky a jeví se býti nebezpečnými pro majeťekv mohou dány býti pod dohled policejní b účinky § 9. .tohoto zákona uvedenými. O předpokladech přípustnosti dozoru viz rozh. 8. srpna .1.910 Kr. IX. 67. G. H. 1916. (Též dle 11. zákona ze dne 17, října 1919, čís. 562. si), zák. Pozor takový vykonává okresní soud, v jehož obvodě provinilec se trvale zdržuje a to důvěrníkem (ochranným dozorcem). . § 9. Nikdo nesmí pod dohled dán býti na dobu delší než tří let, počínajíc od toho dne, kdy byl 2 trestu propuštěn. Postavením pod dohled smí kdo v osobní svobodě omezován býti jen potud, pokud to dopouštějí ustanovení níže daná: a) Úřad, kterýž někoho dá pod dohled (§ 7.), může mu zakázati zdržování v jistém okrsku neb místě docela nebo jemu vykázati určité místo pobytu a uložiti mu za povinnost, aby z tohoto ' -místa, 'anebo z místa, jež si sám byl' za pobyt zvolil, bez dovolení neodcházel; pobyt v obci domovské vsak nikdy se mu zakázati nesmí. b) Kdo postaven jest pod dohled, je povinen, každou změnu svého obydlí ještě téhož dne ozná-miti úřadu bezpečnosti, na každé vyzvání k to-muto úřadu se dostaviti a dáti zprávu o svém zaměstnání, o své výživě a výdělku, jakož í o svém styku s jinými lidmi. cl Úřad bezpečnosti, může mu též. za povinnost uložiti, aby se v -jistých lhůtách osobně k němu přihlásil, a může mu zakázati.. aby v jistých. shromážděních neměl účastenství, aby jistých místností nenavštěvoval a času' nočního anebo, .když se- někde, neobyčejně mnoho lidí sejde, obydlí svého neopouštěl. d) U něho smí se z příčiny policejního dohledu každé chvíle předsevzati prohlídka domu nebo jeho osoby. Opatření v tomto paragrafu uvedených užito však budiž jen potud, pokud jich okolnosti yyhh4- dávají, a vždy tak, aby se co nejvíce šetřilo pověstí a výživy osoby pod dohledí dané, a opatření dotčená zrušena buďte ihned, když jich není více potřebí.- O qbmezeních přípustných při t. zv, ochranném dozoru naci osobami % trestu na zkoušku propuštěnvmi viz i 16. zák. ze dne 17. října 1919, č. 562. sb. zák. §11. By la-li některá osoba, pod dohled policejní daná, odsouzena pro nějaký nový trestný čin způsobu v I 4. jmenovaného, -může býti policejní dohled na ni prodloužen na tři léta, počínajíc ode dne propuštění jejího z posledního trestu. § 14. Vyřbne-li soud, -že někdo může býti dán d» donucovací pracovny, jest tím spolu vyřknuto, že může býti dán pod dohled policejní. 1»' III. NAŘÍZENÍ, ' dané dne 12. října 1914, ě. 275 ř. z., o líchvě. 293 % kdo úmyslně nabývá liehvářské pohledávky. aht\ ji uplatnil nebo na někoho jiného převed]:'' 3. kdo úmy-lně liehvúiVkou pohledávku unlai-ňmp uél)o na jiného převádí, bude potrestán pro pře čin tuhým vězením od tři iaěsíoů až do j od n oho r oku. P o znám k y: Neplatnost liehvářské smlouvy, - řdnost, Jiczkušencst nebo vzrušení mysli jiného fím, žo sobě nebo osobě třetí dá-slíbiti nebo poskytnouti vzájemné plnění, jehož manetková hodnota k hodnotě jeho plnění jest v nápadném nepoměru; I 3. ' - 1. ľčuihatť!. j ľ už /.aťtírá obchod, jenž .-d dá z;iji-siiii p'tskynmií liHivářského prospěchu jiřisahon. eWnýin slovem nebo podobným uhrzením neho i-fi opatří exekuční titul pj'o pohledávku ještě neexistuj íeí; ~~~~2TkiIo j.^^ářókou pohledávku takto vzniknu nebo zajištěnou nabývá, aby ji uplatnil nebo na někoho jiného přesedl, nebo kdo ji uplatňuje nebo na/jiného převádí: 3. pachatel, který se opětovně .dopouští takové li > činu nebo čin sjrac&á;. pp„;žá^33ostenskii, bude potrestán pro pTeľe i h "tuhým vězením ô d šesti měsíců do tří let. 4. Pachatel,, Ivterý, Mehvu provozuje. a>o^vno-jstí-nslťiíí"*b5de' potrestán p r o zločin- žalářem o d jednoho do pěti let, byl-li těžce poškozen větší počet osob. O skul kové povaze lieh vy, vztahu k dřívej, zákonu z 28. května 1881, 6. 47 ř. z. a o spoluvine osoh třetích v případě zťunvslného. uplatňování pohledávky jménem věřitele a za jeho souhlasu: roxh. 29. květ, 1916, ě. 4801. I 4. ( 1. Kdo úmyslně při uzavření, wM^^M^^^ siředko\á»í právního jednání, jež má za před m ěí moytí nebo zcizení nějaké \ěei nebo nějakého i'_rtívít- vykořisťuje fehkomyílno-vt,,, tíseň, j&labo- "my.4i o-i. nezkuřeiiosi nebo rozčilení myeK^jlíného tím, žo sobe neb osobě třetí dá ©líbiti nebo poskyt-nout-i vzájemné plnění, jehož majetková hodnota k hodnotě, jeho plnění jest v nápadném nepoměru, bude potrestán pro přeci n tuhým vězením od šesti m ě s í c ix až do t ř í i e t, .pirovádí-li se čin po živnostenskú. 2. Pachatel bude potrestán pro zločin žalářem od jednoho do pěti let, býT-rF 'těžce po-ěAi^gtt^y^tší.. pjo^eti ..:oeob. Věcná lichva: zvýšení nájemného ýaztu 30. duh, 1917, č. 1411 a §.8. sled. dod. O válečné lichvě předměty denní notro'iy via předpisy v dod, XVIII. . Poznámky: Pokuta, vyhoštění a právní následky. V e d 1 e trestu -na- svobodě může býti ve všech případech uložena, p o k u ta až do d y -a c e t i t i-ň i c k o r u n. Také může býti vysloveno vyhoštění. Následky s odsouzením pro přestupek pod \ od u dle zákonů spojené nastupují též při odsouzení pro přečin liohvy. Vybofísíěiíf čestného slova. $6. Kdo si dá od někoho, pro něhož porušení čestného slova může míti za následek ztrátu veřejného úřadu neb _ služby, splnění závazku z úvěrního obchodu slíbiti čestným slovem nebo podobným u-t-vržením, bude potrestán soudem pro přestupek tuhým vězením od jednoho týdne do šesti měsíců. Vedle trestu na svobodě může býti uložena r pokuta d o d v o u t i s í c k o r u n. Také může býti vyslov ono vyhoštění. • Právni následky neplatnosti liclivářské smlouvy. § 7. Je-li smlouva dle předchozích ustanovení neplatná, má každá z obou stran vrátiti vše, co ob: držela k svému prospěchu z neplatné smlouvy. Zvláště nutno vrátiti vyplacené peníze se zákonnými úroky ode dne 'přijetí, vrátiti předané věci nebo nahradili jejich hodnotu, jakou měly v době přijetí, a dáti přiměřenou náhradu za používání a znehodnocení věcí v mezidobí. Vypiývá-ii z výpočtů oboustranných nároků větší nárok pro- jednu m smluvních' stran, rričí zaň jistota získaná pro smluvní nárok. ' < 296 297 ' Procesní ustanoveni. Trestní soud má k žádosti poškozeného obchod, pro nějž nastane odsouzení pro licfrvu, prohlásit za neplatný &, když výsledky trestního řízení postačují, rozhodnou ti o dalších právních následcích neplatnosti. . « Nepoetačují-li výsledky trestního řízení k nálezu o právních následcích neplatnosti obchodu,, dojde ponechávajíc získanou jistotu k odkázání na pořad civilního práva, jenž je v tomto případě otevřen jak feoukromému účastníku, itajk žalovu, -němu. Poznámky: "1 § 9 Na žádost trestního soudu, u něhož řízení pro lichvu je zavedeno, má civilní soudce kdykoliv řízení, týkající se příslušného nároku, zastaviti. § 10. Ustanovení 1., 7. a 9. dlužno také použiti na .obchody, jež m provedly před počátkem působnosti tohoto nařízení, leč by z těchto obchodů vzniklé nároky před touto dobou byly splněny nebo zjištěny soudním nálezem nebo jiným exekučním titulem. IV. ZÁKON ze dne 22..kvfttna.ljtt9.ě,_.2řKÍ,s|>.. z. o paděláni peněz a cenných papírů. Podle usnesení Národního shromáždění ise nařizuje: ■ Cl i. Předpisy XI. a XII. hlavy prvního dílu rakouského trestního zákona a XI. hlavy druhého dílu tiIieré?kéhio trestního zákona s příslušnými změnami, zavedenými 39., 40., 41. a 42. trestní novely článku zákona. XXXVI. r. 1908 a předpisy VI. a VII. hlavy IV. dílu vojenského trestního zákona, se zra-siijí. Rovněž se zrušuje ustanovení § 201. lit. a) rakouského trestního zákona a § 506. lit. a) vojenského trestního zákona, pokud se týká- peněz a cenných papírů, uvedených níže v 4 12. tohoto zákona. -:■ Na místo nich .nastupují tyto předpisy: § 1. Zločinu se dopouští, kdo padělá peoiíze, aby je' udal jiko \rd\e, nebo kdo dorozuměv se ať před jcíuem, ať po činu, ^ naekatekm neb => osobou jinak na činu ziíCa-ině-iou. jakýmkoli způsobem ^pplu-] utobí rří * adělání ieuěz nebo...il^hj^Ůé^áaíi^a^ož i ^ten, kdo bez takového dorozuměny padělané peníze k tomu konci z ciziny do území Československé republiky dopraví. Vinník budiž potrestá n těžkým žalářem, je-ld souzen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nebo eottdém vojenským, k- á z n i-ch je-li souzen soudem občanským na území druhdy uherském, v obou případech od desíti d o patnácti let, D o ž i v o t n í ni těž k ý m žaláře ni, pokud se týče doživotní káznicí, budiž potrestán vinník pří okolnostech zvlášť přitěžujících, zejména, byly-M padělány peníze ve vyeoké úhrnné.....ceně aneb aby .poškozena byla hodnota plitiděr Československé republiky (valuta). Stejný trest stihne také pachatele, který .padělá peníze- po _žiTOOs|en-sku.iiiebo byl již odsouzen pWnS^^f^ZÍo^n' pocffé Ibboto zákona a trest odpykal. Qbmezilodi se padělání na málo padělků menší ceny a nebylo-li .příčinou tohoto obmeze-ní, že byl peehatel přistižen, nebo byl-li padělek zhotoven jen způsobem neai-možňnjíoím rozmnožení, jakož i by-]y-li padělány peníze drobné hodnoty menší než základní jednoťkta měny, budiž trestem t ě-ž k ý žal á ř, pokud! se týče k á z n i c e, o d p ě t i d o d es í t i 1 e t. S trestem na svobodě môže býti snojen íre t nia penězích do 1,000.000 K § 2. ,.. Zločinu se dopouští, kdo pozmění peufecj aby je udal za peníze vyšší hodnot ňebo^a^^Tpo2n'léní peníze, které byly vzaty z oběhu, aby je udal jako platné peníze,; dále, kdo dorozuměv se ať jpřed či-: po činu, s pia©batelem neb osobou jinak na cínu zněastněnou, jakýmkoliv způsobemjspoliii. 299 |>A§o°í při takovém změnění peněz neb jich uda-VaňXT&kož i ten, kdo takto ,^úTyěmé^mhe.k tomu konci z ciziny do území repub^y^3oWá-vi. Trestem 4uf aby zcela nebo z části, zmařil...uspokojení .svého věřitele, za exekuce jema. hrozící nebo již bobem U'že..pokazí, zničí nebo bez-ccínnými,učiní věci:.movité nebo nemovité, odstraní předměty majetkové nebo se jich vzdá. dluhy nebo právna.......jgeilá^^^iyäSIllí — pokud není y tom třeseného činu přísněji trestuhodného — vinen jest p ř e č i n e m, jestliže škoda tím způsobená činí více nežli sto' korun, v jiných případu oslech však vinen p řestupkem. ■Zákonem tímto nemá býti zmenšena ochrana věřitelům dle tr. z, zaručená, nýbrž naopak rozšířena tímto zákonem co doplňkem (rozh.- 29, ún. 1884, e. 14.954; 16. cee 1888, o. 4143; í). září 1892, č. 7105 a j. v.). I tu platí předpisy trest. zák. o' 304 305 spoluvině, účastenství a pokusu; ale podnietení trest, skutku dle zákona tu jest dlužník; není však nevyhnutelnou podmínkou úmysl jeho, skutečné poškodit! vfi-řjtele (rozh. z 10. září 1909, č. 8620, z 3. květ. 1888, č. 2919; 14. ún. 1890, č. 13.952; 27. ún. 18S5, č. 12.082) — stačí však předsevzetí jakéhokoli druhu směřující k zmaření exekuce nebo í k tomu, by stíženo nebo prodlouženo bylo uspokojení věřitele (rozh. 11. června 1886, č. 3929). Zákon ten vtzahuje se též ku zmaření jiných než soudních exekucí (na př. politických; -rozh. 18. ún. 1884. č. 14.3(9) a bez rozdílu, zda jedná" se při tom o závazek obligatórni nebo právo věcné (rozh. 1, dubna 1889, č. 13.283: zvláště též rozh. fi. června 1896, ě. 4604!). F o z n á m k/y. Spoluviny na tomtoJjfsáiwi,.- se nedopouští věřitel, jenž na sebe převede esekutovó jmění za účelem uspokojení své. splatné pohledávky (rozh. 18. ún. 1914, č. 4118). Deliktu -í, 1. nedopouští se, kdo dá svému věřiteli podnět k včasnému vydobytí pohledávky správné a splatné; ani věřitel, jenž toho použije (rozh. 10. říj. 1913 Kr, VI. 212). — Sem.nespadá zapravení správného a splatného dluhu dáním na místo zaplacení — ani zřízení zástavy pro správnv dluh (rozh. 36. Sed. 3914 Kr. I. 450'a Kr. I. 458/13). Vědomě'neoprávněné odvezení a použití ovsa státem za propadlý prohlášeného (dle cis. nař. z 21. ún. 1915, č. 41 r. z.) spadá pod ^ l. — nikoli toliko pod £ 3. — zák. o zmař. esek. nabídnutím složení obnosu peněz místo odvezeného ovsa není vyloučena skutková podstata § i. (rozh. 17, dub. 1916, č. 4309). tr. z. -Právníks 1913 st 390; (Srov.. ^ 283., 238. a 239. 1909 sír. 551 a 1914 str. 385.) ^ O d s t r a není m předmětu míněno tu třebas i pouhé skrytí (rozh. 20. list. 1891, 6... 11.559), ale nikoliv již samo o sobě odepření vydáni, věci zabavené k účelu dalšího provedení exekuce (rozh/ 29. září 1888, č. 4681), k zjištění škody netřeba vyč.kati prnhěhn exekuce, k posouzení škody přihlížeti nutno k době trestního činu; dodatečné vrácení věci do -exek. podstaty lze pouze za nahrazení škody pokládati (rozh. 14. říj. 1899, č. 8318 a ze 7. září 1907, č. 3390). — Slovy »v z d á t i S e« míněno zcizení za úplatu (rozh. z 20. pros. .1909, č. 3658). — Předmětem m a j e t k o v ý m může hýťi i nárok na mzdu za vykonanou již' práci (rozh. 22. září 1900, č. 7655). — Při stanovení obnosu způsobené škods» jest přihlížeti také k oněm splátkám výživného, jež se stanou splatnými teprve po spáchaném, činu: rozh, 17, dub. 101V S. 4328. V 2. Trestem na přečin jest vězení od jed7 n o li o in ě s.í e e a ž d o j e dn o h o r o k u a, jsou-li tu okolnosti přitěžující, t u h é vě ze -ní. od- šesti měoíců až do dvou let; trestem^ na přestupek j 6«t 'v ě z e n í a ž d o šesti m ě s í c ů. S odsouzením pro některý trestný ěiu v ^ 1.' dotčený spojeny jsou nepříznivé, náeliedky njajstávající po zákonu při odsouzení'pro přestupek podvodu; ■ Srov. §<> 20, a 27. ti', z. a. pozn. Nedá-li se zjistiti, že škoda (způsobená nebo obmýšlená) přesahuje 100 K. lze odsoudit! vinníka jen pro přestupek (rozh. 17. list. 1884, č. 8703. — Viz i pozn. § 1. o dodatečné náhradě škody. . . ■ . ' P o z n á m k y: Trestní záko'i G. vyd. 20' 306 30? § 3. Kdo, kromě pidpadu v 1. vytčeného., věci, jež úřadem neho z úředního rozkazu jsou ve vmieoné správě, právem zástavním neb i jinak zabaveny, odstraní, by s nimi úřad nakládati nemohl, dopnisií se přestupku ia buď potrestán v ě zen ŕm íl o š es i i měsíců. Na rozdíl oď § 1. téhož zák. niožnýro tu i případ, že o-soba od dlužníka rozdílná Sinu toho se dopustí, nebo dlužník, ale nikoli v úmyslu směřujícím ku zmaření exekuce (rozh. 10, čce 1886, č. 3975; 29. ěee 1887, G. 5094 a,"j. v.), Náhrada věcí. zabavených jinými, nevylučuje trestnost odstranění (rozh. 17. Září 1892, č, 7253 — srov. i rozh, 29. lisí. 1890,_ ě. 5732). Viz i rozh. 16. led. 1900, č. 179, — Avšak k trestnosti stačí tu každý čin svémoeňý, jímž' odňat předmět vnucené správě (rozh. 25>eha 1909, č, 3599). Srov. § 338, Iv. 'z. - ■ § 4. : ; . .Předpisy druhého odstavce, i 183, obecného zákona trestního pozbývají moci. Soudům okresním přísluší řízení a vynášení rozsudku v přestupcích tímto zákomem ustanove-nýcbu K promlčení má sond přihlížeti z úřední mocí (rozh, 15. květ, 1907, ě, 613.1), vil Předpisy tyto vztahují se jen potud k činům, jež yykonáiny byly před působností tohoto zákona, pokud by Činy' tyto dle dosavadních zákonů pn-droibetuy byly trestu přísnějšímu. —- VI. ZÄK.ON km±ASk&3LJj^ia^ 1907,^..číbv.X8,.. ř,. z. o trestních ustanoveních na ochranu volební a shromažďovací svobody. < i. Následujících ustanovení budiž toliko pot ad používáno, pokud skutkový děj nemá známek trestného Činu podle obecného trestního zákona trestného a přísnějším trestem ohroženého. !. Ustanovení na ochranu vofebnl svobody. $ 2. •' ■'■ \ Ustanovení tohoto zákona, o ochraně volební svobody platí pro volby do poelaneefeé en. ě-m o v n y, (říšské r a d y), se m s k ý c h sně m ú. obecních a okresních zastupitelstev a do všech jiných izáJkonaiě k obstará vání veřejných záležitostí povolaných korporací a zaetupiiitelskýcir sborů. O použití těchto předpisu i na. volby přísedících živnost, soudu: rozh. 5. dub. 1914 Kr. II.-44 (Z. ľ. str. 1913) a pokud se tvče voleb delegátů děl. nemoc, a podpor.- pokladen: rozh. 21. lín. 1913 Kr. TTI. 149/12. UM ■ Volební podplácení, Edo úmyslně 1. k volbě oprávněnému nebo někomu třetímu nabízí, poskytne nebo slibuje majetkový pro-pech. aby tím podplatil k volbě oprávněného, by ŕAého volebního práva .nevýkonu!., nebo je vykonal v in;-čitém smyslň, nebo 20* 309 2. pro sebe nebo někoho třetího se shbeaiím nebo pod zdámíni, tím dáli se podplatí ti k nevykonání svého voíkbního práva nebo k jeho vykonání v určitém smysilu, majetkový prospěch požaduje, přijme nebo sobě slíbili' dá,- bude potrestán pro pře čin tuhým vězená m o d j e d n o ho až do šesti měsíců. Poskytnutý majetkový prospěch nebo jeho peněžitá hodnota propadne k chudinskému fondu. Oprávnění k volbě a poměry pro to směrodatné nutno posuzovali dle stavu v den vyložení volebních' listin, nikoliv teprve dle výsledku reklam, řízení: rozh. 28: list. 1914, ě, 4187. Dle tohoto $ Si- 2. trestat! jest také t. zv. agenta provo-i-atenra: rozh, 18. led. 1918 Kr. V. 5*73/12. • Také ten. kdo snaží se nabídkou výhody majetkové oso-bu k volbě oprávněnou pohnout! k tomu, aby udělila volební phion moc, propadá, trestu (rozh. 2»; květ. litflfl, č, 86M). Avšak náhrada vvďělkn není již o sobě takovouto ma ietkovon výlohou (rozh,. 31. led. 1908, ě. 343U a z 9. pros. 1907, ě. 34u<5). ťplatn neniusí -se vztakovati k určité osobě. Zfedná-li se .placený agitátor k zakupování hlasů, jest to nedokonalým sváděním k podplácení (rozh. 31. led. 1908, ?,. 34371, O skupování volebních-legitimací viz rozh. 30.. led. 1913. ě. 4030 • Srov. "i rozh. z 14. ún. 1908, ě. 3424. - P o z n á m k y: . .... ""■ " . 4.- . -:- -.v S " " Veřejné pohoštění k volbě oprávněných. Kdo v don volby v hostineích nebo výčepních místnostech nebo na jiúýeh veřejných místech po-; krmy; nápoje nebo jinaké požitiny osobám k volbě ^ oprávněným zdjarrma, nebo za ceny ala oko stanovené podává nebo ipodáyátí dává, budiž, pokud tu není skutkového děje volebního podplácení (§3), potrestán pořádkovou pokutou od desíti až do dvou set. korun.. Volební ' donucování.'" 1 1. Kdo úmyslně, aby 'pohnul osobu k volbě oprávněnou, by svého volebního prává nevykonala, nebo by je vykonala v určitém smyslu, proti opráv- 4* němému k volbě nebo' některé osobě oprávněnci blízké, dopustí se násilnosti, jim újmy na těle, svobodě, ©ti nebo jmění, nebo příjmu nebo poškození v jejich činnosti: z povolání neb obchodní způsobí nebo jimi vyhrožuje .neb osobu k. volbě oprávněnou nebo některou osobu opráviiěnci blízkou zastraší KjpŮEobeuím nebo pohrožením jiného zl[a| pro "ne. citelného, bude ' potrestán p r o p řeci n t u h ý m vězení m o d jednoho až d o. š e s t i m ěs í c Ů. Za ipřitěžujících- okolností, ze jména byl-li zamýšlený Y.ýs.'odok dosaž.m nebo byl-li ěin. způsobilý přivoditi ■ velmi ^značné hospodářské poěkoaeuí k volbě oprávněného nebo některé osoby jemu blíz-9 ké. budiž nalezeno na t n h é vězení až do jed- li o h o r o k n. t .... . 2. Týmž trestům propadá ten, kdo ihned po volbě o .-.obě k volbo oprávněné nebo některé osobě oprávněné! blízké úmyjílno proto způ-ohí násiinosí i.eb újmy nebo 'poškoizení druhu v odst/ivci 1. naznačeného, poněvadž k volbě oprávněný volil na- * proti vlivu od pachatele před volbou naň kona- ! - uého>"—: 311 Ke skutkevé po*.az© tu nepostačuje, že rnieaii ysIíč li r^bnnn próva volebníito, nýbrž'aby inieert hyl k výkonu v nr-číli-nt Miivslu (rozh. z- KL Píom. 1008, c. 3">29 ;t k 31. led. 190S. ř. .1*30);, .... O výhružkách Krov. rozh. z II. pros, 190", č. 3432, z 22. června 1998, č. «482 a 10. led. 1913. č, 1924 .síov íbrzo po volhčsj. Prov. rozh. /. 1tí. IW. «997. č. ti z toto též o výzuaiu!! dub. 19(l!i, č. «446. V o z n á m li y Rozšiřování falešných zpráv při volbě. Kdo úmyslně- falešnou místě .nebo , ______ JO pohnouti k _vykonání volebního práva v určitém smyslu, rozšiřuje veřejně v čase, kdy k volbě -oprávnění nebo část jich ne:nohou se již přesvědčiti o ppavém stavu věci, bude potrestán pro přestupek věze n„í m o d j e cl n o h o t ý d n e a ž d o t ř í, mě-- í c n. 9 ...... - - _ ^ ^ - .. ^ . Falšovaní voleb. ,- • . Kdo úmyslně 1. při yolbe falšuje hlasování nebo jeho vý- 2. hlaisovací lístek, který mu byl odevzdán k zápisu jména kandidátova, vyplní proti příkazu, nebo 3. vizbíuzením omylu o svém volebním oprávnění, zejména npotřebě falešných, nebo zfalšovaných volebních leígitimaěních listin, koná volební právo, které mp nepřísluší, nebo koná 'volební právo měkomu jinému příslušející bez jeho soiuhJjalsu, bude potrestán pro p ř e c i n vězením nebo tuhým vězením od. jednoho až,do šesti měsíců. I tu platí všeobecné předpisy trest, zákona o pokusu a spoluvine. Pokusem prečinu toho jest, eo překaženo, včasným působením, volební komise, dříve než čin dokonán byl. Podlé § 7. ě. "3; trestným policejní ohlášení na oko učiněné, aby si kdo vyloudil volební právo: rozh. "15. pros. 1913. Kr. I. 340. — Dokonání prečinu předpokládá skutečný výkon volebního práva, skutečný výkon neoprávněného odevzdání'hlasu. Neodevzdal-li zmocněnec hlas dle příkazu, není to falšováním voleb dle ^ 7., čís. 8. (rozh. z 29. led. 1908, č. 3428, z 30. květ: 1908, č. 3473 a ze 17. čce 1908, č. 3475). — Kdo vykonává právo volební s listinami bezprávně prisvojenými, propadá 312 313 trestu nejen dle ^ 7. č. 3.,-. ale-také dle § 8. č. 1. (rozh. 27.. květ. 1909, ě. 3591). — Hlasovací lístek jiným lístkem přele-peuý není neplattnv frozli. sprv. soudu z 5, břez. 191»; ě. 2155, vwK: Budw. 9465). Pozná in k y: . ■ ' '■ --.'...SK.*: ." j , - s . i 8. ■ ■ ' ' Překážení volbám.'. Kdo úmyslně 1. aby ztížil nebo překazil vykonání volebního práva osobou k volbě oprávněn on neb aby sobě nebo jiným k volbě neoprávněným osobám umožnil účastenství ve volbě, -cizí legitimační lístky, hlasovací lístky nebo jiné volební legitimační listiny proti právu si přivlastní nebo si opatří nebo sobě svěřené volební legitimační listiny oprávnenci zadrží nebo způsobí, aby takové listiny byly vydány jiné osobě nežli v nich jmenované, 2. iaiby na .vykonání volebního práva v určitém smyslň působil:, některému voliči svobodný výkon, jeho volebního, práva tím ztíží, že svémoeně vyplní -hlasovací lístek úřadem voliči vydaný, neb 9. aby zmařil vykonání volebního práva, překazí k volbě oprávnenému, odevzdání hlasu, bude potrestán p to přečin věze n í m o d j e d. n o h o t ý d n e a ž d o t ří měsíců. K listinám legitimačním (volebním) patří také plná moc daná voličem jiné osobe pro výkon práva volebního. Zadržel-lí ji zmocněnec voličovi, kterýž ji zpět žádá, překáží tím volbě (rozh. 17. září 1909, č. 3618). Trestnost nastává vědomím činu bezprávného.. >;Vydání« listiny znamená tu doručení. Opa-tří-li si nčkdo od -'manželky voličovy dokumenty volební, aby jich' k volbě upotřebil, propadá trestu dle "5> 8. čís. 1. (rozh. z.26. lín. 1908, č. 3432 a z 31. led. 1908, č. 3427). O konkurenci s § 7- odst, B. viz pozn. cit. §. xSvémoeným. vyplnením* jest to, vyplněn-li lístek beze zmocnění, tak i výměnou prázdného lístku za vyplněný (rozh. z 30. břez. 1908. č. 3451. z 9. pros. 1907, č. 8408 a ze 7. ún. 1908. ě'. 3434), Viz i rozh. z 9. pros. 1907, č. 3402 a z 6. pros. 1907, č. 3404. ' - ■ Dle § 8. čís. 8. stačí pro trestuhodnost -s t-í ž e n í, byť i nebylo nepřekonatelným. Od činu trestného podle §8. čís. 1. liští se prostředkem, jehož použito k zamezení volby, jednak i výsledkem: skutečným překažením odevzdání hlasu (rozh. ze 7, břez. 1908. č. 3445, 5. pros. 1908. ě. 3511). — O zničení se^ známu voliču za účelem překažení voleb: rozh. 17. bř. 1913, č. 4048, : . ■ ■ ■ 314 315 "I 9. : Neoprávněné vykonání-volebnílio práva, , Kdo úmyslně při volbě proti platnvni předpisům I vykoná volební právo někoho jiného is jeho souhlasem, nebo ' . 2. vykonání svého volebního práva někým iinvm způsobí nebo připustí, ; bude potrestán pro přestupek věz o ním od j ednoho týdne až do tří měsíců. , _ Kdo vykonává volební jprávo vydávaje se za vlastníka volební legitimace, dopouští se přestupku pod o. 1. uvedeného-i-ozb: 14. list. 1913. č. 4100. P o z n á m k y: v 10. Zmaření volby. Kdo úmyslně, aby zjištění volebního výsledku zamezil, ©čítací seznam nebo hlasovací .lístky odstraní, rozhází nebo ueupotřebitelnými něiní, bude potrestán p r o p ř e. č i n t u h ý m věze n í m o d j o d u oho týdne až clo šesti m ěsí c ú. Porušení volebního tajemství. Kdo úmyslně pří tajné volbě beaprávnítm prostředkem opjaítří si vědomost o hlasování jednotlivých osob k volbě oprávněných, bude potrestán pro přestupek vězením od jednoho týdne d o 'tří m ěsí-co. Překažení volební kandidatury. Kdo úmyslně, aby někoho zdržel od kandidování na mandát pro některé ze zastupitelstev v "§> 2. uvedených neb aby jej pohrnul k tomu, aby se vzdal své kandidatury, proti této osobě násilnost spáchá nebo jí bezprávní poškození na těle, svobodě, cti nebo jmění nebo příjmu způsobí- aneb tím vyhrožuje, bude potrestán p r o p ř e o i n věz e-iiíni1 nebo tuhým vězen ím o;d j edieoho a ž d o š e st i m ě s í c ů. •Í 13. : Volební komise. ■ - Volební komisař, členové volební komise a její zapisovatel (pokládají se za úředníky ve smyslu I 101. tr.z. a požíviadí aa výkonu své funkce ochrany trestním zákonem úředním osobám propoj Ôené. : ' . V14.: : Ztráta volebního práva a voliteliiosti. . Octeonzení pro prečiny v 3., 5., 7., 8. a 10. naznačené ./způsobuje,. byly-Ji spáchány při volbách í^o poslanecké sněmovny, říšské rady nebo do zemských sněmů, ztrátu -volebního práva a volitelnosti co- do psosliaineoké sněmovny, říšské ľady,, zemských sněmů a obecních a okresních zastupitelstev na dobu šesti let, po .konci trestu. To buď v roz-m u d k u v y r č e n o. Třebas se ztráta tato . vysloviti měla i proti osobě nezletilé (rozh. z 30. břez. 1908. č. 3451). Uplynutím této doby zanikne také v § 8. č. 0 volebního řádu. do říšské rady vyslovené vyloučení z: volebního práva a volitelnosti. - .■ II. Ochrana svobody shromažďovací. ; ... § 15.- : Zmaření některého shromáždění. - Kdo úmyslně sám jediný nebo ve spojení s jinými, zmaří voličské shromáždění, které bylo svoláno k ■■vyslechnutí, voleb nich kandidátů, k volebním rozpravám nebo. ku. přijetí zpráv o činnosti, nebo některé 'pod spolkový "nebo shromažďovací zákon patřící shromáždění, k rozhovoru o veřejných záležitostech^ zákonně Bvoliané, zabráněním přístupu osob: k ■účastenství - oprávněných, inieoprávněným vniknutím, zatlačením- osob přítomných neb osob k řízení a zachování pořádku povolaných nebo násilným odporem proti jejich formálním nařízením, ku průběhu shromáždění sé. ■vztahujícím, bude potrestán- pro přestupek v ě z é n í m od jednoho t ý d n. e a ž d o i f í m ě & í c ů. Za přitěžn jících okol-no=tí, zejména prcíi^í.tůjei v účastníkům zmaření některého shromáždění od několika v umluveném spojení předsevzato!}o budiž nalezeno na tuhé vězení až do šesti mesícH, 'tf shromáždění, které nesluší posuzovati podle zákona spolkového, pokládají &e svolavatelé za^ osoby, k řízení (a k .zachování pořádku ve shromáždění povofeaté', dokud by shromáždění nezřídilo takových osob. ■ -■ - - * • Skutková podstata tu záleží ve fysickém nebo psychickém násilí, ne', v pouhém hlomození a křiku; v ■ zatlačení přít.om-J uvcIh třuba morálním nátlakem (rozh. z §. čee 190S. č. 3470, V* ■/.'%. říj. 1907, č. 3385 a ze 17. pros. 1907: č. 3401). — Schůze- vo- ličské konané bez povolení pod šírým nebem - nepožívají této :-.K .schrány (rozh. v. 28. led. J908, č. 3123). ; • t . ' . ■ ; v. i6. I Neoprávněné. účastenství''.ve shromáždění, • '! Kdo vědomě neoprávněným způsobem zúčastni se v některém shromážděni druhu v § 15; ■naznačeného, podle svolání na voliče nebo na určite obme-| zenou skupinu voličů, na členy některého spolku \ nebo na pozvané ■účastníky obmezeném, a neopustí - • shromáždění vzdor vyzvání osob, které jsou rpovo-^ lány shromáždění řídit-i a pořádek 'zaohovati,.; bude potrestán peněžitou ■ pokutou od desíti až do dvou set korun. . .. ■ lil. Ustanoveni závěrečná. ■' ' § 17.' Řízení a vynášení rozsudků v přestupcích tímto i zákonem, určených přísluší okresním soudům, potrestání veřejného pohoštění k volbě, oprávněných a -neoprávněného účastenství ve shromáždění: (§§ 4, a 16.) přísluší politickým úřadům. —• — i ■•-.'■ 318 ■ '.vil ■ ■ ■ :'.--| ZÁKON ze dftie 31. Mna 1919 čís. 75. «1>. z. . | Rád volební v obcích republiky Československé. ! (Výňatky.) V - . . 12. Volební'právo občanů bydlících v několika obcích. Každý iofočan siní vykoná, v a II pnívo volební \ pouze v obci jediné a vykonává je c .-sob n ô. To plití i v případě, že má několik bydlišť. Zniění-li ob^aiii své bydliště, byv již prav oplat- ť ně zapsán do vOiMčských seznamů obce jedné, ne- < může během jednoho roku býti zapsán do volič- i skýcih seznamů obce jiné. Byl-li kdo přes tato ustanovení zapsán do vo- & ličekých seznamů několika obcí, smí vykouníi práva voličovia toliko v obci jediné. -' \ .§ 18. - \ '.Dodatečné"vyložení seznamů voličských. Na voličských seznamech, podle výsledku re- 1 Hiamačníího řízení upravených, nesmí nikým být { nic měněno. j Pravoplatné seznamy buďtež znova; po osm dnů f až do dne volby k veřejnému nahlédnutí vylo- { ženy. . i O právu inaliilížeti, činiti sj opisy a o hodinách. ' V po Meré seznamy musí býti vyl c-ženy. ;daíí obdob- ř ně ustanovení §14 . - ľ §20. ■ { Kandidátní listiny. ' j. Nejpoj^iij^Bkiiáíct^' dten přede dnem volby do /- 12 hodiny polední majFl'b'lební skupiny (strany) , f 319 ' přediožíti obechímiu úřadů " kandidátní listiny ve . dvojíma stejnopise, Obecní úřad je .povinen podateli poévrdáti čas podání. Žadatel je oprávněn přediožíti další opis (kandidátní listiny, jehož souhlas s před-loženou kandidátní lisftinouje povinen obecní úřad potvrdit!' Kandidátní listina musí býti v obcích do"1000 ořbyvjajtelů podepsána nejméně 10 voliči, v obcích do 2000 obyvatelů nejméně 20 voliči, v obcích do 5000 obyvatelů nejméně 30 voliči, v obcích přes 5000 obyvatelů nejméně 50 a v obcích přes 20.000 obyvatelů nejméně 100 voliči, v seznamech _ voliěskýcih napsanými. Vždy však musí -být podpisů nejméně, tolik, co kandidoviasných. , Úmrtí, odvoláaií. podpisu nebo ztráta volebního práva podipisovatelova nepůsobí na platnost kan-diidátní listiny. . § 24. Změny v kandidátních listinách. Když se kandidát vzdá, 'zemře, ztratí volíitelnost nebo jest škrtnut (§ 22.), může aanocněnec 'volební skupiny doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, což se stati musí .nejdéle desátý .deu,_:před_ volbou.^....._ "~ Po konečné úpravě •kandidátních listin, nejme-' ně však osm duň před volbou- není dovoleno, aby na kandidátních listinách byly prováděny změny. V25, . . Vyhlášeni a rozmnožení kandidátních listin, . Nejméně osm dnů přede dnem .volby starosta obce vyvěsí v místnostech, ve 'kterých jsou seznamy voličské k nahlédnutí ■ vyloženy, ■ všechny platné kandidátní listiny podle označeni skupin, podle čípTa řadového, s plnými, a přesným uvedenímrvšech kandidátů a sjaišle jeden stejnopis kandidátních listin, volebními skupinami poďamý. riohlédíieínui úřadu. . • Kromě toto dá rožmnož-iti. platné .kandidátní liatiny tiskem na vrub obce, a to každou nejuiéiiě v poetu o pětinu větším, než je po.Čeť voličů. Kjaždá kandidátní listina budiž rozmnožena •zvláště, a to ve- formě ■ Iiilasovaeáho (lístku. Kaaid&dáltní lisitiny všech volebních skupin musí býti tištěny písmem stejné velikosti a téhož druhu, na papíru téže .bar-' vy, jiaiko-sti a velikosti, musí býti opatřeny razítkem obecního úřadfu .na temže místě a nesmějí núti žádných odlišných značek nebo znamení. § 29. _ Zákaz podávati alkoholické nápoje. V don před volbou ta v den volby, jest zakázáno v obci prodávati, čepovali neb podávati nápoje, obsahující alkohol, § es; Nejde-li o trestný čin \ "přísněji stíhaný, tresce se: ; ..'.-' I. jako ipřecin vězením od jednoho do š e-s t i měsíců: 1. odepře-lí starosta nebo -zřízenec obecní _ při-jmouti •kandidátní listinu a vyhověti i jinstk povinnosteni v § 20. a -24. uvedeným, 2. ■ dá-li starosta nebo zřízenec obeení'^ zúmyslně n-eboS ;z jhruíbé nedbalosti výhlásiti nebo rozmnoží ti nesprávné kandidátní listiny (§' 25.), II. j a k o přes t upek soudem stíhaný. pok.ur lou od 50 d o 500 K nebo vězením od týdne do tří m es í c ů, když kdo 1. proti ustanovení § 2. snaží se vykoaiíati práva voličova ve více než v jedné obci, 2. proti ustanovením tohoto zákony odepře vydatí oprávněné osobě* lístek legitimační nebo .■hlasovací, ,i nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným k výkonu volebního práva volno, | .4. užije neprávem označení volební skupiny, která | již dříve označení toho veřejné užívala, 1 5. neodvede správně volební komisi nedodaných ř legitimačních lístků, | 6. proti ustanovení § 18, mění na voličských -se- ! známech, | 7. jedná proti zákazu o výčepu, prodeji ■& poclá- j vání nápojů, obsahujících alkohol 29.), f III. j a k o p rest u p e k politickými -úřady stí-' { báný pokutou od 20 do 500 K nebo vězením f od 24 hodin do jednoho měsíce, když kel o j 1. agituje v budově, v níž jesť místnost .-volební, l amebo v budově té zřídí volební kancelář, j 2. volby bez omluvného důvodu ee nezúčastní, j 3.- odepře přijmouti bez zákonného důvodu volbu -j nebo odmítne úřad podržeti, ač byl -k ťoniu i dvakráte vyzván (§ 8,), ; 4. neoprávněně podepíše voliče na kandidátní 11- i ©tóně obecníanti úřadu předložené, nebo kandi- 1 dáta na prohlášena, k ní připojeném, f). .kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách. Platnost na Slov. teprve od 31. pros. 1920. (§ 7fi.) P o z n á. m k y: í i :l r - ŕ - T.íestní zákon 6. vyd. 21 322 323 VIII. Zákon o právu spolčovacím 5se dne 15. listopadu 1867, č, 134 í\ z.*) O spolcích vůbec. ' 1. ." Spolky dorvoleny jsou dle ustanovení tobolo zákona. Spolkem jest dobrovolné, trvalé sdružení více osob k dosažení určitého, společného, dobrovolně určeného cíle neustálou společnou činností {min. vn. z. 16. 'listopadu 1871, č. 16.098 Z. í. 1872 s. 107). (§§ 2. a 3. uvádějíce korporace, na které se* tento- zákon nevztahuje.) ■■ §■ 4. ■ Ohee-M kdo zříditi spolek, ustanovením tohoto zákona podléhající, ohlásili to niá 'dříve, než bpo-lok v život vstoupí, písemně vládě .zemské e předložením stanov. ^ '•■ ' Stanovy předložití se mají v pěti exemplářích. Že oznámení se stádo, musí na požádání 'Ihned potvrzeno hýti. V etapoyy u zemské vlády uložené smi každý nahlédnouti, jakož i přepsali si je. § 6. Jestli spolek dle účelu neb dle zařízení ssvého proti zákonu neb právu aneb státu nebezpečný, může zemská vláda--zřízení jeho zapověděli. Zápověď ta musí státí so ve čtyřech nedělíeh po uciněíiiéni oznámení (§ 4. a 5.) písemně ai s udáním důvodův. Po této lhůtě doručená zápověď nemá platnosti, (liozh. min. vnitra z 14. října 1876, č. 12.775.) Nevydá-li se v teto době zápověď aneb pro-hlásí-li zemská vláda již dříve, že spilek nezapo-vídá, může spolek počíti svou. činnost. § 12. . Představenstvo spolku má oznámit! úřadu své členy s udáním jich obydlí a se zvláštním poznamenáním těch, kteří zastupují spolek navenek, ve třech dnech po svém ustavení. Oznámení to podati se má v místech, kde nalézá se zvláštní zeměpanský úřad _ bezpečností, tomuto úřadu, v jiných místech politickému úřadů okresnímu. U spolků, které rozpadají se v spolky vedlejší (filiálky), podáti ©e má oznámení to od každého vedlejšího spolku zvláště. Toliko členy . představenstva a nikoliv všechny členy .spolku třeba oznamovati. —* Představenstvem rozumí se celý výbor f náhradníci a nikoliv jen praesidinm. (Plen. rozh. kassač. dvoru z 23. listopadu 1875, č. 6575. Sb. č, 89.) P o z n á m k y: *) (a) - Viz čís. 7. této sbírky. t r 324 325 ." ' v 14. - Každý spolek^může svá shromáždění' odbyv s ti veřejně. Osoby však. které nejsou členy spolku aneb zvanými hosty, nenioh.o>u úěastniti se jednání. Ani Členové 'and posluchači nesmějí clo shromáždění při jiti ozbrojeni, nad 'čímž předseda shromáždění má bdítá. Pez.vaní Iiosté mohou se rokování sáěastniti. (Kozli, min. vn. z 19. května 13(58, ě. 1787.) Otázku, zdali, při itříjímání eienft bylo šetřeno všech formalit stanovami předepsaných, náleží —. vzejde-li spor — rozliodčímu soudu řešiti a nikoliv polit, ňřadfim. flíozh. spr. dv. s, z 13./J2. 1884, č. 2802 Budw. 282G. Za. pozvané hosty: možno, považovat! .jen,-kterýmž bprňv.i spolku Vydá na .iieli jméno znějící pozvání. (Kozh. ř. s. % 2iJ, ' dnltiui 1.S92. č. 96 a 7. 27. října 1892, a. 332.) - 'íí 15. Každé spolkové shromáždění oznáníiti ee má cd představenstva úřadu v ■§-.12. jmenovanému a-ipoľi o 24 hodiny dříve & udáním, kde a kdy odbý\níi «se 'bude a má-íi býti veřejné, také toho. Produkce pěveckého spolku všeobecně přístupné dlužno •pouze ozaamevati, a nikoliv za j leh povolení žádail í.vozh, kas. dv. k 31. dubna 189S e. 4íi8S). Výlety telocvičných' spolků nespadají pod u.stauovom zákona o 'právu sbromažďovaoím. (Roali, říš', s. z 26. červoiu-e .IRM, 3. 111.) § 20. . Žádný' spolek nesmí učinili usnesení neb vydatí prohlášení, 'která odporují trestnímu zákonu •aneb jimiž spolek dle obsahu neb .formy osobuje si. autoritu v některém odvěcí • zákonodárství neb •výkonné -moci-. • . Svolá-li se ebroniáždění spolkové proti ^předpisům tohoto zákona, má zapovědět i se od úřadu a po případě rozpustili. Rovněž rozpuistiti ee má .shroanáždění' třeba zákonně swlwé od vládního zřízence aneb, nebyl-Ji žádný vyslán, od úřadu, fcběhňou-li '&& v cdn'oiuáži.lěijí protizákonné událostí, poone-lí se jednali o předj metech, které leží mimo obor působnosti 'Spolkové stanovami vytknutý, aneb stává-li ee shromáždění veřejnému pořádku nebezpečným. Poz n á niky: 826 327 § 22. PrahiMsí-li ae spolkové shromáždění za rozpuštěné, jsou- (přítomiuí- povinni, -aby místo shromáždění -ihned opustili a rozešli se-. Kdyby inenposteehli nařízení toho, mohsoa užitím donucovacích prostředků odstraněni býti. •v 28. Petice neb adresy, vycházející od spolků, neonú podatl se od více než desíti osob. . § 24. Každý spolek může rozpuštěn hýli. uěiuí-U usnesení neb vydá-li vyhlášku, která příčí eo ustanovením §■ 20. tohoto zákona, překročí-li obor ,-vé působnosti stanovami vytknutý aneb nevyhovuj e-li vůbec podmínkám svého (právního trvání. § 25. Eoizbodnonti o tom, má-li spolek rozpuštěn býti, přísluší pravidlem zemské vládě, v případech § 11. ale. ministerstvu vnitra, k němuž také ,z nálezu zemského úřadu na rozpustení spolku od\ olati se lze v 60 dnech. " Nižší úřady (§ 28;) mají. však právo taviti činnost spolku.' -u něhož nastanou' příčiny k rozpuštění v § 24. dotčené, až do konečného rozhodnutí o rozpuštění. $ 27. Každé úřadem nařízené rozpuštění spolku vyhlásí se úredmÉná novinami. V případě tom mají iakó od úřadu stati se přiměřená zákonní opatření (■Umu jmění spoliku. O spolcích politických. : § 29. ' Pro politické ©polsky platíti mají ani m o všeobecná nařízení prvního oddělení následující zvláštní ustanovení: § 30. Cizozemci, ženské a nezletilé osoby nesmějí přijati býti za .členy politických spolků. Jen fysická zletilost opravňuje k" členství. (Rozh. min. vii. z 6. února 1872, č. 526.) § 31. ' Představenstvo záležeti má nejméně z pěti a nanejvýš z desíti členů. . $ 32. ■ - Politické spolky jsou povinny,^aby úřadu.- v $ 12. jmen ovánému oznámily své členy ve. třech dnech od početí spolkové .činnosti a dále jakmile některý nový člen se přijme, a aby každý rok předložily seanani svých členů. Předlohy tyto -osvobozeny jsou od kolku. ] Ustanovení trestní a závěrečná. | ' , § 36. | ' Každá porušení. tohoto zákona, pokud uevztá- I hnje se k nim obecný ■zákon, trestní, potrestá se t od soudu co .pře B t upek vězením a, ž do 6 íre- 1 děl aneb pokutami až do 400 K. í Trestnost promlčuje se v 6 měsících. (Kozli, z 19. června I 1894, o. 7385 Jur. Bl. '1893 s. 360.) ^ Pořádání veřejné zábavy "bez úředního povolení jest pou- •I liým policejním deliktem a nikoliv přestoupením tohoto zákona(rozh. z 11. dubna 1893, 6. 4088). ] : § 37.■ ] V případě války neb vnitřních nepokojů mohou lu-dímevení tohoto zákona mí vlády zb;-t\em; býii f platnosti své částečně neb zcela, na oas a pro jed- I ■■ notiává místa. 328 ■IX. Zákon o právu shromážďovacím ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z.*) Shromáždění dovolují se dle ustanoveni tohoto -I zákona. 'l Kdo evoJati. chce shromáždění lidu aneb vůbec shromáždění všeobecně přístupné, na pozvané hosty ^neobmezené, an-ueí to nejméně tři dny před z«-mýšleným odbýváním, shromádění oznámiti úřadu . {% 16.) písemně & udáním účelu, místa a doby shromáždění, ■ - Úřad má oznámení to bez odkladu písemně osvědčit, Nezletilí nemohou shromáždění svolávat!. (Vvnos min vn. z 22. března 1872, č. 8802.) v Lhůtu třídenní dlužno počítali od hodiny podání do ho- i diny zahájení shromáždění. (Bozh. min. vn/z 21. listopad n 1 1867, ě. 5221.) . Má-li schůze býti na pozvané hosty obiaezena," musí svolatel' znáti osobně pozvané osoby, vydání nevyplněných pozvaní mezi důvěrníky k dalšímu rozdání a k vyplněni adre- i sy nestačí k tomuto pojmu (rozh. z 17. února 1891, č. 864, z 25. * října 1892, č. 12.480), rovněž nestačí obmezení přístupu na oso- j by, jež se vykážou legitimací spolkovou (rozh. říš. s. z 25. dnb-na 1891, 6.' 92.. sb. 547). — Veřejné shromáždění nemůže voliti * důvěrníky, poněvadž skončením shromáždění přestává jeho trvání a není tu osoby, které by důvěrníci se zodpovídali. (Rozh. říš. s. z 24. října 1893, č, 303. Z. i. V. s. 236.) — O schflz f k ách v hostin, místnosti konaných -viz rozh. 13. čce 1915, Kr. III. 156, G. H. 1915. -—: .........■......._ *) (a) — Viz této sbírky -zakotin ř. 7. ' ■• . . * Po z n á m k y: § 3. ■ K odbývání shromáždění pod šírým nebem polí ťbí jest předcházejícího povolení úřadu .16,). Žádati. za povolení náleží těm, kdož shromáždění uepořádaijí, a v žádosti jakož i v povolení buď-tež naznačeny účel, místo a doba shromáždění. Totéž platí pro veřejné průvody, při nichž též zamýšlená dráha (cesta) naznačena býti má. ' Odepře-lii se povolení, mrá se to stati písemně s udáním clůvodů. Tento předpis vztahuje se. také na veřejné průvody spol-ka. které dle svých stanov oprávněny jsou je pořádali. Úřední povolení musí býti výslovné (rozh. 17. pros, 1912, č, 3999). ■ : § 4. Shromáždění voličův k .poradám o volbách, pak k poradám ee zvolenými poistanei vyjmuta jsou z ustanovení zákona tohoto, když odbývají ee za doby vypsaných voleb a ne pod širým nebem. § 5. -. ' ' , Dále -vyjmuty jsou z'ustanovení zákona •tohoto Veřejné radovánky, průvody svatební, národní slavnosti aneb průvody, procesí, poutě a jiná shromáždění aneb průvody k vykonání zákonně povoleného vyznání náboženského, když dějí se způsobem staro cl ávým a obvyklým. Národními slavnostmi rozumí se jeu obvyklé, ve zvycích a obyčejích lidových spočívající slavnosti a nikoliv libo volné a nahodilé aneb k oslavě některé osoby neb události pořádané slavnosti. (Eozh. kasač. dv. ze dne. 31. října 1889, č. 6949 Z. f. V, 1890 s. 34.) Shromáždění, .jejichž účel příčí se -zákonům tresbníím aneb "jichž odbývání veřejné bezpečnosti aneb veřejnému blahu nebezpečno jest, mají býta-od úřadu zakázána. 8.'ľ> 33 '■ ■ - ' . i 7. - : .... ■■Když- TSída říšská anéb některý zenieký sněm zasedá, nesmí v mísíte sídla jejich a na pět mil v oko K aiižádiné - shromáždění pod širým, nohem povoleno liýui. Vzdálenost tato rovná' se 38 kilom. (Nař, .min. ze 7. července 1876. č. 101 ř. z.) .' V 8. - . Cizozemci aieemí býti ani podnikateli ani po- -řadateli neb řediteli shromáždění, na němž j.erlua.ti <-n má o veřejných .záležitostech,. § 9. Ve ^hroniéžděníeh v §| 2. a 3. zmíněných nesmí se zúčastnit! osoby •oizbrojeiié. - § 10.' ■ Adresy neb petice od shromáždění vycházej ící ne.-'.mí. od více než deseti oeob podány býti. - § 11. Aby šetřilo m zákona -a udržen, byl pořádek ve rhroniážděních, o to pečoy-ati mají především: ředitelé a pořadíatelé shromáždění: Ti mají. ihned, opříti so protizákonném výrokům " neb činům, a kdyby neuposlechlo se- nařízení jejich, mají ředitelé shromáždění rozputstiti. ' ' ■ ■§ 12. Úřad uiá toho vůli,' .aby do každého sbirom-áž-děuí způéoibu v '§§ 2. a 3. naznačeného, vys-lal jednoho, dle okolností i více zřízencův, jimžto vykázali m má v shromáždění přiměřené 'místo, jaké si ©ami 'zvolí, a íi®. požádání podá ti se vysvětlení o osobě navrhovatelů a řečníků. - § 18. Odbvvá-líi. ee (shromáždění proti ustanovením tohoto zákona, má ee od úřadu 16. a-17.) zapo-vodit .a dle Okolností rozppetit. . Rovněž rozpnätitii ee má shromáždění, třeba dle zákona odbývané, od vládního zřízence aneb, ne-byl li žádný vyslán, od úřadu, udá-li: se v shromáždění něco proti zákonu, aneb nabývá-li shromáždění rázu, veřej mému pořádku nebezpečného. Po!zn á m k y: -.7.".= ]. ■» 1 . ffii í s s "i l git'.. Sík ■:: " 1 i "t . ■ ' fc::-' ■ ' . ■ I 333 Svoláváte] jest poviucu učinili opatřcní, aby mohlo byli zjištěno, zdali ve schůzi skutečně jen zvané.- osoby se nalézají. Nutno tedy '.opatřili listinu prítomných, aby tak-dozor nad n stanovením tím bvl umožněn. CRozh. kas. dv. ze 17. února. 1SS1, č. 864.) . ■' §■ 34. ' Prohlásí-li se shromáždění za rozpuštěné, jdou veškeří přítomní povinni, aby místo ©hromážclení ihned opustili a rozešli ©e. : ■ Kdyby neuposlechli nařízení toho, muže rozpuštění užitím donucovacích prostředků, provedeno hýtí. § 15. Nařízení 13. a 14. platí-též pro veřejné průvody, . § 16. Úřadem^ v tomto zákoně dotěsným rozuměti ©e má pravidlem: ■ a) y místech, kde nalézá se zvláštní zeniěpan^ký úřad bezpečnosti, tento úřad-; b) v ipáetě, kde sídlí politické řízení zemské, ne-ní-li tam .zeměpanskélio úřadu bezpečnosti, řízení zemské; e) na všech ostatních máslech, politický úřad okresaií. ý - § 17.' . ■ ■ ■ Při naléhavém; nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost může ale také každý, jiný úřad, jenž pečovali 'má o jich -zachováiií, zapověděti nebo rozpustili shromáždění, které, proti předpisům tohoto zákona svolává neb odbývá. se. O tom zpravili se má vždy ihned liřad dle i 16. k tomu příslušný. - § 18. -' . '. Z všelikých opatření nižších úřadů lze odvolati se v osmi dnech k zemskému-řízení a z všelikých nařízení tohoto k initiiaterstva vnitra. ; ■' § 19. Porušení tohoto zákona, pokud nemá tu-platnosti obecný zákon trestní, potrestáno budiž od soudů co p ř e s t u p e k věz é n í m a ž do š e s t i n oděl aneb pokutami a ž d o 400 K. I " ■. § 20. I ■ ■ " j V čas války aneb vnitřních nepokojů může | plaluoist ustanovení zákona tohoto od vlády do- časně a místně izrašeňa bytí. Suspense či. 12. stát. z-á.kl, zákona z 21. prosince 1867, č. • 342 ř. v,, má účinek, že veškerá shromáždění a průvody ve smyslu % 4. a 5. tohoto zákona jen se svolením politického úřadu díti se mohou. $ 6. b. zákona z Ó. května 1869, č. 66. ř. z. Viz nař. vl. vep. 6. června 181» č. 296 sb. zňk., zrušené nav. z 26. srpna ÍÍUíí. ě. 489 sb. zák. - X. ■ ■ Zákon o právu koaličním ze 7. dubna 1870 č. 43 ř. z. (a) § 2. TJ m 1 u v y do práce n a j í m a j í e í c h (živnostníků, služebních pánů, správců továren, hor, hnítí, prací hospodářských -nebo' jiných) učiněné k tomu konci, aby ee dělníkům zastavením, práce neb •propuštěnííni jich snížíte mzda nebo jim vůbec uloženy byly špatnější podmínky práce, nemají právního účinku-; taktéž beaúčinnými jsou úmluvy pracujících (tovaryšů, ;poanoeníků,v> osob služebných nebo jiných dělníků ze mzdy) učiněné k .tomu konci, aby společným zastavením práce na těch, kteří do práce-berou,, vynucena byla vyšší mzda nebo vůbec nejaké lepší podmínky práce, a rovněž jsou po právu beaiičinny všeliké podmínky učiněné k podporování těch, kdož při dotče- 334 oýoh úmluvách setrvají, nebo na újmu těm, kdož se jich zřekli. § 8. Edo by v toni úmyslu, aby k rimluvám v § 2. naznačeným, dcšto, aby se tyto rozšířily nebo nucené provedeny byly. práce dávajícím nebo pracujícím u volném rozhodování o zadání nebo přijetí práce .ufitrášováním anebo násilím překážel nebo překážeťi hleděl, dopustí se, není-M o jeho činu v zákoně trestním nic přísnějšího ustanoveno,■ přestupku a bud." od soudu potrestán vězením osmi dní až do tří měsíců. • $ 4. 2.^a 3., vztahuje ee též v K .íll; újmu úmluvám živnostníku, učiněným k tomu konci, aby cbelenlfa ' 0eíla 7jboži nějakého na újmu z 20. z. 1907. K tomu viz rozli. z 22. srnna is fí->a I m™**' *' mí 2 20- ňna 3^' e:"31M íl V. 27 břel r«,,v,«Y~ iiUlř' Ylády ze chlft B- Prosince 191», ě 602 sb z „ lozhodcn-h soudech dělnických pro spory o vypuzení z práe^ o z ii a m k y: 335 XI. Zákon z 9. dubna 1873, č. 76 ř. z. o výrobních a hospodářských společenstvech, (Výňatky.) il - Tento zákon vztahuje ee ke spolkům, kteréž mají neurčitý počet členů a jichž účel jest napomáhali živnosti neb hospodářství svých členů společným provokováním závodu nebo poskytováním, úvěru (ke společenstvům ,pro napomáhání živnosti a ho-Lipodářství); takové spolky jsou: spolky xáložní a úvěrní,_ spolky pro nákup surovin a spolky skladní, společenstva výrobní epoliky potravní .a společenstva pro zařazování bytů a podobná. § 88. Ee:zšířilo-ii by společenstvo činnost svou nebo jednání své k jiným věcem, nežli, k těm, "jež jsou. v § 1. .pojmenovány, dopustí se členové účastenství v tom mající, nemá-li se k nim dle obecného zákona trestního přísněji hleděti, prečinu a budou, pokutováni penězi až do 600 K. ' ' v 89. ■ Členové představenstva a dozorčí rady, též likvidátoři a jiní zřízenci společenstva, kteří v protokolech valných Shromáždění, v závěrkách, účetních, bilancích a zprávách závodních, v rejstříku členů (§ 14.), též ve spiisech v § 35.'nařízených něco vědomě nepravě udají nebo potvrdí, dopustí se, nemá-li se k nim, dle obecných zákonů trestních přísněji hleděti, prečinu a mají býti potrestáni 'vězením až do tří měsíců. O -předepsané revisi společenstev a spolkft víz zákon z 10. června 1003. č. 133 r. z. — Viz i předpisy o sestavení likv. bilance z 23. dub. 1919 č. 217 sb. z, ^ Po z n. á m k y: 338 337 Ke společenstvům pro napomáhání živnosti v hospodářství dle tohoto 'zákona zřízeným nevztahuje &e zákonko spolcích, daný dne 26. listopadu 1852 (č. 253 zák. říšsk.). ■ XII. Zákon z 6. března 1906, e, HS t\ z, o společenstvech s obmezeným ručením, - Ustanovení trestní. § 121. Přecinai dopustí se, kdo úmyslně jako jednatel, jako člen-dozorčí rady nebo jako likvidátor společnosti a oibanezeným -ručením -zrůsobí, přiwvědčí nebo nezamezí, aby byly vydány společníkům listiny o jich účastenství, které svědčí majiteli nebo na řád, nebo obsahující poznámku poukn/ující k tomu. ž< by rubopis byl dovolen,, nebo aby byly vydány listy dividendové. v 122. Přečkiu se dopustí, kdo': 1. jako jednatel v prohlášení podle § 9., čísla 2., 10., 53. nebo 56. podaných, aby společnost nebo zvýšení anebo; ©nížení .kmenového kapitálu, byly zapsány do obchodního rejstříku, nebo 2. jako jednatel nebo likvidátor v podílní knízo-podle § 26. vedené nebo v seznamu na základe podílní knihy obchodnímu sondu předloženém učiní úmyslně falešné údaje způsobilé ke klamání o majetkovom stavu spalečnosti a ohinezenýin ručením. P o z n á ni k y: § 123.. . PřeČinu se dopustí, kdo úmyslně jako jednatel nebo likvidátor, jako společník dozorčí radý nebo jako zmocněnec společnosti s ob-mezenýni ručením v protokolech hromad, účetních závěrkách, rozvahách, obchodních zprávách nebo ve veřejném vyzvání k účasti. y podniku vylíčí falešně majetkový stav společnosti nebo zamlčí skutečnost, jejíž zamlčení jast způsobilé k lama ti- o majetkovém stavu společnosti. 'í 23. dubna 1919 č, 217* sb..z. zejm. čl. 10. Viz pař. rep. a 12. § 124. Trest -na prečiny v 121. a 123. naznačené j-est vězení o d t j e d noho týdne až do j e d n o-h o r o k -u, s nímž môže býti spojena peněžitá pokuta Od 1000 až do 20.000 korum § 125. Trestních ustanovení tohoto zákona budiž jen potud upotřebeno, pokud j čin nespadá pod přísnější trestní ustanovení. Všeobecná ustanovení trestního -zákona ze dne 27.- května 1852, č.: 117 ř. z. platí také pro -prečiny tímto zákonem etan o vene. -' ■ . fiizení přísluší sborovým soudům první stolice. XIII. Zákon o myslivosti i a. června 1866 č. 49 z. z. pro král. České. v 1- Právo myslivosti zakládá se na právu vlastnickém k pozemkům. Trestní zák. 0. rycí. - 99 i 338 Zákon tento (doplněný zákonem z 21. února 1870. o. 15 z. z. a cis. nařízením z 29. prosince 1915. č. 83 z. z.) rozeznává: Vlastní -Iionittii majitele pozemkfi dokonale a trvale ohrazených, — samostatnou h o n i t b n na souvislých pozemcích ve výměře • aspoň 115 ha. — 8 p o-1 e. č en s kou h o n i t b u príshišíeí všem majitelům/ souvislých pozemku ve shora uvedené výměře, — a e n.k lávy h o n e b n í na jednotlivých neohraničených pozemcích nebi) souvislých obvodech pozemků, náležejících jednotlivcům, které výměra tu nemají a jsou obklíčeny samostatnou uobo^společenskou honitbou bud' docela nebo do dvou třetin. -(Víz <; 2., 3., 4. a 5. cit. zák. liaší sbírky zák. č. 17.) § 6.*) Společenstvo honební 4.) jest poviniaio, právo jemu náležející, proyozovati myslivost, buď. nedílně pronajmouti nebo je dá ti k r dobrému spcle-čensíva znalci, zvláště zřízenými, řádně do příeihy vzatými vykonávala.: - Zas y, n a 1 c e p ř i v- y k o n á v á n í m y e 1 i. v o-sti budiž pokládán ten, kdo e dobrým prospěchem odbyl s myslivostí a ze zákona o myslivosti zkoušku, kterou předeevzíti má politický úřad, přibrav k .ní zkoušeného lesníka. P r on a j mu t í honitby stati se může buď z r u k y aneb v e ve ř e j n é d r a-ž b ě. Má-li okreek h-onební alespoň 1150 lia, muže výbor- okresní povoliti, aby --e proiinjal po částkách. M j u. v ý n'o.s z 2. ledu a: 1854, e. 4 říš. zák. ústa*, novi! k lepšímu uhájení myslivosti proti bezprávním saháním v ni, zvláště proti pytlákftm a výtržníkům lesním: 2 vzati již byli pod pH- dle zákonů, průchod majících, sahu pro službu k hájení losu; . b) pro službu k hájení lesů a myslivosti přísahy ještě případě, a) dle ■ formy dle formy vyhlášené pro službu k hájeni lesň Vzetí do přísahy má přísahy, tuto. připojené, v do zároveň/ když nebyli vzati. se státí případ'"' *) Zněhí upravené zk. zem. z 21. - února - 1S70, é. -15 z. 339 co příloha' zákona lesního, do níž pak za slovy, i k majetnosti 1 es n íi, vloží se slova ;a práva mysl-ivostP. $ 2. Není-Ij. pro místní polohu loviště možno, aby zřízenců k . hájení myslivosti, kteří dle ^ 13. nařízení ministeria vnitra z 15. prosince; 1852, č. 257 r. z. ustanovit! a politickému úřadu jmenovatl se mají, také se upotrebilo k hájení lesů, dovolí-se, aby byli • do přísahy vzati jenom pro službu spraven lovcích, když jsou myslivci vyučenými,, ma-jetniku myslivosti -(majetniku pozemuosti neb pachtýři myslivosti) výhradně sloužícími. V případě tom má je do• přísahy vzíti úřad politieký dle § .1. .příslušný podle řormy přísahy tuto připojené. § S. Zřízenci do přísahy vzatí pro službu k hájení losii a myslivosti (f, 1.) aneb pouze pro Službu k hájení myslivosti (§ 2.), považují se, y lovci službě za veřejnou stráž, požírají také při této službě všech práv v zákopech . se zakládajících, jež náležejí osobám vrchnostenským a strážím1 civilním, naznačeným v § 68. zákona trestního a jsou oprávněni, aby ve službě nosili obyčejnou zbraň, které však uží-'. vati smějí pouze ke spravedlivé obraně. § 4. Aby každý zřízence do přísahy vzaté pro službu k hájeni myslivosti poznali, a k nim jako ke stráži veřejné zachovat! se . mohl. mají zřízenci tito, když konají službu, nositi oděv služební vedle 4 54. zák. lesního předepsaný anebo pásku na ruce, nebo něco na hlavě, podle čehož by se mohli, poznati a což v okresu prvé. v známost, uvedeno bylo. Každý jest povinen poslnšen býti toho, k čemu od osob těchto v příčině služby bude vybídnut, začež tyto -pod přísnou zodpovědností zdrželi se mají vš'ech počínání protizákonných. § 13. Výboru houebuího společenstva náleží po uválení okolností ustanovovati, zdáli -právo myslivosti-společenstvu příslušející se má vůbec pronajmouti čili nic, a v oné p-řípáďnoéti,'zdaM 'se.-má pronajmouti z ruky nebo ve veřejné dražbě, kterouž vykoná stairoista obecní. Kdo se chce ucházeli jako nájemce o honithu, má pro. kázali se zbrojním paseni (19. V. 1881). Nájemce myslivosti, jenž osobně myslivost neprovozuje, není povinen zjednali si lístek na houbu. Povinnost zjednati si lístek na honbu náleží pouze tomu, kdo hodlá skutečně myslivost provozovali af jako nájemce mvslivostl, ní jako host {21. I. 1807). ■ - §- 24. Právo,: osobně .-myslivost provozovati,. mají: pán myslivosti, t. j. držitel pozemku, jenž má. právo myslivost samostatně provoesovati 2, a-) 'Jit* 340 a 3.) a nájemce myslivosti - y mezích honebno- eti jim .příslušející; h) osohy myslivecké a pod přísahu vzaté, ve í tužbě pána jnyelívoeti neho společenstva hopebního postavené; v) hosté na honbu pozvaní.. . $ 25. Za hosta při hífiibě pokládá to ten, kdo má lístek na honbu a buď ve společnosti S pánem myslivosti aneb ,s jeho povolením myslivost v jeho hen-, bišiá provozuje. Aby nikdo ' zákonité toto ustanovení obejiti nemohl pouhým ' odvoláním se k tomu, že íná povolení od pána myslivostí, a iiby se předešlo zmatkům, které by 'i toho pro zřízence dohlídky povstali mohly, mnsí každý host při honbě, ve, smyslu'• tohoto ^."který honbn provozuje v " nepřítomnost i pána myslivosti, vykázali se písemným povolením pánu myslivosti, ■ kdykoliv toho na něm zřízenci, již. dle ^ 41. S: z. n sul zákonem tímto bdíti mají, žádají. 'Neplnení tohoto •tttiisseni trestá se dle § 42. tohoto zákona. ' Ohi i: mísíodrž. z 22, úiioj-ř! 1X77. f. -" II-'.' P o z n á m k y: 34 í ' ' ■' ■ § 28 á, . Nikdo nesmí yykonávati -myslivost esohně bez h o ne h n í h o lístku (lístku na honbu) .příslnš-oj.ým úřladem vydaného, niob o' bez hoiiebu. í k o certifikátu.lístek honební ve smyslu § 27, nahrazujícího. Majitel lístku bonebního, vykonává-li osobné myslivost, má lístek honební ětále míti při sobě a vykázáti ©e jím na- požádání veřejných orgánů bezpečnosti a přísežného v § 27. uvedeného služebnictva, - . §26 b. ' i Lístky honební .vydává okres-n-í' výbor,• v jehož obvodu má žadatel pravidelné své bydliště.' Oisobám, jež nraijí pravidelné své _bydliště v král. hlavním městě v Praze nebo v Liberci, má vydá.-., vati honební lístky městská rada.' Osobám, jež nemají řádného bydliště v území království Českého, vydáva lístky honební okresní výbor (městská rada) toho - místa,; kde se právo zdržují. .'•■'■ ' 26 c. . Lístek honební jest platný jen pro osohu, _ na jejíž jméno 'zní, -a platí s výjimkou v odstavci 3.. § 26 ď stanovenou pro celé území království'Českého-. Honební lístek musí býti opatřen pevnie připo-jemoci podobiznou vlastníka a nesmí býti jiné esobě postoupen. ' _. ' 26 d. Honební lístek může býti vydán buď na jeden kalendářní měsíc anebo ma jeden honební rok. (-§ 17.) anebo ma tři po sobě jdoucí honební roky -a neoprávňuje hornatí bez souhlasu pána myslivosti. . § 27. ; . • -Služebnictvo k provozování myslivosti a k přihlížení k ní zřízené a pod prísahu .vzaté obdrží na 342 343. m iste Jíetků -certifikáty na honbu, n,ai Čas služby, jež vydává -bez taxy výbor okresní, v Praze pak a v Liberci rada mčViská. Osoba, která má certifikát co přísežná osoba nro -oehi-a au honby, nemusí se vykazovati nad to -zbrojníni -pasení. Viz předpisy místodrž. nařízení z 31. pros, 1935, Lístků na honbu není dovoleno vydáva ti: 1. Nezletilým, leč by za ne žádal otce nobo po-ručník, žákům. lesní školy neb akademie, leč-by žádalo ředitelství, a/učňům a mládencům mysliveckým:, 'leč by žádal jejich pán neb správce lesního -revíru; . . - 2. osobám na duchu chorým a opilcům ze zvyku; 3. lidem chudobným, kteří f-e chovají /. důvodů obecních, nebo v ústavech dobročinných; .4, dělníkům, za mzdu denní neb iýdenní pra e lijícím; ■■ 5. těm, kdož nemají pai.su un zbraň; 6. krom toho mení dovoleno vydávali lístků na honbu po 10 let od projití trestu lomu, kdož nalezen byl vinen nějakým zločinem proti bezpečnosti osoby neb .majetku; na 5 let od projití trestu tomu, kdož dle § 335. zák. tr. nalezen byl vinen přeČínem nějakým proti bezpečnosti života neopatrným za-cdiázeiriim se -zbraní střelnou, aneb přestupkem krádeže, účastenství v krádeži, zpronevěření aneb podvodu; 7. po 3 leta'není dovoleno vydávali lístku na honbu to inu, kdož by potrestán. proto, že ho -aue- . § 30. "Certifikát nebo lístek na honbu budiž madet-ufikovi -odňat, aniž se inu taxa za něj vrátí, vzejde-li aneb přijde4i při něm potomně na jeyo příčina nějaká, pro kterou se. mu mohlo, certifikátu neb lístku ■takového oďepříti. § 36. - . - ' . Zvěř do ok a do' p a s t í laipati jest zapovězeno, vyjímajíc zvěř škodnou. ^37. . . . Zvěř postřelená může se n a cizí p o z e m k y. fttítoati. jen tehda, když k^tomiu s vôl í ten, kdo Jia iíicíh má právo myslivosti. Kdo b v si bez dovolení prisvojil zvěr na cizím pozemku padlou," může býti soudem trestním . stíhán pro krádež % 171. a 460. tr. zák. . P o z n á in k y: ;íí. Certifikátů na hosnhu není dovoleno vydávali přísežným osobám mysli,\ cekým ve službě postaveným v případnostech jmenovaných v § 28; pod č, 2. a 6. Viz piístodrž. . nař, z r. 1915 3.). ■344 84b ^ . § '38. ■: Divocí' kord (černá zvěř) chovali se mohou jen v oborách zavřených a opatřených tak. abv . ■ z nich nemohli vyběhnouti. ' " } Poslihl-li by kdo zvěř' černou vně obory, může ji, vyhledává-li toho obrana osoby neb majetku, každého času usmrtili, rovněž jako vlka,, medvěda a jinou zvěř škodnou. \ . § 39. Každý má právo, zvěř od. svých poaemfců klapačkami, basteoši a ploty k tomu konci ařízeuými zapuzovali a a vinic a 'zahrad vystřeleni.plašili. - O ochraně ptactva viz pro Cechy záhon z 30. dubna 3870, čís. 3í)*z. z. a 9. ledna 1882, Č. 9 z. z. (naší sb. zák. 5. 17). - XIY. v . - | Zákon o rybolovu : ■í m dne 9. října 1883, eis. 22 z. z. í (na rok 1885 pro král. České). f i. ' .V.- PioMtícký' úřad• -zemeký má pro vzácnější druhy ryb, ve vodách zemekýcih se vyskytující, .ustanovili a vyhlásili čas hájení, hledě při tom k času jích tření, , Viz k tomu článek I. vyhlášení ,111ísttídrř, z r. 1885 č. 8878. § 2., ' ... Ryby,, Meréz by se v oase hájení dostaly za živa v moc rybáře, buďteŽ od něho ihned s iiále- i žilou opatrností db vody zpět puštěny. V4- V dobách podle §. 3. ustanovených a vyhlášených jest lovení ryb ve vodě,, jíž se týče, zakázáno. ■ Obzvláště nesmí se do vody vkládali sítě, vrše, koše na ryby, slupy, lapací haltéře. (nádržky) a. podobná chytadla & musí, byly-li již dříve tam vloženy, před početím doby aaikázané bytí.-., odstraněny aneb k chytání ryb 'nezpůsobilými se učimíiti, § s. : . . * Dynamitu a jiných třaskavých látek, dále cbe-buii, vraních ok a podobných, prostředků oimamu-jíícífih. nesmí k lovení ryb býti užíváno. V. případech prokázané potřeby může politický úřad •zemský dovolili, aby se užilo látek třaskavých, ■ Rovněž jest zakázáno, užívali střelných zbraní a bodeů (vidlic). . § 10.*) Nikdo nesmí ryby lovili, kdo. není opatřen lístkem rybářským, dosvědčujícím, že je oprávněn lovili -ryby ve vodě, jíž se týče. Jedině ku lovení ryb', v rybnících nebo v jiných nádržkách bež rozdílu, zdali jsou. mezi ^ohrazenými místnostmi nebo v širém poli, není r majiteli toho kterého rybní ku lístku, 'zapotřebí. Lístek rybářský vydává se na jméno a sice: 1. niiajetníkům nebo nájemníkům práva rybářského od politického úřadu okresního; : 2, třetím, osobám'od maj etniku nebo nájemníků práva, rybářského; 3. pro vody, v kterých dosud každý nebo všichni občané nebo obyvatelé některé ;obce smí lovili, od starosty, pobřežní obce — bez újmy 'zálíoniných nsi-antovení, jimiž se svým časem právo rybaření v takových vodách přikáže. Vzorce lístku rybářského ustanoví a vyhlásí politický úřad zemský. Při vydávání lístku rybářského vybírá se taxa. Pomocníci živnosti rybářské taxy neplatí. Lístek rybářský platí pro jeden rok. '*.) Znění upravené zák. ze dne 7. května 1831, S 30 z, z. 347 §14'. Tornu, kdož má právo rybařiti,' jest dovoleno, aby vydry, šedé volavky a jiná rybám škodlivá zvířata- divá ve své rybné vodě aneb v bezprostředním okolí jejím v každou dobu jakýmkoli způsobeni, newžívaje však střelných zbraní, chytal aneb zabíjel; ten pak, kdo má právo honiti, není oprávněn proti tomu čeho namítati, vsak zůstane mu vyhrazeno právo naložiti dle libosti se zvířaty v případoch takových chycenými aneb zabitými. § 16. ...; "■ Přestupky tohoto záikona, a předpisů na základě jeho vydaných trestají se, pokud nelze v té příčině užiti obecného zákona trestního, od politických úřadů peněžitou pokutou 10 .až 100 K. Tato pokuta peněžitá může v případě, když by se p ivs t lipek opakoval, jakož i tehdy, kdyby rybám 'značná škoda se. stala, zvýšena býti až na 200 K. Nemohil-lii by ten, kdož byl vinným uznán, pokutu zaplatili, budiž pokuta peněžitá změněna v trest vězení, při čemž vždy 10 K se mé počítati za den vězení. Při přestupcích ustanovení 2., 4., 6., pak zákazů vydaných v základe 7. -a 13. buďte zároveň ryby proti předpisům, chycené a přístroje rybářské proti předpisu užívané nálezem prohlášeny za propadlé. Peněžité pokuty a výtěžek stržený -za propadlé rybářské nářadí a ryby jdou do fondu chudinského místa, toho, kde čin byl spáchán. Propadlé nářadí rybářské, -kteréž náleží k některému druhu ' izapo-vězBnému, musí však, dříve než se prodá,, učiněno býti nezpůsobilým k dalšímu užívání ye--způsobu, zakázaném:. Srov. též <5? 174. ti', zák. Pro Moravu vydán, zákon, ó rybolovu -6.' Června 1&IS, č. '62 na r. 1890 s nařízeními ze duu 30. června 1896, ě. 63 až 65 z. z- a z 18. dubna 1899, ě. 32 z. z.; zákon ze dne 27. prosince 1881 č. 79 z. z. na r. 1882 a nařízení, ze 7. března 1903. ě.. 33 a. z. Pro Slezsko vydán zákon dne 9. prosince 1882. ě. 28 z. z. na r. 1888. s naříz. z 8. července 1883, ě. 29 z. z., z 4. července 1902, ě. 32 z. z., q, z 11. dubna .1904, ě. 25 z. z. Zákon ze dne 25. dubna Í885, č. 58 ř. i. Podle základních zásad shora uvedeného zákona z 25. _•{ dubím 1885. čís. 58 ř. z. vydaných ve věcech rybářství ve vodstvu vnitrozemském, zrušeno oprávnění volně ryby lo-viti, jež spočívalo na -§ 382. ob. zák. obč., a přísluší právo ■- ," to na příště: 1. v umělých vodních shromaždištích nebo korytech držitelům těchto zařízení; 2. v přirozeném vodstvu těm, jimž přiřčeno zákonodárstvím zemským. Dle týchž zásad má se .posuzovati, konin přísluM právo k lovení ryb v nové vzniklých shromaždištích a tocích vodních 1. zák.). -.''■■' Když záplava odtéká, smí osoba k rybolovu opráv-; něná ryby loviti také mimo svou rybní vodu ve vodách po- dle ní na cizím pozemku "shromážděných: — držitelé pozemkoví jsou však. oprávněni přivlastnit! si vyby,- které zůstaly na jejích pozemku, když záplava byla odtekla. Oni však nesmějí' činili opatření, jichž účelem jest zabránili, aby ryby do vodního koryta vráiiii se nemohly (§ 6. zál-O. ".-I 34» O lesním a polní m pychu. ■ A. Zákon tesní z. 3. pros. í852, č. 250 ř. z. . § 44. Sdeliá-Ii se v'lesích nebo na kraji lesů oheň nebo nižívá-li se tam -věcí pro oheň .nebezpečných, mé se při tom -jedpati s nej větší opatrností. _ Yze-jde-li aanedbáním. opatrnosti této nebo -z jiného ziavinění ohněm škoda, povinen jest ten. M o tím je vinen, škodu takto povstalou nahraditi a — ne-. nástupu je-li. tu obecný trestní zákon — může mu uložena, býti p o k u ta o"d 10 d o 80 K nebo věz e-u í od 1 do B d n ů. • § .45. ' Kdokoli ua-lezne v lese nebo na kraji lesa opuštěný oheň, má to oanáanáti obyvatelům. nejbLižšího stavení na té straně, kterou jej cesta vede. Obyvatelé ti jsou povinni, oznániati to ihned představenému nejbližšího místa a majiteli lesa nebo jeho zřixeneůni lesním. Opomene-li kdo OBnámiti, že les boří, pokut ován buď 10 až i 30 K nebo vězením 1 až 3 din ů. . - : -.. Majitel lesa, jeho lesní zřízenci nebo místní představení, mohou veškeré okolní. osady výbíd-nouti, aby přišly -hasit lesní požár. Lidé vybídnutí mají ihned e nářadím hasičským k tomu potřebným pospíší ti na místo, kde hoří, a tam skutečně po-máhati. —.-'.-■' - Místní představení, kteří by opomenuli učinit vybídnutí k hasení lesního požáru, buďte potre- stáni 10 až 100 K; ti pak, kdož by vybídnutí takového x>d představených místních učiněného bez doT statečné příčiny poslušní -nebyli, buďtež potrestáni 10 až i 30 K nebo vězením od 1 až do 3 dnů. § 60."' .Z h pych čili škodu lesní poklad áno a trestáno buď kromě těch (přestupků, jichž se dopustí ti, -kdo mají právo k nějaké lesní služebnosti"'(§ 18.) a kroon činů a opomenutí nedovolených, jež naznačeny v 44. .až 51.-inel., i také to, když někdo něco učinil-z toho, co níže uvedeno, pokud se na to nevztahuje obecný zákon treetní, a stalo se to bez přivolení majitele lesa nebo jeho náměstka anebo proti podmínkám ustanoveným, a to: 1. když-by někdo:-cbíral klest a dříví suché čili souše; . 2.. když by kdo nasekával nebo liboval (lisoval) stojaté stromky a tyčky, navrtával je, vseká-ya-1 neb ořezal do nich vruby, lezl na ně pomocí kotvic, odíral je.vožením nebo ■vlečením dříví a kamení, oklepával, a otloukal- j-e a kůru -ň ndich loupal (dělal pásy líhy, pružil neb kroužil je; Z. přivlastnil-li by si. kůru stromů poražených ,-obnažoval stromům kořeny, kopiak pařezy, osekával, ořezával a otrhával vršky, větve- a sněti. a " odíhoval listí (klestil j-e);' 4. když by někdo vykopával, vyčkával nebo vytahoval mladé saaeniee a křeviny, a dobýval, metlicí, proutí; houžví, holí, tyček na obruče a jiného drobného dříví; 5. když by kdo -sbíral mízu stromovou (prysky- • řiei, trpeníin, mízu březovou a javorovou), úrodu 'lesní (semeno- dřevní, ovoce lesní, b-erftvky, jahody a .pod.), houby a doutnačku Čili ebnilé; dřevo, a, kdyby kopal kořeny; 6. 'když by kdo, nemaje k tomu práva, dělal sobě stlaní všelijaké (bral listí, jehličí, plevel, mech atd.), zvláště pak když by to učinil motykou •nebo hráběmi železnými; když by si přivlastnil 351 zemi," li lít: n. rašelinu, kameni, 'gyps a jmé veci minerální, když by oloupal trávníky (ryl drní, pak když by žal, sekal nebo. trhal lesní trávu, byliny a jiné rostliny, jež náleží ke vzdělání lesnímu- 7. když by kdo zůstal v lese proti výslovnému zákazu lesních zřízenců (§ 55.), -když by dělal nové cesty nebo stezky anebo jezdil neb chodil po cestách nebo stezkách, po nichž te již nejezdí "neb nechodí, když by zřizoval sonyky (žmýkačky), odváděl vodu do sousedních lesů, zakládal uhelniště nebo jakkoliv jinak užíval lesní-půdy; ' 8. když by kdo, nemaje k tomu práva, vháněl do-•" byteik do cizích lesů vůbec/anebo kdyby tam vháněl více dobytka, nebo" dobytek jiného druhu nebo stáří, nebo kdyby užíval lesní pastvy na jiných místech nebo jiného času, .než. mu bylo povoleno. Jenom přestupky §V 60. áž 67., 1*., 41. a 44. až 51. «it. zák.' spadají pod pravomoc politických úřadu; .jinak Jsou k řízení a trestání příslušnými radne soudy dle ■| 68. '—Šrov. i'min. nař. z: 4. června 1858, ě. -1734 a ä 6. list. ÍSá+, č.' 20.23«. Lesním p-v citem jest nepatrné 'odnětí lesních částek (lahod, steliva'):' jinak je to -krádeží - (rozh. 18. října 3877; ě. -i243). O poškozování vlastního lesního imijetkn. posl. po/.n, na str. lil. ■ P o z n á m k y: ' B. ZÁKON ze dne 12. října 1875, č„ 76 z. z, pro Čechy v příčině ochrany majetku polního.. v l. * ' Majetek polní dává se ve zvláštní ochranu tohoto zákona. - ' Pokud běží o užívání-záikona toho, považuji se za majetek polní širé pole a veškeré na něm se nalézající, «•»provozováním polního hospodářství .souvisící věei a zařízení. Iv majetku polnímu sluší tudíž stejnou měrou pozemky, jakož pole,, louky, pastviny, zahrady, vinice, jakož i stromy ovocné a sady všeho druhu, úly, lisovny, sušírny, trdliee a jiné přístroje k při-' pravoyání lnu á kosnopí, polní boudy, ploty, ohľady, rybníky, sádky a přístroje k umělému plemenění rýb, díla k přivádění a odvádění vody, hráze, díla vodní a vodovody, polní studně, polní eeoty, pěšiny,- strouhy atd:. počítali, rovněž i všecky plody a všecku ú r.o d n d o s u d n e s k 1 i z e n o u, -kupy sena é plodin, stohy slámy, hospodářské nářadí a nástroje na poli ponechané, dobytek tažný a se pasoucí, mrvu atd. . '■ $ 2. C'o Pichy polní í-ef-tají e-o veškerá porušenä m a jílku ptlního 1.) a veškeré příi-tnpky /ápmě dí \ zákonu tomto obsažených aneb na základě tohoto 'zákona politickým úřadem (okresním úřadem, \>borení ohceníim) v příčíme ochrany majetku pohiího zvláště \ y daných, pokud tato porušrní a m bo přestupky těchto zapovědí nepodléhají řízeni dle zákona trestního aneb dle zvláštních zákonů a předpisu vydaných y příčině ochrany jiných' od-\íl\í zc-měvzdělání, zvláště práv \odních, anebo \ příčině vykonávání policie silniční. . 35ä Zvláště se považuje za jpyeh polní: \., \ ■a) nedovolené chození, položení se, jezdění koňmo a vozem v zahradách, na polícii a lukách, j-akož i nia -veškerých ostatních pozemcích:,, jali mile tyto jsou . ohrazením, příkopy a strouhami _ po-' mezními, tuhulkami zapovídacími anebo jinými znatelnými znameními výstražnými co uzavřené poznamenány; b) nedovolené vstoupení na cesty, jež v -čase, kdy hrozny nebo jiné plody polní a stromové^doprava jí, k nařízení obecního starosty uzavřeny a tabulkami zapovídacími anebo jinými -zname-ními znatelnými jakožto cesty zapovězené poznamenány jsou; c) ' nedovolené odstranění aneb porouchání plotů, otevření přístrojů zavíracích na nich a od-ť ranění tabulek zapovídacích anebo znamení výstražných; d) nedovolené 'přešlapování pěšin aneb cest po-1-níoh; . ' " 0) nedovolené zlomení nebo uříznutí kmenů, vetví, ratolestí, květu aneb ovoce, pak oškubání listí se stromů aneb požáteěných keřů, jakož i každé-koliv jiné porouchání stromů nebo keřů, pak vytrhování kůlů u stromů: f) '.nedovolené uříznutí nebo utrhnutí klasů, lusků aneb rostlin jakéhokoliv druhu, pak žetí aneb trhání trávy na cestách á mezích polních; - 3b3 kož i uschování, zavlečení neb porušení nářadí t a nástrojů těch; . k) nedovolené přeházení neb roztroušení hromad země neb mrvy, hromad plodin neb steliva,, kup sena, ovoce a stohů slámy, jakož i porouchání přístrojů k sušení krmiva na poli ee nalézajících; ■1) svévolné pálení rašeliny, § 4. Syémocné zorání, okopání anebo jiné poškození společných polních cest aneb pěšin, postrčení aneb odstranění mezníků, pak uorání anebo ukopání cizí pudy, tresce ee, ač jestli trestním soudem se nestíhá, jakožto pych polní. Zapálení strnišť a hnojišt jest naprosto zapovězeno. §13. Pych polní trestá se peněžitou pokutou 2 až do 80 K aneb v případě'_nedobytnosti trestem vězení šesti hodin až do osmí dnů. Pokuty peněžité jdou do fondu chudých té obce, v jejímž obvodu spáchán byl polní pych. V každém nálezu, kterýmž se ukládá pokuta peněžitá, budiž spolu ustanoven trest vězení, který nastoupili má v případě, kdyby pokuta v penězích dobyti se nedala. Při tom může za pokutu až. do pěti zlatých vyměřeno být i vězení až do 24 hodin, nikdy však-na méně než "na 6 hodin. '." § 14. - Trestní ustanovení tato .podléhaljí však výjimkám; v následujících 15. a 16. naznačených. Polním pychem (ale nikoliv krádeží jest sbírání jahod, jichž zužitkování si vlastník pozemku nevyyhradil (rozhod. 16. října 1894, č. 12.251); rovněž tak odnětí trávy nesečené v nepatrném obnosu, ať pachatel sám ji bral ěi jeho dobytek ji spásl; jinak je to ale krádeží dle ^ 175. II. a. tr. z. (rozh. 2. břez. 1891, č. 7984).'. . Viz nař. z 30. ledna 1860, c, 2S ř. z. a zák. z 22. dub. Iií4, S. 51 z.' z. pro M.. Trestní zákon (i. yyd. 9» 354 . ! XVI. Předpisy o zamezení nemocí zvířecích a moru. j ... ' A. "> Zákon o zamezení a'potlačení nakažlivých'ne* moci zvířecích z 6. srpna 1909. čís. 177 ř. z. Ustain-oveaií tohoto zákona týkají' se ochrany domácích zvířat proti nakažlivým nemocem zvířecím, jakož i toho, aby byly 'zamezený škodlivé následky těchto nakažlivých -nemocí. — — Keznalostí těchto zákonů a nařízení nemůže se omlouvat! obchodník dobytkem (rozli. z 8. květ. 1900, ě. 6025). Viz i prováděcí iiař. z 15. října 1909. č. 178 ř. z. a zákon z 6. srpna 1909, ě, 184 r. z. — Práv. 1018, str. 308. Ustanovení o trestech a odvoláních. ■ Předpisy trestní. :' , - § 63. 1. Kdo opomene uěiniti oznánnení, které tou přísluší podle tohoto zákona nebp podle nařízení na základě tohoto zákona vydaných; 2. kdo jako obecní starosta, nebo v jeho zastoupení při vydání dobytčích pasů nebo potvrzení o původu, třeba jen z nedbalosti,, potvrdí nepravdu, nebo 3. kdo jedná proti předpisům 7. až včetně 15., 25., 32., 35.. 42. a 44. nebo proti nařízením na základě těchto paragrafů vydaným, bude potrestali pro^pře-stupek vězením až do dvou měsíců nebo na penězích až 600 K. 355 § 64. Kdo jedná naproti jinakým nařízením v tomto zákonu obeaženýni nebo na jeho základe vydaným, pokud zákon nic jiného neustanovuje, bude potrestán pro přestupek vězením o d jednoho dne až do tří měsíců nebo na penězích od 10 K až do 1000 K. § 65. Kdo jedná naproti nařízením na základě § 5. vydaným, bude potrestán pro přečin vězením od j e d n o ho t ý d n é a ž d o š e s t i m ě s í c ů nebo na penězích od 50 K až do 2000 K. § 5. Zapovědí a olimezeni dovozu a průvozu. Vypukla-li v některé zemi nenáležející k obvodu, kde tento zákon, platí, nakažlivá nemoc zvířecí, a je-li se obá-vati, že by byla zavlečena do tohoto území, ministerium orby*) může zapověděli neb obmeziti dovoz a průvoz všech z oné zeme pocházejících, nebo jejím územím dopravovaných zvířat, zvířecích surovin a jiných predmetu, které mohou býti nositeli nakažliviny. Takováto opatření, býlo-li by zvláštní nebezpečenství v prodlení, mohou učiněna býti politickými okresními úřady pro obchod mezi pohraničními okresy. Učiněná opatření buďte ihned oznámena skrze politický zemský úřad ministeriu orby.*) i 66. . Kdo z nedbalosti rozšíří nakažlivou nemoc mezi domácími zvířaty, bude potrestán pro přečin vězením- od jednoho t ý d ne až d o šesti ni ě-s í o ů nebo na penězích od 50 K až do 2000 K. Bylo-li rozšíření nakažlivé nemoci spojeno s velikým nebezpečím pro zemědělství, bud* nalezeno pro .přečin-na vězení od tří měsíců až do dvou let. *' § 67. Kdo úmyslně rozšíří nakažlivou nemoc mezi . domácími zvířaty, bude potrestán pro přečin t u- *) Min. pno zemědělství. 23' .-■ 358 3§7 h ý in. vězením od šeeti m § e í e ů až do- tří let Bylo-li rozšíření nakažlivé nemoci spojeno s velikým nebezpečím pro zemědělství, buď nalezeno pro zločin na ž'alár od j e dno bo roku až do pěti let. § 68. . ■ O príslušností. - ■Řízení a vynesení roizsudku přísluší, -eo ®e týče trestných činů v § 63. uvedených, politickým úřadům, při dopravách po moři námořským správním úřadům, co se týče trestných 'činů uvedených v 64,, až v č e t n ě 67., soudům. Předpisu § 68. nebudiž použito, aaldádá-Ii čin trestné jednání soudy etihatelné. Služební instrukce pro úřední zvěrolékaře politických úřadů: min. nař. 17. list. 1909, č, 179 ř. z. . § 69. Trestní nařízení soudní. Soud ve přestupcích, které jemu jsou přiděleny tímto zákonem, může vydali trestní nařízení (§ 460. tr. ř.), naiezne-li nejvýše na vězení jednoho týdne nebo na peněžitou pokutu 100 K. (■§ 70. jedná o trestních nařízeních politických úřadů.) § 71. - Propadnutí. Zvířata a zvířecí suroviny, jakož i jiné předměty, které mohou bytí. nositeli nakažliviny, buďte soudem prohlášeny za propadlé, by-ly-li dopraveny proti některému nařízení na základě § 5. vydanému do obvodu, kde tento zákon platí. Totéž má platnost o zvířatech, a zvířecích surovinách, byly-li dopraveny proti' předpisu § í. nebo proti některému nařízení,, na. základě tohoto předpisu vydanému a vzniklo-li jejich dovezením nebezpečenství, že se nakažlivá nemoc zvířecí rozšíří. ■ ' $ 72. K • návrhu státního zastupitelstva! ■= . může také . tenkráte býti uznáno na propadnutí, I když odsouzení nenastalo nebo Stíhání určité osoby ' nebylo zavedeno. ; Nemůže-li nález o propadnutí ©pojen býti s . ? rozsudkem proti obviněnému, má soud I. stoli- ce učinit i o tom zvláštní usnesení. Usnesení přísluší soudu, v jehož obvodu předmětu byly dopadeny, aěli již nepředešel jiný soud. Proti rozhodnutí přísluší'účastníku, ve třech dnech podati stížnost k nadřízenému soudu. -j Srov, »Právník« 1916, str. 118. ."! % 73. .: Politíeký úřad má učiniti opatření kterých je i třeba,' aby předměty, které jsou podrobeny propa- du, byly uschovány a udrženy .pokud podle plit-":i ných předpisů nemají býti zničeny, a jest opráv- něn, tyto předměty, třeba by o jich prooadu nebylo * ještě rozhodnuto, prodati veřejnou dražbou za sou- hlasu státního 'zastupitelstvu., jevíj-li Ba ■. - toho třeba z veřejných ohledů nebo ie4i nich udrže- ní spojeno s nepoměrně velikými náklady. § 74. . K 'čeiiiH' jsou věnovány .neněžní nokuty a výtěžek ' za propadlé předměty. . Peněžní pokuty jakož i ryzí výtěžek za propadlé předměty propadnou státní pokladně. . B. Zákon o zamezení a potlačení plicní nákazy hovězího dobytka . ze 17. srpna 1892, č, 142 ř. z. ■ § 29. v Přestupky* tohoto zákona nebo vydaných, u/a jeho základě nařízení, které nenáležejí pod trestní 3ě8 3S9 ustanovení obecného zákona o nakažlivých nemo-cech zvířecích, buďte potrestány od politických úřadů, při nániořskó dopravě od námořských správních úřadů, vězením až do šesti neděl nebo penězi tou pokutou až do pěti set korun* — Ustanoveni ^ 70., 74, až včetně J6. obecného zákona o nakažlivých neniočeeh zvířecích platí také pro tyto přestupky. 32. Pokud v tomto zákonu nic jiného není ustanoveno, platí předpisy obecného zákona o nakažlivých nemocsch zvířecích. C. Zákon o zamezení a potlačení pádu dobytka ze dne 29. února 1880 číslo 37 ř. z. (a dle zákona z 6. sr?pna 1909, čís. 180 ř. z.).. Ustanovení trestní . § 88. Ustanovení § 63. č. 1. a 2. obecného zákona o nakažlivých nemocech zvířecích mají platiti také pro tento zákon. Kdo však opomine uciniti oznámení, jehož opominutí může míti za následek propadnutí zvířat; dále kdo jediná proti nařízením o předkládání dobytčích ipiasů v pohranioirím obvodu (§ 9.) nebo kdo jedná proti ostatním zvláštním .předpisům v tomto zákonu obsaženým o zamezení a udušení uádu dobytka nebo proti nařízením na, jeho základě vydaným, bude, pokud zákon nic jiného nestanoví, potrestán pro přestupek v ě z e n í m od tří dnů až d o .š e.e t i m ě s í c ů inebo nia penězích o ň ô. v a c c -■ti až do dvou tisíc korun. - § 39. Kdo jedná proti předpisům 1. až věeíně 5., 7. a 31., nebo nařízením na jeho základě vydaným, bude potrestán pro .prečin vězení m od jedia o h o týdne až do jednoho rok u nebo na penězích od padesáti až do č t y ř t i s í e ů k o-rM. . § 39 a. Trestním soudem buďte za propadlá prohlášena zvířata a zvířecí suroviny, kterými byla přestoupena zápověď dovozu nebo průvozu přes říšskou nebo některou zemskou hranici, kterými se obešly určité vstupné ©taniee nebo protržen byl zřízený kordon. V pohrnu i čním obvodu (§ 9.) dopadený hovězí dobytek může býti prohlášen za propadlý, n.ení-li kryt řádným dobytčím pasem nebo bylo-li opomenuto předepsané ohlášeni, aby byl zapsán do dobytčího katastru a aby byl vypálen přížeh, který bude stanoven způsobem parkovacím. Avšak propadnutí musí býti vyřčeno, není-li vyloučen předpoklad, že byl dobytek podloudně dovezen. ^ Ustanovení předcházejícího odstavce buď také .šetřeno, byl-li ibý takový z pohraničního obvodu přicházející dobytek dopaden mimo pohraměiií obvod. ' . ' - ■ . Dle prov. nař. má i tu použito "býti prov. předpisů k § 73. ob. zák. o zviř. nemoeee-h. vydaného. § 39 b. Řízení a vynášet! rozsudek přísluší co ée týče trestních činů v prvním, odstavci § 38. uvedených politickým úřadům, při námořské dopravě námoř-akým správním úřadům, co se týče ostatních trest-' ných ■ činů soudům. -í Ostatně platiti mají ustanovení ^ .66., Č7.,'69., 70., 72. až včetně 76, obecného zákona o nakažlivých, nemoeeeh zvířecích, 360 36! . XVIL ■ . ' ZÁKON'■ ■ ze dne 16. ledna 1898. o obchodě s potravinami a některými předměty užitnými čís. 89 ř." z. Čeho se 'týče zákon tento, § 1. Obchod s potravinami (obchod s věcmi k výžive a k požitku sloužícími), e prostředky kosmetickými, s hračkami, s čaJouny, s předměty oděvními, s iídelným nebo pitným náčiním, jakož i s nádobím a náčiním, které jeet mrčeno -k vaření nebo k nsc-liování potravin nebo ku potřebě při nich. dále s .vahami, měrami nebo a jinými měřícími přístroji, jichž upotřebeno býti má -při potravinách^ užívání jistýeb. barev k malování pokojů, konečně obchod s petrolejem jsou podrobeny ustanovením tohoto zákona, »P o ž i v a t i n a ni i« po smyslu § 1. jsou všechny látky, kteréž ať- již samy o sobě nebo ve spojení s jinými určeny jsou pro lidi k jídlu nebo k pití (rozh. 23. ledna 1909, č. 3549 a z 8. května 1900. 5. 2597). Právně pochybeným by bylo obmeziti použití předpisů tohoto zákona výhradně jenom na obchodníky a řemeslníky. Významem »d o obchodu dáti« rozuměti jest takové konání, kterým {třebas i bezplatně) se sprostredkuje přechod předmětu z ruky do ruky (rozh. 8. pros. 1901, c. 2724). (Sro.v. též rozh. 16. led. 1904, č. 2907 a rozh. z 16. k\ět. 1904, S. 295(5.) — <§• 2. pojednává o orgánech dozorčích.) — O studiích a zkouškách pro znalce potravní porov. min. nař. 2i 13. října 1897, čís. 241 ř. z. Viz i nařízení ministerií věcí vnitrných, práv, financí a orby ze dne 13. října 1897, č. 240 o v S e o h e c n ý c Ir státních ústave e h z k o n m a c í c h. Práva dozorčích orgánů. s.- Orgánové- v § %, odstavci 1. a 2. dotčení, mají právo v místnostech, v nichž předměty druhu v § —4 V--4 "1 1. označeného na prodej se chovají, nebo které k uschování, vyrábění nebo ku připravování takových předmětů ku prodeji určených slouží, konati revi-ee pro výkon tohoto zákona v obyčejných obchodních hodinách nebo když místnosti, za příčinou obchodu jsou otevřeny. Orgánové tito jeou dále oprávněni, ze předmětů druhu ? il. řečeného, které jsou v dotčených místnostech, a z látek tam ©hledaných, které určeny jsou ku přípiavě těchto předmětů, pak ze před-.rnetů druhu v § 1 řečného, které prodávají nebo na prodej chovají sos ;na veřejných místech, na trzích, náměstích, -61111101011 neb obcházením z místa n« místo, podle evé volby vyjímati okázky na stvrzením ku prozkumu. Vyňatá okázka budiž rozdělena na dvě polovice, z nichž jedna buď. úřední pečetí a k žádosti strany také její pečetí opatřena a .v© vhodných nádobách uschována, K žádosti strany buď roue-■chána jí část okázky, úředně zapečetěná. Jedna polovice jeet materiálem pro technické ohledání. Druhá má ©loužiti k tomu, aby jednak, když by proti, totožnosti okázky vznesena byla důvodná námitka, možným bylo porovnání, jednak aby v pří--padnosteeh § 27. upotřebena býti mohla za základ nového prozkumu. Tato polovice budiž úředně uschována. ' ; Za vyňatou okáaku budiž dána k žádosti, vlastníkově náhrada ód státu- kterou politický úřad má ustanovili podle obyčejné ceny kupní. S této náhrady eeide, jestliže na základě této okázky soud buďto určitou osobu odsoudí a na propadnutí příslušného zboží nalezne (§ 20., odstavec 2.). O zmocněni vlády vydávat! zapovědí.. § 6. 'Účastnými ministeriemi mohon vydány býti na ochranu zdraví předpisy, které zapovídají iiebo ob-, mezují: 1. určité způsoby přípravy, výroby, uschovám nebo zápale ování potravin ku prodeji určených; 363 363 2. pro dá váti nebo ■■na prodej chovat! potraviny ■ jisté povahy; 3. užívati určitých látek a barev ku přípravě, jakož i jistou povahu hraček, čalounů, rpředmětův oděvních a -prostředků kosmetických, pak jídelního, pitného n jiného nádobí a náčiní v § 1. dotčeného, dále vah, měr a jiných měřicích přístrojů ■ 1.), užívati určitých barev k malování pokojů, f jakož i živnostensky na prodej ehovati, prodávali-at užívati zboží, jehož povaha, příčí se těmto před- -. | pásům-; _ . •/ , \ 4. živnostensky prodávat! a na prodej chovali petrolej jisté povahy. .. ŕ • ■ : _ .§.7. . Účastná, ministeria mohou zapovědět! nebo ob_ i meziti živnostenské připravování, prodávání a cho-. . • vání na prodej předmětů, které určeni'' jsou k na- . j podobování nebo falšování potravin, pak živnostem •) ©ké prodávání nebo na prodej chování potravin pod. i označením se skutečnou povahori se nesrovnáva.-jícím. O upotřebení dosud neužívaných látek k výrobě nádobí. § 8. . . , i Látek, kterých dosud nepotřebuje se k výrobě. * | nádobí ustanoveného k jídlu, pití, vaření, k uscho- ' j • vávání potravin, pak nářadí, váhových mlsek,.měr a jiných měřicích přístrojů, jichž užíváno býti má při potravinách, nesmí dříve k výrobě těchto předmětů býti upotřebeno, dokud ministerium věcí vnitrných nevysloví, že se jich může užívati. Způsobem nařisovacím ustanovena bude t as a za proakortmání látek v prvním odstavci řečených, | které vykonat! dá ministerium věcí vnitrných k i žádosti strany. ' Ustanovení trestní. - 9. j Kdo by proti předpisům § 3. odepřel přístupu do místností,- vybrání- okázky nebo revisi, aěli jeho jednání neaa-kládá skutkovou povahu činu podle obecného zákona trestního přísněji trestného, stane se vinen přestupkem o potrestán buď v ě-zením od jednoho až do čtrnácti dnů, nebo na penězích od 10 K až d o 200 K. § 10. . Kdo by jednal proti nařízením na základě 6. a 7. vydaným nebo proti příkazu § 8« vinen se stane přestupkem a'budiž potrestán vězněním od tří d n ú v až do tří měsíců v, s čímž může spojena býti peněžitá x'okuta až do 1000 K, nebo na .-penězích od 10 K až do 1000 K Rovněž přestupkem stane se vinen a budiž potrestán -podle předchozího odstavce, kdo by jednal proti zákonným předpisům' již přeď -pilsobností tohoto zákona vydaným nebo proti nředpisům od p-ří-slinžnéno nej vyššího správního úřadu vydaným a všeobecně vyhlášeným, jimiž již byly vydány příkazy nebo zapovědí ve smyslu §§ 6. s 7. tohoto zákona. / _ • ! Vláda .imá předpisy a nařízení, v druhém ^odstavci dotčené, ještě dále platné, vyhlásiti současně 'se zákonem tímto. Srov. min., nař. z 13. října 1897, o. 234 ř. z. a rozh. z 26. října 1909, čís. 3655. Poznám k y: S84 365 § 11. Přestupkem vinen stane se. a budiž potrestán vezením od Jednoho týdne a ž ji otři měsíců, s čímž také peněžitá pokuta až do 1000 K může býti spojena, nebo na penězích od 10 K až do 1000 K: 1. Kdo by potraviny pro oklamání v obchodě a tržbě padělal.nebo zfalšoval. ■2. Kdo by vědomě potraviny, které jsou padělané, zfalšované, zkažené, nezralé, nebo které na své výživnosti pozbyly, na prodej choval pod formou nebo označením k oklamání způsobilým. 3. Kdo potraviny pro oklamání pod faliešným ozmaěením na prodej chová, nebo prodává. Předpis tento trestá i nepravé údaje o místu, čase a způsobu výroby zboží, o jeho povaze, složení a váze (rozh. 23. září 1908, čís. 8494). — »C h o v a t i na p r o d e j« znamená, míti zboží uchystáno k prodeji ať v jakékoli místnosti (rozh. ze dne 7. května 1910, g. S728). — O označení původu chmele viz zák. ze 17. března 1907, 5. 102- ř. z, 4. Edo by vědomě potraviny, které jsou padělané, zfalšované, zkažené, nezralé, nebo které na své výživnosti nozbyly. prodával. leč by kupec tento etav znal nebo patrně poznat! musil. Droždí budiž označeno dle své povahy »s přímě.skemš (brambor, škrobu), jinak klamání trestno dle § 11. čís. 2. a 4. (rozh, z 28. srpna 1901, čís. 2G39). — Srov. 1 pozn. § 197. tr. zák. ' § 12. •Kdo by jednání v § 11. pod čís. 2. a 4. označená spáchal z nedbalosti, nebo z nedbalosti zrn .prodej choval nebo prodával potraviny, které pro oklamání opatřeny jsou falešným označením, stane se vinen přestupkem a budiž potrestán vězením od tří dnů až do č t r n á e t i - d n ú, 8 čímž může ©pojena býti faké peněžitá pokuta až do 200 K. nebo buď potrestán na penězích o d 10 K až do 600 K. Srov. rozh. z 22. pros. 1908 (G. H. 1908/9: 294) a z 23. března 1909, čís, 8582 o přičítání nedbalosti obchodníkovi. Za, falešné označení potravín nébudiž. pokládá-, no, uvádí-li ee potravina do obchodu pod označe- ním co do povahy a jakosti zboží vůbec obvyklým,-které se mu nepřikládá v úmyslu k oklamání saně-řujícím. Za zfalšování _ potraviny nebudiž pokládáno, jestliže se k ní přimísí "některá neškodná látka nebo emíeí-li se s neškodnými prostředky, aby potravina byla učiněna k delšímu uschování nebo k zaslání trvanlivější nebo ke spotřebě způsobilejší, acli postupem tímto váha nebo míra pro oklamání se nezvýší nebo menší jakost potraviny ge nezakryje. § 14. Přestupkem etaine se vinen ,a budiž potrestán, vězením od jednoho týdne až d o tří m ě-s í c ů, s čímž spojena býti může peněžitá pokuta až do 1000 K, nebo buď potrestán na penězích o ď 10 K až do 1000 K: 1. Kdo nedbale potraviny, k obchodu nebo k tržbě určené, tak připravuje nebo konservuje. že jejich požívání jest způsobilé škodili- zdraví lidskému. % Kdo nedbale předměty, jichž požívání způsobilé _ jest škodili zdraví lidskému, za potraviny na* prodej chová:, prodává nebo jinak do obchodu u-václí. Srov. však též § 11. zák. ze dne 17. října 1919, č. 568 v následujísím dodatku. O zodpovědnosti majitele závodu za zřízence viz rozh. z 6. list. 1909, čís. 3643, 14. a 55. živu. Ť. a % 399. tr. z, —■ O k o n s e r v o v á n í potravin viz rozh. z S. kvet. 1300, čís. 2597 a z 23. ledna 1909, čís. 8549. — Viz Práv. 1918, str. 131. Poznámky: 388 387 § 15. Přestupkem stane se vinen a budiž potrestán vězením od tří dnů až do tří měsíců. & čímž spojenai býti může peněžitá pokuta až do 1000 K nebo Imď potrestán na penězích od 10 K až dm 1000 K: 1. Kdo nedbale kuchyňské, jídelní nebo pitné nádobí a náčiní,, určené k uschování potravin nebo ku potřebě při nich, pak váhy a míry k užíváni při potravinách určené tak vyrábí neb upravuje, že by užívání těchto předmětů k jejich určenému nebo předvídatelnému účelu bylo 'způsobilé uškodili lidskému zdraví, 2. Kdo nedbale prodává nebo ma prodej chová předměty v čís. 1. uvedené, ač mu jejich povaha zdraví škodlivá mohla býti známa při užití povinné opatrnosti. - 3. Kdo nedbale předmětů y čís. L dotčených nebo vůbec nádobí ku potřebě a potravinami, které jsou určeny k obchodu, užívá způsobem zdraví Škodlivým, ač mu to mohlo býti známo při užiti povinné pozornosti. Srov. i pozn. §Í 10., .12. a 14. shora. § Ifi. Přestupkem stane se vinen a budiž potrestán vězením od tří dnů až do tří měsíců, s čímž spojena býti může také peněžitá, pokuta až do 1000 K, nebo buď potrestán na penězích od 10 K. až do 1000 K: 1. Kdo nedbale kosmetičké prostředky,-hračky, čalouny, předměty oděvní tak vyrábí neb upravuje,-že užívání těchto předmětů k jejich určenému nebo předvídatelnému účelu jest způsobilé škoditi zdraví lidskému, %■ Kdo nedbale prodává nebo na prodej chová předměty v čís. 1. dotčené, ač mu jejich povaha zdraví škodlivá při povinné pozornosti známa býti mokla. ^ 1 - § 17. Jednáni proti příkazu ve smyslu $ 6. vydanému nebo proti příkazu § 8., jakož i jednání v § 11., 12.,. 14., 15. a 16. dotčená zakládají prečin, když z toho vzniklo těžké poškození tělesné nebo smrt člověka. Pro prečin tento potrestán buď-vinník, nastaio-li těžké poškození tělesné, vězení m o d j e d n o h o až do šesti měsíců, s čímž spojena býti může také peněžitá pokuta až do 1000 K, uastala-Ii však smrt, tuhým vězením až do jednoho roku, s čímž spojena býti může také peněžitá pokuta až do 2000 K § 18. j Prečine m stane se vinen a budiž potrestán j tuhým vězením od jednoho až do šesti * měsíců, s čímž spojena býti může peněžitá pokuta , až do 1000 K: ... 1. Kdo vědomě potraviny/které určeny jsou k ! obchodu a tržbě, tak připravuje nebo konservuje, \ že požívání jich jest způsobié uškoditi zdraví lid-. ■ skémsu. ■ ' - ; 2. Kdo vědomě předměty, jichž požívání jest .; způsobilé uškoditi zdraví lidskému, za potraviny \ prodává, na prodej chová nebo jinak do obchodu dává. ; Via rozh. z 14. dnb. 1899, čís. 2359 a z 15. červ. 1901 •■ čís. 3022. 'k-':- \ 3. Kdo vědomě kuchyňské, jídelní, pitné nebo f jinaké nádobí v § 1. dotčené, náčiní, pak váh v a míry 1.), dále kosmetické, prostředky, hračky, : čalouny, předměty oděvní takovým způsob em vyrábí nebo upravuje, že jich. užívání k jejich určenému t nebo předvídatelnému, účelu jest způsobilé skoditi zdraví lidskému, , 4. Kdo předměty druhu pod čís. 3. dotčeného j prodává, na prodej" chová, nebo jinak do obchodu dřivá .nebo jich způsobem zdraví škodlivým užívá ku potřebě pro jiné. Potraviny vvrobené z odpadků se hnusících, jsou sškod-liviV. byí i byly chemicky ze špíny očištěny (rozh. z 2. břez. 1909. čís. 3563). Viz i pozn, § 14. shora. Poznámky: 369 f 19. : . Jestliže by trestními jednáními v § 18. uvede-denými způsobeno bylo těžké poškození tělesné nebo smrt člověka, budiž prečin tento potrestán tuhým vězením od šesti měsíců 4,0 jednoho roku, s Čímž spojena býti může také peněžitá pokuta až do 2000 K. Jestliže by některé jednání v § 18. uvedené spácháno bylo za okolností, že z toho může vzniknoitti nebezpečenství pro život nebo zdraví lidí ve větším rozsahu, budiž čin potrestán jako zločin žalářeni od jednoho a ž d o p ě t i 1 e t. s čímž spojenia býti může peněžitá pokuta až do 10.000 K. Jestliže by některé z těchto trestních jednaní 18. a 19.) podle obecného trestního zákona bylo přísněji trestným, nastoupí trest obecného trestního zákona.. § 20. S odsouzením pro některé trestné jednání v tomto zákone naznačené může také nalezeno hýli na p r o p ia d n u t í zboží a náčiní, jež jest předmětem trestného činu, ať již věci tyto náležejí odsouzenci nebo ne, a nález tento má býti učiněn pokaždé, když předměty tyto uznány byly za 'zdraví škodlivé. ^ Jestliže nedá se provéstá stíhání neb odsouzení osoby určité, tedy může na propadnutí samostatně nalezeno býti. Na usnesení, které účastníkům budiž oznámeno, může podána býti stížnost. TI sborového soudu první instance přísluší toto usnesení poradní komoře; pro stížnost rozhodna jsou.'ustanovení § 114, trestního. řádu ze dne 23. května 1873, Srov. > Právník* 1916 str. 118.'-— Není přípustno, aby místo propadnutí bylo nařízeno jen, že se má zboží učinit! neupotřebitelným k lidské potřebě: rozh. 1. říj. 1913, ě. 4081. • § si. V; Jestliže odsouzení podle tohoto zákona ©e stane, ísoud při zločinech a přečinech již při prvním, při přestupcích vsak teprve při druhém odsouzení nii Trestní zákon 6. vyd. 24 že nalézt! na veřejné o z n á m e n í r o z s u d k u ňa' náklad vinníkíiv. Dále pro zle či n nebo pro přečin již při prvním odsouzení a pro přestupky §§ 14., 15. a lG.s druhým odsouzením může nalezeno býtí na ztrátu živnostenského -oprávnění n-a vždy nebo na určitou dobu. § 22. Šizení a vynášení rozsudků v -přestupcích v tomto zákoně vytčených přísluší soudům ok r -e s-ním, • § 23. ■Jestliže od některého - orgánu v § 2., odstavci 1. a 2„- nebo v § 26., odstavci 2., dotčeného vznesena byla závada na základě ustanovení odstavců 2., 3. a 4. V 5., tedy soudce při přestupcích, spoěívá-li oznámení na vlastním služebním pozorování, nebo ô předloží-li se listinné dosvědčení v § 30. tohoto zákona dotčené, pokud uloží vězení nejvýše do jednoho -týdne nebo peněžitou pokutu nejvýše 100 K, k návrhu úředníka, jemuž svěřeny jsou funkce státního ' ; zástupce, -může uložit! trestním rozkaze m pří- " j slušný trest bez předchozího řízení. Trestním roz- ■ ' kazem může také vyřčeno býti propadnutí zabaveného zboží. K těmto trestním rozkazům vztahuje se ustanovení 1 ; 481. a 462. trestního řádu. • . Nařízením min. vn. ■ ze dne 3. dubna 1897, čís, 90 r. z. ' • byl zřízen stálý poradní sbor. Zkušební ústavy (§§ 24. a 25.) a, pokud jde ; ^ 0 případy v § -5., odstavce 2., 3. a i., orgánově v § * V 2., odstavci 1. a 2. v §. 26., odstavce 2. naznačení i vzhledem k svým listinným osvědčením, nálezům a dobrým zdáním,, které dle tohoto ; zákona mají podávača, pokládají se na roveň znalcům, podle § 119. trestního řádu u. sondu zřízeným. Podrobné předpisy potravinové obsahují zejména: * Nařízení min. ze dne 13. října 1897, č. 284 ř. z., k pro- - <> vedení hořejšího -zákona § 10., odstavec 3. — . -í Nařízení min. ze dne 10. srpna 1892, čís. 184 ř. z., 'jímž i sň zapovídá dovoz vín brsrvenýoh dehtovými barvivy. — Vík "| 1 depJEěl- niiřízení min. ze- dne 25. srpna lt-95, ě. VX ř. z. a nařízení min.- ze dne 80;-listopadu 1894, a. 221 ř. z., jimž zapovídá se dovoz, živnostenská výroba, odbyt a přísada tak zvaných sesilujících esseneí pro pálené lihové nápoje. — O sacharínu min. nař. s 20. dubna 1898, Č. 49 a 51 ř. z. O syrobu viz min. nař. z 12. dubna 1906. č. 83 ř. z. Nařízení min. ze dne 13. .října- 1897, čís. 235 ř. z., o výrobě a úpravě jídelního a pitného nádobí a náčiní, které jest určeno k uschování potravin nebo k potřebě při nich, i obchodě s ním, —' a změny dle nař. minist. z 29. června 1906, čís. 132 ř. z. — ^ Nařízení min. ze dne 13. října 1897, č. 286 ř. z. o živnostenské výrobě vody sodové. O nápojích pivu podobnvch min. nař. z 2. č e r v n a 1900, ě. 69 ř. z. Nařízení min. z 13. října 1897, č. 287 ř. z, o užívání tlakostrojů při. živnostenském výčepu piva. — Min_. nařízení z téhož dne ě. 238 ř. z. o zapovědí kzv. nálepkových obrázků posypaných skelným prachem. Min. nař. z téhož, dne č. 239 i\ z. o zapovězeném prodeji a užívání japonského badíanu (plodů skimi) k léčivým účelům i k poživatinám. Min. nař. ze dne 17. července 1908, č. 142 ř. z. " o užívání barev a látek zdraví škodlivých k výrobě pokrmů, poživatin a věcí užitných. (K tomu min. nař. z 38. dubna 1908, Č. 77 ř. z.) ' Zákon ze dne 12. dubna 1907, ' ě. 210 ř. z. o obchodě s vínem, vinným rmutem a moštem. (K tomu viz rozh. 4. bř. 1913, č. 4052!) Poznámky: 1 I 370 ■ j . . í B. .-.■■■■::.'íí ZÁKON, '. - daný 25. října 1901, čís. 26 ř z„ o obchodě máslem, sýrem, prepusteným máslem, vepřovým sádlem a s jejich náhražky." ii - Margarin, přepouštěný miaa-garin nebo • margarínový sýr ve 6mysl u tohoto zákona jsou ty výrobky mléčnému máslu, připouštěnému, máslu nebo sýru podobné, jejíchž tukový obsah nepochází výlučně z mléka. Oleomargarin (margarin) ve smyslu tohoto zákona jest ten tukový výrobek, kterého se nabude rozpuštěním surového loje a vyloučením pevných c částí stearin obsahujících. Strojené sádlo jedlé, ve smyslu tohoto zákona . * \ jsou ty výrobky vepřovému sádlu podobné jejichž tukový obsah neskládá se výlučně z vepřového sádla. Nezfalšované tuky určitých druhů-zvířat a rostlin nepokládají se za strojené sádlo jedlé. I Výrobky v § 1. vytčené smějí býti uváděny do obchodu toliko pod označením se svou skutečnou .povahou srovnalým ? • % 8. Pro spotřebu v tuzemsku nesmějí uváděny býti do obchodu; L Směsi másla nebo propouštěného másla s oleomiaTgarinem, margarinem, přeponštěným mar- " , garinem nebo jinými jedlými tuky. Užívati: mléka nebo smetany při živnostenské' výrobě ...margarínu nebo propouštěného margarinu jest dopuštěno, když < «© více než 100 dílů mléka podle váhy nebo tomu. 378 přiměřené množství smetany upotřebí se na 100 váhových dílů tuků z mléka nepocházejících, 2. Margarin, přepouštěný margarin, -oleomargarin nebo margarínový sýr, jejichž výroba nevy horo je-předpisu % 4. Aby snadněji mohl býti poznán" margarin, přepouštěný margarin, oleomargarin a margarínový sýr pro obchod v. tuzemsku určený, budiž k těmto výrobkům pří. jejich výrobě přidán vhodný přímě-eek, který by neškodil barvě nebo jinaké jejich povaze. Oleomargarin, určený k dalšímu zpracování v tuzemských továrnách margarínových, není podroben tomuto předpisu. Podrobnější ustanovení budou vydána nařízeními. (§ 5. předpisuje povinné hlášení o místu prodeje, správci obchodu a zápověď podomního behodiť, — Viz i 51. II. min. nař. z 1. iinora 1902, čís. 27. ř. z.) ■ ■ §6. Podnikatelé závodů, ve kterých se vyrábí oleomargarin, margarin, propouštěný margarin, margarínový sýr nebo strojené sádlo jedlé, a od nich ustanovení - správci závodní a osoby dozorčí jsou zavázáni, dozorčím orgánům ,(§ 13.) k jejich žádosti podati vysvětlení o výrobním postupu, rozsahu provozování o surovinách,-kterých se u potřeb uje. 7. a 8.: předpisy o místnosteeh výrobních a prodejních a povinném označení jich. Víz též 61. II. shora cit. nař. z r. 1902.) ■ " § 9. Oleomargarin, margarin, přepouštěný margarin a strojené sádlo jedlé musí v tuzemsku do obchodu přiváděny býti ve schránkách (bednách, kbelích, sudech, krabicích atd.), které jsou označeny nápadným barevným pruhem, na kterém firma výrobo va a#.obsah označeny jsou zřetelným nesmazatelným písmem, 374 I7í> Schránky řečeným zbožím naplněné, pokud jejich váha převyšuje tři kilogramy, buďte opatřeny úředně registrovanou plombou, nežli se dají do obchodu. . ! i V živnostenském drobném, obchodě nebo v jednotlivém prodeji margarin a margarínový sýr musí prodáván býti v papírovém obalu určitou barevnou páskou opatřeném. Podrobnější, předpisy o velkoobchodě a drobném obchode s výrobky v prvním odstavci uvedenými a o barvě obalu budou vydány způsobem na-řizevacím. (Srov. či. III. cit. siiora nař. a min. nař. z 5. června 1902, čís. 119 ř. z. o úředním registrování plomb.) § 12. . Předcházející ustanovení tohoto zákona nevztahují se k -výrobkům způsobu v § 1. uvedeného, které nejsou určeny k požívání lidskému, § 13, Dozorčí a jim na roven postavení orgánové, uvedení v § 2. zákona ze dne 16. ledna 1898, č. 89 ř. z. z r. 1897, o obchodě e potravinami a některými předměty užitnými, jřou oprávněni, vstoupili do těch místností, ve kterých se máslo, sýr, oleomargarin, margarin, přepouštěný margarin, margarínový sýr nebo strojené sádlo jedlé vyrábějí,, uschovávají, balí nebo na prodej^ chovají, tam revise konati a ukázky vybírati. Při tom buď postupováno podle ustanovení zákona ze dne 16. ledna 1898, čís. 89 ř. z. z r. 1897. $ 15. ' Přestupku se dopustí: 1. kdo proti předpisům § 13. zpěčuje se dopustiti, aby do- místnosti bylo vstoupeno, aby ukázky byly vybrány neb aby revise byla vykonána; 2, kdo proti předpisům § 6. odepře vysvětlení na něm žádané nebo vědomě falešné vysvětlení. Trestem toho jest vězení od jednoho až d o čt r n á c t i d n ů nebo pokuta od 10 K do 200 j. K; jestliže by pachatel ve třech'letech od pretrpení trestu opět se provinil stejným přestupkem, jest trestem toho vězení ode t ř í d n ů a ž do tří neděl, vedle kterého může býti nalezeno na pe» '• nežitou pokutu od 50 Eľ a ž d o 500 K. • " § 16. Přestupek spáchá, kdo by pro oklamání v ob-■ chodě: 1. vyráběl některou, ze směsí v § 8. číslo 1. nepřípustných ; - ^ 2. takové směsi prodával, na prodej choval nebo, do obchodu uváděl; oleomargarin, margarin, přepouštěný margarin nebo margarin ový .sýr bez přísady podle .§ 4. ■požadované vyráběl, prodával, na. prodej choval nebo do obchodu uváděl; C 4. potraviny v § 1. vytčené pod falešným ozna- čením prodáva.1, na prodej choval nebo do obchodu uváděl; i 5. proti předpisům 9. oleoipargarm, margarin, j přepouštěný margarin a strojené sádlo jedlé bez předepsaných tam 'značek neb plomb prodával, na ; ■ prodej choval anebo do obchodu uváděl. ' . Trest na to jest vězení od jednoho' tý- I d n e a ž d o t ř í m ě s í c ů, s čímž ©pojena by^ti může peněžitá pokuta až do 1000 K, nebo trest v penězích o d 10 a ž d o 1000 K. Spolu může býti nalezeno, ahy ■ rozsudek veřejně .byl vyhlášen .v úředním liste "a- jiném veřejném listě. č Provinil-]i ee pachatel tímto přestupkem opětně ^ -ve třech letech, trest na to. jest vězení p d j.ed- n o h o t ý d n e až do t ř í m e s í e ůs s čímž spojena může býti. peněžitá pokuta, od 10 až do 100Ô_K. Zároveň budiž nalezeno, aby. rozsudek veřejně byl vyhlášen v úředním listě a jiném veřejném listě. í Poznámky: 876 »77 117. : 'Přestupek spáchá: ' Kdo jiným způsobem jedná proti ustanovením tohoto zákona nebo vládním .nařízením na základě 4„ 9. á lk vydaným. Trestem toho jest v ě z e n í od tří dnů a ž d o tří měsíců, s čímž spojena býti může peněžitá pokuta až do 1000 K, nebo peněžitá pokuta o d 10 a ž d o 1000 K. 18. ■ - Trestních ustanovení 15. až včetně 17. tohoto zákona může býti toliko tenkráte upotřebeno, když čin nezakládá skutkovou povahu trestného činu přísněji trestného. Trestní ustanovení v§ 9- 10. a .11. zákona ze dne 16. ledna 1896, čís. 89 ř. z. na r. 1897, o obchodě s potravinami a některými předměty užitnými, buďte vztahována k činům, které spadají pod trestní ustanovení 15. až 17. přítomného zákona toliko tehdy, by-ly-li tyto činy _spáchány dříve, nežli přítomný zákon počal působiti. (Matně ustanovení zákona o potravinách vztahují se také k výrobkům, o kterých jedná zákon přítomný. Okresním soudům přísluší řízení .a vynášeti rozsudky v přestupcích, o kterých jedná zákon přítomný. ■ < XVXÍI, ZÁKON . ze dne 17. října 1919, ě. 568. eb. zák. o trestání válečné "lích vy. v Ď1 á n e k I. •U»tainov:éní císařského nařízení ze dne 24, břez-Jia 1917, ě. 131 ř. z. a zákonný článek IV. a IX. z roku 1916, platný na území kdysi uherském, jakož" i všechna jiná pravidla se zrušují, pokud oďpo-I rrijí ustanovením tohoto zákona:. Na niístěj jejich i nastupují v platnost tato ustanovení: i ľ Předměty potřeby. Předměty potřeby rozumějí se v tomto zákoně movité věci, které ©louží-přímo neb nepřímo k u-. kojení potřeb ■ lidských a potřeb zvířat domácích. Zatajování zásob. § 2. (1) . Kdo nedbaje .-.ve povinnosti podat: vjgvji-I»nd,_nmysíniS zatajuje úřadu zásoby předmětu potřeby, jéž má neb uschovává, bude potrestán soudem pro 'pre sTu p ok v ě z e" n í m od č t r n á e t i d n.ů až do šesti in ěs í c ú. V0dle trestu vězení lze ulo- '%f: žiti trest peněžitý do dvacet í pěti tisíc ko- run, (2) Kdo dopustí se uvedeného činu na zásobách:, jejichž hodnota převyšuje pět set korun, -po-. trestá se pro přečin tuhým vězen í m o ů d v o n m ě s í c ů d. o j e d n o h o r o k u. Vedie trestu vězení lze uložiti trest peněžitý do j e d n o h o sta í t isíc e. k o r u-n. (3) ^ Jestliže hodnota zásob převyšuje deset tisíc korun, potrestá se pachatel pro zlo- *7$ 371 čin těžkým žalářem od jednoho d o p ě t i let, za zvláště přitežu jících okolností od pěti do -deseti let _ Vedle trestu na svobodě lze uložili trest peněžitý do e d n o h o milionu k o r u n. (.4) Témuž trestu 'podrobeny jsou osoby, jež jednají v zastoupení osob povinných k vysvětlení a dopustí se takového- zatajování. Úmyslné porosení dodávkové povinnosti. § 3. - (1) Kdo úmy»toějgprja§r povbraost vyyálkěti ne- hjL dpdáj ffi^ něriTliHdhim ^příkaze, nebo kdo yědpmě.....zayjní, že .-. 'této"p5vinnosil 'dostáti nemůže, (2) podružný dodavatel, zprostředkovatel anebo zřízenec odpovědný úřadu při takové výrobě nebo dodávce, jenž úmyslně porušením svých povinností ohrozí nebo zmaří výkon, potrestá se.pro přeČin tuhým v ě z■ e n í m o d šesti m ôs í e.n d o d v o u let a na penězích od pěti tisíc korun do d v o u s e t tisíc k o run. ~ & (3) bylo-Ii činem, trestním -ohroženo zásobování většího počtu osob předměty potřeby, nebo byly-li těžce ohroženy zájmy veřejné, budiž vinník potrestán .pro zločin těžkým žalářem o.d jednoho do pěti let. Soud může v takových případech uznali též konfiskaci všeho jmění o d a o u z e n éh o. § 4, (1) Kdo úmyslně poruší p vin niet d^cbti předměty ^fitřeby^ ^loženpn.....n g rjnlouvě, která byla iičměim.JL.y.eíe4»ýmJÓ^aaŘ»i nebo s ústavem zmoč— ně lýni od veřejného úřadu, , ■ * (2) podružný dodavatel, zprostředkovatel anebo zřízenec odpovědný úřadu při triové dovbh c\. jenž úmyslně porušením svých povinností výkon ohrozí . nebo zmaří, potrestá se pro prečin tuhým v ě- ■/ zením od šestí měsíců do dvou let a na -penězích od pěti tisíc korun do d v o u s e t tisíc kor u n. Kdo se s jinými smlouvá, je svede nebo svésti hledí, aby hromadně spáchali některý z trestných cmů v 3. a 4. uvedených, dououští se zločinu a potrestá se za to t ěž k ý m ž a 1 á ř e m od jednoho do pěti let a konfiskací všeho ^ jmění. Poznámky: 4 Prekročení nej vyšších een. § 6. (1) Kdo za předměty potřeby požaduje,^ nebo sobě nebo jinému dává poskytnout! nebo slíbití vyšv ší cenu, než jest nej vyšší cena, ustanovená pro tyto předměty podle 17. a 18, cis. nařízení ze dne 24. března 1917, č. 131 ř. z.,*) nebo podle zvláštního ministerského nařízení, bude potrestán pro správní přestupek vězením od jednoho týdne do šesti měsíců. Vedle trestu vězení lze uložiti peněžitou pokutu až do dvaceti pěti tisíc korun. (2) Týmiž tresty buďte stízeuy osoby, které se dopustí některého činu, uvedeného pod 6. 1., co do prodejných cen, jež byly některou státní ústřednou, nebo s jejím zmocněním stanoveny nebo schváleny a veřejně vyhlášeny. (3) Potrestání podle tohoto ustanovení nevylučuje, aby nebyl vinník potrestán i pro soudně trestný čin, který snad mimo to spáchal tímto překročením nej vyšších cen, zejména podle § 7. tohoto zákona', když eena překročuje nejen hranici ustanovenou podle č. 1., ale jest i zřejmě přemrštěna. V takovém případě budiž o ř i p o z d ě j š í m s o u d-n í m odsouzení přiměřeno přihlíženo k trestu uloženému již pro přestupek správní. Předchozím odsouzením soudním jest v tomto případě pozdější stíhání pro přestupek správní. vyloučeno. Předřazování. ^ v. (1) Kdo vj užívaje mimořádných nnměrů vyvolaných válkou, žádá zn mv dmě'"V_ -rotřphy^ zřejmě přemístěnou "cenu: dává jí sobě nebo jinému po.? 'jézámML&rfw* .slibeyati. rotrpAÍá «e soudem^ pro p ř e s t up e k tuh vm věz e n í m o d č t r n á c t i dn.ů do šesti měeíeů. . (2) Vedle trestu vězení může býti uložen trest peněžitý do padesáti tieí e. korun. 4 381 (8) Pachatel bude potrestán pro přečin tuhým věze n í m od šesti měsíců do tří let a na penězích od jednoho tisíce korun až do p ě t j set tisíc korun., by 1-1 i již jednou pravoplatně odsouzen pro predražovaní, nebo převy-šuje-li neoprávněný! dsk, jehož bylo nebo mělo býti trestným činem^dosaženo, dva tisíce korun.. (4) Pachatel budiž potrestán pro z 1 o. e i n, byl-li již potrestán pro přečin nebo pro zločin předřazování, nebo byly-li činem jeho těžce ohroženy veřejné zájmy. Trestem je těžký žalář od j eď-npho do pěti let; při opětném odsouzení pro zločin od pěti do deseti let, za zvláště při-těžujících okolností od deseti.do d v a e e t i i et. (5) Vedle trestu na svobodě budiž uložen trest peněžitý od deseti t i s í o fc o r u na. ž do dvou milionů korun. P o zn. á m k y: Víz další y dodatku. 382 383 $ 8. (1) Kdo, vyK7Ív;!Jc mimořádných poměrů vyvolaných válkou, žádá částky zřejmě přemrštěné, nebo dává jí sobě nebo, jinému......po.ekytoyatl...,nebo slibovali jako n á j e m,nj3j5_m^ JÍM přímo nebo ňepHmo^Júlojeiľí.....žiyo;feiícb.,._.po; jřeb lidí -a domácích. zyjřat, anebo za propůjčení k stejným účelům sloužících věcí movitých, ať s osobními úsluhami a jinými úkony (poskytování stravy a pod.) nebo bez nich, potrestá se soudem pro přestupek tuhým vězením od č t r n á -e t i d n ů do šesti měsíc ů. (2) Vedla trestu vězení může býti uložen trest peněžitý od jednoho sta korun až do p a-desáti tisíc korun, (3) Pachatel bude potrestán pro prečin tuhým ?ězením od šesti měsíců do tří 1 et a na penězích o d jednoho tisíce korun až do pěti set tisíc korun, byl-li již jednou pravoplatně odsouzen pro předřazování, nebo převyšuj e-li neoprávněný zisk, jehož bylo neb mělo býti trestným činem dosaženo, dva tisíce korun. _ (4) Pachatel buď potrestán pro zločin, byl-li již potrestán- pro prečin nebo pro zločin předřazování, nebo byly-li jeho činem těžce ohroženy veřejné zájmy. ^ Trestem j e t ě ž k ý ž a 1 á ř o d jednoho do pěti let, při opětovném odsouzení n r o zločin od pěti d o d e s e t i> 1 e t, za zvláště přitěžu-jících okolností od deseti do dvaceti let. (5) Vedie trestu na; svobodě budiž uložen trest peněžitý od deseti tisíc korun* d.oj dvoru milionů konin. Poznámky: § 9.. ■íl) Kdo oři nákupů i lá zciziti. p ř e i á e í j i n li nebo. nepozaduje-P t- rweron cenu, neni-Ji redmexi- da\ f čom a ji a tt„ cena ^ ^ak tako^ é "'trebv. iež hod-poža^ot, non ce-niedně sta cm* il do- tu-let ě t i nro <>*vň nl^ykPui c°an, potrestá se soudem pro pře stu--p e k tuhým věz e n í m o d jedno h o m ě s í c e do jednoho roku. (2) Vedie trestu vězení může býti uložen trest peněžitý od jednoho ti s í c e k o r n n až d o jedno h o sta t i síce k o r u n. (3) Pachatel budiž potrestán pro přečin h ý m vězením od šesti m ě s í c ů do tří a na penězích od deseti t i s í c k o r u n do p set tisíc korun: a) byl-li již jednou pravoplatně odsouzen predražovaní, b) spácbal-li čin ve .velkém rozsahu. (4) Pachatel budiž potrestán trestem, uvedeným v § 7., odst. (4) pro ,zlocin,_ byl-li již jednou potrestán pro přečin nebo zločin předřazování. ■ (5) Úředně stanovenými cenami jest rezuměii ceny, uvedené v § 6.,. a prodejní ceny na trzích, které jsou prohlášeny za dovolené. § 10. (1) Kdo so s jinýnp smlmi \ á. by -využito bylo mímořádiVych noměrů vyvolaných válkou, prečin tuhým vězením, od tří měsíců do dvou let, spáehal-li čin ve velkém rozsahu. (í) Vedie trestu vězení lze uložili trest peněžitý do d v o u set t i e í o k o run. Porušení povinnosti, jež ukládá žřejniost návěstj._ § 15. . íl) 1. Kdo v nějakém .tiskopisu činí neb uveřejňuje n si věs t í, v němž někdo, neuved svého jména nebo bydliště (firmy a svého závodu), nabízí předměty polřehy nebo vybízí.....^„.nabídkám takových předmětů, 2. kdo v návěstí; jež jest uveřejněno v nějakém tiskopisu o koupi neb o prodeji předmětu potřeby neb o zprostředkování takových obchodů, orní údaje, jež mohou vzbudili omyl o osobě neb obchodních poměrech osoby, jež nabízí zboží nebo vybízí k nabídkám, anebo mohou vzbudili omyl^o množství pohotových zásob neb o jiných, důležitých okolnostech, - bude potrestán soudem pro přestupek vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců.: (2). Vedle trestu vězení může býti uložen trest-, peněžitý do dvaceti pěti tisíc korun. i ' . 88? i | -(3) Osoby, odpovědné podle tiskového zákona, nejsou povinny zkoumali pravdivost takových návěstí. Výměra trestů, * 16. * (1) Užití mimořádného práva zmírňovacího a přeměňovacího jest vyloučeno při odsouzení pro i trestní činy, uvedené v 2—5 a 7—12 tohoto zá- -! kona. Když se vyměřují tresty peněžité, jež sluší ] ukládati podle tohoto zákona, budiž přihlíženo ze- | jména k nezákonnému zisk u, jehož bylo nebo mělo j býti dosaženo trestným činem. (3) Doba náhradního trestu za nedohyt-í ný trest peněžitý stanovena budiž podle zaviněni Náhradní trest budiž vyměřen stejným druhem : trestu jako jest trest hlavní a nepřesahuji nej- •. v y jí š í hranice sazby, jíž bylo užito při vý- f měře trestu na svobodě, uloženého vedle toho, a ne- j smí býti delší jednoho roku. (4) tPokuty.a tresty peněžité uložené podle tohoto zákona připadají státu. Nároky soukromoprávně, § 17.' ■■ ! Odsoudí-li se pachatel, budiž jednání, podle volby poškozeného prohlášeno za neplatné nebo buď pouze snížena cena na příslušnou míru. Odsouzený 1 je v každém pří na d ô povinen dáti poškozenému úpl- né zadostiučinění. Konfiskace jmění § 18. (1) Bylo-li zločiny, spáchanými podle 7—11, za okolností, při nichž to pachatel mohl předvídali, způsobeno vážné nebezpečí pro veřejný po-- ■ 26* ' ,' 388 koj a řád, anebo poškodil-íi pachatel vědomě změny počet oeob nebo využil-li zvláště citelné tísně poškozeného, může sond vedle ostatních trestů vy-řknouti, že jmění odsouzeného propadá ve prospěch státu, (2) Stalo-li se tak, zavede příslušný c i v i. In í soud řízení podle obdoby pozůstalostního řízení, v němž byla podána přihláška dědická s výhradou právního- dobiodiní inventáře. Při tom má stát prá- * va a povinnosti přihlášeného -dědice. _ Odsouzenému.- a osobám, o než odsouzený jest povinen pečoyatL budiž ze jmění ponecháno tolik, kolik potřebují na j výživy a výehov-u, pří čemž budiž přihlíženo k vý-dělkové schopnosti odsouzeného i těchto oeob. (3) Ukáže-li se důvodné podezření, že je' zde "; některý z případů v, uvedených v odstavci prvém. . může sborový soud prvé stolice ve shromáždění Čtyř soudců již během řízení trestního a obrn ožením naznačeným v odstavci druhém opatrili, aby. j m ě u í obviněného byk> zatímně zabezpečeno, zejména může mu zapověděli. aby - svýmt jíněním nenakládal. Totéž opatření může učinit! lieh evní soud po vynesení rozsudku, v němž uznal na konfiskaci jmění obviněného. - (4) Takové opatření budiž ihned vyhlášeno na soudní desce, v novinách úředních a podle uvážení > soudu i v jiných, nebo jinýni vhodným způsobem. (51 Proti tomuto opatření není opravného prostředku. . i (6) Počínajíc dnem vyhlášení na desce soudní, jsou právní jednání obviněného o jeho jmění, pokud přesahují meze obyčejné správy, vůči státu b e zií Činná, nzná-li rozsudek na konfiskaci.- i Ztráta oprávnění živnostenského a dozor na výkon živnosti a hospodářství zemědělského. (11 Když ee trest ukládá, může být i též uzná po, i že živnostenské oprávnění se ztrácí na vždy nehrna určitou dobu, nebo jde-li o reálnou živnost, že se ' zapovídá její výkon na určitou dobu. 389 (2). Nevysloví dl soud ztráty živnostenského o-právnění, může nznati, že má být! zaveden dozor na výkon živnosti nejdéle na tři léta. . (3) Jde-li o zemědělce, může soud nařídili do-. zor na hospodaření výrobky jeho hospodářství nejdéle na tři léta. ■ (4) X<'i. opatření, označená v odstavci orvém s druhém,-může uznat i soud i tehdy, když odsouzen byl toliko zřízenec, zmocněnec, zástupce nebo jiný" orgán podniku. (5) Náklady spojené s dozorem hradí se z podniku, postaveného pod dozor. (6) Podrobná ustanovení o dozoru budou dána prováděcím nařízením, " Propadnuti § 20. (1) Když" se trest ukládá, lze v nálezu' vysloviti, že předměty potřeby, k nimž se trestní čin vztahuje, bez rozdílu, náležejí-li pachateli či nic, nebo výtěžek, propadají-ve prospěch státu. (2) Bezpečnostní úřady a. xířady, jimž náleží vyřknutí propadnutí, mohou k jeho zabezpečení, nařídit!, iaiby předměty potřebí7 nebo jejich výtěžek byly .zabaveny. Zabavené předměty potřeby mohou býti, pokud jich k účelům trestního řízení nemí nezbytně potřebí, i před ukončením trestního řízení zpeněženy účelným způsobem. Peníze buďtež' vhodným způsobeni uloženy a při. odsouzení vinníka propadají ve prospěch státu. Zákaz pobytu, vyhoštění a policejní dozor. 21. (1) Odsouzenému pro prečin nebo zločin předřazování může soud v rozsudku zakázali pobyt v určitém místě neb obvodu na čas nebo" na yždv, Je-li odsouzený cizinec, Vysloveno . budiž v těchto případech vypovězení z území republiky. 390 391 (2) Sond, odeu&uj.e pro pře čin nebo zločin prodražování, mříže vyšlo vit i, že dává pachatele pod policejní dozor. (3) Gbmezení vyřčená podle tohoto paragrafu přestávají, jakmile pomine platnost tohoto zákona. Právní následky odsouzení. § 22. Mimo následky odsouzení nastávající podíle platného práva spojeno je každé odsouzení pro některý čin, trestný podle 3—5 a 7—13, se ztrátou všeho práva volebního a volitelnosti. Uveřejnění nálezu. § 23. (1) Při odsouzení pro přečin nebo zločin předřazování označí se v rozsudku jeden nebo několik časopisů, v nichž nález má býti v každém jednou uveřejněn na útraty odsouzeného. Soud nařídí též, aby nález v obci, kde vinník bydlí, a obci, kde se trestného činu dopustil, byl veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen, (2) Při odsouzení pro přestupek předřazování budiž uznáno, - že rozsudek jest uveřejniti, vyža-duje-li toho veřejný zájem. Vedle uveřejnění v ča-apisech nebo místo něho lze nařídí ti, aby rozsudek byl veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen \ obcích uvedených v prvním odstavci. (3) Jsou-li pro to^ zvláštní důvody, budiž uveřejněno též odůvodnění rozsudku. Bučení majitele podniku za pokuty a za peněžité tresty. § 24. Za pokutu nebo za trest peněžitý, jenž byl pro přestoupení cen, uvedeiijch v § 6, anebo pro pře^-dražování uložen zřízenci, 'zmocněnci, zástupci, ne- í f Sir bo jinému orgánu podniku, rúči maj etník podniku, v němž byl trestný čin spáchán, nerozdílnou rukou' & odsouzeným. Majetníky podniku rozumějí se netoliko jednotlivé osoby, nýbrž i společnosti (sdružení osob) a právnické osoby. Přechodná a závěrečná ustanoveni. § 25. Páehá-li se i na dále neb opakuje-li se po začátku působnosti tohoto zákona činnost anebo čin, jenž byl trestný podle ustanovení dříve platných, budiž ustanovení tohoto zákoma použito též na ô i-n y dříve spáchané,! když nové právo jest přísnější. § 26. (1) Kde v tomto zákoně ustanoven jest trest věze mí, nastupuje v území kdysi uherském trest uzamčení (sátvory) nebo vězení, a na místě těžkého žaláře trest žaláře nebo káznice. (2)^ Pokus činů trestných, uvedených v tomto zákone, je trestný -y celém lízemí republiky. Článek II. Zákon tento nabývá xičinnosti sedmého dine po vyhlášení.*) , Článek III. Vykonali tento zákon ukládá se ministru spravedlnosti. T. G. Masaryk v. r. Tusar v. r. Dr. Veselý v. r. O soudech liekevních viz zákon ze dne 17. října 1919, čís. 567 sb. zák:, prováděcí nař. z 11. listopadu 1919, čís. 597 sb. zák. a o příslušnosti soudů těchto nař. z 11. listopadu 1919, čís. 596 sb. zák. Z literatury ]i novému zákonu lichevnímu viz »Práv.« 1919, str. 273, 296, 310, 370, 414 a 192-0 str. 32. *} Vydán 31. října 1919. 392 XIX. Nařízen! o zásobování obyvatelstva' předměty nezbytné potřeby : ze dne 24. března 1917 e. 131 ř. z.*) Předmět potřeby. Předměty potřeby rozumějí se v tomto naří-zení movité věci k přímému nebo nepřímému uspokojení životních potřeb lidí a domácích zvířat. . K předpisům těmto srov. zákon ze dne 28. května 1919, č. 299 sb- z. o lidových soudech cenových, pak nař z 21. srpna 1918, č. 261 ř. z. nař. z 26. května 1917, S. 235 ř. z., nař. 7. srpna 1915, č. 228 ř. z. Soupis zásob. § 2. L-Kdo má předměty potřeby v zásobě nebo pro .line je uschovává, je k zvláštnímu jemu svědčícímu vybídnutí politického úřadu povinen, do Jhůtv uředně stanovené, oznámili mu zásoby dle množství a druhu. Kdo má v uschování zásoby, náležející jiným, je kromě toho povinen udaťi opráv-něnee. . 2. Politický úřad může zásoby kdykoli prohiéd-nouti a n e byly-11 oznámeny nebo bvlv-li oznámeny nesprávná, zjistili je na útraty strany. § 3. 1. Zemský politický úřad je zmocněn, všeobecnými vyhláškami pro svůj správní obvod nebo jednotlivé jeho části nařídili případ od případu nebo •pravidelně se opětující soupisy zásob předmětů potřeby, . . 2. Při' tom lze' soupis zásob ve vyhlášce obme-ziti na jednotlivé kategorie osob povinných vy- *) Srov. 51. I. předcház. zákona o válečné lichvě! 39§ světlení d á ti, u nichž lze předpokládali větší zásoby. K takovému obmezení lze při uveřejnění vyhlášky zmocniti také politické okresní úřady. "(Dle % 4. politický úřad potrestá toho, kdo neučiní údajů na něm žádaných do stanovené lhůty, zdráhá se zodpovědět! otázky nebo je nesprávně zodpoví.) Zatajení zásob. 1. Kdo, nedbaje své povinnosti podati vysvětlení, úmyslně úřadu zatajuje zásoby předmětů potřeby, jež má nebo uschovává,-bude potrestán1 soudem pro přestupek v ě z e n í m od čtrnácti dnů až d q šesti měsíců. Vedle trestu vězení lze uložiti peněžitou pokutu a ž d o 5000 korun. 2. Kdo dopustí se uvedeného činu na zásobách, jichž hodnota převyšuje pět set korun, potrestá se pro přečin tuhým vězením od d v o u mě s-í-ců do jednoho roku. Vedle trestu vězení lze uložiti peněžitou pokutu až do 100.000 k o v u n. 3. Témuž trestu jsou podrobeny osoby; • ež jednají v zastoupení -osob k vysvětlení zavázaných a dopustí se takového zatajování. (§ 6, a 7. o požadování předmětů potřeby, pro-vQzovacíeh předpisech a náhradě.) 1. Nakupovati potraviny a pícniny za příčinou dalšího prodeje a obchodu těmito předměty je od 1. července 1917 dovoleno jen tomu, jemuž od doby počátku platnosti tohoto císařského nařízení bylo uděleno zvláštní povolení politického okresního úřadu. Okresní úřad uděluje povolení dle volného uvážení, může je udělili také s podmínkami neb obmezeními nebo je zcela odepři ti. Zemský politický úřad .může povolení kdykoliv odvolali. 2. Ministr obchodu může předepsali, že i nákup jiných předmětů potřeby k dalšímu prodeji a obchod těmito předměty potřeby smí se díti jen na základě zvláštního povolení. .'..•.,•"' 394 895 .3. Předchozí xistanovení .neplatí: a) pro úřady a jiná místa, na něž byl úředně přenesen úkol obstarávali a rozdelovati předměty potřeby; b) pro prodej předmětů vlastní výroby výrobcem a pro prodej drobných obchodníků spotřebo-vatelům, pokud to není předepsáno o jednotlivém zboží zvláště ministrem obchodu nebo pokud přichází y úvahu potraviny a pícniny, ministrem pověřeným správou úřadu pro vyživování obyvatelstva! [—] § 11. Kdo jedná proti ustanovením 6., 9. nebo 10., vztažmo proti opatřením podle nich vydaným, bude potrestán politickým úřadem peněžitou pokutou až do deseti tisíc korun nebo vězením až do šesti měsíců, pokud čin není podroben přísnějšímu trestu. ťmyslné porušení dodávkové povinnosti. $ i2. . ■ " , ■ :;; . . 1. Kdo úmystoě porosí povinnost vyráběti nebo dodávali předměty potřeby, založenou na úředním příkazu, uděleném podle ■ § 48. ■' ■ 1. Když se trest ukládá — vyj mouč činy trestu ó dle 39. a 40. — lze v nálezu vyřknou ti, že předměty potřeby, k nimž se trestný čin vztahuje, bez rozdílu, náleže j í-li pachateli či nikoli, nebo výtěžek propadají ve prospěch státu. 2. -Bezpečnostní úřady a úřady, jimž naježí vyřknouti propadnutí, mohou k jeho. zabezpečení na-říditi, aby předměty potřeby nebo jich výtěžek byly zabaveny. 3. Nemohou-li předmětytpotřeby nebo jich výtěžek býti dopadeny, lze místo, na propadnutí na-léz-ti na peněžitou pokutu až do výše hodnoty předmětů potřeby nebo. jich výtěžku. Peněžitá pokuta buď vyřčena v trestním nálezu, nelze-li ^však propadnutí vyřčené již provésti, ve zvláštním usnesení. Proti usnesení vyhrazuje se odsouzenému, v soudním řízení též veřejnému žalobci stížnost do osmi dnů v. Náhradní trest za peněžitou pokutu uloženou vedle trestá vězení a náhradní trest za peněžitou ni.Vrr.tin. naetn-nuje iia místo, propadnutí smějí dohromady nejvyšší výměru. uloženého trestu, vezení převyšovali jen o polovici a nesmí nikdy činiti více než osmnáct měsíců. 4. Propadlých předmětů potřeby nebo výtěžku z nich použije stát k zásobení obyvatelstva. Ztráta živnostenského oprávnění.: V ■ § 44. . v ... _ Když se trest ukládá — vyj m ono činy trestné dle 39. 'a 40. -~ může býti též .uznáno, že živno- stenské oprávnění se ztrácí navždy nebo na určitou dobu, u reálné živnosti, že se zapovídá její výkon na určitou dobu. Uveřejnění nálezův. § 45. 1. Při odsouzeních pro přečin nebo zločin pře-uirŠťování cen oaniačí soud v rozsudku jeden nebo několik denních nebo týdenních listů, v nichž nález má býti v každém jednou uveřejněn na útraty odsouzeného.- Soud nařídí také, aby nález v obcích, kde vinník bydlila kde se trestného činu dopustil, byl veřejně vyvěšen. 2. Při odsouzeních pro přestupek: přeinrŠtování cen. buď uznáno, že .rozsudek je n veřej niti, vyžadu-je-li to veřejný zájem. Vedle nebo místo uveřejnění v denních listech nebo týdenních listech lze naříditi, aby rozsudek byl veřejně vyvěšen v obcích v prvním odstavci uvedených. 3. Jsou-li pro to zvláštní důvody, buďte uveřejněny- také důvody rozsudku. 4. Také politické úřady, trestajíce dle § 19. uu> hou naříditi, aby nález byl na útraty odsouzeného uveřejněn v denních nebo v týdenních listech a veřejně vyvěšen v obcích, kde vinník bydlí a kde se dopustil trestného činu. Viz výnos min. sprav, ze 14. června 1919, č. 13.681 (vest. č. 7) k ^ 261. a 270, tr. ř. Právní následky odsouzení. § 46. Právní následky, jež dle zákonů nastávají při odsouzení pro přestupek podvodu, nastanou také při odsouzení pro přestupek nebo přečin přeanršťování cen. Policejní dohled. I 47. I. Je-li kdo odsouzen pro přečin přemtrštbvání e«n, může politický okresní úřad a v místech* M# Trestní ZÄkon 6. vy d. gg 408 408 ja seměpaiiiSÉký policejní úřad, tento úřad dáti jej aia dobu až k nastoupeni a na dobu ;po odpykání trestu vězení pod policejní dohled a. účinky v § 9. zákona ze dne 10. května 1878, Z. S. č. 108, dotčenými, nebo mu k pobytu vykázati určité místo, jehož bez úředního povolení nesmí opustiti. % Při odsouzení pro zločin přemrštování cen buď jedno z obou opatření vždy nařízen o, 3. Telegramy,, psaní a jiné zásilky poštou neb telegrafním úřadem došlé smějí těmto osobám bytí, vydány jem po nahlédnutí bezpečnostním- úřadem. Tento úřad může u osob, jimž k pobytu je vy; kázáno místo, provésti kdykoli domovní a osobní prohlídku. 4. Policejní dóMed a povinnost, určité místo ne-opouštěti, a to i s tím spojené, pod. č. 3. uvedené zvláštní účinky pominou, jakmile* toto nařízení pozbude platnosti. Úřad může tato opatření již dříve zrnšiti, není-li již třeba obávati se, že odsouzený brade nadále ceny přemsršťovati. Předpisy o řízení.*) % 48. Proti opatřením, učiněným podle 2., 3., 6., 8., 9., 14., č. 2. a 3., 15., ô. L. a 18. politickými úřady a •podíle § 15., 5, 2., obcí tržního místa,, nepřipouští^ se odvolání. Představenému politickému úřadu r však zůstává vyhrazeno, všechna opatření z moci úřadu přezkoumati a, je-li třeba, vydati potřebné pokyny. ;§ 49/ -U přestupků, spadajících v obor působnosti po-Mtiických úřadů, mohou dle ministerského nařízeni ze dne 1. března 1915, Z, Ř, č. 49, býti vydána trestní opatření bez předchozího řízení. ■■*) Príslušnosť lichevníeh sondu upravena nař. z 11. list. 1919, 5. 596 Bb. zák, zejména i pro správní přestupky ^ 4., li , lí.'i 16., 40. a 41. tohoto nař. 6. 191. ř. z. H í 50. 1. V případnoeteeh §. 20. buď s oznámením stavu věci vyžádáno dobré zdání příslušné úřadovny pro zkoumání cen 26.) o tom, zda cena, kterou pachatel žádal, ©obě nebo jinému poskytnouti nebo slíbíti dal, byla zřejmě přemrštěná, v Dobré zdání buď v pří pádnostech č. 2. a 8. § 20, vyžádáno ještě dříve, než je žaloba vznesena, a to státním zástupcem, nekonají-li se soudní šetření. ~ ^Ivoná-li se v přeetupkových věcech předch-zí šetření, vyžádá si státní, zástupce nebo soud "také tuto dobré zdání již průběhem těchto předchozích vyhledávání. - 2. Státní zástupce a soud nejsou povinní, vy--žádati si dobré zdání, když přerarštěnost ceny je nade vše Jasná, když sond zná názor úřadovny pro zkoumání cen již z dobrých zdání, jež byla dána v jiných trestních věcech, nebo když by dobré zdání z jiných důvodů bylo zřejmě zbytečným nebo bezúčelným. 3. Když se vyžaduje dobré zdání, buď úřadovně pro zkoumání cen určena, lhůta, jež v obyčejných případnoeteeh .nesmí přesahovati osm dní. Ncdo-diží-li se lhůta, ( pokračují státní zástupce a soud v trestním řízení a ukončí je bez dalšího čekání. 4. Jsou-li tu předpoklady pro _ zkoumání ceny obuvnického zboží soudem dle ministerského nařízení ze dne 9. března 1917, Z.. íi. č. 94, buď soud pro zkoumání cen požádán, aby podal dobré zdání. Ustanovení č, 2. a 3. buď Šetřeno i při. vyžádání takového dobrého zdání. . § 51. V případnostech tohoto nařízení lze ve prospěch, a na újmu obžalovaného vznésti odvolání proti rozhodnutí soudu o užití vedlejšího trestu a pro jeho výměru, rovněž i pro výměru náhradního trestu za peněžitou, jako vedlejší trest uloženou nedobytnou pokutu nezávisle na předpokladech v druhé větě § 283, tr. s. ř. uvedených, ä6* 404 Ručení majitelů podniků za peněžité pokuty. § 52. Za 'peněžitou pokutu, jež byla uložena pro přestoupení cen v § 19. uvedených nebo pro přemršto-vání cen proti zřízencům, zmocněncům, zástupcům nebo proti jinému orgánu podniku, ručí majitel podniku, v němž byl trestný čin spáchán, nerozdílnou rukou e odsouzeným. Ručení vztahuje se též na peněžitou pokutu, jež nastoupí na místo propadnutí, i Majiteli podniků rozumějí se netoliko jednotlivé osoby, nýbrž i společnosti (společnosti osob) a 'právnické osoby. § 58. - Majitel podniku bud! k jednání, v první instanci obeslán; oprávněn je, přednésti skutkové^ okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení jeho ručení, a einiti návrhy. Ručení buď vyřčeno v nálezu a výrok buď odůvodněn. Majitel podniku může proti nálezu, jímž se prohlašuje jeho ručení, vznésti odvolání. V soudním řízení může se veřejný žalobce odvolati, ne-bylo-li ručení vyřčeno. Ohlášení ia provedení odvolání proti soudnímu rozsudku, podání vývodu a další řízení řídí se dle předpisů trestního soudního řádu o odvolání v otázce trestu. . Peněžitá pokuta buď na majiteli podniku vymezena dle předpisů, jež platí pro- vymezení trestní ■pokuty na odsouzeném. Promlčení přestupků trestaných politickými úřady. § 54. 1, Trestné činy, jež jsou v tomto nařízení přikázány politickým úřadům k potrestání, promlčují se do roka. Promlčení počíná se okamžikem spáchání trestného činu. 2. Totéž platí o trestních činech, přikázaných v císařském nařízení ze dine 21. srpna 1916, Z. ÍĹ ě. 2-61v o zásobování obyvatelstva předměty nezbytné potřeby, politickým okresním úřadům k potrestání, nejsou-li při počátku platnosti nového práva ještě , promlčeny. p . • Beztrestnost. j ■ § 55. . Udá-ii někdo pří prvním soupisu některého ; předmětu potřeby, provedeném podle tohoto císař- ! skéliO1 nařízení své zásoby 'správně, nesmí proti němu trestní řízení pro čin, spáchaný před počátkem platnosti tohoto císařského nařízení a trestu I podrobený dle zákonných předpisů o předmětech potřeby ve válečné době vydaných, když byl tento i čin důsledkem jeho správných údajov objeven. I Beztrestnost pro přestoupení § 19. a 20. (do 28. října 1918) , zaručuje při splnění jistých podmínek {% 13.) též zákon ze dne I 28. května 1919. č. 299 sb.. zák. Spolnpůsobnost obci § 56. Obce jsou povinny spolupůsobití při provádění tohoto císařského nařízení. 57.—62. Přechodná a závěrečná ustanovení.) -; 406 3Q_. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 27.. června 1919? č. 354 sb. z. o úpravě obchodil obilím a mlýnskými výrobky. Podle zákona ze dne 24. července 1917, iz. ř. č. 307 a uher. zák. ěl. LXIII z roku 1912 a čl, L z r. 1914 se nařizuje: O zabavení, U : - Obilí sklizně r. 1919 v oblasti československého státu jest ve prospěch státu zabaveno tím okamžikem, kdy se "oddělí od orné půdy. Smlouvy, kterými ©e prodává sklizeň obilí úhrnem, nebo budoucí sklizeň za určitou cenu 1276. ob. z. obě.), ©e. zakazuií a jsou neplatný. Za obilí podle tohoto nařízení se pokládají: pšenice. Špalda, žito, souržiee (přirozená směs pšenice a žita neb ječmene), ječmen, ove-\ kukuřice všeho druhu (též kukuřičné palice), dále emě&ka všeho druhu těchto plodin (včetně zadiny). Držitelé obilí jsou povinni pečovati o jeho zachování. ■ - ' ' ■ § 2. Zabavení má ten_ účinek, že zabavené předměty (§. 1.) nesmějí »e ani zpraeovati, ani spotřebovali, ani zkrmiti, ani dobrovolně nebo nucené zciz:íis pokud to '-e'i tímto nařízením nebo zvláštními předpisy povoleno. Tuzemské . obilí nesmí se kupo váti nm^ prcci á-visti a to ani v době, kdy zabavení ještě nenastala* ■ " ■ Právní jednání, jež se příčí těmto zákazům. . .407 M . Ustanovení o trestech.-. / $ 88. ■ . ^ 1. Kdo zúmyslně úřadu zatajuje zásoby obilí a mlýnských výrobků z něho získaných, jež má v ■; držení nebo jež uschovává, * 2. kdo ziímyelně poškodí, zničí, odstraní nebo .neprávem zpracuje, zkrmí nebo. zeá_í zabavené zá- •j' echy obilí nebo mlýnských výrobků z něho získa- ných, ■ . Ic^i a. kdo obilí, jako osev přenechané, nebo k tomu xičelu nabyté, zvanyslně I- úěeJu tomuto nepoužije trestá se soudem pro přestupek vězením od í_týdne až do 6 měsíců. Mimo trest, vězení lze uložiti peněžitou pokutu až do 2000 K; 4, kdo proviní se uvedenými Činy u' zásob, jejichž hodnota převyšuje 500. K, buď potrestán pro pře čin tuhým vězením od 1 měsíce až do 1 r o k u. Mimo trest vězení lze uložiti pokutu T- peněžitou, a ž do 20.000 E. . ... ; § 34 . .■' - " 1. Kdo úmyslně, nabude neb sprostredkuj e na-. í bytí takových zabavených zásob obilí neb . získaných „ něho mlýnských výrobků od někoho, kdo není oprávněn je zeiziti; ■ 2. kdo, neomluviv m náležitě, neučiní během stanovené lhůty údajů, žádaných od něho při sepsání zásob, kdo zdráhá se zodpověděti otázky jemu dané, nebo je zodpoví nesprávně; ť r 3. kdo odpírá zmocněncům úředním, neb Stát- ního obilního ústavu vstup od svého podniku, svých zásobáren, neb jinýeiV místností, nedovolí nahléd-í noutive své hospodářské neb obchodní záznamy, .; ^nel) odepře dáti vysvětlení neb učiní vysvětlení . nesprávná; ' 4. kdo; nemaje důvodné piučiny, odpírá přijmouti .úřad důvěrníka, í% 1,4,) neb odpírá •■ takový;- úřad dáie'vésti; ....... .... 408 409 5. kdo vykonávaje tento úřad, neprávem prozradí seznané soukromé poměry neb obchodní tajemství držitelů zásob; 6. zmocněnec Státního obilního ústavu nebo držitel mlýna neb jiného průmyslového nebo živnostenského podniku, jenž povinnosti na něho přenesené poruší, nebo jich nedbá, obzvláště onen komisionár, ^který o své újmě bez -příkazu Státního obilního ústavu disponuje obilím neb mlýnskými výrobky; ■ ' ■ 7. železniční zaměstnanec, který přijme k dopravě zásilky obilí neb mlýnských výrobků bez dopravního osvědčení nebo jinak zúmyslně nebo vědomě spolupůsobí při dopravě zásilek, jež nejsou krs^ty dopravním osvědčením, trestá se okresním politickým úřadem pokutou peněžitou až do 20.000 K. nebo vězením až do 6 měsíců, \ \ % 35. Všechny jiné přestupky tohoto nařízení nebo předpisů na^ základě/ jeho vydaných trestají se okresním politickým. úřadem pokutou -peněžitou až do 10.000 korun nebo vězením až do tří měsíců, z& přitěžujících okolností však peněžitou pokutou ä ž á o 20.000 korun nebo vězením až d o š e-sti měsíců. Na Slovensku přísluší etíhati Veškeré, činy trestné proti předpisťmi tohoto nařízení 53, a násl.) a činiti jinaká soudu vyhrazená opatření adiruinisteativní vrchnosti policejní. % 36. Při odsouzení dle f 33.,. § 34. ě. 1.. a § 35.^ ke též nalézti na ztrátu živnostenského oprávnění. '' § 37. Podnikatelům .zemědělským, když byli odsouzeni podle § 33.. nebo pro některý přestupek, r který se trestá dle § 35.. může zemský politický úřad ode- jmouti právo vyhrazené v % 8., šiviti se obilím vlastní sklizně. O stížnosti proti tomu podané rozhodne ministerstvo pro zásobování lidu. % 88. ^ V příčině přestupků, spadajících v obor působ- " nosti politických správ, lze podle min. nařízení ze dne 1. března 1915, č. 49 ř. z., vydati bez předchozího ^ řízená trestní opatření. O propadnutí a opatření k zajištění. - _ - • v" 'i ■ Je-li uložen trest podle § 33., může soud předměty (§ 1.), na něž se trestní čin vztahuje, nebo výrobky proti zákazu z nich získané neb výtěžek z těchto předmětů (výrobků) prohlásiti za propadlé ,_ ve prospěch státu. V Nelzedi stíhání nebo odsouzení určité osoby íprovésti, lze rozhodnout: o propadnutí samostatně. ] O řízení platí předpisy § 20. zákona ze dine 16. led- na 1896, č, 89 ř. z. z roku 1897. .$ 40. Politický okresní úřad,. ukládaje trest podle | 34. neb 35., může v náleze vyřknoiiti, že před- j mety (§ 1.), na něž se trestní čin vztahuje'.nebo ) výrobky proti zákazu z nich získané neb výtěžek z těchto předmětů (výrobků), propadá ve .prospěch i státu. _ ■ 1 iv - Jedná-li se o Éřeimou proti zákonnost, na niž jest stanoven trest dle 34. nebo 35., může poli; tichá okresní správa be zohledu na to, zdali je proti určité osobě zavedeno řízení trestní, vyřknouti propadnutí. v '1.41. ■ Politické okresní a etátni policejní úřady, a jdie-lá o propadnutí dle § 39., také soud, mohou 410 k zajištění propadlých předmětů (výrobků), nebo výtěžků a nich uěiniti potřebná aajištovaeí opatřeni : § 42. Zajištěné předměty' (výrobky) mohou, vznika-□ x—li jich uschováním náklady nebo je-li tu nebezpečí zkázy, býti úřadem k zajištění oprávněným, zcizeny ještě před prohlášením propadnutí. Pokud jde o propadnutí dle §p 39.. náleží však toto oprávnění politickému okresnímu úřadu nebo státnímu policejnímu úřadu jen v pilných případ-'uosteeh. Výtěžek buď v těchto případech uložen u soudu a nastoupí v příčině propadnutí na má sto propadlých předmětů. § 43. Z rozhodnutí a opatření, vydaných politickým okresním nebo státním policejním úřadem podle 40., druhého odstavec, 41. a 42., nelze se odvo-lati. Pouze v případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo pro zásobování lidu promiinouti propadnutí zásob, § 44. Propadlých předmětů neb výtěžků z nich použije stát k zásobení obyvatelstva. XXI.. . . Zákon o tisku, ze dne 17. prosince 1862,t.4_6 Jíš. ,zák. ua r. 1863. č á é t k a první. Ustanovení obecná. II. Éád tiskový zavedený patentem z"27. května 1852 i s nařízeními k němu ee vztahujícími, jež. vydána jsou později, zrušuje ee a pro příště spravovali ee má užívání tisku jedině tímto zákonem o tisku a zákony trestními platnými, pokud ob v nich nařízeními níže danými nijaké zrněny nečiní. _ Úřady, rada říšská, sněmové a výborové zemští 'nejsou ve příčině oněch tiskopisů, jež dle působnosti ©vé zákonem jim svěřené vydávají, vázáná předp;ey druhé části tohoto zákona. Srov. spis Dr?1. Jos. Sládečka, »Tiskové právo trestní a policejní* Praha 1899. Svobodu tiskovou zaručuje 51. 13 zákl. zák. stát. z 21. pros. 1SÍÍ7, č. 142 ř. z. a ěl. 11 zák. z 21. pros. 18(!7, 5. 144 ř. z. a (>l. VI. A. tr. ř., jímž nařízeno, žě o všech zločinech a přeeineeh spáchaných obsahem tištěného spisu přísluší rozhodovali soudům porotním. Zastavení působnosti soudů porotníeh na dobu roku (od 9. června 1919 počínajíc) nařízeno nař. vlády ěeskoslov. republiky z 6. června 1919 ô. 301 sb. z, (Viz i z téhož dne č. 296 sb. z.) ' O povinnosti biskupů, předložití výnosy své zemskému polit, úřadu viz zák. 7. květ. 1874 č. 50 ř. z. Také při deliktech tiskových použiti se musí předpisů zák, trestního o mimořádném právu zmírnění a záměny trestu: rozh, 4. dee 1902, 6. 2748. Podobně rozh. z 12. ún. 1901, 6. -2566. ' " Ustanovení tohoto zákona, vztahují se též k osobám pod vojenskou mocí soudní postaveným, však ■bez- újmy_ zvláštních předpisů těmto osobám ve příčině disciplíny vydaných. '' ľ, 412 413 Viz nař. vlády ô.-í. r«p. z 6. * 10, černia 1918 6. 297 a 302 sb. zák. a zrusovací nař. ze dne 4. února 1920, ě. 62 sb, zák. Právo spisy tisknouti, je vydávati a obchodovat! jimi, upraveno zákony o živnostech průmyslových, Každý má však na vůli, spisy, jež edělal buď sám neb které sdělal dle svého rozvrhu samostatného přičiněním jiných, sám vydatí a prodávat! je na vlastní účet buď ve svém obydlí nebo v jiné místnosti výhradně k tomu určené. Nežli se však, taková místnost otevře, oznámeno to budiž prvé úřadu bezpečnosti. Kdo by toho opomenul, pokutován za to buď jako za přestupek 20 a ž 200 korunami. Právo, vydávat! tiskem spis periodický (§ 10.), zahrnuje v sobě též právo jej prodávati. Kromě toho může zemský úřad politický povo-iiíti do odvolání v okresu zvláště Určeném jistým osobám prodej periodických spisů tištěných, a úřad bezpečnosti toho místa může týmž způsobem povolili prodej knih školních, kalendářů, obrazů svatých, modliteb a knih modlitebních. Zákon z 9. července 1894, čís. 161 ř. z. 2. Povolení k prodeji periodických tiskopisu, o jehož' udílení jedná se v % 3. odstavci 5. tiskového zákona, a jež vyhrazeno jest zemskému politickému úřadu, nemůže při tuzemských periodických tiskopisech odepřeno býti tomu, kdo dle předpisů, živnostenského řádu jest oprávněn k samostatnému provozování svobodné živnosti. Povolení platí pro místnost úřadu oznámenou, určenou ku provozování prodeje, a pro všechny tuzemské periodické tiskopisy itřadu oznámené. Povolení může odvoláno, býti toliko pro takové důvody, z nichž úřad podle živnostenského řádu odejmouti -může oprávnění ku provozování živnosti svobodné. § 3. Máli býti prodej tiskopisů vykonáván pevně stojícími nebo pohyblivými automaty, necht zemský politický; úřad schválí seznam tiskopisů ku prodeji ustanovených. Na automate musí býti uveden seznam tiskopisů v něm obsažených, obecenstvu přístupných. (Viz rozh. z 22. ledna 1901, č. 2556 o prodeji jiných nežli školníeh knih v závodě papírnickém a $ 23. tisk. zák,). . (Trhovec, který prodává spisy tištěné, neznalostí předpisů živnostenských omlouvali se nemůže (rozh. 8. květ. 1891, č. 2873). Srov. $ 62. živn. ř. a nař. min. vnitra z 10. září 1874, č. 13.310. — Viz též § 233. tr. z.) Knihtiskařům, knihkupcům a jiným majetní-kům některé živnosti [—] může se kromě připadá, | kdy se vykoná nález trestní, pro rušení obecných \ zákonů trestních nebo berničních, odejmouti prá- vo živnosti toliko tehda: a) když živnostník takový pro obsah spisu po živnostenskú tištěného, vydaného nebo rozšířeného, vin/ným nalezen byl zločinem, nebo když za příčinou spisu takového dle obecného trestního_ zákona 'nebo pro 'zanedbání náležité pečlivosti & jpožoirnosti během dvou let třikrát vinným nalezen byl prečinom nebo pře-stupikem; b) když živnostník takový nebyl odsouzen páro obsah spisu tištěného, nýbrž pro nějaký j i n ý I ô in [—] 'a když dle povahy živnosti a dle po- y váhy vykonaného činu trestuhodného za těch t okolností jest se obávati zneužití živnosti, kdyby se dále .provozovala, Ve_ případech dotčených v odstavci >a), může právo živnosti odejmouti jedině soud, jenž. rozsudek vynesl, a to krom zvláštních případů toliko na rok, ale jestliže by některému živnostníku výše jme-n.var é inu koncese k živnosti byla již jednou na čas odňata, a on se dopustil něčeho, co v odstavci a)- uvedeno, může mu živnost na vždy odňata býti. Ve - případech však, uvedených v odstavci b), j může právo živnosti odejmout! úřad živnostenský l a tio na určitý čas, na vždy však toliko ve třech j měsících, počítajíc od toho dme, kdy nález, jímž i vysloveno odnětí živnosti, nabude moci práva. 1 (O odsouzení podati má soud zprávu úřadu živnosten- I skému: min. nař. ze 7. ún. 1885, č, 147.6 věst. č. 14.) * 4.. VŠe, co v tomto zákoně nařízeno o spisech tištěných, vztahuje se netoliko k věcem tištěným listem tiskařským, ale také k plodům literatury a 414 416 umění rozmnoženým jakýmikoliv prostředky mechanickými nebo chemickými. Též na výrobky fotografické vztahují se předpisy zákona o tisku (min. nař. 27. dub. 1864, č. 7653); srov. sleduj, dodatek o právu původcovskéni a rozh. z 3, led. 1901, č. 2531). O hektogralickém dopisu viz »Právník« 1914 str. 865. $ 5. Kde v tomto zákoně uležena jest tiskaři nějaká povinsicel nebo zodpovědnost, rozumí se tím nia-jetník tiskárny 'anebo, zřídil-li majetník ku správě tiskárny správce úředně schváleného, rozumí ©e tento správce. Je-li zřízfcti takový správce, ukládány buďte jemu pokuty peněžité i vězení, peněžité pokuty vždy pod závazkem majetníka tiskárny.^Měkv-li by ďle zákpnia odňato býti právo živnoeti, může se tak stati jen tehda, když přestupek vykonán byl 6 vědomím majitele tiskárny 'a když tento přestupku mohl zabrániti. Je-li přestupkem vinen odpovědný správce tiskárny, tedy budiž vyřknuto, že má být i od provozování živnosti odstraněn. Uvedená zde ustanovení vztahují ©e také k závazkům >a zodpovědnosti, kteréž v tomto zákoně uloženy nakladateli, § 6. Za rozšiřování pokládatí lze po smyslu tohoto zákona jen odbyt; prodej nebo rozdáváni tiskopisů, též přibíjení, vyvěšování anebo vylézaní .-•]': v: ú takových na veřejných m Mech, ve čtenářský oh spolcích, půjčovnách knih atd.. (Rozšiřováním míněno úmyslné jednání, jímž poskytnuta mnohým osobám možnost, seznati takovýto J vadný spis <§ 4. — rozh. 13. břez. 1886, č. 13.588, z 1. bfez. 1904, č. 2979 a j. v.) na př. i vyložením obrazu ve výkladní skříni (rozh, 22. dub. 1893. č. 2760); ale tím, že vyložen tiskopis^ proto, a»y kdokoliv si ho vzíti směl,' aniž má povinnost ho' vrátili, nedopouští se pachatel pouze rozšiřování ve smyslu V 6. tohoto zák., uvbrž také dle '$ 23. tisk, zák. {rozh. 16. břez. 190U, č. 15.614; srov. rozh. 16. květ, 1899, e. 7630 a ze 7. pros. 1899 G. 12.349); srov. i $ 17. tisk, zák.)________________ Poznámky: Za periodický t i e k o p i e pokládá se ten, který' se vydává alespoň jednou za měsíc třeba i v období nestejném, Tím však nejsou míněny spisy po částech vydávané, které činí celek o sobě. Za .část náležející k listu nebo sešitu pokládána bud každá příloha, která se zároveň s ním vydává a neprodává se zvláště o ©obě v předplaceni Chtěl-li by však kdo vydávat listy j akékoliv, které dle -znění svého jsou periodickými tiskopisy 0 ©obě a prodávají se zvlášť o sobě v předplacení, pak povinen bude vy plni ti vše to, co v příčině vydávání periodických -tiskopisů zákonem nařízeno 1 tehda, když by takové listy vydávány byly na ■k jinému periodickému tiskopisu titulem, pod kterým, vydáván jest způsob příloh anebo s týmž tento tiskopis. K pojmu p e r i o d i c k é h o tiskopisu vyžaduje se, aby z něho i patrno bylo (číslováním, titulem společným a pod.), že skutečně i další oíslo nebo sešit v onom čase (jednoho mčsíce) budou vydány (rozh. 14, září 1866 č. 8375 a min. vynos z 25. vin. 1S85, č. 3034); tržní zprávy sem nepatří (min. výn. 25. ún. 1885, č. 3034).' . - Zvláštní vydání nepravidelně a odděleně vyšlé příležitostně není součástí listu, a platí o něm ustanovení § 17. tisk. zák. (min. výn. 30, čce 1870, ě. 9140 a z 29, břez. 1882, č. 4831). Tak i další vydání pozměněné, dle rozh. 7.- 20. pros. 1901, č. 2691. . Zprávy a pod. přiložené k periodickému tiskopisu bez vztahu k němu, co listu hlavnímu, nejsou listy periodickými a rovněž musí dle § 17. zák. o tisku 24 hodin před vydáváním státnímu zastupitelství (úřadu bezpečnosti) býti předloženv (min. výn. z 25. dub. 1885 č. 7098. — Srov. rozh. z 5. -říj. 1904, č. 2998). Příloha i list hlavní musí tedy býti od stejného podnikatelstva (nakladatele, vydavatele, redaktora) a spojitost jich na obou musí býti vyznačena, jinak se i příloha pokládá za list samostatný (rozh. 29, břez. 1890, č. 4818 a min. výn. 12. břez. 1891', č. 4210, co do beletristických a illustrovaných příloh i výn. z 5. ún. 1896, č. 3980 ä z Í3. květ. 1896, č, 9922). [% 8.] í 416 Částka druhá. Předpisy k zachování pořádku ve věcech tiskových. § 9. Na každém tiskopisu uvedeno _ budiž _ jméno místa, kde jest tištěn, jméno (firma) tisk_aře a nak la dat ele, nebo jestli- to spis periodický, na místě jména, nakladatelova jméno vyda-v a tele. Poslednější uvedeno budiž alternativně červ. 1s9g, č. 6696). (i-ozh. 0. Tohoto z á vaz k u sprostě n y jsou j en takové výrobky tisku, jež se vydávají pouze pro potřebu živnosti a obchodu nebo domácího a společenského života, totiž formuláře, ceníky, navštívenky atd. Předběžné oznámení periodického listu, jímž sc ve známost uvádí program listu a pod., nespadá pod ustanovení 2. odst. ^ 9, zák. o tisku (rozh. 12. ěna 1900, č. 8364). K odst. 2. viz též i rozh. 10. října 1899, č. 15.052 a z 16. květ. 1899, ě. 7693; o pohlednicích rozh, 5. dub. 188!), ě. 5009 a ze 17. pros. 1901, 6. 2679. — Viz i rozh. z 5. říj. 1904, ě. 2998. (• Na každém listě (Čísle) 'nebo sešitu periodického tiskopisu má mimo to býti také jméno alespoň jednoho z o d p o v ě d n é h o- r e-d-a k tor a, - Nečiní se tu rozdílu, zda označen redaktor jako zodpovědný čili nie, ale ovšem nutno za redaktora oziiaěiti osobu tiskopis skutečné redigující (rozh. 4. března 1892, ě. 141 a z 27. října 1879, č. 6489). . Jmenování osoby jen nastrčené místo skutečného redaktora tu nestačí (rozh. 28. dub. 1888, č. 1580). NešetřiWi by tiskař nařízení tohoto paragrafu, pokutován bud za to jako za přestupek'40 až 400 K, kdo by pak vůbec vědomě něco nepravdivého udal, potrestán bud -za to j alko za přečin touž pokutou a _kromě toho vězením jednoho týdne až i jed ii oho měsíc e. Nelze se v takovém případě ani tím omlouvati, že tato nepravdivá udání shodují se s oznámením podle § 10. učiněným [rozh. 25. květ. 1894, o. 3503). Stačí však, oznaěeuy-li údaje $ 9. předepsané na povinném exempláři třeba inkoustem (rozb. 12. květ. 18S2-, ě. 3504. --• Srov. opačný názor v rozb. z 24. dub. 1902, č". 2717!). — Srov. min. nař. 3. srp. 1890, ě, 160 ř. z. 417 a. z 3. dub. 1876, ě. 4162. — Srov. i pozn. § 11. zák. o tisku; o konkurenci § 9. s §. 11. odst. 2. srov. rozb. z 1. led. 1900, o. 2433. Promlčen í přečinfi a řestupků proti těmto předpisům pořádkovým řídí se dlo ^ 27. zák. o tisku (rozb. z 29. list. 1901, ě. 2678). " V. 10. Kdo chce tiskem- vydávati periodický spis, oanam to prve státnímu zástupci a císařskému úřadu bezpečnosti toho okresu, v němž jest ono místo, kde se má spis vydávati. V tomto oznámení budiž uvedeno: 1. nápis (titul.)" spisu periodického-, doby, ve kterých se bude vydávati, a přehled věcí (program), které bude 'obsahovali; 2. jméno a bydliště zodpovědného redaktora a mělo-li by se jmenovat! na listu redaktorů několik, budiž udáno jméno a bydiliště všech a vůbec -vše to, čeho se dle prvního odstavce § 12. tohoto zákona na redaktoru vyhledává; 8. jímáno a bydliště tiskařovo a tak i jméno a bydliště .nakladatelovo, není-M nakladatel zároveň vydavatelem. Snilčí-li se. že a á s t tiskopisu jinde se tiskne, trestno to také (rozh. ze 17. jiros. 1909, č. 3652). Stala-li by se v době' vydávání .periodického spisu nějaká změna v některé z těchto věcí, oznámeno to budiž jmenovaným úřadům vůbec dříve, než. se spis dále vydá; kdyby'však činěna byla nepředvídaná, oznámeno to buď ve třěěh dnech. Kdyby to, co v oznámení o nastávajícím vydávání spisu periodického bylo udáno aneb mělo . p-ro.káízánq býti, bylo neúplným nebo nedostatečným, budiž ozraamovatel úřadem bezpečnosti vyzván k -doplnění," a buddž mu poukázáno k tomu, co ipředipisude § 11.: shledá-li však úřad bezpečnosti, že výkaz jest dokonalý, dej o tom oznamovateli ve děti. [— — 1 Jestliže by úřad bězpečnoíati v osmá- dinech po učiněném oznámení nebo. doplnění toho, co žádáno, T n stní zák. G. vy d. 27- 418 411 nic neučinil, [—může započato býti e vydáváním spisu periodického. Oznámení, kteráž se činí po sm3rslu § 10. zák. tisk., jsou prosta kolku. § 11- Bylo-li započato e -vydáván,!m ©pisui periodii-ckého dříve [—■■—], něž prošla Miůta v posledním odstavci § 10. vyměřená, neib opomennto-li ve lhůtě v témž paragrafu ustaiUovené dle předpisu ozná-miti, že ee mezi 'vydáváním stala změna výše dotčená, dopustí m vydavatel, nakladatel, redaktor a tiskař,, (pokud jsou tím vinni, •přestupku a budou za to potrestáni pokutou 100 a ž i 400 K. Kdyby v oznámení udáno bylo něco nepravdivého nebo kdyby za redaktora pojmenován byl někdo; jenž k tomu po zákonu j a nezpůsobilým (■§> 12. položka druhá), a počai-li. se pak spis periodický vydá váti, anebo" kdyby něco tak vadného obsaženo bylo v oznámení, že se mezi vydáváním • stala změna nějaká výše připomenutá, pak se osoby jmenované, věděly-li o tom, že jest udání r to nepravdivým nebo že redaktor jest nezpůsobilým,, 'dopustí prečinu- a budou kromě pokuty 100 až i 1000 K potrestány v e z e n í m jed n oho t ý d n e a ž i j e d ín o h o měsíce, Skutková podstata tohoto trestného činu jest tu zúplna již tím, ze .učiněno nepravdivé udání a započato s vydáváním spisu; je-ii v tomto zároveň• něco nepravdivého ve smeru § 9.,. pak konkurují 9. a. 11. zák. o tisku (rozh. 1. ún. 1900. č. 15.951). Na tom nemení pranie ta okolnost, že na př. na liste samém udán zodpovědný redaktor správně, v oznámení však někdo jiný a. pod. (rozli. 27. říj. 1879, č. 6489; 7. úu. 1880, č. 11.722 a j.). — Srov. také ]<).. a. 25. tisk. zák. a pozn. § 260 tr. z. V obojím prípade může býti vydávaní spisu až do splnění podmínek zákonem stanovených zastaveno; ve případě uvedeném, v prvním odstavci, může tak učiiniti úřad bezpečnosti, ve případě zmíněném v druhem odstavci, může tak učiniti soud při zahájení vyšetřování nebo během téhož. -Stížnost z příčiny zastavení takového podaná nemá účinku odkládacího, § 12. (dle zák. z 15. října 1868, č. 142 í\ z.): Odpovědným redaktorem periodického tiskopisu rmůže -býti pouze občan rakouský, jenž jest avé-právuým a bydlí v tom místě, kde periodický spi© vychází. , Po zákonu nezpůsobilými k vedení odpovědné redakce spisu periodického jsou ti, kdož dopustivše so nějakého činu trestného nemohou dle zřízení obecního voleni býti do obecního zaBtupitelistva. Tivkdož byli pro nějaký zločin vzati do vyšetřování, jsou po zákonu k .odpovědné redakci uě-jaikého periodického tiskopisu nezpůsobilými jen po ten čas, pokud jsou soudně střežená nebo vé vazbě vyšetřovací. {%% 13. až 16.] (O zrušení-kauce viz zákon z 9. července 1894, ě. 131 ř. ž.| § 17. Tiskař jest povinen odevzdati exemplář každého listu nebo sešitu periodického spisu hned, kdys' jej počne rozdávali -nebo lozesílati, úřadu bezpečnosti toho místa, kde spis se vydává, & v místech, kde jestv státní zástupce, také státnímu zástupci, exemplář pak každého jiného spásu tištěného, který od toho dle § 9. usní osvobozen a neobsahuje více než pět archů tištěných, alespoň 24 hodiny Před rozdáváním nebo rozesíláním. Spisy tohoto druhého způsobu mohou, ee však s přivolením úřadu bezpečnosti, po případě státního zastupitelství, rozdá vati nebo rozesílati dříve, než projde 24 hodin. Nešetřil-li by tiskař nařízení tohoto paragrafu, pokutován buď za to jako za přestupek 20 až í 200 K Tiskařem zde míněn majitel tiskárny anebo dílo vedoucí jíní ustanovený a živn. úřadem schválený: rozh. 11.. ěée liíUK ě. 3966. 27* 421 420 O výkladu slov »r o z d á v á n í« a »r o z e s í 1 á n í« viz naříz. z 13. června 1872, č. 7232, rozh. z 5. ún. 1895, 5,. 1246 a plen. rozh. z 28. ún. 1879, č. 12.768; při tom přihlížet! sluší k místu vydávání listu (ne k místu, kde se tiskne) — nař. min. z 2. dub. 1880, č. 19.240, z 22. záři 1888, c. 16.225 a 18. května 1879, d.- 6365. —' O novém vydání viz rozh. z 20. pros. 1901, č. 2691. Dle § 6. a 7. instr. k zák. o tisku mají statní zastupitelstva a úřady bezpečností, k žádosti stvrditi předložení povinných exemplářů s udáním doby, totéž na povinných exemplá-. í-ích si poznamenati; o trestném činu v listu snad obsaženém má úřad bezpečnosti ihned oznámení učiníti státnímu zástupci. Dle § 7, zákl. zák. z 5. květ. 1869, č. 66 r. z. o v ý m i-n e č n é m stavu může se suspense čl. 13. zákl. zák. 21. pros. 1867,-č. 142 ŕ. z. správní úřad: a) zastaviti vydávání neb rozšiřování spisů tištěných, jich dopravu poštou zakázali, a n a ô a s zastaviti provozování živností, kteréž ohrožují veřejný pořádek zmnohonáso'o ňováním literárních a uměleckých výrobků nebo obchodem výrobky tako%Tými; ,. b) určili pro předložení povinných exemplářů (§ 17. zák. o tisku) lhůtu, kteráž při periodických tiskopisech až na 3 hodiny, při jiných až na 8 dní před vydáním prodloužena být.i smí. § 18. . Každého epÉ&u tištěného, který- jest ku prodeji určen a v těchto aemáeh vydáván as tisknut, odevzdán, bud' —• ač nsenísli dle § 9. od toho osvobozen — povinný exemplář dvorní knihovně^a té universitní nebo izemiské knihovně, která zvláštním vyhlášením v .každém správním obvodě označena, že k tomu má právo. Míněno tu nynější ministerstvo vnitra a praesidium mini- . sterské; knihovny takové pojmenovány v § 8. instrukci k zák. o tisku (nař. 11. března 1867, č. 49 ř. z. a 18. led. 18GS, č. 11 ř. z.), zejména universitní knihovna v Praze, studijní knihovna v Olomouci a knihovna gym. musea v Opavě. Povinné -exempláře episů periodických odesílány buďte, pbrta prosty, na! tato místa v době pra/ vidieliné, jak vycházedí, exempláře jiných spisů však nejdéle v osmi dinech od jich vydáni: je-li spis zvláště nákladně upraven, nahradí se ^povinné exempláře skutečně odvedené cena levnější, určená podle 'zvláštního nařízení. Povinné exempláře odváděti zavázán jest n a-kl a datel spisu, není-li však na spise ten, kdo po živnostenskú ho v nákladu má, jmenován, nebo. jmenován-li nepravým jménem, anebo děje-li se náklad o® spis v cizí .zemi, pak povinen jest tiskař odváděti povinné exempláře. Nešetřil-li by nakladatel nebo tiskař tohoto nařízení, pokutován buď za to jako za přestupek 10 až 100 K, čímž však není sproštěn povinnosti odvedení .povinného exempláře. ' * 10. (dle zák. íz 15. října 1868, č. 142 ř. z.) Žádai-li by úřad nebo osoba soukromá spisem periodickým dotknutá za opravu skutku nějakého periodickým.' spisem ve známost uvedeného, položenia buď taková oprava do listu neb sešitu po učiněném požádání inejblíže neb hned nai to vyšlém, a to izoela týmž způsobem, jak byl vytištěn článek, který opraven býti má, i co do místa, kde se má oprava vyiiskoiontL i co do písma (liter). Opravy úřední buďte vždy vytištěny zdarma, opravy v<šak, za něž žádá osoba soukromá, jen potud, pokud neobsahují více než dvojnásobně tolik, co článek, jproti němuž směřují; kdyby oprava více než řečeno obsahovala, budiž za to, oč více obsahuje, napraveno tolik, co se obyčejně platí •za inseráty. Žádáno-li za vytištění opravy* budiž na to k požádání vydáno pot vržen i. Poznámky: 423 Q výxnama slova, si- lánek* viz rozh. ze 17, dub. 1890, č. 16S1. I státní zastupitelství má se při opravách obmezili p o n z e na opravu skutečnosti, aniž by důsledku tolio dotýkáno bylo (§ U. instr. k zák. o tisku a min. nař. ze 14. pros. 1880, č. 19.160). Nerozhodným při povinnosti opravy,.zda chybou tisku či zamlčením skutečnosti překroucena udání listu (rozh. 16, říj. 1894, č. 12.365 a ze 17. dub. 1890, č.1631). Oprava zaslaná jest celkem; z ní něco vyloněiti není redaktor oprávněn; nevyhovuje-li požadavkům § 19-, může opravu takovou redaktor vším právem odmítnouti (rozh. 13. led, 1909, č. S542 a ž 26. září 1899, ě. 13-800). Bedaktor nesmi na opravě ničeho měniti (rozh. z 14. dub. 1908, ě. 3459). — ' y Pro odepření opravy nepostačuje však důvod, že se oprava neobniez.uje na pouhé popření skutečností opravovaných, nvbrž že vylučuje věcně příběh, jak se byl udál (rozh. z 1. srpna 1908, ě. 3521). ' , , n , , Co za větší opravy nahradili se má. placeno bud dodatečně (<§ 1156. obě. z.) podle oznámení ceny: pouze z toho důvodu, že nenahrazena tato cena, oprávei neoznámená, nesmí býti odepřena oprava! (rozh. 10. led. 189.3, č. 21). ' Nelze však téS donutit! redaktora, aby ze zaslané opravy část otiskl (rozh. 19. led. 1909, č. 3542). O uveřejnění trestního nálezu, jeho objemu a účelu a opravných prostředcích proti nařízení soudnímu víz rozh. z 27. března 1915, č. 4250! ^Sdělenými skuteenostmi« podléhajícími opravní povinnosti jsou nejen vlastní zprávy period, tiskopisu, ale i skutková vylíčení obsažená v reprodukovaných výrocích osob třetích, řecích a pod. {rozh. 16 dub. 1914 Kr. VI. 67). Přestupek dle či. III. zákona z 15. října 1868, č. 142 ř. z. nemůže býtt spáchán otištěním článků, které porušují předpise čl. VII. a VIII. zákona ze 17, prosince 1862, čís 8 ř. z.1 (rozh. 19. květ. 1914 Kr IX 98. Viz pozn. za § 29.). Eedaktor má tu v zásadě zodpovědnost větší než jiná osoba jen dle zákona trestního: dostal-li článek urážlivého obsahu, povinen jest neuveřejniti jej, není-li s to zjistili pravdivost obvinování v něm obsažených; omluva, že.důvěřoval spolupracovníku a. pisateli, redaktora (chefredaktora) emlouvati nemůže (rozh. z 19. led. 1909, ě. 3542). — Ale srov. , ■ i odst. 8. § 15. zák. ze 17. října 1919, č. 568 -sb. z. o válec, líehvě ■ (v do..l.). - % 20. Vydavatel spisu periodického-, do -něhož se při- :,: jímají návěští (ineexáty), může přidržen býti, aby do něho přijal výnosy, úřadem jemu k tomu konci a-aelaiié, aby v obecnou -známost byly uvedeny, . však jem .iza náhradn obyčejné ceny insertů. Redaktor* jest povinen, nařízení a nálezy, které vydá treßtni eoud po vyšetření pro obsah nejakého apieu periodického zavedeném, k rozkazu soudnímu, na žádost státního zástupce nebo soukromého žalobce vydanému, vytisknouti zdarma v nejblíže příštím listě neb sešitu toho spisu m to na první stránce. ; To platí i při t. zv. objektivním řízení § 493. tr, ř.: při. tom - může trestní soud rozkaz svůj obmeziti na uveřejnění věcné části nálezu s vyloučením důvodů (rozh. 28. červ. 1399, č. 9943). Dle zák. z. 24. července 1919. č. 442 sb. zák. platí od 22. srpna 1919 další předpis: íSoud, který učinil nález dle ^§ 492. a. 493, odst, 1., zruší k návrhu státního zástupce nebo, sůčastněné osoby nález ten neb zákaz dalšího rozšiřování, jestliže obsah tiskopisu netvoří již skutkové podstaty trestného činu, protože veřejné poměry se změnily, anebo jestliže není již veřejného zájmu na tom, aby zachován byl v platnosti zákaz, rozšiřovat! tiskopis. Usneseni takové učiní soud v sezení neveřejném, vyslashna při něm státního zástupce a účastníka, který návrh učinil. Bylo-li návrhu vyhověno, buď usnesení vyhlášeno úředními novinami.« ■ • $ 21. (dle zák. z 15. října 1868, c. 142 ř. z,). Jestliže by se odpovědný redaktor bez příčiny zdráhal dáti opravu nějakou dle 19. a 20. zákona 0 -tisku k vytištění zaslanou tím způsobem m v tom čase, jak zákonem nařízeno, vytisknouti, budiž za to jako «a přestupek potrestali (pokutou 40 až 1 400 K. Předpokládá se- tu ovšem zavinění redaktora (rozh. 16. října 1894, č. 12.365). Soudce povinen jest o .požádání - takovém bez prodlení rozhodnouti, pokud možno, ve 24 hod i~ náeh. Užii-lí by redaktor proti té čáeti nálezu, jíž bylo vyřknaiito, že oprava vytisknuta býti má, prostředku opravného, nemá to odkládacího ú c i n k u._ Soud má m též přiciniti o to, aby vydávání spisu tištěného zastaveno bylo až do aplnění této povinností. 1 Nejedná-li so v případě posléz uvedeném o nález nebo nařízení trestního soudu, zakročí sond pro nedůvodné odepření opravy jen na základě soukromé o b ž a 1 o by, kterou podle § 46. tr. ř. tu státní zastupitelstvo převzíti smí jen, když také veřejný zájem věcí tou jest dotčen (min. naříz. z 16. list, 1881, & 18,586). 424 42fi § 22. Opravy a jiná sepsání v 19. "a 20. uvedená buďte vytištěna bez všeliké změny, aniž buď do nich něco vkládáno. Do periodických spisů, v nichž redaktor povinen jest dáli vytisknou ti nějakou úřední opravu nebo nějaké jiné sepsání, dotčené v § 20., není .dovoleno, v témž čísle nebo sešitu, v němž tyto otištěny, něčeho k tomu přidávali nebo poznámky nějaké k tomu činili. Vytiskne-li se nařízení nebo nález soudu trestního, jichž uveřejnění tiskem z rozkazu soudního stati se' mé, není dovoleno něčeho k tomu přidávali nebo poznámky k tomu činit i ani v takových-spisech . periodických, které to vytiskly, nejsouce k lomu povinovány. . Nešetří-li se -předpisu tohoto, budiž to pokutováno jako přestupek 40 a ž i 400 K. § 23. Chodi ti se spisy tištěnými po domech, vyvolávali, rozdávali aí prodávali je mimo místnosti řádně k temnu ustainovené, jest zapovězeno, a taktéž zapovězeno jest, sbírati. předplatitele nebo uplso-vaíele, nemá-li kdo k tomu povolení písemného, vydaného k toniiu 'zvláště úřadem bezpečnosti. Podobným způsobeni jest zakázáno, vyvěšovali nebo přibíjeli spisy tištěné po ulicích nebo na .ných místech veřejných, když k tomu kdo nedostal zvláštního povolení úřadem bezpečnosti. . Sem patří i malování vyhlášek dle šablon (rozh. 17. března 1874, ě. 2526). Viz i rozh. 3. list, 1914-, č, 4190. Tato zápověď netýče se však vyhlášek ku potřebám pouze místním nebo živnostenským, totiž cedulek divadelních, návěstí .o veřejných, veselostech," o nájmech, prodejích a pod. Avšak i taková návěští niohon se přibijeti toliko na ■mastech k lomu netáno venýéh. Výjimečný předpis 3. odstave© tohoto $ vztahuje se na ustanoveni obou předchozích odstavců téhož § (plén. rozh 14. kvet, 1867, č. 3891). Vyhláška zvoucí Ke schůzi politické, ohlašující zároveň n a v r h resolnce nikoliv ve spolku sepsaný, ne-nmze bytí pokládána za spis místního jen zájmn; plakáty politického obsahu bez povolení úřadu bezpečnosti nesmí bvti vv--vesovány (plen. rozh.-z 1. červ. 1881, č. 1807. 2. led 1896' č 15 417 a o. červ. .1894, č. 6613). O vyhláškách národních slavností srov. rozh. z 3. říj. 1899, č, 14.607. O rozprodeji p o h 1 e d o v ý c h 1 í s t k u rozh z 10 října 1899, č. 15.052 a z 19. ún. 1815, č. 4225; viz pozn. k | 9. tisk z'ák. Kdo by nařízení toho nešetřil, pokutován bude za to jako m přestupek 10 až 400 K. Spisy tištěné, postižené při (zakámném rozšiřování i spksv Uieikde proti zapovědí přibité propadnou, " Viz též § 3.' zák. z r. 1894, tištěnv v pozn. § 3. tisk. zák o rozprodají automatv. " ' § 24. Kdo by spis tištěný proti z áp o věd i vyřknuté nálezem soudcovským a náležitě vyhlášené dále^ rozíšiřoval, nebo kdo by vědomě spis zabavený^ dále -rozšiřovali nebo jeho obsah tiskem ii v e ř e j ň o v a 1, dopustí se p ř e č i n u a potrestán bude pokutou 100 aě i 1000 K; byl-li pak odsouzen po drnhA potrestán bude mimo to vězením j e d-n o ho týdne až i jednoho měsíce. „náležité vy hlášení « děje se úředním listem oné z e m <\ y niž nalézá, se soud zápověď vyslovivší (rozh. 19. června 1893, c..a4M a z 28. list, 1914, Kr. III.. 161. sPrávníks 1915, str. 31).— Též otištění zábav, obsahu z tiskopisu jiného, nezabaveného trestno (rozh, 7. éce. 1913, č. 4061). Stačí tu vědomost o z a-bavení; rozšiřování neb uveřejňování další'pak třebas i jen k :i 1 p o s n í je trestným: tu pak tiskař jen podle zásad S§ 7- a 239. tr. z. spoluvinuým jest (rozh. 3. červ. 1899, č. 5295 a z 9. srp. 1899, ě. 11.994); k u i h k u p e c však zodpověděn není dala-li se toliko z obsahu spisu z j isti ti totožnost se spisem zabaveným (rozh. z 28. list, 1880, č. 8838). • Trestuhodnost d a 1 ši í h o rozširovania uveřejnění tiskopisu zabaveného neodpadá proto, že snad zabavení dle § 493. tr. ř. sbor. soudem I. stolice bylo zrušeno, dokud toto rozhodnuli nenabylo právní moci. Zaviněná nevědomost této okolnosti nesprošíuje trestu (rozh. z 21 říj 1909, č, 3G47 a 1. oce 1898, c. 7835). >>Dále rozšiřován* jest spis zabavený však i tehda, když. v jiném spise obecenstvu přístupnému opakován jeho vadný 426 obsah (rozh. 7. pros. 18S0, 5. 12.349 a 28. června 1900, č. 4674); k trestnosti netřeba tu důkazů o úmyslu rozšiřování: toto může záleželi i ve vyložení díla zabaveného ku prodeji ve výkladní skříni (rozh. 22. října 1886, č. 4314; 15. pros. 1893, č. 11.487). Třetí případ § 24. (*uebo jich obsah tiskem uveřejňuje*) vztahuje se též na zapovězené tiskopisy a nepředpokládá se tu vědomi o zákaze. Též lhostejno, byl-li zákaz vyhláíen v téže korunní zemi, v níž se stalo uveřejnění' (rozh. 16. říj.* 1314, Kr. VIII. 47). — Jenom z nedbalosti předsevzaté uveřejnění obsahu zabaveného tiskopisu není trestným pokusem prečinu dle § 24. (rozh. 28. led. 1915, č. 4204). Neomlouvá rovněž o sobě ani tvrzení, že zabavený obsah vzat z jiného listu, nezabaveného na př. v jiné zemi a pod. (rozh. 30. března 1895, č. 810 a 26. září 189S,ě, 5974). — Věrné opakování interpelace z. říšské rady, v níž zabavený spis byl čten. není *všák ani podle % 24. zák. tisk. trestnvm (rozh. 26. dub. 1S98, č. 5830). Viz však též rozh. 18.. Sna 1914 Kr I 134. J. B]. 1915/60 a rozh. 7. čce 1913, č. 4061. Zprávy o soudních líčeních rovněž mohou býli trestný podle % 24. zák. o tisku (rozh. 3. říj. 1883. č. 6937 a 20. ún. 1886.' č. 13.728). — Srov. 6. a 28. tisk. z. s pozn. Ani odpovědný redaktor {ani knihovník, jenž zabavený spis půjčuje), nemohou se omlouvati, že nevěděli o zákazu (rozh.- z 30. září 1887, č. 5799 a z 25. dub. 1895, č. 1550). O zásilkách zabav, tiskopisů v zalepené obálce a trestnosti takového rozšiřování viz rozh. 27, dub. 3883, č. 2048. § 25. Bylo-li vydáván í spisů .periodického úřadem bezpečnosti 11., [16.1 .a 19.) neho nálezem soud--oovským 11-, [a 38.]) zastaveno, a vydával-li by se spia bez povolení dále, jest to pře činem, a ten, kdo tím vinen, pokutován bude 100 až i 1000 K. Zapovědí -jistých tištěných spisů cizozem-kých, jež pořadem politickým dávány podle řádu ti*k > vého ze 27. května 1852, č. 122 ř. z., tímto zákonem se zrušují. Jestliže by pak úřad bezpečnosti něklerý spis takový znova 'zabavil, má státní zástupce opa-třeiní'uěiniti, aby se toto zabavení dle předpisů o řízení ve' věcech -tiskových ospravedlnilo a to nejdéle do 3 měsíců počítajíc ode dne působnosti tohoto zákona. Zapovědět!, aby se cizozemské spisy tištěné poštou rozesílaly, může toliko státní ministerstvo. 427 1 1 * 27. Prečiny a .přestupky, - jichž se kdo dopustí proti .nařízením v této částce obsaženým, přestanou býti trestnými, nepůsobí-Li při použití zákona trestního při nich kratší doba promlčení, v šesti j měsících, čítajíc od toho dne, kterého byl prečin j nebo přestupek vykcxnáin' nebo kterého bylo zaliá- t jene řízení přerušeno, .lamiž e-e v něm pokračovalo. \ ■ Přestupek § 23. promlčí se v šesti měsících ode dne, kdy - byl spáchán: rozh. 20. květ. 1914, č. 4187. — »Zaháic-ním řízení« dle í> 27. a 40., jakož i zahájením vvšetřování-po smyslu § 531. tr. z. jest teprve výkon stíhacího aktu soudního předsevzatý proti osobě obviněného (rozh. 20 kvěi. 1914 Kr III 95). 0 á s t k a tře t í. Předpisy o činech trestných, jež spáchány obsahem tiskopisů. I § 28. 1 Byl-li obsahem nejakého spisu tištěného spá- chán nějaký čin trestný podle zákonů trestních, uži-, to buď v příčině jeho toho, eo v těchto zákonech- I - Trestuhodiiost z toho vzcházející nezrušuje se • tím^když kdo k tiskopisu podá vyjádření, že nesou - * hlasí p obsahem článku uveřejněného anebo že u.e-j -choé- oznámení nějakého z-astupovati,- -ani se nezru-1 suje tsková trostuhodaiost tím, když někdo jiný ©e vyjádří, že sám na ee béře zodpovědnost. Avšak, za .to, když někdo věrně dle pravdy učiní sdělená o veřejném rokování říšské rady a I sněmu, nemůže k odpovědnosti poháněn býti. (H. 29. až 33.] Zákon z 15. října 1868, ě. IM ř. z., ČI. III.: 1. E e dakto r periodického tiskopisu, jehož obsah tvoří skutkovou podstatu zločinu nebo prečinu, zodpověděn, byť se rnu i toho zločinu neho prečinu podle obecných pra-!: videl, zákona trestního přiěítati nemohlo, nicméně ze za- 428 nedbání pozornosti, při jejíž povinném užití nebyl by tiskopis s trestným obsahem býval vytištěn. Této zodpovědnosti nebude sproštěu ani tím, kdyby připojil nějaké všeobecné nebo zvláštní ohrazení ani prohlá Sením někoho jiného, že chce zodpovědnost sám na sebe vzíti. (Ustanovením tohoto 61. III. není obmezen předpis 4 24. zákona o tisku; obou těchto nařízení budiž při za nedbané pozornosti redaktora použito v souhlase (rozb. 11. čorena 1898, č, 4034). — Srov. i pozn. $ 19.) Redaktor listu zodpověděn za prečin čl. VII. zákona ze 17. pros. 1S62, č. 8 r. z., stalo-Ii se uveřejnění proti tomuto předpisu, nfčetl-li čllánek 'před 'uveřejněním (rozih. 7. pros. 1912, č. 4004). ■ , ■ 2. Nakladatel tištěného spisu obsahu trestuhodného, který není periodickým, zodpověděn ze zanedbání po vinné pozornosti, nenrůže-li hned při prvním výslechu soudním pojnienovati nebo osvědčili spisovatele nebo vydavatele, kterýž toho času. kdy spis byl v náklad přijat, se stálo zdržoval v tec h zemích, v nichž tento zákon tiskový platí. 3. Tiskař spisu obsahu trestuhodného zodpověděn ze zanedbané povinné pozornosti, nebylo-li při tištění šetřeno předpisfi 9. a 17. zákona o tisku, r o z š i ř o va t e 1 pak zodpověděn z toho, stalo-li se rozšiřování způsobem v zá koně zakázaným 23.), když rozšiřovatel nějaký spis tištěný, ač to bylo nálezem soudcovským zapovězeno a náležitě vyhlášeno, nebo když vědomě rozšiřoval nějaký zabavený tiskopis, není-li udáno na spise tom naprosto místo vydání, nebo není-li jmenován ani spisovatel ani živnostenský nakladatel, anebo, bylo-li lze poznati, žé toto pojmenování jest nepravdivé, konečně když spis nějaký v cizozemsku vydaný a zde rozšiřovaný jest takový, že mohl vzbuditi pozornost svým titulem, věcí v něm obsaženou, vyobrazením neb způ sobem zaslání. 4. Odpovědnost ze zanedbání povinné pozornosti dle ustanovení výše. uvedeného nastane teprve té chvíle, kdy započato s rozšiřováním tiskopisu ($ 0, zák. o tisku). 5. Ti, kdož v příčině nějakého spisu tištěného dle ustanovení výše uvedených zanedbají povinné pozornosti, dopustí se přestupku, a byl-li obsahem tiskopisu spáchán zločin, potrestáni budou v S z e ním jednoho.až i š e s t i měsíců, byl-li však jim spáchán prečin, pokutou peněžitou 40 až i 400 K. (K trestání zanedbání povinné - pozornosti jest príslušným okresní sond (rozh. 22. dub.. 1892, č. 2617). Žaloba podle čl. III. cit. zák. může býti buď vel e j Há nebo soukromá, obě — směřuj í-li na potrestání samého trestného, činu — obsahují v sobě již i návrh na potrestání za• nedbané povin, pozornosti (rozh. 27. čei'vee 1882, ô. 31b(í; srov. pozn. § 21. zák. o tisku). Viz též rozh. z 9. srpna 1899, č. 11.994. . O následcích třetího takového odsouzeni vrz § 3. zák. o tisku!) [§34. a 35.] m "? :■ § 38. V každém nalezni soudníni, jímž obsah, nějakého spisu tištěného (Metu, sešitu neb díla) problá-sem^za zločin, .připojena buď zápověď jeho dalšího : rozšiřování. í Zápověď tuto může eoud vyřknout! také tehda, •f když shledá, že obsahem tiskopisu spáchán byl ■: toliko přeěiii nebo přestupek. ; ■ Kdykoliv soud zapoví rozšiřování nějakého ti- i skopisu budiž to vyhlášeno úředním listem. § 37. Když sond zapoví nějaký spis tištěný, může také vyřknoiuti, že má takový trestuhodný gpie býti zmařen buď aeela nebo z části, a že má zmařeno býti všechno to, čím by se rozmnožiti dal, totiž , man, desky, formy, kameny atd. "i Zmaření spisů tištěných nevztahuje se však k í exemplářům, které již přišly v držení jiných osob '* k vlastní potřebě. Viz »Právník< 1914, str. 153. „• J)]f! mha. nař. z 25. ún. 1889, č. 26.510 smí jen vvmi-iitícue ve veřejné knihovně uložený z a b a v e n ý tis k o p.i s r použit býti ku vědeckým pracím přednostou knihovnv neíio osobami, jež on jako bezpodmínečně důvěrné zná, a' toliko v místnostech knihovny na. zvláštní stvrzení. Mimo uiísl-nost (zasláním) smí se tak stati jenom za účelem úředním. 38.] ^ 39. í : v Navrhiiie-li státní zástupce nebo soukromý žalobce uveřejnění trestního rozsudku vydám éhó- i pro nějialký spis tištěný, má &oiaá i v příčině toho rozhodmoiuíti a; přesně určití, kdy a jak eě to státi má a to na útraty odsouzeného. v- 40/ J _ Co do pronilčení činu trestného spáchaného spisem tištěnýiin, .mají sice vůbec .(§ 28.). platnost 430 jpravidlia třeetfcnihjoj jzájfcoaia; [avšak i teibdia}, ikdyž dle těchto pravidel promlčení činu takového ^ j ešte nenastalo, vyloučeno jest všeliké další stíhání, prošlo-li od toho času, když spis "byl vydán nebo započato v zemích zdejších e jeho rozšiřováním, šest měsíců, « nebylo-Ii po tu dobu proti žádnému z . vinn-íků zaveden© stíhání soudern trestním v těchto 'Zemích, ač se tak stati mohlo, anebo ne-bylo-li v zahájeném řízení po takovou dobu pokračováno. Táž pravidla platí i v příčině promlčení prečinu b přestupků, jichž se kdo dopustí zanedbáním povinné pečlivosti nebo pozornosti při vydávání spisů tištěných. ■ XXII. Zákon z 26. prosince......1895, č. .197. ř, z. , o ochraně práva p ů v o d c o v e k é h o (dle zák. z 24. .února 1907, č. 58 ř. z.). § 1. Zákonem tímto chráněna jsou díla literární, umělecká m .fotografická, která v tuzemsku vyšla; dále taková díla, jichž' původcové .jsou rakouskými občany státními, nechť dílo vyšlo v tuzemsku nebo v cizozemsku anebo' nechť vůbec nehyřo vyšlo. ■ • ■ • § .2. K dílům cizozemců, jestliže vyšla v říši Německé, a k nevyšlým dílům německých příslušníků státních zákon tento, pokud vzájemnost jest zaručena, vztahuje se a tou obměnou, že ochrana netrvá déle, nežli v Nemecké říši samé. Pio jiná díla ochrana má- platnost dle obsahu státních smluv. • Pokud' není státních smluv, múzo býti prohlášeno nařízením ministra práv, klére bud v zákonníku říšském vyhlášeno, že se k takovými dílům pod podmínkou vzájemnosti ustanovení tohoto zákona zcela nebo částečně vztahují. Naproti něnieeko-rak. státu zaručena vzájemná ochrana piivodeovského práva na dílech literárních, .uměleckých a. 1 431 fotografických po smyslu nař. vlády republiky českoslov. i ze dne 19. března 1919, č. 148 sb. z. j - v § 3. Pů vodcovské právo vztahuje ©e k dílu ja- j loožto celku i k částem jeho. • § 4. Za díla literární neb umělecká ve smy- • ski tohoto zákona buďte pokládány: - \ 1. Kiiíiíhy, .brožurky, časopisy, sbírky ' listů a j všechna jinaká slovesná díla z o b o r ú 1 i t e- ■ ratuřy; j ž. dramatická, -drainaticko-hudební a choreo- I grafická díla (d i v a cl e 1 n í d í 1 a); j . 3- 1 i t e r á r n í m účelům sloužící kresby, vyobrazení, plány, mapy, plastická zobrazení j a skijzízy tohoto druhu, když dle jejich účelu j nesluší jich pokládat! za díla umělecká; 4. přednášky pro povzbuzení, poučení nebo zábavu; 5. díla hudebního umění s textem nebo i bez textu; | 6. díla výtvarných umění, jako: malby, ; kresby, plány t a návrhy pro architektonické : práce, pak rytiny, dřevoryty a všechny ostatní výrobky grafického umění; díla sochařská, ■i díla nniSní ryteckého a medaillérského a jiná j plastická díla umělecká, díla umění stavitel- ■ akého, však jsou vyňata. í Pokud se týče výkresů, .plánů a pod. viz rozh. 15. • bi\ 1915, ě. 4226 a ». říj. 1912, č. 3958 (o ochraně cennikn s teehnie. nebo vědeckým obsahem). '; r_ Za f o t o g r a f i o k á díl a ve smyslu tohoto i zákona, pokládat! jest všechny výrobky, při jejichž I výrobě bylo užito fotografického pochodu jakožto .1 potřebného prostředku pomocného, j Film, zvlášť autorem sestrojený, je dílem literárním. I dramatickým: rozh. 24. list. 1913 Kŕ I 308 G. IT, 1914'24. ; - (§ 4. uvádí jen příklady: směrodatným i tu je předpis :'§ 1. (rozh. §. říj. 1915, ě. 3958). § §. Zákony, nařízení a víeřejné spijsy, dále řeči^ a přednášky, které byly předneseny při .jednáních _ ■nebo shromážděních v záležitostech veřejných, jsou vyloučeny z ochrany práva ■.původcovského. 433 Totéž platí o obchodních oznámeních, vysvětleních. ■& návodech užívacích, které bývaní přiloženy k průmyslovým výrobkům na poučenou odběrate-. Iôflti» a o výrobcích tiskových, které -určeny jsou éíloužiti toliko potřebám domácího života. Rovněž napodobeniny uměleckých děl výtvarných, aia. průmyslových výrobcích po právu učiněné, .nejsou chráněny zákonem tímto před dalším napodobením, na výrobcích takovýchto. — — (Dle íi 7. mají osoby vytvorivší něco společného nerozdílné právo spolupůvodcovské. Spolupracovníku (% S.) přísluší právo původcovské k jeho příspěvku, vydavateli však k celku.) - § 9. O příspěvcích, které jsou pod ochrano n původtoovského práva a vyšly v občasných dílech, jako: časopisech, kapesních knížkách, kalendářích, původce bez d»v*otení vydavatelova-, a jestliže by vydavatel "nebyl udán, bez doi volení nakladá telová saní jinak disponovatí. teprve.po vypršení dvou let po vyjití, leč by něco jiného bylo umluveno. (U děl anonymních a pseudonymních — kde neudává se pravé jméno původcovo — oprávněn vydavatel najiti práv původci příslučících: § li.) §• 12. TJ fotografií po ž-i-v-nostenafcu zhotov eaýeh práva původcova příslušejí majiteli živnosti,. § 13. II podobizen, které za úplatu byly objednány, ať jsou to již díla výtvarných, uměnií nebo fotografická, práva původcova 'příslušejí zákazníku. U fotografických podobizen výkon práva pů-vodského vázán je&t pokaždé svolením zobrazené osoby nebo její dědiců; vyňaty jsou fotografické podob ismy k účelům úředním, § 21. Kdo neoprávněně, to jest bez přivolení původcova, jeho právního nástupce {%% 15.—18.) neb oeoby, k kájení práv původcových oprávittšĽé (§ 11.), učiní disposici o díle, tímto 'zákoiiem vyhrn-zepou výlučně původci, spáchá vsáhnutí a bude zodpověděn dle platných všeobecných ustanoveni a dle zvláštních ustanovení v tomto zákomě obsažených, . ■ ■ ■ -. Odevzdáním rukopisu redaktoru časopisu nepřevádsjí. se na tohoto práva autorova. — Yědoměs znamená dle zákona tohoto úmyslnost (dolosnost) zahrnuje v to i dolus eventualis: rozh. 37. čna 1.914 Er VI 43. — Právo původcovské na řádném překladu pozůstává, byť i dílo původní již nepožívalo ochrany: rozh. 8. říj. 1914 Ivr II 298 (>;Právník« 1915 str. 227). .§ 22. Jestliže bez potřeby" ve věci samé -ležící dá ee některému, dílu označení, zejména titul nebo vzezření díla dříve vyšlého, a je-li okolnost tato :. způsobilou klamati obecenstvo o totožnosti děl, má i původce díla dřivě vyšlého nárok na náhradu >' škody. , ^Tot-éž platí, jestliže označení nebo vzezření díla : dříve vyšlého bylo opětováno s tak malými nebo nezřetelnými .změnami, -že obecenstvo může seznali , roízdíl tento toliko při zvláštní pozornosti.- Jde-li zejména o postupné nebo periodické dílo, může se mimo to -žádáti u trestního soudu (% 54.), aby zapovězeno bylo další užívání klama -■ ' vého označení -nebo vzezření. Dle podrobnějších předpisů II. dílu o obsahu práva původeovského {% 23. a sled.) vztahuje se toto n díla literárního k výlučnému právu uveřejnění, rozmnožování, od-' bytu i překladu; u díla divadelního í k veř. provozování; l n přednášek i k veř. přednášení. K překladům je právo i toto jako k dílům původním. Předpisy % 24.. a 25. uvádějí | druhy vsaháňí v právo původské (zejména pa.tiskj, — Podobně ' pojednává o dílech hudebních § 31. a sled., u děl uínění výtvarného % 37., o dílech fotografických § 40. § 51. Kdo vědomě .spáchá vsáhnutí (§ 2-1.) do P U vodcovského práva, nebo vědomě rozšiřuje úplatně -výrobky takovéhoto vsáhnutí, stane se vinen,. přečineni a bude potrestán p en ěž i t o u pokutou od 200 K až do 4000 K nebo věze-. ; ním od jednoho až do Šesti měsíců. r Pojmem » v ě d o xn ě« jest rozumě ti buď přímý zlý' J úmysl (dolus) nebo i dolus -eventuaiis, — ale nepostačuje i hrubá nedbalost, že opomenul paeha.tel přeptali se (rozh. j 1S. ún. 1914 lír H 409/13). Podobno rozh. z 9. bř. 1914 Kr I 575/13. Pokuta nemá zahrnovali jen dam nu in emerg.ens a / luerunv. cessans, nýbrž í dostiučinění za jiné újmy (osobní 1 útrapy, škodu na uměl. pověsti a pod.). I Zasahování trestného dopouští se i pořadatel hud. pro- í dukee, ač hraní zakázal, nebdí-li nad zachováním zákazu: í rozh. 13. čna 1913 Kr IV 00. § 52. Přestupkem stane se vinen: \ 1. Kdo proti závazku tímto zákonem uloženému * toho opomine, udati původce nebo- prameai prá- c e přejaté; ss;}?-- Tj estní zákon ti. vyd. ' 9» 484 2, kdo jeitootlivou kopii díla umění výtvarného označí jménem neho signaturou původce originálu; 3. kdo s fotografickou podobiznou bezpřivoleni aobraaené osoby nebo jejích dědiců učiní diispo-eied pod původské právo příslušející; L kdo po vydané soudní zapovědí dále užívá oanačená titulu nebo vzezření některého díla. Trest budiž vyměřen peněžitou pokutou od 10 K až do 200 K. § 53, Edo v úmyslu, klamali, opatři cizí dílo svým vlastním jménem nebo vlastní dílo jménem někoho jiného, aby je do oběhu uvedl, nebo kdo vědomě takovéto -dílo do oběhu dá, stane se, i když není tu nážádoiébo vsáknutí do práva původcovského, vinen přeěinem, pokud nemají místa přísnější ustanovení 'zákona trestního. Tímto přečinem stane se také vinen, kdo v témž úmyslu vykoná falešné ohlášení k veřejnému rejstříku půvoďekému. Trest na tento prečin jest peněžitá pokuta 200 Kaž 4000 K nebo v ě-ze ní ^od jednoho měsíce až do šesti měsíců. (Dle § 54. příslušným tu k trestání soud trestní, ale ve případech í> 52. soud pro tiskové věci příslušný; stíhání přestupků § 51. a 52. děje se pouze na žádost po: škozeného (§ 55.); o propadnutí zboží a náhradě škody jedná 56. a 62.,' o uveřejnění rozsudku § 58. — Viz i prov. nar. ž 29. pros. 1895, ě. 198 ř. z. '§ 64. Platnými zůstanou dosavadní všeobecné zákony a předpisy, jimiž užívání tisku' jest upraveno, a které se týkají tiskových výrobků i veřejného provozování, vystaivování a nabízení děl na prodej. —• — '. Srov. spis Dra K. V. Adámka »0 právu autorském (Brno 1898) a »Vykla d o právu ..autorském? Dra šila (Praha 1905); — Ger. Zeitung na r. 1901, č, 1902, ě. 26 a 28 a z důležitějších nálezů: rozh. 1899, č. 14.639 a rozh. z 22. květ. 1905, o. 3083. mém vsahání rozh. z 23. led. 1909, č. 3331. — rozh. z 18. břez. 1903, č. 690 a z. 27. červ. 1904, Kdo má právo provbzovati ještě i právo k překladu (rozh. divadelní dílo 3. dub. 1909, č. Jar. Pospí-34 na r. ze 17. ůn." — O vědo-O fotografii č. 2976. , nemá tím 3574). ■ PŘEHLED SLOVNÍ (Číslo značí stránku.) íbolice .1.35. Absoluta vis 73. Absolutně nezpůsobilý prostředek 18, • 84. Adresy 326. 328. Advokát 25. 28. 69.. Advokácie ztráta! 25. Agent provoeateur 308. Agitace volební 320. Akademické hodnosti 24. . Aktivního práva volebního ztráta 26. Alkoholické nápoje 309, 320, 371. Alternativní trestní sazby 146, 279. Amnestie 135. Animus injurandi 164, 252, 256. ^ Anonce ■ 386. Anonymní díla 432. Arama (léky tajné) 192.. Armády'' ohrožování vyzvědačstvím 46. — urážka 258. Automaty na prodej : tiskopisů 412. Automobily 189. 221. Autonomní úřady 256. Autorské právo 430. 432. Báby porodní 84 189, 195.' — nesmí tajnosti ne-mocn. vyjevili 281. Sáně, zločiny při nich 55, 101. - . ■ — činy jiné 57. 188. Bankovky 11, 297. Barveni poživatin, barvy 371. 372. Belletristické přílohy listu 422. Berní komise 27. 68. Berních komisí klamání 237. Berní prohlášení, tajnost 68. Bezesmyslny 14, 202, Bez my šlenkovitost Í3. Bezectné činy 256. Bezprávné vynucení 141. ■ . Beztrestnost 14. 16. 95; — souboje 93. •* — žhářství 95. — krádeže a zpronevěření 109. 238. 4:38 439 Doba trestu včítání . 22, 24. 40, 150. Dobrovolné upuštění od zločinu 19. 85. — zdržení se větší škody 37. 179. . DobrovoL jednoroě. práva ztráta 27, Dobytčí maso neohle- dané 210. — nemoci 354. — pasy 121, 358, 359. Dodatky k opravám tiskovým 424. Dohled na děti 202.. — policejní 27, 282, .288, 290. 389. Dohts direetus zločinný 18, 77, 89. . — indirectus 13. 82. Domácí člověk. jenž utrhá na cti 128. — člověk při nepokojích 99. . — člověk, zni rlíá-li příbuznou 265. i kárání dětí do 10 let 141. . ^— kázeň vůbec 213. kázeň při krádeži a pod. 237, 271. — vězení 144. 213. Domluva Jako trest 215, 217. Domněle mrtvý 201. Domovní ■ ijrohlídka, přípustnost 67. Domovské listy, padělání jich 121. Donucení neodolatelné 15, 37.' 73. Donucovací pracovny 284* - ; Dopis urážlivého obsahu 251, 256. — tajnost jeho 67. — hektograf. 414. Dopisnice 256 Dofnsování _ s tajnou společností 158. Doplnění ohlášky při period, tiskop. 420. Dopravních prostředků ochrana 54. Dostavení sběha 132. . — uprchlého^ zločince 131, 168. Dostiučinění 37. 149, — viz též náhrada. Dovolená kritika činů 252. . Dozor na výkon živnosti 389. Dozorci robotárens 87, . 104. Dozorčí rada 330. Doživotní žalář 22. 38. Dramatických děl provozování 432. Dráždění zvířat 207, Droguí prodej 199. DroMí B64. Druhy - zločinů 41. 42. — přeci nů a, přestupků 154—155. Dříví nesmí se sušit u pece 281. — krádeže 100. — zastavení silnic j ím 219. Duchovní, 1 poranění jich 88. — sesazení a ztráta prebend 24. — urážky mezi obřady 165. : .' Důkaz pravdy při n-:,- " rážce 254, 256. :-. — — v řízení odvola- cím 170. Důvodná obava 15. 63. ] 65. . ' ■ |; Dvojnásobné manžel- {■ ství 126. Í Elekir. přístroje při stavbách. 189. ,i Enklávy honební 337. ; Erárního oděvu odci- ;. zení trestancem 234. Essence- 199, 171. v Etherových par uží- ; vání 191. Exekuce zmaření 303. 1 Exempláře patisku r. 238. 1 — tiskopisů, povinné L 419, 420. ! Falešné karty, kostky 124 — klíče 240. ť — označeni potravin } 364. — úvěrní papíry 297. — veřejné a soukro-.. mé listiny 121. 122. ; — zprávy o volbě 311. ! Falšování potravin I ■ 364. ; voleb 311. 314. 320. : Filmy 431. ' ■ Filiálky spolku 232. Finanční stráž 15, 171. i Firma tiskařova na ti- ] skopise 416. • i. — v ochranné známce ' .117. i Fond chudých, poku- ty 69, 142. . \ Fotografie 414, 481. Formuláře tištěné 415. Galantérni zboží 241. Granáty ruční a skelné 200. Hádky s úřadníky a strážemi 52, 157. Hajný, krádeže na dříví 100. — pod přís. je úřední osoba, 48. Hanění 256. — "úřadů a. Jich rozhodnutí 163. — veřejné ve spisech 256. 258. Hanlivé dopisy 256. Hasičské řády 225. Hazardní hry zapovězené 270. Házení nebezpečné 220. Heklo grafický dopis 414. Herní mince 180. Hlasování soudců, u-veřejnění 160. — poslanců 7. .— zfalšování 311. 314, 315,. 320. Hlava, cizího státu 46, 258. Hlídači polní a lesní 15. 48. — vězňů 131. —" při zeměděl. odborech 48. Hodnota věci, při krádeži 98. v --zpronevěření 106, 107. --při podvodu 1.22. — — při zlom. poškození majetku 55. Hodnosti ztráta pří-zločinu 24. — ztráta při preč. a prest. 151. Hojiě, nevědomost jeho 194,195. Hojičství neoprávnené 191. Homeopatické léky' 193. Homosexuálni zatížení 14. Honehní zákon 337. Honitba 338, 339. Honehní lístek 341, 342. ^ Hosté ve spolku 324. 328. — pří lovn 340. Hostinská místnost 328. Hostinský, nemá-li právo ubytování 176, 177'. — když smilstvo podporuje 268. ■ — zastaví-li ulice 219. Hovězí dobytek 357. Hra falešná a v kostky. 124, 270. Hračky dětské, škodlivé 360, 362. Hranice pozemků 121, 237. Hrobů zlomyslné poškození 168. Hrozby, nebezpečné 52. •— k vydírání směřující 68., — veřej, úřadům, shromážděním 50. Hry zapovězené 270, Chléb, zásob jeho zatajení 244. Chlévy 231, 232. Cholera 208. Choroba z těž. poškození 91. Chování bezúhonné 36, 149. — jedu nedbalé 198. — prachu proti předpisům 230. — ručnice proti předpisům 201. — stroje tiskacího a podob. 180. —■ zásob sena,, slámy atd. 230. — zvířat škodlivých. 206. Chudoba 37,-149. Chůvy, zanedbávaj í- li děti 202. Chyba tisku, oprava ' 422. Chyby hojiců a lékařů 194. Illustrované přílohy tiskopisů 416. Immunita poslanců Inseráty úřední 399, 422. —• zodpovědnost redakce 417. 422.. Insolventní dlužník 247. Inspektoři žinosten-ští 48. Instrukce porodních bab, 190. Interpelace 426. Jahod sbírání nedovolené 235, 349, 353. 1 Jámy vlčí 187. ji Jednatelství veřej., % ztráta 25. ■j Jednoroční dobrov. '} voj. služby ztráta ii 25. i Jedu prodej 196. i Jídelní věci a nádobí I škodlivé 360. 364. I" Jízda neopatrná 190, 220. — rychlá 220. 221. i — na kole 223. \ Jmění spolku 326. Jméno falešné, podvp-> . dem 124. ; — ve. známce 117. Kalendářů prodej 412. '{ Kamna nebezpečně po-i stavená 226. 1 Kancelář volební 321. | Kanci 344. Kandidátní listiny í 318, 321. ■ Kapitán lodi, trpící na l ní otroctví 62. i Karty falešné 124. \ Kárání domácí 252. * Kárný výbor 252. I K užiti potraviny 364, l 366, 367. 384 398, 407. i Klamavé označení po-| travin 364, 375. I Klíčů zhotovení s pro-f dej 240. Klouzání na ledě 189. Knih školních prodej 417. Knihkupci 18% 20. — koncesse a Její ztrá-I ta 413. i — zodpovědnost jejich i . 425, 428. 441 Knihovník zná zákazy o záb. spisech 426. Knihy narozených a. výtahy 121. — cizinců 176. Koaliční právo 333. Kočí 221, 233. — zanedbání koní na cestě 222. Kolky 124. 302.. Kominík, zanedbá-li opatření 229. Komíny, změna na nich 227. Komise daně výdělko- vé 173. — robotárenská 285. Konfiskace, viz zabavení. Konkurence' trest činů 33, 150. Konkurs podvodný 248. Konservování potravin 365. Kopie díla cizího 238. 'Korporace, urážka 252, 253, 257, 260. Korespondence tajného spolku 161. Kosmetické věci 406. Kostky falešné 124. Koupání na nebezpeČ. místech 189. Koupě věcí od nedospělou 241. — věcí osoby nákazou zemřelé 208. — věcí podezřelých 242. v Koupě věcí odcizených 107. 442 Koupě věcí uloupených 114. — věcí vzatých 238. Kradeš na majetku 96, 234. ....... kdy beztrestnou 109. 238, 353. — mezi domácími a v rodiiiě 237, 271, ' — na hrobech 168. — účastenství v ní 107, 238. — za odsouzení následky 28. Krematorium. 195. Kritika jednání dovolená 252. Křivé svědectví u soudu 118. — svědectví ň jiných úřadů 236. — obvinění 127. 163, ; 250, 252. Kuchyňské nádobí 366. Kupec v konkursu 249. Kuplířství zločinné 77. 267, 268. Legitimační listiny. 120, 813. 321. Lehkomyslnost 248, 292. Lékárníci* prozradili tajemství 262. — zanedbání nemocných 194. — zanedbání předpisů 191. Lékař neoprávněný 191. Lékařova nevědomost 194. Lékařova viz též: Zanedbání. Leknutí se. činy při něm 15. Léky, neoprávněný prodej 193. — zapovězené 192. Lesní krádeže 100, 234. — hlídači: viz hlídači. — pych 2.35, 348. — zákon 348. Lest obzvláštní při krádeži 103. -— obzvláštní při podvodu 124. — při únosu 62. — při utrhání na cti 128. — viz- též lstivé omámení. Lhůta k ochraně cti 275. — k žalobě pro cizoložství 264. . — promlčecí přeci nň a přestupků 278. — promlčecí obmoze-na 138. Líčení soudní. zprá\ y o nich tiskem 42G. Lihové nápoje 320. Lichevní lid. soudy 8. 391. Lichva 292. — zbožím 377.. Lichvářství předehů z- - ka 256. Likvidátor 335. 336. Lis, neoprávněné chování 180. — k padělání úvěrních papírů 301. Lístek h o ne b ní 341. — rybářský 346. Listiny soukromé padělání' 122. — notářské 69.. — veřejné 120. Listovní tajnost 67. Literární díla 9, 431. 'Lítost účinná při velezradě 45. — účinná při užití třaskavin 56. — účinná při žhářství 96. Lítost účinná při krádeži a zpronevěření 109; 238. — účinná při převzetí věcí podezřelých 243. Lokomotivy špatné 224. — vypouštění jisker ■ 234. t Loterie, kdy hrou zakázanou 270. Loupež 58. 82. 113. Loupežná vražda 79. — zabití 82. Lstivé omámení 73. Magnetismus zvířecí 191. Majetkové poměry odsouzeného 148. Majetnost cizí. zločinné poškození 54. —. cizí zlomyslné poškození 240. — svou zapálili 96. — zlehčovat! vlastnictví 161. Majitel tiskárny zodpověděn 413. 414. — vozu, který rychle jede 22. 443 Majiteli svědčící npi-. sy 302. Manželé, krádež mezi nimi 237, 271. — pro ukrývání beztrestní 131. — rodičů a dětí. .smilstvo 263. — rozvedení 272. — vražda na něm 80. — zlé nakládání 214, 217. — právo zůstalého na náhradu za neodů-vod. odsouzení druhého 31 Manželství bez dispen-■ se 267. — dvojnásobné 126. ■ —■ k neplatnému, kdo děti nutí 267. — slib nesplněný 265. — zlehčování 166. . Máslo a margarin 372. Materiální zboží 199. Maření exekuce 303. Mezníků přesazování 121, 237. M t cha ti se do výkonů služby 172. Milosti udělení 39. 135, 275. Mimořádné zmírnění ■ 40. 150. Mince padělání 180, 298, 300. — vzorce 181. Míry a váhy falešné 120, 362. t — šizení jimi 243. Místnost ku prodeji tiskopisů 412. 424. 445 444 Mistři, právo kárání učňů 219. Mládí j. polehčující o- fcoluost 36, 149. _ do 20 let 188. Mladiství káranci 287. — trestanci 153. Mlčelivosti porušení 68, 118, 261. 315. Mluvu ztráta 91. Mlýnské výrobky 406. Moc rodičů nad dětmi, ztráta její 215. Montiiru překupování 133 Mor'208, 209. — při pádu dobytka 358. Morušového listí krádež 101. Mošt vinný 371. Mrhání majetkem 125. Mrtvoly, zlé nakládání 168. spalování 195. Myslivec, ochrana 48. — neuscbová-li zbraň 201. Myslivost 338. Myšlenky nejsou trestný 20. Nabídnutí ke křivé přísaze nebo svědectví 118. Náboženství rušení 71. Náboženské sekty nedovolené 166. — spolky, nevážnost k nim 260. ---popuzování 164. Nadávky veřejné 259.. Nádeníci při krádeži 102. . . . Nádobí kuchyňské 362. Nadržovati zločinu 17. — zločincům 128. Náhoda 15. 18. Náhrada j. polehčující okolnost 35, 37. 15ÍK — při krádeží atd. 107, 109, 238. — za škodu padělky vzniklou 238. — právo k ní 35. — 'právo-i proti dědicům 273. Náhrada za Škodu z velezrady ^44. — za bezdůvodné odsouzení 31. — viz též odškodnění. Náhražky. Náchylnost ke krádeži 101. Nájem honitby 339. — lichva jím 382. Nájemné při zakáz. spolcích 159. — při předčasném stěhování 205. Nájemníka oznámení 176. Najímati členy k zapovězen, sektám a spolkům 158, 159. — pro cizí vojsko 59. Nakažlivé nemoci lidské 208. — nemoci zvířecí 354. --zúmyslné rozšíření 355. Nakladatel 18, 20. — vyznačení na tiskopisu 428. — ohlášení úřadu 417. Nakladatel zodpověděn za péci zanedbanou 428. Náklonnosti dětí, škodlivé 153. Naléhání poškozeného 109. Nálezu zatajení 123, 236. Napodobování 238. — klíčů 240. ,— soukr. listin 122. — veř. listin a j, 118. 178. Nápoje 321. Napomáhání upřeh lí- kovi 131. — při zločinu 17, 20. — při zločinu vojenském 133. Narkotisování 187,191. Národní slavnosti, vyhlášky 329, 425. — shromáždění 8. Národnosti, nevážnost k nim 259. — popuzováni proti nim 164. Násilí j. vydírání 63. — při krádeži 99, 103. — veřejné 59—65. — při stávce 334. Násilné smilstvo 73 až , 75. — unesení 62, Následky odsouzení vůbec 24—27. — odsouzení pro li-chvu 26, 295, 390. Nastoupení trestu za jiného 177. Nástroje nebezpečné zapovězeny 191. ■ - - - při krádeži 99. Nástroje nebezpečné při těž. poranění 88. Nastrojit i skutek zlý 17, 20. Naučení k tomu 20. Návěští 386, 398. Návodce velezrady 43, — zločinu je trestněj-ším 36. — zločinu 17, 91. Návrat vypovězence, vyhošlěnce 179. Nebezpečenství života pro dítě 86, — života a zdraví 183, 222, — pro stát 42. — ohně pro cizí majetek-95. — větší při utrhání na cti 128. — zbraně použití při něm 14. : Nebezpečné vyhrožování 50, 65. — — osobní 65. , Nedbalost 14, 246, 355. — cizí 37, 364. — v chování jedu 197 až 198. Nedokonalý zločin 18. Nedospělých trestání 141. — tresty 149—152, - — zprznění 75. — únos 62. — závazek dluhu 292. Nemoci nakažlivé u dobytka 354. — nevyhojit-elné 97. — ohavné, kojných 446 44 Nemocí podezřelé o-známení 195. — nakažlivé v době moru 208. Nemocní, jich chybné léčení 194. — jich zanedbaní lékařem 194. —■ jich zanedbání příslušníky .195. — vyjevení jich nemocí 261. — jak nastoupili trest 22. Nemoh o ucn ost (nemožnost) 18. Nemravnosti větší 262 až 272. Nencvoravitelnost dětí 153. Nenávist k úřadům 163. Neodolatelné donucení 14: Neodůvodněné odsouzení, náhrada .31. Neopatrný prodej jedu 198. Neoprávněné tykání 256. - zdražování 380. Neoprávněný zisk 381. 396. Nepořádky v rodině 271. Neposlušnost stráži, ■. úředníku 157. —. zákonům, podněcování 46. Nepravdy listínné osvědčování 69. Nepřímý zlý úmysl 65. Nepřítel, s ním dorozumění 46. Neschopnost k odporu 73. Nesfalšované tuky 372. Neslušné chování se 172. Neslušný způsob psaní 256. Nesporné řízení, výslech svědka 119, Nesprávná udání svědkova 119, 125. — — funkcionářů 195. ' 248. Neuhašený oheň v lese 232. Nevěstky veřejné 282. — dovedení 267. Nevinně odsouzený 32. Nevinné osoby svedení 265, 282. vo Nevlastních rodičů zlé nakládání 215, ^210. —• rodičů okradení dětmi 237. Nezkušenosti využit- kování 292. Nezletilci ve spolcích 327, 328. Nezletilců ' majetek, náprava, škody 110. ' Neznalost zákona 16, 139. ■ — následků činit 16. Nezpůsobilost k povolání stálá 91. — k hodnostem, ú řadům atd. 24, 27. — k poručnictví 217. : ....... ku provozování jízdy 224. Nezpůsobilý prostředek 18. Nošení řádu bez dovolení 183. — zbraně bez-. povolení 16. Notáři, otevření jich pečeti 174. — jich zákonná ochrana 48. - ■— zločin zneužití úřadu 68. — ztráta oprávnění 24. — zpronevěření 104. Notářské listiny 69, 121. Nouze zneužití jako lichva 292, Novin urážka 259. Nutná obrána 15, 91. Obava důvodná 65. Občanských práv- ztrá-. ta 26. Obce, vyhrůžka, proti nim 65. — jejich trestní pravomoc 163. Obecní viz též: pečeť, úřady.. Obecní zastupitelstvo 25, 419. Obchod bylinami 193. — klenoty 241—242. ' — jedem nedovolenv 196—199. obilím 406-......40Si. — pati.sk v nedovolený 239. _ . — potravinami 360. 364: 384. — střelným prachem 230. Obchod tiskopisy 413. — zadlužený 246. Obchodní knihy při úpadku 248, 386. — papíry 386, 398. Obchodtj vystěhovalec- ké 59. Obilí 101, 406. Obilní stohy, dělání ohně při nich 232, Objektivní řízení 136. 257, 423. Obligace viz dlužní úpisjr. Obmezení osobní svobody 59. — prodeje 384. —• trestu na zločince 31. Obnos škody při krádeží 98. —■ při zpronevěření 106. — při účastenství v nich 107. --při exekuci 305, Obnova řízení pro důkaz pravdy 254. Obrana nutná 15, 91. Obrazů prodej 412. Obřadů rušení 165. Obsah tiskopisů trestný 421, 427. Obvinění z vymyšleného zločinu 127. — ze zločinu, přečinu a přestupku 250. — z činů nepočestných. 252. .. Obyčeje církevní 1G5. Obžaloby uveřejnění před líčením 169. Octy 199. 448 Odbyt věcí opatřili 107. .— tiskopisů 414. ■Odejmutí řádů 24. Odepření daní 45, — opravy tiskové 421. — prodeje 384. Odklad trestu 22. Odložení dítěte 86. Odnětí práva, živnosti tiskařské 412. 423. — pensí, provisí a pod. 25. — vlastní sklizně 409. Odpovědný redaktor 416. . Odsouzení, následky 24. — majitele ^podniku 390, 404. — neodůvodněné, náhrada 31. Odstranění mezníků 118. -— věcí zabavených 303. ■ Odtržení části našeho státu 43. '—znamení výstražných 175. Odvar z makovic 202. OdvášUvost při krádeži 103. Odvážná jednání ma-. jetková 246. Odvolání živnostem ské koncese 413. — pro polic, dohled — ve spolkových vě-. wh 326. 332. ...... proti výroku na ro- botárnu 383. Odvolání z nálezů robotami komise 286. — co do trestu k II. stolici 148.o —- v něm důkaz pravdy 253. — při ^dodatečném odpuštění urážky 276. — žaloby soukromé 275. - — žaloby pro cizoložství 264. Odznaky čestné, ztrá-. ta 25—27. — služební nositi " 48, 339. Oheň vzniklý zatajili 233. — zanedbání jeho 232. Ohlášení spolku a shromáždění 323. 32'i — falešné k rejstříku původcovskému 431. Ohledání mrtvol lid-, skýeh 195, 201. — v příčině ohne 227. Ohněm spalování mrtvol 195. Ohňostroje 187, 234. Ohniště nebezpečné 227 až 229. Ohrazení mostů poškození 175. Ochrana domácího práva 54. — iiterár. a uměl. plodů 238. 430. - osobní svobodv 59. 67. — lajnosti listů 67. — vynálezů. 117. ■ ■ ■ známek 117. Ochranné prostředky 224. Ochranný ■ dozor 26, 282, Oka 343. — ztráta při poranění 91. Okna, vyhazování vecí z nich 220. Okolnosti, omluvné osobní 17. — trestnost vylučující 14. - — neomlouvající pachatele 16. 139. — vylučující urážku 254. — polehčující j u zločinců 36 až 38. 1 — polehčující u prečinu a přestupků 149 až 150. — přitěžující u zločinů 35—39. — přitěžující u prečinu a přestupků 148. Oleomargarin 372. Omámení smyslů 73. Omlouvali činy neznalostí zákona 16. 139. Omyl 14. — o stáří dívky nedospělé 74. — uvésti v něj 114. Onemocnění podezřelé 195, 207. Opatrovatelé dětí. kárání 218. Opatření odbytu věci odcizené 107. Opatrování dětí 202. — nemocného 196. Trestaí zákon 6. vyd. 449 Operace vojenské uveřejňovat! 170. — vojenské vyzvídání 46. . Opilství, kdy omlouvá čin trestný 14, 140. — kdy tréstno 262, 270. Opomenutí 13. — oznámení použití třaskávin 56. — oznámení nedovoleného verbovaní 59. — proti bezpeč. života 185, 190.. — proti příkazu 141. — překazili zločin 57, 128. Opovědný lístek 176. Opovrhování úřady a j. 163. "Oprava v tiskopisech 421. Oprávnění živnostenského ztráta 388, 400. Orel či hlava, jako hra zakázaná 270. Osev 408. Osoby práce se štítící 181. — těhotné v trestu 143. — těhotné v robotár-nách 285. -— vojenské 211. -— vrchnostenské 47. Osvědčení dopravní 408. Osvětlení veřejného poškození 174. — viz téz svítilny. Ošetřovatelé nemocných 196, 208, 261. Otevření listů neoprávněné 67. 29 450 Otvírali úřed: pečeti 174. — zámky 240. Ovoce krádež 101. Oznámení, doby smrti 201. — podezřelých úmrtí z nemocí 195. — porodů žen nevdaných 185. — podezřelého prodeje věcí 242. — podniků velezrád-ných 44. —- podezřelé zbraně 200. — změn bytu pro polic, dohled 290. - — periodického listu 417. — rozsudku veřejné 370. Padělání mincí a úvěrních papírů 289, 297. — listin 118, 122. — potravin 116, 364. Pachatel 17. Pacholek viz kočí. Pamětní mince 180. Páry etherové použití 191. .. Pas cestovní cizí 178. —' falšování 120. Páska služební 339. Pasti 343. Pastva, kradený dobv-' tek 101. Patentů ochrana .117. — porušení 174. Potisk 238, 433'. Pečeti zhotovení 181. — porušení 174. — otvírání 174. Peněžitá pokuta s j i -nyní trestem 33. — nedobytnost 151. 353, — pro chudé 142. Peněžní dopis. 104. Peníze, kdy propad]!o u 142. . Pense, ztráta pro odsouzení 25. Periodické spisv tištěné 415, 417, 419. Pes zlý 206. Petice 326, 330. Pěv ecké s po lky 324. Plakáty zapovězené 433. Plícni nákaza dobytka 357. Plod života, vyhnání jeho 84. - Ploditelnosti ztráta při zranění 91, 156. Plornh/ 374. Pobuřování při pozdvižení a vzbouření 49. — proti úřadům 66. 162. Podílnictví 17. — na krádeži a zpro--nevěření 107. Podloudný průvoz dobytka 359. Podnájem ohlásit! 176. PodněcovaU k neposlušnosti 45. — k souboji 93. —-k zapověz, ěiiíúm 166. PodněcovaU ke zločinu 20. Podomní obchod -10; 17, 193. 451 Podomní obchod léky 193. Podpis, listiny urážlivé 251, 321. Podpisy sbírati na stížnosti 163. Podplacení zločinné 69. — ke zneužití moci 171. Podpora pachatele trest, činu 17—18. Podružný dodavatel 378,394. Podvod 114, 236. — zapálením svého majetku 96. — následky odsouzení Pohledávky z iichvéř-ského jednání 294. Pohledových lístků prodej 425. Pohoršení proti mravopočestnosti 269, 282. — proti bohoslužbě 164. —> veřejné, přitěžující ■73. Pohoštění voličů trest- no 309. 320. Pohřebiště 168, . Pohrůžky nebezpečné 65, 99, 112. -— učiněním trestního oznámení 64. — iiřední osobě 52. Pochování předčasné 201. Pokladu zatajení 123.j Pokladnice tajných společností 161. Pokoje veřejného rušení 45, 155—169.v. Pokoutní lékárny 193. — písaři 10, 164. — tiskárna 180. Pokus činu trestného 18. : . = ' ■ - — j. polehčující okolnost 37, 149. — svádění ke zločinu 20. — zmaření exekuce 303. Polehčující okolnost 36—37, 149—150. Polepšení vinníka 49, 186. — kárance 286. Polepšovael ústavv 153, 154. —! ústavy pro mlad. kárance 287. Policejní stráž, užití zbraně 15. — dohled 26, 282, 288. Policie, v omyl uváděti ji 177, 187. Polír, povinnosti při stavbě 226. Politické úřady 10. — ku trestání 154. 163. ---svědectví u nich 236. — spolky 326. Polní hlídači ochrana 48, 351. — pych, trestání 10,101, 235, 348, 353.; Pomáhání k útěku 131, 132. Pomatení smvslů 14, 74... Poměr služební 102.- — příbuzenský při vraždě a zabití 80, 83. — — při smilstvu 263. 29* 462 Poměr služební příbuzenský při ukrývání 131, 301. — příbuzenský při krádeži 237, — důležitější poškozenému 149. — rodinný 215—216, 273. Pominutí smyslů 14. — přeěinů a přestupků 273—279. — trestu cizoložství 264. — trestů za licbvu zboží 462. ■-— trestů na souboj 93. — trestu za urážky 275. Pominutí trestu za zlé nakládání 216. — zločinu 134—138. / — zvláštní krádeže-a p. 109, 238. — žhářství 96. Pomoc po zločinu 17. — po krádeži a zpronevěření 107. Pomocník lékárnický 191 — porodní 189, 261. Pomstu vykonati 53. P&nocný 48, 88. Ponoukání 37. Popele uschování 234. Popuditi ; k bezdův. stížnostem 163'. Porada ke zločinu 17. Porod podezřelý 195. — a usmrcení dítěte 88. — zatajení 190. Porodní hábv 84, 190, 195. Porota 77, 302. Por učenec, zlé nakládání 213, 217. Por učenec kuplířství 77. — únos 62. Poručnictví pozbytí 217. Porušení mostů, hrází a pod. 175. — patentů a nařízení 117, 174. — povinnosti dodávkové 378, 394. — tajnosti listů 67. — tajemství úředního 69, 408. — veřej, svítilen 174. ■ — znamení výstražných 175. Pořadatel schůze 330, 332. Posměch veřejný 256. Posmívali se 163, 165. Poslanec N. shr. 8, 252. Postavovací rozkaz 136, 276. Postrk 179. Poškození 53. — na těle 87. — telegrafu 58. Poštovní známky 120. Potměšilý útok J vražedný 79. — těžké poškození 90. Potoku znečišťováni 209. Potracení 190. Potraviny, obchod jimi 360, 369. —, jich ničení 384, Potupení úřadu 174. Poučení ke zločinu .17. Použití okolností přítěž, a polehč. 38, 150. Povaha mysli nedospělou 353. Povaha osobní rozhodnou 63. > Pověst dobrá 36, 149. —- nepravdivá, znepokojující 168. P o činnost úřední 69. — úřední, porušení 66, 67. Povodeň, krádež' při ní 99. Povolení ke koupi jedu 196, 197, 198. Povzbuzení ke zločinu 20. Pozdvižení 47—49. , Poznámky k opravám tiskovým 422. Požár, krádež při něm 99. — zatajení 233. — lesní 232, 348. Práce při trestu nedospělých 153. — s trestem spojená 22. — těžší 145. Pracovní knížky 121, 178. Pracovny donucovací "280, II. 1. Pračka, usmrcení a těžké zranění 83, 91. — - lehké poranění 213. Prach střelný 187, 230. Právo domnělé násilím provésti 53. — (Občanské,.; ztráta jeho a nabytí 28, 142. Práva. dozorčích orgánů 360. — zmírňovací 387. Praésident ěs. státu 8. Prebendu ztráta 25, 453 Prodej léků v lékárně 191. — masa 210. — obilí 408. — potravin 366, 367, m, 393. — vína 370. — hlasů volebních 308. Prodejné věci propadnou 142, 356. Prohlídka domovní 54. — masa 210. ■ — mrtvol lidských 201. Prohližitelé dobytka, ochrana jich 48. Prominutí trestu 135, 275. ---z velezrady 45. :— — souboje 93. --žhářství 95. --[ krádeže a zpronevěření 109. ---zlého nakládání 217. --za cizoložství 264. --hry zapovězené 270. Promlčení přeěinů a přestupků 273, 278. Promlčení tiskových přeěinů a přestupků 427, 429. — urážek na cti 275. — zločinů 134, 136, 138. Pronajmu t i bytu předčasné 205. . — bytu tajné společnosti 158—160. Propadlé zbraně 14. — padělky literár. a umělecké 239. — po travin v 369, 389, 400, 409. Propadlé zboží 142, 369. —* zboží patentované 117. Protestování směnky 122. Provdaná osoba 190. Provinilec, zločin na něm 16. Provine ztráta 25. Průkaz způsobilosti k tiskařské živnosti 417. Průvody 329. \ Průvoz zapovězen 355. Předběžné oznámení periodického spisu 416, 419. Předčasné pohřbení mrtvoly 201. Předřazování 380. Představenstvo spolku 323. Přechovávali nevěstky 268. — zločince, sběha 130, 132. Překážka manželství 267. —- nahodilá 18. — o dstranitelná 149. Prekladatelia 20. ': Překupování věcí podezřelých 243. Přeplácení 383. Přesaditi mezníky 121. Přestrojení uprchlíka 132. Příbuzní, smilstvo mezi nimi 76. 263. 272.: Příbuzní, vražda na ;- nich 80, 82. ľ — ukrytí jich 131, 301. Přičítání trestného činu 14, 18. Přičítání zlého úmyslu 13. Příkaz vrchnostenský, předstírání 120. ---- urážka při výkonu 172. Příležitost nahodilá 37. — k útěku, dáli 131. Přílohy periodických spisů 415. Přípověď manželství 265. — j. slib v ■domácím vězení 144. Příprava léku v lékárně 193. Přípravy ke zločinu 35. Přísaha křivá 118; 125. Příslušníci rodiny 44. ---beztrestní 131. ---- ochrana. 265. — viz též: příbuzní. Příspěvky vyehováva- cí, ztráta jich 25.. — literární 431. Přístřeší zločinců' 130, 131. Přístroje ku. třaskaví nám 56. Přitěžují c í ok o In o s ti, zločinné 36, 38. — okolnosti jinaké 148. 150. Přítomnost v tajné společnosti 158, |159. Přivlastniti si cizí věc, zločin 96, 104. — si cizí věc, přestupek 234. Přivolení uraženého k žalobě 258. Přiznání j. polehčující okolnost 37, 149. — poplatníků uveřejnili 68. — majetku" k soupisu 119, Přemršf ování cen 396. Pseudonym 432. Půjéovati na věci podezřelé 243. Půjčovny knih 420. Punci napodobení 181. Původce Činu trestného 17. ■ — trestiiějším 36, 149. Původcovské právo 430. Pych lesní, polní 348, 351. ... Pytlák 338. Hada k vy k. trest, činu 17. Rakety zápalné 200. Ranhojič: 194. Razící stroje 180, 181. Ražení mincí 97, 297. Recepty, tajnost jích 261. Redaktor 18, 20, 415. — zodpovědný 416. ;■ j. — nastrčený a skutečný 416.: . _ — má vědeti o konfiskacích 426, — při zanedbání pozornosti 426, 428, Rejdy při obchod, dů-;. zoru a pod. 248. Rekurs viz Stížnost, Resolucí návrhy tištč-. né 425. Robotárny 284. . Rodiče a děti, krádeže 112, 237,.271. --smilstvo 76, 263. ---kárání 215, 216. — — kuplířství 76, 77. — nutící děti k nezá-kon.. manželství 267. --děti k žebrotě 281. — poranění od dětí 83. — náhrada za bezdůvodné odsouzení dítěte zemřelého 31. Rodinného života sou-krom. záležitostí 254. Rozdávání tiskopisů 426. Rozpustili shromáždění 326, 331. — spolek 326. Rozšiřování cizích výrobků 238. — tiskopisů 414, 426. Roztrušování 'nepravdivých pověstí 168. 311. Ručení majitele podniku 390. Rvačka, zabití při ní 83. — s těžkým zraněním 87. — s lehkým poraněním 213. Ryb krádeže 100,: 347. Rybí tuk 199.: / Rybolov 344, Rychlá - jízda majitele povozu 220, 221.;: —;.—- na kole 221. •~—vsilostrojem 221. Rád tiskový 411. — stavební 225. -. ■.■ 456 457 Rád hasičský 225—234. — jízdní 221. — čelední 219. Řády, nedovolené nošení 183. — ztráta jich 24. Řetězový obchod 384. Mění policie 187. Řízení vyrov., konkursní 248. Saccharin 371. Sádlo jedlé 372. Samostříl 187. Samovazba pro zločiny 22, 23. — pro přečiny a přestupky 145, 146. Sběha ukrývání 132. Sbírání podpisů a příspěvků k bezdůvod. stížnostem 164 — předplatitelů -424. — příspěvků pro sebe 281. ■ ; . .. Sbírky na úhradu pokut 171. Sebeobrana 9. Sekty nedovolené 166. Sekundanti souboje 93. Sesutí lešení 204. — stavení 204. Seno, uschování 230. • Seznamy volební 321. Shluknutí 156—157. — příčinu zavdati 183. Shromáždění 324* 328. —- pod širým nebem 329. — rozpustit 324, 331. Schvalování trestných činů 17. Silostroje 188, 221 Sirky 187. Sklizen obilin 406, Skrytí 305. Skrývání '(viz Ukrývání). Sladidla 371. Slámy uschovám 230. Slavností národních ohlašování 327, 329. Slehnutí zatajené 190. — nevdaných žen 189. Slib manželství nesplněný 265. Slovní urážky zřízence 172. — urážky v úřadě 67. Sluhové? ochrana jich 48, 209. Služba veřejná 66. Služební knížky 121. — lidé hostinských 268. — lidé, svedou-li domácí 265, 271. — jich opilství 270. — nedbalí s ohněm 231, — poměr 102. —: povinnosti vojenské porušení 133. — odznak 48, 339. ' Směnka ku krytí škody 110. Směs potravin 372. Smilstvo 73—76. — j. přestupek 262 až 269. -. : — j. zločin 73—77. — se zvířaty 75. — ze živnosti 281. Smlouvu podvodné 114. — lichvářské 302, 296. — o vydání zločinců 35. Smrt způsobená veřejným násilím 57. Smrt způsobená při smilstvu 74. Smrt dítěte odloženého 86. — při souboji 92. — při žhářství 95. — zaviněná 184. — pachatelova 134, 273. — jako trest 20, 38. Smýšlené okolnosti 36, 149. t ■ . — skutky, obviňování 252. —"dluhy 248, 303. Smýšlení opovržlivé 256 Souboj 92—93. Soudce laik a smírčí 25, 330v — násilí proti němu 48, 52. t — svádění v úřadě 69, 71. — zneužije-li moci své 66—68. — ztráta úřadu 25. Soudní líčení, zprávy tiskem 424, 426. — líčení závěrečné, u-veřejněné 169. Soukromé poměr3r vy- jěvovati 254. -...... úmluvy 110. — žaloby, jich předmět 139, 250. . — žaloby ye věcech tiskových 424. Souložení 73. Soupis zásob 392. Spalování mrtvol 195. Špicí, zločin na něm 16. Spisovatel 18, 20, 428. — . ochrana práce jeho 238. Splátkové obchody 106. Spolčovaní 322, 329. Společenstva 330, 336. — honební 338. Společná domácnost 112, 215, 237, 271. Spolem-ost při krádeži 100. — při loupeži 113. — obchodní 250, 330, 336. — dovolená 162. — tajná 158—162. Spolky 322. — politické 326. Spoluvinník 17, 141. Spoluzloděj 100. Správce 176, 227. 229, 306. — tiskárny 414. Sprostredkovaní prodeje 18, 20. Srocení lidu 47, 49. --a plenění 95. Stanné právo 21, 50. Stanovy spolkové 322. Starosta obecní 48. Statni zástupce zneužití moci 68. — zastupitelstvo, sour hlas jeho 357. ^- při soukr. žalobě 424. — za u r až. úředníka 259. Stavba proti předpisům 203—205. — proti řádům hasicím 225—227. — beze stavitele 227. 45-8 459 Stavební řády -225.^ Stavení, sesutí jeho 204—295. Stavitel, povinnosti jeho 203—205., — trestaní jeho 205, ... 225. Stavivo, zastavování cest 219, Stávky m. Stavy společnosti, urážka jich 259. Stěhování předčasné 205. Stížnost, bezdůvodná 163, 164. — ve věcech tiskových 417, 418. — o náhradu za bez-dův. odsouzení 31. Straek, kdy omlouvá 15. — vzbudit! hrozbou 65. Straníctví 69, 171. Stravování - trestanců 143. '. Střelená zvěř 100. Strážníci obecní 48, 52. Střežení divokých zvířat, 206. Stříbra prodej 242. Stříleti blízko stavení '234. :. : .. Studnice znečištění 209' Sudy-m, 373, ',:i „. zastavení silnic jimi 219. -^ís jedem 199. ; " Sušení . dříví u pece Svádění: nedokonané m 201/ -v:.':;..; ■ Svádění k nemravnostem 166; — osob mladistvých ke smilstvu 267. — osob. domácích ke smilstvu 265. —- ke. smilstvu vůbec 76, 263. — k^ vystěhování ze země 59. — ke zneužití moci ú-řední 71, 171. — vojáka 133. Svědectví křivé 119, 236. — , sproštění mlčeli-vosti 119. Svědkové; pobuřovat! proti nim 163. — poranění jich 88. Světlo, neopatrnost s ním 231, 233. Svévole trestná 175. Svítilny porušení 174. — výstražné 220, 231. Svobody osobní obmezování 59, 62. — osobní ochrana 61, 67. — shromažďovací 328. — tiskové ochrana 430. Sýr 371. Škádlení zvířat 207. Škoda důležitá 74. — nepatrná 37, 149. — větší ze zlomy si. poškození 55. — velezrad, podnikem vzešlá 44. — větší 36, 149. v — na lesích 100, 349. ^napravení její 37, 149. - : : , Školní kázeň 218. Školních knih prodej 412. Škrob 364. Štvaní zvířat 207. Švagrovství 83, 112. Tajemství úřední .67, 69, 315. Tajné léky 192. r Tajnost přiznání k daním 68. — psaní a listů 67. Tajnosti nemocných 261. Tantesy 180. Tavil, hra zapovězená 270. Tělocvičné spolky 324. Těžký žalář 21, 22. — žalář místo trestu smrti 138. Tíseň 99, 292. Tiskacího stroje zhotovení 181. Tiskař 18, 20, 416. — jmenování ho 417. Tiskopisy (spisy tište--né) 9, 414. — eizozem. zapovězené 425. — obsahu trestného 18, 20, 33, 427. — periodické a přílohy 415, 418. — povinné exempláře — period, redaktor 419. — period. předčasné rozdávání 418. — period., opravy 421, 423, Tiskopisy zabavené rozšiřovati 426. — jichž obsah trestným. 427. — doprava jich poštou 421, 427. — zanedbání povinné pozornosti 428. — úřední (a úř. inserty) 414, 422. — zmaření jich, pokud zabaveny 426. — uveřejňování proti zákazu 171. Tisková díla 9, 414, 430. Titulů ztráta při odsouzení 24. Tlakostroje 371. Topení 226, 231. Toulání bez práce 280. Tovaryšů trestání 227, 231. — úmluvy na stávku 333. Trest smrti 21, 39. — na prečiny ' a přestupky 142/153. — zostření jeho 23—24, 145—146. Trestanci 10, 286. Trestání cizozemců 34, 140. — dětí 141, 152, 287. — činů v opilství spáchaných 140, 271. Třaskaviny, užití jich 56,185. — předpisů zanedbání 187, 230. Tuhé vězení 143. Tuzemců- trest; činy v cizině 34, 140. Tvrdé ližko 2# 146. 461 Tykání neoprávněné .256- Úcta dětí k radle dni a n. 258, 272. Účast ve zločinu 17, 26. — v tajné společnosti 158, 162. — v padělání mincí a pod. 300. — v krádeži 107, 113, ■238, Učedníci 102. — zlá nakládání s nimi 213, 219. Učitel, kárá-li žáky 214, 218. . — ztráta úřadu 24, 218. Udání falešné před úřadem 176. — falešné pro trestní čin 127, 250. — nepravé (ohlášení tiskopisu) 417. Udělení milosti 135. Uhlí žhavé přechovávali 187. Ueházeti se o křivé svědectví 114, 118. Úkladná vražda 79. Ukrytá zhraň zákeřní-' eká 200. Ukrytí věci ukradené 97, 107, 114. Ukrývání části jmění 246, 305. — sběha 132, 133. — veci 123, 107. Umluv&né spojení 47, 53, 90, 333. Úmluvy ke stávce 333, 334 Úmysl zlý 13. 54, 141. Únos 62. Úpadek zaviněný 246. Úplatky 69, 171. Úrazy 185, 188. Urážlivé chování 172, 256. — dopisy 251, 257. Urážky na cti 250—262. — stráže, úředníka 172, 257. '—: tiskopisem spáchané 257, 421. — promlčení 275, 276. Úroda polní 101, 351, 406. Úrok 295. Úřady, hanění jich 257. — násilí a pobuřování 47, 50, 164. — zapovězené uveřejňování 169. — povinnosti zanedbání 171—183. — urážka při výkonu 172. — veřejné, urážka jich 257, 258. Úřady veřejné, zpronevěření v nich 104. — — , ztráta jich 24. "28. Úřední listiny 69. — pečeti a razítka 181. —' povinnost '.66i 68. — záležitosti, braní darů v nich 69. Úřednici, ochrana jich 48, 88., — trestné činy proti nim J56—173. — zločiny proti nim 48, 52. 71. Úskoky podvodné 116, 122. . Uschování potravin neškodné 364. Usmrcení dítěte 81, 86. Usnesení spolková. 324. — soudní 357. Útěk dítěte, spoluvina 62. — vězňův 131, 168. — sběhův .132, 133. —= přerušuje 'promlčení 137. — - násilný při zatýká-. ní 52. Útok nespravedlivý 15. Utrhání na cti 127. Úvěrní smlouvy na oko 246, 294, 303. — papíry 297. Uveřejněni r před závěr, líčením 169. — konfiskačního nálezu 390, 423. — další spisů zabavených 426. — opravy tislí. 422, 423. -- rozsudku 376. 429, 434. ---proti předražo- vateli 390, 401. Užívání cizích označení 238. — třaskavin 56, 185. Váhy . falešné 120, 243. Vazba, po trestu (pro robotámu) 285. — vpočtení do trestu 40,150. Věci nalezené 123. — samčené 143. Velezrada 34, 42. V elociped, jízda na něm 223. Venerická nemoc 282. Verbovaní nedovolené 59, 129. Veřejné lékárny 193. — listiny 121. ----- návěstí 422. — obviňování 251. — podniky 68, 250. — průvody 329. — shromáždění 324, 329. — spolky 162, 164. — ústavy, jich pečeť 174, 181. — zájmy, ■ ohrožení jich 384. v - Veřejnost činu trestného 46. Věřitelů ochrana 246, 303. Vetešníci 242. Větrovky zakázané 200. Vězení 143. — domácí 144, 147, 148. — místo peněžité pokuty 147. — I. stupně, záměna v pokutu 148. ~- zostření jeho 145. Vězniti bezprávně 32, 59—61. Vína barvená dehtovými barvivy 370. Víra ve státě uznaná 71. Fis absoluta compul-siva 73. Vni trní úmysl 20. Vnucené správ v, zmaření 306. 463 463 Vojáky.;-, sběhlé ukrývali 132. — sváděli ke zločinům .138. — verbovať 59. Vojenské osoby '9, 48/ 129, 414. — podléhající úřadům 21dU — zločiny 9, 128. — operace 46, 168. . — sondy, příslušnost 15, 60. Vojska urážka 258. Volební právo a voli-telnost 31, 32. — podplácení 307. — donucování 309, 321. — komise 315. — listiny 313. — shromáždění 317. — skupina 321. Vražda 77, 81. -— dítěte -81. . Vraždou pohrozili 65. Vrchnost Ál, 52. : _ Vybízeli k činům zapovězeným 167. —■ ke zločinu 20.' Výbor obecní 48, 252. Výbušné látky 56, 185, 187, 230. Vydání cizozemce 35, 140. Vydávání padělaných mincí 124, 300. — padělaných úvěr. papírů 123, 297. — periodického ttiskopisu 418, 422. Vydavatel 18, 20. '—tiskopisu 418,422. Vydírání 63, 333. ■ .■ . — peněz na stížnosti 164. Vydra, .'krádež na ní 235, 346. Vyhazovali něco z oken 220. Vyhlášek strhnutí 174. Vyhlášení rozsudku 22, 376, 378, 425. Vyhnání plodu 84. Vyhoštění 389. Vyhrožování 63, 65. — zlým nakládáním 259. Vychování lepší 149. — zanedbané 36, "149. — v polepšovně 154, 287. . Vychovatelů kuplířství 77. — kárání svěřenců 214, 218. Vijjevovací přísaha . 119. Vykázání pobytu v místě 61, 290. . Výkladní skříně a tiskopisy 414. Výkon trestu 22. Vy kořist ování 294. — předřazováním 380. Výlety spolkové 324. Výměra trestů 387, 398. Výminečný stav 333, 420. Vymyšlený zločin 127, 250 —dluh 248, 330. Vynálezů ochrana 117, Výnosy úřední 163, 169. Vynucení úředního -jednání 52, 172. .. Vyobrazení 45, 254, 269. Výpověď nepravdivá při berní komisi 237. — viz 'Svědectví. Vypovězení ze země 23, 24. Vypovězenec, vrátí-li se 179. . Vyrabilelova známka ochranná 117. Výroba kosmet. prostředků 362. ■ - nádobí, z látek dosud neužívaných 362. Výrobky mlýnské 406. Vyrovnací řízení 246. Vyslanci cizích států 258. Vystěhovalecké obchody 59. Vysvědčení k účelu žebrání 289. -- nepravá xířední 69. Vyšetřovací A~azba 40, 150. . Výtisky povinné 419, 420. Výtvarné umění 9, 238. 431. Vyučování trestanců 153. Vyvěšování tiskopisů 414, 424. Vyznačování. cen 395, Vyznání zločinu aťd. 37, 149. Vyzvání na souboj 92. Vyzvídání (vvzvědač- ství): 46,; 129, 130. ■ Vyzývání ^ ke zločinu Výživa40, 147, 280. Vzdálí se práva 110, 305. ■ - Vztáhnouti ruku 52, 79, 83; 91. Zábava společenská 324, 329. Zabavení tiskopisů 429. — listů a dopisů .67'. — obilnin 305, 406./ — jmění 387. Zabavených tiskop. rozšiřování 428, 429. — tiskopisů použití k účelům vědeckým 290. Zabití 82—83. Zábradlí porušení svévolné 175, 176. Zadostiučinění 35, 37. ■Zadržení cizí věci-241 až 242. — zločince 60. Zahánění zvěře 344."*' ZachovaZost 36, 149. Zajatcové váleční 9. Zajištění sklizně 410. Zákaz rozšiřování tiskopisu 429. — určitého místa 290. — falšování potravin 362, 365. — pobytu 389. Zakázané hry 270, — spolky 322. — zbraně 200. : Zakupování hlasů. 309. Založení . ohně, kdy beztrestným. 95. Zamčené věci 100. Zámečníci 226. 240:'-' 46i 465 Záměna léků v lékárně 192. — trestu. 146—148. — — při zločinech 40. Zámky odemykat! 240. Zamlčení prav d v 120, 162, 422: Zanedbání dozoru nad dětmi 202. — nemocných lékařem 194.. — nemocných jich příslušníky 196. Zanedbání povinné pozornosti v tisku 428. —- vychování dětí 149. 287. — zvířat divokých 206. Zápověd spolku, shromáždění 322, 329. — vydaná od vlády 361. Zastavení prodeje 384. Zastaviti vydání časopisu 419, 423. —' činnost spolku 326. — ■.práci 333. Zastřelení jako trest 21. ■ Zatajení členů společnosti 158, 162. — jmění 118. — nemoci 114. 202. — nalezeného pokladu 123. — požáru 232,. 233. — slehnutí 190. —■ trestního oznámení úředníkem 160. — při svědecké výpovědi 120. — zásah 'zboží 244, 377, 393.- Zatajení zbraně zapovězené 200. Zatčení bezprávné- 60. 182. Zatykači list 136. Zavinění /úpadku 246, 337. — při nutné obraně 15. 223. Zaviněné opilství trestným 271. Závěrky obchod, nesprávné 346. Závody pod voj. dozorem 61. Záznamy prodeje jedu 196. — vetešníků 241. Zboží propadlé 142. ■ — jídelní a kuchyňské 361, 362. — materiální neznámé 199. — ozdobnieké 241. — podezřelé 241, 242. — přeeeňovati 243, 396. •— úmluvy, ke zvýšení jeho cen 333. Zbraň (význam slova) 53, 99. — nabitá, neuschová- . ná 201. — nošení 15, 200. Zbrojní pas 339, 342. Zemřelých urážka na cti 257. Zisk ze zločinu 137, 276. Ziskuchtivost 112. Zjednaná vražda 79. Zkrácení daní 237. Zkrmování obiliu 406. Zkušební ústavy na tíroveň znalců 370. Zlatník kupující zboží podezřelé 241. Zlehčování úředních nařízení 162. — manželství, rodiny vlastnictví 166. Zlé nakládání při : rvačce 83, 91. — s mrtvolami 168. — s nářadím bohoslužby 71. i—- s veřej, vyhláškami 174. Zločiny 13, 41. — spáchané cizincem 34—35. — spáchané obsahem tiskopisu 427. — dokonané (a pokus) 18. :— nedospělých 152 až 154. — v opilstva spáchané 14, 140. Zlomyslnost 16, 175. — j. přitěžující okolnost 153. Zlý úmysl 13, 141. --'■ při poranění 83, 88, Zmaření exekuce 303. — padělků uměl. a literárních 238. : — při patentech a známkách 117. Změna nájemníků v domě 176. — při periodickém tiskopise 418. Změňování veřej; ú-věrníeh papírů 298. Zmírnění trestu 40, 147. Zmrhání nezletilé příbuzné 265. f re-mí zákon vytí. Zmrhání pod slibem manželství 265, -Zmrzačení brance 212. — patrné 91, 92. Znalec, pobuřování proti němu 163. — ublížit! mu na těle 88. . ■ ■ _ — při berní komisi 237. — myslivosti 338. — výslech jeho 32. Známky poštovní 121, — ochranné 117. Zneužití moci úřední 66—69. —--svádění 171. . — kárání domácího 213, 219. — státního telegrafu 58, 175. ^ Zničení . věcí 54, " 168, 240, 303. Zodpovědnost ministrů 67. — redaktorova 253, 419, 422, 426. ■ t — obchodních zmocněnců 250. -----při společnostech 335, 337. Zohaveni viz Zmrzačení. Zostření trestu vězení 145, 146. — trestu žaláře 23—24, Zpětilost zločincova 36, 101, 103. — při pře či n ech a přestupcích .148. Zpronevěření 104, 237. — kdy beztrestným 109. 238. 30. 466 Zpronevěření v rodině . 237, .271, — účastenství v něm 107f 238. Zprznění 75, 76. Zrušení rozsudků vojen, sondu 212. Zřízenci úřední, násilí proti nim 48, 52. — lesní 338, 340, 341. — polní 48, 351. Ztráta eti neomlouvá souboj 92. Ztracené věci 122. . Zvěř černá 344. Zvířecí nemoci 354, Zvláštní vydání period, listů 415. Zvyková krádež 101, 103. Zvykové opilství 271. — podvody 125. — rvačky 213. Žáci. zlé nakládáni s nimi 213, 218. '-- lesní školy 342. Žádosti o milost, doporučení 39, 135. Žalář 21. ........těžký 21. Žaloby veřejné a sOu-. kromé 139, 251. Žebrám 281, — kdy jest podvodem „ 122. Železnice, krádež na ní 101. — poškození 55, 175. — provozování 188, 224. \ — , opomenutí povinnosti při ní 57, 242. : Železniční zřízenci 48, 52, 172. Žhářství 94. Živnost s prodejem je- < du 196, 199. — tiskařská 414. 416. ! — s potravinami 360, 364, 371, 372. — ztracená po- odsou- \ .^zení 29, 362, 371. Živnostníci, prodává- i jící hořlavé látky 1 230. . 1 '— zatají-li zásoby zbo- \ ží 244. — úmluvy jich 244. — šidí-li v míře a vá- ; ze 120, 243. --jich péče o dělníky 1 233. i OBSAH. Str. Vysvětlivky • . . ...... Trestní zákon: Uvozovaci zákon . . ... Zákon z 10. dubna 1919 ě. 187 sb. z. . Zákon z 28. října 1918 č. 11 sb. z. . . O zločinech . ' . ...... 0 nošení zbraně pat. z 24. říj, 1852, č. 223 ř. z. . . . . .ľ- .. . Zákon z 15. list. 1867, č. 131 ř. z. Živnostenský řád ..... 27, Zákon z 16. břez. 1892, č. 64 ř. z. o náhradě za odsouzení . . . Okolnosti p řitě ž u j í c í a P o- 1 ehôuj í cí - > . . ... Velezrada,, rušení veřejné-. h o p o k oje a pod. . . . Pozdvižení a vzbouření . V e ř e j n é násilí . . . Zákon o třaskav. z 27. květ. 1885, c. 134 r. z. ... . .. . . 56, O vystěhovalectví zákon z 21. ledna 1897, ô. 27 ř. z. . . . . . . Zneužití moci úřední . Zákon o osob. svobodě z 27. říj. 1862, čís. .87 ř. .z. . . r. . ■ . O tajnosti písemností zák. z 6. dub. 1870, ě. 42 ř. z. . ". . . . 7 11 11 13 1.6 21 227 31 35 42 47 50 185 59 66 67 67 469 Í Str I 195 .{ 207 f 208 '1 211 225 250 262 273 280 284 288 292 297 303 1307 318 :322 [328 333 335 336 p37 B44 847 řiáS fei 154 57 58 468 469 Str. Zák. z 25. říj. 1896, č. 220 ř. z. . . 68 Bušení náboženství . . . 71 Smilstvo........ 73 V r a ž' d a a zabit í ... . . . 77 Vyhnání plodu z e života . . 84 Odložení dítěte . .... 86 Těžké po škození na těle . . 87 Souboj .■ -. . . . . . . . . 92 Žhářství ... . . , . . 94 Krádež a zpronevěření . . 96 Loupež. . . . . . . . . 112 Podvod, podv. úpadek a poškození cizích věřitelů . . ... . . 114 Zák. patentový z 11. led, 1897, c. 30 ř. z.......... . 117 Zák. o známkách z 6. led. 1890, c. 19 ř. z. . . .' . . . . . . 117 Zákon soupisový z 25. ún. J 919, ô. 84 sb. z. . . . . . .... 1.1.8 D vo j n á;s o b n é m a n žels t v í . 126 U t r h á n í n a c t i . . . . . . 127 Nadržování zločincům . . 128 Voj. tr. zákon z 15. led. 1855, č. 19 ř. z. 129 Pomíjení zločinů a trestů . 134 O přečinech a přestupcích . . . . 139 Trestaní nedospělý e h . . . 152 Prečiny a přestupky proti v e ř e j. p o k o j i a ř á d u . . . 155 Cis. nař. o trestní právomoci obcí z 20. dub. 1854, č. 96 ř. z, ... 163 Prečiny a přestupky proti veřej, zřízení m . . . . . 171 Zák. z 25. říj. 1896, č. 220 ř. z. . 173, 237 Min. nař. z 22. čvna 1916, č. 204 ř. z. . 182 Přestupky proti povinnosti úřední ..... . . . 182 Prečiny a přestupky proti bezpečnosti života . . .183 O siloatrojích min. nař. z 28. dub. 1910, Č. 81 ř. z. . 18», 221. II. IEL IV. V. VI. VII. VIE XX xn. XIII. XIV. XV. XVI. Str Zákon o pohřbívání ohněm z 1. dub. 1919, č. 180 sb. z. . i . . , ■'. . 115 Prečiny a pře s t u p k y: p r o t í zdraví . . . . . ... . . 207 Zák. o nem o cech z 14. dub. 1813, ô. 67 ř. z. . . . . . . . .208 Branný zák. z 5. čvce 1912, č. 128 ř. z. 211 Prečiny a přestupky proti, niajátku . . . . . . 225 Prečiny a přestupky proti bezpečno s ti cti ...... . . .250 Prečiny a přestupky proti veřejné mravopoôeľsthosti 262 Pomíjení trestností . .273 Á. Zákon o toulání ä žebrotě . . . 280 B. Zákon o robotárnách a ústavech polepšovacích -.■ . , . 284 C. Zákon o dohledu policejním. .. ;288 O liehvě (nař. z 12; října 1914, č. 275 ř, z.).........292 Zákon o padělání peněz a cenných papírů ........ .297 Zákon o zmarení exekuce . . . . 303 Volební a shromaždovací svoboda . 307 Řád volební obecní . . . . . 318 O spolcích . . . . . . . .322 Právo shromaždovací . . ... 328 Právo koaliční ....... 333 Výrobní a hospodářská společenstva . 335 Společnosti s obmezeným ručením . 336 O myslivosti ........ 337 O rybolovu . . • ' . . - . . 344 Zák. 25. dub. 1885, č. 58 ř. z. . . . 347 A. Zákon lesní . . . . . 348 B. Ochrana polního majetku . . . 351 A, O nemocech zvířecích . . . 854 B. O plieni nákaze- . . . . . . 357 O. O pádu dobytka . . . .. '. . 358 Str. XVII. A. Obchod potravinami . a. užitnými předměty . ..... . . 360 B. Obchod máslem, sýrem, sádlem . 372 Zásobování obyvatelstva a předřazování': XVIII. Zákon o trestání válečné lichvy ze 17. října 1919 é. 568 si. z.: , , . 377 XIX. O zásobování noř. z 24. března ÍM7 č. 131 ř. z. . . . . ■ . . . . 392 XX, Úprava obchodu obilím, a mlýnskými výrobky (nař. z 27. června 1919 č. 354 sk z.) . .. ... . ,406 XXL Zákon o tisku , . . - '. . . .411 Zák. z 9. čee 1894 ě. 161 ř. z% . . 412 Předpisy k zachování po-• řádku • . i . .v -. • 416 Zák. z 15. ří;j. 1868. č. 142 ř. z, 4195 421, 423, 427 O t r e s t it é m o h s a-h u tiskopisu 427 XXII. Právo původcovské.......4.30 S1 o v n í p r ehlerl......435